111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení

Schválený:
111/1971 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. října 1971
o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení
Změna: 154/1976 Sb.
Změna: 62/1977 Sb.
Změna: 181/1980 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
 
§ 1
Úvodní ustanovení
Tímto zákonem se upravují
a) odvod ze zisku;
b) odvod z jmění;
c) zrušeno;
d) příspěvek na sociální zabezpečení;
e) odvod z odpisů základních prostředků;
f) dodatkové odvody;
g) odvod státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru (dále jen "státní rozpočet") je určen finančním plánem.
 
§ 2
(1) Odvod ze zisku provádějí:
1. generální ředitelství trustů a oborové podniky, k nimž je přidružen jeden nebo více národních podniků popřípadě účelových organizací (dále jen "generální ředitelství"), za celou výrobní hospodářskou jednotku s výjimkou generálních ředitelství v působnosti ústředních orgánů republik, která řídí i hospodářské organizace se sídlem na území druhé republiky, než je sídlo generálního ředitelství,
2. generální ředitelství, která neprovádějí odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, a dále jimi řízené hospodářské organizace a hospodářské organizace řízené přímo ústředními orgány a národními výbory, a to:
a) státní hospodářské organizace s průmyslovou nebo stavební činností;
b) organizace zahraničního obchodu;
c) státní hospodářské organizace s převážně obchodní činností;
d) státní projektové, projektově inženýrské a inženýrské organizace;
e) státní hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny;
f) státní odbytové a zásobovací organizace;
g) hospodářské organizace státních lázní;
h) státní organizace veřejné automobilové dopravy;
i) státní hospodářské organizace v oblasti kultury;
j) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá odvodu ze zisku podle tohoto zákona;
k) ostatní státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není určen finančním plánem;
l) tuzemské akciové společnosti;
m) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení 1), pokud alespoň polovina jejich členů jsou organizace podléhající odvodům podle tohoto zákona;
n) zrušeno;
o) hospodářské organizace s mezinárodní účastí se sídlem v Československé socialistické republice a pobočky hospodářských organizací s mezinárodní účastí zřízené na území Československé socialistické republiky, pokud mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se.
(2) Odvod z jmění provádějí organizace uvedené v odstavci 1 pod písm. a), b), j), k), l) a m) s výjimkami uvedenými v odstavci 3.
(3) Odvod z jmění neprovádějí:
a) hornické organizace, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic, energetické organizace zapojené do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren), plynárenské organizace zabývající se převážně výrobou, rozvodem, přepravou nebo uskladněním topných plynů, organizace Československých automobilových opraven, organizace geologického průzkumu, organizace Vodní zdroje a zřídelní organizace;
b) generální ředitelství, pokud více než polovina podřízených organizací nepodléhá odvodu z jmění;
c) státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.
(4) Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí organizace uvedené v odstavci 1 a státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.
(5) Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu stanovený ve státním rozpočtu provádějí za úseky národního hospodářství, které řídí, ministerstva a jiné ústřední orgány.
(6) Dodatkové odvody provádějí organizace podléhající odvodům podle tohoto zákona nebo dani důchodové anebo zemědělské dani z důchodů.
 
§ 3
Odvodům podle § 2 odst. 1 až 4 tohoto zákona nepodléhají státní hospodářské organizace, na něž se vztahuje zákon o důchodové dani nebo které jsou poplatníky zemědělské daně z důchodů.
 
ČÁST I
Odvod ze zisku
 
§ 4
Základ odvodu
(1) Základem odvodu ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti organizace a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen "připočitatelné položky"), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen "odpočitatelné položky"). V případě, že organizace nevykáže zisk, je základem odvodu ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li organizace ztrátu, je základem tohoto odvodu částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek. Provádí-li generální ředitelství odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, platí pro stanovení základu odvodu ze zisku obdobně předchozí ustanovení tohoto odstavce s tím, že připočitatelné položky a odpočitatelné položky tvoří jejich úhrn za všechny organizace výrobní hospodářské jednotky.
(2) Vláda Československé socialistické republiky může určit organizace provádějící zahraniční obchodní činnost, u nichž se do základu pro odvod ze zisku nezahrnují hospodářské výsledky z dohodnutých cen a ze zahraničních přímých obchodních nákladů. Z těchto hospodářských výsledků se provádí odvod do státního rozpočtu na základě podmínek, které stanoví federální ministerstvo financí podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky.
(3) U státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, se bilanční zisk nezvyšuje o připočitatelné položky a nesnižuje o odpočitatelné položky.
 
