191/1995 Sb.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. dubna 1994
byla v Marrakeši sjednána a jménem České republiky podepsána
Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) a tyto
mnohostranné dohody, jež tvoří její nedílnou součást a jsou
závazné pro všechny členy WTO:
jakož i vícestranné obchodní dohody, které nezakládají povinnosti
nebo práva pro ty členy, kteří je nepřijali. Česká republika tyto
dohody k 15. dubnu 1994 nepodepsala.
Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994,
Dohoda o zemědělství,
Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření,
Dohoda o textilu a ošacení,
Dohoda o technických překážkách obchodu,
Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření,
Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu
1994,
Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu
1994,
Dohoda o kontrole před odesláním,
Dohoda o pravidlech původu,
Dohoda o dovozním licenčním řízení,
Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních,
Dohoda o ochranných opatřeních,
Všeobecná dohoda o obchodu službami,
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví,
Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů,
Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky,
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident
republiky ji ratifikoval.
Tato dohoda a mnohostranné dohody, které jsou k ní připojeny
vstoupily v platnost v souladu se zněním článku XIV odst. 1 Dohody
dnem 1. ledna 1995 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou
republiku.
Současně byla přijata následná rozhodnutí ministrů, deklarace
a ujednání vztahující se k výše uvedeným dohodám:
Rozhodnutí o opatřeních ve prospěch nejméně rozvinutých zemí,
Deklarace k přínosu Světové obchodní organizace k dosažení větší
propojenosti ve vytváření globální ekonomické politiky,
Rozhodnutí o oznamovacích postupech,
Deklarace o vztazích Světové obchodní organizace s Mezinárodním
měnovým fondem,
Rozhodnutí k opatřením, týkajícím se možných negativních vlivů
reformního programu na nejméně rozvinuté země a zcela potraviny
dovážející rozvojové země,
Rozhodnutí o oznámení prvého začlenění podle článku 2.6 Dohody
o textilu a ošacení,
Rozhodnutí o navrhovaném ujednání o informačním systému norem
WTO-ISO,
Rozhodnutí o posouzení publikace Informačního střediska ISO/IEC,
Rozhodnutí proti obcházení,
Rozhodnutí o přezkoumání článku 17.6 Dohody o provádění článku
VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994,
Deklarace o řešení sporů podle Dohody o provádění článku VI
Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 nebo části V Dohody
o subvencích a vyrovnávacích opatřeních,
Deklarace, týkající se případu, kdy má celní správa důvody
pochybovat o pravdivosti nebo přesnosti prohlašované hodnoty,
Rozhodnutí o textech, týkajících se minimálních hodnot a dovozu
výhradními zástupci, výhradními distributory a výhradními
zprostředkovateli,
Rozhodnutí o institucionálních ujednáních k Všeobecné dohodě
o obchodu službami,
Rozhodnutí o některých postupech při řešení sporů z Všeobecné
dohody o obchodu službami,
Rozhodnutí o obchodu službami a životním prostředí,
Rozhodnutí o jednáních o pohybu fyzických osob,
Rozhodnutí o finančních službách,
Rozhodnutí o jednáních o námořních dopravních službách,
Rozhodnutí o jednáních o základních telekomunikacích,
Rozhodnutí o profesionálních službách,
Rozhodnutí o přístupu k Dohodě o vládních zakázkách,
Rozhodnutí o uplatňování a přezkoumání ujednání o pravidlech
a řízení při řešení sporů,
Ujednání o závazcích ve finančních službách.
České překlady Dohody a mnohostranných dohod, rozhodnutí,
deklarací a ujednání se vyhlašují současně. Do anglického znění
smluvních dokumentů lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních
věcí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.
DOHODA O ZŘÍZENÍ SVĚTOVÉ OBCHODNÍ ORGANIZACE
Marrakeš, 15. dubna 1994
Strany této Dohody,
uznávajíce, že by jejich vztahy v obchodní a ekonomické
oblasti měly být zaměřeny na zvýšení životní úrovně, dosažení plné
zaměstnanosti a vyšší a stále rostoucí úrovně reálného důchodu a
efektivní poptávky a na zvýšení výroby a obchodu zbožím a
službami, což umožní optimální využití světových zdrojů v souladu
s cílem trvalého rozvoje, majíce v úmyslu zároveň ochraňovat a
zachovávat životní prostředí a rozvíjet prostředky k tomu určené
tak, aby to bylo slučitelné s jejich potřebami a zájmy,
vztahujícími se k různým úrovním ekonomického rozvoje,
uznávajíce dále, že je nutné vyvíjet rozhodné úsilí k tomu,
aby si rozvojové země, a zvláště ty nejméně rozvinuté mezi nimi,
zajistily podíl z růstu mezinárodního obchodu, který odpovídá
potřebě jejich ekonomického rozvoje,
vedeny přáním přispět k realizaci těchto cílů uzavřením
dohod, které budou, na základě reciprocity a vzájemných výhod,
zaměřeny na podstatné snížení celních sazeb a ostatních překážek
obchodu a na odstranění diskriminačního zacházení v mezinárodních
obchodních vztazích,
rozhodnuty vytvořit komplexní, životaschopnější a trvalejší
mnohostranný obchodní systém, zahrnující Všeobecnou dohodu o clech
a obchodu, výsledky snah o liberalizaci obchodu dosažené v
minulosti a všechny výsledky Uruguayského kola mnohostranných
obchodních jednání,
odhodlány zachovávat základní principy a podporovat
uskutečňování cílů, které rozvíjejí tento mnohostranný obchodní
systém,
dohodly se takto:
Čl.I
Zřízení Organizace
Tímto se zřizuje Světová obchodní organizace (dále uváděná
jako "WTO"*/).
Čl.II
Oblast působnosti WTO
1. WTO bude společným institucionálním rámcem pro řízení
obchodních vztahů mezi svými Členy, pokud jde o otázky spojené s
dohodami a souvisejícími právními nástroji, zahrnutými do příloh
této Dohody.
2. Dohody a související právní nástroje, zahrnuté do příloh
1, 2 a 3 (dále uváděné jako "Mnohostranné obchodní dohody"), tvoří
nedílnou součást této Dohody a jsou závazné pro všechny Členy.
3. Dohody a související právní nástroje, zahrnuté do přílohy
4 (dále uváděné jako "Vícestranné obchodní dohody"), tvoří rovněž
součást této Dohody pro ty Členy, kteří je přijali a jsou pro tyto
Členy závazné. Vícestranné obchodní dohody nezakládají povinnosti
nebo práva pro ty Členy, kteří je nepřijali.
4. Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994, uvedená v příloze
1A (dále uváděná jako "GATT 1994"), je právně odlišná od Všeobecné
dohody o clech a obchodu z 30. října 1947, připojené k Závěrečnému
aktu, přijatému na závěr druhého zasedání Přípravného výboru
Konference OSN o obchodu a zaměstnanosti, ve znění pozdějších
úprav, doplňků nebo změn (dále uváděná jako "GATT 1947").
Čl.III
Funkce WTO
1. WTO bude usnadňovat provádění, správu a působení této
Dohody a Mnohostranných obchodních dohod, podporovat uskutečňování
jejich cílů a bude rovněž sloužit jako rámec pro provádění, správu
a působení Vícestranných obchodních dohod.
2. WTO bude místem pro jednání mezi svými Členy o jejich
mnohostranných obchodních vztazích, týkajících se otázek
upravených dohodami uvedenými v přílohách této Dohody. WTO bude
moci rovněž poskytovat prostor pro další jednání mezi svými Členy,
týkající se jejich mnohostranných obchodních vztahů a vytvářet
rámec k uplatňování výsledků těchto jednání podle toho, jak
rozhodne Konference ministrů.
3. WTO bude spravovat Ujednání o pravidlech a řízení při
řešení sporů (dále uváděné jako "Ujednání o řešení sporů" nebo
"DSU"*/), které je uvedeno v příloze 2 této Dohody.
4. WTO bude spravovat Mechanismus přezkoumávání obchodní
politiky (dále uváděný jako "TPRM"**/), uvedený v příloze 3 této
Dohody.
5. Se zřetelem na větší propojenost při vytváření světové
hospodářské politiky bude WTO, bude-li to vhodné, spolupracovat s
Mezinárodním měnovým fondem a Mezinárodní bankou pro obnovu a
rozvoj a jejich přidruženými institucemi.
Čl.IV
Struktura WTO
1. Bude ustavena Konference ministrů, složená ze zástupců
všech Členů, která se bude scházet nejméně jednou za dva roky.
Konference ministrů bude vykonávat funkce WTO a přijme k tomu
účelu nezbytná opatření. Konference ministrů bude oprávněna
přijímat rozhodnutí ve všech otázkách, vztahujících se ke všem
Mnohostranným obchodním dohodám, pokud o to kterýkoli Člen požádá,
a to podle zvláštních ustanovení, týkajících se přijímání
rozhodnutí, které jsou uvedeny v této Dohodě a v příslušné
Mnohostranné obchodní dohodě.
2. Bude ustavena Generální rada, složená ze zástupců všech
Členů, která se bude scházet podle potřeby. V období mezi
zasedáními Konference ministrů budou její funkce vykonávány
Generální radou. Generální rada bude dále vykonávat funkce, které
jsou jí uloženy touto Dohodou. Stanoví si vlastní jednací řád a
schválí jednací řády Výborů, uvedených v odstavci 7.
3. Generální rada se bude podle potřeby scházet, aby
vykonávala funkce Orgánu pro řešení sporů, uvedeného v Ujednání o
řešení sporů. Orgán pro řešení sporů bude moci mít vlastního
předsedu a stanoví si takový jednací řád, který bude považovat za
nezbytný pro vykonávání svých funkcí.
4. Generální rada se bude podle potřeby scházet, aby
vykonávala funkce Orgánu pro přezkoumávání obchodní politiky,
uvedeného v TPRM. Orgán pro přezkoumávání obchodní politiky bude
moci mít vlastního předsedu a stanoví si takový jednací řád, který
bude považovat za nezbytný pro vykonávání svých funkcí.
5. Bude ustavena Rada pro obchod zbožím, Rada pro obchod
službami a Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví
(dále uváděná jako "Rada pro TRIPS"*/), které budou působit pod
celkovým vedením Generální rady. Rada pro obchod zbožím bude
dohlížet na působení Mnohostranných obchodních dohod, uvedených v
příloze 1A. Rada pro obchod službami bude dohlížet na působení
Všeobecné dohody o obchodu službami (dále uváděné jako "GATS"**/).
Rada pro TRIPS bude dohlížet na působení Dohody o obchodních
aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále uváděné jako "Dohoda
TRIPS"). Tyto Rady budou vykonávat funkce, uložené jim příslušnými
dohodami a Generální radou. Stanoví si své vlastní jednací řády,
které podléhají schválení Generální radou. Členství v těchto
Radách bude otevřeno všem Členům. Tyto Rady se budou scházet k
vykonávání svých funkcí, pokud to bude potřebné.
6. Rada pro obchod zbožím, Rada pro obchod službami a Rada
pro TRIPS si podle potřeby zřídí pomocné orgány. Tyto pomocné
orgány si stanoví své vlastní jednací řády, které podléhají
schválení příslušnými Radami.
7. Konference ministrů zřídí Výbor pro obchod a rozvoj, Výbor
pro omezení, uplatňovaná z důvodu platební bilance a Výbor pro
rozpočet, finance a správu, které budou vykonávat funkce, uložené
jim touto Dohodou a Mnohostrannými obchodními dohodami, jakož i
všechny dodatečné funkce, které jim budou uloženy Generální radou
a bude moci zřídit dodatečné výbory s takovými funkcemi, které
bude považovat za nezbytné. V rámci svých funkcí bude Výbor pro
obchod a rozvoj pravidelně posuzovat zvláštní ustanovení
Mnohostranných obchodních dohod ve prospěch nejméně rozvinutých
členských zemí a předkládat zprávu Generální radě, aby mohla
přijmout příslušná opatření. Členství v těchto Výborech bude
otevřeno zástupcům všech Členů.
8. Orgány, uvedené ve Vícestranných obchodních dohodách budou
vykonávat funkce, které jim jsou uloženy na základě těchto Dohod a
budou působit v institucionálním rámci WTO. Generální radu budou
pravidelně informovat o své činnosti.
Čl.V
Vztahy k ostatním organizacím
1. Generální rada uzavře vhodná ujednání o účinné spolupráci
s jinými mezivládními organizacemi, které vyvíjejí činnost,
vztahující se k činnosti WTO.
2. Generální rada bude moci uzavřít vhodná ujednání o
konzultacích a spolupráci s nevládními organizacemi, zabývajícími
se otázkami, které se vztahují k otázkám řešeným WTO.
Čl.VI
Sekretariát
1. Bude zřízen Sekretariát WTO (dále uváděný jako
"Sekretariát"), řízený Generálním ředitelem.
2. Konference ministrů bude jmenovat Generálního ředitele a
stanoví jeho pravomoci, povinnosti, podmínky zaměstnání a délku
trvání jeho mandátu.
3. Generální ředitel bude jmenovat pracovníky Sekretariátu a
stanoví jejich povinnosti a podmínky zaměstnání podle pravidel
přijatých Konferencí ministrů.
4. Funkce Generálního ředitele a pracovníků Sekretariátu
budou mít výlučně mezinárodní charakter. Při plnění svých úkolů
nebudou Generální ředitel, ani pracovníci Sekretariátu požadovat
ani přijímat instrukce žádné vlády ani žádného úřadu mimo WTO.
Zdrží se veškerého jednání neslučitelného s jejich postavením
mezinárodních úředníků. Členové WTO budou respektovat mezinárodní
charakter funkcí Generálního ředitele a pracovníků Sekretariátu
a nebudou se je snažit ovlivňovat při plnění jejich úkolů.
Čl.VII
Rozpočet a příspěvky
1. Generální ředitel předloží Výboru pro rozpočet, finance a
správu roční návrh rozpočtu a výroční finanční zprávu WTO. Výbor
pro rozpočet, finance a správu posoudí roční návrh rozpočtu a
výroční finanční zprávu, předložené Generálním ředitelem a učiní v
této otázce doporučení Generální radě. Roční návrh rozpočtu bude
podléhat schválení Generální radou.
2. Výbor pro rozpočet, finance a správu navrhne Generální
radě finanční řád, který zahrne ustanovení, určující:
a) stupnici příspěvků, rozdělující výdaje WTO mezi její Členy; a
b) opatření, která budou přijímána vůči Členům v prodlení s
placením příspěvků.
Finanční řád se bude opírat, pokud to bude praktické, o pravidla a
praxi GATT 1947.
3. Generální rada schválí finanční řád a roční návrh rozpočtu
dvoutřetinovou většinou, která bude zahrnovat více než polovinu
Členů WTO.
4. Každý Člen uhradí ve prospěch WTO bezodkladně příspěvek,
odpovídající jeho podílu na výdajích WTO podle finančního řádu,
schváleného Generální radou.
Čl.VIII
Status WTO
1. WTO bude právnickou osobou a každý z jejích Členů jí
poskytne právní způsobilost nezbytnou k výkonu jejích funkcí.
2. Každý z Členů poskytne WTO takové výsady a imunity, které
budou nezbytné k výkonu jejích funkcí.
3. Podobně každý ze Členů poskytne úředníkům WTO a zástupcům
Členů takové výsady a imunity, které budou nezbytné k úplné
nezávislosti výkonu jejich funkcí, souvisejících s WTO.
4. Výsady a imunity, které budou poskytnuty Členem WTO jejím
úředníkům a zástupcům jejích Členů, budou obdobné výsadám a
imunitám, které jsou uvedeny v Úmluvě o výsadách a imunitách
mezinárodních odborných organizací, schválené Valným shromážděním
Organizace spojených národů dne 21. listopadu 1947.
5. WTO bude moci uzavřít dohodu o sídle.
Čl.IX
Přijímání rozhodnutí
1. WTO zachová praxi přijímání rozhodnutí cestou konsensu
založenou GATT 1947.1/ Pokud není stanoveno jinak, bude v
případech, kdy nebude možné dospět k rozhodnutí cestou konsensu,
přijato rozhodnutí o posuzované otázce hlasováním. Na zasedáních
Konference ministrů a Generální rady bude každý Člen WTO
disponovat jedním hlasem. V případech, kdy budou Evropská
společenství vykonávat své hlasovací právo, budou disponovat
počtem hlasů, rovnajícím se počtu jejich členských států2/, které
jsou Členy WTO. Rozhodnutí Konference ministrů a Generální rady
budou přijímána většinou hlasujících, pokud tato Dohoda nebo
příslušná Mnohostranná obchodní dohoda nestanoví jinak3/.
2. Konference ministrů a Generální rada budou mít výlučné
právo činit výklad této Dohody a Mnohostranných obchodních dohod.
Pokud jde o výklad Mnohostranné obchodní dohody, uvedené v příloze
1, budou vykonávat svou pravomoc na základě doporučení Rady, která
dohlíží na působení dané Dohody. Rozhodnutí učinit výklad bude
přijato tříčtvrtinovou většinou Členů. Tento odstavec nebude
použit způsobem, který by mohl narušit ustanovení článku X,
vztahující se ke změnám a doplňkům.
3. Za výjimečných okolností bude moci Konference ministrů
rozhodnout o zproštění Člena některého ze závazků, které mu jsou
uloženy touto Dohodou nebo Mnohostrannými obchodními dohodami, a
to za podmínky, že toto rozhodnutí bude schváleno třemi
čtvrtinami4/ Členů, pokud není v tomto odstavci stanoveno jinak.
a) Žádost o výjimku z této Dohody bude předložena k posouzení
Konferenci ministrů v souladu s praxí přijímat rozhodnutí
cestou konsensu. Konference ministrů stanoví k posouzení
žádosti lhůtu, která nepřesáhne 90 dní. Jestliže nebude v této
lhůtě konsensu dosaženo, každé rozhodnutí o poskytnutí výjimky
bude přijato třemi čtvrtinami4/ Členů.
b) Žádost o výjimku z Mnohostranných obchodních dohod, uvedených
v přílohách 1A nebo 1B nebo 1C a jejich přílohách bude
předložena nejdříve podle věcné příslušnosti Radě pro obchod
zbožím, Radě pro obchod službami nebo Radě pro TRIPS k
posouzení ve lhůtě, která nepřesáhne 90 dní. Na konci této
lhůty předloží příslušná Rada zprávu Konferenci ministrů.
4. Rozhodnutí o poskytnutí výjimky, přijaté Konferencí
ministrů, bude ukazovat na výjimečné okolnosti, které odůvodňují
rozhodnutí, bude obsahovat způsoby a podmínky, jimiž se bude řídit
uplatnění výjimky, a datum, k němuž bude její platnost ukončena.
Při každém dalším posuzování Konference ministrů rozhodne, zda
výjimečné okolnosti, odůvodňující poskytnutí výjimky, dosud trvají
a zda byly respektovány způsoby a podmínky uplatnění výjimky. Na
základě každoročního posouzení bude moci Konference ministrů
prodloužit, upravit nebo zrušit platnost výjimky.
5. Rozhodnutí přijatá podle Vícestranné obchodní dohody,
včetně jakéhokoli rozhodnutí, týkajícího se výkladu a výjimek, se
budou řídit ustanoveními takové Dohody.
Čl.X
Změny a doplňky
1. Každý Člen WTO bude moci předložit Konferenci ministrů
návrh na změnu nebo doplněk ustanovení této Dohody nebo
Mnohostranných obchodních dohod, uvedených v příloze 1. Rady
uvedené v odstavci 5 článku IV budou moci rovněž předložit
Konferenci ministrů návrhy na změnu nebo doplněk ustanovení
příslušných Mnohostranných obchodních dohod, uvedených v příloze
1, na jejichž působení dohlížejí. Každé rozhodnutí Konference
ministrů o předložení navrhované změny nebo doplňku Členům k
přijetí bude přijato cestou konsensu ve lhůtě devadesáti dní po
oficiálním předložení návrhu Konferenci ministrů, pokud Konference
ministrů nerozhodne o delší lhůtě. Jestliže nelze použít
ustanovení odstavců 2, 5 nebo 6, tato rozhodnutí upřesní, zda
budou použita ustanovení odstavců 3 nebo 4. Jestliže bylo dosaženo
konsensu, Konference ministrů předloží bezodkladně Členům dotyčný
návrh k přijetí. Jestliže na zasedání Konference ministrů nebylo
ve stanovené lhůtě dosaženo konsensu, Konference ministrů rozhodne
dvoutřetinovou většinou Členů, zda bude dotyčný návrh předložen
Členům k přijetí nebo ne. S výhradou ustanovení odstavců 2, 5 a 6
budou pro předložený návrh použita ustanovení odstavce 3, pokud
Konference ministrů nerozhodne tříčtvrtinovou většinou Členů, že
budou použita ustanovení odstavce 4.
2. Změny a doplňky k ustanovením tohoto článku a ustanovením
dále uvedených článků nabudou účinnosti jen tehdy, budou-li
přijaty všemi Členy:
Článek IX této Dohody;
Článek I a II GATT 1994;
Článek II:1 GATS;
Článek 4 Dohody TRIPS.
3. Změny a doplňky k ustanovením této Dohody nebo
Mnohostranných obchodních dohod, uvedených v přílohách 1A a 1C,
jiné než vyjmenované v odstavcích 2 a 6 a takové povahy, že
pozměňují práva a povinnosti Členů, nabudou účinnosti ve vztahu k
těm Členům, kteří je přijmou, jakmile budou přijaty dvěmi
třetinami Členů a ve vztahu ke kterémukoli jinému Členu tehdy,
jakmile je ten přijme. Konference ministrů bude moci
tříčtvrtinovou většinou Členů rozhodnout o tom, že je změna nebo
doplněk, který by nabyl účinnosti podle tohoto odstavce takové
povahy, že každý Člen, který by jej nepřijal ve lhůtě, stanovené
Konferencí ministrů pro každý jednotlivý případ, bude moci
vystoupit z WTO nebo zůstat se souhlasem Konference ministrů dále
Členem.
4. Změny a doplňky k ustanovením této Dohody nebo
Mnohostranných obchodních dohod, uvedených v přílohách 1A a 1C
jiné, než vyjmenované v odstavcích 2 a 6 a takové povahy, že
nepozměňují práva a povinnosti Členů, nabudou účinnosti ve vztahu
ke všem Členům, jakmile budou přijaty dvěma třetinami Členů.
5. S výhradou ustanovení výše uvedeného odstavce 2, změny a
doplňky k částem I, II a III GATS a k příslušným přílohám nabudou
účinnosti ve vztahu ke Členům, kteří je přijali, jakmile budou
přijaty dvěma třetinami Členů a ve vztahu ke každému dalšímu Členu
tehdy, jakmile je ten přijme. Konference ministrů bude moci
tříčtvrtinovou většinou Členů rozhodnout, že je změna nebo
doplněk, který by nabyl účinnosti ve vztahu k předcházejícímu
ustanovení takové povahy, že každý Člen, který by jej nepřijal ve
lhůtě stanovené Konferencí ministrů pro každý jednotlivý případ,
bude moci vystoupit z WTO nebo zůstat se souhlasem Konference
ministrů dále Členem. Změny a doplňky k částem IV, V a VI GATS a k
příslušným přílohám nabudou účinnosti ve vztahu ke všem Členům,
jakmile budou přijaty dvěma třetinami Členů.
6. Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto článku, budou moci
být změny a doplňky k Dohodě TRIPS, které odpovídají ustanovením
odstavce 2 článku 71 uvedené Dohody, přijaty Konferencí ministrů
bez dalšího formálního přijímání.
7. Každý Člen, který přijme změnu nebo doplněk k této Dohodě
nebo k Mnohostranné obchodní dohodě, uvedené v příloze 1, uloží
notifikaci o přijetí u Generálního ředitele WTO ve lhůtě,
stanovené pro toto přijetí Konferencí ministrů.
8. Každý Člen WTO bude moci iniciativně předložit Konferenci
ministrů návrh na změnu nebo doplněk ustanovení Mnohostranných
obchodních dohod, uvedených v přílohách 2 a 3. Rozhodnutí o
schválení změn nebo doplňků Mnohostranné obchodní dohody, uvedené
v příloze 2, bude přijato cestou konsensu a tyto změny nebo
doplňky nabudou účinnosti ve vztahu ke všem Členům, jakmile budou
schváleny Konferencí ministrů. Rozhodnutí o schválení změn nebo
doplňků Mnohostranné obchodní dohody, uvedené v příloze 3, nabudou
účinnosti ve vztahu ke všem Členům, jakmile budou schváleny
Konferencí ministrů.
9. Na žádost Členů-smluvních stran některé obchodní dohody
bude moci Konference ministrů rozhodnout o připojení takové dohody
k příloze 4 pouze cestou konsensu. Na žádost Členů-smluvních stran
Vícestranné obchodní dohody bude moci Konference ministrů vyloučit
uvedenou Dohodu z přílohy 4.
10. Změny a doplňky Vícestranné obchodní dohody se budou
řídit ustanoveními takové Dohody.
Čl.XI
Původní Členové
1. Původními Členy WTO se stanou smluvní strany GATT 1947 k
datu vstupu této Dohody v platnost a Evropská společenství, které
přijmou tuto Dohodu a Mnohostranné obchodní dohody a pro které
jsou v příloze GATT 1994 připojeny listiny koncesí a závazků a pro
které jsou v příloze GATS připojeny listiny zvláštních závazků.
2. Nejméně rozvinuté země, takto uznané Organizací spojených
národů, jsou povinny sjednat závazky a poskytnout koncese jen v
míře slučitelné s potřebami rozvoje, financování a obchodu každé z
nich nebo s jejich administrativními a institucionálními možnostmi
a schopnostmi.
Čl.XII
Přístup
1. Každý stát nebo samostatné celní území, mající plnou
autonomii ve vnějších ekonomických vztazích a v dalších otázkách,
upravených v této Dohodě a Mnohostranných obchodních dohodách,
bude moci přistoupit k této Dohodě za podmínek, které budou
dohodnuty mezi ním a WTO. Tento přístup se bude vztahovat na tuto
Dohodu a Mnohostranné obchodní dohody, které jsou k ní připojeny.
2. Rozhodnutí o přístupu budou přijímána Konferencí ministrů.
Konference ministrů schválí dohodu, týkající se podmínek přístupu
dvoutřetinovou většinou Členů WTO.
3. Přístup k Vícestranné obchodní dohodě se bude řídit
ustanoveními takové Dohody.
Čl.XIII
Neuplatňování Mnohostranných obchodních dohod
mezi některými Členy
1. Tato Dohoda a Mnohostranné obchodní dohody, uvedené v
přílohách 1 a 2, nebudou uplatňovány mezi Členem a kterýmkoli
jiným Členem, jestliže jeden z nich, jakmile se stane Členem,
neschválí toto uplatňování.
2. Odstavec 1 bude moci být uplatněn mezi původními Členy
WTO, kteří byli smluvními stranami GATT 1947 jen v těch případech,
kdy se již dříve odvolali na jeho článek XXXV a tento článek byl
mezi těmito smluvními stranami v platnosti v okamžiku, kdy pro ně
tato Dohoda vstoupila v platnost.
3. Odstavec 1 bude uplatňován mezi Členem a jiným Členem,
který přistoupil podle článku XII jen tehdy, jestliže Člen,
nesouhlasící s uplatňováním, oznámil tuto skutečnost Konferenci
ministrů dříve, než schválila dohodu o podmínkách přístupu.
4. Na žádost kteréhokoli Člena bude moci Konference ministrů
v jednotlivých případech posoudit působení tohoto článku a vydat
přiměřená doporučení.
5. Neuplatnění Vícestranné obchodní dohody mezi stranami
takové Dohody se bude řídit ustanoveními takové Dohody.
Čl.XIV
Přijetí, vstup v platnost a uložení
1. Tato Dohoda bude otevřena k přijetí, k podpisu nebo jinak
smluvním stranám GATT 1947 a Evropským společenstvím, které se
mohou stát původními Členy WTO v souladu s článkem XI této Dohody.
Toto přijetí bude platit pro tuto Dohodu a pro Mnohostranné
obchodní dohody, které jsou k ní připojeny. Tato Dohoda a
Mnohostranné obchodní dohody, které jsou k ní připojeny, vstoupí v
platnost k datu, stanovenému Ministry podle odstavce 3 Závěrečného
aktu, obsahujícího výsledky mnohostranných obchodních jednání
Uruguayského kola a zůstanou otevřeny k přijetí po dobu dvou let
po tomto datu, pokud Ministři nerozhodnou jinak. Přijetí, k němuž
dojde po vstupu této Dohody v platnost, vstoupí v platnost třicátý
den po datu takového přijetí.
2. Člen, který přijme tuto Dohodu po jejím vstupu v platnost,
bude uplatňovat koncese a závazky podle Mnohostranných obchodních
dohod, které musí být uplatněny v období, počínajícím vstupem této
Dohody v platnost tak, jako by přijal tuto Dohodu k datu jejího
vstupu v platnost.
3. Až do vstupu této Dohody v platnost budou texty této
Dohody a Mnohostranných obchodních dohod uloženy u Generálního
ředitele SMLUVNÍCH STRAN GATT 1947. Generální ředitel zašle v co
nejkratší lhůtě každé vládě a Evropským společenstvím, které
přijaly tuto Dohodu, ověřený pravý výtisk této Dohody a
Mnohostranných obchodních dohod a notifikaci každého přijetí. Tato
Dohoda a Mnohostranné obchodní dohody, jakož i jakékoli změny nebo
doplňky, které v nich budou provedeny, budou od vstupu této Dohody
v platnost uloženy u Generálního ředitele WTO.
4. Přijetí a vstup v platnost Vícestranné obchodní dohody se
budou řídit ustanoveními takové Dohody. Tyto dohody budou uloženy
u Generálního ředitele SMLUVNÍCH STRAN GATT 1947. Po vstupu v
platnost této Dohody budou tyto dohody uloženy u Generálního
ředitele WTO.
Čl.XV
Odstoupení
1. Každý Člen bude moci od této Dohody odstoupit. Toto
odstoupení bude platit současně pro tuto Dohodu a Mnohostranné
obchodní dohody a nabude účinnosti po uplynutí lhůty šesti měsíců
od data, kdy Generální ředitel WTO obdržel písemnou notifikaci o
odstoupení.
2. Odstoupení od Vícestranné obchodní dohody se bude řídit
ustanoveními takové Dohody.
Čl.XVI
Různá ustanovení
1. WTO se bude řídit rozhodnutími, postupy a obvyklou praxí,
dodržovanými SMLUVNÍMI STRANAMI GATT 1947 a zachová orgány,
zřízené v rámci GATT 1947, pokud ustanovení této Dohody a
Mnohostranných obchodních dohod nestanoví jinak.
2. Pokud to bude možné, Sekretariát GATT 1947 se stane
Sekretariátem WTO a do té doby, než v souladu s odstavcem 2 článku
VI této Dohody jmenuje Konference ministrů Generálního ředitele,
Generální ředitel SMLUVNÍCH STRAN GATT 1947 bude vykonávat funkci
Generálního ředitele WTO.
3. V případě růzností mezi ustanoveními této Dohody a
ustanoveními některé z Mnohostranných obchodních dohod budou,
podle povahy věci, rozhodující ustanovení této Dohody.
4. Každý Člen zabezpečí soulad svých právních předpisů a
správních řízení se svými závazky, jak jsou uvedeny v připojených
Dohodách.
5. K ustanovením této Dohody nelze uplatnit výhrady. Pokud
jde o ustanovení Mnohostranných obchodních dohod, bude možné
uplatnit k nim výhrady jen v souladu s ustanoveními těchto Dohod.
Výhrady, týkající se jakéhokoli ustanovení Vícestranné obchodní
dohody, se budou řídit ustanoveními takové Dohody.
6. Tato Dohoda bude zaregistrována v souladu s ustanoveními
článku 102 Charty Organizace spojených národů.
Dáno v Marrakeši, patnáctého dne měsíce dubna tisíc devětset
devadesát čtyři v jediném exempláři, v jazyce anglickém,
francouzském a španělském, přičemž všechna tři znění mají stejnou
platnost.
Vysvětlivky:
Termín "země", jak je používán v této Dohodě a v
Mnohostranných obchodních dohodách, bude zahrnovat samostatné
celní území Člena WTO.
