15/12 393/1993
Uplatňování zákona o silniční dani v praxi
Referent:
JUDr. H. Šlehoferová,
tel.: 5142258
(Tř. zn. 32)
OD 1. ledna 1993 je v České republice zavedena nová daňová
soustava, v rámci níž je nově uplatňována silniční daň upravená
zákonem ČR č. 16/1993 Sb., o dani silniční.
K § 1
Účel zákona
Cílem zákona o silniční dani je zdanit užívání pozemních
komunikací v České republice silničními motorovými vozidly a
získat tak příjem - finanční prostředky do státního rozpočtu. Z
výnosu silniční daně předpokládaného ve výši cca 4 mld Kč budou
hrazeny výdaje na údržbu, opravy, modernizaci a výstavbu pozemních
komunikací v České republice.
K § 2
Předmět daně
Zdanění podléhají silniční motorová vozidla a jejich přípojná
vozidla, která splňují tyto rozhodné skutečnosti:
a) mají přidělenou státní poznávací značku v České republice
nebo jsou evidována v zahraničí;
b) jsou používána
- k podnikání
- k jiné samostatné výdělečné činnosti
- nebo v přímé souvislosti s podnikáním nebo jinou
samostatnou výdělečnou činností.
Obě rozhodné skutečnosti musí být splněny najednou.
Podnikáním se podle obchodního zákoníku rozumí soustavná
činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na
vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je
osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na
základě živnostenského oprávnění nebo podniká na základě jiného
oprávnění podle zvláštních předpisů anebo provozuje zemědělskou
výrobu a je zapsaná do evidence rovněž podle zvláštních předpisů.
Silniční dani podléhají ta silniční motorová vozidla a jejich
přípojná vozidla s přidělenou státní poznávací značkou, popřípadě
evidovaná v zahraničí, která slouží při podnikání v oblasti
silniční dopravy osob nebo nákladů, anebo jsou využívána při
ostatních podnikatelských aktivitách anebo při výkonu jiné
samostatné výdělečné činnosti, kterou se rozumí samostatná
činnost, jejímž výsledkem jsou díla literární, vědecká a umělecká
chráněná autorským zákonem, samostatná činnost vynálezců a ostatní
činnost, jejichž výsledky jsou chráněny předpisy průmyslového
práva a dále výkon nezávislého povolání, které není ani živností
ani podnikáním.
Jde v podstatě vždy o použití silničního motorového vozidla k
činnostem, z nichž plynoucí příjmy podléhají dani z příjmů podle
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nebo obdobným daním v
zahraničí.
Silniční motorová vozidla nepodléhají silniční dani, jsou-li
užívána právnickými osobami v souvislosti s činnostmi, které jsou
jejich posláním, a proto z něho plynoucí příjmy nepodléhají dani z
příjmů právnických osob. Jde např. o příspěvkové, rozpočtové a
podobné instituce. Pokud však tyto instituce provozují podnikání
na základě oprávnění podle živnostenského zákona, podléhají
silniční dani vozidla využívaná v přímé souvislosti s
předmětným podnikáním, z něhož plynoucí příjmy jsou rovněž
předmětem daně z příjmů. U příspěvkových organizací podléhají
zdanění i vozidla využívána při provozování hospodářské činnosti,
jejíž rozsah a podmínky stanovil zřizovatel příspěvkové organizace
(vyhláška č. 205/1991 Sb.). Obdobně se posuzují pro účely silniční
daně i obce. Jsou poplatníky silniční daně, provozují-li
podnikatelské aktivity na základě živnostenského listu (koncese),
i když příjmy z podnikatelských aktivit obcí dani z příjmů
právnických osob nepodléhají.