§ 5
Připočitatelné položky
(1) Připočitatelnými položkami jsou:
a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy, do nákladů zahrnuté příspěvky a subvence, k jejichž úhradě není organizace povinna podle právních předpisů, bezúplatná věnování, a dále částky, o které organizace překročila závazné limity nákladů stanovené ve schváleném finančním plánu, jejichž druhy určuje vláda Československé socialistické republiky; 1)
b) vratky odvodu z jmění, popřípadě daně z pozemků;
c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
(2) Připočitatelnými položkami jsou dále tyto položky účtované v nákladech organizace:
a) rozdíl, o který jsou placené pokuty a penále vyšší než přijaté;
b) přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod;
c) poplatky za znečisťování ovzduší včetně přirážky;
d) záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností.
 
§ 6
Odpočitatelné položky
Odpočitatelnými položkami jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku organizace:
a) zaplacený odvod z jmění;
b) zaplacená daň z pozemků;
c) rozdíl, o který jsou přijaté pokuty a penále vyšší než placené;
d) částky přijaté od jiné organizace se sídlem v Československé socialistické republice z prostředků, které již byly podrobeny odvodu ze zisku nebo obdobné dani, a položky podrobené již odvodu ze zisku u téže organizace, jsou-li součástí zisku;
e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
Součástí uvedených odpočitatelných položek není penále související s těmito položkami.
 
§ 7
Sazba odvodu
(1) Sazba odvodu ze zisku činí 70 % ze základu odvodu (§ 4) s těmito odchylkami:
a) 50 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic, energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren), plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem a přepravou nebo uskladněním topných plynů, organizací geologického průzkumu, organizací Vodní zdroje, zřídelních organizací, organizací stavební výroby, organizací zabývajících se převážně výrobou stavebních hmot, organizací zabývajících se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu a stanovených prováděcím předpisem, organizací potravinářského průmyslu a u generálních ředitelství, pokud jimi řízené organizace provádějí odvod ze zisku a většina z nich provádí odvod ze zisku podle této sazby nebo sazby uvedené pod písmenem e);
b) 60 % u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o);
c) 75 % u organizací zahraničního obchodu;
d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami;
e) u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností, státních projektových, projektově inženýrských a inženýrských organizací, státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny, státních odbytových a zásobovacích organizací, hospodářských organizací státních lázní, státních organizací veřejné automobilové dopravy, státních hospodářských organizací v oblasti kultury
   
    při rentabilitě %                                       %
------------------------------------------------------------------
           do  5                                     25,-
    nad  5 do 15                                     25,- + 2,- `a
    nad 15 do 18                                     45,- + 1,7 `a
    nad 18 do 23                                     50,1 + 1,3 `a
    nad 23 do 28                                     56,6 + 1,- `a
    nad 28 do 33                                     61,6 + 0,8 `a
    nad 33 do 40                                     65,6 + 0,6 `a
    nad 40 do 50                                     69,8 + 0,4 `a
    nad 50 do 56                                     73,8 + 0,2 `a
    nad 56                                           75,-
------------------------------------------------------------------
f) generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku činí tak sazbou příslušnou podle převážné činnosti celé výrobní hospodářské jednotky.
(2) Rentabilita u organizací uvedených v odstavci 1 písm. e) se vypočítává jako poměr bilančního zisku zvýšeného o připočitatelnou položku podle § 5 odst. 1 písm. a) k nákladům celkem, sníženým o částku, o kterou byl zvýšen bilanční zisk [§ 5 odst. 1 písm. a)], a to s přesností na setiny.
(3) Činitel "`a" se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma odvodu s přesností na setiny.
 
§ 8
Má-li organizace příjmy ze zdrojů v cizině, může si z odvodu ze zisku odečíst v cizině zaplacenou obdobnou daň nebo odvod, avšak nejvýše do částky odvodu ze zisku připadajícího na uvedené příjmy podle tohoto zákona.
 