Pokud jde o samostatné celní území Člena WTO, v případech,
kdy výraz použitý v této Dohodě nebo v Mnohostranných obchodních
dohodách je doprovázen přívlastkem "národní", bude tento výraz
vykládán jako vztahující se k tomuto celnímu území, není-li
stanoveno jinak.
PŘÍLOHA 1
PŘÍLOHA 1A
MNOHOSTRANNÉ DOHODY O OBCHODU ZBOŽÍM
Obecná vysvětlující poznámka, vztahující se k příloze 1A:
V případě různosti mezi ustanovením Všeobecné dohody o clech
a obchodu 1994 a ustanovením jiné Dohody, uvedené v příloze 1A k
Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (v dohodách v příloze
1A uváděné jako "Dohoda o WTO"), budou, podle povahy věci,
rozhodná ustanovení jiné Dohody.
VŠEOBECNÁ DOHODA O CLECH A OBCHODU 1994
1. Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994 ("GATT 1994")
zahrnuje:
a) ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu z 30. října
1947, přiložené k Závěrečnému aktu, přijatého na závěr druhého
zasedání Přípravného výboru Konference OSN o obchodu a
zaměstnanosti (s výjimkou Protokolu o prozatímním provádění)
tak, jak byla upravena, doplněna nebo jinak změněna
ustanoveními právních nástrojů, které vstoupily v platnost
před datem vstupu v platnost Dohody o WTO;
b) ustanovení následujících právních nástrojů, které vstoupily v
platnost na základě GATT 1947 před datem vstupu v platnost
Dohody o WTO:
(i) protokoly a certifikace, týkající se celních koncesí;
(ii) protokoly o přístupu (s výjimkou ustanovení a),
týkajících se prozatímního provádění a odvolání
prozatímního provádění a b), umožňujících, že část II
GATT 1947 bude prováděna prozatímně v plném rozsahu ne
neslučitelném s právními předpisy, platnými k datu
Protokolu);
(iii) rozhodnutí o výjimkách, poskytnutých podle článku XXV
GATT 1947, které jsou v platnosti ještě k datu vstupu v
platnost Dohody o WTO1/;
(iv) jiná rozhodnutí SMLUVNÍCH STRAN GATT 1947;
c) následující ujednání:
(i) Ujednání o výkladu článku II:1 b) Všeobecné dohody o
clech a obchodu 1994;
(ii) Ujednání o výkladu článku XVII Všeobecné dohody o clech
a obchodu 1994;
(iii) Ujednání o ustanoveních o platební bilanci Všeobecné
dohody o clech a obchodu 1994;
(iv) Ujednání o výkladu článku XXIV Všeobecné dohody o clech
a obchodu 1994;
(v) Ujednání, týkající se výjimek ze závazků podle Všeobecné
dohody o clech a obchodu 1994;
(vi) Ujednání o výkladu článku XXVIII Všeobecné dohody o
clech a obchodu 1994; a
d) Marrakešský protokol k Všeobecné dohodě o clech a obchodu
1994.
2. Vysvětlivky
a) V ustanoveních GATT 1994 se bude výrazem "smluvní strana"
rozumět "Člen". Výrazy "málo rozvinutá smluvní strana" a
"vyspělá smluvní strana" se budou rozumět "rozvojová členská
země" a "vyspělá členská země". Výrazem "Výkonný sekretář" se
bude rozumět "Generální ředitel WTO".
b) Odvolávky na SMLUVNÍ STRANY, jednající společně, a to v
článcích XV:1, XV:2, XV:8 a XXVIII, jakož i ve vysvětlivkách k
článkům XII a XVIII a v ustanoveních, vztahujících se ke
zvláštním dohodám o změně článků XV:2, XV:3, XV:6, XV:7 a XV:9
GATT 1994, budou považovány za odvolávky na WTO. Funkce, jiné
než které ustanovení GATT 1994 ukládají SMLUVNÍM STRANÁM,
jednajícím společně, budou ukládány Konferencí ministrů.
c) (i) Text GATT 1994 je původní v anglickém, francouzském a
španělském jazyce.
(ii) Text GATT 1994 ve francouzském jazyce bude upraven tak,
jak je uvedeno v příloze A dokumentu MTN.TNC/41.
(iii) Původním textem GATT 1994 ve španělském jazyce bude text
obsažený v díle IV Sbírky základních nástrojů a
vybraných dokumentů, upravený tak, jak je uvedeno v
příloze B dokumentu MTN.TNC/41.
3.
a) Ustanovení části II GATT 1994 nebudou uplatňována na
opatření přijatá Členem na základě zvláštních závazných
právních předpisů, vydaných tímto Členem dříve, než se
stal smluvní stranou GATT 1947 a které zakazují
používání, prodej nebo pronájem lodí postavených nebo
rekonstruovaných v zahraničí pro obchodní užití mezi
místy situovanými v národních vodách nebo ve vodách
výlučné ekonomické oblasti. Toto zproštění se
uplatňuje: a) při udržování v platnosti nebo při
rychlém obnovení některého ustanovení těchto právních
předpisů, které není v souladu; a b) při změně nebo
doplňku některého ustanovení těchto právních předpisů,
které není v souladu, pokud tato změna nebo doplněk
nezmenšují shodnost ustanovení s částí II GATT 1947.
Toto zproštění se omezí na opatření, přijatá na základě
výše uvedených právních předpisů, které je notifikováno
a specifikováno před datem vstupu Dohody o WTO v
platnost. Jestliže byly tyto právní předpisy změněny
následně tak, že zmenšily svou shodnost s částí II GATT
1994, nesplňují podmínky, nezbytné k tomu, aby na ně
bylo možno tento odstavec použít.
b) Konference ministrů přezkoumá toto zproštění nejpozději
pět let po datu vstupu Dohody o WTO v platnost a dále
každé dva roky, pokud bude zproštění v platnosti, s
cílem posoudit, zda stále trvají podmínky, které
odůvodňovaly toto zproštění jako nezbytné.
c) Kterýkoli Člen, na jehož opatření se toto zproštění
vztahuje, předloží každý rok podrobnou statistickou
zprávu, obsahující pětiletý klouzavý průměr
uskutečněných a očekávaných dodávek takových lodí,
jakož i dodatečné informace o použití, prodeji,
pronájmu nebo opravách takových lodí, na které se toto
zproštění vztahuje.
d) Člen, který usoudí, že se toto zproštění používá
způsobem, jenž odůvodňuje vzájemné a vyvážené omezení
použití, prodeje, pronájmu nebo oprav lodí, postavených
na území Člena, který požívá toto zproštění, bude moci
volně zavést takové omezení s výhradou, že předložil
Konferenci ministrů předchozí notifikaci.
e) Toto zproštění není na újmu řešením, týkajícím se
zvláštních aspektů právních předpisů, pokrytých tímto
zproštěním a sjednaným v sektorových dohodách nebo
jinou cestou.
VŠEOBECNÁ DOHODA O CLECH A OBCHODU 1947
Vlády soustátí Australského, království Belgického, Spojených
států brazilských, Barmy, Ceylonu, republiky Československé,
republiky Čínské, republiky Francouzské, republiky Chile, Indie,
Jihoafrické unie, Kanady, republiky Kuby, Libanonu, velkovévodství
Lucemburského, království Nizozemského, království Norského,
Nového Zélandu, Pákistánu, Jižní Rhodesie, Spojeného království
Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a
Sýrie,
uznávajíce, že jejich vztahy v oblasti obchodní a hospodářské
mají směřovat k zvyšování životní úrovně, k zajištění plné
zaměstnanosti a rozsáhlé a stále vzrůstající úrovně reálného
důchodu a účinné poptávky, k rozvinutí plného užívání světových
zdrojů a k rozšíření výroby a výměny zboží,
přejíce si přispět k uskutečnění těchto cílů uzavřením
recipročních a vzájemně výhodných dohod, které směřují k
podstatnému snížení cel a jiných překážek obchodu a k odstranění
diskriminace v mezinárodním obchodě,
dohodly se prostřednictvím svých zástupců takto:
ČÁST I
Čl.I
Všeobecná doložka nejvyšších výhod
1. Všechny výhody, přednosti, výsady nebo osvobození
poskytnuté kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku
pocházejícímu z kterékoli jiné země nebo tam určenému budou ihned
a bezpodmínečně přiznány obdobnému výrobku pocházejícímu z území
všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému. Toto ustanovení
se vztahuje na cla a dávky jakéhokoli druhu ukládané při dovozu
nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem, jakož i
ukládané při mezinárodních převodech plateb za dovozy nebo vývozy,
na způsob vybírání těchto cel a dávek, na všechna pravidla a
formality spojené s dovozy nebo s vývozy, jakož i na všechny
záležitosti, o nichž pojednávají odstavce 2 a 4 článku III*/.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebudou vyžadovat, aby
byly odstraněny preference v oboru dovozních cel nebo dávek,
jestliže nepřesahují meze, stanovené v odstavci 4 tohoto článku a
jestliže jde o:
a) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi dvěma nebo
více územími, uvedenými v příloze A, za podmínek tam
stanovených;
b) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi dvěma nebo
více územími, která byla dne 1. července 1939 spojena
společnou suverenitou nebo vztahy ochrany nebo suzerenity a
jsou uvedena v přílohách B, C a D, za podmínek tam
stanovených;
c) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi Spojenými
státy americkými a republikou Kubou;
d) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi sousedními
zeměmi, uvedenými v přílohách E a F.
3. Ustanovení odstavce 1 se nebudou vztahovat na preference
mezi zeměmi, které byly dříve součástí Osmanské říše a byly od ní
odpojeny dne 24. července 1923 za předpokladu, že takové
preference budou schváleny podle ustanovení odstavce 5 článku XXV,
která budou v tomto ohledu použita s přihlédnutím k ustanovením
odstavce 1 článku XXIX.
4. Jestliže příslušná listina, která tvoří přílohu k této
Dohodě, nestanoví výslovně maximální preferenční rozpětí, nebude
preferenční rozpětí*/ u jakéhokoli výrobku, pro který je
preference dovolena podle odstavce 2 tohoto článku, přesahovat
a) u cel nebo dávek z jakéhokoli výrobku, uvedeného v příslušné
listině, rozdíl mezi sazbou pro státy požívající doložky
nejvyšších výhod a preferenční sazbou tam stanovenou; jestliže
není stanovena žádná preferenční sazba, bude jako preferenční
sazba z hlediska tohoto odstavce brána sazba platná dne
10. dubna 1947 a jestliže není stanovena žádná sazba pro státy
požívající doložky nejvyšších výhod, nebude rozpětí převyšovat
rozdíl mezi sazbami platnými pro státy požívající doložky
nejvyšších výhod a preferenčními sazbami dne 10. dubna 1947;
b) u cel nebo dávek z jakéhokoli výrobku, který není uveden v
příslušné listině, rozdíl mezi sazbami pro státy požívající
doložky nejvyšších výhod a preferenčními sazbami platnými dne
10. dubna 1947.
Jde-li o smluvní strany, uvedené v příloze G, bude u nich
datum 10. dubna 1947, o kterém se zmiňují odstavce a) a b) tohoto
odstavce, nahrazeno příslušnými daty, uvedenými v této příloze.
Čl.II
Listiny koncesí
1.
a) Každá smluvní strana poskytne obchodu ostatních
smluvních stran zacházení, jež nebude méně příznivé,
než jak je stanoveno v příslušné části příslušné
listiny, připojené k této Dohodě.
b) Výrobky uvedené v I. části listiny, týkající se
kterékoli smluvní strany, které jsou výrobky území
ostatních smluvních stran a vyhovují podmínkám a
zvláštním ustanovením uvedeným v této listině, nebudou
při dovozu na území, na které se listina vztahuje,
podrobeny vyššímu normálnímu clu než clu stanovenému v
této listině. Rovněž nebudou takovéto výrobky podrobeny
jiným clům nebo dávkám jakéhokoli druhu, vybíraným z
dovozu nebo v souvislosti s ním, jež by byly vyšší než
ty, které byly na tyto výrobky uvaleny v den podpisu
této Dohody, nebo jež by byly vyšší než ty, které budou
jakožto přímý a závazný důsledek zákonodárství platného
na území dovozní země v tento den později uvaleny.
c) Výrobky uvedené v II. části listiny, týkající se
kterékoli smluvní strany, jež jsou výrobky území
oprávněných podle článku I požívat preferenčního
zacházení při dovozu na území, na které se listina
vztahuje, nebudou při dovozu na takové území, jestliže
vyhovují podmínkám a zvláštním ustanovením uvedeným v
této listině, podrobeny normálním clům vyšším, než jsou
cla stanovená v II. části dotyčné listiny. Rovněž
nebudou takovéto výrobky podrobeny jiným clům nebo
dávkám jakéhokoli druhu, vybíraným z dovozu nebo v
souvislosti s ním, jež by byly vyšší než ty, které byly
na tyto výrobky uvaleny k datu této Dohody, nebo jež by
byly vyšší než ty, které budou jakožto přímý a závazný
důsledek zákonodárství platného na území dovozní země v
tento den později uvaleny. Žádné ustanovení tohoto
článku nebrání smluvním stranám v tom, aby podržely
předpisy platné k datu této Dohody, jež upravují
podmínky, za nichž smějí výrobky požívat preferenčních
celních sazeb.
2. Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvním stranám v
tom, aby vybíraly kdykoliv při dovozu jakéhokoli výrobku
a) dávku, rovnající se vnitřní dani, ukládané v souladu s
ustanoveními odstavce 2 článku III*/ na obdobný domácí výrobek
nebo zboží, z kterého byl dovážený výrobek úplně nebo částečně
zhotoven nebo vyroben;
b) antidumpingové nebo vyrovnávací clo, ukládané v souladu s
ustanoveními článku VI*/;
c) poplatky nebo jiné dávky, které jsou úměrné nákladům na
poskytnuté služby.
3. Žádná smluvní strana nezmění svůj způsob zjišťování celní
hodnoty zboží ani způsob přepočítávání cizích měn tak, aby tím
znehodnotila kteroukoli z celních koncesí, stanovených v příslušné
listině, která tvoří přílohu k této Dohodě.
4. Jestliže některá smluvní strana zřídí, udržuje právně nebo
fakticky povolí dovozní monopol jakéhokoliv výrobku, uvedeného v
příslušné listině, která tvoří přílohu k této Dohodě, nebudou
účinky tohoto monopolu takového rázu, aby poskytovaly ochranu v
průměru vyšší, než jaká je stanovena v příslušné listině, pokud
tato listina nestanoví jinak nebo pokud nebylo jinak dohodnuto
stranami, které původně koncesi ujednaly. Ustanovení tohoto
odstavce neomezují smluvní strany, aby poskytovaly jakýkoliv druh
pomoci domácím výrobcům, která je dovolena podle jiných ustanovení
této Dohody*/.
5. Jestliže některá smluvní strana dospěje k názoru, že jiná
smluvní strana nenakládá s některým výrobkem tak, jak bylo podle
názoru první smluvní strany zamýšleno ujednáním koncese stanovené
v příslušné listině, která tvoří přílohu k této Dohodě, zakročí ve
věci přímo u druhé smluvní strany. Jestliže tato druhá smluvní
strana uzná, že zacházení, kterého se první smluvní strana
dožaduje, je totožné s nakládáním, jež bylo zamýšleno, ale
prohlásí, že je nemůže poskytovat, protože soud nebo jiný
příslušný úřad rozhodl, že dotyčný výrobek nemůže být podle
celních předpisů této smluvní strany zařazen tak, aby se na něj
vztahovalo zacházení zamýšlené touto Dohodou, zahájí obě smluvní
strany spolu s kterýmikoli jinými smluvními stranami, které mají
podstatný zájem, bezodkladně nové jednání za účelem kompenzačního
vyrovnání věci.
6.
a) Specifická cla a dávky uvedené v listinách
vztahujících se na smluvní strany, které jsou členy
Mezinárodního měnového fondu, a preferenční rozpětí
specifických cel a dávek, které tyto smluvní strany
udržují, jsou vyjádřeny v příslušné měně těchto stran
při paritní hodnotě, jak ji Fond přijal nebo prozatímně
uznal k datu této Dohody. V případě, že tato parita se
sníží v souladu s Články Dohody o Mezinárodním měnovém
fondu o víc než dvacet procent, mohou být tato
specifická cla, dávky a preferenční rozpětí upraveny
tak, aby odpovídaly takovému snížení, za předpokladu,
že SMLUVNÍ STRANY (tj. smluvní strany jednající
společně podle ustanovení článku XXV) shodně zjistí, že
taková úprava nesníží hodnotu celních koncesí
stanovených v příslušné listině nebo na jiném místě
této Dohody, přičemž je třeba vzít v úvahu všechny
faktory, které mohou ovlivnit potřebu nebo naléhavost
takové úpravy.
b) Těchto ustanovení bude použito mutatis mutandis na
kteroukoli smluvní stranu, která není členem Fondu, a
to ode dne, kdy se taková smluvní strana stane členem
Fondu, nebo kdy uzavře zvláštní devizovou dohodu podle
ustanovení článku XV.
7. Listiny připojené k této Dohodě jsou nedílnou součástí
části I této Dohody.
ČÁST II
Čl.III*/
Národní režim v oboru vnitřních daní a předpisů
1. Smluvní strany uznávají, že vnitřní daně a ostatní vnitřní
dávky, jakož i zákony a jiné předpisy, ovlivňující prodej,
nabízení na prodej, nákup, dopravu, distribuci nebo používání
výrobků a vnitřní množstevní úpravy, předpisující míchání,
zpracování nebo používání výrobků v určitých množstvích nebo v
určitých poměrech, nemají být uplatňovány na dovážené či domácí
výrobky způsobem, jímž by se poskytovala ochrana domácí výrobě*/.
2. Výrobky území kterékoli smluvní strany, dovážené na území
kterékoli jiné smluvní strany, nebudou podrobeny, ať přímo či
nepřímo, vnitřním daním ani jiným vnitřním dávkám jakéhokoli druhu
vyšším než ony, jimž podléhají přímo nebo nepřímo obdobné výrobky
domácí. Kromě toho neuloží žádná smluvní strana žádným jiným
způsobem vnitřní daně nebo jiné vnitřní dávky na dovážené nebo
domácí výrobky způsobem odporujícím zásadám stanoveným v odstavci
1*/.
3. Pokud se týče kterékoli existující vnitřní daně, která je
v rozporu s ustanoveními odstavce 2, která však je výslovně
povolena v obchodní dohodě, platné dne 10. dubna 1947, v níž
dovozní clo na zdaněný výrobek je vázáno proti zvýšení, smluvní
strana, jež daň ukládá, nemusí na tuto daň použít ustanovení
odstavce 2 do té doby, dokud nebude vyvázána ze závazků plynoucích
z takové dohody tak, aby jí bylo umožněno zvýšit dovozní clo v
rozsahu potřebném k vyrovnání odstraněné ochranné části této daně.
4. Výrobkům území kterékoli smluvní strany, dovezeným na
území kterékoli jiné smluvní strany, bude se poskytovat zacházení
ne méně výhodné než poskytované obdobným výrobkům domácího původu,
a to pokud jde o všechny zákony a jiné předpisy, ovlivňující
jejich prodej, nabízení na prodej, nákup, dopravu, distribuci nebo
používání na vnitřním trhu. Ustanovení tohoto odstavce nebudou
bránit používání vnitřních diferenčních dopravních sazeb,
založených výlučně na hospodářském využívání dopravních prostředků
a nikoli na původu výrobků.
5. Žádná smluvní strana nezavede ani nebude udržovat žádný
vnitřní množstevní předpis, vztahující se na míchání, zpracování
nebo používání výrobků v určitých množstvích nebo v určitých
poměrech, který by vyžadoval ať přímo či nepřímo, aby jakékoli
určité množství nebo poměr kteréhokoli výrobku, podléhajícího
tomuto předpisu, bylo dodáváno z domácích zdrojů. Kromě toho žádná
smluvní strana nebude ani jinak uplatňovat vnitřní množstevní
předpisy způsobem odporujícím zásadám stanoveným v odstavci 1*/.
6. Ustanovení odstavce 5 se nebudou vztahovat na žádný
vnitřní množstevní předpis, platný na území kterékoli smluvní
strany dne 1. července 1939, 10. dubna 1947 nebo 24. března 1948
podle volby dotyčné smluvní strany, a to za předpokladu, že
jakýkoli takový předpis, který odporuje ustanovením odstavce 5,
nebude pozměněn na úkor dovozu a bude pokládán za clo pro účely
jednání.
7. Žádný vnitřní množstevní předpis, vztahující se na
míchání, zpracování nebo používání výrobků v určitých množstvích
nebo v určitých poměrech, nebude uplatňován způsobem, jímž by se
takové množství nebo poměr přidělovaly mezi zdroje zahraničních
dodávek.
8.
a) Ustanovení tohoto článku se nebudou vztahovat na zákony
a jiné předpisy, upravující opatřování těch výrobků
veřejnoprávními subjekty, jež jsou nakupovány pro
vládní účely a nikoli k dalšímu obchodnímu prodeji ani
k použití na výrobu zboží k obchodnímu prodeji.
b) Ustanovení tohoto článku nezabraňuje, aby byly
vypláceny subvence výhradně domácím výrobcům, počítajíc
v to subvence domácím výrobcům z výnosu vnitřních daní
a dávek, jež jsou předpisovány v souladu s ustanoveními
tohoto článku, a subvence poskytované ve formě vládních
nákupů domácích výrobků.
9. Smluvní strany uznávají, že kontrola vnitřních maximálních
cen, i když je v souladu s ostatními ustanoveními tohoto článku,
může poškodit zájmy smluvních stran, které dodávají dovážené
výrobky. Z toho důvodu smluvní strany, uplatňující taková
opatření, vezmou v úvahu zájmy vyvážejících smluvních stran, aby v
nejvyšší možné míře vyloučily tyto škodlivé vlivy.
10. Ustanovení tohoto článku nezabraňují žádné smluvní
straně, aby zavedla nebo udržovala vnitřní množstevní předpisy,
týkající se osvětlených kinematografických filmů, pokud tyto
předpisy vyhovují požadavkům článku IV.
Čl.IV
Zvláštní ustanovení o kinematografických filmech
Jestliže některá smluvní strana zavede nebo udržuje vnitřní
množstevní předpisy, týkající se osvětlených kinematografických
filmů, budou mít tyto předpisy formu promítacích kontingentů
odpovídajících těmto požadavkům:
a) Promítací kontingenty mohou vyžadovat promítání
kinematografických filmů domácího původu během určité
minimální části celkové promítací doby skutečně použité v
určitém období ne kratším než jeden rok při obchodním
předvádění všech filmů jakéhokoliv původu. Tyto kontingenty
budou stanoveny na základě promítací doby v každém promítacím
sále ročně nebo na základě jejího ekvivalentu.
b) S výjimkou promítací doby, vyhrazené v promítacím kontingentu
filmům domácího původu, nebude žádná promítací doba, ani
taková, která by byla administrativním opatřením uvolněna z
promítací doby vyhrazené filmům domácího původu, právně ani
fakticky přidělována žádným zdrojům dodávek.
c) Bez ohledu na ustanovení pododstavce b) tohoto článku může
kterákoli smluvní strana udržovat promítací kontingenty
odpovídající požadavkům pododstavce a) tohoto článku, které
vyhrazují minimální část promítací doby filmům určitého
původu, jiného než domácího za předpokladu, že taková
minimální doba promítací doby nebude zvýšena nad úroveň ke dni
10. dubna 1947.
d) Promítací kontingenty budou předmětem jednání o jejich omezení
uvolnění nebo odstranění.
Čl.V
Svoboda průvozu
1. Zboží (včetně zavazadel) jakož i plavidla a jiné dopravní
prostředky se považují za provážené územím smluvní strany, když
jejich doprava tímto územím, ať s překládáním či bez něho, ať s
uskladněním nebo vyložením a znovuzaložením či bez nich, nebo ať
byl změněn způsob dopravy či nikoli, je jen úsekem celé cesty,
začínající a končící vně hranic smluvní strany, jejímž územím je
tato doprava uskutečňována. Doprava tohoto druhu nazývá se v tomto
článku "průvozní doprava".
2. Zajišťuje se svoboda průvozu pro průvozní dopravu na území
jiné smluvní strany nebo z něho územím každé smluvní strany po
cestách nejvýhodnějších pro mezinárodní průvoz. Nebude se činit
rozdíl podle vlajky plavidel, místa původu, odeslání, vstupu,
výstupu nebo určení zboží ani podle jiných okolností, týkajících
se vlastnictví zboží, plavidel nebo jiných dopravních prostředků.
3. Každá smluvní strana může požadovat, aby průvozní doprava
přes její území byla deklarována příslušnému celnímu úřadu, avšak,
s výjimkou případu, že by nebyly dodrženy platné celní zákony a
předpisy, nebude taková doprava, přicházející z území jiných
smluvních stran nebo do něho směřující, podrobena zbytečným
zdržováním nebo omezením a bude osvobozena od cel i všech
průvozních daní nebo jiných dávek ukládaných v souvislosti s
průvozem, s výjimkou dopravních poplatků nebo jiných poplatků
úměrných administrativním nákladům způsobeným průvozem nebo
nákladům na poskytnuté služby.
4. Všechny dávky a nařízení smluvních stran, vztahující se na
průvozní dopravu do území ostatních smluvních stran nebo z něho,
budou přiměřené se zřetelem k dopravním podmínkám.
5. Každá smluvní strana poskytne průvozní dopravě do území
kterékoli jiné smluvní strany nebo z něho v oboru všech dávek,
nařízení a formalit spojených s průvozem zacházení ne méně
příznivé než zacházení poskytované průvozní dopravě do kterékoli
třetí země nebo z ní*/.
6. Každá smluvní strana poskytne výrobkům, které byly
provezeny územím jiné smluvní strany, zacházení ne méně příznivé,
než které by bylo takovým výrobkům poskytnuto, kdyby byly
dopraveny z místa původu na místo určení, aniž by prošly územím
této jiné smluvní strany. Každá smluvní strana může však setrvat
na svých požadavcích přímé dopravy, platných k datu této Dohody,
pokud jde o jakékoli zboží, u něhož je přímá doprava podmínkou pro
projednání podle preferenčních celních sazeb nebo má vliv na
způsob zajišťování hodnoty, předepsaný touto smluvní stranou k
účelům vyměření cla.
7. Ustanovení tohoto článku se nevztahuje na letadla v
průvozní dopravě, ale vztahují se na letecký průvoz zboží (včetně
zavazadel).
Čl.VI
Antidumpingová a vyrovnávací cla
1. Smluvní strany uznávají, že dumping, jímž se zboží jedné
země uvádí na trh druhé země za cenu nižší, než je jeho normální
hodnota, je zavrženíhodný, působí-li, nebo hrozí-li způsobit
podstatnou újmu výrobnímu odvětví existujícímu na území smluvní
strany, nebo zdržuje-li citelně vybudování domácího výrobního
odvětví. Pro účely tohoto článku bude výrobek považován za uváděný
na trh dovozní země za cenu nižší, než je jeho normální hodnota,
jestliže cena výrobku vyváženého z jedné země do druhé
a) je nižší než při běžném obchodu srovnatelná cena obdobného
výrobku, určeného pro spotřebu ve vývozní zemi, nebo
b) jestliže není takové domácí ceny, je nižší než buď
i) nejvyšší srovnatelná cena obdobného výrobku při jeho
vývozu do některé třetí země při běžném obchodu, nebo
ii) výrobní náklady tohoto výrobku v zemi původu, zvýšené o
přiměřenou přirážku za prodejní výlohy a zisk.
V jednotlivých případech je třeba patřičně přihlédnout k
rozdílům v podmínkách a způsobu prodeje, k rozdílům ve zdanění
a k jiným rozdílům ovlivňujícím porovnatelnost cen*/.
2. Za účelem vyrovnání nebo zabránění dumpingu může smluvní
strana uvalit na kterýkoli dumpingový výrobek antidumpingové clo
nepřevyšující dumpingové rozpětí u tohoto výrobku. Pro účely
tohoto článku se za dumpingové rozpětí považuje cenový rozdíl
stanovený podle ustanovení odstavce 1*/.
3. Žádné vyrovnávací clo z jakéhokoli výrobku území kterékoli
smluvní strany, dováženého na území kterékoli jiné smluvní strany,
nebude vybíráno vyšší částkou, než je odhadnutá prémie nebo
subvence, o níž bylo zjištěno, že byla přímo nebo nepřímo
poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz takového výrobku v zemi
původu nebo vývozu včetně jakékoli zvláštní subvence poskytnuté na
dopravu tohoto zboží. Výrazem "vyrovnávací clo" se rozumí zvláštní
clo vybírané za účelem vyrovnání jakékoliv prémie nebo subvence,
jež byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo
vývoz jakéhokoli zboží*/.
4. Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na
území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben
antidumpingovému nebo vyrovnávacímu clu proto, že byl osvobozen od
cel nebo daní, ukládaných na obdobný výrobek určený k spotřebě v
zemi původu nebo vývozu, nebo proto, že taková cla nebo daně byly
vráceny.
5. Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na
území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben současně
antidumpingovému i vyrovnávacímu clu, aby bylo čeleno stejnému
případu dumpingu nebo vývozního subvencování.
6.
a) Žádná smluvní strana neuloží antidumpingové nebo
vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku z území
jiné smluvní strany, ledaže by zjistila, že účinek
dumpingu nebo subvencování je v daném případě takový,
že působí nebo hrozí způsobit podstatnou újmu
existujícímu domácímu výrobnímu odvětví, nebo že
podstatně zdržuje vybudování domácího výrobního
odvětví.
b) SMLUVNÍ STRANY mohou upustit od podmínek stanovených v
pododstavci a) tohoto odstavce a povolit některé
smluvní straně, aby ukládala antidumpingové nebo
vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku k vyrovnání
dumpingu nebo subvencování, které působí nebo hrozí
způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví na území
jiné smluvní strany, vyvážející dotyčný výrobek na
území dovážející smluvní strany. SMLUVNÍ STRANY upustí
od podmínek stanovených v pododstavci a) tohoto
odstavce a povolí uložení vyrovnávacího cla v
případech, kdy zjistí, že subvence způsobuje nebo hrozí
způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví na území
jiné smluvní strany, která vyváží dotyčný výrobek na
území dovážející smluvní strany*/.
c) Za výjimečných okolností, kdy odklad by mohl působit
škodu, kterou by bylo obtížné napravit, může však
smluvní strana uložit vyrovnávací clo k účelu zmíněnému
v pododstavci b) tohoto odstavce bez předchozího
souhlasu SMLUVNÍCH STRAN s výhradou, že takové opatření
bude ihned oznámeno SMLUVNÍM STRANÁM a že vyrovnávací
clo bude neprodleně odvoláno, jestliže SMLUVNÍ STRANY
je neschválí.
7. Systém, který má stabilizovat domácí ceny některého
základního výrobku nebo zajistit výnos plynoucí domácím výrobcům z
takového zboží nezávisle na pohybu vývozních cen a který občas
umožňuje prodej takového zboží na vývoz za cenu nižší, než je
srovnatelná cena požadovaná za obdobné zboží od kupujících na
domácím trhu, nebude považován za systém, který by působil
podstatnou újmu ve smyslu odstavce 6, jestliže se zjistí
konzultací mezi smluvními stranami, majícími podstatný zájem na
dotyčném zboží, že
a) v důsledku tohoto systému bylo toto zboží prodáváno pro vývoz
též za cenu vyšší, než je srovnatelná cena požadovaná za
obdobné zboží od kupujících na domácím trhu, a
b) v důsledku účinné úpravy výroby nebo z jiného důvodu funguje
tento systém tak, že nepodněcuje vývoz nenáležitým způsobem,
nebo že jinak vážně neškodí zájmům ostatních smluvních stran.
Čl.VII
Zjišťování hodnoty k celním účelům
1. Smluvní strany uznávají platnost všeobecných zásad pro
zjišťování hodnoty, uvedených v následujících odstavcích tohoto
článku, a zavazují se, že je uvedou v účinnost u všech výrobků
podléhajících clu nebo jiným dávkám*/ nebo omezením dovozu a
vývozu, založeným na hodnotě nebo podle ní jakkoli upraveným.
Kromě toho na žádost jiné smluvní strany přezkoumají ve smyslu
těchto zásad provádění kteréhokoli svého zákona nebo jiného
právního předpisu, týkajícího se zjišťování hodnoty k celním
účelům. SMLUVNÍ STRANY mohou žádat od smluvních stran zprávy o
tom, jaká opatření učinily podle ustanovení tohoto článku.
