300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii)

(1) Vojenská policie je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon činností při plnění úkolů Vojenské policie nabývat, držet, přechovávat, vyrábět a používat nebezpečné látky a věci.

(3) Vojenská policie je oprávněna používat a přepravovat nebezpečné látky a věci zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při zákroku proti pachatelům zvlášť závažných zločinů, nebo je-li to nezbytné k předcházení anebo odstranění závažného ohrožení bezpečnosti chráněného objektu.

(1) Vojenská policie je oprávněna zajistit, popřípadě odstranit v chráněném objektu věc, je-li důvodné podezření, že tato věc představuje bezprostřední závažné ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a nelze-li tomuto ohrožení zabránit jinak.

(2) Nelze-li ohrožení podle odstavce 1 zabránit zajištěním nebo odstraněním věci, je Vojenská policie oprávněna věc zničit, popřípadě dočasně uložit do doby zničení, zejména je-li důvodné podezření, že obsahuje výbušninu.

(3) Nebrání-li tomu právní důvod, vydá Vojenská policie zajištěnou věc bez zbytečného odkladu tomu, o jehož právu na vydání věci není pochyb, nebo oprávněnou osobu vyrozumí o možnosti věc převzít. Při pochybnostech Vojenská policie uloží věc do své úschovy a osobu, která si na vydání věci činí nárok, poučí o možnosti uplatnit nárok na vydání věci v řízení ve věcech občanskoprávních.

(4) Zajištěná věc propadá státu, pokud není nárok na její vydání uplatněn do 3 měsíců od jejího zajištění nebo není v této lhůtě vyzvednuta.

(5) Náklady spojené s úschovou hradí osoba, která věc převzala. Povinnosti úhrady se tato osoba může zprostit, pokud prokáže, že se v souvislosti se zajištěnou věcí nedopustila porušení právní povinnosti.

(2) Vojenská policie informuje neprodleně o zavedení rušení Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“), územně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (dále jen „Středisko“) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

(3) Vojenská policie může rušit podle odstavce 1 rovněž při výcviku, přičemž o tomto rušení informuje Úřad, Středisko a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nejpozději 60 dnů přede dnem zahájení výcviku. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může Úřad stanovit podmínky tohoto rušení včetně povinnosti informovat v nezbytné míře o rušení dotčené provozovatele veřejných sítí elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

(4) Vojenská policie o rušení podle odstavce 1 neinformuje, pokud by poskytnutí informace mohlo ohrozit plnění úkolu Vojenské policie; v takovém případě informaci poskytne poté, co důvod jejího neposkytnutí pomine.

(5) Kontrolu rušení podle odstavců 1 a 3 vykonává Poslanecká sněmovna Parlamentu prostřednictvím kontrolního orgánu zřizovaného podle zákona o Policii České republiky²³⁾.

(6) Kontrolu podle odstavce 5 provádí kontrolní orgán po předchozím vyrozumění ministra obrany. Ministr obrany předkládá kontrolnímu orgánu nejméně jednou ročně zprávu o rušení podle odstavců 1 a 3 a dále též na jeho žádost informace o tomto rušení. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.

(5) Vojenská policie dohlíží nad bezpečností provozu vozidel řízených vojáky. Při této kontrole má vojenský policista oprávnění stanovená v odstavci 4.

(6) Vojenská policie vykonává dohled nad dodržováním pravidel provozu na pozemních komunikacích v místech, kde je na podnět ministerstva provedena dopravním značením místní úprava provozu na pozemních komunikacích.

(1) Vojenská policie schvaluje technickou způsobilost vojenského vozidla, jeho součástí, vybavení nebo příslušenství vydáním osvědčení o technické způsobilosti vojenského vozidla.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí být zpracována v českém jazyce jako dokument v elektronické podobě. Žádost se předkládá prostřednictvím datové schránky nebo na přenosném technickém nosiči dat. Požadovaný datový formát předkládaných dokumentů v elektronické podobě zveřejní Vojenská policie na úřední desce ministerstva a na internetových stránkách Vojenské policie.

(4) Před schválením technické způsobilosti podle odstavce 1 musí být vojenské vozidlo podrobeno zkouškám, které provádí zkušebna pověřená ministerstvem k činnosti v oblasti zkoušení vojenských vozidel (dále jen „zkušebna“).

