Domů

376/2006 Sb., o zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách

Schválený: 17.07.2006

376/2006 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 17. července 2006

o zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách

Změna: 248/2010 Sb.

Změna: 183/2015 Sb.

Změna: 77/2017 Sb.

Změna: 20/2022 Sb.

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 367/2019 Sb. a zákona č. 426/2021 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 19 odst. 7, § 22 odst. 5, § 35 odst. 4, § 53b odst. 7, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6, § 55 odst. 8 a § 66 odst. 4 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje

a) vzor osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální,

b) obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy a výroční zprávy o bezpečnosti provozování drážní dopravy,

c) obsah výroční zprávy o činnosti Drážního úřadu,

d) vzor průkazu inspektora Drážní inspekce,

e) postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí,

f) náležitosti zprávy o zahájení šetření mimořádné události a závěrečné zprávy o výsledcích šetření mimořádné události.

§ 2

zrušen

§ 3

Vzor osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální

Vzor osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 4

Obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy nebo drážní dopravy

(1) Výroční zpráva o bezpečnosti provozování dráhy celostátní nebo regionální obsahuje vyhodnocení stavu systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy, alespoň:

a) informace o plnění bezpečnostních cílů, které si provozovatel dráhy stanovil, a informace o plnění plánu opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhy celostátní nebo drah regionálních a drážní dopravy na těchto dráhách,

b) evidenční přehled o nehodách za uplynulý kalendářní rok podle přílohy č. 4 této vyhlášky,

c) výsledky vnitřních kontrol systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy,

d) údaje o závadách a poruchách při provozování dráhy, které mohly vést ke vzniku nehody nebo vážné nehody,

e) zprávu o uplatňování příslušných společných bezpečnostních metod¹⁴⁾.

(2) Výroční zpráva o bezpečnosti provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo dráze regionální obsahuje vyhodnocení stavu systému zajišťování bezpečnosti drážní dopravy, alespoň:

a) informace o plnění bezpečnostních cílů, které si dopravce stanovil, a informace o plnění plánu opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhy celostátní nebo drah regionálních a drážní dopravy na těchto dráhách,

b) evidenční přehled o nehodách za uplynulý kalendářní rok podle přílohy č. 4 této vyhlášky,

c) výsledky vnitřních kontrol systému zajišťování bezpečnosti drážní dopravy,

d) údaje o závadách a poruchách při provozování drážní dopravy, které mohly vést ke vzniku nehody nebo vážné nehody,

e) zprávu o uplatňování příslušných společných bezpečnostních metod¹⁴⁾.

§ 5

zrušen

§ 6

Obsah výroční zprávy o činnosti Drážního úřadu

Výroční zpráva Drážního úřadu obsahuje informace o činnostech Drážního úřadu na úseku bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy na dráze celostátní a dráhách regionálních, alespoň o

a) vývoji bezpečnosti na dráze celostátní a dráhách regionálních, včetně evidenčního přehledu o nehodách za uplynulý rok podle přílohy č. 4 této vyhlášky na dráze celostátní a dráhách regionálních; pokud se po předložení zprávy Drážní úřad dozví o nových skutečnostech nebo nesprávnostech, provede změnu nebo opravu ukazatelů za daný rok co nejdříve, nejpozději v následující výroční zprávě,

b) důležitých změnách v právních předpisech týkajících se bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální,

c) vývoji v oblasti udělování osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální a osvědčení dopravce,

d) výsledcích a zkušenostech získaných z výkonu státního dozoru nad činností provozovatelů dráhy celostátní a drah regionálních a dopravců v drážní dopravě na těchto dráhách, provedeného Drážním úřadem,

e) zkušenostech dopravců a provozovatelů dráhy s uplatňováním příslušných společných bezpečnostních metod¹⁴⁾.

§ 6a

Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce

(K § 53d odst. 6 zákona)

Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce je uveden v příloze č. 5 k vyhlášce.

§ 7

Postup při vzniku mimořádné události v drážní dopravě

(1) Provozovatel dráhy a dopravce zřizují samostatná nebo společná ohlašovací pracoviště, která zajistí ohlášení vzniku mimořádné události podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání.

(2) Vznikne-li mimořádná událost při provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, provozovatel dráhy a dopravce zajišťuje, aby každý zaměstnanec nebo osoba ve smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo dopravci, kteří se svou pracovní činností podílejí na provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, neprodleně ohlásili na určené ohlašovací pracoviště její vznik, pokud tuto událost zjistili sami nebo se o ní věrohodně dozvěděli.