2.
a) Celní hodnota dovezeného zboží má být založena na
skutečné hodnotě dovezeného zboží, z něhož se clo
vyměřuje, nebo na skutečné hodnotě obdobného zboží a
nemá být založena na hodnotě zboží domácího původu nebo
na libovolných či fiktivních hodnotách*/.
b) "Skutečnou hodnotou" má být cena, za kterou se v době a
na místě určeném předpisy dovážející země takové nebo
obdobné zboží prodává nebo nabízí k prodeji při běžném
obchodu za podmínek neomezené soutěže. Pokud se v
konkrétním případě cena takového nebo obdobného zboží
řídí jeho množstvím, má se cena v úvahu přicházející
týkat, podle volby dovozní země učiněné jednou pro
vždy, buď i) porovnatelných množství, nebo
ii) množství, jež nejsou nepříznivější pro dovozce, než
kdyby se vzalo za základ největší množství tohoto
zboží, jaké bylo vskutku prodáno v obchodě mezi vývozní
a dovozní zemí.
c) Nedá-li se skutečná hodnota zjistit podle pododstavce
b) tohoto odstavce, má být celní hodnota založena na
nejbližším zjistitelném ekvivalentu takové hodnoty.
3. Celní hodnota jakéhokoli dováženého výrobku nemá zahrnovat
částku jakékoli vnitřní daně, platné v zemi původu nebo vývozu, od
níž byl dovezený výrobek osvobozen nebo která byla nebo bude
vrácena.
4.
a) Musí-li některá smluvní strana k účelům odstavce 2
tohoto článku převést cenu vyjádřenou v měně jiné země
na měnu vlastní, bude přepočítací kurs, jehož bude
použito, založen pro každou dotčenou měnu na paritě,
jak byla stanovena podle Článků Dohody o Mezinárodním
měnovém fondu nebo na přepočítacím kursu uznaném
Fondem, nebo na paritě stanovené v souladu se zvláštní
devizovou dohodou uzavřenou podle článku XV této
Dohody, pokud tento odstavec nestanoví jinak.
b) Nebyla-li taková parita stanovena a žádný takový
přepočítací kurs uznán, bude přepočítací kurs odpovídat
skutečné běžné hodnotě takové měny v obchodních
stycích.
c) SMLUVNÍ STRANY určí v dohodě s Mezinárodním měnovým
fondem pravidla, podle kterých mají smluvní strany
přepočítávat kteroukoli cizí měnu, pro kterou se v
souladu s Články Dohody o Mezinárodním měnovém fondu
udržuje několikerý přepočítávací kurs. Takových
pravidel může použít kterákoli smluvní strana na
takovéto cizí měny k účelům odstavce 2 tohoto článku
jako alternativy na místě použití paritních hodnot.
Dokud SMLUVNÍ STRANY neurčí taková pravidla, může každá
smluvní strana použít na kteroukoli takovouto cizí měnu
k účelům odstavce 2 tohoto článku přepočítacích
pravidel, která mají skutečně vyjádřit hodnotu této
cizí měny v obchodních stycích.
d) Žádné ustanovení tohoto odstavce nesmí být vykládáno
tak, aby vyžadovalo, aby kterákoli smluvní strana
změnila způsob přepočítávání měn k celním účelům, jehož
používá na svém území k datu této Dohody, jestliže by
taková změna způsobila všeobecně zvýšení částek, které
mají být na cle placeny.
5. Základy a způsoby určování hodnoty výrobků podrobených clu
nebo jiným dávkám nebo omezením, založeným na hodnotě nebo podle
ní jakkoli upraveným, mají být stálé a mají být uveřejněny tak,
aby obchodníci mohli odhadnout celní hodnotu s dostatečnou
přibližností.
Čl.VIII
Poplatky a formality při dovozu a vývozu*/
1.
a) Všechny poplatky a dávky jakékoli povahy (jiné než
dovozní a vývozní cla a jiné než daně ve smyslu článku
III) ukládané smluvními stranami při dovozu nebo vývozu
nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem budou omezeny
na částku odpovídající přibližným nákladům na
poskytnuté služby a nebudou představovat nepřímou
ochranu domácím výrobkům nebo zdanění dovozu nebo
vývozu k fiskálním účelům.
b) Smluvní strany uznávají, že je třeba snížit počet a
rozmanitost poplatků a dávek zmíněných v pododstavci
a).
c) Smluvní strany také uznávají, že je třeba omezit na
nejmenší míru účinky a složitost dovozních a vývozních
formalit a zmírnit a zjednodušit požadavky týkající se
listinných dokladů*/ při dovozu a vývozu.
2. Smluvní strana přezkoumá na žádost jiné smluvní strany
nebo na žádost SMLUVNÍCH STRAN působení svých zákonů a jiných
předpisů z hlediska ustanovení tohoto článku.
3. Žádná smluvní strana nebude ukládat přísné tresty pro
menší porušení celních předpisů nebo celního řízení. Zvláště
nebude ukládat tresty těžší než takové, které jsou nutné jako
pouhá výstraha, jde-li o opomenutí nebo omyl v dokladech
předkládaných celním úřadům, který je snadno napravitelný a stal
se zřejmě bez podvodného úmyslu nebo hrubé nedbalosti.
4. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovat na poplatky,
dávky, formality a požadavky ukládané úřady v souvislosti s
dovozem nebo vývozem včetně těch, které se týkají
a) konzulárních úkonů, jako jsou konzulární faktury nebo
osvědčení;
b) množstevních omezení;
c) licenčního řízení;
d) devizové kontroly;
e) statistické služby;
f) dokladů, jež mají být předloženy, dokumentace a vydávání
osvědčení;
g) rozborů a prohlídek;
h) karantény, sanitární kontroly a desinfekce.
Čl.IX
Označení původu
1. Každá smluvní strana poskytne výrobkům území jiných
smluvních stran, pokud jde o předpisy a označování původu,
zacházení ne méně příznivé než zacházení poskytované obdobným
výrobkům kterékoli třetí země.
2. Smluvní strany uznávají, že při vydávání a provádění
zákonů a jiných předpisů, týkajících se označení původu mají být
na nejmenší míru omezeny potíže a nesnáze, které taková opatření
mohou způsobit obchodu a výrobnímu odvětví vývozních zemí; přitom
je nutno náležitě přihlédnout k potřebě ochrany spotřebitelů proti
podvodným nebo klamavým označením.
3. Kdykoli to bude administrativně proveditelné, mají smluvní
strany dovolit, aby požadovaná označení původu byla připojována v
době dovozu.
4. Zákony a jiné předpisy smluvních stran, týkající se
označování dovážených výrobků, mají být takové, aby se jim mohlo
vyhovět, aniž by se výrobky poškodily, nebo aniž by se podstatně
snížila jejich hodnota nebo nepřiměřeně zvýšila jejich pořizovací
cena.
5. Zásadně nemá kterákoli smluvní strana ukládat zvláštní
dávky ani pokuty proto, že před dovozem nebylo vyhověno předpisům
o označení, pokud nebylo dodatečné označení nenáležitě odkládáno,
nebo pokud nebylo připojeno označení způsobilé uvést v omyl nebo
pokud nebylo předepsané označení úmyslně opomenuto.
6. Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat, aby zabránily
používání obchodních označení způsobem, který by uváděl v omyl co
do skutečného původu výrobku, a to na újmu regionálního nebo
zeměpisného pojmenování výrobků území některé smluvní strany,
chráněných jejím zákonodárstvím. Každá smluvní strana plně a s
porozuměním posoudí žádosti nebo připomínky, které jí případně
předloží kterákoli jiná smluvní strana a které se budou týkat
provádění závazku stanoveného v předešlé větě ohledně pojmenování
výrobků, jež jí byla touto smluvní stranou oznámena.
Čl.X
Uveřejňování a provádění obchodních předpisů
1. Zákony, jiné předpisy, soudní rozhodnutí a správní
opatření všeobecného dosahu, uvedené v účinnost kteroukoli smluvní
stranou ve věci zařazení nebo zjišťování hodnoty výrobků k celním
účelům nebo ve věci celních sazeb, daní nebo jiných dávek nebo
předpisů, omezení nebo zákazů, týkajících se dovozu nebo vývozu
nebo převodu plateb za dovoz nebo vývoz, nebo týkající se prodeje,
distribuce, dopravy, pojištění, uskladnění, prohlídek,
vystavování, zpracování, míchání nebo jiného používání těchto
výrobků, budou ihned uveřejňovány takovým způsobem, aby se s nimi
vlády a obchodníci mohli seznámit. Dohody, týkající se mezinárodní
obchodní politiky, které jsou v platnosti mezi vládou nebo vládním
orgánem kterékoli smluvní strany a vládou nebo vládním orgánem
kterékoli jiné smluvní strany, budou rovněž uveřejňovány.
Ustanovení tohoto odstavce nebudou vyžadovat, aby kterákoli
smluvní strana poskytla důvěrnou informaci, která by ztěžovala
provádění právních předpisů nebo která by se jinak příčila
veřejnému zájmu, nebo která by byla na újmu oprávněných obchodních
zájmů jednotlivých podniků, ať veřejných či soukromých.
2. Žádné opatření všeobecného dosahu, učiněné kteroukoli
smluvní stranou, které způsobí zvýšení celní sazby nebo jiné dávky
z dovozu za platných a jednotně prováděných podmínek nebo kterým
se dovoz či převod platů za dovoz zatěžuje novým nebo těžším
požadavkem, omezením nebo zákazem, nebude uvedeno v účinnost
dříve, než bylo úředně vyhlášeno.
3.
a) Každá smluvní strana bude provádět jednotným,
nestranným a přiměřeným způsobem všechny své zákony,
jiné předpisy, rozhodnutí a opatření, uvedené v
odstavci 1 tohoto článku.
b) Každá smluvní strana bude udržovat nebo zřídí co
nejdříve soudní, rozhodčí nebo správní stolice nebo
řízení za tím účelem, aby inter alia bezodkladně
přezkoumávaly nebo opravovaly správní opatření,
týkající se celních věcí. Takovéto stolice nebo řízení
budou nezávislé na orgánech pověřených správním
výkonem; jejich rozhodnutí budou těmito orgány
provedena a budou směrodatná pro jejich správní
činnost, pokud nebude podáno u příslušného vyššího
soudu nebo stolice odvolání v odvolací lhůtě předepsané
pro dovozce, s výhradou, že ústřední správa nadřízená
tomuto správnímu orgánu může učinit opatření, aby
dosáhla přezkoumání záležitosti v dalším řízení, je-li
možno důvodně předpokládat, že rozhodnutí je v rozporu
se zásadami stanovenými zákonem nebo v rozporu se
skutečnostmi.
c) Ustanovení pododstavce b) tohoto odstavce nebudou
vyžadovat, aby byla odstraněna nebo nahrazena řízení
platná na území smluvní strany k datu této Dohody,
která skutečně zabezpečují objektivní a nestranné
přezkoumání správních opatření, i když taková řízení
nejsou úplně nebo právně nezávislá na orgánech
pověřených správním výkonem. Každá smluvní strana,
používající taková řízení, poskytne o nich SMLUVNÍM
STRANÁM na požádání úplnou informaci, aby mohly
zjistit, zda taková řízení odpovídají požadavkům
stanoveným v tomto pododstavci.
Čl.XI*/
Všeobecné odstranění množstevních omezení
1. Žádné zákazy nebo omezení jiná než cla, daně nebo jiné
dávky, ať jsou prováděna kvótami, dovozními nebo vývozními
licencemi nebo jinými opatřeními, nebudou zaváděny nebo udržovány
žádnou smluvní stranou na dovoz jakéhokoli výrobku území kterékoli
jiné smluvní strany nebo na vývoz nebo prodej pro vývoz jakéhokoli
výrobku určeného pro území kterékoli jiné smluvní strany.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nebudou týkat:
a) vývozních zákazů nebo omezení dočasně používaných proto, aby
se zamezil nebo odstranil kritický nedostatek potravin nebo
jiných výrobků nezbytných pro vyvážející smluvní stranu;
b) dovozních nebo vývozních zákazů nebo omezení, nutných k tomu,
aby byly uplatňovány normy nebo předpisy pro zařazení,
hodnocení nebo prodej zboží v mezinárodním obchodě;
c) dovozních omezení, týkajících se jakéhokoli zemědělského nebo
rybářského výrobku, dováženého v jakékoli formě*/, a nutných k
tomu, aby byla provedena vládní opatření, jichž účelem je
i) omezit množství obdobného domácího výrobku, který smí být
prodáván nebo vyráběn, nebo není-li podstatné domácí
výroby obdobného výrobku, omezit množství domácího
výrobku, který dovezeným výrobkem může být přímo
nahrazen; nebo
ii) odstranit přechodný přebytek obdobného domácího výrobku,
nebo, není-li podstatné domácí výroby obdobného výrobku,
takového domácího výrobku, který může být dovezeným
výrobkem přímo nahrazen, a to tím, že se tento přebytek
dá k dispozici některým skupinám domácích spotřebitelů
zdarma nebo za cenu nižší, než jsou běžné tržní ceny;
nebo
iii) omezit množství, které může být vyrobeno z jakéhokoli
živočišného výrobku, jehož výroba zcela nebo z velké
části je přímo závislá na dovozu zboží, jestliže domácí
výroba tohoto zboží je poměrně nepatrná.
Každá smluvní strana uplatňující omezení dovozu jakéhokoli
výrobku podle pododstavce c) tohoto odstavce veřejně oznámí úhrnné
množství nebo úhrnnou hodnotu výrobku, které bude povoleno dovážet
během určitého budoucího časového období, a každou změnu v takovém
množství nebo hodnotě. Kromě toho žádná omezení používaná podle
pododstavce i) nebudou takového rázu, aby snižovala úhrn dovozu v
poměru k úhrnu domácí výroby v porovnání s poměrem, o kterém se
může rozumně mít za to, že by mezi nimi byl, kdyby tu nebylo
omezení. Při určování tohoto poměru bude smluvní strana brát v
náležitou úvahu poměr, který tu byl během dřívějšího
reprezentativního období a dále jakékoli zvláštní činitelé*/,
které mohly nebo mohou mít vliv na obchod s dotčeným výrobkem.
Čl.XII*/
Omezení k ochraně platební bilance
1. Nehledíc k ustanovením odstavce 1 článku XI může každá
smluvní strana za účelem ochrany své vnější finanční pozice a své
platební bilance omezit množství nebo hodnotu zboží povoleného k
dovozu za podmínek stanovených v dalších odstavcích tohoto článku.
2.
a) Dovozní omezení zavedená, udržovaná nebo zostřovaná
smluvní stranou podle tohoto článku nepřekročí rozsah
potřebný k tomu,
i) aby se zabránilo bezprostřední hrozbě vážného
poklesu jejích měnových rezerv nebo aby takový
pokles byl zastaven, nebo
ii) aby se dosáhlo přiměřené míry zvýšení jejích
měnových rezerv, jde-li o smluvní stranu s velmi
nízkými měnovými rezervami.
V obou případech se patřičně přihlédne ke všem
zvláštním činitelům, které mohou ovlivnit měnové
rezervy takové smluvní strany nebo její potřebu
měnových rezerv, jakož i k její potřebě vhodného
použití zvláštních zahraničních úvěrů nebo jiných
zdrojů, jsou-li takové úvěry nebo zdroje k dispozici.
b) Smluvní strany používající omezení podle pododstavce a)
tohoto odstavce je budou postupně uvolňovat tak, jak se
podmínky budou zlepšovat, udržujíce je pouze v rozsahu,
v němž podmínky, uvedené ve zmíněném pododstavci, ještě
odůvodňují jejich používání. Budou je odstraňovat,
jestliže jejich zavedení nebo udržování nebude již
odůvodněno podmínkami podle zmíněného pododstavce.
3.
a) Smluvní strany se zavazují, že při provádění své
vnitřní politiky náležitě přihlédnou k tomu, že je
třeba, aby udržovaly nebo obnovily rovnováhu své
platební bilance na zdravém a trvalém základě, a že je
žádoucí, aby zabránily nehospodárnému využívání
výrobních zdrojů. Uznávají, že k dosažení těchto cílů
je žádoucí pokud možno přijímat opatření, která
mezinárodní obchod spíše rozvíjejí než jej omezují.
b) Smluvní strany uplatňující omezení podle tohoto článku
mohou určit dosah dovozních omezení na jednotlivé
výrobky nebo skupiny výrobků tak, že budou dávat
přednost dovozu těch výrobků, které jsou důležitější.
c) Smluvní strany uplatňující omezení podle tohoto článku
se zavazují, že:
i) se vystříhají zbytečného poškozování obchodních
nebo hospodářských zájmů kterékoli jiné smluvní
strany*/;
ii) nebudou používat omezení, jež by nepřiměřeně
bránila dovozu jakéhokoli druhu zboží v nepatrných
obchodních množstvích, jehož vyloučení by
porušovalo pravidelná obchodní spojení; a
iii) nebudou používat omezení, která by znemožňovala
dovoz obchodních vzorků nebo zabraňovala tomu, aby
mohly být plněny předpisy o řízení, týkajících se
patentu, ochranných známek, autorských práv apod.
d) Smluvní strany uznávají, že jako důsledek vnitřní
politiky zaměřené k dosažení a udržení plné a
produktivní zaměstnanosti nebo k rozvoji hospodářských
zdrojů může u některé smluvní strany vzniknout velká
poptávka po dovozech, která může způsobit ohrožení
jejích měnových rezerv ve smyslu zmíněném v odstavci 2
a) tohoto článku. Proto nebude žádná smluvní strana,
která jinak postupuje v souladu s ustanoveními tohoto
článku, nucena odvolat nebo změnit omezení z toho
důvodu, že by změna této politiky učinila omezení
udržovaná podle tohoto článku zbytečnými.
4.
a) Smluvní strana, která zavede nová omezení nebo zvýší
všeobecnou úroveň dosavadních omezení podstatným
zostřením opatření zavedených podle tohoto článku, bude
ihned po zavedení nebo zostření těchto omezení (nebo,
pokud je to proveditelné, předem) konzultovat se
SMLUVNÍMI STRANAMI povahu svých potíží v platební
bilanci, jiná možná nápravná opatření a možný účinek
těchto omezení na hospodářství ostatních smluvních
stran.
b) SMLUVNÍ STRANY přezkoumají ke dni, který určí*/,
všechna omezení podle tohoto článku, která jsou toho
dne ještě v účinnosti. Počínaje jedním rokem po tomto
datu budou smluvní strany, které používají dovozních
omezení podle tohoto článku, vstoupí každoročně do
konzultací se SMLUVNÍMI STRANAMI způsobem uvedeným v
pododstavci a) tohoto odstavce.
c)
i) Shledají-li SMLUVNÍ STRANY při konzultacích s
některou smluvní stranou podle pododstavce a) nebo
b), že omezení nejsou slučitelná s ustanoveními
tohoto článku nebo s ustanoveními článku XIII (s
výhradou ustanovení článku XIV), vyznačí povahu
tohoto rozporu a mohou doporučit, aby omezení byla
patřičně změněna.
ii) Dojdou-li však SMLUVNÍ STRANY na základě
konzultací k rozhodnutí, že omezení jsou v
závažném rozporu s ustanoveními tohoto článku nebo
článku XIII (s výhradou ustanovení článku IV) a že
tím je poškozován nebo ohrožován obchod některé
smluvní strany, sdělí to smluvní straně, která
těchto omezení používá, a učiní vhodná doporučení,
aby dotyčná omezení byla v dané lhůtě uvedena v
soulad s těmito ustanoveními. Nevyhoví-li dotyčná
smluvní strana těmto doporučením v dané lhůtě,
mohou SMLUVNÍ STRANY zprostit kteroukoli smluvní
stranu, jejíž obchod je omezeními nepříznivě
postižen, z takových závazků vyplývajících z této
Dohody vůči smluvní straně používající těchto
omezení, které budou považovat za těchto okolností
za přiměřené.
d) SMLUVNÍ STRANY vyzvou kteroukoli smluvní stranu
používající omezení podle tohoto článku, aby s nimi
zahájila konzultace, požádá-li o to jiná smluvní
strana, která může důvodně prokázat, že omezení jsou
neslučitelná s ustanoveními tohoto článku nebo s
ustanoveními článku XIII (s výhradou ustanovení článku
XIV) a že její obchod je tím nepříznivě postižen.
SMLUVNÍ STRANY však nevydají takovouto výzvu dokud
nezjistí, že přímé rozhovory mezi dotyčnými smluvními
stranami nebyly úspěšné. Nedojde-li na základě konzultací
se SMLUVNÍMI STRANAMI k dohodě a SMLUVNÍ STRANY rozhodnou,
že omezení jsou uplatňována způsobem neslučitelným s
těmito ustanoveními a že obchod smluvní strany, která dala
podnět k tomuto řízení, je tím poškozen nebo ohrožen,
doporučí odvolání nebo změnu omezení. Nebudou-li omezení
ve lhůtě, kterou mohou SMLUVNÍ STRANY stanovit, odvolána
nebo změněna, mohou SMLUVNÍ STRANY zprostit smluvní
stranu, která dala podnět k tomuto řízení, ze závazků
vyplývajících z této Dohody vůči smluvní straně
uplatňující tato omezení v rozsahu, který budou považovat
za těchto okolností za přiměřený.
e) Při postupu podle tohoto odstavce přihlédnou SMLUVNÍ
STRANY k zvláštním vnějším okolnostem, které nepříznivě
ovlivňují vývozní obchod smluvní strany používající
omezení*/.
f) Rozhodnutí podle tohoto odstavce budou vydávána
urychleně a pokud možno do šedesáti dní od zahájení
konzultací.
5. Nabude-li používání dovozních omezení podle tohoto článku
trvalé povahy a velkého rozsahu a bude tak vyjadřovat stav
všeobecné nerovnováhy, jež omezuje mezinárodní obchod, dají
SMLUVNÍ STRANY podnět k rozpravám, jejichž účelem bude uvážit, zda
by nemohla být buď smluvními stranami, jejichž platební bilance
jsou pod tlakem, nebo smluvními stranami, jejichž platební bilance
mají mimořádně příznivou tendenci, nebo konečně jakoukoli
příslušnou mezivládní organizací učiněna jiná opatření, jimiž by
se odstranily základní příčiny této nerovnováhy. Na vyzvání
SMLUVNÍCH STRAN se smluvní strany zúčastní takových rozprav.
Čl.XIII*/
Nediskriminační provádění množstevních omezení
1. Žádný zákaz nebo omezení dovozu jakéhokoli výrobku území
kterékoli jiné smluvní strany nebo vývozu jakéhokoli výrobku
určeného pro území kterékoli jiné smluvní strany nebude uplatňován
žádnou smluvní stranou, ledaže by byl podobně zakazován nebo
omezován dovoz obdobného výrobku ze všech třetích zemí nebo vývoz
obdobného výrobku do všech třetích zemí.
2. Při uplatňování dovozních omezení na jakýkoli výrobek
budou smluvní strany usilovat o takové rozdělení obchodu tímto
výrobkem, které se pokud možno co nejvíce přiblíží podílům, jichž
by různé smluvní strany mohly dosíci, kdyby tu takových omezení
nebylo, a za tím účelem budou zachovávat tato ustanovení:
a) kde to je proveditelné, budou stanoveny kvóty, představující
celkové množství povolených dovozů (ať již rozdělené na
dodávající země či nikoli), a jejich množství bude vyhlášeno v
souladu s odstavcem 3 b) tohoto článku;
b) v případech, kde celkové kvóty nejsou uskutečnitelné, mohou
být omezení uplatňována ve formě dovozních licencí nebo
povolení bez celkového kontingentu;
c) smluvní strany nebudou, ledaže pro účely správy kvót
rozdělených podle pododstavce d) tohoto odstavce, žádat, aby
dovozních licencí nebo povolení bylo použito pro dovoz
dotčeného výrobku z určité země nebo zdroje;
d) v případech, kde je kvóta předem rozdělována mezi dodávající
země, může se smluvní strana, uplatňující omezení, dohodnout o
přiřčení podílů na této kvótě se všemi ostatními smluvními
stranami, jež mají podstatný zájem na dodávkách dotyčného
výrobku. V případech, kde tohoto způsobu nelze dobře použít,
dotyčná smluvní strana přidělí smluvním stranám, jež mají
podstatný zájem na dodávkách daného výrobku, podíly na
celkovém množství nebo celkové hodnotě dováženého výrobku,
které budou úměrné dodávkám uskutečněným těmito smluvními
stranami během dřívějšího reprezentativního období, přičemž se
patřičně vezmou v úvahu kterékoli zvláštní okolnosti, které
mohly nebo budou mít vliv na obchod tímto výrobkem. Nebudou
ukládány podmínky nebo formality, které by bránily kterékoli
smluvní straně plně vyčerpat podíl, přidělený jí na celkovém
množství nebo hodnotě, s výhradou, že dovoz má být uskutečněn
ve stanoveném časovém období, na něž se kvóta vztahuje*/.
3.
a) V případech, kde v souvislosti s omezením dovozu se
vydávají dovozní licence, poskytne smluvní strana
uplatňující omezení, na žádost kterékoli smluvní
strany, jež má zájem na obchodu dotyčným výrobkem,
všechny podstatné informace o tom, jak se omezení
provádějí, o dovozních licencích vydaných během
nedávného období a o rozdělení takových licencí mezi
dodávající země, s výhradou, že tu nebude závazek
podávat informace o jménech dovážejících nebo
dodávajících podniků.
b) V případě dovozních omezení, zahrnujících stanovení
kvót, vyhlásí smluvní strana uplatňující omezení
veřejně celkové množství nebo hodnotu výrobků, jež bude
povoleno dovézt během určitého budoucího období, a
jakoukoli změnu v takovém množství nebo hodnotě.
Jakékoli dodávky dotyčného výrobku, které byly na cestě
v době, kdy tato veřejná vyhláška byla uveřejněna,
nebudou vyloučeny z projednání v dovozu s výhradou, že
tam, kde to bude proveditelné, budou moci být započteny
do množství, jež bylo povoleno dovézt v dotyčném
časovém období, nebo bude-li třeba, do množství, jež
bude povoleno dovézt v nejbližším časovém období, a
dále s výhradou, že jestliže některá smluvní strana
obvykle vyjímá z takovýchto omezení výrobky projednané
do volného oběhu nebo projednané ze skladiště do
volného oběhu během třiceti dní ode dne uveřejnění
takové vyhlášky, bude taková praxe považována za zcela
vyhovující ustanovením tohoto pododstavce.
c) U kvót rozdělených mezi dodávající země bude smluvní
strana, jež uplatňuje omezení, bezodkladně oznamovat
všem ostatním smluvním stranám, jež mají zájem na
dodávkách dotyčného výrobku, jaké podíly na kvótě podle
množství nebo hodnoty byly na jednotlivé dodavatelské
země rozvrženy pro běžné období, a uvede to ve známost
veřejnou vyhláškou.
4. Pokud jde o omezení uplatňovaná podle odstavce 2 d) tohoto
článku nebo odstavce 2 c) článku XI, bude výběr reprezentativního
období pro jakýkoli výrobek a posouzení jakýchkoli zvláštních
činitelů*/ ovlivňujících obchod s tímto výrobkem zpočátku učiněn
smluvní stranou, jež uplatňuje toto omezení; za předpokladu, že
bude tato smluvní strana na žádost kterékoli jiné smluvní strany,
jež má podstatný zájem na dodávkách tohoto výrobku, nebo na žádost
SMLUVNÍCH STRAN ihned konzultovat s touto jinou smluvní stranou
nebo se SMLUVNÍMI STRANAMI potřebu upravit stanovený podíl nebo
zvolené reprezentativní období nebo znovu posoudit zvláštní
okolnosti, které tu mají vliv, nebo potřebu odstranit podmínky,
formality nebo jiná ustanovení zavedená jednostranně při přidělení
přiměřené kvóty, nebo její neomezené využívání.
5. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovat též na
jakékoli celní kvóty, zavedené nebo udržované kteroukoli smluvní
stranou, a pokud to je možné, budou se zásady tohoto článku
vztahovat též na vývozní omezení.
Čl.XIV*/
Výjimky z pravidla nediskriminace
1. Smluvní strana, která uplatňuje omezení podle článku XII
nebo podle oddílu B článku XVIII, se může při uplatňování těchto
omezení odchýlit od ustanovení článku XIII způsobem, který má
obdobný účinek jako omezení platů a převodů, týkajících se běžných
transakcí, která tato smluvní strana může v dané době uplatňovat
podle článku VIII nebo XIV Článků Dohody o Mezinárodním měnovém
fondu nebo podle obdobných ustanovení zvláštní devizové dohody
uzavřené podle odstavce 6 článku XV*/.
2. Smluvní strana, která uplatňuje dovozní omezení podle
článku XII nebo podle oddílu B článku XVIII, se může se souhlasem
SMLUVNÍCH STRAN dočasně odchýlit od ustanovení článku XIII pokud
jde o malou část svého zahraničního obchodu, jestliže výhody,
které z této odchylky vyplývají pro ni nebo pro zúčastněné smluvní
strany, podstatně převyšují újmu, která by z toho mohla vzejít pro
obchod jiných smluvních stran*/.
3. Ustanovení článku XIII nevylučují, aby skupina území se
společnou kvótou v Mezinárodním měnovém fondu uplatňovala na dovoz
z jiných zemí, nikoli však mezi sebou, omezení podle ustanovení
článku XII nebo oddílu B článku XVIII za předpokladu, že taková
omezení jsou ve všech jiných ohledech slučitelná s ustanoveními
článku XIII.
4. Články XI až XV nebo oddíl B článku XVIII této Dohody
nezabraňují smluvní straně, která uplatňuje dovozní omezení
slučitelné s článkem XII nebo s oddílem B článku XVIII v tom, aby
uplatňovala opatření, jimiž by řídila své vývozy takovým způsobem,
kterým by zvýšila své příjmy v devizách, kterých může použít, aniž
by se odchýlila od ustanovení článku XIII.
5. Články XI až XV nebo oddíl B článku XVIII této Dohody
nevylučují, aby některá smluvní strana uplatňovala množstevních
omezení,
a) která mají stejný účinek jako devizová omezení povolená podle
části 3 b) článku VII Článků Dohody o Mezinárodním měnovém
fondu, nebo
b) podle preferenčních ujednání uvedených v příloze A této Dohody
až do skončení jednání tam uvedených.
Čl.XV
Devizová ujednání
1. SMLUVNÍ STRANY se budou snažit o spolupráci s Mezinárodním
měnovým fondem za tím účelem, aby SMLUVNÍ STRANY a Fond prováděly
koordinovanou politiku v otázkách devizových, patřících do
pravomoci Fondu, i v otázkách množstevních omezení a jiných
obchodních opatření, patřících do pravomoci SMLUVNÍCH STRAN.
2. Ve všech případech, v nichž SMLUVNÍ STRANY mají zkoumat
nebo rozhodovat otázky týkající se měnových rezerv, platebních
bilancí nebo devizových ujednání, budou plně konzultovat s
Mezinárodním měnovým fondem. Při takových konzultacích přijmou
SMLUVNÍ STRANY veškeré nálezy týkající se statistických a jiných
skutečností předložené Fondem, jež mají vztah k devizovým kursům,
měnovým rezervám a platebním bilancím, a přijmou též závěry Fondu
o tom, zda opatření některé smluvní strany v devizových věcech je
v souladu s Články Dohody o Mezinárodním měnovém fondu nebo s
ustanovením zvláštní devizové dohody mezi touto smluvní stranou a
SMLUVNÍMI STRANAMI. Při konečném rozhodování v případech,
zahrnujících kritéria podle odstavce 2 a) článku XII nebo podle
odstavce 9 článku XVIII, přijmou SMLUVNÍ STRANY závěry Fondu o
tom, zda měnové rezervy smluvní strany vážně poklesly, zda mají
nízkou úroveň nebo zda se zvýšily o přiměřený stupeň, jakož i o
finančních stránkách všech jiných otázek, na něž se budou
konzultace v takových případech vztahovat.
3. SMLUVNÍ STRANY budou usilovat o dohodu s Mezinárodním
měnovým fondem, pokud jde o řízení při konzultacích podle odstavce
2 tohoto článku.
