124/1962 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani

(1) Zemědělskou daň platí jednotná zemědělská družstva (dále jen "družstva") a fyzické osoby (dále jen "ostatní poplatníci") z příjmů ze zemědělské výroby provozované na vlastní nebo společný účet.

(3) Pro posouzení daňové povinnosti (kdo platí daň) je rozhodující vlastní provozování zemědělské výroby a skutečnost, na čí účet plynou příjmy z této výroby. Přitom není rozhodující, kolik osob provozuje na vlastní nebo společný účet zemědělskou výrobu.

(4) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob (např. zemědělec s manželkou a dvěma zletilými syny), vyměří se daň tomu, na čí účet plynou příjmy ze společné výroby; plynou-li příjmy ze společné zemědělské výroby více osobám na společný účet, vyměří se daň kterékoliv z nich.

(5) Každá z osob, které provozují zemědělskou výrobu na společný účet, je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit daň.

(6) Pro posouzení daňové povinnosti není rozhodující, zda se příjmů ze zemědělské výroby dosáhlo obděláváním vlastní nebo najaté půdy, nebo půdy převzaté do obhospodařování na základě jakéhokoliv jiného právního poměru.

(8) Základ daně se zaokrouhluje nahoru na částku dělitelnou stem.

(9) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každý rok samostatně. Pro vyměření daně není rozhodující, zda zemědělská výroba trvala celý rok nebo jen část roku.

(10) U družstev se rozumí zemědělskou výrobou každá činnost, kterou družstvo provozuje bez ohledu na rozsah této činnosti a způsob jejího provozování.

(11) Podkladem pro stanovení příjmu podrobeného dani je roční výkaz družstva schválený členskou schůzí družstevníků a prověřený okresním národním výborem.

(13) Příděly naturálií do krmivových a osivových fondů nejsou součástí příjmu podrobeného dani.

(15) Základem daně jsou tedy příjmy podrobené dani po odečtení částek přidělených nedělitelnému fondu a hodnoty úspor na stavbách prováděných svépomocí.

  
Příklad na stanovení základu daně
     Hrubé peněžní příjmy:
     z rostlinné výroby                             2 160 000 Kčs
     ze živočišné výroby                            2 640 000 Kčs
     z přidružené výroby                              150 000 Kčs
     z lesní výroby                                    60 000 Kčs
     za práce a služby                                 90 000 Kčs
                                                   ---------------
     peněžní příjmy celkem                          5 100 000 Kčs

     Hodnota naturálií rozdělovaných na pracovní jednotku:
     Hodnota naturálií vydaných na pracovní
     jednotku činí 2,- Kčs, celkový počet
     pracovních jednotek, na něž se naturálie
     vydávají činí 100 000,
     hodnota naturálií         celkem (100 000x2)             200 000 Kčs

     Hodnota zemědělských výrobků dodaných členy
     družstva ze záhumenků na splnění smlouvy
     družstva                                         100 000 Kčs
                                                    --------------
     Celkový dani podrobený příjem                  5 400 000 Kčs

     Od toho:
     1. Příděly nedělitelnému fondu
        a) na rozšířenou reprodukci     258 000 Kčs
        b) na splátky investičních
           půjček členů                  30 000 Kčs
     2. Hodnota úspor na stavbách
        prováděných svépomocí           132 000 Kčs   420 000 Kčs
                                      ----------------------------
     Základ daně                                4 980 000 Kčs

(16) Leží-li pozemky družstva v různých výrobních oblastech, přihlíží se při stanovení sazby k sazbě platné pro tu výrobní oblast, v níž leží největší část pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání.

(17) Rada okresního národního výboru po projednání s radou místního národního výboru stanoví pro každé jednotné zemědělské družstvo, jehož půda je zařazena v oblasti bramborářské, řepařské nebo kukuřičné, sazbu daně v rámci rozpětí stanoveného v § 8 odst. 1 zákona s přihlédnutím k podprůměrným nebo nadprůměrným výsledkům dosahovaným družstvy vlivem působení místních výrobních podmínek, zejména těch, které nejsou dostatečně vyjádřeny zařazením půdy do příslušné výrobní oblasti (objektivní podmínky).