(3) V ohlášení mimořádné události podle § 49 odst. 3 písm. a) zákona se uvede datum, čas a místo vzniku mimořádné události, popis jejího průběhu a následky, tj. počet usmrcených a zraněných osob, předběžný odhad škody a předpokládaná doba omezení nebo zastavení drážní dopravy, jméno a kontaktní údaje ohlašovatele.

(4) Provozovatel dráhy a dopravce stanoví pro potřeby rychlého ohlášení mimořádné události vlastní organizační opatření ve formě ohlašovacího rozvrhu. Ohlašovací rozvrh je součástí systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a provozování drážní dopravy; musí být alespoň jednou ročně aktualizován a musí být přístupný na všech pracovištích, která provozovatel dráhy a dopravce pověřil ohlašováním mimořádných událostí.

(5) Nezahájí-li Drážní inspekce po ohlášení vzniku mimořádné události šetření mimořádné události na místě jejího vzniku, bez odkladu vydá ohlašovateli souhlas k uvolnění dráhy.

§ 8

zrušen

§ 9

Opatření na místě mimořádné události

(1) Ke zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události vzniklé při provozování dráhy a provozování drážní dopravy pověřují provozovatel dráhy a dopravce, a to každý samostatně, osobu odborně způsobilou k činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání; pověřenou odborně způsobilou osobou se rozumí zaměstnanec nebo osoba v jiném smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo dopravci (dále jen "pověřená osoba"). Pověřená osoba je oprávněna k zajištění místa mimořádné události, k pořízení dokumentace postupu při zabezpečení a obsluze dráhy a organizace drážní dopravy, stavu stavby dráhy, stavby na dráze a drážního vozidla v souvislosti se vznikem mimořádné události a příčinou události, k vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události a k návrhu odpovědnosti za její vznik.

(2) Pověřená osoba umožní na požádání zaměstnanců Drážní inspekce jim nahlížet do všech dokladů souvisejících se vznikem mimořádné události, zejména do záznamů výpovědí zaměstnanců, vyhodnocení elektronických záznamů o činnosti zařízení, dokladů o zjištěném stavu určeného technického zařízení, zápisů o stavu zařízení, protokolů o měření, umožní jim pořizovat z nich kopie, výpisy nebo fotodokumentaci a na místě vyřizuje jejich dožádání.

(3) Změny původního stavu na místě mimořádné události jsou přípustné do příchodu orgánů činných v trestním řízení a zaměstnance Drážní inspekce jen po souhlasu velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému⁵⁾. Nezasahují-li tyto osoby, jsou změny původního stavu na místě mimořádné události přípustné po souhlasu pověřené osoby provozovatele dráhy nebo dopravce podle odstavce 1, jde-li o provádění záchranných prací⁴⁾, nebo v souladu s ustanovením zvláštních právních předpisů⁶⁾. V těchto případech pověřená osoba vyhotoví náčrtek s vyznačením původní situace a provedených odklizovacích prací pro obnovení provozování dráhy a drážní dopravy, popřípadě se místo (původní situace) zdokumentuje technickými prostředky. Za pořízení náčrtku a zdokumentování místa mimořádné události odpovídá pověřená osoba, která dala příkaz nebo souhlas k provedení změn.

(4) Pověřená osoba na místě mimořádné události podle její povahy postupuje podle pokynů orgánů činných v trestním řízení a zaměstnance Drážní inspekce, jsou-li přítomni, zejména

a) zabrání pohybu veškerých zúčastněných drážních a jiných vozidel, manipulaci s ovládacími prvky a jakékoliv obsluze zúčastněných zařízení majících vliv na mimořádnou událost a přemísťování věcí souvisejících s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací s výjimkou případu, kdy je to nutné pro provádění záchranných prací⁴⁾ nebo dovoluje-li to ustanovení zvláštních právních předpisů⁶⁾,

b) označí místa a polohy osob a věcí, které bylo nutno při záchranných pracích přemístit,

c) shromáždí dostupné písemné doklady, nahrávky záznamových zařízení používaných při provozování dráhy a drážní dopravy a záznamy z rychloměrů drážních vozidel tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě, znehodnocení nebo dodatečné úpravě,

