75/1959 Ú.l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost

(1) Podmínkou pro správné zaměření kontrolní činnosti na řešení rozhodujících otázek a pro zajištění kvality a účinnosti kontrolní práce je, aby kontrolní orgány byly seznámeny s činností kontrolovaných organizačních jednotek a aby se na každou jednotlivou prověrku nebo revizi řádně připravily.

(2) Soustavné sledování činnosti kontrolovaných organizačních jednotek organizuje a řídí vedoucí kontrolního orgánu. Předpokladem soustavného sledování je seznámení se kontrolního orgánu se směrnicemi vytýčenými stranou a vládou pro další rozvoj národního hospodářství, řízeného ústředně nebo národními výbory, dále s příslušnými zákony, vládními nařízeními a usneseními, směrnicemi a jinými předpisy, příkazy ministrů, usneseními národních výborů a jejich rad, příkazy vedoucích výrobně hospodářských nebo jiných jednotek atd. Kontrolní orgány jsou v úzkém styku a využívají poznatků těch úseků své organizační jednotky, které provádějí ekonomickou kontrolu činnosti kontrolovaných jednotek, např. poznatků úseku ekonomického náměstka, plánovací komise a finančního odboru rady národního výboru. Tak získávají přehled o výsledcích činnosti kontrolovaných jednotek, zejména o plnění plánu a rozpočtu a jak uspokojují potřeby společnosti. Studují rozbory, zejména každoroční komplexní rozbory činnosti organizačních jednotek, zprávy a jiné materiály (např. zprávy pro kolegium ministra, pro národní výbor a jeho radu, pro ředitele organizace apod.), popřípadě se účastní porad důležitých úseků své organizační jednotky.

(3) Kontrolní orgán vyhodnocuje základní příčiny oprávněných stížností, oznámení a podnětů pracujících, udržuje styk s příslušnými stranickými, odborovými a jinými masovými organizacemi a seznamuje se s jejich podněty a připomínkami, týkajícími se činnosti kontrolovaných jednotek; kontrolní orgány rad národních výborů využívají zejména poznatků a zkušeností členů národních výborů a stálých komisí.

(4) Kontrolní orgány spolupracují s jinými kontrolními orgány a využívají jejich poznatků např. kontrolní odbory rad národních výborů poznatků krajských a okresních poboček Státní banky československé, oblastních orgánů Státního úřadu statistického, inspekcí, orgánů Státní arbitráže apod.

(1) Soustavným sledováním a rozborem stavu a vývoje činnosti kontrolovaných jednotek získává kontrolní orgán přehled o základních problémech a o nejzávažnějších závadách a nedostatcích v organizačních jednotkách. Na tomto základě provádí výběr aktuálních námětů pro prověrky a revize a vypracovává plán své činnosti.

(2) V období sestavování plánu činnosti koordinuje kontrolní orgán svou prověrkovou a revizní činnost s kontrolní činností příslušných orgánů vnější a vnitřní kontroly. Při koordinaci zabezpečuje, aby jednotlivé kontrolní orgány navzájem spolupracovaly, radily se o vhodných námětech pro prověrky nebo revize, ve své činnosti se doplňovaly a využívaly výsledků své práce a zabránily duplicitám v kontrolní činnosti.

(3) Plán prověrek a revizí usměrňuje činnost kontrolního orgánu a je proto třeba sestavovat jej s potřebnou perspektivou a zejména zajistit, aby kontrolní orgán provedl revize v přímo podřízených jednotkách každoročně, popř. při velkém počtu podřízených organizačních jednotek v přiměřeně delších obdobích, nejméně však jednou za dva roky. Obsahuje i prověrky plnění opatření k nápravě, která byla uložena při předchozích prověrkách a revizích. Plán se pololetně, popř. čtvrtletně zpřesňuje a přizpůsobuje potřebě řešení aktuálních problémů. Má obsahovat organizační jednotky, v nichž mají být prověrky nebo revize provedeny, prověrkové nebo revizní téma a cíl prověrky nebo revize a časové období, v němž se prověrka nebo revize uskuteční. Ve zpřesněných plánech se uvádí jméno vedoucího prověrky nebo revize a počet kontrolorů, kteří prověrku nebo revizi provedou, a dále počet pracovníků odborných útvarů, kteří podle dohody s příslušnými orgány se zúčastní prověrky nebo revize, jakož i orgány, s nimiž kontrolní orgán svoji kontrolní činnost zkoordinoval a s nimiž sjednal spolupráci na prověrkách nebo revizích. Ve zpřesněných plánech se dále uvádí, které prověrky nebo revize budou provedeny ve spolupráci s aktivem pracujících.

(4) Plány schvaluje vedoucí organizační jednotky (ministr, ředitel apod., u národních výborů rada národního výboru), popřípadě ekonomický náměstek zmocněný vedoucím organizační jednotky. Plán je pro kontrolní orgán závazný a jeho změny mohou být provedeny jen se souhlasem vedoucího, který plán schválil.

(1) Rozsah a hloubka přípravy, která předchází provedení jednotlivých prověrek a revizí, se řídí úrovní výsledků soustavného sledování činnosti kontrolovaných organizačních jednotek. Vlastní přípravu je nutno provádět podle konkrétních podmínek, vždy však s cílem, aby kontroloři, určení k provedení prověrky nebo revize, byli předem dokonale obeznámeni s problematikou kontrolovaných organizačních jednotek a s prověrkovým nebo revizním tématem.

(2) Organizovaný průběh vlastní přípravy zajišťuje plán přípravy, který vypracovává vedoucí prověrky nebo revize, zejména při rozsáhlejších prověrkách a revizích. Plán přípravy určuje pracovníky odpovědné za prostudování konkrétních materiálů a stanoví termíny, v nichž toto studium má být provedeno.