Podmínka "použití vozidla k podnikání" je splněna již tím, že
silniční motorové vozidlo a jeho přípojné vozidlo je zahrnuto do
hmotného majetku fyzické nebo právnické osoby za účelem jeho
odpisování do výdajů (nákladů) nebo není do hmotného majetku
zahrnuto, ale za jeho používání jsou účtovány výdaje podle záznamu
o jízdách (náklady) podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů. Daňová povinnost vzniká v měsíci, kdy je do knihy jízd
zaznamenána první jízda a v souvislosti s tím zaúčtovány i výdaje
podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb. Předmětnou podmínku stanovenou
zákonem "v přímé souvislosti s podnikáním" splňují i vozidla,
jejichž držiteli jsou zaměstnanci podnikatele, který jejich
vozidel využívá ke svému podnikání, na které je mu uděleno
živnostenské nebo obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů.
Tato vozidla nejsou zařazena do hmotného majetku a za jejich
použití jsou zpravidla vypláceny zaměstnavatelem (společností s r.
o.) náhrady podle zákona č. 119/1992 Sb.
Silniční dani nepodléhají zvláštní vozidla a jejich přípojná
vozidla, která jsou podle vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách
provozu vozidel na územních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů určená k jiným účelům než k užívání pozemních komunikací,
po nichž se pohybují jen ve výjimečných případech. Mezi zvláštní
vozidla se zahrnují i zemědělské a lesnické traktory,
jednonápravné kultivační traktory apod. a jejich přívěsy. Pro
účely zákona o silniční dani nepodléhá dani vždy jeden traktor a
jeden jeho přívěs. Nadbytečné přívěsy, kterým byla přidělena
státní poznávací značka, silniční dani podléhají. Silniční dani
nepodléhají vozidla se zvláštní státní poznávací značkou - trvale
manipulační A, X, H, U, P, C, B a O.
K § 3
Osvobození od daně
Do daňového přiznání zahrne poplatník daně i vozidla od daně
osvobozená a poznamená nárok na osvobození ze zákona. Do přiznání
se neuvádí vozidla jednostopá a vozidla se třemi koly, vozidla
diplomatických misí a osobní automobily používané zaměstnanci k
pracovním cestám.
Vozidla evidovaná v zahraničí, jde-li o osobní automobily a
nákladní automobily o celkové hmotnosti nepřevyšující 3,5 t a
jejich přípojná vozidla, která se na území České republiky ve
zdaňovacím období zdržují déle než 183 dní (zahraniční leasing,
stálá provozovna, podnik se zahraniční majetkovou účastí apod.),
podléhají silniční dani (nejsou osvobozena). Správcem daně je
finanční úřad.
Vozidla s přidělenou státní poznávací značkou v České
republice, která se zdržují mimo české území ve zdaňovacím
období, alespoň 184 dní jdoucích po sobě, jsou od daně osvobozena.
Nárok na osvobození se uplatňuje až v následujícím zdaňovacím
období, a to podle skutečné délky pobytu v zahraničí. Osvobození v
plné výši se uplatní, bylo-li vozidlo mimo republiku po celý
kalendářní rok nebo v poměrné výši, tj. 1/12 z roční sazby daně za
každý kalendářní měsíc, který bylo vozidlo prokazatelně v
zahraničí.
Vozidla, která zaručují ekologický provoz, jsou osvobozena
nejdéle však do konce roku 1995, to znamená na tři zdaňovací
období od nabytí účinnosti zákona. Jsou to jednak vozidla na
elektrický pohon (elektromobil) a dále vozidla splňující limity
stanovené zvláštními předpisy Evropské hospodářské komise OSN nebo
jim odpovídající direktivou Evropského společenství.
Splnění limitu se prokazuje údaji zapsanými v technickém
průkazu vozidla nebo samostatným dokladem vydaným výrobcem nebo
akreditovaným dovozcem předmětných vozidel. Ve zdaňovacím období
1994 a 1995, uplynula-li od zápisu v technickém průkazu nebo od
vydání samostatného dokladu doba delší než dva roky, prokazuje
poplatník nárok na osvobození potvrzením autorizovaného pracoviště
pro měření emisí (Stanice technické kontroly).
Splňuje-li nárok na osvobození tahač, uplatňuje poplatník
toto osvobození i pro jeden návěs, neboť tahač sám nesplňuje
předpoklady pro provoz po pozemní komunikaci v souvislosti s
podnikáním. Splňuje-li nárok na osvobození nákladní nebo osobní
automobil, neuplatňuje se osvobození pro přívěs.