d) zajistí stopy při vykolejení drážního vozidla před jejich znehodnocením, a to včetně dostatečného prostoru před a za místem vykolejení, a zaznamená je do nákresu nebo pořídí fotodokumentaci,

e) zjistí a zapíše stav sdělovacího a zabezpečovacího zařízení na dráze, zejména stav bezpečnostních závěrů, počítadel, stav návěstidel, postavení výhybek; zajistí elektronický záznam o činnosti zařízení a jeho vyhodnocení,

f) zjistí a zaznamená všechny dostupné okolnosti vzniku mimořádné události, na elektrizované trati stav trakčního vedení, jednání účastníků mimořádné události související se vznikem události a vlivy povětrnostních podmínek a okolí na provozování dráhy a drážní dopravy,

g) vyžádá si identifikační údaje zúčastněných zaměstnanců a ostatních účastníků mimořádné události, popřípadě dalších osob, které jsou přímými svědky mimořádné události; identifikačními údaji se rozumí jména a příjmení, datum narození a adresa bydliště, název zaměstnavatele a místo pracoviště,

h) zajistí provedení orientační dechové zkoušky u zúčastněných zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce na požití alkoholu nebo jiných návykových látek; v případě podezření ovlivnění zaměstnance alkoholem nebo jinými návykovými látkami musí být u zaměstnance zajištěno odborné lékařské vyšetření lékařem závodní preventivní péče nebo lékařem podle určení orgánů činných v trestním řízení,

i) rozhodne o pokračování pracovní činnosti zúčastněných zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce, kteří jsou prokazatelně rozrušeni vznikem mimořádné události nebo u kterých lze předpokládat odpovědnost za její vznik, jde-li o mimořádnou událost s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody na majetku a nejedná-li se o práce záchranné⁴⁾,

j) vyhotoví dokumentaci stavu dotčené dopravní cesty dráhy, stavby na dráze, zařízení a drážního vozidla v době vzniku mimořádné události,

k) pořídí předběžný odhad vzniklé škody.

(5) Účastníkem mimořádné události se pro účely této vyhlášky rozumí fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí, nebo které se svou činností na jejím vzniku podílely.

§ 10

Příslušnost ke zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události

(1) Provozovatel dráhy a dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání zajišťuje, aby při vzniku mimořádné události na jím provozované dráze, provozovaném drážním vozidle bylo provedeno zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné události a odpovědnosti za její vznik.

(2) Dokumentaci zjištěných skutečností podle § 9 odst. 4 vede pověřená osoba ve spisu, jehož součástí jsou výsledky zjišťování okolností vzniku mimořádné události a pravděpodobné příčiny, pořízené zápisy, odhad vzniklé škody, její skutečná výše a návrh na stanovení odpovědnosti za vznik mimořádné události.

(3) Při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události pověřená osoba vyhodnocuje podle povahy mimořádné události zejména

a) výsledky ohledání místa mimořádné události,

b) shromážděnou dokumentaci a záznamy,

c) výsledky měření na místě mimořádné události, výsledky kontroly technického stavu drážního vozidla nebo zařízení a prováděné zápisy o stavu stavby dráhy, technický stav vozidla nebo součástí dopravní cesty,

d) vysvětlení zúčastněných zaměstnanců ke vzniku mimořádné události v souvislosti s plněním pracovních úkolů a případná vyjádření dalších osob.

(4) Na základě rozboru skutečností podle odstavce 3 a jejich porovnáním se vztažnými skutečnostmi stanovenými technickými specifikacemi technické a provozní propojenosti⁷⁾, technickými předpisy⁸⁾, harmonizovanými nebo určenými technickými normami⁹⁾ a vnitřními předpisy provozovatele dráhy nebo dopravce pověřená osoba stanoví ve vyhodnocení příčinu vzniku mimořádné události a navrhne odpovědnost za její vznik.

