GFŘ-D-55
Pokyn
pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Č. j.: 1613/22/7700-40500-711175
Čl. I
Úvod
1. Tento pokyn reaguje na příslušnou novelu 1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře
regionálního rozvoje, v rozhodném znění, v jejímž důsledku došlo uplynutím dne 31.
12. 2021 ke zrušení regionálních rad regionů soudržnosti. Touto novelou došlo rovněž
ke změně zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v rozhodném
znění (dále jen “rozpočtová pravidla územních rozpočtů“), ve věci přechodu kompetencí
od 1. 1. 2022 při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně v případech dotací poskytnutých
z rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti na orgány Finanční správy České republiky
(dále jen „orgány finanční správy“).
2. Pokyn stanoví obecné principy, podle nichž orgány finanční správy postupují
při stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně dle rozpočtových pravidel územních
rozpočtů v souladu s principem (zásadou) proporcionality (přiměřenosti). Pokyn se
však nevztahuje na případy, kdy poskytovatel ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí
peněžních prostředků vymezí podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné,
za které se v intencích předmětné veřejnosprávní smlouvy uloží odvod nižší, než odpovídá
výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků2.
3. Pokyn reflektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu a na ni navazující
judikaturu krajských soudů a rovněž dikci konkrétních ustanovení rozpočtových pravidel
územních rozpočtů 3 , jež se vztahují ke stanovení odvodů za porušení rozpočtové
kázně dle rozpočtových pravidel územních rozpočtů, resp. dle zákona č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
v rozhodném znění. V těchto případech je třeba vždy při stanovení příslušného odvodu
zvažovat okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu proporcionality
mezi závažností tohoto porušení a výší za něj předepsaného odvodu. Předmětnou judikaturu
lze analogicky implementovat i do „prostředí“ rozpočtových pravidel územních rozpočtů4.
4. Cílem pokynu je zabránit vzniku neodůvodněných rozdílů při rozhodování skutkově
shodných nebo obdobných případů5 a sjednotit správní praxi orgánů finanční správy.
Čl. II
Použití pokynu
1. Pokyn se použije při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně, pokud
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých peněžních
prostředků dle § 22 odst. 2 písm. a) rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve
znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, k němuž došlo porušením povinnosti
stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou
nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto peněžních prostředků, která souvisí s účelem,
na který byly peněžní prostředky poskytnuty,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých peněžních
prostředků dle § 22 odst. 2 písm. a) rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve
znění účinném od 20. 2. 2015, k němuž došlo porušením povinnosti, která souvisí s
účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem,
přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí
peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu, ke kterému došlo po připsání
peněžních prostředků na účet příjemce,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých peněžních
prostředků dle § 22 odst. 2 písm. b) rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve
znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, k němuž došlo porušením povinnosti
stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou
nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto peněžních prostředků, která souvisí s účelem,
na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních
prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých peněžních
prostředků dle § 22 odst. 2 písm. b) rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve
znění účinném od 20. 2. 2015, k němuž došlo porušením povinnosti stanovené v písm.
a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které
ke dni připsání trvá.
2. Pokyn se nepoužije, nevyplývá-li z Přílohy pokynu (dále jen „Příloha“) jinak
6 , při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 1 rozpočtových
pravidel územních rozpočtů, pokud
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném
použití poskytnutých peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 věty první rozpočtových
pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, k němuž
došlo použitím těchto peněžních prostředků (tj. faktickým výdejem), kterým byla porušena
povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie,
smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto peněžních prostředků,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých peněžních
prostředků dle § 22 odst. 2 věty první rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve
znění účinném od 20. 2. 2015, k němuž došlo použitím těchto peněžních prostředků
(tj. faktickým výdejem), kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem,
přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí
peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých peněžních
prostředků dle § 22 odst. 2 písm. c) rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve
znění účinném od 30. 12. 2011, k němuž došlo tím, že příjemce peněžních prostředků
neprokázal, jak byly tyto peněžní prostředky použity,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v zadržení poskytnutých peněžních prostředků
dle § 22 odst. 3 rozpočtových pravidel územních rozpočtů.