(18) Sazby daně pro jednotlivá zemědělská družstva se stanoví tak, aby průměrná výše daně (beze slev) činila v oblasti příjmů podrobených dani. Pokud v řepařské oblasti by podle objektivních podmínek přicházela v úvahu sazba daně vyšší než 10 %, avšak byl by tím narušen proces rozšířené reprodukce, stanoví se sazba daně ve výši 10 %.

(20) Při stanovení sazby daně nelze přihlížet k podprůměrným nebo nadprůměrným výsledkům, jichž družstvo dosahuje pouze v důsledku větší či menší stabilizace, lepšího či horšího zintenzívnění zemědělské výroby, poměru rostlinné a živočišné výroby, lepší či horší organizace práce v družstvu, pracovní morálky členů družstva apod. (subjektivní podmínky).

(21) Při stanovení sazby daně radou okresního národního výboru pro jednotlivá družstva je rozhodující, dosahuje-li družstvo působením objektivních podmínek podstatně nižších nebo vyšších hrubých peněžních příjmů na 1 ha obhospodařované půdy ve srovnání s průměrnými hrubými příjmy všech družstev téhož okresu a téže výrobní oblasti.

(22) Družstvům, která přidělí nedělitelnému fondu (na rozšířenou reprodukci základních prostředků a na splátky investičních půjček členům) z vlastních prostředků částku převyšující 4 % hrubých peněžních příjmů, sníží se daň vypočtená podle § 8 odst. 1 až 3 zákona v oblasti částek přidělených nedělitelnému fondu nad uvedenou hranici. Do hrubých peněžních příjmů rozhodujících pro zjištění hranice uvedené v prvé větě se započítávají příjmy tvořící základ pro příděly družstevním fondům.

(23) O výši slevy na dani při zvýšeném přídělu nedělitelnému fondu v rámci uvedeného rozpětí rozhodne prozatímně národní výbor při stanovení prozatímní daňové povinnosti (§ 10 odst. 2 zákona) a o výši slevy rozhodne definitivně při vyměření daně po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje; přitom přihlédne k finanční situaci, k investičnímu vybavení a k potřebě i možnostem rozvoje družstva.

(24) Snížení daně z důvodu vyššího přídělu nedělitelnému fondu se vypočítává takto:

  
Základ daně v kukuřičné oblasti                      7 800 000 Kčs

Daň 7 %                                                546 000 Kčs
Zvýšení daně podle § 8 odst. 4                          30 000 Kčs
                                                    --------------
Celkem daň                                             576 000 Kčs

Příděl nedělitelnému fondu na rozšířenou
reprodukci a na splátky investičních
půjček členů činí                        483 000 Kčs;
hrubé peněžní příjmy tvořící základ pro
příděly družstevním fondům činí
6 900 000 Kčs, takže příděly představují
7 % hrubých příjmů a převyšují stanovenou
hranici (4 % hrubých příjmů,
tj. 276 000 Kčs) o 207 000 Kčs;
vyměřená daň se sníží např. o 20 % této
částky, tj. o                                           41 400 Kčs
                                                    --------------
takže výsledná daň činí                                534 600 Kčs

(25) Národní výbor může snížit podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) zákona daň družstvu v pohraničním okrese, dosahuje-li toto družstvo podprůměrných výsledků, protože má při nedostatečné mechanizaci a organizaci práce malou členskou základnu nebo připadá u něho značná výměra nečlenské půdy na jednoho pracovníka.

(26) Snížení daně podle předcházejícího odstavce je třeba povolovat diferencovaně s přihlédnutím k výrobním podmínkám, v nichž družstvo provozuje zemědělskou výrobu. V oblastech horských a bramborářských je vhodné povolovat slevy vyšší než v ostatních oblastech.