(5) Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události obsahuje skutečnosti, prokázané a zadokumentované při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události, zejména

a) označení druhu mimořádné události, datum, čas a místo jejího vzniku,

b) popis události a jejího místa, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, zasahovaly-li tyto složky,

c) identifikační údaje účastníků mimořádné události, kterými se rozumí jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště, název a sídlo zaměstnavatele, údaje o drážních vozidlech, zařízeních a ostatních technických a dopravních prostředcích,

d) následky mimořádné události na zdraví osob, vyčíslení škody na majetku podle jednotlivých vlastníků,

e) doba přerušení a omezení provozování drážní dopravy, použití prostředků náhradní dopravy,

f) způsob obnovení provozování dráhy a drážní dopravy,

g) zjištěné údaje, příčiny a okolnosti vzniku mimořádné události, aktivace plánu integrovaného záchranného systému a zdravotnické záchranné služby,

h) určení odpovědnosti za vznik mimořádné události s uvedením ustanovení právních, vnitřních předpisů a harmonizovaných nebo určených technických norem, která nebyla dodržena,

i) byla-li mimořádná událost způsobena selháním lidského faktoru, vyhodnocení zdravotního stavu a osobní situace účastníků události, které měly vliv na mimořádnou událost, včetně fyzického a psychického stresu,

j) návrh nápravných opatření k předcházení mimořádným událostem včetně návrhu termínů jejich realizace,

k) datum a místo vyhotovení vyhodnocení, jméno a podpis pověřené osoby,

l) podpis statutárního orgánu provozovatele dráhy nebo dopravce podle věcné příslušnosti.

(6) Vyhodnocení příčin a okolností vzniku vážné nehody nebo nehody zasílá provozovatel dráhy nebo dopravce podle věcné příslušnosti do 60 dnů od vzniku mimořádné události Drážní inspekci a drážnímu správnímu úřadu. Není-li možno lhůtu 60 dnů dodržet, oznámí provozovatel dráhy nebo dopravce Drážní inspekci a drážnímu správnímu úřadu předpokládaný pozdější termín zaslání vyhodnocení včetně důvodu prodloužení termínu. Vyhodnocení příčin a okolností vzniku incidentu zasílá provozovatel dráhy nebo dopravce Drážní inspekci a drážnímu správnímu úřadu jen na jejich vyžádání.

§ 11

Náležitosti zprávy o zahájení šetření mimořádné události

(K § 53b odst. 7 zákona)

Náležitosti zprávy o zahájení šetření mimořádné události podávané Drážní inspekcí Agentuře Evropské unie pro železnice jsou

a) datum, čas a místo mimořádné události,

b) její popis,

c) následky, pokud jde o usmrcení, zranění a předběžný odhad škody,

d) jiné údaje stanovené Agenturou Evropské unie pro železnice.

§ 12

Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události

(K § 53e odst. 6 zákona)

Náležitosti závěrečné zprávy o výsledcích šetření mimořádné události jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím podávání zpráv o šetření mimořádných událostí ¹⁵⁾.

§ 13

Opatření k předcházení mimořádným událostem

(1) Provozovatel dráhy a dopravce přijímá s přihlédnutím k vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události, zjištěné odpovědnosti, popřípadě na základě bezpečnostního doporučení Drážní inspekce odpovídající vlastní opatření k předcházení mimořádným událostem a zajišťuje pravidelnou kontrolu jejich plnění.

(2) Provozovatel dráhy a dopravce vede podle věcné příslušnosti jako součást opatření k předcházení mimořádným událostem evidenci jednotlivých mimořádných událostí, jejich příčin a následků.

(3) Zjistí-li se při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události, že její příčinou je zdroj ohrožení mimo působnost provozovatele dráhy nebo dopravce, podá provozovatel dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání drážnímu správnímu úřadu podnět k zahájení správního řízení k odstranění zdroje ohrožení dráhy (§ 10 zákona).

§ 14

Společná ustanovení

(1) Dojde-li k mimořádné události při provozování drážního vozidla na dráze vedené po pozemní komunikaci, postupuje se podle ustanovení § 49 zákona a podle ustanovení zvláštního právního předpisu¹¹⁾.

(2) Ustanoveními této vyhlášky nejsou dotčeny postupy při vzniku mimořádné události v průběhu provozování dráhy a provozování drážní dopravy přes státní hranice, které stanoví příslušné mezinárodní smlouvy¹²⁾, jimiž je Česká republika vázána, a příslušná ujednání provozovatelů drah, které překračují státní hranice, uzavřená na základě mezinárodních smluv.

(3) Ustanoveními této vyhlášky nejsou dotčeny postupy stanovené zvláštními právními předpisy¹³⁾ při vzniku mimořádné události v průběhu provozování dráhy a provozování drážní dopravy, ke které došlo při přepravě jaderných materiálů a radionuklidových zářičů.

§ 15

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 361/2001 Sb., o způsobu zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě.

2. Vyhláška č. 442/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 361/2001 Sb., o způsobu zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě.

