124/1962 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 21. prosince 1962,
kterou se provádí zákon o zemědělské dani
Ministerstvo financí po projednání s národními výbory stanoví
v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního
hospodářství podle § 8 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 28 odst. 2 zákona
č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 123/1962 Sb.
(dále jen "zákon"):
Posláním zemědělské daně je napomáhat ke zvyšování
socialistické zemědělské velkovýroby. Má zmírňovat rozdíly v
důchodech jednotných zemědělských družstev a družstevníků
hospodařících v různých výrobních oblastech. Má aktivně působit na
zvyšování výroby a její hospodárnosti prohlubováním
socialistických výrobních vztahů v zemědělství a rozvíjením tvůrčí
účasti pracovníků v zemědělství na řízení zemědělské výroby,
upevňovat a posilovat zájem jednotných zemědělských družstev na
dlouhodobém rozvoji a na rozšiřování vlastních prostředků, zejména
nedělitelných fondů. Nová úprava zemědělské daně má ještě více
zainteresovat místní a okresní národní výbory, aby aktivně
pomáhaly jednotným zemědělským družstvům rozvíjet výrobu
a hospodárnost.
Takto upravená daň nemá fiskální a administrativní charakter,
nýbrž je ekonomickým nástrojem, jehož budou národní výbory
využívat jako jednoho z prostředků k rozvoji zemědělské výroby a
upevňování družstev.
ODDÍL I
Daňová povinnost
K § 2
(1) Zemědělskou daň platí jednotná zemědělská družstva (dále
jen "družstva") a fyzické osoby (dále jen "ostatní poplatníci") z
příjmů ze zemědělské výroby provozované na vlastní nebo společný
účet.
(2) Ostatními poplatníky se rozumějí:
a) jednotlivě hospodařící zemědělci, u nichž provozování
zemědělské výroby je jejich hlavním povoláním,
b) jednotlivě hospoda
pěstování vinné révy,
c) soukromě hospodařící pěstitelé vinné révy, zeleniny, ovoce,
léčivých a aromatických rostlin, semen apod., pokud toto
pěstování nemá charakter živnostenského podnikání,
d) osoby, které obdělávají půdu vedle svého zaměstnání v
pracovním poměru nebo jiném povolání.
(3) Pro posouzení daňové povinnosti (kdo platí daň) je
rozhodující vlastní provozování zemědělské výroby a skutečnost, na
čí účet plynou příjmy z této výroby. Přitom není rozhodující,
kolik osob provozuje na vlastní nebo společný účet zemědělskou
výrobu.
(4) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob
(např. zemědělec s manželkou a dvěma zletilými syny), vyměří se
daň tomu, na čí účet plynou příjmy ze společné výroby; plynou-li
příjmy ze společné zemědělské výroby více osobám na společný účet,
vyměří se daň kterékoliv z nich.
(5) Každá z osob, které provozují zemědělskou výrobu na
společný účet, je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit
daň.
(6) Pro posouzení daňové povinnosti není rozhodující, zda se
příjmů ze zemědělské výroby dosáhlo obděláváním vlastní nebo
najaté půdy, nebo půdy převzaté do obhospodařování na základě
jakéhokoliv jiného právního poměru.
Osvobození od daně
K § 3
(7) Členové družstev jsou osvobozeni od zemědělské daně z
těch příjmů,
a) které dostávají ze společného družstevního hospodaření v
penězích a naturáliích jako odměnu za práci, popřípadě jako
splátky investičních půjček,
b) kterých dosáhli ze zemědělské výroby na svém záhumenkovém
hospodářství, s výjimkou příjmů z pěstování vinné révy. Co do
příjmů z pěstování vinné révy podléhají zemědělské dani stejně
jako ostatní poplatníci.
K § 4 a 5
(8) Základ daně se zaokrouhluje nahoru na částku dělitelnou
stem.
(9) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro
každý rok samostatně. Pro vyměření daně není rozhodující, zda
zemědělská výroba trvala celý rok nebo jen část roku.
