12/2016 Sb.m.s. o sjednání Protokolu, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku

Schválený:
12/2016 Sb.m.s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Změna: 32/2020 Sb.m.s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. října 2013 byl v Kyjevě podepsán Protokol, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku1).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 16 dne 9. prosince 2015 a bude se provádět od 1. ledna 2016.
České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
PROTOKOL, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA UKRAJINY,
přejíce si uzavřít Protokol, který upravuje Smlouvu mezi vládou české republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Kyjevě dne 30. června 1997 (dále nazývaná "Smlouva"),
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Článek 2 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se mění následovně:
"a) v případě Ukrajiny:
(i) daň ze zisku podniků; a
(ii) daň z příjmů fyzických osob;
(dále nazývané "ukrajinská daň");"
ČLÁNEK 2
Článek 3 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně:
"2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu."
ČLÁNEK 3
Článek 4 odstavec 1 Smlouvy se mění následovně:
"1. Výraz "rezident smluvního státu" označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa skutečného vedení, místa registrace nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoli nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného."
ČLÁNEK 4
1. Článek 5 odstavec 3 písmeno b) Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovní spojení "tři měsíce" slovním spojením "šest měsíců".
2. Článek 5 odstavec 4 písmeno e) Smlouvy se mění následovně:
,,e) trvalé místo pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;"
ČLÁNEK 5
1. Článek 8 odstavec 1 Smlouvy se mění následovně:
"1. Zisky pobírané podnikem smluvního státu z provozování lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen v tomto státě."
2. Článek 8 odstavec 2 Smlouvy se mění tak, že se nahrazují slova "pro účely tohoto článku" slovy "pro účely této smlouvy".
ČLÁNEK 6
Článek 10 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně:
"3. Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i příjmy z jiných práv na společnosti nebo jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která rozdílí zisk nebo provádí platbu, rezidentem."
ČLÁNEK 7
1. Článek 11 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně:
"3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 osvobozují od zdanění v tomto smluvním státě za předpokladu, že jsou pobírané a skutečně vlastněné vládou, nižším správním útvarem nebo místním úřadem druhého smluvního státu nebo centrální bankou tohoto druhého státu nebo jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu, nebo za předpokladu, že jsou pobírané v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je poskytnuta, zaručena nebo pojištěna nebo který je poskytnut, zaručen nebo pojištěn vládou, nižším správním útvarem nebo místním úřadem druhého smluvního státu nebo centrální bankou tohoto druhého státu nebo jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu.
Výrazy "centrální banka" a "jakákoli finanční instituce, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu" označují pro účely tohoto odstavce, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) v případě Ukrajiny:
(i) centrální banku - Národní banku Ukrajiny;
(ii) Státní spořitelnu Ukrajiny (Oschad Bank);
(iii) Státní export import banku Ukrajiny (Ukreximbank); a
(iv) jakoukoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána Ukrajinou, jak může být dohodnuto mezi příslušnými úřady smluvních států;
b) v případě České republiky:
(i) Českou národní banku;
(ii) Českou exportní banku (ČEB);
(iii) Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP); a
(iv) jakoukoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána Českou republikou, jak může být dohodnuto mezi příslušnými úřady smluvních států."
2. Do článku 11 odstavce 4 Smlouvy se doplňují dvě věty, které zní následovně:
"Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz "úroky" nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3."
3. Článek 11 odstavec 5 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovní spojení "Ustanovení odstavců 1 a 2" slovním spojením "Ustanovení odstavců 1, 2 a 3".
4. První věta článku 11 odstavce 6 Smlouvy se mění následovně:
"6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu."
ČLÁNEK 8
1. Článek 12 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně:
"3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, filmů nebo pásek nebo jiných prostředků obrazové nebo zvukové reprodukce pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké (know-how)."
2. První věta článku 12 odstavce 6 Smlouvy se mění následovně:
"6. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu."
ČLÁNEK 9
Článek 13 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně:
"2. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podílů, jejichž hodnota plyne z více než 50 procent přímo nebo nepřímo z nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě."
ČLÁNEK 10
Článek 15 odstavec 5 Smlouvy se mění následovně:
"5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, člunu, letadla, v silničním nebo železničním vozidle provozované, provozovaného nebo provozovaném v mezinárodní dopravě podnikem smluvního státu zdaněny v tomto státě."
ČLÁNEK 11
Článek 18 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně:
"3. Penze a jiné podobné platy a jakékoliv annuity vyplácené na základě státního penzijního plánu jako části systému sociálního zabezpečení smluvního státu, jeho nižšího správního útvaru nebo místního úřadu, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku a ustanovení článku 19 odstavce 2 písm. b) této smlouvy zdanění jen v tomto státě."
ČLÁNEK 12
Článek 23 Smlouvy se mění následovně:
"Článek 23
VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1. V případě rezidenta Ukrajiny bude dvojí zdanění vyloučeno následovně:
Jestliže rezident Ukrajiny pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Ukrajina povolí:
a) snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v České republice;
b) snížit daň z majetku tohoto rezidenta o částku rovnající se majetkové dani zaplacené v České republice.
Částka, o kterou se daň sníží, však v žádném případě nepřesáhne tu část daně z příjmů nebo majetkové daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá, podle toho, o jaký případ jde, na příjem nebo majetek, který může být zdaněn v České republice.
2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně:
Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu nebo majetku, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Ukrajině, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Ukrajině. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem nebo majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Ukrajině.
3. Jestliže je v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem jednoho smluvního státu osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo zbývajícího majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem nebo majetek."
ČLÁNEK 13
1. Článek 24 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně:
"3. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo rezidenta jednoho smluvního státu, který vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti."
2. Článek 24 odstavec 7 Smlouvy se mění následovně:
"7. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování."
ČLÁNEK 14
Článek 26 Smlouvy se mění následovně:
"Článek 26
VÝMĚNA INFORMACÍ
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2.
2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích.
5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje banka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě."
ČLÁNEK 15
Pro účely Smlouvy se rozumí:
a) Jestliže se dá usuzovat s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí ze Smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucích k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jiná ustanovení Smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu nebo majetku, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení Smlouvy. Jestliže výhoda plynoucí ze Smlouvy je osobě takto odepřena, příslušný úřad smluvního státu, který by jinak poskytl tuto výhodu, bude nicméně považovat tuto osobu za osobu, která je oprávněna k této výhodě nebo k jiným výhodám s ohledem na specifickou část příjmu nebo majetku, jestliže takový příslušný úřad na základě žádosti od této osoby a po zvážení relevantních skutečností a okolností dojde k závěru, že takové výhody by byly poskytnuty této osobě v případě neexistence takové transakce nebo opatření. Příslušný úřad smluvního státu, kterému byla žádost podána podle tohoto odstavce rezidentem druhého smluvního státu, se poradí s příslušným úřadem tohoto druhého státu před tím, než tuto žádost zamítne.
b) Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvnímu státu provádět ustanovení jeho vnitrostátních právních předpisů určená k zabraňování daňovým únikům a situacím vyhýbání se daňové povinnosti.
ČLÁNEK 16
Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou písemně oznámí splnění všech vnitrostátních postupů, které jsou vyžadovány pro vstup v platnost tohoto protokolu. Tento protokol, který tvoří nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a v obou státech se bude provádět ve vztahu k daňovým obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Protokol vstoupí v platnost, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol.
Dáno v Kyjevě dne 21. října 2013 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ukrajinském a anglickém, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text.
 