Čl. III
Zásadní náležitosti
1. Při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně je nutno v každém konkrétním
případě, na nějž se vztahuje tento pokyn, zvážit, zda je dán důvod k odvodu za porušení
rozpočtové kázně v plné výši čerpaných či poskytnutých peněžních prostředků, či ke
stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality, tj. pouze k odvodu odpovídajícímu
závažnosti a významu porušení povinnosti.
2. V Příloze pokynu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující „typy“ porušení
rozpočtové kázně společně se způsobem stanovení výše odvodu zohledňujícím zásadu
proporcionality.
3. K jiným „typům“ porušení, která v Příloze uvedena nejsou, je rovněž nutno
přistupovat v souladu se zásadou proporcionality, a to analogicky k „typům“ porušení
rozpočtové kázně v Příloze uvedeným.
4. Způsob stanovení výše odvodu uvedený v Příloze tohoto pokynu je závazný.
Odvod za porušení rozpočtové kázně v částce vyšší či nižší, než která vyplývá z Přílohy,
lze stanovit jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
5. V případě zjištění více jednotlivých případů porušení rozpočtové kázně 7
(dále jen „jednotlivý případ“), u nichž je postupováno dle tohoto pokynu, je nutné
výši odvodu stanovit explicitně za každý jednotlivý případ zvlášť, každý jednotlivý
případ zvlášť odůvodnit, a částky poté sečíst. Výjimkou z tohoto postupu jsou případy
vícenásobného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, kdy bude uložen odvod
ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné veřejné zakázky 8 , nestanoví-li
veřejnosprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak.
Čl. IV
Způsoby stanovení odvodů
V Příloze tohoto pokynu je použito celkem šest různých způsobů stanovení odvodů,
které je nutno rozlišovat. Každý z nich totiž představuje rozdílnou „startovací pozici“
(uvažovanou výchozí sazbu odvodu) při aplikaci zásady proporcionality:
- první způsob
stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení, bez fixního limitu)
explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou pokynu stanovené
konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 50 %, 25 %, nebo 10 % dle konkrétního „typu“ porušení
rozpočtové kázně); snížit sazbu odvodu je možné až tehdy, jsou-li k tomu dány důvody;
příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je:
100 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení
až na 5 %,
- druhý způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení,
s fixním limitem) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou
pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 25 %, nebo 10 % dle konkrétního „typu“
porušení rozpočtové kázně); snížit sazbu odvodu je možné až tehdy, jsou-li k tomu
dány důvody; zároveň je nutné respektovat maximální absolutní či relativní limity;
příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je:
25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení
až na 10 %, nejvýše však 1 000 000 Kč,
- třetí způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení,
bez fixního limitu) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou
pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 25 %, 10 %, 5 % nebo 0,1 % dle
konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); příkladem tohoto způsobu stanovení
odvodu je:
25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky,
- čtvrtý způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení,
s fixním limitem) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou
pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 1 %, 0,25 % nebo 0,1 % dle konkrétního
„typu“ porušení rozpočtové kázně); zároveň je nutné respektovat maximální absolutní
či relativní limity; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je:
0,25 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního
stavu, nejvýše však 20 000 Kč za každý výše uvedený měsíc trvání protiprávního stavu,
- pátý způsob stanovení odvodu (odvod v rámci procentního rozmezí) implicitně vyjadřuje,
že „startovací pozice“ se nachází ve středu procentního rozmezí; jsou-li k tomu dány
důvody, je možné v tomto středu pohybující se sazbu odvodu jak zvýšit, tak snížit;
příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je:
25 % - 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky,
- poslední způsob stanovení odvodu (odvod v poměrné výši) implicitně vyjadřuje, že
výše odvodu bude odvislá od míry naplnění konkrétní podmínky, přičemž zde platí inverzní
vztah9; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je: odvod v poměrné výši s ohledem
na míru naplnění limitů, parametrů či indikátorů.
Čl. V
Účinnost
Tento pokyn nabývá účinnosti šestým pracovním dnem po jeho podpisu.