ČÁST II
Odvod z jmění
 
§ 9
Základ odvodu
Základem odvodu z jmění je jmění organizace nebo souhrn jmění generálního ředitelství a jím řízených organizací, jestliže generální ředitelství provádí odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku (dále jen "jmění organizace").
 
§ 10
Jmění organizace
(1) Jmění organizace tvoří:
a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav oprávek k základním prostředkům a investicím v používání, stav fondu výstavby a fondu rozvoje;
b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace, kromě fondu kulturních a sociálních potřeb a fondu technického rozvoje. U tuzemských akciových společností tvoří jmění též splacený akciový kapitál;
c) nerozdělený zisk.
(2) Z jmění organizace se odečítají:
a) zůstatková cena
1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení 1) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro dětskou rekreaci revolučního odborového hnutí, rekreaci (i sdruženou) vlastních zaměstnanců, výměnnou rekreaci, a pro závodní stravování a ubytování;
2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;
3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;
5. silničních komunikací s veřejným provozem;
6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3;
zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění organizace ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, zvýšená o podíl oprávek připadajících na tyto základní prostředky;
b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí příslušné vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány;
c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo organizaci zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z fondů organizace;
d) neuhrazená ztráta;
e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
 
§ 11
Sazba odvodu
Sazba odvodu z jmění činí 3 % ze základu odvodu; u organizací stavební výroby, organizací zabývajících se převážně výrobou stavebních hmot, organizací zabývajících se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu a stanovených prováděcím předpisem, u Československé námořní plavby, Incheby a u Brněnských veletrhů a výstav činí sazba 2 %.
 
§ 12
Pro stanovení povinností odvodu z jmění je rozhodný průměrný stav jmění v roce, za nějž se provádí odvod.
 
§ 13
Má-li organizace jmění v cizině, může si od odvodu z jmění odečítat částku obdobného odvodu (nebo daně) připadajícího na toto jmění, zaplacenou v cizině.
 
ČÁST III
Maximální výše odvodů
 
§ 14
nadpis vypuštěn
(1) Úhrn odvodu ze zisku a odvodu z jmění může činit nejvýše 85 % základu odvodu ze zisku (§ 4) zvýšeného o odvod z jmění.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a d), na generální ředitelství provádějící za celou výrobní hospodářskou jednotku jen odvod ze zisku a na organizace neprovádějící odvod ze zisku.
 
§ 15
nadpis vypuštěn
Úprava maximální výše odvodů podle § 14 se provede snížením odvodu ze zisku. Pokud tuto úpravu nelze provést snížením odvodu ze zisku, sníží se odvod z jmění.
 
ČÁST IV
Příspěvek na sociální zabezpečení
 
§ 16
(1) Základem příspěvku na sociální zabezpečení je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela ze státního rozpočtu jako odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě standartě mu na roveň postaveným, a o odměny podle předpisů o autorském právu zúčtované k výplatě v běžném roce. 1) Sazba příspěvku činí 20 % ze základu s odchylkami uvedenými v odstavcích 2 a 3.
(2) U státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny a u hospodářských organizací státních lázní činí sazba příspěvku na sociální zabezpečení 10 %.
(3) U organizací se vztahem ke státnímu rozpočtu určeným finančním plánem stanoví sazby příspěvku na sociální zabezpečení vláda Československé socialistické republiky; popřípadě též stanoví, které z nich tento příspěvek neodvádějí.
(4) Příspěvek na sociální zabezpečení zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. 2) Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů organizace.
 
ČÁST V
Odvod z odpisů základních prostředků
 
§ 17
Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu se stanoví ve státním rozpočtu absolutní částkou pro jednotlivé ústřední orgány v případech, že tvorba odpisů všech ústřednímu orgánu podřízených organizací je vyšší než objem odpisů, určený v působnosti příslušného ústředního orgánu k financování plánovaných investičních potřeb. Další podmínky odvodů z odpisů základních prostředků stanoví vláda Československé socialistické republiky.
 
ČÁST VI
Dodatkové odvody
 
§ 18
(1) Organizacím mohou být uloženy tyto dodatkové odvody:
a) k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů nebo v souvislosti se změnami cen;
b) k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým;
c) k přerozdělení prostředků;
d) k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé;
e) zrušeno;
f) odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný z fondu odměn;
g) zrušeno;
h) k zajištění plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky.
(2) Podmínky a způsob provádění dodatkových odvodů stanoví vláda Československé socialistické republiky.
 