  
     Příklad snížení daně:

        Daň se sníží např. v oblasti
         kukuřičné a řepařské          o 10 % - 30 %
         bramborářské                  o 20 % - 40 %
         bramborářské-ovesné a horské  o 30 % - 50 %
vyměřené daně.

(27) Národní výbor může snížit podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) zákona nově založeným družstvům a družstvům, která nejsou ještě hospodářsky a finančně upevněna, až o polovinu po 2 roky od jejich založení, popř. po 2 roky následující po podstatném rozšíření členské a půdní základny družstva. Za podstatné rozšíření členské a půdní základny se považuje, jestliže družstvo zvětší výměru obhospodařované půdy během dvou let o více než polovinu, převážně sdružením půdy novými členy družstva.

(28) Snížení daně má odpovídat finanční a hospodářské situaci družstva. Proto bude pravidelně větší v prvém roce po založení nebo podstatném rozšíření družstva a menší ve druhém roce. V prvém roce je možno vyměřenou daň snížit např. o 30 % až 50 % a ve druhém roce o 10 % až 30 %. Národní výbor přihlíží při poskytnutí výše slevy též k podmínkám uvedeným v odstavci 19.

(29) Celkové snížení daně podle § 9 odst. 1 a 2 zákona může činit nejvýše polovinu daně vyměřené podle § 8 odst. 1 až 3.

(31) Rozdíl mezi nižším předpisem daně podle platebního výměru a skutečně zaplacenými zálohami (§ 10 odst. 1 zákona) se započte na zálohy na daň na běžný rok.

(32) Pro stanovení prozatímní daňové povinnosti je družstvo povinno předložit národnímu výboru celoroční výrobní a finanční plán na běžný rok, popř. výpis z něho nejpozději do lhůty stanovené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství pro jeho vypracování.

(33) Národní výbor může na žádost přiměřeně snížit prozatímní daňovou povinnost, ukáže-li se během roku, že družstvo nedosáhne plánovaných hrubých příjmů.

(34) Zemědělskou výrobou u ostatních poplatníků se rozumí obdělávání pozemků věnovaných zemědělství, lesnictví a rybníkářství a patří k ní základní zemědělská činnost, tj. rostlinná a živočišná výroba a dále příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud souvisí se základní zemědělskou činností.

(35) K rostlinné výrobě vedle pěstování běžných hospodářských plodin (zrniny, okopaniny, olejniny, pícniny) patří dále zejména pěstování zvláštních plodin (chmel, vinná réva, tabák, paprika, zelenina, jahody, ovoce), léčivých a aromatických rostlin, semen všeho druhu, těžba dřeva, řezání rákosu. K živočišné výrobě patří vedle chovu běžných hospodářských zvířat též chov včel, kožešinových zvířat, ryb apod.

(36) K zemědělské výrobě patří dále příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud úzce souvisí se základní zemědělskou činností a není provozována po živnostensku.

(37) Za příležitostné a vedlejší je možno považovat uvedené činnosti, jen provozuje-li se základní zemědělská výroba jako hlavní činnost a příjmy z příležitostné činnosti a vedlejší výroby tvoří jen doplněk příjmů ze základní výroby.

(38) Provozuje-li se příležitostná činnost nebo vedlejší výroba po živnostensku, v samostatných zvlášť k tomu účelu zřízených provozovnách nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství, popř. provozuje-li se v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti, podléhají příjmy z takovýchto činností dani z příjmů obyvatelstva.

(39) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur.

(40) Změny v zařazení obcí, k nimž dojde během roku, platí pro vyměření daně v příštím roce.

(41) Do celkové výměry rozhodné pro vyměření daně se započítávají všechny pozemky, které jsou způsobilé k zemědělskému obdělávání bez ohledu na to, zda je pozemek skutečně obděláván.

(42) Pozemky věnované lesnímu hospodářství se započítávají do celkové výměry rozhodné pro výpočet příjmu podrobeného dani jednou desetinou, pozemky věnované rybníkářství třemi desetinami a pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry.