ODDÍL II
Vyměření a placení daně u jednotných zemědělských družstev
K § 6
(10) U družstev se rozumí zemědělskou výrobou každá činnost,
kterou družstvo provozuje bez ohledu na rozsah této činnosti
a způsob jejího provozování.
K § 7
Příjem podrobený dani
(11) Podkladem pro stanovení příjmu podrobeného dani je roční
výkaz družstva schválený členskou schůzí družstevníků a prověřený
okresním národním výborem.
(12) Příjem podrobený dani tvoří
a) skutečně dosažené hrubé peněžní příjmy (tržby)
1. z rostlinné výroby,
2. ze živočišné výroby,
3. za výrobky přidružené výroby,
4. za výrobky lesní výroby,
5. z realizace ostatních služeb a prací;
b) tržby za zemědělské výrobky dodané členy jednotných
zemědělských družstev ze záhumenkového hospodářství na splnění
smluv družstva (tržby za zemědělské výrobky dodané členy nad
splnění smluvních úkolů družstva se do příjmů podrobených dani
nezapočítávají);
c) hodnota naturálií rozdělovaných na pracovní jednotky, která se
vypočítá tak, že hodnota naturálií připadající na jednu
pracovní jednotku se vynásobí skutečným počtem odpracovaných
jednotek, na něž se naturálie vydávají.
Údaje uvedené pod písm. a) až c) se zjistí z ročního výkazu
družstva, část "Peněžní výnosy a jejich rozdělení".
(13) Příděly naturálií do krmivových a osivových fondů nejsou
součástí příjmu podrobeného dani.
(14) Od příjmu podrobeného dani se odečtou:
a) částky uvedené v ročním výkazu, část "Peněžní výnosy a jejich
rozdělení", v položkách
1. "Příděl nedělitelnému fondu na rozšířenou reprodukci"
2. "Příděl nedělitelnému fondu na splátky investičních půjček
členů"
b) hodnota úspor na stavbách prováděných svépomocí, která se
zjistí z ročního výkazu, část "Roční rozvaha JZD", položka
"Nedělitelnému fondu z investiční výstavby", jako rozdíl mezi
stavem počátečním a konečným.
(15) Základem daně jsou tedy příjmy podrobené dani po
odečtení částek přidělených nedělitelnému fondu a hodnoty úspor na
stavbách prováděných svépomocí.
Příklad na stanovení základu daně Hrubé peněžní příjmy: z rostlinné výroby 2 160 000 Kčs ze živočišné výroby 2 640 000 Kčs z přidružené výroby 150 000 Kčs z lesní výroby 60 000 Kčs za práce a služby 90 000 Kčs --------------- peněžní příjmy celkem 5 100 000 Kčs Hodnota naturálií rozdělovaných na pracovní jednotku: Hodnota naturálií vydaných na pracovní jednotku činí 2,- Kčs, celkový počet pracovních jednotek, na něž se naturálie vydávají činí 100 000, hodnota naturálií celkem (100 000x2) 200 000 Kčs Hodnota zemědělských výrobků dodaných členy družstva ze záhumenků na splnění smlouvy družstva 100 000 Kčs -------------- Celkový dani podrobený příjem 5 400 000 Kčs Od toho: 1. Příděly nedělitelnému fondu a) na rozšířenou reprodukci 258 000 Kčs b) na splátky investičních půjček členů 30 000 Kčs 2. Hodnota úspor na stavbách prováděných svépomocí 132 000 Kčs 420 000 Kčs ---------------------------- Základ daně 4 980 000 Kčs
K § 8
Sazba daně
(16) Leží-li pozemky družstva v různých výrobních oblastech,
přihlíží se při stanovení sazby k sazbě platné pro tu výrobní
oblast, v níž leží největší část pozemků způsobilých k
zemědělskému obdělávání.
(17) Rada okresního národního výboru po projednání s radou
místního národního výboru stanoví pro každé jednotné zemědělské
družstvo, jehož půda je zařazena v oblasti bramborářské, řepařské
nebo kukuřičné, sazbu daně v rámci rozpětí stanoveného v § 8 odst.
1 zákona s přihlédnutím k podprůměrným nebo nadprůměrným výsledkům
dosahovaným družstvy vlivem působení místních výrobních podmínek,
zejména těch, které nejsou dostatečně vyjádřeny zařazením půdy do
příslušné výrobní oblasti (objektivní podmínky).