Nárok na osvobození od daně silniční mají do konce roku 1995
i vozidla vybavená zařízeními zajišťujícími částečně ekologický
provoz podle předpisu EHK-OSN 83-B. Podmínky, za nichž bude nárok
na osvobození přiznán, stanoví vyhláška ministerstva financí č.
70/1993 Sb. I v těchto případech doklad, od jehož vydání uplynula
doba delší než dva roky, je třeba doplnit potvrzením o kladném
výsledku emisní zkoušky (v roce 1994 a 1995).
Vozidla záchranné a pohotovostní služby je třeba posuzovat
takto:
Vozidla sanitní, záchranná, ambulantní apod. jsou takto
označena přímo v technickém průkazu vozidla. Za vozidla
pohotovostní jsou považována speciální vozidla požární (hasičská)
a dále ta vozidla, která jsou viditelně označena jako vozidla
pohotovostní (nápis a majáček) včetně zápisu v technickém průkazu.
Jde-li o osvobození vozidel "zpravidla" používaných k zákonem
stanovenému účelu, rozumí se tím, že pro stanovený účel
(osvobození) ujede vozidlo více než 50 % km z celkem ujetých ve
zdaňovacím období. Zjišťuje se z denních záznamů o provozu
vozidla.
Osvobozena jsou i osobní vozidla používaná držitelem vozidla,
který je fyzickou osobou - zaměstnancem (společník spol. s r. o.)
k pracovní cestě, na kterou jej vysílá zaměstnavatel. Za
zaměstnance se považují ty fyzické osoby, kterým plynou příjmy ze
závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů. Správce daně posoudí, zda jde o pracovní cestu nebo o
výkon podnikatelské činnosti.
Nelze zaměňovat pro účely silniční daně pracovní cestu v
pravém smyslu slova s pravidelným výkonem činnosti, s podnikáním,
ke kterému rovněž vydává příkaz zaměstnavatel nebo s výkonem
činnosti společníka společnosti s ručením omezeným. Postupuje se v
konkrétních případech podle jednotlivé podnikatelské aktivity.
Jiná vozidla než osobní použitá zaměstnancem (držitel
vozidla) k pracovní cestě jsou vždy předmětem daně silniční.
Je-li podnikatelskou činností zaměstnavatele nebo společnosti
s ručením omezeným doprava osob nebo nákladů (taxislužba), činnost
opravárenská, údržbářská, servisní, montážní (oprava
elektrospotřebičů, malířské, lakýrnické, tapetářské a podobné
práce, servisní počítačové činnosti apod., nebo jde o obchodní
cestující - dealery, výuku v autoškolách) a je-li výkon těchto
činností prováděn zaměstnanci nebo společníky spol. s ručením
omezeným s pravidelným využíváním vozidel, jejichž jsou držitelé
(zaměstnanci, společníci s r. o.) a zaměstnavatel (společnost) jim
vyplácí náhrady podle zákona č. 119/1992 Sb., jde o zastřenou
smlouvu (obcházení ustanovení § 2 zákona o silniční dani) a
předmětné vozidlo zaměstnance podléhá zdanění. Poplatníkem daně
silniční je zaměstnanec (společník). To platí i v případech, kdy
zaměstnavatel nevyplácí náhrady podle zákona č. 119/1992 Sb., ale
podle obsahu pracovní smlouvy zaměstnanec při výkonu práce používá
své osobní vozidlo a formou vyšší mzdy je zohledněn i fakticky
pronájem vozidla.
Osvobození uvedené v § 3 odst. 1 písm. ch) se vztahuje na
vozidla závodové dopravy i na vozidla speditérské firmy, která
zabezpečují svoz a rozvoz zásilek.
K § 4
Poplatník daně
Poplatníkem silniční daně je fyzická nebo právnická osoba
zapsaná jako držitel vozidla v technickém průkazu vozidla vydaném
v České republice. Poplatník nemusí být vždy totožný s
podnikatelem. Poplatníkem daně je držitel vozidla, kterého je
použito v přímé souvislosti s podnikáním.