4. SMLUVNÍ STRANY se zdrží všech devizových opatření, jež by
byla v rozporu*/ s cílem této Dohody, i všech obchodních opatření,
jež by byla v rozporu s cílem Článků Dohody o Mezinárodním měnovém
fondu.
5. Dojdou-li SMLUVNÍ STRANY kdykoli k názoru, že některá
smluvní strana uplatňuje devizová omezení platů a převodů
souvisejících s dovozem způsobem, neslučitelným s výjimkami
stanovenými pro množstevní omezení v této Dohodě, podají o tom
zprávu Fondu.
6. Kterákoli smluvní strana, která není členem Fondu, se
stane v době, určené SMLUVNÍMI STRANAMI po konzultaci s Fondem,
členem Fondu, nebo nestane-li se tak, uzavře se SMLUVNÍMI STRANAMI
zvláštní devizovou dohodu. Smluvní strana, která přestane být
členem Fondu, uzavře ihned zvláštní devizovou dohodu se SMLUVNÍMI
STRANAMI. Každá zvláštní devizová dohoda, uzavřená smluvní stranou
podle tohoto odstavce, stane se pak součástí jejich závazků podle
této Dohody.
7.
a) Zvláštní devizová dohoda mezi smluvní stranou a
SMLUVNÍMI STRANAMI podle odstavce 6 tohoto článku musí
obsahovat ustanovení, jež budou SMLUVNÍ STRANY
považovat za nutná k tomu, aby devizová opatření
dotyčné smluvní strany nebyla v rozporu s cílem této
Dohody.
b) Podmínky takové dohody nebudou smluvní straně ukládat v
devizových věcech závazky, které by vcelku byly více
omezující než jsou závazky, uložené v Článcích Dohody o
Mezinárodním měnovém fondu členům Fondu.
8. Smluvní strana, která není členem Fondu, poskytne ve
všeobecném rámci ustanovení části 5 článku VIII Článků Dohody o
Mezinárodním měnovém fondu takové informace, jež SMLUVNÍ STRANY
mohou požadovat, aby mohly vykonávat své funkce podle této Dohody.
9. Žádné ustanovení této Dohody nebude vylučovat, aby
a) některá smluvní strana prováděla devizovou kontrolu nebo
devizová omezení v souladu s Články Dohody o Mezinárodním
měnovém fondu nebo s ustanoveními zvláštní devizové dohody
mezi touto smluvní stranou a SMLUVNÍMI STRANAMI, nebo
b) některá smluvní strana prováděla omezení nebo kontrolu dovozu
nebo vývozu, jichž jediným účinkem, vedle účinků dovolených
podle článků XI, XII, XIII a XIV je, aby taková devizová
kontrola nebo devizová omezení byly účinné.
Čl.XVI*/
Subvence
Oddíl A
- Subvence všeobecně
1. Jestliže některá smluvní strana poskytuje nebo udržuje v
platnosti jakoukoli subvenci včetně jakéhokoli způsobu ochrany
důchodu nebo cenové podpory, jež způsobuje přímo nebo nepřímo
zvýšení vývozu jakéhokoli výrobku z jejího území nebo snížení
dovozu jakéhokoli výrobku na její území, oznámí písemně SMLUVNÍM
STRANÁM rozsah a povahu tohoto subvencování, odhad jeho účinku na
množství dotyčného výrobku nebo výrobků, dovážených na území
smluvní strany nebo z něho vyvážených, a okolnosti, které činí
subvenci nutnou. V každém případě, v němž bude rozhodnuto, že
jakoukoli takovou podporou vzniká nebo hrozí vzniknout vážná újma
zájmům kterékoli jiné smluvní strany, projedná smluvní strana
poskytující subvenci, bude-li o to požádána, s dotyčnou smluvní
stranou nebo s dotyčnými smluvními stranami nebo se SMLUVNÍMI
STRANAMI možnost omezení subvencování.
Oddíl B
- dodatečná ustanovení o vývozních subvencích*/
2. Smluvní strany uznávají, že poskytnutí vývozní subvence
některou smluvní stranou na vývoz některého výrobku může mít
škodlivé účinky pro jiné smluvní strany, jak dovážející tak
vyvážející, že může vyvolat nežádoucí poruchy jejich normálních
obchodních zájmů a že může znesnadňovat dosažení cílů této Dohody.
3. Proto by měly smluvní strany usilovat o to, aby se
vystříhaly používání subvencí na vývoz základních výrobků.
Poskytne-li však některá smluvní strana přímo nebo nepřímo
jakýmkoli způsobem subvenci, která způsobuje zvýšení vývozu
některého základního výrobku z jejího území, nebude tato subvence
poskytována způsobem, který by měl za následek, že by tato smluvní
strana získala větší podíl na světovém vývozu tohoto výrobku než
by byl její přiměřený podíl vzhledem k podílům smluvních stran na
obchodě s tímto výrobkem v předcházejícím representativním období
a vzhledem k jakýmkoli zvláštním okolnostem, které mohly nebo
mohou ovlivňovat obchod tímto výrobkem*/.
4. Kromě toho přestanou smluvní strany od 1. ledna 1958 nebo
od nejblíže příštího přijatelného data poskytovat přímo nebo
nepřímo jakýmkoli způsobem subvence na vývoz jakéhokoli výrobku
jiného než základní výrobek, jestliže tato subvence má za následek
prodej takového výrobku pro vývoz za nižší cenu, než je
srovnatelná cena podobného výrobku pro kupující na domácím trhu.
Až do 31. prosince 1957 nerozšíří žádná smluvní strana rozsah
takového subvencování nad jejich rozsah ke dni 1. ledna 1955
zavedením nových subvencí nebo rozšiřováním dosavadních*/.
5. SMLUVNÍ STRANY přezkoumají občas působení ustanovení
tohoto článku, aby zjistily na základě získaných zkušeností, zda
účinně přispívají k uskutečňování cílů této Dohody a zda umožňují
účinně odstraňovat subvencování, které závažně poškozuje obchod
nebo zájmy smluvních stran.
Čl.XVII
Státní obchodní podniky
1.*/
a) Každá smluvní strana, jež zřídí nebo udržuje státní
podnik kdekoliv umístěný, nebo jež udělí kterémukoli
podniku právně nebo fakticky výlučné nebo zvláštní
výsady*/, se zavazuje, že takový podnik bude při svých
nákupech a prodejích, zahrnujících dovoz nebo vývoz,
postupovat v souladu se všeobecnými zásadami o
nediskriminačním zacházení, stanovenými v této Dohodě
pro vládní opatření, jež se vztahují na dovoz nebo
vývoz soukromými obchodníky.
b) Ustanovením pododstavce a) tohoto odstavce nutno
rozumět tak, že se požaduje, aby takové podniky,
berouce patřičný zřetel k ostatním ustanovením této
Dohody, prováděly jakékoli takové nákupy nebo prodeje
pouze podle obchodních úvah*/, jako je cena, jakost,
množství, jež je k dispozici, prodejnost, doprava a
jiné podmínky nákupu nebo prodeje, a aby poskytovaly
podnikům jiných smluvních stran přiměřenou příležitost
v souladu s běžnou obchodní praxí tak, aby mohly
soutěžit v účasti na takových nákupech a prodejích.
c) Žádná smluvní strana nebude zabraňovat žádnému podniku
(ať již jde o podnik uvedený v pododstavci a) tohoto
odstavce či nikoli), který je pod její pravomocí, aby
jednal v souladu se zásadami pododstavců a) a b)
tohoto odstavce.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nebudou uplatňovat
na dovoz výrobků určených pro bezprostřední nebo konečnou vládní
spotřebu a nikoli k dalšímu prodeji či k výrobě zboží*/ na prodej.
Pokud jde o takový dovoz, poskytne každá smluvní strana obchodu
ostatních smluvních stran slušné a spravedlivé zacházení.
3. Smluvní strany uznávají, že podniky toho druhu, jaký je
uveden v odstavci 1 a) tohoto článku, by mohly být provozovány
takovým způsobem, že by z toho mohly vzniknout závažné překážky
obchodu; jednání na základě reciprocity a vzájemných výhod v zájmu
omezení nebo snížení takových překážek jsou proto důležitá pro
rozvoj mezinárodního obchodu*/.
4.
a) Smluvní strany oznámí SMLUVNÍM STRANÁM výrobky, které
jsou na jejich území dováženy nebo z nich vyváženy
podniky toho druhu, jaký je uveden v odstavci 1 a)
tohoto článku.
b) Smluvní strana, která zavede, udržuje nebo povolí
dovozní monopol na výrobek, který není předmětem
koncese podle článku II, sdělí SMLUVNÍM STRANÁM na
žádost jiné smluvní strany, která vykazuje význačný
obchod tímto výrobkem, cenovou přirážku k dovozní
ceně*/ výrobku za nedávné representativní období nebo,
není-li to možné, cenu požadovanou při opětném prodeji
dotyčného výrobku.
c) SMLUVNÍ STRANY mohou na žádost smluvní strany, která se
důvodně domnívá, že její zájmy vyplývající z této
Dohody byly nepříznivě postiženy provozem podniku toho
druhu, jaký je uveden v odstavci 1 a), požádat smluvní
stranu, která zřídila, udržuje nebo povolila dotyčný
podnik, aby podala zprávu o provozu tohoto podniku z
hlediska provádění této Dohody.
d) Ustanovení tohoto odstavce nevyžadují, aby kterákoli
smluvní strana poskytla důvěrné informace, jejichž
vydání by bylo překážkou pro provádění zákonných
předpisů nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem
nebo by poškozovalo oprávněné obchodní zájmy některých
podniků.
Čl.XVIII*/
Státní pomoc hospodářskému rozvoji
1. Smluvní strany uznávají, že dosažení cílů této Dohody bude
usnadněno pokračujícím rozvojem jejich hospodářství, což platí
zvláště pro smluvní strany, jejichž hospodářství může zajistit jen
nízkou životní úroveň*/ a které je na počátečním stupni vývoje*/.
2. Smluvní strany dále uznávají, že tyto smluvní strany mohou
být nuceny zavádět ochranná nebo jiná opatření postihující dovoz v
zájmu provádění programů a politiky hospodářského rozvoje zaměřené
na zvýšení celkové životní úrovně jejich lidu, a že takováto
opatření jsou oprávněná, pokud usnadňují dosažení cílů této
Dohody. Smluvní strany proto souhlasí, že tyto smluvní strany by
měly požívat dodatkových výhod, které by jim umožnily, aby (a)
udržely dostatečnou pružnost svých celních sazebníků, která by jim
umožňovala poskytovat celní ochranu potřebnou pro vybudování
určitého výrobního odvětví*/, a aby (b) zaváděly množstevní
omezení na ochranu platební bilance způsobem, který plně přihlíží
k předpokládané trvale vysoké potřebě dovozu vyvolané jejich
programy hospodářského rozvoje.
3. Smluvní strany konečně uznávají, že spolu s dodatečnými
výhodami, obsaženými v oddílech A a B tohoto článku, ustanovení
této Dohody by měla normálně postačit, aby umožnila smluvním
stranám splnění potřeb jejich hospodářského rozvoje. Uznávají
však, že za některých okolností nepostačí žádné opatření
odpovídající těmto ustanovením, které by umožňovalo smluvní straně
ve stavu hospodářského rozvoje, aby poskytla státní pomoc
potřebnou k vybudování určitých výrobních odvětví*/ za účelem
zvýšení celkové životní úrovně jejího lidu. Oddíly C a D tohoto
článku obsahují zvláštní druhy řízení pro takové případy.
4.
a) Smluvní strana, jejíž hospodářství může zajistit jenom
nízkou životní úroveň*/ a které je na počátečním stupni
vývoje*/, může se proto na základě ustanovení oddílů A,
B a C tohoto článku přechodně odchýlit od ustanovení
ostatních článků této Dohody.
b) Smluvní strana, jejíž hospodářství je ve stavu rozvoje,
ale kterou nelze zahrnout do rámce pododstavce a) může
SMLUVNÍM STRANÁM předkládat žádosti podle oddílu D
tohoto článku.
5. Smluvní strany uznávají, že výnosy z vývozu smluvních
stran, jejichž hospodářství odpovídá typům uvedeným v odstavci 4
a) a b) a které jsou závislé na vývozu malého počtu základních
výrobků, mohou být vážně sníženy poklesem odbytu těchto výrobků.
Je-li proto vývoz základních výrobků takovéto smluvní strany vážně
postižen opatřeními jiné smluvní strany, může zmíněná smluvní
strana použít ustanovení článku XXII této Dohody o konzultacích.
6. SMLUVNÍ STRANY přezkoumají každoročně všechna opatření
uplatňovaná podle ustanovení oddílů C a D tohoto článku.
Oddíl A
7.
a) Má-li některá smluvní strana, na kterou se vztahuje
odstavec 4 a) tohoto článku, za to, že je žádoucí v
zájmu vybudování určitého výrobního odvětví*/ za účelem
zvýšení celkové životní úrovně jejího lidu, aby změnila
nebo odvolala koncesi zahrnutou do příslušné listiny
připojené k této Dohodě, oznámí to SMLUVNÍM STRANÁM a
zahájí jednání s každou smluvní stranou, s níž takováto
koncese byla původně sjednána, a s kteroukoli jinou
smluvní stranou, která podle uznání SMLUVNÍCH STRAN má
podstatný zájem o tuto koncesi. Dohodnou-li se tyto v
úvahu přicházející smluvní strany, mohou změnit nebo
odvolat koncese zahrnuté do příslušných listin
připojených k této Dohodě, aby provedly dosaženou
dohodu včetně kompenzačních vyrovnání, které s tím
budou spojeny.
b) Nedojde-li k dohodě do šedesáti dní od oznámení
zmíněného v pododstavci a), může smluvní strana, která
hodlá změnit nebo odvolat koncesi, předložit záležitost
SMLUVNÍM STRANÁM, které ji ihned přezkoumají.
Zjistí-li, že smluvní strana, která hodlá změnit nebo
odvolat koncesi, vynaložila všechno úsilí, aby dosáhla
dohody a že kompenzační vyrovnání, které nabídla, je
přiměřené, může tato smluvní strana změnit nebo odvolat
koncesi, provede-li zároveň kompenzační vyrovnání.
Zjistí-li SMLUVNÍ STRANY, že kompenzace, kterou nabízí
smluvní strana hodlající změnit nebo odvolat koncesi,
není přiměřená, ale zjistí, že vynaložila všechno
rozumně požadované úsilí, aby nabídla přiměřenou
kompenzaci, může tato smluvní strana provést takovou
změnu nebo odvolání. V takovém případě může každá jiná
smluvní strana zmíněná v pododstavci a) změnit nebo
odvolat koncese, které jsou v podstatě stejné hodnoty a
které byly původně sjednány se smluvní stranou, která
učinila zmíněné opatření*/.
Oddíl B
8. Smluvní strany uznávají, že smluvní strany, na které se
vztahuje odstavec 4 a) tohoto článku, mívají ve stavu rychlého
rozvoje sklon k potížím v platební bilanci, které vyplývají hlavně
z úsilí o rozšíření jejich vnitřních trhů i z nestálosti jejich
podmínek směny.
9. Smluvní strana, na kterou se vztahuje odstavec 4 a) tohoto
článku, může za účelem ochrany své vnější finanční pozice a úrovně
rezerv přiměřené k provedení svého programu hospodářského rozvoje
a s výhradou ustanovení odstavců 10 až 12 upravovat celkovou
úroveň svých dovozů omezováním množství nebo hodnoty zboží
povoleného k dovozu s podmínkou, že dovozní omezení, která budou
zavedena, udržována nebo zostřena, nepřekročí mez potřebnou
k tomu, aby:
a) zabránila hrozícímu závažnému poklesu jejích měnových rezerv
nebo takový pokles zastavila, nebo
b) aby bylo dosaženo rozumného stupně růstu jejích rezerv, jde-li
o smluvní stranu s nepřiměřenými měnovými rezervami.
V obou případech se náležitě přihlédne k zvláštním činitelům,
které by mohly mít vliv na rezervy smluvní strany nebo na její
potřebu rezerv včetně potřeby zajistit vhodné použití úvěrů nebo
zdrojů v případech kde tato smluvní strana má k dispozici zvláštní
zahraniční úvěry nebo jiné zdroje.
10. Při provádění těchto omezení může smluvní strana stanovit
jejich dopad na dovozy různých výrobků nebo skupin výrobků tak,
aby dala přednost dovozu takových výrobků, které jsou důležitější
z hlediska její politiky hospodářského rozvoje; omezení mají však
být uplatňována tak, aby zabránila zbytečnému poškození obchodních
nebo hospodářských zájmů některé jiné smluvní strany, a nemají
nepatřičně znemožňovat dovoz malých obchodních množství jakéhokoli
druhu zboží, jejichž vyloučení by porušilo normální obchodní
spojení; omezení nemají být rovněž uplatňována tak, aby
zabraňovala dovozu obchodních vzorků nebo řízení o patentech,
obchodních známkách, autorských právech nebo jiným podobným
řízením.
11. Při provádění své vnitřní politiky bude dotyčná smluvní
strana náležitě přihlížet k potřebě obnovit rovnováhu své platební
bilance na zdravém a trvalém základě a k žádoucímu zajištění
hospodářského využití výrobních zdrojů. Bude postupně, podle toho,
jak se budou zlepšovat podmínky, uvolňovat všechna omezení
zavedená podle tohoto oddílu a bude je udržovat jen v rozsahu
nutném podle podmínek odstavce 9 tohoto článku; odstraní je,
jestliže situace již neodůvodňuje jejich udržování; smluvní strana
však není povinna zrušit nebo změnit omezení s odůvodněním, že
změna v její rozvojové politice by učinila zbytečnými omezení,
která udržuje podle tohoto oddílu*/.
12.
a) Smluvní strana, která uplatní nová omezení nebo zvýší
celkovou úroveň dosavadních omezení podstatným
zostřením opatření zavedených podle tohoto oddílu,
bude ihned po zavedení nebo zostření těchto omezení
(nebo předem, dovolí-li okolnosti předchozí
konzultaci) konzultovat se SMLUVNÍMI STRANAMI povahu
svých potíží platební bilance, možná nápravná opatření
a možný účinek těchto omezení na hospodářství jiných
smluvních stran.
b) Ke dni, který určí*/, přezkoumají SMLUVNÍ STRANY
všechna omezení, která jsou toho dne ještě uplatňována
podle tohoto oddílu. Po dvou letech po tomto dni
zahájí smluvní strany, které uplatňují omezení podle
tohoto oddílu, konzultace podle pododstavce a) se
SMLUVNÍMI STRANAMI v časových rozmezích přibližně dvou
let (nikoli však kratších) podle programu, který
každého roku stanoví SMLUVNÍ STRANY; žádná konzultace
podle tohoto pododstavce se však nebude konat do dvou
let po skončení konzultace všeobecné povahy podle
kteréhokoli jiného ustanovení tohoto odstavce.
c)
i) Shledají-li SMLUVNÍ STRANY při konzultacích
zavedených s některou smluvní stranou podle
pododstavců a) nebo b) tohoto odstavce, že omezení
nejsou slučitelná s ustanoveními tohoto oddílu
nebo s ustanoveními článku XIII (s výhradou
ustanovení článku XIV), označí povahu
neslučitelnosti a mohou doporučit, aby omezení
byla vhodně změněna.
ii) Dojdou-li však SMLUVNÍ STRANY na základě
konzultací k rozhodnutí, že omezení jsou
uplatňována způsobem, zahrnujícím neslučitelnost
závažné povahy s ustanoveními tohoto oddílu nebo s
ustanoveními článku XIII (s výhradou ustanovení
článku XIV) a že tím je poškozován nebo ohrožován
obchod některé smluvní strany, sdělí to smluvní
straně, která toto omezení uplatňuje a učiní
vhodná doporučení, aby dotyčná omezení byla v
určité lhůtě uvedena do souladu s těmito
ustanoveními. Nevyhoví-li dotyčná smluvní strana
těmto doporučením v dané lhůtě, mohou SMLUVNÍ
STRANY zprostit kteroukoli smluvní stranu, jejíž
obchod je omezeními nepříznivě postižen, ze
závazků podle této Dohody vůči smluvní straně
uplatňující tato omezení v rozsahu, který budou za
těchto okolností považovat za přiměřený.
d) SMLUVNÍ STRANY vyzvou kteroukoli smluvní stranu
uplatňující omezení podle tohoto oddílu, aby s nimi
zahájila konzultace, požádá-li o to kterákoli smluvní
strana, která může důvodně prokázat, že omezení jsou
neslučitelná s ustanoveními tohoto oddílu nebo s
ustanoveními článku XIII (s výhradou ustanovení článku
XIV) a že její obchod je tím nepříznivě postižen.
SMLUVNÍ STRANY však nevydají takovou výzvu, dokud
nezjistí, že přímé rozhovory mezi dotyčnými smluvními
stranami nebyly úspěšné. Nedojde-li na základě
konzultací se SMLUVNÍMI STRANAMI k dohodě a SMLUVNÍ
STRANY rozhodnou, že omezení jsou uplatňována způsobem
neslučitelným s těmito ustanoveními a že obchod
smluvní strany, která dala podnět k tomuto řízení, je
tím poškozen nebo ohrožen, doporučí odvolání nebo
změnu těchto omezení. Nebudou-li omezení ve lhůtě
stanovené SMLUVNÍMI STRANAMI odvolána nebo změněna,
mohou SMLUVNÍ STRANY zprostit smluvní stranu, která
dala podnět k tomuto řízení, ze závazků podle této
Dohody vůči smluvní straně uplatňující tato omezení v
rozsahu, který budou považovat za těchto okolností za
přiměřený.
e) Zjistí-li smluvní strana, proti níž bylo učiněno
opatření podle poslední věty pododstavce c) ii) nebo
d) tohoto odstavce, že zproštění ze závazků, k němuž
SMLUVNÍ STRANY daly souhlas, nepříznivě postihuje
provádění jejího programu a politiky hospodářského
rozvoje, může nejpozději do šedesáti dní po zavedení
zmíněného opatření písemně oznámit výkonnému sekretáři
SMLUVNÍCH STRAN svůj úmysl vypovědět Dohodu a tato
výpověď nabude platnosti šedesátého dne po dni, kdy
výkonný sekretář výpověď obdrží.
f) Při postupu podle tohoto odstavce budou SMLUVNÍ STRANY
náležitě přihlížet k činitelům uvedeným v odstavci 2
tohoto článku. Rozhodnutí podle tohoto odstavce budou
učiněna urychleně, a to pokud možno do šedesáti dní od
zahájení konzultací.
Oddíl C
13. Zjistí-li smluvní strana, na kterou se vztahuje odstavec
4 a) tohoto článku, že k vybudování určitého výrobního odvětví*/
pro zvýšení celkové životní úrovně jejího lidu je třeba pomoci
vlády, že však žádným opatřením slučitelným s ostatními
ustanoveními této Dohody není možno dosáhnout tohoto cíle, může
použít ustanovení a řízení obsažených v tomto oddílu*/.
14. Dotyčná smluvní strana oznámí SMLUVNÍM STRANÁM zvláštní
potíže, s nimiž se setkává při uskutečňování cíle uvedeného v
odstavci 13 tohoto článku, a uvede zvláštní opatření týkající se
dovozu, která hodlá zavést, aby odstranila tyto potíže. Nezavede
toto opatření před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 15, případně
17, nebo, týká-li se opatření dovozu výrobku, který je předmětem
koncese zahrnuté do příslušné listiny připojené k této Dohodě,
předtím, než si opatřila souhlas SMLUVNÍCH STRAN podle ustanovení
odstavce 18; zahájilo-li výrobní odvětví, které dostává pomoc, již
výrobu, může však smluvní strana po vyrozumění SMLUVNÍCH STRAN
učinit opatření potřebná k tomu, aby dovozy dotyčného výrobku nebo
výrobků v tomto období nevzrostly podstatně nad normální úroveň*/.
15. Nepožádají-li SMLUVNÍ STRANY do třiceti dní od oznámení
zmíněného opatření dotyčnou smluvní stranu, aby s nimi
konzultovala*/, může se tato smluvní strana odchýlit od
příslušných ustanovení ostatních článků této Dohody v míře
potřebné k uplatnění zamýšleného opatření.
16. Požádají-li SMLUVNÍ STRANY, aby tak učinila, bude s nimi
dotyčná strana konzultovat*/ účel zamýšleného opatření, jiná možná
opatření přípustná podle této Dohody a možný účinek zamýšleného
opatření na obchodní a hospodářské zájmy jiných smluvních stran.
Dospějí-li SMLUVNÍ STRANY na základě těchto konzultací k závěru,
že cíle uvedeného v odstavci 13 tohoto článku není možno dosáhnout
opatřením*/, které by bylo slučitelné s ostatními ustanoveními
této Dohody a udělí souhlas se zamýšleným opatřením, bude dotyčná
smluvní strana zproštěna ze svých závazků podle příslušných
ustanovení ostatních článků této Dohody v rozsahu potřebném k
provedení tohoto opatření.
17. Neudělí-li SMLUVNÍ STRANY do devadesáti dní ode dne
oznámení zamýšleného opatření podle odstavce 14 tohoto článku k
němu souhlas, může dotyčná smluvní strana toto opatření zavést,
když předtím SMLUVNÍ STRANY o tom vyrozuměla.
18. Postihuje-li zamýšlené opatření výrobek, který je
předmětem koncese zahrnuté do příslušné listiny připojené k této
Dohodě, zahájí dotyčná smluvní strana konzultace s kteroukoli
jinou smluvní stranou, s níž byla koncese původně sjednána a s
kteroukoli jinou smluvní stranou, která podle uznání SMLUVNÍCH
STRAN má podstatný zájem o tento výrobek. SMLUVNÍ STRANY udělí
souhlas k zmíněnému opatření*/, dospějí-li k závěru, že cíle
uvedeného v odstavci 13 tohoto článku není možno dosáhnout
opatřením, které by bylo v souladu s ostatními ustanoveními této
Dohody, a přesvědčí-li se,
a) že při shora zmíněných konzultacích bylo dosaženo dohody s
těmito jinými smluvními stranami, nebo
b) nebylo-li dosaženo takové dohody do šedesáti dní po dni, kdy
SMLUVNÍ STRANY obdržely oznámení uvedené v odstavci 14, že
smluvní strana, která se dovolává tohoto oddílu, vynaložila
všechno rozumně požadovatelné úsilí, aby dosáhla dohody a že
zájmy jiných smluvních stran jsou dostatečně ochráněny*/.
Smluvní strana, která se dovolává tohoto oddílu, bude potom
zproštěna ze svých závazků podle příslušných ustanovení ostatních
článků této Dohody v rozsahu potřebném k uplatnění opatření.
19. Týká-li se zamýšlené opatření typu uvedeného v odstavci
13 tohoto článku výrobního odvětví, jehož vybudování bylo v
počátečním období usnadněno nepřímou ochranou poskytnutou
omezeními, která dotyčná smluvní strana zavedla za účelem ochrany
platební bilance podle příslušných ustanovení této Dohody, může se
tato smluvní strana dovolat ustanovení a řízení podle tohoto
oddílu; neuplatní však zamýšlené opatření*/ bez souhlasu SMLUVNÍCH
STRAN*/.
20. Žádné z ustanovení předcházejících odstavců tohoto oddílu
neopravňuje k jakýmkoli odchylkám od ustanovení článků I, II a
XIII této Dohody. Výhrady v odstavci 10 tohoto článku se též
vztahují na všechna omezení podle tohoto oddílu.
21. Kdykoli se uplatní opatření podle odstavce 17 tohoto
článku, může smluvní strana, která je tím podstatným způsobem
postižena, suspendovat v podstatě rovnocenné koncese nebo jiné
závazky vyplývající z této Dohody vůči obchodu smluvní strany,
která se dovolala tohoto oddílu, pokud SMLUVNÍ STRANY neodmítnou
souhlas s tímto přerušením*/; taková suspenze koncesí nebo závazků
musí však být oznámena do šedesáti dní SMLUVNÍM STRANÁM ne později
než šest měsíců poté, kdy opatření bylo zavedeno nebo podstatně
změněno ke škodě postižené smluvní strany. Tato smluvní strana
poskytne přiměřenou možnost ke konzultacím podle ustanovení článku
XXII této Dohody.
Oddíl D
22. Smluvní strana, na kterou se vztahuje pododstavec 4 b)
tohoto článku a která chce v zájmu rozvoje svého hospodářství
zavést opatření typu uvedeného v odstavci 13 tohoto článku k
vybudování určitého výrobního odvětví*/, může požádat SMLUVNÍ
STRANY o schválení tohoto opatření. SMLUVNÍ STRANY budou ihned
konzultovat s touto smluvní stranou a budou se při svém rozhodnutí
řídit úvahami uvedenými v odstavci 16. Udělí-li SMLUVNÍ STRANY
souhlas s navrhovaným opatřením*/, bude dotyčná smluvní strana
zproštěna ze svých závazků podle příslušných ustanovení ostatních
článků této Dohody v rozsahu potřebném k uplatnění opatření.
Týká-li se navrhované opatření výrobku, který je předmětem koncese
zahrnuté do příslušné listiny, připojené k této Dohodě, použije se
ustanovení odstavce 18*/.
23. Všechna opatření uplatňovaná podle tohoto oddílu budou
odpovídat ustanovením odstavce 20 tohoto článku.
Čl.XIX
Nouzová opatření při dovozu některých výrobků
1.
a) Jestliže se v důsledku nepředvídaného vývoje a účinku
závazků, jež smluvní strana převzala podle této Dohody,
včetně celních koncesí, některý výrobek dováží na území
této smluvní strany v tak zvýšeném množství a za
takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit
vážnou újmu domácím výrobcům na tomto území, kteří
vyrábějí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, bude mít
smluvní strana právo, pokud jde o takový výrobek, aby v
rozsahu a po dobu potřebnou k zabránění nebo nápravě
takové újmy suspendovala závazek zcela nebo zčásti nebo
odvolala nebo pozměnila koncesi.
b) Poskytla-li některá smluvní strana koncesi na výrobek
požívající preference a je-li výrobek, jehož se koncese
týká, dovážen do území této smluvní strany za okolností
uvedených v pododstavci a) tohoto odstavce tak, že
tento dovoz působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu
výrobcům obdobných nebo přímo soutěžících výrobků,
kteří jsou usazeni na území smluvní strany, která
požívá nebo požívala zmíněné preference, může se tato
strana obrátit v této věci na dovážející smluvní stranu
a ta pak bude oprávněna zcela nebo zčásti suspendovat
příslušný závazek nebo odvolat, resp. pozměnit koncesi
v rozsahu a po dobu potřebnou k tomu, aby se zabránilo
takové újmě než aby se tato újma napravila.
2. Než některá smluvní strana učiní opatření podle odstavce 1
tohoto článku, oznámí to písemně SMLUVNÍM STRANÁM co možno
nejdříve, a poskytne jim, jakož i ostatním stranám, které mají
podstatný zájem jako vývozci dotyčného výrobku, příležitost, aby s
ní konzultovaly o navrženém opatření. Je-li takové oznámení
učiněno o koncesi týkající se preference, má obsahovat jméno
smluvní strany, která požádala o opatření. Za kritických
okolností, kde by prodlení mohlo způsobit škodu, kterou by bylo
těžko napravit, může být opatření podle odstavce 1 tohoto článku
učiněno prozatímně bez předchozí konzultace, pod podmínkou, že
konzultace bude provedena bezprostředně po provedení takového
opatření.
3.
a) Nedohodnou-li se zúčastněné smluvní strany o tomto
opatření, může smluvní strana, která je hodlá učinit
nebo v jeho provádění pokračovat, nicméně tak učinit. V
tomto případě mohou smluvní strany, jež jsou opatřením
postiženy, ne později než devadesát dní poté, co
opatření bylo učiněno a třicet dní potom, co o tom
SMLUVNÍ STRANY obdržely písemné oznámení, suspendovat
provádění koncesí nebo jiných závazků, vyplývajících z
této Dohody a v podstatě stejně hodnotných, proti
jejichž suspenzi SMLUVNÍ STRANY nemají námitek a jež se
týkají obchodu smluvní strany, která opatření učinila,
nebo v případě uvedeném v odstavci 1 b) tohoto článku,
týkajících se obchodu smluvní strany, která požádala,
aby opatření bylo učiněno.
b) Bez ohledu na ustanovení pododstavce a) tohoto
odstavce, je-li opatření učiněno podle odstavce 2
tohoto článku bez předchozí konzultace a působí nebo
hrozí způsobit na území některé smluvní strany domácím
výrobcům výrobků dotčených tímto opatřením vážnou újmu,
bude moci tato smluvní strana, pokud by prodlení mohlo
způsobit těžce napravitelnou škodu, suspendovat, po
učiněném opatření a po dobu konzultace, takové koncese
nebo jiné závazky v rozsahu potřebném k zabránění újmě
nebo k její nápravě.