(18) Sazby daně pro jednotlivá zemědělská družstva se stanoví
tak, aby průměrná výše daně (beze slev) činila v oblasti
příjmů podrobených dani. Pokud v řepařské oblasti by podle
objektivních podmínek přicházela v úvahu sazba daně vyšší než 10
%, avšak byl by tím narušen proces rozšířené reprodukce, stanoví
se sazba daně ve výši 10 %.
bramborářské 3 % řepařské 9 % kukuřičné 7 %
(19) Objektivními podmínkami jsou zejména:
a) zařazení půdy do výrobní oblasti,
b) poloha pozemků, jejich svažitost a možnost využití
mechanizace,
c) půda vhodná pro pěstování některých zvlášť rentabilních kultur
(např. vinné révy, zeleniny, ovoce, semen, léčivých
a aromatických rostlin),
d) investiční vybavení družstva (případy, kde družstvo převzalo
již při založení vyhovující hospodářské budovy, zařízení,
meliorace apod.).
(20) Při stanovení sazby daně nelze přihlížet k podprůměrným
nebo nadprůměrným výsledkům, jichž družstvo dosahuje pouze
v důsledku větší či menší stabilizace, lepšího či horšího
zintenzívnění zemědělské výroby, poměru rostlinné a živočišné
výroby, lepší či horší organizace práce v družstvu, pracovní
morálky členů družstva apod. (subjektivní podmínky).
(21) Při stanovení sazby daně radou okresního národního
výboru pro jednotlivá družstva je rozhodující, dosahuje-li
družstvo působením objektivních podmínek podstatně nižších nebo
vyšších hrubých peněžních příjmů na 1 ha obhospodařované půdy ve
srovnání s průměrnými hrubými příjmy všech družstev téhož okresu
a téže výrobní oblasti.
K § 9
Snížení daně
(22) Družstvům, která přidělí nedělitelnému fondu (na
rozšířenou reprodukci základních prostředků a na splátky
investičních půjček členům) z vlastních prostředků částku
převyšující 4 % hrubých peněžních příjmů, sníží se daň vypočtená
podle § 8 odst. 1 až 3 zákona v oblasti
částek přidělených nedělitelnému fondu nad uvedenou hranici. Do
hrubých peněžních příjmů rozhodujících pro zjištění hranice
uvedené v prvé větě se započítávají příjmy tvořící základ pro
příděly družstevním fondům.
kukuřičné a řepařské o 10 % - 30 % bramborářské o 20 % - 40 % bramborářsko-ovesné a horské o 30 % - 50 %
(23) O výši slevy na dani při zvýšeném přídělu nedělitelnému
fondu v rámci uvedeného rozpětí rozhodne prozatímně národní výbor
při stanovení prozatímní daňové povinnosti (§ 10 odst. 2 zákona)
a o výši slevy rozhodne definitivně při vyměření daně po uplynutí
roku, za který se daň vyměřuje; přitom přihlédne k finanční
situaci, k investičnímu vybavení a k potřebě i možnostem rozvoje
družstva.
(24) Snížení daně z důvodu vyššího přídělu nedělitelnému
fondu se vypočítává takto:
Základ daně v kukuřičné oblasti 7 800 000 Kčs Daň 7 % 546 000 Kčs Zvýšení daně podle § 8 odst. 4 30 000 Kčs -------------- Celkem daň 576 000 Kčs Příděl nedělitelnému fondu na rozšířenou reprodukci a na splátky investičních půjček členů činí 483 000 Kčs; hrubé peněžní příjmy tvořící základ pro příděly družstevním fondům činí 6 900 000 Kčs, takže příděly představují 7 % hrubých příjmů a převyšují stanovenou hranici (4 % hrubých příjmů, tj. 276 000 Kčs) o 207 000 Kčs; vyměřená daň se sníží např. o 20 % této částky, tj. o 41 400 Kčs -------------- takže výsledná daň činí 534 600 Kčs
(25) Národní výbor může snížit podle ustanovení § 9 odst. 2
písm. a) zákona daň družstvu v pohraničním okrese, dosahuje-li
toto družstvo podprůměrných výsledků, protože má při nedostatečné
mechanizaci a organizaci práce malou členskou základnu nebo
připadá u něho značná výměra nečlenské půdy na jednoho pracovníka.