Podle informací Policie ČR se jako držitel vozidla zapisuje
jen právnická osoba. V některých případech jsou jako držitelé
zapsány i závody, podniky, pobočky, které mají omezenou právní
subjektivitu. Daňové přiznání u finančního úřadu příslušného podle
místa svého sídla podává právnická osoba i za takto zapsané
držitele. Vozidla, která jsou zahrnuta do bezpodílového
spoluvlastnictví manželů využívaná při podnikání manželem, který
není v technickém průkazu zapsán jako držitel, podléhají rovněž
silniční dani při splnění rozhodných skutečností, ale zaplacenou
silniční daň nelze zahrnout do výdajů (nákladů) pro účely daně z
příjmů. Je-li druhý z manželů, který je poplatníkem silniční daně
spolupracující osobou při podnikání (§ 12 odst. 2 zákona o daních
z příjmů), uplatní silniční daň v rámci svého podílu na společných
výdajích.
Poplatníkem daně z vozidel evidovaných v zahraničí, která
jsou užívaná podnikem se zahraniční majetkovou účastí se sídlem v
ČR, stálou provozovnou na území České republiky zřízenou subjektem
se sídlem v zahraničí, nájemcem vozidla se sídlem (bydlištěm) na
území ČR apod. jsou ti, kteří těchto vozidle užívají na území ČR.
To platí i pro vozidla evidovaná ve Slovenské republice, jsou-li
takto užívaná na území České republiky.
K § 5
Základ daně
Pro stanovení základu daně se vychází z údajů uvedených v
technických dokladech k silničnímu motorovému vozidlu nebo jeho
přípojnému vozidlu.
Pro osobní automobily (silniční motorová vozidla určená pro
dopravu osob v počtu nejvýše devět včetně řidiče a celkovou
hmotností nepřevyšující 3,5 t) je základem daně zdvihový objem
motoru v cm3.
V případě nejasnosti, zda jde o vozidlo osobní nebo nákladní,
se postupuje pro účely silniční daně placené v roce 1993 takto:
U sporných vozidel je v technickém průkazu uveden zpravidla
zápis dodávkové vozidlo nebo kombinované vozidlo, anebo osobní
speciál.
Je-li v osvědčení o technickém průkazu poznámka "1 až 3 místa
k sezení (včetně řidiče)", jde o nákladní vozidlo. Je-li
zaznamenáno více míst k sezení (nejvýše 9 včetně řidiče), jde o
osobní automobil.
Není-li z osvědčení zřejmý počet míst k sezení, dostaví se
poplatník k dopravnímu inspektorátu s technickým průkazem k zápisu
kategorie vozidla.
Pro tahače a návěsy je základem daně součet hmotností (tlaku)
v tunách připadající na nápravy a počet náprav, a to zvlášť
zjištěný pro návěs a zvlášť pro tahač.
Pro ostatní silniční motorová vozidla (nákladní vozidla,
autobusy, speciální vozidla a přívěsy) je základem daně celková
hmotnost v tunách a počet náprav. Jsou-li v příslušné rubrice
celková hmotnost (užitečná, pohotovostní hmotnost), uvedeny údaje
dva, činí celková hmotnost součet vyšších hodnot.
K § 6 a § 7
Sazby daně
Sazby daně jsou stanoveny v roční výši pro každé jednotlivé
vozidlo, to znamená zvlášť pro tahač, návěs, nákladní vozidlo,
autobus, přívěs atd. podle zjištěného základu daně.
K § 8 a § 10
Pro vozidla, kterým byla přidělena státní poznávací značka v
České republice a pro vozidla evidovaná v zahraničí, která se
zdržují v České republice déle než 183 dní v kalendářním roce,
vzniká daňová povinnost využitím k podnikání. Daň spravují
finanční úřady.