Čl.XX
Všeobecné výjimky
S podmínkou, že taková opatření nebudou uplatňována způsobem,
který by byl prostředkem libovolné nebo neoprávněné diskriminace
mezi zeměmi, v nichž převládají tytéž podmínky, nebo zastřeným
omezením mezinárodního obchodu, nic v této Dohodě nebude vykládáno
v tom smyslu, že by se bránilo kterékoli smluvní straně, aby
zaváděla nebo prováděla opatření:
a) nutná k ochraně veřejné mravnosti;
b) nutná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;
c) týkající se dovozu nebo vývozu zlata nebo stříbra;
d) nutná k tomu, aby se zajistilo zachování zákonů a jiných
předpisů, které nejsou neslučitelné s ustanoveními této
Dohody, včetně těch, které se týkají celního zákonodárství,
provádění monopolů provozovaných podle odstavce 4 článku II a
článku XVII, ochrany patentů, ochranných známek a autorských
práv a zabránění klamavým praktikám;
e) týkajících se výrobků trestaneckých;
f) učiněná k ochraně národních památek umělecké, historické nebo
archeologické hodnoty;
g) týkající se zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů,
jestliže taková opatření jsou uvedena v účinnost ve spojitosti
s omezeními domácí výroby nebo spotřeby;
h) učiněná podle závazků plynoucích z jakékoli mezivládní
surovinové dohody, která odpovídá zásadám, jež byly předloženy
SMLUVNÍM STRANÁM a nebyly jimi odmítnuty, nebo která byla sama
předložena SMLUVNÍM STRANÁM a nebyla jimi odmítnuta*/;
i) zahrnující v sobě omezení vývozu domácích surovin, potřebná k
zajištění podstatného množství takových surovin pro domácí
zpracující průmysl v obdobích, kdy domácí cena těchto surovin
je udržována pod světovou cenou v rámci vládního
stabilizačního plánu; s výhradou, že taková omezení nebudou
prováděna za tím účelem, aby zvyšovala vývoz nebo ochranu
poskytovanou takovému domácímu výrobnímu odvětví a že nebudou
v rozporu s ustanoveními této Dohody, týkajícími se
nediskriminace;
j) podstatná pro opatřování nebo distribuci výrobků, jichž je
všeobecný nebo místní nedostatek; všechna taková opatření však
musí být slučitelná se zásadou, že všechny smluvní strany mají
nárok na spravedlivý podíl na mezinárodních dodávkách takových
výrobků a že jakákoli taková opatření, která jsou neslučitelná
s ostatními ustanoveními této Dohody, budou zrušena, jakmile
pominou důvody pro jejich zavedení. SMLUVNÍ STRANY přezkoumají
ne později než 30. června 1960, zda tento pododstavec je
nadále potřebný.
Čl.XXI
Bezpečnostní výjimky
Žádné ustanovení této Dohody nebude vykládáno tak,
a) aby vyžadovalo od některé smluvní strany podávat jakoukoliv
informaci, jejíž sdělení by se podle jejího mínění příčilo
podstatným zájmům její bezpečnosti, nebo
b) aby zabraňovalo kterékoli smluvní straně učinit jakékoli
opatření, které považuje za potřebné pro ochranu podstatných
zájmů své bezpečnosti,
i) které se týká štěpných materiálů nebo surovin, z nichž se
vyrábějí;
ii) které se týká obchodu se zbraněmi, střelivem a válečným
materiálem a obchodu s jiným zbožím a materiálem, který
je prováděn přímo nebo nepřímo k zásobování vojenských
sil;
iii) které bylo učiněno za války nebo v případě vážného napětí
v mezinárodních stycích; nebo
c) aby bránilo některé smluvní straně učinit jakékoliv opatření v
důsledku jejích závazků, plynoucích z Charty Organizace
spojených národů o udržování mezinárodního míru a
bezpečnosti.
Čl.XXII
Konzultace
1. Každá smluvní strana bude s porozuměním zkoumat případné
námitky, přednesené jinou smluvní stranou v jakékoli věci,
týkající se působení této Dohody a poskytne přiměřenou příležitost
pro konzultace o těchto námitkách.
2. SMLUVNÍ STRANY mohou na žádost některé smluvní strany
konzultovat s kteroukoli smluvní stranou nebo smluvními stranami
jakoukoli záležitost, pro kterou nebylo možno nalézt uspokojující
řešení konzultacemi podle odstavce 1.
Čl.XXIII
Ochrana koncesí a výhod
1. Jestliže kterákoli smluvní strana dospěje k názoru, že
byla zrušena nebo zmenšena jakákoli výhoda plynoucí pro ni přímo
nebo nepřímo z této Dohody, nebo že dosažení kteréhokoli cíle této
Dohody bylo ztíženo tím, že
a) některá jiná smluvní strana neplní své závazky podle této
Dohody, nebo že
b) některá jiná smluvní strana uplatňuje opatření bez ohledu na
to, zda je nebo není v rozporu s ustanoveními této Dohody,
nebo že
c) existuje jakákoli jiná situace,
může tato smluvní strana za účelem uspokojující úpravy věci
předložit druhé smluvní straně nebo stranám, o kterých soudí, že
se jich to týká, písemné námitky nebo návrhy. Každá smluvní
strana, u níž bylo takto postupováno, bude s porozuměním zkoumat
námitky a návrhy, jež jí byly předloženy.
2. Jestliže v přiměřené době nedojde mezi zúčastněnými
smluvními stranami k uspokojující úpravě nebo jestliže obtíž je
takového typu, jak je uvedeno v odstavci 1 c) tohoto článku, může
být věc předložena SMLUVNÍM STRANÁM. Každou věc, která jim bude
takto předložena, SMLUVNÍ STRANY bezodkladně vyšetří a dají
smluvním stranám, o kterých soudí, že se jich věc týká, vhodná
doporučení, po případě o věci rozhodnou. SMLUVNÍ STRANY mohou
konzultovat se smluvními stranami, Hospodářskou a sociální radou
Organizace spojených národů a kteroukoli příslušnou mezivládní
organizací, jestliže soudí, že je takových konzultací zapotřebí.
Budou-li SMLUVNÍ STRANY považovat okolnosti za tak vážné, že
opravňují takové opatření, mohou povolit některé smluvní straně
nebo stranám, aby suspendovaly vůči kterékoli jiné smluvní straně
nebo stranám takové koncese nebo jiné závazky podle této Dohody,
jaké vzhledem k okolnostem uznají za vhodné. Bude-li vůči některé
smluvní straně skutečně suspendována některá koncese nebo jiný
závazek, může taková smluvní strana písemně ne později než šedesát
dní po zavedení takového opatření oznámit písemně výkonnému
sekretáři SMLUVNÍCH STRAN, že hodlá vypovědět tuto Dohodu a taková
výpověď nabude účinnosti po uplynutí šedesáti dní ode dne, kdy
výkonný sekretář obdržel písemné oznámení o této výpovědi.
ČÁST III
Čl.XXIV
Územní aplikace - pohraniční styk - celní unie
a oblasti volného obchodu
1. Ustanovení této Dohody se budou uplatňovat pro mateřská
celní území smluvních stran a pro jiná celní území, za která tato
Dohoda byla přijata podle článku XXVI nebo jsou uplatňována podle
článku XXXIII nebo ve smyslu Protokolu o prozatímním provádění. S
každým takovýmto celním územím se bude, výlučně pro účely
teritoriální aplikace této Dohody, nakládat tak, jako by bylo
smluvní stranou; s výhradou, že ustanovení tohoto odstavce nebudou
vykládána tak, jak by zakládala práva nebo závazky mezi dvěma nebo
více celními územími, za která tato Dohoda byla přijata podle
článku XXVI nebo jsou uplatňována podle článku XXXIII nebo ve
smyslu ustanovení Protokolu o prozatímním provádění jedinou
smluvní stranou.
2. Pro účely této Dohody se bude za celní území považovat
každé území, pro které platí odlišná cla nebo jiné úpravy obchodu,
týkající se podstatné části obchodu takového území s jinými
územími.
3. Ustanovení této Dohody nebudou vykládána tak, aby
znemožňovala
a) výhody poskytnuté některou smluvní stranou sousedním zemím k
usnadnění pohraničního styku;
b) výhody poskytnuté obchodu se Svobodným územím terstským zeměmi
hraničícími s tímto územím, s výhradou, že takovéto výhody
nejsou v rozporu s mírovými smlouvami, které vznikly z druhé
světové války.
4. Smluvní strany uznávají, že je žádoucí, aby se zvýšila
rozvíjející se volnost obchodu dobrovolnými ujednáními sjednanými
za účelem těsnější integrace hospodářství zemí, které jsou
stranami takovýchto dohod. Uznávají také, že účelem celní unie
aneb oblasti volného obchodu má být usnadnění obchodu mezi
zúčastněnými územími a nikoli vytváření překážek obchodu ostatních
smluvních stran s těmito územími.
5. Proto ustanovení této Dohody nezabraňují utvoření celní
unie nebo oblasti volného obchodu nebo sjednání prozatímní dohody,
nutné k utvoření celní unie nebo oblasti volného obchodu mezi
územími smluvních stran, s výhradou, že:
a) v případě celní unie nebo prozatímní dohody, směřující k
utvoření celní unie, cla a jiné úpravy obchodu, uložené při
zřízení takové unie nebo při uzavření takové prozatímní
dohody nebudou, pokud jde o obchod se smluvními stranami, jež
nejsou účastny takové unie nebo dohody, v celku vyšší nebo
více omezující než byly ve svých důsledcích cla a úpravy
obchodu platné v územích, z nichž se celní unie skládá, před
utvořením takové unie, resp. před sjednáním takové prozatímní
dohody;
b) v případě oblasti volného obchodu nebo prozatímní dohody
směřující k utvoření oblasti volného obchodu, cla a jiné
úpravy obchodu ponechané v účinnosti v každém území, z nichž
se oblast volného obchodu skládá a uplatňovaná při utvoření
takové oblasti volného obchodu nebo při sjednání takové
prozatímní dohody na obchod smluvních stran, které nejsou
účastny takové dohody, nebudou vyšší nebo více omezující, než
odpovídající cla a jiné úpravy obchodu, platná v územích, z
nichž se oblast volného obchodu skládá před utvořením této
oblasti volného obchodu, resp. prozatímní dohody; a
c) každá prozatímní dohoda, zmíněná v pododstavcích a) a b), bude
obsahovat plán a časový rozvrh pro utvoření takové celní unie
nebo takové oblasti volného obchodu v přiměřené lhůtě.
6. Jestliže při plnění podmínek pododstavce 5 a) některá
smluvní strana navrhne zvýšit některou celní sazbu způsobem
neslučitelným s ustanoveními článku II, použije se postupu
stanoveného v článku XXVIII. Při úpravě kompenzačního vyrovnání
bude náležitě vzata v úvahu kompenzace, která již byla poskytnuta
snížením odpovídajících cel provedeným jinými členy unie.
7.
a) Každá smluvní strana, jež se rozhodne vstoupit do celní
unie nebo do oblasti volného obchodu nebo sjednat
prozatímní dohodu, směřující k utvoření takové unie
nebo oblasti, oznámí to bezodkladně SMLUVNÍM STRANÁM a
poskytne jim veškeré informace o chystané unii nebo
oblasti, jež jim umožní dát smluvním stranám zprávy a
doporučení, které považují za účelné.
b) Jestliže po prostudování plánu a časového rozvrhu
zahrnutých do prozatímní dohody zmíněné v odstavci 5
při konzultaci se stranami takové dohody a berouce
náležitě v úvahu zprávu poskytnutou podle ustanovení
pododstavce a) SMLUVNÍ STRANY zjistí, že taková dohoda
pravděpodobně nepovede k utvoření celní unie nebo
oblasti volného obchodu v době zamýšlené stranami
dohody nebo že tato doba není přiměřená, SMLUVNÍ STRANY
vydají doporučení těmto stranám dohody. Strany nebudou
udržovat nebo neuvedou v účinnost takovou dohodu,
nejsou-li ochotny ji pozměnit ve smyslu těchto
doporučení.
c) Každá podstatná změna v plánu nebo v časovém rozvrhu
zmíněných v odstavci 5 c) bude sdělena SMLUVNÍM
STRANÁM, které mohou požádat příslušné smluvní strany,
aby s nimi konzultovaly, pokud by změna pravděpodobně
ohrozila nebo nepřiměřeně oddálila utvoření celní unie
nebo oblasti volného obchodu.
8. Pro účely této Dohody:
a) Za celní unii se bude považovat nahrazení dvou nebo více
celních území jedním celním územím tak, že
i) cla a jiné úpravy omezující obchod (s výjimkou, kde je to
nutné, ty, které jsou přípustné podle článků XI, XII,
XIII, XIV, XV a XX) jsou odstraněny v podstatě pro veškerý
obchod mezi zeměmi, z nichž se unie skládá nebo alespoň
pro v podstatě veškerý obchod s výrobky pocházejícími z
těchto území; a
ii) s výhradou ustanovení odstavce 9, v podstatě stejná cla a
stejné úpravy obchodu jsou uplatňovány každým členem unie
při obchodu s územími mimo unii;
b) za oblast volného obchodu se bude považovat skupina dvou nebo
více celních území, v kterých cla a jiné omezující úpravy
obchodu (s výjimkou, kde je to nutné, ty, které jsou přípustné
podle článků XI, XII, XIII, XIV, XV a XX) jsou odstraněny pro
v podstatě veškerý obchod mezi členskými územími se zbožím
pocházejícím z těchto území.
9. Preference uvedené v odstavci 2 článku I nebudou dotčeny
utvořením celní unie nebo oblasti volného obchodu, avšak mohou být
odstraněny nebo přizpůsobeny jednáním s dotčenými smluvními
stranami.*/ Tento postup jednání s dotčenými smluvními stranami
bude zachován, obzvláště jde-li o odstranění preferencí, které se
požaduje k splnění ustanovení odstavce 8 a) i) a odstavce 8 b).
10. SMLUVNÍ STRANY mohou dvoutřetinovou většinou schválit
návrhy, které se plně nesrovnávají s ustanoveními odstavců 5 až 9
včetně, s výhradou, že takovéto návrhy směřují k utvoření celní
unie nebo oblasti volného obchodu ve smyslu tohoto článku.
11. Berouce v úvahu výjimečně okolnosti, které vznikly z
ustavení Indie a Pákistánu jako nezávislých států, a uznávajíce,
že oba tyto státy dlouho tvořily hospodářskou jednotu, smluvní
strany souhlasí s tím, že ustanovení této Dohody nebrání těmto
dvěma zemím, aby uzavřely zvláštní dohody o vzájemném obchodě,
dokud si své vzájemné obchodní vztahy definitivně neupraví*/.
12. Každá smluvní strana učiní všechna vhodná opatření, jež
budou v její moci, aby zajistila, že ustanovení této Dohody budou
zachována oblastními a místními vládami a správními orgány na
jejím území.
Čl.XXV
Společná činnost smluvních stran
1. Zástupci smluvních stran se budou čas od času scházet za
tím účelem, aby zajistili provádění těch ustanovení této Dohody,
která vyžadují společnou činnost, a vůbec, aby všeobecně usnadnili
působení této Dohody a umožňovali dosažení jejích cílů. Kdekoli je
v této Dohodě zmínka o smluvních stranách jednajících společně,
jsou označeny jako SMLUVNÍ STRANY.
2. Generální tajemník Organizace spojených národů se žádá,
aby svolal první zasedání SMLUVNÍCH STRAN nejpozději na den
1. března 1948.
3. Každá smluvní strana má na všech zasedáních SMLUVNÍCH
STRAN jeden hlas.
4. Není-li v této Dohodě stanoveno jinak, budou se rozhodnutí
SMLUVNÍCH STRAN přijímat většinou odevzdaných hlasů.
5. Za výjimečných okolností, na něž není pamatováno v jiných
článcích této Dohody, mohou SMLUVNÍ STRANY zprostit některou
smluvní stranu některého závazku plynoucího z této Dohody, s
výhradou že každé takové rozhodnutí bude schváleno dvoutřetinovou
většinou odevzdaných hlasů a že taková většina bude zahrnovat více
než polovinu smluvních stran. Takovouto většinou mohou SMLUVNÍ
STRANY též
i) stanovit určité druhy výjimečných okolností, za kterých budou
platit jiné hlasovací podmínky pro zproštění smluvní strany
jednoho nebo více závazků, a
ii) předepsat kritéria, potřebná pro provádění tohoto odstavce.
Čl.XXVI
Přijetí, nabytí účinnosti a registrace
1. Datum této Dohody je 30. října 1947.
2. Tato Dohoda bude vyložena k přijetí pro kteroukoli smluvní
stranu, která byla dne 1. března 1955 smluvní stranou nebo jednala
za účelem přístupu k této Dohodě.
3. Tato Dohoda vyhotovená v jednom anglickém a v jednom
francouzském vyhotovení, přičemž jsou oba texty autentické, bude
uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který
zašle její ověřené opisy všem zúčastněným vládám.
4. Každá vláda, která přijímá tuto Dohodu, uloží listinu o
přijetí u výkonného sekretáře SMLUVNÍCH STRAN, který zpraví
všechny zúčastněné vlády o dni, kterého byla listina o přijetí
uložena, a o dni, kterým tato Dohoda má vstoupit v platnost podle
odstavce 6 tohoto článku.
5.
a) Každá vláda, jež přijímá tuto Dohodu, činí tak za své
mateřské území a za jiná území, za která je mezinárodně
odpovědna, s výjimkou zvláštních celních území, která
oznámí výkonnému sekretáři SMLUVNÍCH STRAN při svém
přijetí.
b) Vláda, která takto oznámila výkonnému sekretáři výjimky
podle pododstavce a) tohoto odstavce, může kdykoli
oznámit výkonnému sekretáři, že se její přijetí bude
nadále vztahovat na kterékoli zvláštní celní území,
které bylo dosud vyňato; takovéto oznámení nabude
účinnosti třicátého dne po dni, kterého je obdržel
výkonný sekretář.
c) Má-li nebo získá-li některé zvláštní celní území, za
které některá smluvní strana přijala tuto Dohodu,
úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních
vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou, bude
takové celní území považováno za smluvní stranu,
jestliže odpovědná smluvní strana vydá prohlášení, ve
kterém budou potvrzeny výše uvedené skutečnosti.
6. Tato Dohoda vstoupí v platnost mezi vládami, které ji
přijaly, třicátým dnem po dni, kdy byly listiny o přijetí uloženy
u výkonného sekretáře SMLUVNÍCH STRAN za vlády uvedené v příloze
H, na jejichž území připadá 85 procent úhrnného zahraničního
obchodu vlád zmíněných v této příloze; výpočet se provede s
použitím procentového sloupce, uvedeného ve zmíněné příloze.
Listina o přijetí každé jiné vlády nabude účinnosti třicátým dnem
následujícím po dni uložení takové listiny.
7. Organizace spojených národů je pověřena, aby
zaregistrovala tuto Dohodu, jakmile vstoupí v platnost.
Čl.XXVII
Suspenze nebo odvolání koncesí
Každá smluvní strana bude mít kdykoli možnost suspendovat
nebo odvolat zcela nebo částečně kteroukoli koncesi obsaženou v
příslušné listině připojené k této Dohodě, o které smluvní strana
zjistí, že byla původně sjednána s vládou, jež se buď nestala nebo
přestala být smluvní stranou. Smluvní strana, jež učiní takové
opatření, to oznámí SMLUVNÍM STRANÁM a bude na požádání
konzultovat se smluvními stranami, které mají podstatný zájem na
dotyčném výrobku.
Čl.XXVIII*/
Změna listin
1. Prvního dne každého tříletého období, počínaje dnem
1.ledna 1958 (nebo prvního dne jiného období*/ určeného SMLUVNÍMI
STRANAMI dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů), může
kterákoli smluvní strana (dále v tomto článku uváděná jako
"žádající smluvní strana") změnit nebo odvolat koncesi*/ zahrnutou
do příslušné listiny připojené k této Dohodě, a to jednáním a
dohodu se smluvní stranou, s níž byla dotyčná koncese původně
sjednána a s kteroukoli jinou smluvní stranou, která podle uznání
SMLUVNÍCH STRAN má zájem hlavního dodavatele (tyto dva druhy
smluvních stran spolu se žádající stranou se dále v tomto článku
uvádějí jako "smluvní strany, které mají dále hlavní zájem") a s
podmínkou konzultace s kteroukoli jinou smluvní stranou, která
podle uznání SMLUVNÍCH STRAN má podstatný zájem o tuto koncesi.
2. V příslušných jednáních a dohodách, které mohou zahrnovat
též kompenzační vyrovnání u jiných výrobků, budou se příslušné
smluvní strany snažit, aby udržely koncese, jež si přiznaly na
základě reciprocity a vzájemných výhod na všeobecné úrovni, které
by nebyly obchodu méně příznivé než všeobecná úroveň, která
vyplývala z této Dohody před takovými jednáními.
3.
a) Nemohou-li smluvní strany, které mají hlavní zájem,
dospět k dohodě do 1. ledna 1958 nebo před uplynutím
období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, může
smluvní strana, která hodlá změnit nebo odvolat
koncesi, nicméně tak učinit. Učiní-li takové opatření,
může každá smluvní strana, s níž taková koncese byla
původně sjednána, každá smluvní strana, jejíž zájem
hlavního dodavatele byl uznán podle odstavce 1, a každá
smluvní strana, jejíž podstatný zájem byl uznán podle
odstavce 1, ne později než šest měsíců po přijetí
takového opatření odvolat koncese v podstatě stejné
hodnoty jako ty, které byly původně sjednány se
žádající smluvní stranou, a to po uplynutí třiceti dní
ode dne, kdy SMLUVNÍ STRANY obdržely písemné oznámení o
tomto odvolání.
b) Bylo-li dosaženo dohody mezi smluvními stranami, které
mají dále hlavní zájem, avšak kterákoli jiná smluvní
strana, jejíž podstatný zájem byl uznán podle odstavce
1 tohoto článku, není uspokojena, bude mít tato jiná
strana možnost ne později než šest měsíců ode dne, kdy
bylo učiněno opatření podle takové dohody, odvolat
koncese v podstatě stejné hodnoty jako ty, které byly
původně ujednány se žádající smluvní stranou, a to po
uplynutí třiceti dní ode dne, kdy SMLUVNÍ STRANY
obdržely písemné oznámení o tomto odvolání.
4. Za zvláštních okolností mohou SMLUVNÍ STRANY kdykoli
zmocnit smluvní stranu*/, aby zahájila jednání o změnu nebo
odvolání koncese zahrnuté do příslušné listiny, připojené k této
Dohodě, a to při zachování tohoto řízení a těchto podmínek:
a) Tato jednání a jakékoli konzultace s tím spojené*/ se povedou
podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku.
b) Dohodnou-li se při těchto jednáních smluvní strany, které mají
dále hlavní zájem, platí ustanovení odstavce 3 b) tohoto
článku.
c) Nedohodnou-li se smluvní strany, které mají dále hlavní zájem,
ve lhůtě šedesáti dní*/ ode dne, kdy byl udělen souhlas k
jednání, nebo po uplynutí delší lhůty, kterou mohou stanovit
SMLUVNÍ STRANY, může žádající smluvní strana předložit věc
SMLUVNÍM STRANÁM.
d) SMLUVNÍ STRANY pak věc neprodleně přezkoumají a sdělí smluvním
stranám, které mají dále hlavní zájem, své stanovisko v zájmu
dosáhnout řešení této věci. Dosáhne-li se řešení, platí
ustanovení odstavce 3 b) jako kdyby se smluvní strany, které
mají dále hlavní zájem, byly dohodly. Nedosáhne-li se řešení
mezi smluvními stranami, které mají dále hlavní zájem, může
žádající smluvní strana změnit nebo odvolat koncesi,
nerozhodnou-li SMLUVNÍ STRANY, že žádající smluvní strana bez
patřičného důvodu neučinila vše, aby nabídla přiměřenou
kompenzaci*/. Učiní-li žádající smluvní strana takové
opatření, může každá smluvní strana, s níž byla koncese
původně sjednána, každá smluvní strana, jejíž zájem hlavního
dodavatele byl uznán podle odstavce 4 a), a každá smluvní
strana, jejíž podstatný zájem byl uznán podle odstavce 4 a),
ne později než šest měsíců po přijetí takového opatření změnit
nebo odvolat koncese v podstatě stejné hodnoty jako ty, které
byly původně sjednány se žádající smluvní stranou, a to po
uplynutí třiceti dní ode dne, kdy SMLUVNÍ STRANY obdržely
písemné oznámení o tomto odvolání.
5. Před dnem 1. ledna 1958 a před koncem každého období
zmíněného v odstavci 1 může si smluvní strana oznámením
adresovaným SMLUVNÍM STRANÁM vyhradit právo změnit v průběhu
příštího období příslušnou listinu řízením podle odstavců 1 až 3.
Použije-li smluvní strana této možnosti, budou mít ostatní smluvní
strany právo v tomtéž období a podle týchž ustanovení změnit nebo
odvolat koncese, které byly původně sjednány s touto smluvní
stranou.
Čl.XXVIIIbis
Celně tarifní jednání
1. Smluvní strany uznávají, že cla jsou často vážnými
překážkami obchodu; pro rozvoj mezinárodního obchodu mají proto
velký význam jednání na základě reciprocity a vzájemných výhod,
zaměřená na podstatné snížení celkové úrovně cel a jiných
dovozních a vývozních dávek a zvláště na snížení vysokých cel,
znesnadňujících dovoz i nejmenších množství, přihlížejí-li
náležitě k cílům této Dohody a k různým potřebám jednotlivých
smluvních stran. SMLUVNÍ STRANY mohou proto uspořádat občas
takováto jednání.
2.
a) Jednání podle tohoto článku se mohou týkat výběrově
jednotlivých druhů výrobků nebo se řídit mnohostrannými
pravidly, která byla schválena příslušnými smluvními
stranami. Takováto jednání mohou být zaměřena na
snížení cel, vázání cel na výši platné v době jednání
nebo na závazky, že jednotlivé celní sazby nebo
průměrné celní sazby na určité druhy zboží nepřekročí
určitou úroveň. Vázání nízkých cel nebo bezcelnosti
bude se v zásadě uznávat za stejně hodnotnou koncesi
jako snížení vysokých cel.
b) Smluvní strany uznávají, že úspěch mnohostranných
jednání bude v zásadě závislý na účasti všech smluvních
stran, jejichž obchod s ostatními smluvními stranami
tvoří podstatný podíl na jejich celkovém zahraničním
obchodě.
3. Jednání se povedou takovým způsobem, aby se mohlo náležitě
přihlížet:
a) k potřebám jednotlivých smluvních stran a jednotlivých
výrobních odvětví;
b) k potřebě méně rozvinutých zemí, aby mohly pružněji používat
celní ochrany na pomoc svému hospodářskému rozvoji, a k jejich
zvláštní potřebě udržovat cla pro fiskální účely; a
c) ke všem ostatním v úvahu přicházejícím okolnostem, včetně
fiskálním*/, rozvojovým, strategickým a jiným potřebám
dotyčných smluvních stran.
Čl.XXIX
Vztah této Dohody k Havanské chartě
1. Smluvní strany se zavazují, že budou zachovávat v plném
rozsahu slučitelném s pravomocí své výkonné moci, všeobecné zásady
kapitol I až VI, včetně a kapitoly IX Havanské charty po dobu,
dokud ji nepřijmou podle svých ústavních předpisů*/.
2. Část II této Dohody pozbude platnosti dnem, kdy Havanská
charta vstoupí v platnost.
3. Jestliže do 30. září 1949 Havanská charta nevstoupí v
platnost, smluvní strany se sejdou před 31. prosincem 1949, aby se
dohodly, má-li tato Dohoda být pozměněna, doplněna nebo zachována.
4. Kdyby kdykoli Havanská charta pozbyla platnosti, SMLUVNÍ
STRANY se sejdou co možno nejdříve potom, aby se dohodly, má-li
tato Dohoda být doplněna, pozměněna nebo zachována. Než dojde v
této věci k dohodě, část II této Dohody vstoupí znovu v platnost s
tím, že ustanovení části II, kromě článku XXIII, budou s
příslušnými změnami nahrazena zněním obsaženým v této době v
Havanské chartě a dále s výhradou, že žádná smluvní strana nebude
vázána žádným ustanovením, které ji nevázalo v okamžiku, kdy
Havanská charta pozbyla platnosti.
5. Nepřijme-li některá smluvní strana Havanskou chartu do
dne, kdy vstoupí v platnost, SMLUVNÍ STRANY se sejdou, aby se
dohodly, zda tato Dohoda, pokud se dotýká vztahů mezi touto
smluvní stranou a ostatními smluvními stranami, má být pozměněna,
doplněna nebo v kladném případě, jakým způsobem. Dokud se smluvní
strany nedohodnou, ustanovení části II této Dohody budou i nadále
platit mezi touto smluvní stranou a ostatními smluvními stranami
přes ustanovení odstavce 2 tohoto článku.
6. Smluvní strany, jež jsou členy Mezinárodní obchodní
organizace, nebudou se dovolávat ustanovení této Dohody k tomu
účelu, aby znemožnily působení kteréhokoli ustanovení Havanské
charty. Uplatnění zásady tohoto odstavce na některou smluvní
stranu, jež není členem Mezinárodní obchodní organizace, bude
předmětem dohody ve smyslu ustanovení odstavce 5 tohoto článku.
Čl.XXX
Změny
1. S výjimkou případů, kdy v této Dohodě jsou obsažena jiná
ustanovení o jejích změnách, stanou se změny ustanovení části I
této Dohody nebo ustanovení článku XXIX nebo tohoto článku
účinnými, přijmou-li je všechny smluvní strany, kdežto změny
ostatních ustanovení této Dohody se stanou účinnými vůči těm
smluvním stranám, které je přijmou, jakmile budou přijaty dvěma
třetinami smluvních stran, a dále vůči každé jiné smluvní straně,
jakmile je tato strana přijme.
2. Každá smluvní strana, přijímající některou změnu této
Dohody, uloží listinu o přijetí u generálního tajemníka Organizace
spojených národů ve lhůtě, kterou určí SMLUVNÍ STRANY. SMLUVNÍ
STRANY mohou rozhodnout, že kterákoli změna, uvedená v účinnost
podle tohoto článku, je takové povahy, že kterákoli smluvní
strana, která ji nepřijme ve lhůtě stanovené SMLUVNÍMI STRANAMI,
bude mít možnost vystoupit z této Dohody, nebo zůstat její smluvní
stranou se souhlasem SMLUVNÍCH STRAN.
Čl.XXXI
Vystoupení
Aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 12 článku XVIII nebo
článku XXIII nebo odstavce 2 článku XXX, může každá smluvní strana
vystoupit z této Dohody nebo může ohlásit vystoupení kteréhokoli z
celních území, za něž je mezinárodně odpovědna a jež v té době má
úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a
ostatních věcí, upravených touto Dohodou. Vystoupení nabude
účinnosti po uplynutí šesti měsíců od dne, kdy generální tajemník
Organizace spojených národů dostal písemné oznámení o vystoupení.
Čl.XXXII
Smluvní strany
1. Smluvními stranami této Dohody se rozumějí ty vlády, které
uplatňují ustanovení této Dohody podle článků XXVI nebo XXXIII
nebo podle Protokolu o prozatímním provádění.
2. Kdykoli potom, kdy tato Dohoda vstoupí v platnost podle
odstavce 6 článku XXVI, mohou smluvní strany, které přijaly tuto
Dohodu podle odstavce 4 článku XXVI, rozhodnout, že kterákoli
smluvní strana, která Dohodu nepřijala tímto způsobem, přestane
být smluvní stranou.