(26) Snížení daně podle předcházejícího odstavce je třeba
povolovat diferencovaně s přihlédnutím k výrobním podmínkám, v
nichž družstvo provozuje zemědělskou výrobu. V oblastech horských
a bramborářských je vhodné povolovat slevy vyšší než v ostatních
oblastech.
Příklad snížení daně: Daň se sníží např. v oblasti kukuřičné a řepařské o 10 % - 30 % bramborářské o 20 % - 40 % bramborářské-ovesné a horské o 30 % - 50 % vyměřené daně.
(27) Národní výbor může snížit podle ustanovení § 9 odst. 2
písm. b) zákona nově založeným družstvům a družstvům, která nejsou
ještě hospodářsky a finančně upevněna, až o polovinu po 2 roky od
jejich založení, popř. po 2 roky následující po podstatném
rozšíření členské a půdní základny družstva. Za podstatné
rozšíření členské a půdní základny se považuje, jestliže družstvo
zvětší výměru obhospodařované půdy během dvou let o více než
polovinu, převážně sdružením půdy novými členy družstva.
(28) Snížení daně má odpovídat finanční a hospodářské situaci
družstva. Proto bude pravidelně větší v prvém roce po založení
nebo podstatném rozšíření družstva a menší ve druhém roce. V prvém
roce je možno vyměřenou daň snížit např. o 30 % až 50 % a ve
druhém roce o 10 % až 30 %. Národní výbor přihlíží při poskytnutí
výše slevy též k podmínkám uvedeným v odstavci 19.
(29) Celkové snížení daně podle § 9 odst. 1 a 2 zákona může
činit nejvýše polovinu daně vyměřené podle § 8 odst. 1 až 3.
K § 10
Placení daně
(30) Družstvo je povinno platit národnímu výboru
a) zálohu na daň na běžný rok podle prozatímní roční povinnosti,
kterou stanoví družstvu národní výbor podle celoročního
výrobního plánu; o výši prozatímní roční povinnosti a jejím
rozdělení na splátky vyrozumí družstvo; při stanovení
prozatímní daňové povinnosti přihlédne též k případnému
snížení daně podle odstavců 22 až 29;
b) rozdíl mezi vyšším předpisem daně podle platebního výměru a
částkou, kterou si družstvo samo vypočetlo (§ 10 odst. 3
zákona), popřípadě zálohově zaplatilo (§ 10 odst. 1 zákona);
tento rozdíl je splatný do 15 dnů po doručení platebního
výměru, popř. dodatečného předpisu daně.
(31) Rozdíl mezi nižším předpisem daně podle platebního
výměru a skutečně zaplacenými zálohami (§ 10 odst. 1 zákona) se
započte na zálohy na daň na běžný rok.
(32) Pro stanovení prozatímní daňové povinnosti je družstvo
povinno předložit národnímu výboru celoroční výrobní a finanční
plán na běžný rok, popř. výpis z něho nejpozději do lhůty
stanovené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního
hospodářství pro jeho vypracování.
(33) Národní výbor může na žádost přiměřeně snížit prozatímní
daňovou povinnost, ukáže-li se během roku, že družstvo nedosáhne
plánovaných hrubých příjmů.
K § 11
Vyměření a placení daně u ostatních poplatníků
(34) Zemědělskou výrobou u ostatních poplatníků se rozumí
obdělávání pozemků věnovaných zemědělství, lesnictví a
rybníkářství a patří k ní základní zemědělská činnost, tj.
rostlinná a živočišná výroba a dále příležitostná činnost a
vedlejší výroba, pokud souvisí se základní zemědělskou činností.
