689/1920 Sb.
Zákon
ze dne 22. prosince 1920,
kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci.
Změna: 489/1921 Sb.
Změna: 397/1922 Sb.
Změna: 144/1923 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Jednotlivá ustanovení zákonův o pojištění dělníků pro případ nemoci (zákon
z 30. března 1888, č. 33 ř. z., ve znění zákona z 15. května 1919, č. 268
Sb. z. a n.) se mění a budou nadále zníti takto:
§ 3.
Pojistná povinnost, stanovená v § 1, nevztahuje se ke zřízencům, kteří jsou
ustanoveni se stálým služným ve službě státu, země, župy, okresu, obce,
municipálního města nebo veřejného fondu, pokud zřízenci ti mají v případě
onemocnění proti svému zaměstnavateli nárok na služné aspoň po dobu jednoho
roku.
§ 6.
Předmětem pojištění označeného v § 1 jest poskytování nemocenských podpor,
podpor šestinedělek a pohřebného. Na pojišťovacích dávkách budiž
poskytováno aspoň:
1. Od počátku nemoci zdarma lékařská pomoc, čítajíc v to pomoc při
porodu, přispění báby, jakož i potřebná léčiva a jinaké therapeutické
pomůcky.
2. Trvá-li nemoc déle 3 dnů a je-li nemocný neschopen výdělku, ode dne
onemocnění toto denní nemocenské:
|ve |mzdové |třídě |I. |1 K 40 h, | |" |" |" |II. |2 K 70 h, | |" |" |" |III. |4 K -- h, | |" |" |" |IV. |6 K -- h, | |" |" |" |V. |8 K -- h, | |" |" |" |VI. |10 K -- h, | |" |" |" |VII. |12 K -- h, | |" |" |" |VIII. |14 K -- h, | |" |" |" |IX. |16 K -- h, | |" |" |" |X. |18 K -- h, | |" |" |" |XI. |20 K -- h, | |" |" |" |XII. |22 K -- h, | |" |" |" |XIII. |24 K -- h. |
Den, kdy se nepracuje, je-li prvním nebo posledním dnem nemoci, nebudiž
čítán.
Nemocenské podpory (č. 1. a 2.) buďtež poskytovány, dokud nemoc trvá, a
neskončí-li dříve, po dobu jednoho roku od počátku nemoci, a to nemocenské
týdně pozadu.
3. Šestinedělkám buď poskytována peněžitá podpora ve výši nemocenského 6
neděl před slehnutím a až do 6ti neděl po slehnutí, pokud nekonají v té
době námezdní práce.
4. Šestinedělkám, které samy kojí své děti - bez ohledu na nemocenské
nebo podporu šestinedělek, jíž se jim snad dostává - podpora ve výši
polovičního nemocenského až do uplynutí 12. týdne po slehnutí (prémie na
kojení).
5. Zemřel-li pojištěnec dříve, než-li uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy
vyčerpal nárok na nemocenské, pozůstalým 30tinásobný obnos průměrného
denního výdělku pracovního, ale ne méně nežli 150 K (pohřebné). Není-li tu
pozůstalých, budiž použito pohřebného až do výše vzniklých útrat pohřbu k
úhradě těchto nákladů.
6. Příslušníkům rodiny pojištěncovy, a to manželce, družce, nebo
manželu, manželským, nemanželským i nevlastním dětem do dokonaného 16.
roku, rodičům, sourozencům, dědu a bábě, tchánovi a tchýni, kteří bydlí s
pojištěncem ve společné domácnosti a nejsou sami podrobeni pojistné
povinnosti, dávky uvedené pod č. 1. a 5., pohřebné však nesmí převyšovati
60 K, zemřel-li příslušník rodiny nejvýš dvouletý, 180 K při úmrtí
příslušníka staršího dvou let, nedokonavšího však 14 let, a 300 K, jde-li o
úmrtí příslušníka staršího. Z pojištění příslušníků rodiny jsou vyjmuti
pojištěnci, jejichž zdanitelný příjem převyšuje 20.000 K ročně.
Každá okresní nemocenská pokladna jest povinna poskytnouti dávky uvedené v
odstavci prvním č. 1. také členu jiné nemocenské pokladny, jenž v jejím
obvodě bydlí, a příslušníkům jeho rodiny, jest-li poskytnutí dávek těch
nezbytně nutno nebo vyžaduje-li toho příslušná nemocenská pokladna. Tato
jest povinna nahraditi náklad.