(5) Dodavatel oznámí Vojenské policii úpravy na vozidle provedené v rámci zkoušek. Vojenská policie si na základě požadavku zkušebny a výsledků dosažených v průběhu provádění zkoušek může vyžádat u dodavatele vojenského vozidla provedení dalších dílčích zkoušek zkušebnou, včetně zkoušek jízdních a provozních, bez jejichž výsledků nelze zkoušku technické způsobilosti vojenského vozidla dokončit, a stanovit upřesňující podmínky pro jejich provedení.

(6) Náklady na provedení zkoušek podle odstavců 4 a 5 hradí dodavatel vojenského vozidla.

(7) Zkoušky ke schválení technické způsobilosti vojenského vozidla nemusí být provedeny, je-li Vojenské policii předložena žádost o uznání platného osvědčení o schválení vojenského vozidla, které vydal podle příslušných předpisů členský stát Evropské unie, Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo jiný stát na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a dokumentace vojenského vozidla. Dokumentaci přezkoumává zkušebna.

(8) O žádosti podle odstavců 2, 3 a 7 Vojenská policie rozhodne do 60 dnů. Ode dne předání žádosti k provedení zkoušek podle odstavců 4 a 5 do dne doručení výsledků zkoušek, popřípadě po dobu přezkoumávání dokumentace podle odstavce 7, lhůta podle věty první neběží.

(1) Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

(2) Pro zpracování informací, vedení evidencí a statistik v elektronické podobě spravuje a provozuje Vojenská policie informační systém. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a spolehlivost provozovaného informačního systému.

(3) Vojenská policie předává zpravodajským službám České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Policii České republiky, ministerstvu, Vězeňské službě České republiky a Celní správě České republiky informace včetně informací zpracovávaných v jejích evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

(4) Pokud by předání informací podle odstavce 3 ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je až poté, co ohrožení pomine.

(1) Vojenská policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.

(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

(1) Vojenská policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u fyzické osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo fyzické osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující zpracování genetických údajů fyzické osoby a tyto údaje dále zpracovávat.

(2) Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor fyzické osoby provést, je vojenský policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Jde-li o odběr krve nebo jiný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, odpor fyzické osoby překonáván být nesmí.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je vojenský policista oprávněn fyzickou osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu vojenský policista fyzickou osobu propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(4) O provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) Vojenská policie může při plnění svých úkolů v zahraničních misích podle pravidel nasazení pořizovat a dále zpracovávat biometrické údaje také u jiných osob, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

(6) Osobní údaje pořízené podle odstavce 1 Vojenská policie předá včetně všech souvisejících pravomocných rozhodnutí v trestním řízení Policii České republiky pro plnění jejích úkolů. Pokud by předání osobních údajů a s nimi souvisejících informací ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je poté, kdy toto ohrožení pomine.

(7) Osobní údaje zpracované podle odstavce 5 Vojenská policie vymaže, jakmile jejich zpracování není nezbytné pro účely předcházení nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů, plnění úkolů Vojenské policie nebo pomine-li účel, pro který byly pořízeny.

(1) Vojenská policie sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰⁾, daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 11a odst. 1. Ustanovení § 11a odst. 2 až 4 a 6 se použijí obdobně.

(2) Vojenská policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1.

(1) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce informačního systému poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů³⁾, agendového informačního systému evidence cestovních dokladů⁴⁾, agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů⁴⁾, agendového informačního systému evidence obyvatel⁵⁾, rejstříku trestů, evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti, evidence údajů o mýtném⁶⁾, základního registru obyvatel⁷⁾, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností⁷⁾, katastru nemovitostí²⁵⁾, registru silničních vozidel⁸⁾, informačního systému technických prohlídek ⁸⁾, registru historických a sportovních vozidel, centrálního registru řidičů, rejstříků a evidencí vedených Úřadem pro civilní letectví²⁶⁾ a databází vedených Řízením letového provozu České republiky, centrálního registru zbraní a informačního systému cizinců⁹⁾ způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.

(2) Správce informačního systému poskytne informace bezplatně a bez zbytečného odkladu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

(3) Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavce 1 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první je správce informačního systému povinen zachovávat mlčenlivost.