§ 16

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2006.

Ministr:

Ing. Šimonovský v. r.

Příloha 1

zrušena

Příloha 2

zrušena

Příloha 3

Vzor osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální

Označení drážního správního úřadu:

Číslo jednací:

Osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální

Údaje o provozovateli dráhy:

1. Právnická osoba¹⁾

1.1. Název nebo obchodní firma:

1.2. Adresa sídla:

1.3. Identifikační číslo (IČ u osoby se sídlem v ČR):

1.4. Adresa pro doručování písemností, je-li odlišná od adresy sídla zapsané v obchodním rejstříku:

1. Fyzická osoba¹⁾

1.1. Jméno a příjmení nebo obchodní firma:

1.2. Adresa místa podnikání (u osoby se sídlem v ČR zapsaná v obchodním rejstříku):

1.3. Identifikační číslo (IČ u osoby se sídlem v ČR):

1.4. Adresa pro doručování písemností, je-li odlišná od adresy místa podnikání zapsané v obchodním rejstříku:

2. Označení provozované dráhy:

2.1. Podrobnosti o provozované dráze:

2.2. Podmínky k zajištění bezpečné výstavby, modernizace, údržby a opravy dráhy:

3. Označení úředního povolení, ke kterému se osvědčení vydává:

4. Doba platnosti osvědčení:

5. Osvědčení potvrzuje, že provozovatel dráhy zavedl systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti¹⁶⁾ a přijal opatření k jeho dodržování.

6. Datum vydání osvědčení:

7. Úřední kulaté razítko a podpis vedoucího drážního správního úřadu:

8. Příloha:

8.1. Popis systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti¹⁶⁾.

8.2. Popis opatření k dodržování systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti¹⁶⁾.

---------------------

¹⁾ Nehodící se neuvede.

Příloha 4

Obsah evidenčního přehledu o nehodách za rok ...

Označení předkladatele:

Evidenční přehled obsahuje společné bezpečnostní ukazatele, kterými jsou:

I. Ukazatele týkající se nehod

1.1 Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet nehod:

a) srážka vlaku s drážním vozidlem, tj. čelní, zadní nebo boční srážka mezi částí vlaku a částí jiného vlaku nebo drážního vozidla,

b) srážka vlaku s překážkou v průjezdném průřezu, tj. srážka mezi častí vlaku a předměty pevně nebo dočasně přítomnými na trati nebo v její blízkosti nebo srážka s trolejovým vedením,

c) vykolejení vlaku, tj. případ, kdy nejméně jedno kolo vlaku opustí koleje,

d) nehody na úrovňových přejezdech a další rozdělení podle pěti typů úrovňových přejezdů definovaných v bodě 6.2,

e) nehody osob, na kterých se podílí drážní vozidlo, kromě sebevražd a úmyslných vážných zranění sebe sama,

f) požár nebo výbuch v drážním vozidle,

g) jiné nehody, které nejsou uvedeny v písmenech a) až f).

Každá nehoda se v evidenčním přehledu uvede pod druhem původní nehody, i když jsou následky druhotné události závažnější, např. požár po vykolejení.

1.2 Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet usmrcených osob a vážně zraněných podle těchto kategorií:

a) cestující (s uvedením podílu k celkovému počtu osobokilometrů a vlakových kilometrů v osobní dopravě), přičemž pouze pro účely evidenčního přehledu se za cestující považují i osoby, které se snaží naskočit na jedoucí vlak nebo z jedoucího vlaku vyskočit,

b) zaměstnanci nebo jiné osoby účastnící se provozování dráhy nebo drážní dopravy,

c) uživatelé úrovňových přejezdů, tj. osoby využívající úrovňový přejezd k překonání železniční trati jakýmkoli dopravním prostředkem nebo k jeho přechodu pěšky,

d) nepovolané osoby, tj. osoby, jejichž přítomnost je v prostoru dráhy zakázaná, s výjimkou uživatelů úrovňových přejezdů,

e) jiné osoby na nástupišti, tj. osoby, které jsou na nástupišti a které nejsou uvedeny v písmenech a) až d),

f) osoby, které nejsou uvedeny v písmenech a) až e).

Za usmrcenou osobu se pro účely této vyhlášky považuje každá osoba, která byla bezprostředně usmrcena nebo zemřela na následky nehody do 30 dnů po nehodě, s výjimkou osob, které spáchaly sebevraždu.