(3) Ve vlastní přípravě se kontroloři především seznamují s výkazy a rozbory výrobního, technického a ekonomického rázu, s materiály z předchozích prověrek a revizí vlastních i jiných orgánů, jakož i s ostatním materiálem, majícím vztah k činnosti a hospodářským výsledkům prověřované nebo revidované jednotky, vyhodnocují základní příčiny nedostatků, vyplývající z oprávněných stížností, oznámení a podnětů pracujících, jakož i z podnětů, projednávaných na schůzích stranických, odborových a jiných masových organizací, technickoekonomických rad, uličních výborů apod., vztahujících se k prověřovaným nebo revidovaným otázkám.

(4) V průběhu vlastní přípravy kontroloři studují zákony, nařízení a usnesení vlády, národního výboru a jeho rady, příkazy ministrů a vedoucích ústředních orgánů a organizačních jednotek, směrnice, pokyny atd. týkající se prověrkového nebo revizního tématu. Kontroloři se dále seznamují s organizační strukturou prověřované nebo revidované jednotky, pracovní náplní a odpovědností vedoucích pracovníků a s nejdůležitějšími vztahy kontrolovaných jednotek k organizačním jednotkám, s nimiž spolupracují (např. s odběratelskými nebo dodavatelskými vztahy apod.). Součástí přípravy může být i studium technické a ekonomické literatury, souvisící s prověrkovým nebo revizním tématem.

(5) Kontrolní orgán využívá poznatků orgánů Státní banky československé a projednává s nimi případnou účast na vlastním provedení prověrky nebo revize a konkrétní účast na jejím závěru, především z hlediska hospodaření.

(6) Kontrolní orgán zapojuje v dohodě s vedoucími příslušných útvarů do přípravy dále pracovníky odborných útvarů vlastní organizační jednotky i jiných orgánů (např. oblastních orgánů Státního úřadu statistického, kontrolních orgánů podřízených jednotek, pracovníky odborů rad národních výborů, inspekci apod.) a dohodne s nimi konkrétní úkoly při provádění prověrek a revizí.

(7) V přípravě na některé prověrky a revize je vhodné organizovat pro kontrolory speciální instruktáže ke složitým výrobním, technickým, ekonomickým a jiným otázkám, zejména takovým, v nichž kontroloři mají dosud málo zkušeností. K provedení instruktáží se doporučuje přibírat odborníky z jiných odborných útvarů, podniků, výzkumných ústavů, organizací, škol atd. K prohloubení přípravy slouží v závažných případech i průzkum provedený kontrolory přímo na místě, např. za účelem seznámení se s technologickými a jinými otázkami na jiném podniku se stejnou nebo obdobnou výrobou apod.

Pro zvýšení účasti pracujících na řízení národního hospodářství a pro růst účinnosti kontrolní práce má zvláštní význam stále širší zapojování aktivu pracujících do kontrolní činnosti. Kontrolní orgány proto již při přípravě prověrky nebo revize projednávají způsoby vhodného a účelného zapojení pracujících do jednotlivých prověrek a revizí. Promýšlejí otázky, které pracující mají prověřovat a metody, jichž použijí při své práci. Kontrolní orgány projednávají se stranickými a odborovými orgány a orgány národních výborů (např. se stálými komisemi, výbory žen, uličními výbory apod.) účast aktivistů, zejména z řad nejlepších pracovníků, novátorů, zlepšovatelů apod. na prověrce nebo revizi. Aktivisty zapojují do kontrolní práce podle jejich osobních zkušeností a znalostí. Kontrolní orgány organizují práci aktivistů, připravují pro ně kontrolní postupy a zabezpečují jejich řádnou přípravu instruktážemi apod.

(1) Vedoucím prověrky nebo revize má být určen politicky a odborně nejzkušenější pracovník. Řídí a organizuje práci prověrkové nebo revizní skupiny při přípravě prověrky nebo revize i při práci na místě. Je povinen poskytovat kontrolorům praktickou pomoc a zajišťovat účinnost a hospodárnost jejich práce. Členy prověrkové nebo revizní skupiny jmenuje vedoucí kontrolního orgánu. Výběr členů prověrkové nebo revizní skupiny je nutno provést včas a přihlížet při něm k odborným zkušenostem a kvalifikaci kontrolorů. Kontrolorům je třeba určovat při přípravě i při vlastním provedení prověrky nebo revize úkoly, odpovídající pokud možno jejich speciálnímu zaměření.

(2) Vedoucí kontrolního orgánu a vedoucí prověrkové nebo revizní skupiny a její členové jsou povinni již při přípravě důkladně uvážit organizaci prověrky nebo revize a tak vytvářet předpoklady pro její včasné a hospodárné provedení a maximální účinnost. K tomuto cíli přispívají svými zkušenostmi i ostatní pracovníci kontrolního orgánu.

(1) Výsledky vlastní přípravy na jednotlivé prověrky nebo revize vedoucí kontrolního orgánu a vedoucí prověrkové nebo revizní skupiny shrnou a vyhodnotí za účasti pracovníků kontrolního orgánu, aby se tak v plné míře uplatnily jejich zkušenosti, návrhy a náměty. Výsledkem přípravy má být ucelená a konkrétní znalost daného prověrkového nebo revizního tématu a organizačních jednotek, na nichž prověrka nebo revize má být provedena a vytvoření spolehlivých podkladů pro sestavení programu prověrky nebo revize.

(2) Program prověrky nebo revize určuje závažně hlavní otázky, které má prověrková nebo revizní skupina na místě prověřit. Program musí práci kontrolorů usměrňovat a jejich pozornost soustřeďovat na hlavní otázky prověrky nebo revize a zajišťovat, že bude dosaženo splnění vytčeného cíle prověrky. Jednotlivé body programu musí být výstižné, jasné a stručné. Rozsah programu musí odpovídat počtu kontrolorů a časovému fondu, stanovenému pro provedení prověrky, nebo revize.

(3) Má-li být prověrka nebo revize provedena současně více orgány (např. tematická prověrka nebo revize resortní kontrolou a podnikovou kontrolou nebo kontrolním odborem rady krajského národního výboru a kontrolními odbory rad okresních národních výborů), vypracovává se typový program prověrky nebo revize, zajišťující její jednotné provedení.