(43) Pozemky věnované těžbě písku, štěrku, kopání hlíny, lámání kamene, zastavěná plocha a nádvoří, cesty, polní cesty a neplodná půda se nezapočítávají do výměry pozemků rozhodných pro výpočet příjmu podrobeného dani podle průměrných norem výnosnosti. Stejně se posuzují močály, jezera a rybníky, pokud je poplatník hospodářsky nevyužívá a nedávají mu užitek z rybolovu, řezání rákosu, těžby rašeliny apod.

(44) Pro stanovení příjmu podrobeného dani je rozhodující celková výměra pozemků podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. Ke změnám, jež nastanou během roku ve výměře obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně na tento rok nepřihlíží.

(45) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije v daném případě pro výpočet příjmu podrobeného dani, je rozhodující výrobní oblast, v níž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.

(46) Příjmy z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že příjmy podrobené dani vypočtené podle průměrných norem výnosnosti se zvýší podle § 14 zákona.

(47) Za zvláštní kultury (plodiny) se považují: chmel, vinná réva, tabák, kořeninová paprika, zelenina, jahody, ovoce, léčivé a aromatické rostliny, semena všeho druhu a květiny.

(48) Za specializovanou živočišnou výrobu se považuje chov včel, kožešinových zvířat a laboratorních zvířat.

(49) Příjmem podrobeným dani z pozemků věnovaných pěstování kultur uvedených v odstavci 47 a z živočišné výroby uvedené v odstavci 48 jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení.

(50) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů z pěstování vinné révy se odečítají paušální částkou ve výši 40 % a z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních), u specializované živočišné výroby částkami, které poplatník skutečně vynaložil; u živočišné výroby je poplatník povinen výdaje prokázat.

(51) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny rámcové ceny platí nejnižší rámcová cena.

(52) Pro stanovení příjmu podrobeného dani z pěstování zvláštních kultur nebo ze specializované živočišné výroby jsou rozhodující celkové příjmy a náklady vynaložené na jejich dosažení v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(53) Úhrn příjmů podrobených dani vypočtených podle průměrných norem výnosnosti a příjmů podrobených dani ze zvláštních kultur nebo ze specializované živočišné výroby tvoří daňový základ, který se zaokrouhluje nahoru na částku dělitelnou stem.

(54) Činí-li základ daně podle odstavce 53 méně než 400 Kčs, není poplatník povinen podávat přiznání.

(55) Provozuje-li poplatník základní zemědělskou výrobu na výměře menší než 1000 m2 nebo pěstuje-li též zvláštní kultury (plodiny) na výměře menší než 500 m2, předpokládá se, že základ daně činí méně než 400 Kčs. Dani nepodléhají též příjmy ze zemědělské výroby provozované v domovních zahradách, které jsou podrobeny domovní dani spolu s budovami.

(57) Pro zvýšení příjmu podrobeného dani jsou rozhodující mimořádné příjmy dosažené v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(58) Příjem podrobený dani vypočítaný podle průměrných norem výnosnosti se může snížit, zejména provozuje-li poplatník zemědělské hospodářství ve zvlášť nepříznivých přírodních i výrobních podmínkách, které nemohou být vyjádřeny v průměrných normách výnosnosti, a je-li zemědělec odkázán svou výživou, popř. výživou své rodiny, výhradně nebo převážně na příjmy ze zemědělského hospodářství a v důsledku místních poměrů nemůže získat doplňkový příjem z vedlejší činnosti. Při snížení příjmu podrobeného dani je třeba přihlédnout mimo to též k věku a pracovní schopnosti poplatníka.

(59) Pro zvýšení daně podle § 15 odst. 2 zákona jsou rozhodující zejména příjmy z pracovního poměru, ze soukromé výdělečné činnosti, důchody apod. dosažené v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. K příjmům z krátkodobých pracovních poměrů (např. kampaňové práce v cukrovarech a lihovarech apod.) a k příjmům z brigádnických výpomocí ke zdolání nárazových prací (zemědělské brigády, brigády k odstranění důsledků lesních pohrom apod.) se nepřihlíží, pokud takováto činnost netrvá déle než 4 měsíce v kalendářním roce. U důchodců, kteří provozují zemědělské hospodářství, přihlédne národní výbor k výši důchodu a k sociálním poměrům důchodce a nepřevyšuje-li důchod přiměřenou částku, např. 800 Kčs měsíčně, může národní výbor upustit od zvýšení daně.