Vážně zraněnou osobou se pro účely tohoto evidenčního přehledu rozumí každá zraněná osoba při nehodě, která byla po nehodě hospitalizována na více než 24 hodin, s výjimkou osoby, která se pokusila o sebevraždu.

Vlakovým kilometrem se rozumí měrná jednotka odpovídající pohybu vlaku na vzdálenost jednoho kilometru. Je-li známá, zohledňuje se skutečně ujetá vzdálenost, v opačném případě se použije standardní síťová vzdálenost mezi výchozím a koncovým bodem. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území České republiky.

Osobokilometrem se rozumí měrná jednotka odpovídající přepravě jednoho cestujícího po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území České republiky.

II. Ukazatele týkající se nebezpečných věcí

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet nehod nebo mimořádných událostí při přepravě nebezpečných věcí po železnici podle těchto kategorií:

a) nehoda nebo mimořádná událost, na které se podílelo alespoň jedno drážní vozidlo přepravující nebezpečné věci, kterou je nutno ohlásit podle oddílu 1.8.5 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí,

b) počet takových nehod nebo mimořádných událostí, při kterých došlo k úniku nebezpečných věcí nebo věcí, které není dovoleno podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí v platném znění přepravovat.

III. Ukazatele týkající se sebevražd

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet sebevražd a úmyslných vážných zranění sebe sama.

IV. Ukazatele týkající se původců nehod

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet nehod a jejich rozdělení podle těchto původců:

a) lom kolejnice, tj. v případě, kdy se kolejnice rozdělí na dva nebo více kusů, nebo kolejnice, ze které se oddělí kus kovu, čímž se na temeni kolejnice vytvoří mezera o délce více než 50 mm a hloubce více než 10 mm,

b) vybočení kolejnice a ostatní nespojitosti koleje, tj. jakákoli porucha související se spojitostí a geometrií koleje, která vyžaduje vyřazení koleje z provozu nebo okamžité omezení povolené rychlosti,

c) selhání návěstních systémů, tj. technické selhání návěstního systému na dopravní cestě nebo na drážním vozidle vedoucí k tomu, že návěstní informace jsou méně omezující, než je požadováno,

d) projetí návěstidla zakazujícího jízdu a ohrožení dovolené jízdy jiného drážního vozidla,

e) projetí návěstidla zakazujícího jízdu bez ohrožení dovolené jízdy jiného drážního vozidla,

f) lom kola u provozovaných drážních vozidel, tj. lom ovlivňující kolo a vytvářející riziko nehody (vykolejení nebo srážky),

g) lom nápravy u provozovaných drážních vozidel, tj. lom ovlivňující nápravu a vytvářející riziko nehody (vykolejení nebo srážky).

Projetím návěstidla podle písmen d) a e) se rozumí projetí:

aa) traťové světelné návěsti nebo návěstidla zakazujícího jízdu nebo návěsti STŮJ v případě, kdy nefunguje vlakový zabezpečovač,

bb) konce bezpečného úseku dopravní cesty stanoveného vlakovým zabezpečovacím systémem,

cc) místa oznámeného ústně nebo písemně v souladu s vnitřními předpisy, nebo

dd) ostatních návěstidel (kromě zarážedel) nebo ručních návěstí zakazujících jízdu.

Uvádějí se všichni původci, bez ohledu na to, zda byli či nebyli příčinou nehod.

Neuvádějí se případy, kdy vozidla bez připojené trakční jednotky nebo vlak bez obsluhy projedou návěstidla zakazující jízdu, nebo případy, kdy z jakéhokoli důvodu není návěst změněna na zákaz jízdy včas tak, aby mohl strojvedoucí vlak před návěstidlem zastavit.

V. Ukazatele pro stanovení hospodářského dopadu nehod

Celkové a relativní náklady v EUR (na vlakový kilometr):

a) počet úmrtí a vážných zranění násobený hodnotou prevence nehody; hodnota prevence nehody je tvořena:

1. hodnotou bezpečnosti stanovenou podle metody ekonomického ohodnocení ochoty platit za snížení rizika úmrtnosti v drážní dopravě,