(4) Program prověrky nebo revize schvaluje vedoucí kontrolního orgánu.

Příkaz k provedení jednotlivé prověrky nebo revize vydává prověrkové nebo revizní skupině vedoucí organizační jednotky nebo jim zmocněný ekonomický náměstek a u plánovaných prověrek nebo revizí vedoucí kontrolního orgánu, zmocněný vedoucím organizační jednotky; u národních výborů orgán, určený k tomu radou, např. vedoucí kontrolního odboru. Příkaz k prověrce nebo revizi obsahuje organizační jednotky, v nichž prověrka nebo revize má být provedena, jména členů prověrkové nebo revizní skupiny a lhůtu k provedení prověrky nebo revize. Příkazem se kontroloři prokazují vedoucímu kontrolované jednotky.

Kontroloři při zahájení prověrky nebo revize informují o účelu prověrky nebo revize vedoucího a další příslušné vedoucí pracovníky kontrolované organizační jednotky, jakož i funkcionáře stranických a odborových orgánů a seznámí se s jejich poznatky o činnosti kontrolované organizace.

(1) Při provádění prověrky nebo revize na místě je účelné, aby se kontroloři obhlídkou podniku nebo organizace seznámili s jejich zařízením a provozy, které budou prověřovat, a s náplní činnosti příslušných pracovníků a tak se seznámili se stavem, činností a organizací práce v kontrolované jednotce. Tím si kontroloři zabezpečí, že prověrka nebo revize bude prováděna se znalostí skutečného stavu a že osobně poznají pracovníky, s nimiž při své práci přijdou ve styk a s nimiž si mohou přímo na pracovišti vyjasnit otázky, které mají význam pro provedení prověrky nebo revize.

(2) Vedoucí prověrkové nebo revizní skupiny odpovídá za organizaci práce, řízení a kontrolu činnosti členů prověrkové nebo revizní skupiny, odborníků, aktivistů atd. a podílí se zpravidla i na vlastní kontrolní práci. Dbá, aby byly dodržovány platné předpisy o zacházení s utajovanými skutečnostmi. Zabezpečuje, aby kontrolní práce probíhaly podle programu a aby bylo zajištěno dosažení účelu a cíle prověrky nebo revize nejúčinnější a nejhospodárnější cestou. Vedoucí dbá, aby z kontrolní práce byl odstraněn formalismus a šablonovitost (např. vyplňování různých dotazníků, vypracovávání obsáhlých zpráv, obsahujících převážně nekontrolovatelné údaje nebo úvahy apod.), které podrývají důvěru v kontrolní orgány, zatěžují pracovníky organizace i kontroly a vedou k hromadění neužitečných a nepoužitelných materiálů. Vedoucí odpovídá za včasné a správné vypracování výsledných materiálů o prověrce nebo revizi, za jejich projednání s příslušnými orgány a za předání úplného materiálu vedoucímu kontrolního orgánu.

(1) Základní metodou kontrolní práce na místě je, že kontroloři získávají poznatky osobním prověřováním skutečného stavu věcí a jednání lidí a že v protokolech o prověrce nebo revizi uvádějí jen skutečnosti, o jejichž objektivní pravdivosti a správnosti se přesvědčili. Je nepřípustno v protokole o prověrce nebo revizi uvádět domněnky a úvahy. Kontroloři pracují tak, aby mohli všechna svá zjištění prokázat konkrétním a hodnověrným materiálem.

(2) Kontroloři zabezpečují nejužší spolupráci s pracovníky kontrolované jednotky tím, že s vedoucím organizace projednají vhodnou formu, kterou pracující budou seznámeni, že v organizaci pracuje prověrková nebo revizní skupina a že mají možnost se na ni obracet se svými stížnostmi, oznámeními a náměty a budou vyzváni, aby kontrolním orgánům pomáhali.

(3) Podmínkou účinného průběhu a výsledku prověrky nebo revize je, aby kontroloři byli v soustavném styku s funkcionáři stranických, odborových a jiných masových organizací (ČSM, s výbory žen, uličními výbory apod.) a s pracovníky prověřované nebo revidované organizace. Běžně si u nich ujasňují prověřované otázky a ověřují výsledky své práce.

(4) Při kontrolní práci na místě si kontroloři všímají, zda směrnice, pokyny, příkazy, případně i jiné předpisy odpovídají současné etapě vývoje, soustřeďují průkazný materiál, odůvodňující změny platných předpisů a předkládají jej s příslušnými návrhy vyšším orgánům.

(5) Kontroloři dále zkoumají, zda v uplynulém období se neprojevovaly duplicity v kontrolní činnosti.

(6) Kontroloři nejsou oprávněni zasahovat do operativního řízení kontrolovaných organizací a nahrazovat jejich vedoucí; veškerá opatření provádějí jen jejich prostřednictvím.

(1) Významným předmětem prověrkové a revizní činnosti na místě je zjišťování příčin vyskytujících se závad a nedostatků. Přitom je zkoumána i činnost odpovědných pracovníků, zejména zda a do jaké míry zavinili zjištěné závady a nedostatky nesplněním nebo nedostatečným plněním svých povinností. Konkrétní a věcné prověření činnosti nebo nečinnosti pracovníků odpovědných za vznik a trvání závad je jednou z nejdůležitějších cest k odstranění závad a nedostatků a nejúčinnějším výchovným prostředkem pracovníků kontrolované organizace.