Ing. Tatjana Richterová, v. r.
generální ředitelka
Příloha
Čl. I
Veřejné zakázky
Odvod se stanovuje pouze z částky dotace 1 použité na financování předmětné
veřejné zakázky (dále jen „částka použitá na financování předmětné veřejné zakázky“).
1. porušení povinnosti stanovit lhůtu pro podání nabídky/žádosti o účast
v minimální stanovené délce
rozsah zkrácení lhůty činí 85 % až 100 % z požadované
délky lhůty nebo lhůta činí 5 dní a méně
odvod: 100 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky rozsah zkrácení
lhůty činí 50 % až méně než 85 % z požadované délky lhůty
odvod: 25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky rozsah zkrácení
lhůty činí 30 % až méně než 50 % z požadované délky lhůty
odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky rozsah zkrácení
lhůty činí méně než 30 % z požadované délky lhůty
odvod: 5 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
2. neoprávněné stanovení kratší lhůty pro doručení žádosti o poskytnutí zadávací
dokumentace oproti délce lhůty pro podání nabídky
délka lhůty představuje méně než
50 % délky lhůty pro podání nabídek
odvod: 25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky délka lhůty
představuje méně než 60 %, minimálně však 50 % délky lhůty pro podání nabídek
odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky délka lhůty
představuje méně než 80 %, minimálně však 60 % délky lhůty pro podání nabídek
odvod: 5 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky délka lhůty
představuje méně než 100 %, minimálně však 80 % délky lhůty pro podání nabídek
odvod: 0,1 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
3. střet zájmů osob podílejících se na průběhu zadávacího řízení či osob,
které mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení
odvod: 100 % z částky
použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 5 %
4. závažné úmyslné jednání zadavatele za účelem znemožnění hospodářské soutěže
odvod: 100 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností
snížení až na 50 %
5. kartelové dohody2 mezi uchazeči o veřejnou zakázku
odvod: 100 % z částky
použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 10 %
6. neuveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku
EU3
odvod: 100 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností
snížení až na 25 %
7. neuveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku
EU (pokud zadavatel uveřejnil informace o řízení způsobem umožňujícím účast zahraničních
dodavatelů)
odvod: 25 % - 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
8. neprovedení zadávacího řízení
odvod: 100 % z částky použité na financování
předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 35 %
9. provedení zadávacího řízení v neodpovídajícím režimu
odvod: 25 % - 30 %
z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
10. zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění při nesplnění
podmínek jeho použití4
odvod: 100 % z částky použité na financování předmětné veřejné
zakázky s možností snížení až na 25 %
11. neoprávněné zadání víceprací v jednacím řízení bez uveřejnění týkající
se překročení zákonného limitu hodnoty původní veřejné zakázky5
odvod: 100 % z částky
použité na financování víceprací, které překračují zákonný limit hodnoty původní
veřejné zakázky
12. neoprávněné rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky
odvod: 25 % - 50
% z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
13. neodůvodněné nerozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části, připouští-li
to povaha předmětu veřejné zakázky
odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky s možností snížení až na 5 %
14. nevyžádání si písemného zdůvodnění podstatných částí nabídky od uchazeče
před jeho vyloučením z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny
odvod: 25 % - 50 % z
částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
