D-214 uplatňování daně z nemovitostí u stavebních pozemků

Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o dani z nemovitostí"), se stavebními pozemky rozumějí nezastavěné pozemky určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením; rozhodná je výměra pozemku, na kterou se rozhodnutí o umístění stavby nebo zmíněné stavební povolení vztahuje.

Stavba, která bude umístěna na pozemku, musí být ve smyslu zákona o dani z nemovitostí stavbou nemovitou podle ustanovení § 119 odst. 2 Občanského zákoníku, tj. stavbou spojenou se zemí pevným základem. V takovém případě se jedná o stavební pozemek i tehdy, jestliže předmětná nemovitá stavba nebude ve smyslu § 7 odst. 2zákona o dani z nemovitostí předmětem daně z nemovitostí nebo jde-li o stavbu podzemní. V případě, že je pozemek určen k zastavění stavbou movitou, která není stavbou pro účely zákona o dani z nemovitostí, nejedná se o stavební pozemek. Daň z pozemku se v tomto případě stanoví podle druhu pozemku, evidovaného v katastru nemovitostí. Stavebním pozemkem rovněž není pozemek, který je již zastavěn stavbou nemovitou, splňující podmínky ustanovení § 7zákona o dani z nemovitostí, a který je určen k zastavění další stavbou.

Z ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitostí je zřejmé, že pouhé stavební povolení v případě, kdy mu nepředcházelo rozhodnutí o umístění stavby a ani nebylo sloučeno územní a stavební řízení, nestačí k tomu, aby byl pozemek pro účely daně z nemovitostí považován za pozemek stavební. Tak je tomu i v případě dodatečného stavebního povolení, pokud mu nepředcházelo rozhodnutí o umístění stavby.

Pokud stavební úřad vymezil pro stavbu plochu menší než je celková výměra dotčeného pozemku, může být tato skutečnost při stanovení daně z nemovitostí zohledněna, jestliže výměra části pozemku, na níž bude stavba realizována, a umístění stavby na pozemku jsou jednoznačně určeny ve výrokové části rozhodnutí. Za vymezení takové části pozemku se považuje i její uvedení v situačním výkresu, pokud je nedílnou součástí dokumentace schválené v územním řízení, a ve výroku o umístění stavby je na tento situační výkres odkazováno. Vymezením však není pouhý údaj o výměře zastavěné plochy uvažované stavby nebo půdorysné rozměry stavby bez jednoznačného určení jejího umístění na pozemku, které se v předmětném rozhodnutí uvádějí jako nezbytný stavebně technický ukazatel.

Zaměření pozemků pro účely stavby a vyhotovení geometrického plánu, je-li z něho patrno, že rozsah vymezení plochy pro účely stavby je menší než celková výměra dotčeného pozemku, má vliv na určení výměry stavebního pozemku pro účely daně z nemovitostí pouze v případě, že je ve výroku rozhodnutí o umístění stavby na uvedené zaměření pozemků a vyhotovený geometrický plán odkázáno.

Je-li pozemek určen k zastavění rozhodnutím o využití území pro terénní úpravy a současně je toto rozhodnutí sloučeno s rozhodnutím o umístění stavby, je tento pozemek stavebním pozemkem pouze tehdy, je-li součástí terénních úprav i umístění stavby, která po dokončení splňuje podmínky ustanovení § 7 zákona o dani z nemovitostí.

Pozemek se stává pozemkem stavebním dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby nebo stavebního povolení, vydaného ve sloučeném územním a stavebním řízení.

Nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo užíváním stavby i bez kolaudačního rozhodnutí se stavba stává předmětem daně ze staveb a pozemek, který byl vymezen jako stavební, se stává předmětem daně v druhu pozemku evidovaném v katastru nemovitostí.

Je-li po kolaudaci stavby a jejím zaměření pozemku, na němž stavba přímo spočívá, přiděleno parcelní číslo rozdílné od parcelního čísla pozemku, který stavbu obklopuje nebo ke stavbě přiléhá, stává se pro účely daně z nemovitostí pozemek, který stavbu obklopuje nebo ke stavbě přiléhá, pozemkem nezastavěným. V daňovém přiznání se uvede v druhu pozemku tak, jak je evidován v katastru nemovitostí a opětně se tento pozemek může stát pozemkem stavebním.

Pokud je pozemek, na němž stavba spočívá a který tuto stavbu obklopuje nebo k ní přiléhá, evidován v katastru nemovitostí jedním parcelním číslem, je pro účely daně z nemovitostí pozemkem zastavěným a nemůže se stát pozemkem stavebním.

Stavebním pozemkem přestává pozemek být také v případě, kdy uplynutím stanovené lhůty ve smyslu ustanovení § 40 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, pozbylo platnosti rozhodnutí o umístění stavby, nebo ve smyslu ustanovení § 67 citovaného zákona pozbylo platnosti stavební povolení vydané ve sloučeném územním a stavebním řízení. Druh pozemku bude předmětem daně tak, jak je evidován v katastru nemovitostí.

Pro případy, kdy na základě rozhodnutí o umístění stavby nebo stavebního povolení, vydaného ve sloučeném územním a stavebním řízení, byl na pozemku určeném jedním nebo více parcelními čísly umístěn soubor staveb, a jsou-li stavby postupně dokončovány a kolaudovány nebo bez kolaudačního rozhodnutí užívány, stanovuje se následující postup.

Je-li ze souboru staveb některá rozestavěná stavba již dokončena a schopná samostatného užívání, splňuje podmínky předmětu daně ze staveb podle ustanovení § 7 zákona o dani z nemovitostí a pozemek, na němž spočívá, má přiděleno nové číslo parcelní, zmenšuje se výměra původního stavebního pozemku o výměru plochy tohoto pozemku. Původní pozemek je nadále veden jako stavební až do kolaudace nebo užívání poslední stavby souboru. Pokud pozemek, který dokončenou stavbu schopnou samostatného užívání obklopuje nebo k ní přiléhá, nebude mít rozdílné číslo parcelní od pozemku, na kterém stavba spočívá, a stavba již bude předmětem daně ze staveb, přestává být stavebním pozemkem a stává se pozemkem zastavěným.

V případě vydání rozhodnutí o odstranění stavby a současném, případně následném vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo stavebního povolení ve sloučeném územním a stavebním řízení, stává se od dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí pozemek, na němž má být stavba umístěna, pozemkem stavebním za předpokladu, že není zastavěn jinou stavbou splňující podmínky ustanovení § 7 zákona o dani z nemovitostí.

Pokud je současně s rozhodnutím o umístění stavby vydáno i rozhodnutí o ochranném pásmu, nemá toto rozhodnutí vliv na vytyčení stavebního pozemku, které vychází z rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže pozemky, na nichž budou zřízena ochranná pásma, nebudou dotčeny stavbou, nejsou pro účely daně z nemovitostí považovány za stavební pozemky.