Čl.XXXIII
Přístup
Vláda, která není stranou této Dohody nebo kterákoli vláda
jednající za samostatné celní území, které má plnou autonomii v
řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí,
upravených touto Dohodou, může přistoupit k této Dohodě za sebe
nebo za toto území za podmínek, o kterých se tato vláda dohodne se
SMLUVNÍMI STRANAMI. Rozhodnutí SMLUVNÍCH STRAN podle tohoto článku
budou přijata dvoutřetinovou většinou.
Čl.XXXIV
Přílohy
Přílohy této Dohody jsou nedílnou částí této Dohody.
Čl.XXXV
Neuplatnění dohody mezi některými smluvními stranami
1. Tato Dohoda nebo případně článek II této Dohody se nebudou
uplatňovat mezi dvěma smluvními stranami, jestliže:
a) tyto smluvní strany nezahájily mezi sebou celně tarifní
jednání a
b) jedna z těchto smluvních stran nesouhlasí s tímto uplatňováním
v okamžiku, kdy se jiná z nich stane smluvní stranou.
2. SMLUVNÍ STRANY mohou ve zvláštních případech na žádost
některé smluvní strany přezkoumat působení tohoto článku a vydat
vhodná doporučení.
ČÁST IV*/
OBCHOD A ROZVOJ
Čl.XXXVI
Zásady a cíle
1.*/ Smluvní strany
a) připomínajíce, že mezi základními cíli této Dohody je zvýšení
životní úrovně a postupný rozvoj hospodářství všech smluvních
stran, a majíce za to, že dosažení těchto cílů je zvláště
naléhavé pro méně rozvinuté smluvní strany;
b) majíce za to, že výnosy z vývozů méně rozvinutých smluvních
stran mohou hrát životně důležitou úlohu v jejich hospodářském
rozvoji a že rozsah tohoto příspěvku závisí na cenách, které
méně rozvinuté smluvní strany platí za nutný dovoz, na objemu
jejich vývozu a na cenách, které za tento vývoz dostanou;
c) konstatujíce, že existuje velký rozdíl mezi životní úrovní v
méně rozvinutých zemích a v ostatních zemích;
d) uznávajíce, že je nutno podniknout individuální a společné
činnosti k podpoře rozvoje hospodářství méně rozvinutých
smluvních stran a zabezpečit rychlé zlepšení životní úrovně v
těchto zemích;
e) uznávajíce, že mezinárodní obchod jako prostředek k dosažení
hospodářského a sociálního pokroku by se měl řídit takovými
pravidly a procedurami, a opatřeními v souladu s takovými
pravidly a procedurami, jež jsou v souladu s cíli zmíněnými v
tomto článku;
f) konstatujíce, že SMLUVNÍ STRANY mohou méně rozvinutým smluvním
stranám umožnit používání zvláštních opatření k podpoře jejich
obchodu a rozvoje;
se dohodly takto:
2. Je třeba rychle a trvale rozvíjet výnosy z vývozů méně
rozvinutých smluvních stran.
3. Je třeba vynaložit pozitivní úsilí k tomu, aby si méně
rozvinuté smluvní strany zajistily podíl na růstu mezinárodního
obchodu, odpovídající potřebám jejich hospodářského rozvoje.
4. Vzhledem k trvající závislosti mnoha méně rozvinutých
smluvních stran na vývozu omezeného počtu základních výrobků*/ je
třeba poskytnout v největší možné míře příznivější a přijatelnější
podmínky přístupu na světové trhy pro tyto výrobky a kdekoli to
bude vhodné, vypracovat opatření určená pro stabilizaci a zlepšení
podmínek na světových trzích pro tyto výrobky, zejména včetně
opatření směřujících k dosažení stálých, spravedlivých a výnosných
cen, což umožní rozšíření světového obchodu a poptávky a dynamický
a stálý růst skutečných výnosů z vývozu těchto zemí tak, aby se
jim dostalo rozšiřujících se zdrojů pro jejich hospodářský rozvoj.
5. Rychlý rozvoj hospodářství méně rozvinutých smluvních
stran bude usnadněn diverzifikací*/ struktury jejich hospodářství
a vyvarováním se přílišné závislosti na vývozu základních výrobků.
Proto je třeba zajistit v největší možné míře zlepšení přístupu na
trhy za příznivých podmínek pro takové zpracované a hotové
výrobky, na nichž mají nebo případně mohou mít méně rozvinuté
smluvní strany zvláštní vývozní zájem.
6. Vzhledem k trvalému nedostatku výnosů z vývozů a jiných
devizových příjmů méně rozvinutých smluvních stran je důležitý
vzájemný vztah mezi obchodem a finanční pomocí rozvoji. Proto je
třeba úzké a stálé spolupráce mezi SMLUVNÍMI STRANAMI a
mezinárodními úvěrovými institucemi tak, aby mohly co nejúčinněji
přispět k ulehčení břemene, jež tyto méně rozvinuté smluvní strany
na sebe berou v zájmu svého hospodářského rozvoje.
7. Je třeba vhodné spolupráce mezi SMLUVNÍMI STRANAMI, jinými
mezivládními organizacemi a orgány a institucemi systému
Organizace spojených národů, jejichž činnost se vztahuje k obchodu
a hospodářskému rozvoji méně rozvinutých zemí.
8. Vyspělé smluvní strany neočekávají reciprocitu za závazky,
jež převezmou v obchodních jednáních ke snížení nebo odstranění
cel a jiných překážek obchodu od méně rozvinutých smluvních
stran*/.
9. Přijetí opatření k uskutečnění těchto zásad a cílů bude
předmětem uvědomělého a cílevědomého úsilí smluvních stran jak
jednotlivě, tak společně.
Čl.XXXVII
Závazky
1. Vyspělé smluvní strany uvedou v účinnost v nejširším
možném rozsahu, to je kromě případů, kdy jim to znemožní závažné
důvody, mezi nimiž mohou být i důvody právní, tato ustanovení:
a) přednostně snižovat a odstraňovat překážky u výrobků, na nichž
mají nebo případně mohou mít méně rozvinuté smluvní strany
zvláštní vývozní zájem, včetně cel a jiných omezení, která
činí nepřiměřený rozdíl mezi výrobky v surové a zpracované
formě*/;
b) zdržet se zavádění nebo zvyšování celního zatížení nebo
zatížení u necelních dovozních překážek, pokud jde o výrobky,
na nichž mají nebo případně mohou mít méně rozvinuté smluvní
strany zvláštní vývozní zájem; a
c)
i) zdržet se zavádění nových fiskálních opatření, a
ii) při jakýchkoli úpravách fiskální politiky věnovat
prvořadou pozornost snížení a zrušení fiskálních opatření,
která by mohla bránit nebo která brání významně růstu spotřeby
základních výrobků, ať v jejich nezpracované či zpracované
formě, jež zcela nebo převážně pochází z území méně
rozvinutých smluvních stran, vztahují-li se tato opatření
specificky na tyto výrobky.
2.
a) Kdykoli se bude mít za to, že některé z ustanovení
uvedených v pododstavci a), b) nebo c) odstavce 1 není
prováděno, bude záležitost přednesena SMLUVNÍM STRANÁM
buď tou smluvní stranou, která příslušné ustanovení
neprovádí nebo kteroukoli jinou dotčenou smluvní
stranou.
b)
i) Budou-li o to požádány kteroukoli dotčenou smluvní
stranou a nezávisle na jakýchkoli případných
dvoustranných konzultacích, které by mohly být
uskutečněny, budou SMLUVNÍ STRANY konzultovat v
této věci s dotyčnou smluvní stranou a všemi
zúčastněnými smluvními stranami s cílem dosáhnout
řešení uspokojujícího všechny zúčastněné smluvní
strany tak, aby byly uskutečněny cíle vytčené
článkem XXXVI. V průběhu takových konzultací budou
prozkoumány důvody uváděné v případech, kdy
ustanovení pododstavce a), b), nebo c) odstavce 1
nebyla prováděna.
ii) Jelikož provádění ustanovení pododstavce a), b),
nebo c), odstavce 1 jednotlivými smluvními
stranami může být dosaženo v některých případech
rychleji, je-li činnost podniknuta společně s
jinými vyspělými smluvními stranami, může být
taková konzultace tam, kde to bude vhodné,
zaměřena k tomuto cíli.
iii) Konzultace SMLUVNÍCH STRAN mohou být také ve
vhodných případech zaměřeny na přijetí dohody o
společné akci určené k podpoře dosažení cílů této
Dohody, jak uvedeno v odstavci 1 článku XXV.
3. Vyspělé smluvní strany:
a) vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby v případech, kde vláda
přímo či nepřímo stanoví maloobchodní ceny výrobků zcela nebo
převážně vyráběných na území méně rozvinutých smluvních stran,
byla obchodní rozpětí udržována na spravedlivých úrovních;
b) aktivně uváží přijetí jiných opatření*/ určených pro
poskytnutí většího prostoru pro rozvoj dovozu z méně
rozvinutých smluvních stran a za účelem dosažení tohoto cíle
budou spolupracovat v rámci vhodné mezinárodní činnosti;
c) zvláště přihlédnou k obchodním zájmům méně rozvinutých
smluvních stran při úvahách o uplatnění jiných opatření
povolených podle této Dohody pro vypořádání se se zvláštními
problémy a prozkoumají všechny možnosti konstruktivní nápravy
před uplatněním takových opatření tam, kde by se dotýkala
základních zájmů těchto smluvních stran.
4. Méně rozvinuté smluvní strany souhlasí s tím, že přijmou
vhodná opatření pro provádění ustanovení části IV ve prospěch
obchodu jiných méně rozvinutých smluvních stran, pokud taková
opatření budou slučitelná s jejich jednotlivými současnými a
budoucími rozvojovými, finančními a obchodními potřebami, berouce
v úvahu minulý vývoj obchodu, jakož i obchodní zájmy méně
rozvinutých smluvních stran jako celku.
5. Při plnění závazků stanovených v odstavci 1 až 4 poskytne
každá smluvní strana kterékoli jiné dotčené smluvní straně nebo
smluvním stranám v rámci obvyklých postupů podle této Dohody plnou
a okamžitou příležitost ke konzultacím v případě jakékoli
záležitosti nebo jakýchkoli potíží, jež se mohou vyskytnout.
Čl.XXXVIII
Společná činnost
1. Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat v rámci této
Dohody a mimo ní tam, jak to bude vhodné, k podpoře dosažení cílů
uvedených v článku XXXVI.
2. SMLUVNÍ STRANY budou zejména:
a) ve vhodných případech jednat, zvláště cestou mezinárodních
ujednání, s cílem vytvořit zlepšené a přijatelné podmínky
přístupu na světové trhy pro základní výrobky, na nichž mají
méně rozvinuté smluvní strany zvláštní zájem a navrhnout
opatření ke stabilizaci a zlepšení podmínek na světových
trzích těchto výrobků, včetně opatření určených k dosažení
stabilních spravedlivých a výnosných cen za vývoz těchto
výrobků;
b) usilovat o vhodnou spolupráci v otázkách obchodní politiky a
politiky rozvoje s Organizací spojených národů a jejími orgány
a institucemi, včetně jakýchkoli institucí, jež budou případně
zřízeny na základě doporučení Konference OSN o obchodu a
rozvoji;
c) spolupracovat při rozborech rozvojových plánů a politiky
rozvoje jednotlivých méně rozvinutých smluvních stran a při
zkoumání vztahů mezi obchodem a pomocí za účelem navržení
konkrétních opatření k podpoře rozvoje vývozního potenciálu a
k usnadnění přístupu výrobků takto rozvinutých výrobních
odvětví na vývozní trhy a v této souvislosti budou usilovat o
vhodnou spolupráci s vládami a mezinárodními organizacemi a
zejména organizacemi, jež mají působnost v otázkách finanční
pomoci hospodářskému rozvoji, za účelem systematických studií
vztahů obchodu a pomoci v jednotlivých méně rozvinutých
smluvních stranách s cílem dosáhnout jasného rozboru vývozního
potenciálu, tržních perspektiv a jakékoli další činnosti, jíž
bude případně zapotřebí;
d) neustále sledovat vývoj světového obchodu se zvláštním
zřetelem na tempo růstu obchodu méně rozvinutých smluvních
stran a učiní taková doporučení smluvním stranám, jež za
daných okolností budou považována za vhodná;
e) spolupracovat při hledání možných metod pro rozšíření obchodu
za účelem hospodářského rozvoje mezinárodní harmonizací a
přizpůsobováním národní politiky a předpisů, technickými a
obchodními normami ovlivňujícími výrobu, dopravu a odbyt a
podporou vývozu vybudováním zařízení pro zvýšený příliv
obchodních informací a rozvoj průzkumu trhu; a
f) přijímat takové institucionální úpravy, jež budou nutné pro
podporu dosažení cílů uvedených v článku XXXVI a k provedení
ustanovení této části
.
PŘÍL.A
SEZNAM ÚZEMÍ ZMÍNĚNÝCH V ODSTAVCI 2 a) ČLÁNKU I
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Území závislá na Spojeném království Velké Británie a Severního
Irska
Kanada
Australské soustátí
Území závislá na Australském soustátí
Nový Zéland
Území závislá na Novém Zélandu
Jihoafrická unie včetně Jihozápadní Afriky
Irsko
Indie (podle stavu ze dne 10. dubna 1947)
Nový Foundland
Jižní Rhodesie
Barma
Ceylon
Některá z území shora vyjmenovaných mají pro některé výrobky
dvě nebo několik platných preferenčních sazeb. Každé takové území
může dohodou s ostatními smluvními stranami, které jsou hlavními
dodavateli takových výrobků používajících doložky nejvyšších
výhod, nahradit takové preferenční sazby jedinou preferenční
sazbou, která vcelku nebude méně příznivá dodavatelům používajícím
doložky nejvyšších výhod, než preference, které byly v účinnosti
před takovým nahrazením.
Ukládání rovnocenného preferenčního celního rozpětí,
nahrazujícího preferenční rozpětí ve vnitřní dani, existující dne
10. dubna 1947 výlučně mezi dvěma nebo více územími uvedenými v
této příloze nebo nahrazující preferenční množstevní úpravy
uvedené v následujícím odstavci, nebudou považována za zvýšení
preferenčního celního rozpětí.
Preferenční úpravy, o nichž se zmiňuje odstavec 5 b) článku
XIV, jsou preferenční úpravy, existující ve Spojeném království
dne 10. dubna 1947 podle dohod s kanadskou, australskou a
novozélandskou vládou a týkající se chlazeného a mrazeného masa
hovězího a telecího, mrazeného masa skopového a jehněčího,
chlazeného a mrazeného masa vepřového, slaniny a šunky. Zamýšlí
se, bez újmy jakéhokoli opatření učiněného podle pododstavce h)
článku XX, aby tyto úpravy byly odstraněny nebo nahrazeny celními
preferencemi a aby jednání k tomuto účelu byla zahájena co možno
nejdříve mezi státy majícími podstatný zájem.
S daní z pronájmu filmů, platnou dne 10. dubna 1947 na Novém
Zélandě, bude pro účely této Dohody nakládáno jako se clem podle
článku I. Nájemní filmový kontingent, jenž byl v platnosti na
Novém Zélandě dne 10. dubna 1947, bude pro účely této Dohody
pokládán za kontingent promítací podle článku IV.
Dominia Indie a Pákistán nebyla v tomto seznamu uvedena
odděleně, poněvadž k základnímu datu 1. dubna 1947 jako taková
neexistovala.
PŘÍL.B
SEZNAM ÚZEMÍ FRANCOUZSKÉ UNIE
ZMÍNĚNÝCH V ODSTAVCI 2 b) ČLÁNKU I
Francie
Francouzská Rovníková Afrika (smluvní území konžské) a jiná území
Francouzská Západní Afrika
Kamerun pod francouzským mandátem
Francouzské Somálsko a závislá území
Francouzské državy v Oceánii
Francouzské državy v Kondominiu Nových Hebrid
Indočína
Madagaskar
Madargaskar a závislá území
Maroko (francouzské pásmo)
Nová Kaledonie a závislá území
Saint - Pierre a Miquelon
Togo pod francouzským mandátem
Tunis
PŘÍL.C
SEZNAM ÚZEMÍ ZMÍNĚNÝCH V ODSTAVCI 2 b)
ČLÁNKU I A, TÝKAJÍCÍCH SE CELNÍ UNIE
BELGIE, LUCEMBURSKA A NIZOZEMSKA
Hospodářské unie Belgo-lucemburská
Belgické Kongo
Ruanda Urundi
Nizozemsko
Nová Guinea
Surinam
Nizozemské Antily
Republika Indonésie
Pouze pro dovoz do mateřských území tvořících celní unii.
PŘÍL.D
SEZNAM ÚZEMÍ ZMÍNĚNÝCH V ODSTAVCI 2 b)
ČLÁNKU I POKUD JDE O SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
Spojené státy americké (celní území)
Území závislá na Spojených státech amerických
Republika Filipíny
Ukládání rovnocenného preferenčního celního rozpětí za tím
účelem, aby nahradilo preferenční rozpětí ve vnitřní dani,
existující dne 10. dubna 1947 výlučně mezi dvěma nebo několika
územími uvedenými v této příloze, nebudou považována za zvýšení
preferenčního celního rozpětí.
PŘÍL.E
SEZNAM ÚZEMÍ, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ PREFERENČNÍ
ÚPRAVY MEZI CHILE A SOUSEDNÍMI STÁTY
ZMÍNĚNÝMI V ODSTAVCI 2 d) ČLÁNKU I
Preference platné výlučně mezi Chile na straně jedné a
1. Argentinou
2. Bolívií
3. Peru
na straně druhé.
PŘÍL.F
SEZNAM ÚZEMÍ, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ PREFERENČNÍ
ÚPRAVY MEZI LIBANONEM A SÝRIÍ A SOUSEDNÍMI STÁTY,
ZMÍNĚNÝMI V ODSTAVCI 2 d) ČLÁNKU I
Preference v účinnosti výlučně mezi Libanonsko-syrskou celní
unií na straně jedné a
1. Palestinou
2. Transjordánií
na straně druhé.
PŘÍL.G
DNY ROZHODNÉ PRO URČENÍ MAXIMÁLNÍHO
PREFERENČNÍHO ROZPĚTÍ, O KTERÝCH JE
ZMÍNKA V ODSTAVCI 4 ČLÁNKU I
Austrálie 15. říjen 1946 Kanada 1. červenec 1939 Francie 1. leden 1939 Libanonsko-syrská celní unie 30. listopad 1938 Jihoafrická unie 1. červenec 1938 Jižní Rhodesi 1. květen 1941
PŘÍL.H
PROCENTNÍ PODÍLY NA CELKOVÉM ZAHRANIČNÍM OBCHODU,
KTERÉ MAJÍ BÝT PODKLADEM ROZHODNUTÍ PODLE ČLÁNKU XXVI
(sestaveno podle průměru let 1949-1953)
Byla-li tato Dohoda přijata před přístupem vlády Japonska
smluvními stranami, jejichž zahraniční obchod podle stupnice I
dosahuje procenta tohoto obchodu uvedeného v odstavci 6 článku
XXVI, použije se sloupce I pro účely tohoto odstavce. Nebyla-li
tato Dohoda takto přijata před přístupem vlády Japonska, použije
se sloupec II pro účely tohoto odstavce.
Sloupec I Sloupec II (Smluvní strany (Smluvní strany dne 1.března 1955) dne 1.března 1955 a Japonsko) ------------------------------------------------------------------ Austrálie 3.1 3.0 Belgie-Lucembursko 4.3 4.2 Brazílie 2.5 2.4 Barma 0.3 0.3 Ceylon 0.5 0.5 Československo 1.4 1.4 Dánsko 1.4 1.4 Dominikánská republika 0.1 0.1 Finsko 1.0 1.0 Francie 8.7 8.5 Haiti 0.1 0.1 Chile 0.6 0.6 Indie 2.4 2.4 Indonésie 1.3 1.3 Itálie 2.9 2.8 Jihoafrická unie 1.8 1.8 Kanada 6.7 6.5 Kuba 1.1 1.1 Německo, spolková republika 5.3 5.2 Nikaragua 0.1 0.1 Nizozemí, Království 4.7 4.6 Norsko 1.1 1.1 Nový Zéland 1.0 1.0 Pákistán 0.9 0.8 Peru 0.4 0.4 Rakousko 0.9 0.8 Rhodesie a Njassko 0.6 0.6 Řecko 0.4 0.4 Spojené státy americké 20.6 20.1 Spojené království 20.3 19.8 Švédsko 2.5 2.4 Turecko 0.6 0.6 Uruguay 0.4 0.4 Japonsko --- 2.3 ------------------------------------------------------------------ 100.0 100.0
Poznámka: Tato procenta byla vypočtena se zřetelem na obchod všech
území, pro která platí Všeobecná dohoda o clech a obchodu.
PŘÍL.1
POZNÁMKY A DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ
K článku I
Odstavec 1
Závazky pojaté do odstavce 1 článku I odkazem na odstavce 2 a
4 článku III a závazky pojaté do odstavce 2 b) článku II odkazem
na článek VI se budou považovat za patřící do části II pro účely
Protokolu o prozatímním provádění.
Odkazy na odstavce 2 a 4 článku III, nacházející se v
předcházejícím odstavci, jakož i v odstavci 1 článku I budou
uplatňovány až poté, co bude článek III upraven vstupem v platnost
dodatku předvídaného v Protokolu o změně části II a článku XXIV
Všeobecné dohody o clech a obchodu ze dne 14. září 1948.1/
Odstavec 4
Výraz "preferenční rozpětí" znamená absolutní rozdíl mezi
celní sazbou podle doložky nejvyšších výhod a preferenční celní
sazbou na obdobný výrobek a nikoli poměr mezi těmito sazbami.
Například:
1. Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 36% ad
valorem a preferenční celní sazba je 24% ad valorem, je
preferenční rozpětí 12% ad valorem a nikoli 1/3 sazby podle
doložky nejvyšších výhod.
2. Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 36% ad
valorem a preferenční celní sazba je vyjádřena jako dvě
třetiny celní sazby podle doložky nejvyšších výhod, je
preferenční rozpětí 12% ad valorem.
3. Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 2
franky za 1 kilogram a preferenční celní sazba je 1,50 franku
za 1 kilogram, je preferenční rozpětí 0,50 franku za 1
kilogram.
Tyto druhy celních opatření, učiněných v souladu s běžnou
jednotnou praxí, se nebudou příčit všeobecnému vázání
preferenčních rozpětí:
i) Opatření, kterými se na některý výrobek znovu uplatňuje celní
zařazení nebo celní sazba, normálně použitelné na tento
výrobek, a to v případech, kdy platnost celního zařazení nebo
celní sazby na takový výrobek byla dne 10. dubna 1947 dočasně
suspendována nebo byla neúčinná, a
ii) Zařazení jednotlivého výrobku pod celní položku jinou, než
pod kterou byl dovoz tohoto výrobku zařazen dne 10. dubna
1947, a to v případech, v nichž celní zákonodárství jasně
předvídá, že takový výrobek může být zařazen do více celních
položek.
K článku II
Odstavec 2 a)
Odkaz na odstavec 2 článku III v odstavci 2 a) článku II se
bude uplatňovat, až bude článek III změněn vstupem v platnost
změny obsažené v Protokolu o změně části II a článku XXVI
Všeobecné dohody o clech a obchodu ze dne 14. září 1948.
Odstavec 2 b)
Viz poznámku k odstavci 1 článku I.
Odstavec 4
Pokud se smluvní strany, které původně sjednaly koncesi,
výslovně nedohodly jinak, budou se ustanovení tohoto odstavce
provádět se zřetelem na ustanovení článku 31 Havanské charty.
K článku III
Každá vnitřní daň nebo jiná vnitřní dávka nebo každý zákon
nebo jiné předpisy, uvedené v odstavci 1, které se vztahují na
dovážený výrobek a na obdobný výrobek domácí a jež jsou vybírány
nebo ukládány z dováženého výrobku v okamžiku nebo v místě dovozu,
budou nicméně považovány za vnitřní daň nebo jinou vnitřní dávku
nebo za zákon nebo jiné předpisy, uvedené v odstavci 1 a budou
proto podrobeny ustanovením článku III této Dohody.
Odstavec 1
Použití odstavce 1 na vnitřní daně předepsané místními
vládami nebo úřady na území smluvní strany podléhá ustanovením
posledního odstavce článku XXIV. Výraz "vhodná opatření" ve
zmíněném odstavci nemá být vykládán tak, že by například měly být
zrušeny existující domácí právní předpisy, opravňující místní
vlády k tomu, aby předepisovaly vnitřní daně, které, ač formou
nesouhlasí se zněním článku III, ve skutečnosti nejsou v rozporu s
jeho duchem, kdyby takové zrušení způsobilo vážné finanční obtíže
dotčeným místním vládám nebo úřadům. Pokud se týče zdaňování
místními vládami nebo úřady, jež je v rozporu jak se zněním, tak s
duchem článku III, výraz "vhodná opatření" dovoluje smluvní
straně, aby rušila toto zdaňování postupně v přechodném období,
kdyby náhlé opatření mělo způsobit vážné administrativní a
finanční obtíže.
Odstavec 2
Daň odpovídající podmínkám první věty odstavce 2 bude
považována za odporující podmínkám druhé věty pouze tehdy, jde-li
o soutěž mezi zdaněným výrobkem a výrobkem, který s ním přímo
soutěží nebo jej může nahradit a který nebyl podobně zdaněn.
Odstavec 5
Úpravy odpovídající ustanovením první věty odstavce 5 nebudou
považovány za odporující ustanovením druhé věty, jsou-li všechny
výrobky podléhající těmto úpravám vyráběny doma v dostatečném
množství. Pro odůvodnění toho, že úprava odpovídá ustanovením
druhé věty, se nelze dovolávat toho, že pro poměr nebo množství
určené pro každý z výrobků, jež podléhají této úpravě, byl
zachován přiměřený vztah mezi dovezenými a domácími výrobky.
K článku V
Odstavec 5
Pokud jde o dopravní dávky, vztahuje se zásada stanovená v
odstavci 5 na stejné výrobky dopravované stejnou cestou za
obdobných podmínek.
K článku VI
Odstavec 1
1. Skrytý dumping, prováděný sdruženými firmami (tj. prodává-li
dovozce za cenu, která je nižší, než jaká odpovídá ceně
fakturované vývozcem, s nímž je dovozce sdružen, a též nižší,
než je cena ve vývozní zemi), je formou cenového dumpingu, u
níž dumpingové rozpětí může být vypočítáno na základě ceny, za
kterou je zboží znovu prodáváno dovozcem.
2. Uznává se, že v případě dovozů ze země, která má úplný nebo v
podstatě úplný monopol obchodu a kde jsou všechny domácí ceny
stanoveny státem, mohou vzniknout zvláštní potíže při
srovnávání cen pro účely odstavce 1 a že v takových případech
mohou dovážející smluvní strany považovat za nutné přihlédnout
k tomu, že přesné srovnání s domácími cenami v takové zemi
nebude vždy vhodné.
Odstavec 2 a 3
1. Obdobně jako v mnoha jiných případech v celním řízení může
smluvní strana požadovat přiměřenou jistotu (záruku nebo vklad
v hotovosti) za zaplacení antidumpingového nebo vyrovnávacího
cla, dříve než dojde k definitivnímu zjištění skutečností ve
všech případech podezření z dumpingu nebo ze subvencování.
2. Používání několikerých kursů měny může za jistých okolností
být subvencí vývozu, proti které mohou být zavedena
vyrovnávací cla podle odstavce 3, nebo může být formou
dumpingu, prováděného částečným znehodnocením měny některé
země, proti němuž mohou být zavedena opatření podle odstavce
2. Pod "používáním několikerých kursů měny" se rozumějí
opatření učiněná vládami nebo jimi schválená.
Odstavec 6 b)
Výjimky z ustanovení tohoto odstavce se budou udělovat pouze
na žádost smluvní strany, která má v úmyslu vybírat antidumpingové
nebo vyrovnávací clo.
K článku VII
Odstavec 1
Výrazem "nebo jiné dávky" nejsou míněny vnitřní daně nebo
jejich ekvivalent, vybírané při dovozu výrobků nebo v souvislosti
s ním.
Odstavec 2
1. Bylo by v souladu s článkem VII předpokládat, že "skutečná
hodnota" může být vyjádřena fakturovanou cenou, k níž se
připočtou všechny odůvodněné náklady do ní nezahrnuté, které
jsou vlastními prvky "skutečné hodnoty", jakož i každá
neobvyklá sleva nebo jakékoli jiná srážka z obvyklé
konkurenční ceny.
2. Bylo by v souladu s odstavcem 2 b) článku VII, kdyby kterákoli
smluvní strana vykládala větu "při běžném obchodu ... za
podmínek neomezené soutěže" tak, že se tím vylučuje jakýkoli
obchod, při kterém kupující a prodávající nejsou na sobě
vzájemně neodvislí a při kterém cena není jediným rozhodujícím
činitelem.
3. Zásada "podmínek neomezené soutěže" dovoluje smluvní straně,
aby nevzala v úvahu ceny, které zahrnují zvláštní slevy,
poskytované jen výhradním zástupcům.
4. Znění pododstavců a) a b) dovoluje smluvní straně, aby
stanovila celní hodnotu jednotně buď 1) na základě cen
určitých vývozců pro dovážené zboží nebo 2) na základě obecné
cenové úrovně obdobného zboží.
K článku VIII
1. Ačkoli se článek VIII nevztahuje na používání několikerých
kursů měnových jako takových, odstavce 1 a 4 odsuzují
používání devizových daní nebo poplatků jako nástroje k
zavedení několikerých kursů měny; jestliže však některá
smluvní strana z důvodů ochrany své platební bilance vybírá se
souhlasem Mezinárodního měnového fondu devizové poplatky s
použitím několikerých kursů, poskytují jí k tomu ustanovení
odstavce 9 a) článku XV dostatečný podklad.
2. Bylo by v souladu s odstavcem 1. kdyby se při dovozu zboží z
území jedné smluvní strany do území jiné smluvní strany
vyžadovalo předložení osvědčení o původu jen v nejnezbytnějším
rozsahu.
K článkům XI, XII, XIII, XIV a XVIII
Pojmy "dovozní omezení" nebo "vývozní omezení" v článcích XI,
XII, XIII, XIV a XVIII zahrnují omezení vyplývající z provozu
státního obchodu.
K článku XI
Odstavec 2 c)
Výraz "v jakékoli formě" v tomto odstavci se týká stejných
výrobků, pokud jsou v prvotním stadiu zpracování a podléhají ještě
zkáze, a přímo soutěží s čerstvými výrobky a kdyby jsouce volně
dováženy, byly by s to způsobit, že by se omezení dovozu čerstvých
výrobků stala neúčinnými.
Odstavec 2, poslední pododstavec
Výraz "zvláštní činitelé" zahrnuje změny relativní výrobní
výkonnosti mezi domácími a cizími výrobci nebo mezi různými cizími
výrobci, nikoli však změny uměle vyvolané prostředky, které tato
Dohoda nedovoluje.
K článku XII
SMLUVNÍ STRANY zajistí, aby při provádění jakýchkoli
konzultací podle ustanovení tohoto článku bylo zachováno naprosté
tajemství.
Odstavec 3 c) i)
Smluvní strany, které uplatňují omezení, se vynasnaží, aby
zabránily vážné újmě vývozu zboží, na němž je hospodářství některé
smluvní strany z velké části závislé.
Odstavec 4 b)
Bylo dohodnuto, že toto datum bude umístěno do lhůty
devadesáti dní po vstupu v platnost změn tohoto článku provedených
Protokolem o změnách Preambule a části II a III této Dohody.
Dojdou-li však SMLUVNÍ STRANY k závěru, že podmínky nejsou vhodné
pro uplatnění ustanovení tohoto pododstavce v předvídané době,
mohou stanovit pozdější datum; toto datum však nesmí být pozdější
než třicet dní po dni, kdy se závazky podle článku VIII, oddílů 2,
3 a 4 článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu začnou uplatňovat
na smluvní strany, které jsou členy Fondu a jejichž společný
zahraniční obchod představuje nejméně padesát procent celkového
zahraničního obchodu všech smluvních stran.
Odstavec 4 e)
Bylo dohodnuto, že odstavec 4 e) nepřidává žádná nová
kritéria pro zavádění nebo udržování množstevních omezení z důvodů
platební bilance. Má pouze zajistit, že se bude plně přihlížet ke
všem vnějším okolnostem, jako jsou změny v podmínkách obchodu,
množstevní omezení, nadměrná cla a subvence, které mohou přispět k
potížím v platební bilanci smluvní strany uplatňující omezení.