(35) K rostlinné výrobě vedle pěstování běžných hospodářských
plodin (zrniny, okopaniny, olejniny, pícniny) patří dále zejména
pěstování zvláštních plodin (chmel, vinná réva, tabák, paprika,
zelenina, jahody, ovoce), léčivých a aromatických rostlin, semen
všeho druhu, těžba dřeva, řezání rákosu. K živočišné výrobě patří
vedle chovu běžných hospodářských zvířat též chov včel,
kožešinových zvířat, ryb apod.
(36) K zemědělské výrobě patří dále příležitostná činnost a
vedlejší výroba, pokud úzce souvisí se základní zemědělskou
činností a není provozována po živnostensku.
Příležitostnou činností se rozumí taková činnost, při níž se
využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské
činnosti zpravidla v době, kdy jich není při zemědělské výrobě
plně využito, např. povoznictví, přibližování dřeva, orání za
mzdu, mlácení obilí, řezání dřeva.
Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním
základní zemědělské činnosti, pokud se omezuje na zpracování
výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, moštu, vína
apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez
cizích pracovních sil, např. domácká výroba dřevěného nářadí,
košikářských výrobků.
(37) Za příležitostné a vedlejší je možno považovat uvedené
činnosti, jen provozuje-li se základní zemědělská výroba jako
hlavní činnost a příjmy z příležitostné činnosti a vedlejší výroby
tvoří jen doplněk příjmů ze základní výroby.
(38) Provozuje-li se příležitostná činnost nebo vedlejší
výroba po živnostensku, v samostatných zvlášť k tomu účelu
zřízených provozovnách nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků
vlastního hospodářství, popř. provozuje-li se v takovém rozsahu,
který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti,
podléhají příjmy z takovýchto činností dani z příjmů
obyvatelstva.
K § 12
a 13
Příjem podrobený dani
(39) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se
provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků
věnovaných pěstování zvláštních kultur.
(40) Změny v zařazení obcí, k nimž dojde během roku, platí
pro vyměření daně v příštím roce.
(41) Do celkové výměry rozhodné pro vyměření daně se
započítávají všechny pozemky, které jsou způsobilé k zemědělskému
obdělávání bez ohledu na to, zda je pozemek skutečně obděláván.
(42) Pozemky věnované lesnímu hospodářství se započítávají do
celkové výměry rozhodné pro výpočet příjmu podrobeného dani jednou
desetinou, pozemky věnované rybníkářství třemi desetinami a
pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního
fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma
desetinami skutečné výměry.
(43) Pozemky věnované těžbě písku, štěrku, kopání hlíny,
lámání kamene, zastavěná plocha a nádvoří, cesty, polní cesty a
neplodná půda se nezapočítávají do výměry pozemků rozhodných pro
výpočet příjmu podrobeného dani podle průměrných norem výnosnosti.
Stejně se posuzují močály, jezera a rybníky, pokud je poplatník
hospodářsky nevyužívá a nedávají mu užitek z rybolovu, řezání
rákosu, těžby rašeliny apod.
(44) Pro stanovení příjmu podrobeného dani je rozhodující
celková výměra pozemků podle stavu k 1. lednu roku, na který se
daň vyměřuje. Ke změnám, jež nastanou během roku ve výměře
obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně na tento rok
nepřihlíží.
(45) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem
výnosnosti se použije v daném případě pro výpočet příjmu
podrobeného dani, je rozhodující výrobní oblast, v níž leží
pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.
(46) Příjmy z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se
zdaní tak, že příjmy podrobené dani vypočtené podle průměrných
norem výnosnosti se zvýší podle § 14 zákona.
Zdaňování podle skutečných příjmů
(47) Za zvláštní kultury (plodiny) se považují: chmel, vinná
réva, tabák, kořeninová paprika, zelenina, jahody, ovoce, léčivé a
aromatické rostliny, semena všeho druhu a květiny.
(48) Za specializovanou živočišnou výrobu se považuje chov
včel, kožešinových zvířat a laboratorních zvířat.
(49) Příjmem podrobeným dani z pozemků věnovaných pěstování
kultur uvedených v odstavci 47 a z živočišné výroby uvedené v
odstavci 48 jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje
(peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a
příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní
spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na
jejich dosažení.