2. odhadem průměrných přímých a nepřímých hospodářských nákladů připadajících na jedno úmrtí nebo vážné zranění, které se skládají z nákladů na lékařskou péči a rehabilitaci zraněných osob, nákladů spojených s pohřbem a odškodněním pozůstalých podle občanského zákoníku, nákladů řízení, nákladů na vyšetřování, nákladů na havarijní služby a nákladů na pojištění spojených s úmrtím nebo vážným zraněním, a z výrobních ztrát tvořených společenskou hodnotou zboží a služeb, které mohly být vyrobeny a poskytnuty danou osobou, pokud by se nehoda nestala,

b) náklady na škody na životním prostředí, kterými jsou náklady dopravce a provozovatele dráhy na uvedení poškozené oblasti do stavu před nehodou, odhadnuté na základě jejich zkušenosti,

c) náklady na hmotné škody na drážním vozidle nebo na dopravní cestě dráhy spojené s uvedením drážního vozidla nebo dopravní cesty do původního stavu před nehodou včetně případných nákladů spojených s pronájmem drážního vozidla náhradou za vozidlo poškozené nebo pořízením nového vozidla nebo zařízení, nelze-li je opravit; tyto náklady odhadují dopravci a provozovatelé dráhy na základě svých zkušeností,

d) náklady na zpoždění v důsledku nehod, tj. peněžní hodnota vyjadřující míru zpoždění, která vzniknou uživatelům železniční dopravy v důsledku nehod. Náklady na zpoždění v důsledku nehod jsou vyjádřeny součtem součinu nákladů na zpoždění osobních vlaků a minut zpoždění osobních vlaků a nákladů na zpoždění nákladních vlaků a minut zpoždění nákladních vlaků.

Údaje o hospodářském dopadu nehod pro účely evidenčního přehledu nehod poskytuje Drážní úřad.

VI. Ukazatele týkající se technické bezpečnosti dráhy a jejího uplatňování

6.1 Procento tratí s provozovanými vlakovými zabezpečovacími systémy a procento vlakových kilometrů s využitím palubních systémů s vlakovým zabezpečovacím systémem, kde tyto systémy poskytují:

a) výstražné znamení,

b) výstražné znamení a automatické zastavení,

c) výstražné znamení, automatické zastavení a bodovou kontrolu rychlosti,

d) výstražné znamení, automatické zastavení a nepřetržitou kontrolu rychlosti.

6.2 Celkový počet úrovňových přejezdů na kilometr trati a kilometr kolejí, podle těchto pěti typů:

a) úrovňový přejezd bez zabezpečovacího zařízení označený výstražnými kříži,

b) úrovňový přejezd se zabezpečovacím zařízením

1. ovládaným obsluhou,

2. automatickým s výstražníky bez závor,

3. automatickým s výstražníky a závorami,

4. automatickým s výstražníky, závorami a s kolejovým zabezpečovacím zařízením, kterým se rozumí návěstidlo nebo jiný vlakový zabezpečovací systém dovolující vlaku pokračovat pouze v případě, kdy je úrovňový přejezd na straně uživatele pozemní komunikace zabezpečen a nenarušen.".

Příloha 5

Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce

Lícová strana

Rubová strana

Příloha 6

zrušena

Příloha 7

zrušena

Vybraná ustanovení novel

Čl. II vyhlášky č. 183/2015 Sb.

Přechodné ustanovení

Evidenční přehled o nehodách podle ustanovení přílohy č. 4 k této vyhlášce se předkládá poprvé za kalendářní rok 2015.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic.

4) § 2 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 19 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) § 47 odst. 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

§ 49 odst. 3 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 49a odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb.

8) § 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) § 47 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) Sdělení č. 63/2001 Sb.m.s., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o železniční dopravě přes společné státní hranice a o ulehčené průvozní železniční dopravě.

Sdělení č. 129/1996 Sb., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o železniční dopravě přes státní hranice.

Vyhláška č. 85/1964 Sb., o Dohodě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě pohraničního přechodu železnic, ve znění vyhlášky č. 3/1968 Sb.

Oznámení Federálního ministerstva zahraničních věcí, že dne 19. listopadu 1971 bylo ve Varšavě podepsáno Ujednání mezi Federálním ministerstvem dopravy Československé socialistické republiky a Ministerstvem dopravy Polské lidové republiky o vzájemné železniční dopravě (registrováno v částce 16/1972 Sb.).

13) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009, v platném znění.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu.

15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/572 ze dne 24. dubna 2020 o systému podávání zpráv, který má být dodržován pro účely zpráv o vyšetřování železničních nehod a mimořádných událostí.

16) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010, v platném znění.

Související dokumenty