(2) Kontroloři prověřují jednání odpovědných pracovníků tak, že povinnosti, které těmto pracovníkům ukládají zákony, vládní nařízení a usnesení, usnesení národních výborů a jejich rad, směrnice, příkazy ministrů a vedoucích organizačních jednotek, statuty, organizační a pracovní řády, funkční náplně apod. nebo které je nutno za daných okolností považovat za jejich normální povinnosti, porovnávají se skutečným jednáním příslušného pracovníka. Úkolem kontrolorů je uvádět v prověrkových nebo revizních materiálech, řádně doložené konkrétní chyby v jednání pracovníků v poměru k jejich povinnostem, logicky je řadit za sebou tak, aby z jejich sledu jasně vyplynulo, že nesplnění konkrétní povinnosti pracovníkem bylo nutno příčinou vzniku zjištěného nedostatku. Tím vést pracovníky kontrolované organizace k tomu, aby si uvědomili, jakých nedostatků se ve své práci dopustili a aby vytvářeli podmínky pro odstranění zjištěných závad a pro zabránění jejich opakování. Uvedený postup umožňuje dále kontrolorům předkládat vedoucím organizačních jednotek řádně odůvodněné návrhy, aby vyvodili kárné, majetkové a trestní důsledky proti odpovědným osobám, u nichž byla zjištěna závažná porušení povinnosti.

Kontroloři při prověrce nebo revizi na místě zjišťují nejenom závady a nedostatky, ale všímají si a shromažďují i kladné jevy v technice, ekonomice, organizaci atd. a činí opatření, aby dobré zkušenosti a poznatky byly zevšeobecňovány, např. na poradách ředitelů apod. a uplatněny v ostatních organizačních jednotkách.

Důležitou pomůckou kontrolorů je vedení účelných záznamů o průběhu a výsledcích prověrky nebo revize, např. pracovního deníku. V těchto záznamech kontroloři uvádějí všechny důležité poznatky, závady a nedostatky, stav jejich prověření, otázky, které je nutno ještě dále prověřit, odpovědné osoby, způsobenou škodu, náměty pro způsob realizace apod. a tak získávají ucelený přehled o stavu prověřování jednotlivých otázek.

Údaje, uváděné v prověrkových nebo revizních materiálech, musí být kontrolory nejen prověřeny, ale musí se opírat i o věrohodné doklady. Kontroloři musí mít na paměti, že svoji činností zasahují do chodu prověřované organizace, popř. do celého odvětví národního hospodářství nebo i otázek celostátního významu a v řadě případů i do života lidí, např. při vyvozování kárné, majetkové nebo trestní odpovědnosti, a že tedy mají vysokou odpovědnost za věrohodnost a správnost svých zjištění.

(2) Doklady vypracovávají pro prověrkovou nebo revizní skupinu zásadně pracovníci kontrolované organizace a odpovídají za jejich správnost. Doklady jsou adresovány kontrolnímu orgánu. Je nepřípustné, kromě případů dále výslovně uvedených, aby si kontroloři vyhotovovali doklady sami. Aby byla ulehčena práce s přípravou dokladů, projedná kontrolor předběžně s příslušnými pracovníky nejvhodnější formu a obsah dokladů. Při stanovení termínu pro vypracování dokladů je třeba vycházet z reálných možností pro jejich přípravu a sestavení.

Hlavními druhy dokladů, jichž kontroloři používají k doložení svých zjištění, jsou výpisy a opisy originálních písemností, souhrnné doklady, protokoly o výsledku osobního prověření stavu kontroly přímo na místě (průběžné protokoly), ověření nebo sdělení o stavu v jiných organizačních jednotkách (protokol či jiný doklad o vstřícné prověrce), expertízy, posudky odborníků, výrobní vzorky, protokoly o zkouškách a laboratorních analýzách, fotografické snímky, v závažných případech originální doklady a ve zcela výjimečných případech sdělení odpovědných osob.

Doložení závady nebo nedostatku výpisem nebo opisem originální písemnosti (např. údajů národohospodářské evidence, výkazů, faktur, korespondence apod.) je nejběžnější a nejjednodušší forma doložení kontrolního zjištění. Použití výpisu nebo opisu jako dokladu vyžaduje, aby kontroloři nejprve kriticky posoudili správnost originálních dokladů.

Místo několika samostatných dokladů, např. výpisů nebo opisů, je někdy účelné vyhotovit souhrnný doklad nebo tabulky, v nichž jsou potřebné údaje sestaveny ve vzájemné souvislosti tak, aby bylo možno názorněji charakterizovat určitý stav nebo vývoj, např. plnění plánu za několik let apod. Podkladem pro souhrnné doklady a tabulky jsou prověřené originální doklady. Jejich sestavení kontroloři vyžadují po pečlivé úvaze a jen v rozsahu nezbytně nutném.

Kontroloři osobně prověří skutečný stav přímo na místě, nelze-li nedostatky doložit z písemného materiálu, mohou-li však skutečný stav zjistit a osobně si prověřit přímo na místě, např. stav pokladny, stav skladování materiálu, zboží, zařízení apod. Kontroloři provádějí osobní prověření na místě za účasti osob, které jsou za příslušný úsek osobně odpovědny, a podle konkrétních podmínek za přítomnosti jiných osob, určených vedením prověřované organizace, nebo dalších osob, vyžaduje-li to zvláštnost nebo náročnost prověřovaného stavu, např. za přítomnosti odborníků apod. Kontroloři sepisují protokol o výsledku osobního prověření na místě (průběžný protokol), který podepíší všechny zúčastněné osoby a který se přikládá jako doklad k protokolu o prověrce nebo revizi.

Mají-li kontroloři pochybnosti o skutečném provedení určitých operací, např. o skutečném převzetí věcných hodnot (materiálu, zboží, zařízení apod.) nebo peněžních prostředků či o skutečném provedení nebo převzetí výkonů jinými organizacemi, prověří v nich se souhlasem vedoucího příslušné organizace a v dohodě s jeho kontrolním orgánem tyto konkrétní skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k prověřovaným nebo revidovaným otázkám (vstřícná prověrka). V případech, kdy není nutno provádět šetření na místě, kontroloři si vyžádají doklad o skutečném stavu přímo od vedoucího příslušné organizace. Takto získané doklady kontroloři vyhodnotí a v případě potřeby, např. budou-li zjištěny nesprávnosti ve vzájemném styku obou organizací, dají podnět k provedení prověrky nebo revize v příslušné organizaci.