(4) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, může Ministerstvo vnitra požadovat pro Vojenskou policii na základě její žádosti od zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních předpisů, aby mu oznamovali každý výdej osobních údajů takové osoby.

(1) Odstavce 2 až 6 a § 13a až 18 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách a věcech.

(2) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Vojenská policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie.

(5) Osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 nebo 2 může Vojenská policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných svých úkolů stanovených zákonem.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, Vojenská policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud Vojenská policie s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Vojenská policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelu uvedeného v § 13 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 13c nebo 19.

(5) Vojenská policie informace nezpřístupní nebo nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

(1) Vojenská policie zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Vojenská policie může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

(1) Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680¹⁸⁾, nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Vojenská policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Vojenská policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(5) Vojenská policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních lidských práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění nebo předání.

(6) Vojenská policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(1) Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení.

Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti nebo při pátrání po vojákovi.

(1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracované osobní údaje i nadále potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie nebo při plnění dalších úkolů podle zákona. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracování osobních údajů, že již nejsou potřebné, bez zbytečného odkladu je vymaže.

(2) Vojenská policie osobní údaje nevymaže, využívají-li se dále při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky Vojenskou policii v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie nebo milosti.

(1) Náčelník Vojenské policie jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen "pověřenec") vojenského policistu, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence.

(3) Vojenská policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vojenská policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

(2) Vojenská policie při zpracování informací včetně osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

(5) Vojenská policie navrhne Policejnímu prezidiu, aby jednotnému kontaktnímu místu nebo bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977, i bez žádosti zpřístupnilo nebo předalo informace včetně osobních údajů, pokud lze důvodně předpokládat, že jsou důležité pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování trestných činů uvedených v čl. 2 odst. 3 této směrnice. To se nepoužije, jsou-li Vojenské policii známy důvody, pro které by Policejní prezidium České republiky mohlo zcela nebo zčásti odmítnout zpřístupnit nebo předat informace na takovou žádost.

(6) Vojenská policie poskytuje Policejnímu prezidiu České republiky součinnost při plnění úkolů jednotného kontaktního místa České republiky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977.

(7) Odstavce 4 až 6 se nepoužijí v rámci zahraniční operace, v takovém případě poskytuje Vojenská policie spolupráci členským státům Evropské unie nebo jiným státům, které uplatňují právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977, výlučně způsobem stanoveným v rámci koordinace příslušné operace.

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679¹⁹⁾.

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů Vojenské policie povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.

(2) Vojenský policista je povinen před provedením úkonu v rámci své pravomoci poučit osobu dotčenou úkonem o důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

Vojenský policista je povinen provést úkon, a to i v době mimo službu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, popřípadě vyrozumět o nutnosti provést úkon nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar Policie České republiky. Pokud to okolnosti dovolují, je vojenský policista před provedením zákroku povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.

(2) Pokud okolnosti případu nedovolují vojenskému policistovi provést úkon, je povinen zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky o nutnosti provést úkon.

(1) Vojenský policista je povinen při provádění úkonu prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti úkonu dovolují. Povinnost prokázat příslušnost k Vojenské policii nemá vojenský policista, který plní úkoly při používání operativně pátracích prostředků nebo podpůrných operativně pátracích prostředků.

(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „VP“ doplněným identifikačním číslem (dále jen „vojenský stejnokroj Vojenské policie“), služebním průkazem vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“.

(3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti prováděného úkonu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti prováděného úkonu dovolí.

(4) Vojenský policista, kterého určí náčelník Vojenské policie, nemusí k výkonu služby užívat vojenský stejnokroj Vojenské policie.

(1) Vojenský policista a zaměstnanec jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního zařazení ve Vojenské policii.

(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže vojenský policista a zaměstnanec dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zastupitelství nebo soudu.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu nebo občanského zaměstnance ministr obrany nebo jím pověřená osoba.

(1) Osoba omezená na svobodě vojenským policistou nesmí být podrobena mučení nebo krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení a nesmí s ní být zacházeno takovým způsobem, který nerespektuje lidskou důstojnost. Vojenský policista, který se stane svědkem takového zacházení, má povinnost přijmout opatření k zamezení takovému zacházení a oznámit je bezodkladně svému nadřízenému.