ČÁST VII
Odvody na základě finančního plánu
 
§ 19
Vláda Československé socialistické republiky určí státní hospodářské organizace, které provádějí odvody do státního rozpočtu na základě finančního plánu. Provádění těchto odvodů včetně způsobu hmotné zainteresovanosti upraví vláda Československé socialistické republiky nařízením.
 
ČÁST VIII
Společná ustanovení
 
§ 20
Správa odvodů a příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Správu odvodů, jejichž výnos plyne
a) do státního rozpočtu federace, vykonávají finanční správy 1);
b) do rozpočtu národních výborů, vykonávají orgány pověřené příslušnými ústředními orgány republik 2).
(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu odvodů.
 
§ 21
(1) Organizace je povinna oznámit den svého vzniku do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu odvodů.
(2) Odvody podle § 1 písm. a) až c) a příspěvek na sociální zabezpečení se provádějí za běžný kalendářní rok (dále jen "odvodové období").
Vyúčtování odvodů
 
§ 22
(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodů podle § 1 písm. a) až d) (dále jen "odvody") u orgánu vykonávajícího správu odvodů (§ 20), v jehož obvodu měla sídlo k 31. prosinci odvodového období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období (§ 21) a připojit k němu účetní závěrku, jakož i další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí.
(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování odvodů za uplynulou část roku.
(3) Organizace je povinna ve vyúčtování si odvody sama vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.
(4) Nebylo-li vyúčtování podáno včas, může orgán vykonávající správu zvýšit odvody až o 10 %.
 
§ 23
V případě likvidace organizace trvá povinnost odvodů i povinnost podávat každoročně vyúčtování odvodů až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování za uplynulou část roku a ve vyúčtování odvodu ze zisku uvést též likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu odvodu ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.
Vyměření odvodů
 
§ 24
(1) Odvody vyměří orgán vykonávající správu odvodů po uplynutí odvodového období.
(2) Základ odvodů se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru; odvody, zvýšení odvodů (§ 22 odst. 4) a penále se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
 
§ 25
(1) O vyměření odvodů vyrozumí orgán vykonávající správu odvodů organizaci platebním výměrem.
(2) Proti platebnímu výměru může organizace podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební výměr vydal.
(3) Odvolání nemá odkladný účinek.
nadpis vypuštěn
 
§ 26
Placení odvodů
(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy, a to:
a) na odvod ze zisku s výjimkami stanovenými v odstavcích 2 až 4 takto:
1. v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti,
2. počínaje únorem se výše zálohy na běžný měsíc vypočítá z bilančního zisku skutečně dosaženého v předcházejícím měsíci, sníženého o jednu dvanáctinu plánovaného odvodu z jmění na běžný rok a upraveného o jednu dvanáctinu položek uvedených v § 5 odst. 1 písm. c) a v § 6 písm. e) plánovaných na běžný rok. Je-li takto vypočtená záloha na běžný měsíc vyšší nebo nižší než záloha splatná v předcházejícím měsíci, zúčtuje organizace rozdíl při placení zálohy na běžný měsíc,
3. po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte organizace, kolik činí odvod ze zisku ze základu skutečně dosaženého za dobu od začátku roku. Rozdíl, o který je vypočtená odvodová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na odvod ze zisku, zúčtuje organizace s měsíční zálohou na tento odvod v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Na žádost organizace může být přeplatek zúčtován na jiné odvody nebo jejich nedoplatky, popřípadě může být vrácen;
b) na odvod z jmění ve výši jedné dvanáctiny roční odvodové povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění, který se vypočte ze součtu účetního stavu jmění k 1. lednu a plánovaného stavu jmění k 31. prosinci běžného roku;
c) na příspěvek na sociální zabezpečení ve výši jedné dvanáctiny plánované roční povinnosti. Po uplynutí každého čtvrtletí provádí se úprava odvodu podle skutečně zúčtovaného objemu mzdových prostředků za uplynulé období jako u odvodu ze zisku (písmeno a) č. 3).
Zálohy se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.
(2) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je 500 000 Kčs až 1 000 000 Kčs, platí zálohy čtvrtletně, a to ze základu dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již dříve splatných. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí.
(3) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je nižší než 500 000 Kčs, neprovádí zálohy na odvod ze zisku; organizace, u níž je plánována ztráta, neprovádí zálohy na odvod z jmění; odvody zaplatí při ročním vyúčtování odvodů.
(4) Federální ministerstvo financí může stanovit způsob placení záloh na odvod ze zisku a na odvod z jmění organizacemi, u nichž dochází ke snížení odvodové povinnosti podle § 14, 15 a 36 a v zájmu zjednodušení a racionalizace stanovit způsob placení pro generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku odchylně od postupu stanoveného v odstavci 1.
(5) Organizace je povinna předložit orgánu vykonávajícímu správu odvodů nejpozději do 29. ledna běžného roku výpočet plánované roční povinnosti jednotlivých odvodů.
(6) Orgán vykonávající správu odvodů může na žádost organizace stanovit zálohy jinak.
(7) Jestliže odvody vypočtené ve vyúčtování jsou vyšší než zaplacené zálohy na ně, a to s přihlédnutím k § 14, je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování (§ 22 odst. 1). Jestliže uvedené odvody jsou nižší než zaplacené zálohy na ně, zúčtuje se přeplatek na zálohy odvodů v běžném roce nebo se na žádost organizace vrátí.
(8) Jestliže odvod vypočtený organizací ve vyúčtování je nižší než odvod stanovený platebním výměrem, je organizace povinna zaplatit rozdíl nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.
(9) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v předpisech o řízení ve věcech daní a poplatků 1) platí pro všechny organizace podléhající odvodům; použije se obdobně při úhradě dlužných částek z účtu i u ostatních peněžních ústavů.
 