(60) O míře zvýšení podle § 15 odst. 2 rozhodne národní výbor s přihlédnutím k místním podmínkám a sociálním a rodinným poměrům poplatníka a v odůvodněných případech zvýší daň i o částku nižší než 100 Kčs. Takovými podmínkami a poměry jsou zejména nutnost zajištění zemědělské výroby v místě, počet nezletilých dětí odkázaných výživou na poplatníka nebo jeho manželku (manžela), věk a snížená pracovní schopnost poplatníka v důsledku jeho stáří nebo nemoci apod.

(61) Pro zvýšení daně podle § 15 odst. 3 zákona se nepřihlíží k množství vína nebo vinných hroznů použitých pro vlastní spotřebu pěstitele a spotřebu příslušníků jeho domácnosti, pokud nepřesahuje nejvýše buď 300 l vína nebo 400 kg vinných hroznů. Místní národní výbor stanoví v tomto rozmezí u každého poplatníka přiměřené množství vína nebo hroznů pro vlastní spotřebu s přihlédnutím k počtu rodinných příslušníků trvale pracujících v zemědělství. Zvýšení daně u poplatníků, kteří pěstují vinnou révu na výměře větší než 5 arů a u nichž lze spolehlivě zjistit a kontrolovat výrobu i stav zásob vína, vypočte se zvýšení podle množství vína ponechaného pro vlastní spotřebu nad stanovené množství a nedodaného do centrálních fondů. V případech, v nichž nelze zvýšení daně vypočítat uvedeným způsobem, se vypočte zvýšení podle množství vinných hroznů tak, že od celkové úrody hroznů se odečte množství dodané nákupním podnikům a množství stanovené pro vlastní spotřebu a zbytek je podkladem pro výpočet zvýšení. Aby byly zajištěny spolehlivé podklady pro výpočet zvýšení daně podle množství vinných hroznů, provede národní výbor u každého pěstitele vinné révy každoročně odhad úrody hroznů.

(62) Míru zvýšení daně podle § 15 odst. 3 v rámci daného rozpětí o 5 Kčs až 7 Kčs za 1 litr vína nebo o 3,50 Kčs až 5 Kčs za 1 kg hroznů stanoví národní výbor s přihlédnutím k místním podmínkám, zejména k rozsahu pěstování vinné révy, k množství hroznů nebo vína dodaného nákupním podnikům, k množství vína použitého pro vlastní spotřebu apod.

(63) Dojde-li současně ke zvýšení daně podle § 15 odst. 2 a 3 zákona, nepřihlíží se při výpočtu zvýšení podle § 15 odst. 2 k zvýšení podle § 15 odst. 3.

(64) Zvýšení daně podle § 15 odst. 3 zákona se stanoví takto:

Příjmy z provozování běžné zemědělské výroby
vypočtené podle průměrných norem výnosnosti činí          4000 Kčs
Vinná réva se pěstuje na 15 arech, z nichž
celková úroda hroznů činí 8 q.
Z toho bylo dodáno výkupnímu podniku 2 q hroznů za        1400 Kčs
Zbytek (6 q) si ponechal poplatník pro vlastní
spotřebu, takže do základu daně se započte (oceněno
v nákupních cenách - srov. odst. 51 vyhlášky) částka      4200 Kčs
                                                        ----------
Základ daně celkem                                        9600 Kčs
Daň činí                                                   640 Kčs
Pro zvýšení podle § 15 odst. 3 zákona se přihlíží
pouze k množství hroznů ponechaných pro vlastní
spotřebu, pokud převyšuje např. 4 q, takže pro
zvýšení přichází v úvahu 2 q hroznů a při zvýšení
4 Kčs za 1 kg činí zvýšení celkem                          800 Kčs
                                                        ----------
Daň po zvýšení činí celkem                                1440 Kčs
     Obdobným způsobem se postupuje, vypočítává-li se zvýšení daně
podle množství skutečně prodaného a spotřebovaného vína.