(2) Osoba omezená na svobodě vojenským policistou má právo zajistit si právní pomoc a mluvit s právním zástupcem bez přítomnosti třetí osoby. V takovém případě poskytne vojenský policista k zajištění právní pomoci neprodleně nezbytnou součinnost.

(3) Osoba mladší 15 let musí mít právního zástupce od prvního úkonu prováděného vůči ní jinak než utajovaně podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo trestního řádu z důvodu, že je zjišťováno a objasňováno, zda spáchala čin jinak trestný.

(4) Osoba Vojenskou policií omezená na svobodě má právo nechat se ošetřit nebo vyšetřit lékařem podle svého výběru; to neplatí pro vyšetření provedené lékařem za účelem zjištění, zda lze osobu umístit do policejní cely nebo je nutno ji z ní propustit. Vojenská policie za účelem ošetření nebo vyšetření umožní přístup lékaře k této osobě.

(1) Vojenská policie na žádost osoby, kterou omezila na svobodě, vyrozumí o této skutečnosti osobu jí blízkou nebo jinou osobu, kterou osoba omezená na svobodě určí. Jedná-li se o osobu nezletilou nebo osobu, jejíž svéprávnost byla omezena, vyrozumí o jejím omezení na svobodě a jeho důvodech také zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby. Jedná-li se o osobu mladší 15 let, vyrozumí také orgán sociálně-právní ochrany dětí, a u osob nezletilých rovněž pěstouna nebo toho, komu byla taková osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí soudu. Vojenská policie provede vyrozumění neprodleně.

(2) Vyrozumění podle odstavce 1 Vojenská policie neprovede, pokud by tím došlo k ohrožení splnění účelu závažného úkonu nebo pokud by bylo takové vyrozumění spojeno s nepřiměřenými obtížemi. O neprovedení vyrozumění je Vojenskou policií informována osoba omezená na svobodě, popřípadě osoba nebo orgán uvedený v odstavci 1 větách druhé a třetí, a to včetně důvodu; tyto skutečnosti vojenský policista zaznamená v úředním záznamu. O neprovedení vyrozumění Vojenská policie bez zbytečného odkladu písemně informuje místně příslušného státního zástupce. Překážka podle věty první může být uplatněna pouze po nezbytnou dobu, a jakmile odpadne, Vojenská policie o tom vyrozumí osobu, popřípadě též orgán podle odstavce 1.

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo chráněného objektu, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět.

(2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3.

(5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku¹⁰⁾. Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.

(7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody.

(8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

(2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

(1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.

(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat.

(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví, a to s využitím přímého fyzického kontaktu, nebo je-li to nezbytné, přímého pozorování odhaleného těla této osoby. Vojenský policista je přitom oprávněn vyzvat osobu k provedení pohybu sloužícího k odhalení zbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život anebo zdraví.

(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam.

(5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení.

(6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.

(1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3.

(2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií.

(3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky¹³⁾.

Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky.

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele nebo vlastníka do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 má vojenský policista také při pronásledování osoby.

(3) Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu Vojenské policie, je vojenský policista oprávněn za účelem vstupu do prostor nebo na pozemek podle odstavců 1 a 2 taková místa otevřít nebo si do nich zjednat přístup jiným způsobem, a to v případě nutnosti i za použití síly.

(4) Vojenský policista je povinen při vstupu do prostor nebo na pozemek podle odstavce 1 a při následných úkonech zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života anebo zdraví nezúčastněné osoby.

(5) Po provedení úkonů nebo jiných opatření je vojenský policista povinen o jejich provedení bez zbytečného odkladu vyrozumět uživatele nebo vlastníka prostor nebo pozemku podle odstavce 1, pokud nebyl provedení úkonu přítomen. Současně je povinen zajistit zabezpečení prostor nebo pozemku podle odstavce 1, nemůže-li tak učinit jejich uživatel, vlastník nebo jiná oprávněná osoba.

(2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku.

(3) Věci uvedené v odstavci 2 neoprávněně vynášené z chráněného objektu je vojenský policista oprávněn osobě odebrat. Věci vnášené do chráněného objektu je oprávněn odebrat na dobu pobytu osoby v chráněném objektu. O odebrání věci vystaví vojenský policista osobě potvrzení.