(1) O skutečnostech, které vyžadují speciálních znalostí, vyžádá si vedoucí prověrkové skupiny se souhlasem svého vedoucího expertizu. Prověrkové skupiny mohou spolupracovat s odborníky, vyžádat si laboratorní analýzy a zkoušky a zajistit odebrání výrobních vzorků za své osobní účasti. Výrobní vzorky, pokud to jejich povaha dovoluje, kontroloři vrátí prověřované organizaci, jakmile jich není dále potřeba pro další řízení.

(2) Expertizy a doklady o výsledcích laboratorních analýz a zkoušek, obsahující stanovisko orgánu, od něhož expertiza byla vyžádána nebo který provedl analýzu či zkoušku, se přikládají k protokolu, v němž se kontroloři odvolají na jejich obsah.

(3) Velmi účinným a průkazným dokladovým materiálem jehož je často možno velmi dobře využít i k okamžitému zjednávání nápravy, jsou fotografické snímky, např. o skladování materiálu, zařízení, o stavu výrobních prostorů a pracovišť apod. a fotokopie originálních dokladů. Fotografický snímek musí být označen údaji o předmětu a čase snímku, podepsán odpovědnými osobami a opatřen razítkem kontrolované organizace.

Originální doklady kontroloři odebírají v prověřované nebo revidované organizaci v případech, kdy hrozí nebezpečí, že doklady by mohly být odcizeny, vyměněny, obsahově upravovány apod. nebo mají-li sloužit jako důkazní materiál např. v trestním řízení soudním nebo správním, v kárném řízení nebo při uplatnění majetkových sankcí. Při odebrání originálního dokladu je třeba zajistit, aby v kontrolované organizaci byl zanechán náhradní doklad např. fotokopie, opis aj. s potvrzením vedoucího prověrkové nebo revizní skupiny, že originál byl odebrán kontrolním orgánem.

Vyskytnou-li se při provádění prověrky nebo revize případy, kdy není možno provést ani osobní prověření skutečného stavu na místě, např. jde-li o stav, který v době prověrky již netrvá, ani nelze nedostatek doložit z písemného materiálu, např. byl-li pracovníku vydán jen ústní příkaz a je-li přesto nutné a účelné aby se kontroloři příslušnou otázkou zabývali, mohou výjimečně použít jako dokladu sdělení osob, odpovědných za vznik a trvání závad. Věrohodnost sdělení těchto osob zajišťují např. porovnáním jednotlivých sdělení různých osob, které jsou obeznámeny s danou otázkou, nebo porovnáním se sdělením osoby, která je nadřízena pracovníku, který podává sdělení.

(1) Doklady, které kontroloři přikládají k prověrkovým nebo revizním materiálům, musí být podepsány odpovědnou osobu, datovány a opatřeny razítkem kontrolované organizace s doložkou o správnosti např. opisu, výpisu apod.

(2) Účelnost při vyžadování dokladů kontroloři zajišťují tím, že promyšleně a z hlediska využitelnosti dokladů v prověrkovém nebo revizním materiálu přejímají jen doklady nezbytně potřebné. Počet dokladů snižuje, když se kontroloři zaměřují především na závažné a zásadní nedostatky a dávají vedoucím pracovníkům podněty, aby drobné závady odstraňovali operativně již v průběhu prověrky nebo revize.

Poznatky získané prověrkou nebo revizí o činnosti kontrolované organizace, se písemně zpracovávají do výsledného materiálu o prověrce nebo revizi. Formy výsledných materiálů je třeba volit účelně a podle potřeb řídících orgánů (ministra, ředitele, rady národního výboru apod.). Výsledné materiály kontroloři vypracovávají pravdivě, objektivně, adresně, stručně a srozumitelně.

(1) Písemný materiál o prověrce nebo revizi je nutno vypracovat jako podklad opatření pro zjednání nápravy zjištěných závad a nedostatků a ke splnění povinnosti zanechat v kontrolované organizaci záznam (protokol, příkaz vedoucího organizace) o provedené prověrce nebo revizi.

(2) Způsob vypracování výsledných materiálů o prověrce nebo revizi je podřízen základnímu cíli veškeré prověrkové a revizní činnosti, jimž je urychlené a účinné zjednání nápravy a důsledné odstranění zjištěných závad a nedostatků. Vypracování výsledných materiálů musí být proto oproštěno od zbytečné administrativy a průtahů, které oslabují účinnost kontrolní práce. Písemný výsledný materiál je podkladem pro zevšeobecnění kontrolních výsledků (na poradách, v tisku apod.) a umožňuje vedoucím ostatních organizací odstraňovat obdobné nedostatky v práci jejich organizací; orientuje a usměrňuje činnost jiných kontrolních orgánů, které mají využívat a navazovat na předchozí prověrky nebo revize; je i prostředkem k posouzení kvality práce kontrolorů.

(1) Velmi účelným způsobem zpracování výsledků prověrek a revizí je sestavení protokolu o prověrce nebo revizi jako základního dokladu. V zájmu jednotnosti všechny kontrolní orgány používají pro tuto formu zpracování výsledků prověrky nebo revize jednotného označení "Protokol o prověrce (revizi)".

(2) Protokol o prověrce nebo revizi kontroloři vypracují vždy, mají-li být vyvozeny proti odpovědným pracovníkům důsledky kárné, majetkové nebo trestní.

(3) Protokol o prověrce nebo revizi shrnuje výsledky prověrky nebo revize a opíraje se o spolehlivé doklady, uvádí nedostatky a závady, jejich příčiny, spočívající zejména v nedodržování nebo porušování povinností, uložených příslušným pracovníkům, jakož i pracovníky, kteří jsou odpovědni za vznik a trvání závad a nedostatků. Kontroloři dále uvedou konkrétně právní předpisy, které byly odpovědnými osobami porušeny a důsledky jejich nesprávného jednání, např. vzniklou škodu a její výši apod.