15. neoprávněná podstatná změna smlouvy po jejím uzavření (vyjma navýšení
ceny veřejné zakázky)
odvod: 25 % - 30 % z částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky
16. neoprávněná podstatná změna smlouvy po jejím uzavření spočívající v navýšení
ceny veřejné zakázky
odvod: 25 % - 30 % z částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky + 100 % částky použité na financování předmětné veřejné zakázky,
o kterou byla cena veřejné zakázky navýšena
17. hrubé porušení povinnosti zadat zakázku v souladu se zadávacími podmínkami
či nabídkou vítězného uchazeče
odvod: 25 % - 30 % z částky použité na financování
předmětné veřejné zakázky
18. neodůvodněné omezení subdodávek
(například:
- v případě, kdy je v zadávací dokumentaci uloženo omezení využití subdodavatelů,
avšak není zřejmé, k jaké části veřejné zakázky, resp. k jakým úkonům se toto omezení
vztahuje)
odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností
snížení až na 5 %
19. nezveřejnění prodloužení lhůt pro doručení nabídek či prodloužení lhůt
pro doručení žádostí o účast
odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky s možností snížení až na 5 %
20. porušení povinnosti poskytnout dodavatelům dostatečné informace o předmětu
plnění
odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností
snížení až na 5 %
21. změna zadávacích podmínek (například:
- změna kvalifikačních předpokladů
či hodnotících kritérií v průběhu řízení
- umožnění změny nabídky zájemce/uchazeče v průběhu hodnocení6
- významná změna podmínek v rámci jednacího řízení s uveřejněním oproti původním
podmínkám)
odvod: 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností
snížení až na 25 %
22. ostatní výše neuvedená pochybení, která měla či mohla mít vliv na výsledek
zadávacího řízení (například:
- porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení
a nediskriminace
- nezákonné příp. diskriminační kvalifikační předpoklady či hodnotící kritéria
- neuvedení kvalifikačních předpokladů či hodnotících kritérií v požadovaném rozsahu
- neuvedení způsobu hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií
- nedostatečné či nepřesné vymezení předmětu veřejné zakázky
- nevyloučení uchazeče, který měl být vyloučen
- uzavření smlouvy s uchazečem, který měl být vyloučen)
odvod: 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností
snížení až na 10 %
23. ostatní výše neuvedená pochybení, která nemohla ani (potenciálně) mít
vliv na výsledek zadávacího řízení
odvod: 0,1 % - 1 % z částky použité na financování
předmětné veřejné zakázky
Čl. II
Termíny a povinnosti
1. pozdní splnění nebo nesplnění termínů, lhůt či povinností (například:
- ukončení projektu
- ukončení realizace akce)
odvod: 0,25 % z poskytnuté 7 částky za každý započatý 8 kalendářní měsíc trvání protiprávního
stavu, nejvýše však 20 000 Kč za každý výše uvedený měsíc trvání protiprávního stavu
2. pozdní splnění nebo nesplnění jiných (administrativních) termínů, lhůt
či povinností (například:
- zaslání monitorovací zprávy
- zaslání závěrečného vyhodnocení akce
- předložení dokumentace k finančnímu vypořádání
- povinnost hlášení určitých skutečností jako například hlášení o navýšení vlastních
zdrojů, či zasílání jiných dokumentů)
odvod: 0,25 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního
stavu, nejvýše však 10 000 Kč za každý výše uvedený měsíc trvání protiprávního stavu,
přičemž výše odvodu za dané porušení nepřekročí 3 % z poskytnuté částky
3. porušení rozpočtové kázně spočívající v zadržení peněžních prostředků
dle § 22 odst. 3 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ke kterému došlo nevrácením
peněžních prostředků použitých po stanoveném období (uskutečněný výdej), při zachování
účelovosti těchto prostředků a zároveň (toliko v případě peněžních prostředků EU)
při nepřekročení mezního období pro dané programové období9 (tedy při dodržení pravidel
způsobilosti výdajů dle čl. 56 nařízení Rady (ES) č. 1083/200610)