Z vozidel, kterým vznikne daňová povinnost do 31. ledna
zdaňovacího období, se platí daň v roční sazbě. Vznikne-li daňová
povinnost během zdaňovacího období, platí se daň v poměrné výši
odpovídající součinu 1/12 příslušné roční sazby daně a počtu
kalendářních měsíců počínaje měsícem vzniku daňové povinnosti do
konce zdaňovacího období.
V poměrné výši se platí daň i z vozidel, kterým vznikne nebo
zanikne nárok na osvobození během zdaňovacího období.
Vozidla, která poplatník ve zdaňovacím období roku 1993 do
31. 3. vyřadil trvale z evidence dopravního inspektorátu nebo
prodal, nezahrnuje do daňového přiznání a neplatí daň. Podal-li
již poplatník u správce daně daňové přiznání a daň zaplatil,
postupuje správce daně takto:
Vozidla převedená na nový subjekt (prodej) - daň se nevrací,
finanční úřad postupuje podle § 15 odst. 2 zákona.
Vozidla vyřazená trvale z evidence u dopravního inspektorátu
jsou řešena rozhodnutím ministerstva financí podle § 55a zákona č.
337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zánik daňové
povinnosti.
Rozhodnutí ministerstva financí řeší prominutí daně i pro
vozidla, která jsou do 31. 3. tr. dočasně vyřazena z provozu
dopravním inspektorátem Policie ČR.
Silniční daň je splatná předem na zdaňovací období (nikoli až
po jeho uplynutí jako např. daň z příjmů) nejpozději do 31. ledna
kalendářního roku. Nepřevyšuje-li v úhrnu u jednoho poplatníka daň
50 tis. Kč, je splatná najednou. Ve zdaňovacím období roku 1993 je
silniční daň splatná nejpozději do 31. března 1993. Správce daně
může rozhodnout o povolení splátek (§ 17 odst. 2 zákona) i v
případech placení daně podle § 10 odst. 1 zákona. Žádost podléhá
správnímu poplatku ve výši 100,-- Kč.
Silniční daň převyšující ve zdaňovacím období u jednoho
poplatníka v ú)hrnu 50 tis. Kč se platí ve čtyřech stejných
splátkách, a to do 31. 1. (v roce 1993 do 31. 3.), 30. 4., 31. 7.
a 31. 10. zdaňovacího období.
U vozidel, u nichž vznikne daňová povinnost v průběhu
zdaňovacího období, je daň splatná v poměrné výši ve lhůtě
nejbližší sp.látky na daň. Zákon ukládá poplatníkovi daně
povinnost vést evidenci o placené dani, popřípadě splátkách na daň
podle jednotlivých vozidel pro větší přehlednost, protože lze
předpokládat pohyb ve vozovém parku podnikatelů.
K § 12
Sleva na dani
Právní úprava silniční daně zakotvuje úlevu na dani, je-li
silničního motorového vozidla využíváno k ekologickým dopravám
formou kombinované dopravy po silnici, železnici nebo vodní
cestou.
Jde vždy o dopravu celého vozidla železnicí nebo lodí.
K § 17
Podle ustanovení § 17 odst. 2 zákona může finanční úřad -
správce daně rozhodnout o povolení splátek k žádosti poplatníka
(podléhá správnímu poplatku), i když jeho celková daňová povinnost
v úhrnu nepřevyšuje ve zdaňovacím období 50 tis. Kč.
I. náměstek ministra financí ČR:
Ing. Jan Klak, v. r.
Rozhodnutí o prominutí silniční daně
Ministerstvo financí podle § 55a odst. 1 zákona č. 337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.,
promíjí silniční daň, jde-li o
a) vozidla používaná výlučně pro dopravu věcí z místa, v
němž jsou uskladněny věci na místo překládky k letecké dopravě
nebo z tohoto místa do místa určení, nepřesahuje-li vzdálenost
mezi místem uskladnění a místem překládky nebo vzdálenost mezi
místem překládky a místem určení 50 km;
b) vozidla používaná výlučně pro dopravu věcí z místa
výdejního zařízení produktovodu do místa určení, nepřesahuje-li
vzdálenost mezi těmito místy 50 km;
c) vozidla speciální samosběrové (zametací);
d) vozidla evidovaná a určená k vypořádání restitučních
nároků oprávněných osob nebo vozidla evidovaná a určená schváleným
transformačním nebo privatizačním projektem k transformaci nebo
privatizaci nebo vozidla určená rozhodnutím o likvidaci k prodeji
v souvislosti s likvidací právnické osoby - poplatníka daně.