K článku XIII
Odstavec 2 d)
Nebyla učiněna žádná zmínka o "obchodních úvahách" jako o
pravidle pro přidělování kvót, protože se došlo k názoru, že
uplatňování tohoto pravidla vládními orgány by nebylo vždy
proveditelné. Jinak v případech, kde to je proveditelné, může
smluvní strana použít tohoto kritéria tehdy, bude-li usilovat o
dohodu v souladu se všeobecným pravidlem stanoveným v prvé větě
odstavce 2.
Odstavec 4
Viz poznámku týkající se "zvláštních činitelů" v souvislosti
s posledním pododstavcem odstavce 2 článku XI.
K článku XIV
Odstavec 1
Ustanovení tohoto odstavce nevylučují, aby SMLUVNÍ STRANY při
konzultacích podle odstavce 4 článku XII a odstavce 12 článku
XVIII vzaly plně v úvahu povahu, účinky a důvody diskriminace v
oblasti dovozních omezení.
Odstavec 2
Jednou ze situací, kterou předvídá odstavec 2, je situace
smluvní strany, mající aktiva získaná z běžných transakcí, kterých
však nemůže užít bez diskriminačních opatření.
K článku XV
Odstavec 4
Slova "by byla v rozporu" mají vyjádřit např., že porušení
litery kteréhokoli článku této Dohody devizovým kontrolním
opatřením nebude považováno za porušení dotčeného článku, jestliže
se v praxi nepostupovalo tímto opatřením proti záměru dotčeného
článku. Tak o smluvní straně, která požaduje v rámci své devizové
kontroly prováděné v souladu s články Dohody o Mezinárodním
měnovém fondu, aby za svůj vývoz dostala platbu ve své vlastní
měně nebo v měně jednoho nebo více členů Mezinárodního měnového
fondu, nebude se mít za to, že porušuje článek XI nebo článek
XIII. Dalším příkladem by mohla být smluvní strana, která na
dovozní licenci vyznačí zemi, ze které může být zboží dovezeno, a
to nikoli proto, aby vnesla další diskriminační prvek do svého
dovozního licenčního systému, nýbrž proto, aby provedla přípustná
opatření devizové kontroly.
K článku XVI
Za subvenci se nepovažuje osvobození vyváženého výrobku od
cel nebo daní, jímž podléhají obdobné výrobky určené pro domácí
spotřebu, nebo vrácení takových cel nebo daní v obnosech
nepřesahujících vyměřené nebo zaplacené částky.
Oddíl B
1. Žádné ustanovení oddílu B nezabraňuje smluvní straně, aby
použila několikerých měnových kursů v souladu s články Dohody
o Mezinárodním měnovém fondu.
2. Pro účely oddílu B se za "základní výrobek" považuje jakýkoli
zemědělský, lesní a rybářský výrobek nebo jakýkoli nerost ve
své přírodní podobě nebo který byl podroben takovému
zpracování, které se obvykle vyžaduje, aby mohl být prodáván v
podstatných množstvích v mezinárodním obchodě.
Odstavec 3
1. Skutečnost, že některá smluvní strana nevyvezla dotyčný
výrobek v předcházejícím reprezentativním období, nevylučuje
sama o sobě, aby tato smluvní strana uplatnila své právo na
podíl na obchodu tímto výrobkem.
2. Systém, který má stabilizovat domácí cenu nebo příjem domácích
výrobců určitého základního výrobku nezávisle na pohybu
vývozních cen a jehož výsledkem je někdy prodej dotyčného
výrobku pro vývoz za ceny nižší, než je srovnatelná cena
obdobného výrobku pro kupující na domácím trhu, se nebude
považovat za způsob vývozní subvence ve smyslu odstavce 3,
zjistí-li SMLUVNÍ STRANY,
a) že tento systém též způsobil, nebo je tak koncipován, aby
způsobil prodej tohoto výrobku pro vývoz za cenu vyšší než
je srovnatelná cena za obdobný výrobek pro kupující na
domácím trhu; a
b) že se tento systém v důsledku účinného řízení výroby nebo z
jiných důvodů provádí takovým způsobem nebo je tak
koncipován, aby nepřiměřeně nepobízel vývoz nebo jiným
způsobem vážně nepoškozoval zájmy jiných smluvních stran.
Nehledíc na takové zjištění SMLUVNÍCH STRAN podléhají opatření k
provádění takového systému ustanovením odstavce 3, jestliže jsou
vedle příspěvků výrobců vybíraných pro tento výrobek hrazena zcela
nebo zčásti ze státních prostředků.
Odstavec 4
Účelem odstavce 4 je, aby smluvní strany usilovaly do konce
roku 1957 o dohodu o zrušení všech zbývajících subvencí od
1. ledna 1958 nebo, pokud by k tomu nedošlo, o dohodu o
prodloužení stávajícího stavu do nejbližší lhůty, do které lze
očekávat dosažení takové dohody.
K článku XVII
Odstavec 1
Provoz obchodních agencií, zřízených smluvními stranami,
které se zabývají nákupem a prodejem, podléhá ustanovením
pododstavců a) a b).
Činnost obchodních agencií, zřízených smluvními stranami,
které nenakupují nebo neprodávají, ale které stanoví úpravy,
vztahující se na soukromý obchod, se řídí příslušnými články této
Dohody.
Ustanovení tohoto článku nijak nebrání některému státnímu
podniku, aby prodával výrobek za různé ceny na různých trzích s
výhradou, že tyto různé ceny žádá z obchodních důvodů, aby učinil
zadost podmínkám nabídky a poptávky na vývozních trzích.
Odstavec 1 a)
Vládní opatření, která mají zajistit úroveň jakosti a
výkonnosti při provádění zahraničního obchodu, nebo která mají
zajistit výsady udělené pro zužitkování národních přírodních
zdrojů, ale která nezmocňují vládu k řízení obchodní činnosti
dotčeného podniku nejsou "výlučnými nebo zvláštními výsadami".
Odstavec 1 b)
Země, které se dostane "vázané půjčky", může k ní přihlížet v
rámci svých "obchodních úvah", když kryje svoje potřeby nákupem v
cizině.
Odstavec 2
Výraz "zboží" se vztahuje jen na výrobky ve smyslu, jehož se
používá v běžné obchodní praxi a není jím míněn nákup nebo prodej
služeb.
Odstavec 3
Jednání podle tohoto odstavce, k nimž smluvní strany projeví
ochotu, mohou být zaměřena na snížení cel a jiných dovozních a
vývozních dávek nebo na uzavření jakéhokoli jiného vzájemně
uspokojivého ujednání slučitelného s ustanoveními této Dohody.
(Viz odstavec 4 článku II a poznámku k tomuto odstavci).
Odstavec 4 b)
Výraz "cenová přirážka" v tomto odstavci znamená rozpětí, o
které dovozní monopol zvyšuje dovozní cenu při určování ceny za
dovezený výrobek (s výjimkou vnitřních daní ve smyslu článku III,
dopravních, distribučních a jiných výloh spojených s nákupem,
prodejem nebo dalším zpracováním a přiměřeného ziskového rozpětí.
K článku XVIII
SMLUVNÍ STRANY a zúčastněné smluvní strany zachovají naprosté
tajemství o otázkách, které vyplynou podle tohoto článku.
Odstavec 1 a 4
1. Při posuzování, zda hospodářství některé smluvní strany "může
zajistit jen nízkou životní úroveň", přihlédnou SMLUVNÍ STRANY
k normálnímu stavu tohoto hospodářství a nezaloží své
rozhodnutí na výjimečných okolnostech, jakými mohou být
dočasné účinky výjimečně příznivých podmínek pro hlavní
vývozní druh nebo druhy zboží dotyčné smluvní strany.
2. Výraz "na počátečním stupni vývoje" se nemá vztahovat jen na
smluvní strany, které právě zahájily svůj hospodářský rozvoj,
ale též na smluvní strany, jejichž hospodářství je ve stavu
industrializace za účelem snížení nadměrné závislosti na
základní výrobě.
Odstavce 2, 3, 7, 13 a 22
Zmínka o vybudování určitého výrobního odvětví se netýká
pouze vybudování nového výrobního odvětví, ale též vybudování
nového oboru výroby ve stávajícím výrobním odvětví, a podstatné
přeměny stávajícího výrobního odvětví a podstatného rozšíření
stávajícího výrobního odvětví, které krylo poměrně malou část
domácí poptávky. Týká se též obnovy výrobního odvětví, které bylo
zničeno nebo podstatně poškozeno válkou nebo přírodními
katastrofami.
Odstavec 7 b)
Hodlá-li některá smluvní strana, která není žádající smluvní
stranou zmíněnou v odstavci 7 a), změnit nebo odvolat koncesi
podle odstavce 7 b), musí tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy
žádající smluvní strana učinila opatření; změna nebo odvolání
nabývá účinnosti třicátého dne po dni, kdy taková změna nebo
odvolání bylo oznámeno SMLUVNÍM STRANÁM.
Odstavec 11
Druhá věta odstavce 11 nepožaduje, aby smluvní strana
zmírnila nebo odstranila omezení, kdyby takové zmírnění nebo
odstranění potom vyvolalo situaci, která odůvodňuje zostření nebo
zavedení omezení podle odstavce 9 článku XVIII.
Odstavec 12 b)
Dnem zmíněným v odstavci 12 b) je den, který určí SMLUVNÍ
STRANY podle ustanovení odstavce 4 b) článku XII této Dohody.
Odstavec 13 a 14
Uznává se, že smluvní strana může potřebovat přiměřený čas k
posouzení soutěžního postavení dotyčného výrobního odvětví
předtím, než rozhodne o zavedení opatření a než je oznámí SMLUVNÍM
STRANÁM podle odstavce 14.
Odstavec 15 a 16
Rozumí se, že SMLUVNÍ STRANY pozvou smluvní stranu, která
hodlá zavést opatření podle oddílu C, ke konzultacím podle
odstavce 16, požádá-li je o to smluvní strana, jejíž obchod by byl
značněji postižen dotyčným opatřením.
Odstavce 16, 18, 19 a 22
1. Rozumí se, že SMLUVNÍ STRANY mohou dát souhlas k zamýšlenému
opatření s určitými podmínkami nebo omezeními. Neodpovídá-li
způsob, jakým se opatření provádí, podmínkám uděleného
souhlasu, nebude se v tomto rozsahu považovat za schválené
SMLUVNÍMI STRANAMI. Udělily-li SMLUVNÍ STRANY souhlas k
opatření na určitou dobu, může dotyčná smluvní strana požádat
SMLUVNÍ STRANY o prodloužení této doby podle ustanovení a
řízení podle oddílů C nebo D, má-li za to, že prodloužení
tohoto opatření na delší období je nutné pro dosažení účelu,
pro který toto opatření bylo původně zavedeno.
2. Očekává se, SMLUVNÍ STRANY zpravidla neudělí souhlas k
opatření, která by pravděpodobně způsobila vážnou újmu vývozu
zboží, na němž značně závisí hospodářství některé smluvní
strany.
Odstavec 18 a 22
Výraz "že zájmy jiných smluvních stran jsou dostatečně
ochráněny" má poskytovat dostatečnou příležitost k tomu, aby mohl
být v každém jednotlivém případě uvážen nejvhodnější způsob
ochrany těchto zájmů. Vhodný způsob může například spočívat v tom,
že smluvní strana dovolávající se oddílu C nebo D poskytne
dodatečnou koncesi po takovou dobu, po kterou by odchylka od
ostatních článků Dohody zůstala v platnosti, nebo že kterákoli
jiná smluvní strana zmíněná v odstavci 18 dočasně suspenduje
koncesi, odpovídající v podstatě škodě vznikající zavedením
dotyčného opatření. Tato smluvní strana by měla mít právo
zabezpečit své zájmy dočasnou suspenzí některé koncese; tohoto
práva však nebude použito, rozhodnou-li SMLUVNÍ STRANY v případě
opatření zavedeného smluvní stranou, na kterou se vztahuje
odstavec 4 a), že nabídnutá náhradní koncese je přiměřená.
Odstavec 19
Ustanovení odstavce 19 jsou zamýšlena na případy, kdy výrobní
odvětví, které je v provozu po dobu delší než je "přiměřený čas"
zmíněný v poznámce k odstavcům 13 a 14 a nezbavují smluvní stranu,
na kterou se vztahuje odstavec 4 a) článku XVIII, jejího práva
použít jiných ustanovení oddílu C, včetně odstavce 17, pokud jde o
nově založené výrobní odvětví, i když toto výrobní odvětví bylo
nepřímo chráněno dovozními omezeními na ochranu platební bilance.
Odstavec 21
Každé opatření zavedené na základě ustanovení odstavce 21
bude okamžitě odvoláno, je-li odvoláno opatření učiněné podle
odstavce 17 nebo udělí-li SMLUVNÍ STRANY souhlas s navrhovaným
opatřením po uplynutí devadesátidenní lhůty uvedené v odstavci 17.
K článku XX
Pododstavec h)
Výjimka uvedená v tomto pododstavci platí pro všechny
surovinové dohody, které odpovídají zásadám schváleným
Hospodářskou a sociální radou v její rezoluci 30 (IV) z 28. března
1947.
K článku XXIV
Odstavec 9
Rozumí se, že ustanovení článku I vyžadují, aby v případě, že
výrobek, který byl dovezen na území některého z členů celní unie
nebo oblasti volného obchodu s preferenční celní sazbou a bude
znovu vyvezen na území jiného člena takové unie nebo oblasti,
tento člen vybral clo rovnající se rozdílu mezi clem již
zaplaceným a vyšším clem, kterému by toto zboží podléhalo, kdyby
bylo dovezeno přímo na území tohoto člena.
Odstavec 11
Až budou uzavřena definitivní ujednání mezi Indií a
Pákistánem, budou se moci opatření obou zemí zavedená k provedení
těchto ujednání odchylovat od určitých ustanovení této Dohody, ale
nesmějí se příčit jejím cílům.
K článku XXVIII
SMLUVNÍ STRANY a každá zúčastněná smluvní strana mají učinit
opatření, aby se při jednáních a konzultacích postupovalo s
nejvyšším možným utajením tak, aby se zamezilo předčasné
prozrazení podrobností připravovaných změn v celních sazbách.
SMLUVNÍ STRANY budou neprodleně vyrozuměny o všech změnách v
národních celních sazebnících, které vyplynuly z použití tohoto
článku.
Odstavec 1
1. Určí-li SMLUVNÍ STRANY jiné období než tříleté, může kterákoli
smluvní strana postupovat podle odstavce 1 nebo odstavce 3
článku XXVIII prvního dne po uplynutí takového jiného období a
následující období po uplynutí takto určeného období budou
tříletá období, pokud SMLUVNÍ STRANY znovu neurčí jiné období.
2. Ustanovení, že dne 1. ledna 1958 a v jiné dny určené podle
odstavce 1 smluvní strana "může ... změnit nebo odvolat
koncesi", znamená, že v takový den a prvního dne po uplynutí
každého období se mění právní závazek této smluvní strany
podle článku II; neznamená to, že změny v jejím celním
sazebníku musí nezbytně nabýt účinnosti tohoto dne. Odloží-li
se změna v celním sazebníku vyplývající z jednání podle tohoto
článku, může být vstup v platnost jakékoli náhradní koncese
odložen podobně.
3. Smluvní strana, která chce změnit nebo odvolat některou
koncesi zahrnutou do příslušné listiny, musí to oznámit
SMLUVNÍM STRANÁM nejdříve šest měsíců, nejpozději však tři
měsíce před 1. lednem 1958 nebo přede dnem uplynutí některého
následujícího období. SMLUVNÍ STRANY pak určí smluvní stranu
nebo smluvní strany, které se zúčastní jednání nebo konzultací
zmíněných v odstavci 1. Každá takto určená smluvní strana se
zúčastní těchto jednání nebo konzultací se žádající smluvní
stranou s cílem dosáhnout dohody před koncem období. Každé
prodloužení zajištěné doby platnosti listin se týká listin ve
znění pozměněném po těchto jednáních podle odstavců 1, 2 a 3
článku XXVIII. Učiní-li SMLUVNÍ STRANY opatření, aby došlo k
mnohostranným celně tarifním jednáním v průběhu šesti měsíců
před 1. lednem 1958 nebo před jiným dnem určeným podle
odstavce 1, zahrnou do těchto opatření vhodná pravidla pro
jednání zmíněná v tomto odstavci.
4. Účelem ustanovení, že jednání se zúčastní nejen smluvní
strana, s níž byla koncese původně sjednána, ale i smluvní
strana, která má zájem hlavního dodavatele, je zajistit, aby
smluvní strana s větším podílem na obchodu, kterého se týká
koncese, než smluvní strana, s níž byla koncese původně
sjednána, měla skutečnou možnost hájit své smluvní právo,
které jí přísluší podle této Dohody. Naproti tomu nejde o to
rozšířit rozsah jednání tak, aby to nadměrně znesnadnilo
jednání a dohodu podle článku XXVIII nebo aby to vytvořilo
komplikace pro budoucí použití tohoto článku na koncese, které
vyplynou z jednání podle tohoto článku. Proto mají SMLUVNÍ
STRANY jen tehdy rozhodnout, že určitá smluvní strana má zájem
hlavního dodavatele, měla-li tato smluvní strana po přiměřenou
dobu před jednáními větší podíl na trhu žádající smluvní
strany než smluvní strana, s níž byla koncese původně
sjednána, nebo kdyby podle úsudku SMLUVNÍCH STRAN měla takový
podíl, bez diskriminačních množstevních omezení, kterých
používá žádající smluvní strana. Nebylo by proto vhodné, aby
Smluvní strany rozhodly, že více než jedna smluvní strana nebo
v těch výjimečných případech, kde jsou podíly na trhu
přibližně stejné, více než dvě smluvní strany mají zájem
hlavního dodavatele.
5. Bez ohledu na definici zájmu hlavního dodavatele v poznámce 4
k odstavci 1 mohou SMLUVNÍ STRANY výjimečně rozhodnout, že
některá smluvní strana má zájem hlavního dodavatele, týká-li
se dotyčná koncese obchodu, který tvoří větší část celkových
vývozů této smluvní strany.
6. Ustanovení o účasti smluvní strany, která má zájem hlavního
dodavatele, na jednání a ustanovení o konzultacích s
kteroukoli smluvní stranou, která má podstatný zájem na
koncesi, kterou žádající smluvní strana chce změnit nebo
odvolat, nemají mít za následek, aby tato smluvní strana byla
nucena platit větší náhradu nebo trpět větší odvetná opatření,
než jaká by odpovídala požadované změně nebo odvolání s
přihlédnutím k podmínkám obchodu v době navrhovaného odvolání
nebo změny a k případným diskriminačním množstevním omezením,
kterých používá žádající smluvní strana.
7. Výraz "podstatný zájem" se nedá přesně vymezit a může proto
působit SMLUVNÍM STRANÁM potíže. Má se však vztahovat pouze na
smluvní strany, které mají význačný podíl na trhu smluvní
strany žádající změnu nebo odvolání koncese nebo které by
takový podíl pravděpodobně měly, kdyby nebylo diskriminačních
množstevních omezení jejich vývozu.
Odstavec 4
1. Žádost o zmocnění k zahájení jednání má být doprovázena všemi
potřebnými statistickými a jinými údaji. O takové žádosti bude
rozhodnuto do třiceti dní od jejího podání.
2. Uznává se, že pro některé smluvní strany, které jsou ve značné
míře závislé na poměrně malém počtu základních výrobků a pro
které je clo důležitým prostředkem pro diverzifikaci jejich
hospodářství nebo důležitým zdrojem příjmů, by mohlo být
omezení normálních jednání o změny nebo odvolání koncesí na
postup podle odstavce 1 článku XXVIII podnětem k tomu, aby v
této době prováděly změny nebo odvolání, které by se později
ukázaly zbytečnými. Aby se tomu zabránilo, zmocní SMLUVNÍ
STRANY každou takovou smluvní stranu podle odstavce 4 k
zahájení jednání, pokud by to podle jejich názoru nezpůsobilo
nebo podstatně nepřispělo k takovému zvýšení úrovně celních
sazeb, že by to ohrozilo stabilitu listin koncesí této Dohody
nebo nežádoucím způsobem narušilo mezinárodní obchod.
3. Očekává se, že jednání schválená podle odstavce 4, která se
týkají změny nebo odvolání jedné jednotlivé položky nebo velmi
malé skupiny položek, by mohla být normálně uzavřena do
šedesáti dní. Uznává se však, že tato lhůta by nestačila pro
jednání o změnu nebo odvolání většího počtu položek; v
takových případech mají SMLUVNÍ STRANY stanovit delší lhůtu.
4. Rozhodnutí podle odstavce 4 d) mají SMLUVNÍ STRANY učinit do
třiceti dní ode dne, kdy jim záležitost byla předložena,
ledaže by žádající smluvní strana souhlasila s delší lhůtou.
5. Rozumí se, že při rozhodování podle odstavce 4 d) o tom,
jestli žádající smluvní strana bez patřičného důvodu nenabídla
přiměřenou náhradu, SMLUVNÍ STRANY vezmou náležitě v úvahu
zvláštní postavení smluvní strany, která vázala velkou část
svého celního sazebníku při velmi nízkých celních sazbách a má
proto menší možnost poskytnout náhradu než jiné smluvní
strany.
K článku XXVIII bis
Odstavec 3
Rozumí se, že zmínka o fiskálních potřebách zahrnuje fiskální
stránku cel a zejména cel, která se vybírají především z
fiskálních důvodů, nebo cel ukládaných v zájmu zajištění vybírání
fiskálních cel na dovoz výrobků, které mohou nahradit výrobky
podléhající fiskálním clům.
K článku XXIX
Odstavec 1
Kapitoly VII a VIII Havanské charty byly vyloučeny z odstavce
1, protože se obecně zabývají organizací, funkcemi a řízením
Mezinárodní obchodní organizace.
K části IV
Slovům "vyspělé smluvní strany" a slovům "méně rozvinuté
smluvní strany", jež jsou užívána v části IV, nutno rozumět tak,
že se týkají vyspělých a méně rozvinutých zemí, které jsou
stranami Všeobecné dohody o clech a obchodu.
K článku XXXVI
Odstavec 1
Tento článek se zakládá na cílech uvedených v článku I, jak
bude doplněn oddílem A odstavce 1 Protokolu pozměňujícího část I a
články XXIX a XXX, až tento Protokol vstoupí v platnost.
Odstavec 4
Termín "základní výrobky" zahrnuje zemědělské výrobky, viz.
odstavec 2 poznámky k článku XVI, oddíl B.
Odstavec 5
Program diverzifikace by všeobecně zahrnoval intenzifikaci
činnosti při zpracování základních výrobků a rozvoj
zpracovatelských výrobních odvětví, se zřetelem k situaci
příslušné smluvní strany a světových vyhlídek pro výrobu a
spotřebu různého zboží.
Odstavec 8
Rozumí se, že výraz "neočekávají reciprocitu" znamená, že v
souladu s cíli tohoto článku v průběhu obchodních jednání by se
nemělo od méně rozvinutých smluvních stran očekávat, že poskytnou
příspěvky, jež jsou neslučitelné s jejich individuálními
rozvojovými, finančními a obchodními.
Tento odstavec by byl uplatněn v případě opatření
podniknutého podle oddílu A článku XVIII, článku XXVIII, článku
XXIII bis (tj. článku XXIX poté, až změna uvedená v oddílu A
odstavce 1 Protokolu pozměňujícího část I a články XXIX a XXX
nabude účinnosti1/, článku XXXIII nebo jakéhokoli jiného postupu
podle této Dohody.
K článku XXXVII
Odstavec 1 a)
Tento odstavec by byl uplatněn v případě jednání o snížení
nebo zrušení cel nebo jiných předpisů omezujících obchod podle
článku XXVIII, článku XXVIII bis (tj. XXIX poté, kdy změna uvedená
v oddílu A odstavce 1 Protokolu pozměňujícího část I a články XXIX
a XXX nabude účinnosti1/ a článku XXXIII, jakož i v souvislosti s
jiným opatřením, jež by mělo uskutečnit takové snížení či zrušení,
které by smluvní strany mohly podniknout.
Odstavec 3 b)
Ostatní opatření zmíněná v tomto odstavci mohou zahrnovat
kroky k podpoře domácích strukturálních změn, k podpoře spotřeby
určitých výrobků nebo k zavedení opatření pro podporu obchodu.
UJEDNÁNÍ
O VÝKLADU ČLÁNKU II:1 b)
VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU 1994
Členové se dohodli takto:
1. Aby byla zajištěna transparentnost práv a závazků právní
povahy, odvozených z odstavce 1 b) článku II, budou povaha a
úroveň jakýchkoli "ostatních cel nebo dávek", vybíraných z
vázaných celních položek, jak je uvedeno v tomto ustanovení,
zapsány v listinách koncesí a závazků, připojených ke GATT 1994
proti celní položce, na kterou se vztahují. Rozumí se, že takový
zápis nemění právní povahu "ostatních cel nebo dávek".
2. Datum, od kterého budou "ostatní cla nebo dávky" pro účely
článku II vázány, bude 15. duben 1994. "Ostatní cla nebo dávky"
budou tudíž zapsány v listinách koncesí a závazků na úrovních,
uplatňovaných k tomuto datu. Při každé následné renegociaci
koncese nebo jednání o novou koncesi, se datum zapsání nové
koncese do příslušné listiny koncesí a závazků stane datem jejího
uplatňování pro dotyčnou celní položku. Datum dokumentu, kterým
byla koncese na kteroukoli jednotlivou celní položku poprvé
zapsána do GATT 1947 nebo do GATT 1994, bude nicméně také zapsáno
ve sloupci 6 Volných listin koncesí.
3. "Ostatní cla nebo dávky" budou zapsány u všech vázaní cel.
4. Jestliže již celní položka byla předmětem jakékoli
koncese, nebude úroveň "ostatních cel nebo dávek", zapsaná v
příslušné listině, vyšší než úroveň, platná v okamžiku, kdy byla
koncese poprvé do této listiny zapsána. Kterýkoli Člen bude moci
vznést námitku vůči existenci "ostatních cel nebo dávek" na
základě skutečnosti, že tyto "ostatní cla nebo dávky" neexistovaly
v době původního vázání dotyčné položky, jakož i vůči shodnosti
úrovně kterýchkoli zapsaných "ostatních cel nebo dávek" s dříve
vázanou úrovní, a to během 3 let po datu vstupu v platnost Dohody
o WTO nebo 3 roky po datu, kdy byl u Generálního ředitele WTO
uložen dokument, začleňující dotyčnou listinu koncesí do GATT
1994, jestliže je toto datum pozdější.
5. Zápisem "ostatních cel nebo dávek" do listin koncesí a
závazků není dotčena jejich slučitelnost s právy a závazky podle
GATT 1994, na něž se vztahuje odstavec 4. Všichni Členové si
ponechávají právo vznést kdykoli námitku vůči slučitelnosti
jakýchkoli "ostatních cel nebo dávek" s těmito závazky.
6. Pro účely tohoto Ujednání se použijí ustanovení článků
XXII a XXIII GATT 1994, jak jsou propracována a uplatňována
Ujednáním o řešení sporů.
7. "Ostatní cla nebo dávky", neuvedené v listině koncesí a
závazků v době uložení dokumentu, začleňujícího dotyčnou listinu
koncesí a závazků do GATT 1994, u Generálního ředitele SMLUVNÍCH
STRAN GATT 1947 do data vstupu v platnost Dohody o WTO, nebo potom
u Generálního ředitele WTO, do ní nebudou následně doplněny a
"ostatní cla nebo dávky", zapsané na úrovni nižší než té, která
byla platná k datu jejich uplatňování, nebudou zpětně převedeny na
platnou úroveň, ledaže byly takové dodatky nebo změny učiněny
během 6 měsíců od data uložení dokumentu.
8. Rozhodnutí, uvedené v odstavci 2, týkající se data
uplatňování pro každou koncesi, nahrazuje pro účelyodstavce 1 b)
článku II GATT 1994 rozhodnutí o datu uplatňování, přijaté
26. března 1980 (BISD 27S/24).
UJEDNÁNÍ
O VÝKLADU ČLÁNKU XVII
VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU 1994
Členové,
berouce na vědomí, že článek XVII stanoví závazky pro Členy
ve vztahu k činnosti státních obchodních podniků, zmíněných v
odstavci 1 článku XVII, u které se vyžaduje, aby byla slučitelná
se všeobecnými zásadami nediskriminačního zacházení, stanovenými v
GATT 1994 pro vládní opatření, dotýkající se dovozů a vývozů,
uskutečňovaných soukromými obchodníky;
berouce dále na vědomí, že Členové podléhají svým závazkům
GATT 1994 ve vztahu k těmto vládním opatřením, dotýkajícím se
státních obchodních podniků;
uznávajíce, že toto Ujednání není na újmu základním pravidlům
a závazkům, stanoveným v článku XVII;
dohodli se takto:
1. Aby zabezpečili transparentnost činnosti státních
obchodních podniků, Členové oznámí takové podniky Radě pro obchod
zbožím za účelem jejich přezkoumání pracovní skupinou, která bude
založena podle odstavce 5, v souladu s touto pracovní definicí:
"Vládní a nevládní podniky, včetně orgánů, regulujících
výrobu a obchod, kterým byla udělena výhradní nebo zvláštní
práva a výsady, včetně zákonných nebo ústavních pravomocí,
vykonáváním kterých ovlivňují prostřednictvím svých nákupů a
prodejů úroveň nebo směrování dovozů nebo vývozů".
Tato povinnost o oznámení se nevztahuje na dovozy výrobků,
určených pro okamžitou nebo konečnou spotřebu státních orgánů nebo
podniků, které jsou výše uvedeny a nikoliv pro další prodej nebo
použití ve výrobě zboží určeného k prodeji.
2. Každý Člen přezkoumá svou politiku, týkající se
předkládání oznámení o státních obchodních podnicích Radě pro
obchod zbožím, berouc zřetel na ustanovení tohoto Ujednání. Při
tomto přezkoumání by měl každý Člen brát zřetel na potřebu
zajistit největší možnou transparentnost ve svých oznámeních,
umožňující jasné zhodnocení způsobu činnosti oznámených podniků a
účinků jejich operací na mezinárodní obchod.
3. Oznámení se budou provádět v souladu s dotazníkem o
státním obchodu, přijatým 24. května 1960 (BISD 9S/184-185),
přičemž se rozumí, že Členové oznámí podniky zmíněné v odstavci 1
bez ohledu na to, zda se ve skutečnosti dovozy nebo vývozy
uskutečnily, či nikoliv.
4. Kterýkoli Člen, který má důvod se domnívat, že jiný Člen
nesplnil přiměřeně svoji oznamovací povinnost, může záležitost s
dotyčným Členem přezkoumat. Jestliže záležitost není uspokojivě
vyřešena, může učinit protioznámení Radě pro obchod zbožím, aby ji
pracovní skupina ustavená podle odstavce 5 posoudila a současně o
tom informovat dotyčného Člena.
5. Bude ustavena pracovní skupina, aby jménem Rady pro obchod
zbožím přezkoumala oznámení a protioznámení. Ve světle tohoto
přezkoumání a aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 4 c) článku
XVII, může Rada pro obchod zbožím učinit doporučení o přiměřenosti
oznámení a potřebě dalších informací. Pracovní skupina s
přihlédnutím k obdrženým oznámením rovněž přezkoumá přiměřenost
výše zmíněného dotazníku o státním obchodu a rozsah pokrytí
státních obchodních podniků, oznamovaných podle odstavce 1. Dále
zpracuje vysvětlující seznam typů vztahů mezi vládami a podniky a
druhy činností, kterými se tyto podniky zabývají a které mohou být
podstatné pro účely článku XVII. Rozumí se, že Sekretariát pro
pracovní skupinu zabezpečí obecný podkladový materiál o operacích
státních obchodních podniků, které se vztahují k mezinárodnímu
obchodu. Členství v pracovní skupině bude otevřeno všem Členům,
kteří vyjádří své přání v ní působit. Sejde se do 1 roku od vstupu
v platnost Dohody o WTO a dále se bude scházet alespoň jednou za
rok. Každoročně bude podávat zprávu Radě pro obchod zbožím.1/
UJEDNÁNÍ
O USTANOVENÍCH O PLATEBNÍ BILANCI
VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU 1994
Členové,
uznávajíce ustanovení článků XII a XVIII:B GATT 1994 a
Deklarace o obchodních opatřeních, přijatých z důvodu platební
bilance, která byla přijata 28. listopadu 1979 (BISD 26S/205-209,
dále v tomto Ujednání uváděná jako "Deklarace 1979") a za účelem
vyjasnění takových ustanovení1/;
dohodli se takto:
Uplatnění opatření
1. Členové potvrzují svůj závazek co nejdříve veřejně oznámit
časové rozvrhy pro odstranění omezujících dovozních opatření,
přijatých z důvodu platební bilance. Rozumí se, že tyto časové
rozvrhy mohou být, pokud to bude vhodné, pozměněny se zřetelem na
změny ve stavu platební bilance. Kdykoliv není časový rozvrh
Členem veřejně oznámen, sdělí tento Člen, proč tak neučinil.