odvod: 1 % z částky
zadržených peněžních prostředků za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního
stavu11, nejvýše však 100 000 Kč za každý výše uvedený měsíc trvání protiprávního
stavu
4. použití poskytnutých peněžních prostředků před nebo po stanoveném období
(uskutečněný výdej) při zachování účelovosti těchto prostředků a zároveň (toliko
v případě peněžních prostředků EU) při nepřekročení mezního období pro dané programové
období
odvod: 0,1 % - 1 % z částky použité před nebo po stanoveném období
Čl. III
Parametry
1. nenaplnění limitů, parametrů či monitorovacích indikátorů
odvod: v poměrné
výši s ohledem na míru naplnění limitů, parametrů či indikátorů
2. nenaplnění limitů, parametrů či monitorovacích indikátorů při splnění
souvztažných ukazatelů kvalitativních
odvod: 0,1 % - 1 % z poskytnuté částky
Čl. IV
Vlastní zdroje
1. nesplnění povinnosti vkladu vlastních zdrojů - nevložení vlastních zdrojů
v požadované výši za projekt/akci nebo případ použití nepovoleného způsobu zajištění
vlastních zdrojů12
odvod: výše poskytnutých peněžních prostředků použitých nad stanovený
maximální podíl13
2. nevložení vlastních zdrojů v požadované výši v jednotlivých letech trvání
projektu/akce, pokud byl stanovený podíl dotace a vlastních zdrojů za celý projekt/akci
dodržen
odvod: 1 % - 5 % z částky poskytnutých peněžních prostředků použitých nad
stanovený maximální podíl v jednotlivých letech
3. nedodržení povinnosti přednostního proinvestování (vkladu) z vlastních
zdrojů (stanovený podíl poskytnutých peněžních prostředků nesmí být k okamžiku ukončení
projektu/akce překročen)
odvod: 1 % - 5 % z částky poskytnutých peněžních prostředků
použitých před použitím prostředků vlastních
Čl. V
Použití peněžních prostředků
1. porušení povinnosti spočívající v zákazu poskytovat z dotace zálohové
platby související s účelem, bylo-li provedeno její řádné zúčtování do doby vydání
platebního výměru (neukončený projekt/akce) nebo do doby finančního vypořádání projektu/akce
(ukončený projekt/akce)
odvod: 0,1 % z částky použité na úhradu zálohové platby za
každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu, nejvýše však 2 % z této
částky
2. provedení mylné platby (neoprávněný výdej), pokud do doby vydání platebního
výměru dojde k navrácení těchto prostředků zpět na (projektový) účet (nesmí však
dojít k zařazení tohoto mylně provedeného výdeje do žádosti o platbu podané příjemcem)
odvod: 0,1 % z neoprávněně vydané částky za každý započatý kalendářní měsíc trvání
protiprávního stavu, nejvýše však 2 % z této částky
3. úhrada dokladů z (projektového) účtu včetně DPH, která není způsobilým
výdajem, pokud dojde následně k přesunu těchto prostředků zpět na (projektový) účet
odvod: 0,1 % z neoprávněně vydané částky za každý započatý kalendářní měsíc trvání
protiprávního stavu, nejvýše však 2 % z této částky
4. provedení neoprávněného výdeje (neuznatelný náklad projektu) a jeho zahrnutí
do nákladů projektu, přičemž příjemce prokázal další uznatelné náklady projektu,
které předmětný neoprávněný výdej v konečném důsledku nahrazují
odvod: 0,1 % - 1 %
z neoprávněného výdeje
5. pokles zůstatku na účtu příjemce (účet obsahuje dotační i vlastní peněžní
prostředky) v průběhu financování projektu/akce pod výši dosud nepoužité poskytnuté
dotace - bilance vlastního účtu (pokles musí být následně dofinancován z vlastních
zdrojů)
odvod: 0,1 % z neoprávněně použité částky dotace (= část, o kterou byla dotace
ponížena a následně dofinancována) za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního
stavu, nejvýše však 2 % z této částky
6. neoprávněná úhrada DPH, kdy příjemce prokázal další uznatelné náklady
projektu, které neoprávněně uhrazenou DPH v konečném důsledku nahrazují, a zároveň
prokázal, že neuplatnil nadměrný odpočet DPH a ani jej již uplatnit nemůže
odvod:
1 % - 5 % z neoprávněně uhrazené částky DPH