(50) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů z pěstování vinné
révy se odečítají paušální částkou ve výši 40 % a z pěstování
ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % skutečně
dosažených příjmů (peněžních i naturálních), u specializované
živočišné výroby částkami, které poplatník skutečně vynaložil;
u živočišné výroby je poplatník povinen výdaje prokázat.
(51) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní
ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň
vyměřuje. Jsou-li stanoveny rámcové ceny platí nejnižší rámcová
cena.
(52) Pro stanovení příjmu podrobeného dani z pěstování
zvláštních kultur nebo ze specializované živočišné výroby jsou
rozhodující celkové příjmy a náklady vynaložené na jejich dosažení
v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.
Daňový základ
(53) Úhrn příjmů podrobených dani vypočtených podle
průměrných norem výnosnosti a příjmů podrobených dani ze
zvláštních kultur nebo ze specializované živočišné výroby tvoří
daňový základ, který se zaokrouhluje nahoru na částku dělitelnou
stem.
(54) Činí-li základ daně podle odstavce 53 méně než 400 Kčs,
není poplatník povinen podávat přiznání.
(55) Provozuje-li poplatník základní zemědělskou výrobu na
výměře menší než 1000 m2 nebo pěstuje-li též zvláštní kultury
(plodiny) na výměře menší než 500 m2, předpokládá se, že základ
daně činí méně než 400 Kčs. Dani nepodléhají též příjmy ze
zemědělské výroby provozované v domovních zahradách, které jsou
podrobeny domovní dani spolu s budovami.
K § 14
(56) Mimořádnými příjmy, pro něž možno zvýšit příjem
podrobený dani vypočítaný podle průměrných norem výnosnosti až o
100 %, se rozumějí zejména příjmy:
a) z provozování příležitostné činnosti a vedlejší výroby, pokud
souvisí se základní zemědělskou výrobou (§ 11 zákona
a odstavec 37 této vyhlášky),
b) z pěstování některých plodin nebo chovu některých
hospodářských zvířat, s výjimkou zvláštních kultur
a specializované živočišné výroby uvedených v odstavcích 47
a 48 této vyhlášky, u nichž se dosahuje podstatně vyšších
příjmů, než předpokládají průměrné normy výnosnosti (např.
pěstování ranných brambor, mimořádně intenzivní živočišná
výroba).
(57) Pro zvýšení příjmu podrobeného dani jsou rozhodující
mimořádné příjmy dosažené v roce, který předchází roku, na který
se daň vyměřuje.
(58) Příjem podrobený dani vypočítaný podle průměrných norem
výnosnosti se může snížit, zejména provozuje-li poplatník
zemědělské hospodářství ve zvlášť nepříznivých přírodních i
výrobních podmínkách, které nemohou být vyjádřeny v průměrných
normách výnosnosti, a je-li zemědělec odkázán svou výživou, popř.
výživou své rodiny, výhradně nebo převážně na příjmy ze
zemědělského hospodářství a v důsledku místních poměrů nemůže
získat doplňkový příjem z vedlejší činnosti. Při snížení příjmu
podrobeného dani je třeba přihlédnout mimo to též k věku a
pracovní schopnosti poplatníka.
K § 15
Sazba daně
(59) Pro zvýšení daně podle § 15 odst. 2 zákona jsou
rozhodující zejména příjmy z pracovního poměru, ze soukromé
výdělečné činnosti, důchody apod. dosažené v roce, který předchází
roku, na který se daň vyměřuje. K příjmům z krátkodobých
pracovních poměrů (např. kampaňové práce v cukrovarech a
lihovarech apod.) a k příjmům z brigádnických výpomocí ke zdolání
nárazových prací (zemědělské brigády, brigády k odstranění
důsledků lesních pohrom apod.) se nepřihlíží, pokud takováto
činnost netrvá déle než 4 měsíce v kalendářním roce. U důchodců,
kteří provozují zemědělské hospodářství, přihlédne národní výbor k
výši důchodu a k sociálním poměrům důchodce a nepřevyšuje-li
důchod přiměřenou částku, např. 800 Kčs měsíčně, může národní
výbor upustit od zvýšení daně.