Nárok na tyto dávky vzniká 4 neděle potom, kdy se pojištěnec stal členem nemocenské pokladny, a zaniká teprve v době stanovené v § 13, č. 3.
§ 7.
Za účelem pojištění zařadí se pojištěnci podle pracovního výdělku ve mzdové
třídy podle této stupnice:
|Mzdová třída |Denní prac. výdělek v Kč |Za průměrný | | | |prac. výdělek | | | |denní platí | | |nad |do | | |I. |- |3,- |2,- | |II. | | | | |III. | | | | |IV. | | | | |V. | | | | |VI. | | | | |VII. | | | | |VIII. | | | | |IX. | | | | |X. | | | | |XI. | | | | |XII. | | | | |XIII. | | | | | |3,- |5,- |4,- | | |5,- |7,50 |6,- | | |7,50 |10,50 |9,- | | |10,50 |13,50 |12,- | | |13,50 |16,50 |15,- | | |16,50 |19,50 |18,- | | |19,50 |22,50 |21,- | | |22,50 |25,50 |24,- | | |25,50 |28,50 |27,- | | |28,50 |31,50 |30,- | | |31,50 |34,50 |33,- | | |34,50 |- |36,- |
Pro vyměření příspěvku počítá se týdenní výdělek sedminásobnou, měsíční
třicetinásobnou částkou denního výdělku.
§ 9.
Dávky mohou býti stanovami zvýšeny nebo rozšířeny nad nejnižší míru
označenou v §§ 6-8 v tomto rozsahu:
1. Denní nemocenské může býti zvýšeno v první mzdové třídě až na K 2,25,
v ostatních mzdových třídách až do 90 % nižší hranice denního výdělku
mzdové třídy, pohřebné až na 45násobný průměrný denní výdělek pracovní;
2. nemocenské může býti zvýšeno o 10 %, trvá-li nemoc déle 13 neděl, o
20 % základu svého, trvá-li nemoc déle 26 neděl, a o 30 %, trvá-li nemoc
déle 39 neděl;
3. pro pojištěnce, jejichž pracovní výdělek převyšuje denně K 37,50
mohou býti zavedeny zvláštní třídy s průměrným pracovním výdělkem denním 39
K a 42 K a s denním nemocenským 26 K a 28 K;
4. šestinedělkám z kruhů rodinných příslušníků může býti poskytnuto
nemocenské 6 neděl před slehnutím a až do 6 neděl po slehnutí až do výše
polovičního nemocenského pojištěncova;
5. prémie na kojení může býti členkám prodloužena až na dobu 26 týdnů;
6. po stejnou dobu může býti poskytnuta i rodinným příslušníkům, a to až
do výše 1/4 nemocenského pojištěncova;
7. onemocnělým nebo šestinedělkám zůstavším v domácím ošetřování může
býti přidělen s jich svolením ošetřovatelský personál, šestinedělkám s jich
svolením ošetřování v ústavě pro šestinedělky nebo v podobném ústavě. V
těchto případech mohou býti vzniklé náklady započítávány na nemocenské až
do polovice jeho.
§ 11.
Pojištění v § 1 nařízené provádějí ve všech mzdových třídách nezkráceně:
1. Okresní pokladny nemocenské,
2. závodní pokladny nemocenské, zřízené podle §§ 43, 52 a 53,
3. společenstevní pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1918 měly aspoň 400 členů,
4. bratrské pokladny,
5. spolkové pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1918 měly aspoň 1000 členů,
6. zapsané pokladny pomocné, kterým nebylo odňato osvědčení podle § 7, odst. 2., zákona ze dne 16. července 1892, čís. 202 ř. z.
Tvoření nových společenstevních pokladen a pokladen závodních, kromě
pokladen jmenovaných v §§ 43, 52 a 53, se zakazuje.
§ 12, odst. 2., věta třetí.
Zejména, je-li pojištěno v nemocenské pokladně více nežli 1000 pojištěnců zemědělských a lesních, anebo je-li jich v nemocenských pokladnách téhož politického okresu pojištěno více nežli 2000, zřídí se pro ně na žádost zájemníků obou skupin samostatná nemocenská pokladna.
§ 12, nový odst. poslední.