§ 27
Penále
(1) Nebyly-li odvody organizace (včetně zvýšení odvodu podle § 22 odst. 4), popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas, je organizace povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.
(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování odvody nižší částkou, než bude stanovena platebním výměrem, zvýší orgán vykonávající správu odvodů odvod o 10 % tohoto rozdílu.
 
§ 28
Promlčení
(1) Odvody nelze organizaci vyměřit ani je od ní vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla povinna podat vyúčtování odvodů.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání odvodů, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byla organizace o tomto úkonu zpravena.
 
§ 29
Kontrola odvodů
(1) Orgán vykonávající správu odvodů prověřuje správnost a úplnost vyúčtování odvodů a včasnost, správnost a úplnost jejich placení.
(2) Organizace jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření odvodů a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.
 
§ 30
Řízení
(1) Pro řízení ve věcech odvodů platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků, 1) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou si vyhradit, u kterých organizací budou povolovat odklad placení, popřípadě splátky odvodů a záloh na ně.
(3) Orgán vykonávající správu odvodů může organizacím uvedeným v § 2 odst. 1 písm. o) stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 21 odst. 1), odvodové období (§ 21 odst. 2) a odchylnou lhůtu pro podání vyúčtování odvodů (§ 22 odst. 1).
 
§ 31
Vláda Československé socialistické republiky stanoví, která ustanovení části VIII se použijí i pro odvody podle § 1 písm. e) až g).
 
ČÁST IX
Prováděcí předpisy, výjimky a úlevy
 
§ 32
(1) Vláda Československé socialistické republiky může
a) stanovit pro nezbytné případy způsob přerozdělování prostředků podřízených hospodářských organizací oborovým (generálním) ředitelstvím, řídícím národním výborem, popřípadě přerozdělování prostředků výrobních hospodářských jednotek a organizací přímo řízených ústředním orgánem;
b) snížit pro organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) sazbu odvodu ze zisku nebo je od tohoto odvodu osvobodit, popřípadě upravit základ příspěvku na sociální zabezpečení.
(2) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou
a) zrušeno;
b) povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými podmínkami nahradily jednotlivé odvody a příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona jiným vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě jiným způsobem prováděly odvody, a to k ověření nových způsobů řízení, zejména též k sjednocení jednotlivých ekonomických nástrojů mezi socialistickými zeměmi;
c) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečisťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu odvodu ze zisku;
d) zcela osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění nově budované organizace na plánovanou dobu výstavby, popřípadě zčásti osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění organizace, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
e) zrušeno.
 