      Za vládu České republiky                                                                    Za vládu Ukrajiny
            Ivan Počuch                                                                             Jurij Kolobov
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec                                                                ministr financí
    České republiky na Ukrajině
 
Příloha
Sdělení Ministerstva financí České republiky č. j. MF-5860/2017/15-171
ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku1) (dále jen "Smlouva") v návaznosti na Mnohostrannou úmluvu o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovýmsmlouvám2) (dále jen "Úmluva")
Zpracovatel: Ing. Martin Boreš
Telefon: 257 044 467
Článek 1
Ministerstvo financí České republiky sděluje, že se Smlouva na základě výhrad a notifikací učiněných Českou republikou a Ukrajinou ve vztahu k Úmluvě mění následovně:
1) Nový text preambule Smlouvy zní:
"Vláda České republiky a vláda Ukrajiny,
zamýšlejíce vylučovat dvojí zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, a to aniž by byly vytvářeny příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbání se daňové povinnosti (včetně prostřednictvím uspořádání, která se nazývají "treaty-shopping" a která jsou zacílena na získání úlev stanovených ve Smlouvě, a to v nepřímý prospěch rezidentů třetích jurisdikcí)
a potvrzujíce jejich snahu rozvíjet a prohlubovat vzájemné hospodářské vztahy,
se dohodly takto:".
2) První věta článku 25 odstavce 1 Smlouvy se nahrazuje následující větou:
"Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu.".
3) Text článku 15 Protokolu ke Smlouvě zní následovně:
"Pro účely Smlouvy se rozumí:
a) Jestliže se dá usuzovat s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí ze Smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucích k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jiná ustanovení Smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu nebo majetku, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení Smlouvy. Jestliže výhoda plynoucí ze Smlouvy je osobě takto odepřena, příslušný úřad smluvního státu, který by jinak poskytl tuto výhodu, bude nicméně považovat tuto osobu za osobu, která je oprávněna k této výhodě nebo k jiným výhodám s ohledem na specifickou část příjmu nebo majetku, jestliže takový příslušný úřad na základě žádosti od této osoby a po zvážení relevantních skutečností a okolností dojde k závěru, že takové výhody by byly poskytnuty této osobě v případě neexistence takové transakce nebo opatření. Příslušný úřad smluvního státu, kterému byla žádost podána podle tohoto odstavce rezidentem druhého smluvního státu, se poradí s příslušným úřadem tohoto druhého státu před tím, než tuto žádost zamítne.
b) Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvnímu státu provádět ustanovení jeho vnitrostátních právních předpisů určená k zabraňování daňovým únikům a situacím vyhýbání se daňové povinnosti.".
Článek 2
Výše uvedené změny Smlouvy se v obou smluvních státech provádějí následovně:
1) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje z částek vyplácených nebo připisovaných nerezidentům, jestliže skutečnost dávající vzniknout takovým daním nastala k 1. lednu 2025 nebo později; a
2) pokud jde o všechny ostatní daně, na daně ukládané za zdaňovací období začínající 13. června 2025 nebo později.
Ing. Andrea Sýkorová v. r.
pověřena řízením odboru Daně z příjmů
1) Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Kyjevě dne 30. června 1997, byla vyhlášena pod č. 103/1999 Sb.
1) Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku byla vyhlášena pod č. 103/1999 Sb., Protokol k ní ve Sb.m.s. č. 12/2016
2) Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám byla vyhlášena pod č. 32/2020 Sb.m.s.