(4) Vojenský policista může provést jiné úkony k zajištění toho, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu.

(6) Vojenský policista je oprávněn rozhodnout o odstranění dopravního prostředku na náklady jeho provozovatele, je-li důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu. Provozovatel se může zprostit povinnosti náhrady nákladů za odstranění vozidla, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

(1) Vojenská policie je oprávněna k plnění svých úkolů využívat bezpilotní systémy.

(2) Vojenský policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek, veřejný pořádek, životní prostředí nebo jiný důležitý zájem chráněný jiným právním předpisem²⁸⁾.

(3) Oprávnění podle odstavce 2 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil nebo vozidlo ozbrojených sil jiného státu.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu nebo v jeho bezprostřední blízkosti a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho.

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka podle odstavců 1 a 3 nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

(5) Vojenský policista je oprávněn za účelem provedení prohlídky budovu, obydlí, jiný prostor, pozemek, dopravní prostředek, zavazadlo nebo věc otevřít nebo si do nich zjednat přístup jiným způsobem, v případě nutnosti i za použití síly.

(6) Vojenský policista je oprávněn rozhodnout o odstranění dopravního prostředku na náklady jeho provozovatele, je-li důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněné osoby. Provozovatel se může zprostit povinnosti náhrady nákladů za odstranění vozidla, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

(1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy¹⁴⁾.

(1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie.

(2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

(2) Vojenský policista je dále oprávněn ohledat místo přestupku, věc, která má vztah ke spáchanému přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. a) nebo b) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(4) Krev se musí odebrat, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku.

(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je vojenský policista oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, věta druhá se nepoužije.

(3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše vojenský policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, vojenský policista předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě osobě, která ji vydala nebo které byla odňata.

(4) Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka nebo prekursor drog nebo jiná chemická látka nebo předmět určený k výrobě omamných nebo psychotropních látek, Vojenská policie takovou věc po skončení řízení zničí nebo zaeviduje k účelům uvedeným v § 8, pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci. Obdobným způsobem Vojenská policie postupuje u věci uvedené ve větě první získané v souvislosti s činností uvedenou v § 41.

(1) Vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti.

(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti a používáním operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

(2) Vojenský policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

(1) Vojenský policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž použití byl vycvičen.

(2) Zbraní podle tohoto paragrafu a § 45 až 49 se rozumí bodné, sečné a střelné zbraně, výbušniny, výbušné předměty a pomůcky.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použit donucovací prostředek. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného zákrokem; přitom se použije pouze takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.

(4) Vojenský policista je oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku.

(5) Elektrický donucovací prostředek může vojenský policista použít pouze tehdy, pokud by použití jiného donucovacího prostředku zjevně nebylo dostatečné k dosažení účelu sledovaného zákrokem.

(7) Vojenský policista je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob.

(8) Prostředek k zamezení prostorové orientace je vojenský policista oprávněn použít pouze tehdy, nelze-li účelu zákroku dosáhnout jinak.

(2) Použití zbraně vojenským policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen tehdy, je-li přímo ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(4) Při použití zbraně je vojenský policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.

(1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(2) Zákrok, při kterém byly použity donucovací prostředky nebo zbraň, je vojenský policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodů, průběhu a výsledku jejich použití. Použije-li vojenský policista donucovací prostředky nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jeho nadřízený tuto skutečnost územně příslušnému veliteli Vojenské policie.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně, anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda byly použity v souladu s tímto zákonem.

Při zákroku Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku a zbraně musí být uchováno na obrazovém a zvukovém nebo zvukovém anebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně přechází na toho, kdo rozhodl, odpovědnost za splnění povinností podle § 47.

(1) Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením, zjevně duševně nemocné osobě nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícím účinkem, který má povahu střelné zbraně, vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou zbraní, výstražný výstřel a zbraň, kromě případů, jestliže taková osoba ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku¹⁷⁾ a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

(2) Omezení podle odstavce 1 neplatí pro použití slzotvorného prostředku, zásahové výbušky a vytlačování vozidlem nebo štítem, jsou-li použity proti skupině osob. Při použití slzotvorného prostředku vojenský policista postupuje přiměřeně okolnostem řešené situace a bere ohled na nezúčastněné osoby.