(65) Pro zvýšení nebo snížení daně jsou rozhodné poměry podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. K změnám, které nastanou během tohoto roku se nepřihlíží.

(66) Snížení daně se poskytne poplatníkům, kteří mají nezletilé děti (vnuky, pastorky, schovance), žijí-li tyto děti s poplatníkem ve společné domácnosti. Pro snížení daně není rozhodující, mají-li děti vlastní příjmy či nikoliv.

(67) Přechodný pobyt dětí mimo společnou domácnost, např. z důvodů léčení, učení, studií, není na závadu tomu, aby i v tomto případě bylo dítě zahrnuto do počtu dětí rozhodného pro snížení daně.

(68) Pro snížení daně lze přihlédnout k témuž dítěti pouze jednou, tj. buď pouze u jednoho poplatníka, nebo podléhá-li poplatník několika daním, pouze u jedné daně. Podléhá-li poplatník několika daním a mezi nimi též dani ze mzdy, poskytne se snížení na děti vždy jen u daně ze mzdy.

(69) Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet více osob, jimž se daň vyměří společně, považují se i pro zvýšení a snížení daně podle § 16 zákona za jeden celek. Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet několik poplatníků, kteří pečují o výživu nezletilých dětí, je pro snížení daně rozhodující počet všech těchto nezletilých dětí.

(70) Zvýšení i snížení daně podle § 16 se počítá vždy z daně podle § 15 odst. 1 zákona.

(71) Provozuje-li zemědělskou výrobu více osob na společný účet, platí ustanovení § 17 zákona jen tehdy, jsou-li všechny tyto osoby svou výživou a výživou svých rodin výhradně odkázány na příjmy ze zemědělské výroby.

(72) Vstoupí-li poplatník do družstva před 31. březnem běžného roku, nepředepíše se mu daň na tento rok, popřípadě předepsaná daň se celá odepíše. Vstoupí-li do družstva v době od 1. dubna do 31. července, odepíše se mu druhá až čtvrtá splátka, tj. 80 % vyměřené daně. Vstoupí-li do družstva v době od 1. srpna do 30. září, odepíše se mu třetí a čtvrtá splátka, tj. 50 % vyměřené daně. Vstoupí-li do družstva v době od 1. října do 30. listopadu, odepíše se mu čtvrtá splátka, tj. 30 % vyměřené daně. Vstoupí-li do družstva po 30. listopadu, je poplatník povinen zaplatit celou vyměřenou daň na tento rok.

(73) Povolí-li družstvo nově vstoupivšímu členovi, aby do konce roku ještě realizoval příjmy ze zemědělské výroby na svůj vlastní účet a nikoliv na účet družstva, je povinen zaplatit daň na celý rok.

(74) Odpis splátek podle odstavce 72 provede národní výbor z moci úřední na základě oznámení (§ 21 zákona).

(75) Dodatečně vyměřená daň je splatná do 15 dnů po doručení dodatečného platebního výměru.

(76) Stanovení prozatímní povinnosti nebo vyměření daně oznámí národní výbor družstvu platebním výměrem, který musí obsahovat výpočet daňového základu, výslednou daň a poučení o odvolání.

(77) Hromadný předpisný seznam vyloží národní výbor k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.

(78) Počátek a dobu vyložení seznamu vyhlásí národní výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným způsobem v místě obvyklým a poznamená na seznamu.

(79) V případech, kdy dojde u poplatníka během roku ke změně ve výši jeho daňové povinnosti (§ 18 zákona a odstavec 72 této vyhlášky), sdělí národní výbor nově upravenou výši daňové povinnosti poplatníkovi zvláštním platebním výměrem.

(80) Pro řízení ve věcech této daně platí předpisy vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

(81) Počínaje rokem 1963 se zrušuje vyhláška č. 163/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani.