310/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 18. listopadu 1999
o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 243/2016 Sb.
Změna: 314/2025 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Zákon stanoví právní poměry a podmínky pro pobyt ozbrojených sil jiných států
na území České republiky.
§ 2
V tomto zákoně se rozumí
a) ozbrojenými silami vojenský a civilní personál
s vojenským materiálem,
b) vysílajícím státem stát, který vysílá svoje ozbrojené síly
na území České republiky,
c) vojenskými orgány pověřené služební orgány ozbrojených
sil, které mají pravomoc zabezpečovat pobyt ozbrojených sil,
d) orgány státu příslušná
ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž působnosti patří rozhodování ve věcech
celních, devizových, daní a poplatků, pobytových, dopravních, pracovních, zdravotních,
trestních a správních,
e) vojenským personálem ozbrojených sil příslušníci pozemních,
námořních nebo vzdušných sil jiných států,
f) civilním personálem ozbrojených sil
občanští zaměstnanci ozbrojených sil, jež tyto síly doprovázejí,
g) závislými osobami
manžel, manželka nebo děti členů vojenského nebo civilního personálu, pokud jsou
odkázány na jejich podporu,
h) pobytem přítomnost ozbrojených sil jiných států na
území České republiky; za pobyt se nepovažuje průjezd těchto ozbrojených sil přes
území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin, a jejich přelet nad územím
České republiky.
§ 3
Právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí
právními předpisy České republiky. Stanoví-li jinak mezinárodní smlouva, s níž Parlament
vyslovil souhlas, která byla vyhlášena a je závazná pro Českou republiku, řídí se
právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky touto mezinárodní
smlouvou.
§ 4
(1) Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé
osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat tam po dohodnutou
dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytu na území České republiky a při vycestování
prokazuje svoji totožnost
a) vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu
cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím anebo osobní identifikační kartou
s fotografií a individuálním nebo kolektivním rozkazem k přesunu, který vydal orgán
vysílajícího státu a který potvrzuje, že jednotlivec či skupina patří k ozbrojeným
silám a že má nařízený přesun,
b) civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu
a závislé osoby cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím.
(2) Vojenské orgány České republiky mohou požádat ozbrojené síly vysílajícího
státu při jejich vstupu na území České republiky o předložení zdravotního osvědčení
vydaného orgány vysílajícího státu, které potvrzuje, že vojenský a civilní personál
ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby netrpí nakažlivými nebo přenosnými
chorobami.
(3) Oprávnění k řízení vojenské techniky,1) která vojenskému a civilnímu personálu
ozbrojených sil vysílajícího státu vydaly orgány vysílajícího státu, jsou platná
i na území České republiky.
§ 5
Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu je osvobozen
od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobyt a od povinnosti žádat o povolení k
zaměstnání. Závislé osoby jsou osvobozeny od vízové povinnosti.
§ 5a
Potvrzení o pobytu osoby se zvláštním statusem
(1) Potvrzení o pobytu osoby se zvláštním statusem (dále jen „potvrzení“) je
veřejnou listinou platnou pouze na území České republiky.
(2) Potvrzení vydá Ministerstvo obrany osobě se zvláštním statusem (dále jen
„držitel“), která pobývá na území České republiky v režimu mezinárodní smlouvy, jíž
se řídí právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo
v režimu tohoto zákona.
(3) Potvrzení vydává Ministerstvo obrany na základě písemné žádosti orgánů
vysílajícího státu nebo příslušné mezinárodní organizace.
(4) Potvrzení osvědčuje, že jeho držitel je oprávněn pobývat na území České
republiky a že jeho právní poměry na území České republiky se řídí mezinárodní smlouvou
anebo tímto zákonem.
(5) Potvrzení obsahuje zejména
a) údaje o totožnosti držitele,
b) číslo cestovního pasu nebo osobní identifikační karty držitele,
c) místo pobytu držitele na území České republiky, nepožádá-li orgán vysílajícího
státu nebo mezinárodní organizace o neuvedení tohoto údaje,
d) dobu platnosti potvrzení,
e) fotografii držitele.
(6) Při předání potvrzení Ministerstvo obrany držitele písemně poučí o nezbytnosti
neprodleně mu hlásit změnu údajů uvedených v potvrzení, jeho ztrátu nebo odcizení.
(7) Náklady spojené s vydáváním potvrzení hradí Ministerstvo obrany.
(8) Vzor potvrzení stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 5b
Doba platnosti potvrzení
(1) Dobu platnosti potvrzení stanoví Ministerstvo obrany podle délky předpokládaného
pobytu na území České republiky. Potvrzení lze vydat opakovaně.
(2) Platnost potvrzení skončí
a) uplynutím doby v něm uvedené,
b) ukončením platnosti právního předpisu anebo mezinárodní smlouvy, která upravuje
právní poměry držitele potvrzení,
c) ukončením uplatnění takového právního předpisu anebo mezinárodní smlouvy na držitele
potvrzení, nebo
d) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení.
(3) V případě ztráty, zničení, odcizení nebo poškození potvrzení, při změně
údajů v potvrzení uvedených nebo v případě prodloužení pobytu držitele potvrzení
na území České republiky vydá Ministerstvo obrany na základě žádosti orgánů vysílajícího
státu nebo příslušné mezinárodní organizace potvrzení nové. Potvrzení, jehož platnost
skončila podle odstavce 3, je držitel povinen Ministerstvu obrany odevzdat.
§ 5c
Průkaz o oprávnění k pobytu
(1) Průkaz o oprávnění k pobytu (dále jen „průkaz“) je veřejnou listinou, kterou
Ministerstvo obrany vydá osobě, která pobývá na území České republiky v režimu mezinárodní
smlouvy, jíž se řídí právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
anebo v režimu tohoto zákona, a která není občanem České republiky ani jiného členského
státu Evropské unie nebo státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou
unií, z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské
unie, nebo občanem státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru
(dále jen „osoba“).
(2) Průkaz vydává Ministerstvo obrany na základě písemné žádosti orgánů vysílajícího
státu nebo příslušné mezinárodní organizace. Průkaz vydává Ministerstvo obrany v
podobě jednotného vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie5) jako
samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o
zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Průkaz osvědčuje oprávnění osoby k dlouhodobému
pobytu na území České republiky.
(3) Osobě mladší 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví
odlišnou věkovou hranici, nebo osobě, u níž není možné pořídit otisky prstů rukou
z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů
rukou, se vydá průkaz, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o
zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje
otisky prstů rukou.
(4) Ministerstvo obrany pořídí biometrické údaje osoby a její podpis, určený
k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud osobě v jeho provedení
brání těžko překonatelná překážka.
(5) Průkaz obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie5).
Ministerstvo obrany v průkazu v rubrice druh povolení vyznačí záznam „DLOUHODOBÝ
POBYT“. Ministerstvo obrany dále vyznačí v průkazu údaj o právním předpisu, který
upravuje právní poměry osoby, a o tom, že má osoba volný přístup na trh práce, vyplývá-li
toto oprávnění držitele průkazu z jiného právního předpisu, a dále adresu místa pobytu
osoby na území České republiky, nepožádá-li orgán vysílajícího státu nebo mezinárodní
organizace o neuvedení tohoto údaje.
(6) Při předání průkazu Ministerstvo obrany osobu písemně poučí o podmínkách
užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití, a o nezbytnosti
neprodleně mu hlásit změnu údajů v průkazu uvedených, jeho ztrátu nebo odcizení.
(7) Při předání průkazu Ministerstvo obrany ověří správnost osobních údajů
uvedených ve vydávaném průkazu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost
v něm zpracovávaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče
dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních
údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu,
se osobě vydá nový průkaz.
(8) Biometrické údaje lze využívat pro ověřování pravosti průkazu a ověření
totožnosti držitele průkazu, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči
dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji osoby pořízenými v průběhu prokazování
totožnosti s pomocí technického zařízení.
(9) Náklady spojené s vydáváním průkazu hradí Ministerstvo obrany.
(10) Na držitele průkazu se právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění
nevztahují6).
§ 5d
Doba platnosti průkazu
(1) Dobu platnosti průkazu stanoví Ministerstvo obrany podle délky předpokládaného
pobytu osoby na území České republiky. Průkaz lze vydat opakovaně.
(2) Platnost průkazu skončí
a) uplynutím doby v něm uvedené,
b) ukončením platnosti právního předpisu anebo mezinárodní smlouvy, která upravuje
právní poměry osoby,
c) ukončením uplatnění takového právního předpisu anebo mezinárodní smlouvy na osobu,
nebo
d) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení.
(3) V případě ztráty, zničení, odcizení nebo poškození průkazu, při změně údajů
v průkazu uvedených nebo v případě prodloužení pobytu držitele průkazu na území České
republiky vydá Ministerstvo obrany na základě žádosti orgánů vysílajícího státu nebo
příslušné mezinárodní organizace průkaz nový. Průkaz, jehož platnost skončila podle
odstavce 3, je osoba povinna Ministerstvu obrany odevzdat.
§ 6
(1) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu jsou na území České
republiky osvobozena od silniční daně.
(2) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu musí být na území České
republiky opatřena vojenskou poznávací značkou a národním rozlišovacím znakem. Přesun
těchto vozidel, jejichž rozměry, zatížení náprav, celková hmotnost nebo počet převyšují
omezení platná v České republice, se může uskutečnit pouze se souhlasem příslušných
orgánů České republiky.
§ 7
(1) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může v České republice
nosit vojenský stejnokroj obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených sil České
republiky.2)
(2) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může na území České
republiky v souvislosti s plněním služebních úkolů držet a nosit vojenskou zbraň
obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených sil České republiky.3)
§ 8
(1) Vojenské orgány České republiky zajišťují u příslušných orgánů České republiky
požadavky vojenských orgánů vysílajícího státu na přesun a provoz vojenské techniky,
týkající se zejména hraničního přechodu nebo jiného místa překročení státních hranic,
trasy přesunu, cílového místa a přepravy nebezpečného nebo nadrozměrného nákladu.
(2) Vojenské orgány České republiky zajišťují u Ministerstva dopravy a spojů
pro ozbrojené síly vysílajícího státu
a) povolení ke zřízení a provozu telekomunikačních
zařízení a neveřejné telekomunikační sítě na přechodnou dobu,
b) rozhodnutí o přidělení
kmitočtů a o stanovení podmínek pro připojení neveřejné telekomunikační sítě k veřejným
telekomunikačním sítím.
(3) Vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státu nebo
závislým osobám lze v rozsahu neodkladné zdravotní péče na požádání poskytnout ošetření
nebo léčení ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany.
Stomatologické ošetření se poskytne v rozsahu akutních konzervačních a chirurgických
výkonů. Platby za tyto úkony se hradí z rozpočtu Ministerstva obrany. Platby za jiné
úkony ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany a
za ošetření nebo léčení kromě neodkladné zdravotní péče poskytnuté jinými poskytovateli
zdravotních služeb hradí ten, komu byly poskytnuty.
§ 9
(1) Vojenské orgány vysílajícího státu mohou vykonávat vůči členům vojenského
a civilního personálu svých ozbrojených sil a závislým osobám pravomoc ve věcech
přestupků, poruší-li chráněné zájmy pouze jejich ozbrojených sil nebo byla-li na
ně přenesena pravomoc, která jinak přísluší orgánům České republiky.
(2) Dojde-li k zadržení nebo vzetí do vazby člena vojenského a civilního personálu
ozbrojených sil vysílajícího státu nebo závislé osoby, příslušné orgány činné v trestním
řízení o tom neprodleně vyrozumí vojenské orgány vysílajícího státu prostřednictvím
Ministerstva obrany.
§ 10
(1) Za škodu způsobenou v souvislosti s činností ozbrojených sil vysílajícího
státu na území České republiky odpovídá Česká republika, pokud mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána, stanoví způsob vzájemného vypořádání náhrady škody
s vysílajícím státem. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.4)
(2) Za škodu, která byla vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího
státu a závislým osobám způsobena v souvislosti s činností ozbrojených sil České
republiky, odpovídá Česká republika. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní
předpis.4)
§ 11
(1) Vojenská cvičení ozbrojených sil vysílajícího státu na území České republiky
lze konat pouze ve vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních,
na vojenských letištích a ve vymezeném vzdušném prostoru.
(2) Ozbrojené síly vysílajícího státu mohou po dohodě s vojenským orgánem České
republiky zajišťovat ochranu prostorů uvedených v odstavci 1. Vojenská policie ozbrojených
sil vysílajícího státu po dohodě s vojenským orgánem České republiky může samostatně
udržovat pořádek a bezpečnost v prostorech uvedených v odstavci 1 podle právních
předpisů vysílajícího státu. Mimo uvedené prostory může Vojenská policie ozbrojených
sil vysílajícího státu vykonávat svoji činnost jen ve spolupráci s příslušnými orgány
České republiky.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) § 2 odst. 10 až 12 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
2) Například § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb.
3) Například § 42 zákona č. 219/1999 Sb.
4) Například § 43 zákona č. 219/1999 Sb.
5) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví
jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým
se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení
k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.
6) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.