(60) O míře zvýšení podle § 15 odst. 2 rozhodne národní výbor
s přihlédnutím k místním podmínkám a sociálním a rodinným poměrům
poplatníka a v odůvodněných případech zvýší daň i o částku nižší
než 100 Kčs. Takovými podmínkami a poměry jsou zejména nutnost
zajištění zemědělské výroby v místě, počet nezletilých dětí
odkázaných výživou na poplatníka nebo jeho manželku (manžela), věk
a snížená pracovní schopnost poplatníka v důsledku jeho stáří nebo
nemoci apod.
(61) Pro zvýšení daně podle § 15 odst. 3 zákona se nepřihlíží
k množství vína nebo vinných hroznů použitých pro vlastní spotřebu
pěstitele a spotřebu příslušníků jeho domácnosti, pokud
nepřesahuje nejvýše buď 300 l vína nebo 400 kg vinných hroznů.
Místní národní výbor stanoví v tomto rozmezí u každého poplatníka
přiměřené množství vína nebo hroznů pro vlastní spotřebu
s přihlédnutím k počtu rodinných příslušníků trvale pracujících
v zemědělství. Zvýšení daně u poplatníků, kteří pěstují vinnou
révu na výměře větší než 5 arů a u nichž lze spolehlivě zjistit a
kontrolovat výrobu i stav zásob vína, vypočte se zvýšení podle
množství vína ponechaného pro vlastní spotřebu nad stanovené
množství a nedodaného do centrálních fondů. V případech, v nichž
nelze zvýšení daně vypočítat uvedeným způsobem, se vypočte zvýšení
podle množství vinných hroznů tak, že od celkové úrody hroznů se
odečte množství dodané nákupním podnikům a množství stanovené pro
vlastní spotřebu a zbytek je podkladem pro výpočet zvýšení. Aby
byly zajištěny spolehlivé podklady pro výpočet zvýšení daně podle
množství vinných hroznů, provede národní výbor u každého pěstitele
vinné révy každoročně odhad úrody hroznů.
(62) Míru zvýšení daně podle § 15 odst. 3 v rámci daného
rozpětí o 5 Kčs až 7 Kčs za 1 litr vína nebo o 3,50 Kčs až 5 Kčs
za 1 kg hroznů stanoví národní výbor s přihlédnutím k místním
podmínkám, zejména k rozsahu pěstování vinné révy, k množství
hroznů nebo vína dodaného nákupním podnikům, k množství vína
použitého pro vlastní spotřebu apod.
(63) Dojde-li současně ke zvýšení daně podle § 15 odst. 2 a 3
zákona, nepřihlíží se při výpočtu zvýšení podle § 15 odst. 2 k
zvýšení podle § 15 odst. 3.
(64) Zvýšení daně podle § 15 odst. 3 zákona se stanoví takto:
Příjmy z provozování běžné zemědělské výroby vypočtené podle průměrných norem výnosnosti činí 4000 Kčs Vinná réva se pěstuje na 15 arech, z nichž celková úroda hroznů činí 8 q. Z toho bylo dodáno výkupnímu podniku 2 q hroznů za 1400 Kčs Zbytek (6 q) si ponechal poplatník pro vlastní spotřebu, takže do základu daně se započte (oceněno v nákupních cenách - srov. odst. 51 vyhlášky) částka 4200 Kčs ---------- Základ daně celkem 9600 Kčs Daň činí 640 Kčs Pro zvýšení podle § 15 odst. 3 zákona se přihlíží pouze k množství hroznů ponechaných pro vlastní spotřebu, pokud převyšuje např. 4 q, takže pro zvýšení přichází v úvahu 2 q hroznů a při zvýšení 4 Kčs za 1 kg činí zvýšení celkem 800 Kčs ---------- Daň po zvýšení činí celkem 1440 Kčs Obdobným způsobem se postupuje, vypočítává-li se zvýšení daně podle množství skutečně prodaného a spotřebovaného vína.
K § 16
Zvýšení a snížení daně
(65) Pro zvýšení nebo snížení daně jsou rozhodné poměry podle
stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. K změnám, které
nastanou během tohoto roku se nepřihlíží.