Vedoucího úředníka jmenuje k návrhu představenstva politický úřad II.
stolice, jenž je povinen vyžádati si dobré zdání dozorčího výboru.
§ 16 a).
Valná hromada sestává z delegátů zvolených na dobu 4 let pojištěnci
oprávněnými k hlasování. Zvolení delegáti zůstávají v úřadě i po uplynutí
této doby, pokud nebudou pravoplatně zvoleni jejich zástupci. Počet
delegátů ustanoví stanovy; delegátů musí býti aspoň 30.
Volba delegátů koná se nejpozději 2 měsíce před valnou hromadou.
Současně s delegáty volí se stejný počet náhradníků, kteří vstupují na
místo delegátů, odstupujících v době volebního období.
§ 16 e).
Volbu řídí komise volební, která sestává ze starosty nemocenské pokladny
neb jeho náměstka a 4 přísedících. Přísedící a náhradníky jejich jmenuje
okresní politická správa ze členů nemocenské pokladny. Okresní politická
správa musí při jmenování přihlížeti k tomu, aby podle možnosti všechny
strany, jež se zúčastní voleb, byly ve volební komisi zastoupeny, a musí
dbáti při určování osob návrhů stran, které jest podati u okresní politické
správy do 8 dnů po vyhlášení voleb.
Komise usnáší se platně za přítomnosti aspoň 3 členů nadpoloviční většinou
hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje.
§ 16 f).
Delegáti do valné hromady volí se osobním odevzdáním hlasu podle zásady
poměrnosti na základě kandidátních listin.
Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou uvedena v nařízení.
§ 17.
Valná hromada delegátů volí osmičlenné představenstvo nemocenské pokladny a
8 náhradníků podle zásady poměrnosti.
První volby, které budou provedeny podle tohoto zákona, řídí zástupce
dozorčího úřadu za pomoci komise, jmenované podle § 16 e. Další volby řídí
tato komise. Podrobnější ustanovení jest uvésti v nařízení. Vedle těchto
členů představenstva, zvolených valnou hromadou delegátů, jsou členy
představenstva 2 zaměstnavatelé, zvolení zaměstnavatelskými členy dozorčího
výboru prostou většinou.
§ 17 b).
Představenstvo volí ze sebe většinou hlasů starostu a náměstka starostova
na 2 roky. K žádosti menšiny představenstva, čítající aspoň 3 členy, jest
zvoliti náměstka starostova z této menšiny.
§ 17 c).
Představenstvu přísluší všechna správa a zastupování pokladny nemocenské,
vyjímaje věci, jež zákonem nebo stanovami jsou výslovně vyhrazeny usnesením
valné hromady nebo společné schůze představenstva s dozorčím výborem. (§ 17
g.)
§ 17 d), čís. 1.
1. volba členů rozhodčího soudu;
§ 17 e).
Dozorčí výbor čítá 10 členů. Osm členů volí zaměstnavatelé podle zásady
poměrnosti na základě kandidátních listin, odevzdávajíce osobně hlasy.
Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou obsažena v nařízení.
Dva členy dozorčího výboru volí prostou většinou členové představenstva,
zvolení zaměstnanci.
Člen představenstva nemůže býti současně členem dozorčího výboru.
§ 17 f).
Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření orgány
pokladny, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých
předpisů, prozkoumávati účtování a správu pokladny, prozkoumávati účetní
uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná
hromada na základě této zprávy absolutorium, odstoupí představenstvo z
úřadu.
Členové dozorčího výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a
členové představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradním.
Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti
dozorčí úřad. Dozorčí výbor může dvoutřetinovou většinou usnésti se na
svolání valné hromady.
§ 17 g).
Usnesení společné schůze představenstva a dozorčího výboru, již řídí
starosta nemocenské pokladny, se vyhrazuje:
1. Usnesení o vydáních, převyšujících vydání, zákonem nebo stanovami
odůvodněná;
2. usnesení o kolektivních smlouvách se zaměstnanci pokladny a s lékaři.
§ 25 (nový odstavec 5.).
Ukáže-li se toho potřeba, může ministerstvo sociální péče, vyslyševši Svaz
nemocenských pokladen, povoliti, aby celkové příspěvky za pojištěnce mohly
býti zvýšeny až nejvýše na 8 % průměrné mzdy mzdové třídy, do níž
pojištěnec jest zařazen, pokud je to nutno k úhradě zákonných dávek (§ 6).