7. použití investičních prostředků na úhradu neinvestičních výdajů a naopak
odvod: 0,1 % - 1 % z neoprávněně použité částky
8. přesun mezi položkami rozpočtu projektu či akce s výjimkou přesunu do
položky mzdy při splnění účelovosti použití peněžních prostředků
odvod: 0,1 % - 1
% z neoprávněně použité částky
9. neoprávněné převedení peněžních prostředků věcně způsobilé třetí osobě
v rámci organizační nebo řídící struktury, která projekt či akci realizovala svým
jménem a na vlastní zodpovědnost, přičemž v konečném důsledku byl účel splněn
odvod:
1 % - 5 % z neoprávněně převedené částky
10. použití peněžních prostředků dotace na snížení výše čerpání kontokorentu
na kontokorentním účtu (tato příslušná část dotace automaticky použitá na snížení
kontokorentu musí být prokazatelně použita v souladu se stanoveným účelem)
odvod:
0,1 % - 1 % z neoprávněně použité částky na snížení kontokorentu
11. porušení povinnosti provádět platby/operace prostřednictvím zvláštního
účtu
odvod: 0,1 % - 1 % z částky zaplacené mimo stanovený účet
12. porušení povinnosti provádět platby bezhotovostně
odvod: 0,1 % - 1 % z
částky zaplacené jinak než bezhotovostně
Čl. VI
Účty a účetnictví
1. nesplnění povinnosti vedení oddělené účetní evidence či porušení povinnosti
vedení účetnictví v souladu se zákonem (je vyžadováno prokázané použití peněžních
prostředků v souladu se stanoveným účelem)
odvod: 0,1 % - 1 % z poskytnuté částky
Čl. VII
Vlastnictví
1. porušení povinnosti vlastnictví/nájmu předmětu dotace
odvod: 1 % - 15 %
z poskytnuté částky
2. porušení povinnosti pojištění věci pořízené z dotace
odvod: 1 % - 15 %
z poskytnuté částky
3. porušení zákazu zřízení zástavního práva
odvod: 1 % - 15 % z poskytnuté
částky
4. pozdní zřízení nebo nezřízení zástavního práva (dle podmínek stanovených
poskytovatelem),
odvod: 1 % - 15 % z poskytnuté částky
pokud tato porušení neovlivňují splnění následných podmínek a účelu
Čl. VIII
Propagační a informační povinnosti (publicita)
1. pozdní přijetí nebo nepřijetí propagačního opatření
odvod: 1,2 % - 3 %
z poskytnuté částky, nejvýše však 1 000 000 Kč
2. přijetí propagačního opatření, které nesplňuje základní předepsané požadavky
odvod: 0,8 % - 3 % z poskytnuté částky, nejvýše však 1 000 000 Kč
3. neuvedení loga EU (znak EU včetně všech povinných odkazů či textů)
odvod:
0,6 % - 3 % z poskytnuté částky, nejvýše však 1 000 000 Kč
4. chybné uvedení loga EU (znak EU včetně všech povinných odkazů či textů)
odvod: 0,4 % - 3 % z poskytnuté částky, nejvýše však 1 000 000 Kč
5. uvedení nadbytečného loga EU (znak EU včetně nerelevantních odkazů či
textů)
odvod: 0,1 % - 3 % z poskytnuté částky, nejvýše však 1 000 000 Kč
Čl. IX
Následné podmínky a udržitelnost
1. porušení podmínky užívat věci pořízené z dotace k danému účelu po stanovenou
dobu
odvod: v poměrné výši s ohledem na dobu, po kterou byly výsledky realizace projektu
zachovány či pořízené věci užívány
2. porušení zákazu ukončení podnikání
odvod: v poměrné výši s ohledem na
dobu, po kterou byla podmínka plněna
3. porušení zákazu vstupu do likvidace, insolvence, konkurzu nebo úpadku
odvod: v poměrné výši s ohledem na dobu, po kterou byla podmínka plněna
4. pozdní zajištění nebo nezajištění auditu projektu
odvod: 0,5 % - 5 % z
poskytnuté částky
5. nedodržení lhůty pro archivaci dokumentů
odvod: 0,5 % - 5 % z poskytnuté
částky
1 Zákon č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního
rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
2 Ustanovení § 22 odst. 5 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném
od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015: „- Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle
odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých
prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se
za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. -“, resp. ustanovení
§ 10a odst. 6 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2.
2015: „Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek stanovených podle
odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné,
za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně
použitých nebo zadržených peněžních prostředků. -“
3 Ustanovení § 22 odst. 5 věta čtvrtá rozpočtových pravidel územních rozpočtů,
ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015: „Při stanovení výše odvodu orgán
příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na
dodržení účelu dotace.“, resp. ustanovení § 22 odst. 5 věta sedmá rozpočtových pravidel
územních rozpočtů, ve znění účinném od 1. 1. 2022: „Při stanovení výše odvodu přihlédne
orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení
účelu dotace.“
4 Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 Af 38/2014 - 142 ze
dne 22.02.2017: „Krajský soud si je vědom, že citovaná judikatura se dotýká zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, nicméně domnívá se, že daný požadavek na odůvodnění
výše uloženého odvodu v souladu se zásadou proporcionality je analogicky plně aplikovatelný
i na problematiku porušení rozpočtové kázně a ukládání odvodů podle zákona č. 250/2000
Sb., neboť odvod za porušení rozpočtové kázně podle tohoto zákona má být rovněž stanoven
ve výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků -“
5 Ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších
předpisů: „Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných
případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.“
6 Jedná se o tyto případy:
- Čl. I „Veřejné zakázky“.
- Čl. II „Termíny a povinnosti“ bod 3.
- Čl. V „Použití peněžních prostředků“.
7 Jedná se o případy vícenásobného porušení rozpočtové kázně ve vztahu k jedné
poskytnuté dotaci (§ 22 odst. 5 věta pátá, rozpočtových pravidel územních rozpočtů,
ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, resp. § 22 odst. 5 věta druhá rozpočtových
pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015).
8 Jedná se o případy vícenásobného porušení v rámci jednoho zadávacího řízení/jedné
veřejné zakázky. V případě pochybení u více zadávacích řízení/veřejných zakázek je
vyměřováno za každé zadávací řízení/veřejnou zakázku zvlášť (§ 22 odst. 5 věta třetí
rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015).
9 Převrácený vztah, tedy v čím větší míře bude naplněna konkrétní povinnost,
tím nižší odvod bude stanoven.
1 Peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti.
2 Ke kartelovým dohodám dochází mezi uchazeči o veřejnou zakázku tehdy, pokud
se skupiny podniků dohodnou na zvýšení cen či snížení kvality zboží, stavebních prací
nebo služeb nabízených v zadávacím řízení.
3 V případě, že zadavatel uveřejnil informace o řízení způsobem umožňujícím účast
zahraničních dodavatelů (zveřejnění na národní úrovni), postupuje se dle bodu 7 tohoto
článku.
4 Výjimkou je bod 11 tohoto článku.
5 Porušení spočívá výhradně v překročení zákonného limitu vztahujícího se k podmínkám
použití jednacího řízení bez uveřejnění u zakázek na stavební práce nebo služby,
uvedeného v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, nebo
zákonného limitu uvedeného v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
v rozhodném znění.
6 Vyjma situace, kdy v souladu s právním předpisem upravujícím zadávání veřejných
zakázek je umožněno předložení, doplnění nebo objasnění konkrétních informací a dokumentů.
7 Pro účely tohoto pokynu se poskytnutou částkou rozumí částka uvedená ve smlouvě
nebo rozhodnutí o poskytnutí peněžních prostředků, resp. ve veřejnoprávní smlouvě
o poskytnutí dotace. V případě ukončeného projektu se poskytnutou částkou rozumí
poskytovatelem skutečně proplacené peněžní prostředky.
8 Pro účely tohoto pokynu je prvním započatým kalendářním měsícem měsíc, ve kterém
došlo k porušení rozpočtové kázně.
9 Pro účely tohoto pokynu se jedná se o pravidlo N+3, resp. v předchozích programových
obdobích pravidlo N+2.
10 Při porušení časové způsobilosti výdajů dle čl. 56 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006
odvod činí 100 % částky vynaložené v rozporu s tímto ustanovením.
11 Protiprávní stav v tomto případě trvá od prvního dne následujícího po dni
uplynutí stanoveného termínu do dne uskutečnění výdeje z bankovního účtu příjemce
na přímé platby dodavatelům nebo na jiný vlastní bankovní účet příjemce.
12 Ve své podstatě totožná porušení, neboť nepovoleným způsobem zajištěné vlastní
zdroje nelze uznat do povinnosti vložení vlastních zdrojů v požadované výši. Příjemci
je tak snížen nárok na dotaci nebo její část.
13 Vychází z maximálního procentního podílu dotace na celkových nákladech projektu
uvedeného ve smlouvě nebo rozhodnutí o poskytnutí peněžních prostředků, resp. ve
veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace. Tento podíl je aplikován na skutečné náklady.