(66) Snížení daně se poskytne poplatníkům, kteří mají
nezletilé děti (vnuky, pastorky, schovance), žijí-li tyto děti s
poplatníkem ve společné domácnosti. Pro snížení daně není
rozhodující, mají-li děti vlastní příjmy či nikoliv.
(67) Přechodný pobyt dětí mimo společnou domácnost, např. z
důvodů léčení, učení, studií, není na závadu tomu, aby i v tomto
případě bylo dítě zahrnuto do počtu dětí rozhodného pro snížení
daně.
(68) Pro snížení daně lze přihlédnout k témuž dítěti pouze
jednou, tj. buď pouze u jednoho poplatníka, nebo podléhá-li
poplatník několika daním, pouze u jedné daně. Podléhá-li poplatník
několika daním a mezi nimi též dani ze mzdy, poskytne se snížení
na děti vždy jen u daně ze mzdy.
(69) Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet více
osob, jimž se daň vyměří společně, považují se i pro zvýšení a
snížení daně podle § 16 zákona za jeden celek. Provozuje-li
zemědělskou výrobu na společný účet několik poplatníků, kteří
pečují o výživu nezletilých dětí, je pro snížení daně rozhodující
počet všech těchto nezletilých dětí.
(70) Zvýšení i snížení daně podle § 16 se počítá vždy z daně
podle § 15 odst. 1 zákona.
K § 17
Daněprosté minimum
(71) Provozuje-li zemědělskou výrobu více osob na společný
účet, platí ustanovení § 17 zákona jen tehdy, jsou-li všechny tyto
osoby svou výživou a výživou svých rodin výhradně odkázány na
příjmy ze zemědělské výroby.
K § 18
(72) Vstoupí-li poplatník do družstva před 31. březnem
běžného roku, nepředepíše se mu daň na tento rok, popřípadě
předepsaná daň se celá odepíše. Vstoupí-li do družstva v době od
1. dubna do 31. července, odepíše se mu druhá až čtvrtá splátka,
tj. 80 % vyměřené daně. Vstoupí-li do družstva v době od 1. srpna
do 30. září, odepíše se mu třetí a čtvrtá splátka, tj. 50 %
vyměřené daně. Vstoupí-li do družstva v době od 1. října do 30.
listopadu, odepíše se mu čtvrtá splátka, tj. 30 % vyměřené daně.
Vstoupí-li do družstva po 30. listopadu, je poplatník povinen
zaplatit celou vyměřenou daň na tento rok.
(73) Povolí-li družstvo nově vstoupivšímu členovi, aby do
konce roku ještě realizoval příjmy ze zemědělské výroby na svůj
vlastní účet a nikoliv na účet družstva, je povinen zaplatit daň
na celý rok.
(74) Odpis splátek podle odstavce 72 provede národní výbor z
moci úřední na základě oznámení (§ 21 zákona).
K § 19
Placení daně
(75) Dodatečně vyměřená daň je splatná do 15 dnů po doručení
dodatečného platebního výměru.
ODDÍL III
Společná ustanovení
K § 22
Vyrozumění o předpisu daně
(76) Stanovení prozatímní povinnosti nebo vyměření daně
oznámí národní výbor družstvu platebním výměrem, který musí
obsahovat výpočet daňového základu, výslednou daň a poučení o
odvolání.
(77) Hromadný předpisný seznam vyloží národní výbor k
veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.
(78) Počátek a dobu vyložení seznamu vyhlásí národní výbor
vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným způsobem v místě obvyklým a
poznamená na seznamu.
(79) V případech, kdy dojde u poplatníka během roku ke změně
ve výši jeho daňové povinnosti (§ 18 zákona a odstavec 72 této
vyhlášky), sdělí národní výbor nově upravenou výši daňové
povinnosti poplatníkovi zvláštním platebním výměrem.
K § 28
(80) Pro řízení ve věcech této daně platí předpisy vyhlášky
č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
(81) Počínaje rokem 1963 se zrušuje vyhláška č. 163/1959
Ú. l., kterou se provádí zákon č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani.
Účinnost
(82) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí
pro zemědělskou daň počínaje rokem 1963.
První náměstek ministra:
Dvořák v. r.