(4) Obsah protokolu musí být pravdivý a přesný, srozumitelný a stručný, nemá být zatížen popisem méně významných nebo všeobecně známých skutečností. Závady v něm musí být uváděny adresně v souvislosti s činností konkrétních osob. Při sestavování protokolu musí být kontroloři zásadoví, uvádět chyby a nedostatky bez ohledu na to, kým byly způsobeny, a přísně objektivně brát v úvahu veškeré okolnosti a souvislosti, které měly vliv na vznik a trvání nedostatků.

(5) Protokol nesmí obsahovat úvahy, domněnky, neprověřené okolnosti apod. nýbrž jen skutečnosti kontrolory spolehlivě a všestranně zjištěné a doložené věrohodnými doklady.

(6) Kontrolní zjištění uvádějí se v protokole podle jednotlivých bodů programu, a to u každé otázky uceleně.

(7) Kontroloři jsou povinni v protokolech uvádět nedostatky v řídící a kontrolní práci vedoucích pracovníků, zejména zda kontrolují stav plnění úkolů přímo na pracovištích a jaká je kvalita a účinnost opatření, která učinili k odstranění nedostatků.

(8) Je nepřípustné, aby kontroloři v protokole uváděli funkční odpovědnost pracovníků. Funkční odpovědnost činí pracovníky odpovědnými jen z titulu funkce, kterou zastávají, aniž je u každého pracovníka přesně uvedeno, jaké povinnosti mu byly uloženy a kterým konkrétním a řádně doloženým jednáním je porušil.

(9) Prověřené dobré zkušenosti, pokrokové pracovní metody, kladné poznatky o zjednodušování a zlevňování aparátu apod. mohou být v protokole uvedeny, je-li účelné navzájem porovnat organizace, závody, cechy apod., které pracují za obdobných podmínek a docilují různých výsledků. Jinak kontroloři kladné zkušenosti a poznatky jen shromažďují pro jejich zevšeobecnění.

(10) Závady a nedostatky v činnosti pracovníků nadřízených organizací se v protokole neuvádějí. Kontroloři však soustřeďují průkazný materiál, jehož využijí při prověrce nebo revizi nadřízených organizací, pokud patří do jejich oboru působnosti, nebo jej předají vedoucímu kontrolního orgánu nadřízené organizace, případně ministerstvu státní kontroly, jestliže by dané otázky ani tyto orgány nemohly úspěšně řešit.

(11) Kontroloři při sestavování protokolu přihlížejí k výsledkům předchozích prověrek a revizí a vyhodnocují v něm zejména nesplnění úkolů, které z nich vyplynuly pro vedoucí pracovníky.

(12) Protokol podepisují všichni členové prověrkové nebo revizní skupiny.

(1) Příkaz vedoucího pracovníka k odstranění zjištěných závad a nedostatků obsahuje dvě základní části: zjišťovací (konstatační) a přikazovací.

(2) Zjišťovací část příkazu obsahuje stručné vylíčení zjištěných hlavních nedostatků, příčin jejich vzniku a jména pracovníků, kteří jsou za ně odpovědni.

(3) Přikazovací část příkazu vychází ze zjišťovací části a vedoucí pracovník v ní ukládá pracovníkům, odpovědným za příslušné pracovní úseky činnosti kontrolované organizační jednotky jasně, adresně a konkrétně formulované úkoly a stanoví termíny jejich provedení.

(4) Obsah příkazu je připravován vedoucím kontrolované organizace již v průběhu prověrky nebo revize a je projednáván za účasti kontrolorů. Přitom využívají v nejširší míře iniciativy a zkušeností pracujících a vytvářejí podmínky pro jejich bezprostřední zainteresování na opatřeních, která mají být učiněna k zjednání nápravy. Vedoucí pracovník vydává příkaz pravidelně na poradě, které se účastní kontroloři, vedoucí a popřípadě další pracovníci, u nichž je účelné, aby byli obeznámeni s výsledky prověrky nebo revize, a funkcionáři organizací KSČ, ROH, ČSM apod. Vedoucí pracovník na poradě zhodnotí zjištěné závady a nedostatky, jejich příčiny a vysvětlivky odpovědných osob, projedná opatření k nápravě a vydá příkaz k odstranění zjištěných nedostatků.

(1) Před podpisem protokolu vedoucími pracovníky prověřované nebo revidované organizace kontroloři je seznámí s obsahem protokolu v rozsahu, vyplývajícím z jejich pravomoci a odpovědnosti. Vedoucí pracovníci (např. ředitelé, vedoucí odborů rad národních výborů apod.) budou seznámeni s obsahem celého protokolu a ostatní pracovníci jen s těmi částmi protokolu, které se týkají jejich odpovědnosti za vznik nebo trvání zjištěných nedostatků. Rozsah, v němž pracovníci kontrolované organizace byli seznámeni s obsahem protokolu, se uvádí v jeho závěru; příslušní pracovníci potvrdí svým podpisem, že s obsahem protokolu byli seznámeni.

(2) Pokud je v protokole o prověrce nebo revizi, který již byl podepsán, třeba provést opravy nebo změny, neprovádějí je kontroloři v textu protokolu, nýbrž až za podpisy osob, které byly s protokolem seznámeny. Kontroloři s provedenými změnami seznámí pracovníky, jichž se týkají, a tyto osoby svým podpisem potvrdí, že s úpravou protokolu byly obeznámeny a v případě potřeby doplní své vysvětlivky.

Účelem vysvětlivek je, aby odpovědné osoby v nich vyjádřily svůj osobní vztah ke zjištěným závadám a nedostatkům, např. z jakého důvodu nejednaly tak, jak jednat měly apod. Vysvětlivky umožňují objektivně posoudit příčiny nesprávného jednání odpovědné osoby a míru jejího zavinění za zjištěný nedostatek. Kontroloři jsou proto povinni vysvětlivky, vždy od odpovědných osob vyžadovat.

(1) K protokolu o prověrce nebo revizi kontroloři vyžadují odpovědných osob vždy písemné vysvětlivky, pokud podle části VIII nebyl sjednán s prokurátorem jiný postup. V ostatních případech, souhlasí-li s tím vedoucí organizační jednotky a je-li to podle okolností konkrétního případu účelné a vhodné, mohou odpovědné osoby podat vysvětlivky ústně.

(2) Vysvětlivky je účelné vyžadovat již v průběhu prověrky nebo revize, jakmile kontrolorům je daná otázka jasná.

(3) Kontroloři musí dbát, aby odpovědní pracovníci, kterým přísluší právo uvést ve vysvětlivkách vše, co považují za vhodné, se vyjádřili především jasně a konkrétně k nedostatkům, za něž jsou činěni odpovědnými. Jestliže odpovědná osoba ve vysvětlivkách vyvrací kontrolní zjištění, kontroloři tvrzení odpovědné osoby prověří. Zjistí-li, že námitky byly odůvodněné, zpřesní v dodatku k protokolu příslušné jeho části, seznámí s nimi odpovědné osoby a vyžádají si od nich nové vysvětlivky. Bude-li zjištěno, že údaje v protokole jsou správné, kontroloři prokáží odpovědné osobě správnost svého zjištění a vyžádají si nové vysvětlivky.

(4) Podávání vysvětlivek odpovědnými osobami v průběhu prověrky nebo revize nezbavuje kontrolory povinnosti seznámit s obsahem protokolu o prověrce nebo revizi nebo s příslušnou jeho částí i pracovníky, kteří již podali vysvětlivky k dílčím kontrolním materiálům, a to proto, aby byli seznámeni s nedostatky ve své práci v jejich souvislosti s celkovými výsledky prověrky nebo revize. Odpovědný pracovník se pak může buď odvolat na své dříve podané vysvětlivky nebo je může podle svého uvážení doplnit.

(5) Jednotliví pracovníci jsou osobně odpovědni za zjištěné nedostatky. Není proto možno, aby byly podávány vysvětlivky několika osobami společně (kolektivní vysvětlivky) nebo vysvětlivky, v nichž se odpovědná osoba odvolává na vysvětlivky jiných pracovníků. Je proto nutno vyžadovat vysvětlivky osobní (individuální).

(6) Kontroloři musí podle okolností jednotlivého případu uvážit, zda je nutno, aby k podání vysvětlivek byla přizvána i odpovědná osoba, která v době provádění prověrky nebo revize již nepracuje v kontrolované organizaci.

(1) Realizace výsledků prověrek a revizí je vyvrcholením kontrolní činnosti, neboť znamená zjednání nápravy úplným a včasným odstraněním zjištěných nedostatků, provedením opatření bránících jejich opakování, jakož i případným postižením odpovědných osob kárnými, majetkovými nebo trestními důsledky.

(2) Účinnost prověrkové a revizní činnosti vyžaduje, aby kontroloři působili na vedoucí pracovníky, aby zjištěné závady a nedostatky odstraňovali v největším rozsahu již v průběhu prověrky nebo revize. Z kontrolní činnosti je nutno vymýtit zbytečnou administrativu, průtahy v zjednávání nápravy a nehospodárnost a přejít k formám, které vedou k operativnímu odstraňování závad a které konkrétně pomáhají kontrolované organizaci. Operativnost v odstraňování nedostatků předpokládá, že kontroloři zvládli prověrkové nebo revizní téma a že jsou politicky i odborně na úrovni, která jim dovoluje, aby konkrétně a účinně radou a pomocí spolupracovali s odpovědnými pracovníky na přípravě jejich opatření, jimiž mají být odstraněny zjištěné závady nebo nedostatky.

(1) O výsledcích prověrek a revizí kontrolní orgány informují příslušné stranické a odborové funkcionáře a orgány a projednávají s nimi a vedoucími organizačních jednotek způsoby, jimiž pracující a občané budou seznámeni s výsledky kontrolní práce, např. na schůzích, aktivech apod. V závažných případech navrhují, aby výsledky prověrek nebo revizí byly projednávány v orgánech stranických, odborových apod., výborem nebo členskou schůzí atd. Na schůzích a aktivech pracujících, jichž se účastní příslušníci vedoucí pracovníci (ředitelé atd.), popřípadě v závažných případech i vedoucí pracovníci nadřízených orgánů, se projednávají zjištěné závady a nedostatky v činnosti kontrolované organizace, příčiny nedostatků a návrhy na jejich odstranění, případně přijetí závazků jednotlivců či skupin pracovníků, jimiž konkrétně přispějí k odstranění závad, jakož i jiných způsobů, jimiž se pracující v největším rozsahu podílejí na zjednání nápravy a kontrole jejího provádění.

(2) Prostředkem k seznámení pracujících s výsledky kontrolní práce je i tisk např. podnikový, místní, celostátní,odborný, dále rozhlas i televize, v nichž se vhodným způsobem zveřejňují poznatky z kontrolní činnosti. Účinným prostředkem jsou i fotografie, které přesvědčujícím způsobem ukazují např. nepořádky na pracovištích, při uskladnění zařízení apod.

(3) Kontroloři doporučují nebo sami zajišťují, aby byly zevšeobecňovány kladné poznatky a zkušenosti a aby jich bylo využito ke zlepšování práce kontrolovaných i jiných organizací.

Realizace výsledků prověrek a revizí je nedílnou součástí kontrolní práce. Kontrolní orgán musí provádět kontrolu plnění opatření k nápravě včas a nesmí upustit od sledování realizace výsledků prověrky nebo revize, dokud nebyla splněna všechna opatření k odstranění zjištěných závad a dokud nebyly vytvořeny konkrétní podmínky, aby se závady v budoucnu neopakovaly. Kontrolu opatření k nápravě provádí kontrolní orgán všemi vhodnými prostředky a při všech příležitostech, např. samostatnou, podle potřeby i opakovanou prověrkou plnění opatření k nápravě, studiem výkazů, pohovory s pracovníky, při prověrkách a revizích, které navazují na dříve provedenou prověrku nebo revizi, stykem s jinými orgány, např. s orgány Státní banky československé apod. Včasné provádění opatření k nápravě jsou povinny sledovat i nadřízené organizační jednotky.

V případech, kdy pracovníci kontrolované organizace vážným způsobem porušili své povinnosti, je formou realizace i vyvození důsledků kárných, majetkových a trestních. Úkolem kontrolorů je, aby spolehlivým způsobem zjistili závady v jednání odpovědných osob a zjištěné nedostatky věrohodným způsobem doložili a příslušným orgánům předložili dobře propracovaný průkazný materiál, podle něhož tyto orgány mohou bez průtahů a objektivně správně rozhodovat o povaze a míře zavinění a výši trestu a o náhradě škody. V případech ukládání kárných a majetkových sankcí je pomoc kontrolorů zvlášť významná, neboť mohou příslušnému orgánu přispět svými konkrétními osobními poznatky o osobě provinivšího se pracovníka k správnému posouzení jeho chyb a nedostatků.

Výsledky realizace prověrky nebo revize jsou ukazatelem účinnosti kontrolní práce. Vedoucí kontrolního orgánu provádí proto na poradách kontrolního orgánu rozbor výsledků prověrek a revizí a hodnotí práci kontrolorů, zevšeobecňuje poznatky z kontrolní činnosti a tak soustavně zvyšuje politickou a odbornou úroveň kontrolních pracovníků.

(1) Zákony o trestním řízení soudním a trestním řízení správním ukládají státním orgánům a jiným orgánům, pokud plní úkoly státní správy a organizacím socialistického sektoru povinnost pomáhat orgánům činným v trestním řízení a národním výborům při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádání a neprodleně oznamovat prokurátorům trestné činy nebo národním výborům přestupky, o nichž se dověděli. Tyto povinnosti se vztahují i na pracovníky kontrolních orgánů, kteří při provádění prověrek a revizí zjišťují také skutečnosti, odůvodňující podezření, že pracovníci kontrolované organizace se dopustili trestného činu nebo přestupku.

(2) K zajištění splnění povinnosti spolupracovat a oznamovat trestné činy nebo přestupky prokurátorům a národním výborům při současném zabezpečení splnění povinnosti, které jsou platnými předpisy uloženy kontrolním orgánům, upravuje se v dohodě s ministrem vnitra a generálním prokurátorem styk kontrolních orgánů s prokurátory a orgány ministerstva vnitra způsobem dále uvedeným.

(1) Zjistí-li kontrolní orgány při provádění prověrky nebo revize skutečnosti, souvisící s otázkami programu prověrky nebo revize a nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin nebo závažný přestupek, projedná vedoucí prověrky nebo revize neprodleně případ s prokurátorem a dohodne s ním, které skutečnosti a v jakém rozsahu - s ohledem na stanovenou dobu trvání prověrky nebo revize - zjistí a doloží kontrolní orgány a které prokurátor, popřípadě orgány jím pověřené nebo dožádané. Vedoucí prověrky nebo revize projedná s prokurátorem též výsledky prověrky nebo revize, pokud jde o zjištěnou trestnou činnost a dohodne s ním způsob předání materiálu prověrky nebo revize k dalšímu šetření,jakož i způsob vyžádání vysvětlivek od odpovědných osob.

(2) Materiál z prověrky nebo revize v rozsahu potřebném pro posouzení trestnosti jednání odpovědných osob (protokol nebo výpis z protokolu, vysvětlivky odpovědných osob a ostatní potřebné doklady) předá vedoucí prověrky nebo revize příslušnému prokurátorovi a příjem si dá spolu se seznamem předávaného materiálu potvrdit.

(3) Při projednávání skutečností, nasvědčujících podezření ze spáchání trestného činu nebo závažného přestupku, s prokurátorem a při předání materiálu z prověrky nebo revize prokurátorovi, je vedoucí prověrky nebo revize zproštěn povinnosti zachovávat státní, hospodářské nebo služební tajemství.

(4) Jestliže si prokurátor nevyžádá po skončení prověrky nebo revize neprodlené předání prověrkového nebo revizního materiálu, podává oznámení o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku příslušné prokuratuře vedoucí organizační jednotky, jemuž jsou podřízení kontroloři, kteří provedli prověrku nebo revizi. Týká-li se podezření vedoucího organizační jednotky, jemuž je podřízen kontrolní orgán, který zjištění provedl, informuje vedoucí kontrolního orgánu vedoucího nadřízené organizace, který pak podává oznámení prokuratuře.

(5) Zjistí-li kontrolní orgány při prověrce nebo revizi skutečnosti, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, který však nesouvisí s otázkami programu prověrky nebo revize, vedoucí prověrky nebo revize oznámí podezření z trestného jednání zpravidla orgánům ministerstva vnitra v okresu, popřípadě v kraji nebo orgánům jimi pověřeným k dalšímu řízení.

(1) Je-li nezbytně nutno, aby prokurátoři nebo orgány ministerstva vnitra si vyžádali spolupráci kontrolních orgánů, upravuje se jejich vzájemný styk takto:

(2) Stejným způsobem postupují prokurátoři a orgány ministerstva vnitra v případech vyžadování materiálů z prověrek a revizí, provedených kontrolními orgány. Kontrolní orgány jsou povinny jejich dožádání vyhovět.

(3) Kontrolní orgány jsou povinny upozorňovat prokuratury a orgány ministerstva vnitra i na jiná porušení zákonů a ostatních právních předpisů, která neodstranily ve vlastní působnosti.

(4) Kontroloři mohou při prověrkách a revizích požádat prokurátory, aby jim bylo umožněno použít právní dokumentace publikovaných právních předpisů, pokud se nemohli s příslušnou právní normou seznámit již v přípravě na prověrku nebo revizi.

(5) Rovněž soudy se mohou dohodnout s kontrolními orgány o zaslání materiálů z prověrek a revizí, případně o provedení prověrky nebo revize.