§ 31 (nový odstavec 2.).
Povinnost vésti mzdové záznamy podle zákona ze dne 8. února 1909, čís. 29
ř. z., rozšiřuje se na všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby,
podléhající povinnému nemocenskému pojištění. Zaměstnavatel jest povinen
předkládati tyto záznamy k nahlédnutí legitimovaným orgánům pokladny.
Ustanovení § 1, odst. 6. a 7., zák. ze dne 8. února 1909, čís. 29 ř. z.,
jest užíti obdobně.
§ 34, 1. odstavec.
Ze statutárních příspěvků (§ 25), které jest platiti za členy podrobené
pojištění, hradí polovici pojištěnec, polovici zaměstnavatel. Za členy,
podrobené pojištění, kteří nemají výdělku na penězích, hradí zaměstnavatel
celé příspěvky ze svého.
§ 58, odst. 2.
Na společenstevní nemocenské pokladny jest užíti obdobně předpisů druhého
oddílu nemocenského zákona.
§ 58, další odstavec
U společenství nemocenské pokladny jsou povinně pojištěni všichni, kdo jsou zaměstnáni u členů společenstva, mimo osoby v domácnosti zaměstnané.
§ 66, odst. 1.
Spory, které vzniknou o nárocích na náhradu, naznačených v §§ 64 a 65 mezi
obcemi, nadacemi a korporacemi povinnými k zaopatření chudinskému, a
nemocenskými pokladnami v tomto zákoně naznačenými, rozhoduje politický
úřad II. stolice.
Článek IV., odstavec 9., zákona z 20 listopadu 1917, č. 457 ř. z.
Na složení představenstva a dozorčích orgánů svazu jest užíti obdobně
ustanovení o složení představenstva a dozorčího výboru nemocenských
pokladen.
Článek II.
Onemocnělým pojištěncům a příslušníkům rodiny jest ponechati volnou volbu
mezi lékaři pokladničního obvodu, kteří se zaváží, že budou členy
ošetřovati za podmínek smluvených s nemocenskou pokladnou (svazem
nemocenských pokladen) (organisovaná svobodná volba lékaře). Způsob
provedení této svobodné volby lékaře a doba, kdy jest ji zavésti, bude
stanovena vládním nařízením po slyšení dobrého zdání paritní komise,
zřízené ze zástupců svazů nemocenských pokladen a organisaci lékařských.
Až toto nařízení bude vydáno, pozbudou účinnosti ustanovení § 6 c), odst.
2. a 3., nem. zák. ve znění zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z.
Článek III.
Na bratrské pokladny nevztahují se ustanovení tohoto zákona o způsobu
volby.
Článek IV.
Zrušují se ustanovení § 7 a), odst. 3., § 9 a), § 9 c), č. 1., § 16 b),
první věta, § 18, § 34, odst. 2., § 52, posl. odst., § 53, posl. odst., §
58, odst. 3. a 4., § 65, odst. 1., věta druhá, zák. nem. a článek XXII.
zákona z 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n.; dále § 114, odst. 3., lit. d)
a g), § 119 c), lit. k), §§ 121-121 g), 121 h, odst. 1.-4., a § 121 i)
živn. řádu.
Článek V.
Právní jednání, jehož jest třeba, aby jmění nemocenské pokladny, jež se
rozpustila, přešlo v majetek nemocenské pokladny přejímající, nepodléhá
kolkům, poplatkům ani jiným dávkám.
Článek VI.
Na případy onemocnění, vzniklé před účinností tohoto zákona, nevztahují se
ustanovení jeho o dávkách pokladničních.
Článek VII.
Ustanovení § 3 zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., o výši
podpory v nezaměstnanosti, nejsou tímto zákonem měněna.
Článek VIII.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením rozšířila působnost tohoto zákona, zákona
ze dne 30. března 1888, čís. 33 ř. z., a pozdějších zákonů jej doplňujících
nebo měnících nebo jednotlivých jejich částí na Slovensko a Podkarpatskou
Rus a změnila tak zákonná ustanovení dosud tam platící.
Článek IX.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921 a pozbývají jí dnem 31. prosince 1923. Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl.
T. G. Masaryk v. r.
Černý v. r.
Dr. Gruber v. r.