(Prominutí silniční daně se nevztahuje na osoby oprávněné, na
které byla vozidla převedena při vypořádání restitučních nároků
nebo při prodeji v souvislosti s likvidací ani na nové subjekty
vzniklé transformací nebo privatizací, jsou-li u nich splněny
rozhodné skutečnosti pro vznik daňové povinnosti podle § 8 odst. 1
zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční.);
e) vozidla evidovaná a určená k zajištění "Programu 222"
(státní mobilizační rezervy) užívaná při mimořádných situacích
podle § 1 nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., s výjimkou období,
po která jsou užívána k podnikání včetně pronájmu k podnikání.
(Při využití předmětného vozidla k podnikání včetně jeho pronájmu
k podnikání, vzniká držiteli vozidla daňová povinnost, a to ve
výši součinu 1/12 roční daňové sazby a počtu kalendářních měsíců,
během nichž bylo vozidlo užíváno k podnikání (pronájmu). Do počtu
kalendářních měsíců se započítává měsíc, ve kterém vznikla daňová
povinnost až včetně měsíce, v němž bylo podnikání (pronájem)
ukončeno;
f) vozidla, kterým zanikla daňová povinnost v průběhu
zdaňovacího období v důsledku trvalého vyřazení z evidence
dopravního inspektorátu Policie ČR, a to ve výši součinu 1/12
roční daňové sazby a počtu kalendářních měsíců počínaje měsícem
následujícím po zániku daňové povinnosti do konce zdaňovacího
období;
g) vozidla evidovaná v zahraničí, kterým vzniká daňová
povinnost podle § 8 odst. 1 zákona, a to ve výši 3/12 roční daňové
sazby, byla-li z těchto vozidel zaplacena daň u celního orgánu na
dobu od 1. 1. 1993 do 31. 3. 1993;
h) vozidla, která dopravní inspektorát Policie ČR vyřadil do
31. 3. 1993 dočasně z evidence, a to ve výši součinu 1/12 roční
daňové sazby a počtu kalendářních měsíců počínaje lednem 1993 až
po kalendářní měsíc, který předchází před kalendářním měsícem, v
němž se dočasné vyřazení vozidla ukončí;
ch) vozidla určená a používaná pro přepravu koní na dostihy
(soutěže) a vozidla, která jsou výrobcem dopravována po vlastní
ose zákazníkovi nebo na výstavy apod., a to ve výši rozdílu mezi
roční daňovou sazbou a výší daně podle ) 7 zákona č. 16/1993 Sb.
(Poplatník daně zaplatí daň ve výši stanovené v ) 7 odst. 1 zákona
č. 16/1993 Sb., podle počtu dnů předpokládaného trvání jízdy po
území České republiky. Správce daně použije případně i ustanovení
§ 7 odst. 3 a 4).
Rozhodnutí platí pro zdaňovací období roku 1993.
Daň prominutou tímto rozhodnutím vrátí správce daně
poplatníkovi na žádost, která nepodléhá správnímu poplatku.
I. náměstek ministra financí ČR:
Ing. Jan Klak, v. r.
Rozhodnutí o poplatnících silniční daně
Ministerstvo financí podle § 96 odst. 2 písm. b) zákona č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., stanoví:
Poplatníkem silniční daně z vozidel evidovaných v zahraničí
užívaných na území ČR je podnik zahraniční osoby nebo jeho
organizační složka (pobočka, resp. stálá provozovna subjektu se
sídlem v zahraničí podle terminologie smluv o zamezení dvojího
zdanění).
I. náměstek ministra financí ČR:
Ing. Jan Klak, v. r.