§ 33
(1) Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky upraví obecně závazným právním předpisem způsob a podrobnosti provádění odvodových, popřípadě daňových povinností při sdružování finančních prostředků organizací.
(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), a ministerstva financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou
a) po projednání s federálním ministerstvem zahraničního obchodu u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) činit opatření k zajištění vzájemnosti a k zjednodušení vybírání odvodů;
b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodu;
c) povolit na návrh příslušného ústředního orgánu, aby generální ředitelství provádělo odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku, nebo povolit, aby organizace řízené generálním ředitelství prováděly odvod ze zisku samostatně. Ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může také povolit, aby generální ředitelství v působnosti ústředních orgánů republiky, které řídí i hospodářské organizace se sídlem na území druhé republiky, než je sídlo generálního ředitelství, provádělo odvod ze zisku, popřípadě odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku; k vydání povolení v těchto případech je příslušné ministerstvo financí té republiky, v níž je sídlo generálního ředitelství, po dohodě s ministerstvem financí a příslušným ústředním orgánem republiky, na jejímž území není sídlo generálního ředitelství;
d) v rámci experimentů schválených příslušnou vládou, zaměřených na zvýšení zájmu na lepším využívání výrobních fondů, snížit nebo zvýšit odvod z jmění až o 30 %;
e) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojím odvodům z téhož základu odvodu u téže organizace;
f) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a určit orgány s vymezením jejich oprávnění k povolování této úlevy;
g) snížit hospodářským organizacím odvod ze zisku k posílení vlastních finančních zdrojů na financování potřeb na základě vybilancování zdrojů a potřeb v plánu.
 
§ 34
Vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky může povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z odvodu z jmění až do výše tohoto odvodu z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušným ministerstvem zemědělství a výživy.
 
§ 35
Federální ministerstvo financí stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podrobnosti k § 2, 4 až 7, 10, 14, 15, 22, 23, 26, 27, 30 a 36 tohoto zákona.
 
ČÁST X
Přechodná a závěrečná ustanovení
 
§ 36
U organizací, u nichž se uplatní ustanovení části III zákona, se do konce odvodového období roku 1980 snižuje úhrn odvodu ze zisku a odvodu z jmění (§ 14 odst. 1) o částku přídělů fondům hmotné zainteresovanosti stanovených podle normativů, 1) která převyšuje 15 % základu odvodu ze zisku zvýšeného o odvod z jmění.
 
§ 37
Výnos odvodů podle § 1 písm. a) a b) a příspěvku na sociální zabezpečení plyne od organizací řízených orgány federace a od organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) do státního rozpočtu federace.
 
§ 38
Zrušují se
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4 až 8 a § 9 odst. 1 a 2 a odstavce 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,
b) zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd,
c) ustanovení § 2, 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních,
d) zákon č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 102/1970 Sb.,
e) vládní nařízení č. 148/1968 Sb., o provádění odvodu ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství,
f) zákon České národní rady č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 119/1970 Sb.,
g) zákon Slovenské národní rady č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 117/1970 Sb.,
h) vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 6/1970 Sb., kterou se provádí zákon č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 6/1971 Sb.,
ch) vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 8/1970 Sb., kterou se provádí zákon č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 153/1970 Sb.
 
§ 39
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
(2) Odvody podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1972.
(3) Ustanovení § 22 odst. 1, § 26 odst. 4 a 6 a § 27 odst. 2 se použijí již za rok 1971.
(4) Zákon č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb příspěvku na sociální zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1977, zákon č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1978 a odvody, daně a příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1978. Zákon č. 181/1980 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb. a zákona č. 62/1977 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1981. a odvody podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1981.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Dr. Štrougal v. r.
1) § 360a hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.)
1) Pro rok 1978 a další léta, pokud nebude stanoveno jinak, jsou to: limit výdajů na pohoštění a dary, limit nákladů na cestovné a limit ostatních služeb nemateriální povahy.
1) Tj. zařízení evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.
1) § 2 odst. 1 č. 2 písm. e) vyhlášky č. 157/1975 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce.
1) Zákon ČNR č. 33/1970 Sb. a zákon SNR č. 115 /1970 Sb., o finančních správách.
1) § 27 vyhlášky ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
1) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
1) § 11 odst. 2 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací.
2) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
2) Článek 12 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb.

Související dokumenty