2. Členové potvrzují svůj závazek dát přednost takovým
opatřením, která mají nejméně rozrušující účinky na obchod. Rozumí
se, že taková opatření (v tomto Ujednání uváděná jako "opatření
založená na ceně") zahrnují dovozní přirážky, požadavky na dovozní
depozita nebo jiná rovnocenná obchodní opatření s dopadem na cenu
dováženého zboží. Rozumí se, že bez ohledu na ustanovení článku
II, opatření založená na ceně, přijatá z důvodu platební bilance,
mohou být uplatněna Členem nad úroveň cel zapsaných v listině
tohoto Člena. Tento Člen dále uvede částku, o kterou opatření
založené na ceně přesahuje vázané clo, a to jasně a odděleně podle
oznamovacích postupů uvedených v tomto Ujednání.
3. Členové se vynasnaží vyhnout se zavádění nových
množstevních omezení z důvodu platební bilance, ledaže pro
kritický stav platební bilance nemohou opatření založená na ceně
zastavit pronikavé zhoršení vnější platební pozice. V těch
případech, kdy Člen použije množstevní omezení, sdělí příslušné
důvody, proč opatření založená na ceně nejsou přiměřeným nástrojem
k řešení situace v oblasti platební bilance. Člen, udržující
množstevní omezení, na následujících konzultacích prokáže pokrok,
který učinil při významném snižování dopadu a omezujících účinků
takových opatření. Rozumí se, že na stejný výrobek lze použít ne
více než jeden druh omezujícího dovozního opatření, přijatého z
důvodu platební bilance.
4. Členové potvrzují, že omezující dovozní opatření, přijatá
z důvodu platební bilance, mohou být použita pouze za účelem
kontroly všeobecné úrovně dovozů a nemohou přesáhnout míru
nezbytnou k řešení situace v oblasti platební bilance. Člen bude
provádět omezení transparentním způsobem, aby se na nejnižší
možnou míru snížily jakékoliv vedlejší ochranné účinky. Úřady
dovážejícího Člena poskytnou příslušné odůvodnění kritérií,
použitých k určení, které výrobky podléhají omezením. Jak je
stanoveno v odstavci 3 článku XII a odstavci 10 článku XVIII,
Členové mohou v případě určitých nezbytných výrobků vyloučit nebo
omezit používání obecně uplatňovaných přirážek nebo jiných
opatření, uplatňovaných z důvodů ochrany platební bilance. Výrazem
"nezbytné výrobky" se rozumí výrobky, které odpovídají potřebám
základní spotřeby nebo které přispívají k úsilí Člena zlepšit stav
jeho platební bilance, jako je investiční zboží nebo vstupy
potřebné pro výrobu. Při provádění množstevních omezení použije
Člen podle svého volného uvážení licenční řízení pouze tehdy, kdy
je to nevyhnutelné a postupně je ukončí. Kritéria, použitá ke
stanovení přípustných dovozních množství nebo hodnot, budou
příslušně odůvodněna.
Postupy při konzultacích o platební bilanci
5. Výbor pro omezení, uplatňovaná z důvodu platební bilance
(dále v tomto Ujednání uváděný jako "Výbor"), provede konzultace s
cílem přezkoumat všechna omezující dovozní opatření, přijatá z
důvodu platební bilance. Členství ve Výboru bude otevřeno všem
Členům, kteří projeví své přání v něm působit. Výbor se bude řídit
postupy při konzultacích o omezeních z důvodu platební bilance,
schválenými 28. dubna 1970 (BISD 18S/48-53 dále v tomto Ujednání
uváděnými jako "úplné konzultační postupy") při dodržování níže
uvedených ustanovení.
6. Člen, uplatňující nová omezení nebo zvyšující všeobecnou
úroveň jeho existujících omezení podstatným zesílením opatření,
zahájí konzultace s Výborem do 4 měsíců po přijetí takových
opatření. Člen, přijímající taková opatření, může požádat, aby se
konzultace uskutečnily podle odstavce 4 a) článku XII nebo
odstavce 12 a) článku XVIII podle povahy věci. Jestliže nebyla
podána žádná taková žádost, předseda Výboru vyzve Člena takové
konzultace uskutečnit. Mezi otázkami, které je možné v
konzultacích zkoumat, by mělo být, mimo jiné, zahrnuto zavedení
nových druhů omezujících opatření z důvodu platební bilance nebo
zvýšení úrovně nebo zbožového rozsahu omezení.
7. Všechna omezení, uplatňovaná z důvodu platební bilance,
budou podléhat pravidelnému přezkoumání ve Výboru podle odstavce 4
b) článku XII nebo podle odstavce 12 b) článku XVIII s tím, že
bude možno upravit pravidelnost konzultací v dohodě s
konzultujícím Členem nebo v souladu s jakýmkoliv specifickým
postupem pro přezkoumání, který může být doporučen Generální
radou.
8. Konzultace se mohou uskutečnit podle zjednodušených
postupů, schválených 19. prosince 1972 (BISD 20 S/47-49, dále v
tomto Ujednání uváděných jako "zjednodušené konzultační postupy")
v případě nejméně rozvinutých členských zemí nebo v případě
rozvojových členských zemí, které uskutečňují liberalizační snahy
v souladu s programem předloženým Výboru na předchozích
konzultacích. Zjednodušené konzultační postupy je možno použít
také tehdy, kdy je přezkoumání obchodní politiky rozvojové členské
země předpokládáno ve stejném kalendářním roce jako datum,
stanovené pro konzultace. V takových případech se rozhodnutí, zda
by se měly použít úplné konzultační postupy, učiní na základě
faktorů, uvedených v odstavci 8 Deklarace 1979. S výjimkou případu
nejméně rozvinutých členských zemí nelze podle zjednodušených
postupů uskutečnit více než 2 po sobě následující konzultace.
Oznámení a dokumentace
9. Člen oznámí Generální radě zavedení jakýchkoliv změn v
uplatňování omezujících dovozních opatření, přijatých z důvodu
platební bilance, jakož i jakékoliv úpravy v časových rozvrzích
pro odstranění takových opatření, oznámených podle odstavce 1.
Významné změny budou oznámeny Generální radě před jejich
vyhlášením nebo nejpozději 30 dní po jejich vyhlášení. Každý Člen
podá Sekretariátu každoročně souhrnné oznámení, obsahující všechny
změny zákonů, jiných právních předpisů, zásadních prohlášení nebo
veřejných oznámení, aby mohlo být Členy přezkoumáno. Oznámení
budou obsahovat, pokud možno, úplnou informaci, zpracovanou na
úrovni celních položek, o druhu uplatňovaných opatření, kritériích
použitých pro jejich provádění, o zbožovém rozsahu a o dotčených
tocích obchodu.
10. Na žádost kteréhokoli Člena mohou být oznámení
přezkoumána Výborem. Taková přezkoumání by se měla omezit na
vysvětlení specifických otázek, vyvolaných oznámením nebo na
přezkoumání, zda se vyžadují konzultace podle odstavce 4 a) článku
XII nebo odstavce 12 a) článku XVIII. Členové, kteří mají důvod se
domnívat, že omezující dovozní opatření, uplatňované jiným Členem,
bylo přijato z důvodu platební bilance, mohou na záležitost
upozornit Výbor. Předseda Výboru požádá o informaci o tomto
opatření a poskytne ji všem Členům. Aniž by bylo dotčeno právo
kteréhokoli člena Výboru získat v průběhu konzultací příslušné
vysvětlení, mohou být otázky nejprve předloženy k posouzení
konzultujícímu Členu.
11. Konzultující Člen připraví pro konzultace základní
dokument, který by měl, spolu s jakýmikoli jinými informacemi,
považovanými za významné, zahrnovat: a) celkový přehled situace v
oblasti platební bilance a jejich výhledů, včetně posouzení
vnitřních a vnějších faktorů, majících dopad na situaci v oblasti
platební bilance a vnitřních opatření, přijatých za účelem
obnovení rovnováhy na zdravém a trvalém základě; b) úplný popis
omezení, uplatňovaných z důvodu platební bilance, jejich právní
základ a kroky, podniknuté ke snížení vedlejších ochranných
účinků; c) opatření, přijatá od posledních konzultací
o liberalizaci dovozních omezení z hlediska závěrů Výboru; d) plán
na odstranění a postupné uvolnění zbývajících omezení. Je-li to
pro danou věc podstatné, je možné se odvolat na informace,
poskytnuté v jiných oznámeních nebo zprávách, předložených WTO.
V rámci zjednodušených konzultačních postupů předloží konzultující
Člen písemné sdělení, obsahující základní informace
o skutečnostech, které obsahuje základní dokument.
12. Sekretariát, s cílem usnadnit konzultace Výboru, připraví
faktografický podkladový materiál o různých aspektech plánu
konzultací. V případě rozvojových členských zemí zahrne dokument
Sekretariátu příslušný podkladový a analytický materiál o působení
vnějšího obchodního prostředí na situaci a výhledy v oblasti
platební bilance konzultujícího Člena. Služby technické pomoci
Sekretariátu pomohou na žádost rozvojové členské země při přípravě
dokumentace pro konzultace.
Závěry konzultací o platební bilanci
13. Výbor podá o svých konzultacích zprávu Generální radě.
Jestliže se postupovalo podle úplných konzultačních postupů, měla
by zpráva uvést závěry Výboru k různým prvkům plánu konzultací,
jakož i skutečnosti a důvody, na kterých se zakládají. Výbor bude
usilovat, aby do jeho závěrů byly zahrnuty návrhy na doporučení,
zaměřené na podporu provádění článků XII a XVIII:B, Deklarace 1979
a tohoto Ujednání. V těch případech, kdy byl předložen časový
rozvrh pro odstranění omezujících opatření, přijatých z důvodu
platební bilance, může Generální rada doporučit, aby, pokud Člen
tento časový rozvrh dodrží, na něj bylo nahlíženo jako na Člena,
který závazky podle GATT 1994 splnil. Kdykoli Generální rada
učinila specifická doporučení, práva a závazky Členů budou
hodnoceny s ohledem na tato doporučení. Neexistují-li specifické
návrhy na doporučení Generální rady, měly by závěry Výboru
zaznamenat různé názory, vyjádřené ve Výboru. Jestliže se
postupovalo podle zjednodušených konzultačních postupů, zahrne
zpráva souhrn hlavních otázek, projednávaných ve Výboru a
rozhodnutí o tom, zda je třeba použít úplných konzultačních
postupů.
UJEDNÁNÍ
O VÝKLADU ČLÁNKU XXIV
VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU 1994
Členové,
majíce na zřeteli ustanovení článku XXIV Všeobecné dohody o
clech a obchodu 1994;
uznávajíce, že celní unie a oblasti volného obchodu od
založení GATT značně vzrostly co do počtu a důležitosti a že
pokrývají významnou část světového obchodu;
uznávajíce přínos k rozšíření světového obchodu, který může
být učiněn užší integrací mezi ekonomikami stran takových dohod;
uznávajíce rovněž, že se takový přínos zvýší, jestliže se
odstranění cel a jiných omezujících obchodních opatření mezi
zakládajícími územími rozšíří na veškerý obchod a zmenší, jestliže
se jakýkoliv větší sektor obchodu vyloučí;
znovu potvrzujíce, že účelem takových dohod by mělo být
usnadnění obchodu mezi zakládajícími územími a nikoliv zvýšení
překážek obchodu jiných Členů s takovými územími a že při jejich
utváření nebo rozšíření by se jejich strany měly v největším
možném rozsahu vyhnout vytváření negativních účinků na obchod
jiných Členů;
přesvědčeni rovněž o potřebě posílení účinnosti úlohy Rady
pro obchod zbožím při přezkoumávání dohod, oznámených podle článku
XXIV, cestou objasňování kritérií a postupů pro hodnocení nových
nebo rozšířených dohod a zvyšování transparentnosti všech dohod,
spadajících do působnosti článku XXIV;
uznávajíce potřebu společného chápání závazků Členů podle
odstavce 12 článku XXIV;
dohodli se takto:
1. Celní unie, oblasti volného obchodu a prozatímní dohody,
vedoucí k vytvoření celní unie nebo oblasti volného obchodu musí,
aby byly slučitelné s článkem XXIV, mimo jiné vyhovět ustanovením
odstavců 5, 6, 7 a 8 tohoto článku.
Článek XXIV:5
2. Hodnocení všeobecného dopadu cel a jiných úprav obchodu,
platných před a po vytvoření celní unie, podle odstavce 5 a)
článku XXIV, se bude, pokud jde o cla a dávky, opírat o celkové
zhodnocení vážených průměrů celních sazeb a vybraných cel. Toto
zhodnocení se bude opírat o dovozní statistiky pro předchozí
reprezentativní období, které dodá celní unie na úrovni celních
položek v hodnotách a množstvích rozepsaných podle země původu
člena WTO. Sekretariát vypočte vážené průměry celních sazeb a
vybraná cla v souladu s metodologií, používanou při hodnocení
celních nabídek v Uruguayském kole mnohostranných obchodních
jednání. Za tím účelem cly a dávkami, které budou vzaty v úvahu,
budou uplatňované sazby cel. Uznává se, že za účelem celkového
zhodnocení dopadu jiných předpisů, týkajících se obchodu, pro
které se jeví kvantifikace a agregace obtížnými, může být nezbytné
zkoumání jednotlivých opatření, úprav, dotčených výrobků a toků
obchodu.
3. "Přiměřená lhůta", uvedená v odstavci 5 c) článku XXIV, by
měla přesáhnout 10 let jen ve výjimečných případech. V případech,
kdy se Členové, kteří jsou stranami prozatímních dohod, domnívají,
že by 10 let bylo nedostatečných, poskytnou Výboru pro obchod
zbožím podrobné vysvětlení potřeby delší lhůty.
Článek XXIV:6
4. Odstavec 6 článku XXIV stanoví postup, podle něhož se bude
postupovat, jestliže Člen, vytvářející celní unii, navrhne zvýšit
vázanou celní sazbu. V této souvislosti Členové znovu potvrzují,
že postup, stanovený v článku XXVIII, jak je propracován ve
směrnicích, přijatých 10. listopadu 1980 (BISD 27S/26-28) a v
Ujednání o výkladu článku XXVIII GATT 1994, musí být zahájen před
změnou nebo odvoláním celních koncesí při vytvoření celní unie
nebo prozatímní dohody, vedoucí k vytvoření celní unie.
5. Tato jednání budou vedena poctivě, s cílem dosáhnout
vzájemně uspokojivého vyrovnání. V průběhu těchto jednání se bude,
jak je stanoveno v odstavci 6 článku XXIV, brát náležitý zřetel na
snížení cel u stejných celních položek, učiněné jinými zakladateli
celní unie při jejím vytvoření. Jestliže by nebyla taková snížení
dostatečná k potřebnému vyrovnání, celní unie by nabídla
vyrovnání, které může mít formu snížení cel u jiných celních
položek. Taková nabídka bude vzata v úvahu Členy, majícími
negociační práva ve vztahu k vázání položky, které se mění nebo
odvolává. Jestliže by vyrovnání zůstalo nepřijatelným, jednání by
měla pokračovat. Kde přes takové úsilí nelze v jednáních o
vyrovnání podle článku XXVIII, rozpracovaném Ujednáním o výkladu
článku XXVIII GATT 1994, dosáhnout dohody během rozumného období
od zahájení jednání, bude mít přesto celní unie možnost koncese
změnit nebo odvolat; dotčení Členové pak budou moci odvolat
podstatně rovnocenné koncese v souladu s článkem XXVIII.
6. GATT 1994 neukládá Členům, majícím výhody ze snížení cel,
vyplývajícího z vytvoření celní unie nebo z prozatímní dohody,
vedoucí k vytvoření celní unie, závazek, aby poskytli vyrovnání
jejím zakladatelům.
Přezkoumání celních unií a oblastí volného obchodu
7. Všechna oznámení, učiněná podle odstavce 7 a) článku XXIV,
budou přezkoumána pracovní skupinou s ohledem na příslušná
ustanovení GATT 1994 a odstavec 1 tohoto Ujednání. Pracovní
skupina předloží Radě pro obchod zbožím zprávu o svých nálezech v
této věci. Rada pro obchod zbožím může učinit Členům taková
doporučení, jaká považuje za vhodná.
8. Pokud jde o prozatímní dohody, může pracovní skupina ve
své zprávě učinit příslušná doporučení k navrženému časovému
rozvrhu a k opatřením, nezbytným k definitivnímu vytvoření celní
unie nebo oblasti volného obchodu. V případě potřeby může
přistoupit k dalšímu přezkoumání dohody.
9. Členové, kteří jsou stranami prozatímní dohody, oznámí
podstatné změny v plánu a časovém rozvrhu, obsaženém v této
dohodě, Radě pro obchod zbožím, která, bude-li o to požádána,
změny přezkoumá.
10. Jestliže by prozatímní dohoda, oznámená podle odstavce 7
a) článku XXIV, plán a časový rozvrh v rozporu s odstavcem 5 c)
článku XXIV nezahrnovala, pracovní skupina ve své zprávě takový
plán a časový rozvrh doporučí. Strany nebudou podle okolností
udržovat v platnosti nebo neuvedou v platnost takovou dohodu,
nejsou-li připraveny ji změnit v souladu s těmito doporučeními.
Následně bude přezkoumáno, jak jsou doporučení prováděna.
11. Celní unie a zakladatelé oblastí volného obchodu budou
pravidelně podávat zprávy o provádění příslušné dohody Radě pro
obchod zbožím, jak to předpokládají SMLUVNÍ STRANY GATT 1947 v
jejich instrukci Radě GATT 1947, týkající se zpráv o regionálních
dohodách (BISD 18S/38). O jakýchkoliv významných změnách nebo
vývoji v dohodách by se měly podávat zprávy, jakmile k nim dojde.
Řešení sporů
12. Ve věci jakýchkoliv záležitostí, vznikajících z
uplatňování těch ustanovení článku XXIV, která se vztahují k
celním uniím, oblastem volného obchodu nebo prozatímním dohodám,
vedoucím k vytvoření celní unie nebo oblasti volného obchodu, je
možné se dovolat ustanovení článků XXII a XXIII GATT 1994, jak
jsou propracována a uplatňována Ujednáním o řešení sporů.
Článek XXIV:12
13. Každý Člen je podle GATT 1994 plně odpovědný za
dodržování všech ustanovení GATT 1994 a učiní taková rozumná
opatření, která má k dispozici, aby vlády a regionální a místní
správní orgány na jeho území tato ustanovení dodržovaly.
14. Ustanovení článků XXII a XXIII GATT 1994, jak jsou
propracována a uplatňována Ujednáním o řešení sporů, je možné se
dovolat, pokud jde o opatření, ovlivňující dodržování GATT 1994,
přijatá vládami nebo regionálními nebo místními správními orgány
na území Člena. Jestliže Orgán pro řešení sporů určí, že
ustanovení GATT 1994 nebylo dodrženo, odpovědný Člen přijme taková
rozumná opatření, která má k dispozici, aby jeho dodržování
zajistil. Ustanovení, vztahující se k vyrovnání a suspenzi koncesí
nebo k jiným závazkům, se uplatní v případech, kdy nebylo možné
zabezpečit takové dodržování.
15. Každý Člen se zavazuje posoudit s porozuměním jakékoliv
námitky vznesené jiným Členem k opatřením, dotýkajícím se
provádění GATT 1994 a přijatým na jeho území a poskytnout
přiměřenou příležitost ke konzultacím o těchto námitkách.
UJEDNÁNÍ,
TÝKAJÍCÍ SE VÝJIMEK ZE ZÁVAZKŮ
PODLE VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU 1994
Členové se dohodli takto:
1. Žádost o výjimku nebo prodloužení existující výjimky bude
obsahovat opatření, která Člen navrhuje přijmout, specifické cíle,
kterých se snaží dosáhnout a důvody, které mu brání těchto cílů
dosáhnout opatřeními, která jsou v souladu s jeho závazky podle
GATT 1994.
2. Kterákoli výjimka, platná v den vstupu v platnost Dohody o
WTO, musí být ukončena v den jejího uplynutí nebo 2 roky od data
vstupu v platnost Dohody o WTO, jestliže bude tato lhůta kratší,
pokud nebyla prodloužena v souladu s výše uvedenými postupy a
článkem IX Dohody o WTO.
3. Jestliže kterýkoli Člen usoudí, že výhoda, vyplývající pro
něj z GATT 1994, byla zrušena nebo zmenšena jako výsledek toho,
že:
a) Člen, kterému byla výjimka poskytnuta, nedodržuje podmínky
výjimky, nebo
b) je uplatňováno opatření, slučitelné s podmínkami výjimky
může se dovolat ustanovení článku XXIII GATT 1994, jak je
propracováno a uplatňováno v Ujednání o řešení sporů.
UJEDNÁNÍ
O VÝKLADU ČLÁNKU XXVIII
VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU 1994
Členové se dohodli takto:
1. Pro účely změny nebo odvolání koncese bude ten Člen, u
něhož je podíl vývozu, kterého se koncese týká (t.j. vývozu
výrobku na trh Člena, měnícího nebo odvolávajícího koncese), na
jeho celkových vývozech nejvyšší, považován za Člena, který má
zájem hlavního dodavatele, pokud již nemá původní negociační právo
nebo zájem hlavního dodavatele podle odstavce 1 článku XXVIII. Je
nicméně dohodnuto, že tento odstavec bude přezkoumán Radou pro
obchod zbožím 5 let od data vstupu v platnost Dohody o WTO s cílem
rozhodnout, zda toto kritérium působilo uspokojivě při zajišťování
přerozdělení negociačních práv ve prospěch malých a středně
velkých vývozních Členů. Jestliže se tak nestalo, bude zváženo
možné zlepšení, včetně přijetí kritéria, založeného na poměru
vývozů, kterých se koncese týká, k vývozům dotčeného výrobku na
všechny trhy, pokud budou příslušné údaje dostupné.
2. Člen, který usoudí, že má zájem hlavního dodavatele podle
odstavce 1, by měl oznámit svou žádost písemně s podpůrnými důkazy
Členu, navrhujícímu změnu nebo odvolání koncese a současně
informovat Sekretariát. V těchto případech bude použit odstavec 4
"Postupů pro jednání podle článku XXVIII", přijatých 10. listopadu
1980 (BISD 27S/26-28).
3. Při určování, kteří Členové mají zájem hlavního dodavatele
(jak je stanoveno v odstavci 1 výše nebo v odstavci 1 článku
XXVIII) nebo podstatný zájem, bude brán v úvahu pouze ten obchod
dotčeným výrobkem, který se uskutečnil na základě doložky
nejvyšších výhod. Obchod dotčeným výrobkem, který se uskuteční na
základě nesmluvních preferencí, však bude rovněž brán v úvahu,
pokud tento obchod přestal požívat výhody z takového preferenčního
zacházení a stává se tak obchodem na základě doložky nejvyšších
výhod v době jednání o změně nebo odvolání koncese nebo se tak
stane při ukončení tohoto jednání.
4. Je-li změněna nebo odvolána celní koncese na nový výrobek
(t.j. výrobek, pro který nejsou obchodní statistiky za 3 roky
k dispozici), bude Člen, vlastníci původní negociační práva na
celní položku, kde výrobek je nebo byl dříve klasifikován,
považován za Člena, který má počáteční negociační právo v dotyčné
koncesi. Při určování zájmů hlavního dodavatele a podstatných
zájmů a výpočtu vyrovnání budou brány v úvahu, mimo jiné, výrobní
kapacity a investice vyvážejícího Člena, související s dotčeným
výrobkem a odhady růstu vývozu, jakož i prognózy poptávky po
výrobku u dovážejícího Člena. Pro účely tohoto odstavce se "novým
výrobkem" rozumí výrobek, spadající pod celní položku, vytvořenou
rozdělením existující celní položky.
5. Jestliže Člen soudí, že má zájem hlavního dodavatele nebo
podstatný zájem podle podmínek odstavce 4, měl by oznámit svou
žádost písemně s podpůrnými důkazy Členu, navrhujícímu změnu nebo
odvolání koncese a současně informovat Sekretariát. V těchto
případech bude použit odstavec 4 výše uvedených "Postupů pro
jednání podle článku XXVIII".
6. Je-li neomezená celní koncese nahrazena celní kvótou, měla
by výše poskytovaného vyrovnání překročit objem obchodu skutečně
dotčeného změnou koncese. Základem pro výpočet vyrovnání by měla
být částka, o kterou předpokládaný budoucí obchod překročí úroveň
kvóty. Rozumí se, že výpočet předpokládaného budoucího obchodu
bude vyšší než:
a) průměr ročního obchodu v posledním reprezentativním tříletém
období, zvýšený o průměr ročního růstu dovozů ve stejném
období nebo o 10%, pokud je tento výpočet vyšší; nebo
b) obchod v posledním předcházejícím roce, zvýšený o 10%.
V žádném případě nesmí výše vyrovnání, k níž je Člen povinen,
překročit výši, která by způsobila úplné odstranění koncese.
7. Kterémukoli Členu, majícímu zájem hlavního dodavatele
podle odstavce 1 výše nebo odstavce 1 článku XXVIII, bude u
koncese, která je změněna nebo odvolána, poskytnuto původní
negociační právo v náhradní koncesi, pokud nebude dotčenými Členy
dohodnuta jiná forma vyrovnání.
MARRAKEŠSKÝ PROTOKOL
K VŠEOBECNÉ DOHODĚ O CLECH A OBCHODU 1994
Členové,
uskutečňujíce jednání v rámci GATT 1947 podle Ministerské
deklarace Uruguayského kola,
dohodli se takto:
1. Listina koncesí a závazků Člena, připojená k tomuto
Protokolu, se stane listinou tohoto Člena ke GATT 1994 dnem, kdy
Dohoda o WTO pro tohoto Člena vstoupí v platnost. Kterákoli
listina, předložená v souladu s ministerským Rozhodnutím o
opatřeních ve prospěch nejméně rozvinutých zemí, bude považována
za přílohu k tomuto Protokolu.
2. Snížení cel, odsouhlasené každým Členem, bude, pokud
listina tohoto Člena nestanoví jinak, provedeno v pěti stejných
sníženích sazeb. Prvé takové snížení bude provedeno dnem vstupu v
platnost Dohody o WTO, každé další snížení bude provedeno 1. ledna
každého z následujících roků a konečná sazba vstoupí v platnost
nejpozději za čtyři roky po datu vstupu v platnost Dohody o WTO,
pokud listina tohoto Člena nestanoví jinak. Pokud jeho listina
nestanoví jinak, Člen, který přijme Dohodu o WTO po jejím vstupu v
platnost, provede dnem, kdy pro něho tato Dohoda vstupuje v
platnost, všechna snížení cel, která se již uskutečnila spolu se
sníženími, která bude podle předchozí věty zavázán provést
1. ledna následujícího roku a provede všechna zbylá snížení cel
podle časového rozvrhu uvedeného v předchozí větě. Snížená sazba
bude v každé etapě zaokrouhlena k prvnímu desetinnému číslu. U
zemědělských výrobků, které jsou stanoveny v článku 2 Dohody o
zemědělství, budou etapy snižování uskutečněny podle ustanovení
příslušných částí listin.
3. Uplatňování koncesí a závazků, obsažených v listinách,
připojených k tomuto Protokolu, bude na požádání předmětem
mnohostranného přezkoumání Členy. Toto ustanovení se nijak
nedotýká práv a závazků Členů, vyplývajících z Dohod v příloze 1A
Dohody o WTO.
4. Poté, kdy se listina Člena, připojená k tomuto Protokolu,
stane listinou ke GATT 1994 podle ustanovení odstavce 1, může
tento Člen kdykoliv suspendovat nebo odvolat zcela nebo částečně
koncesi v této listině, týkající se kteréhokoli výrobku, jehož
hlavním dodavatelem je některý jiný účastník Uruguayského kola a
jehož listina se dosud nestala listinou ke GATT 1994. Takové
opatření může nicméně být učiněno pouze po písemném oznámení této
suspenze nebo tohoto odvolání koncese Radě pro obchod zbožím a po
konzultacích, uskutečněných na žádost, s kterýmkoli Členem, jehož
příslušná listina se stala listinou ke GATT 1994 a který má
podstatný zájem na příslušném výrobku. Kterákoli koncese takto
suspendovaná nebo odvolaná bude uplatňována počínaje dnem, kdy se
listina Člena, který má zájem hlavního dodavatele, stane listinou
ke GATT 1994.
5.
a) Aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 2 článku 4
Dohody o zemědělství, bude, v případě odkazu, uvedeného
v odstavcích 1 b) a 1 c) článku II GATT 1994 na datum
zmíněné Dohody, datem rozhodným pro každý výrobek,
který je předmětem koncese uvedené v listině koncesí,
připojené k tomuto Protokolu, datum tohoto Protokolu.
b) V případě odkazu, uvedeného v odstavci 6 a) článku II
GATT 1994 na datum zmíněné Dohody, bude datem rozhodným
pro listinu koncesí, připojenou k tomuto Protokolu,
datum tohoto Protokolu.
6. V případech změn nebo odvolání koncesí, týkajících se
netarifních opatření, uvedených v části III listin, budou
uplatňována ustanovení článku XXVIII GATT 1994 a "Postupů pro
jednání podle článku XXVIII", přijatých 10. listopadu 1980 (BISD
27S/26-28). Tím by neměla být dotčena práva a závazky Členů podle
GATT 1994.
7. Vždy, kdy kterákoli listina, připojená k tomuto Protokolu,
stanoví pro některý výrobek zacházení méně příznivé, než mu bylo
poskytováno v listinách ke GATT 1947 před vstupem v platnost
Dohody o WTO, se bude mít za to, že Člen, ke kterému se vztahuje
listina, učinil potřebná opatření, která by byla jinak nutná podle
příslušných ustanovení článku XXVIII GATT 1947 nebo 1994.
Ustanovení tohoto odstavce budou uplatňována pouze na Egypt, Jižní
Afriku, Peru a Uruguay.
8. Připojené listiny jsou původní v jazyce anglickém,
francouzském a španělském podle příslušného vyznačení v každé
listině.
9. Datem tohoto Protokolu je 15. duben 1994.
DOHODA
O ZEMĚDĚLSTVÍ
Členové,
poté, kdy rozhodli ustavit základ pro zahájení procesu
reformy v obchodu zemědělskými výrobky v souladu s cíli jednání,
stanovenými Deklarací z Punta del Este;
připomínajíce, že dlouhodobým cílem dohodnutým na
Střednědobém přezkoumání Uruguayského kola, je "ustavení
spravedlivého a tržně orientovaného zemědělského obchodního
systému a že reformní proces musí být zahájen prostřednictvím
jednání o závazcích, týkajících se podpory a ochrany a stanovením
posílených a účinnějších pravidel GATT";
připomínajíce dále, že "výše uvedeným dlouhodobým cílem je
dosáhnout podstatného postupného snižování podpory a ochrany
zemědělství, dodržovaného v průběhu dohodnutého období, což umožní
čelit omezením a deformacím na světových zemědělských trzích";
zavazujíce se dosáhnout specifických vázaných závazků v každé
z následujících oblastí: přístup na trh, domácí podpory, vývozní
soutěž a dosažení dohody v otázkách sanitárních a fytosanitárních;
dohodnuvše se, že při plnění jejich závazků v přístupu na trh
budou vyspělé členské země brát plně v úvahu zvláštní potřeby a
podmínky rozvojových členských zemí a zabezpečí pro ně zlepšení
příležitostí a podmínek přístupu pro zemědělské výrobky, které
jsou předmětem zvláštního zájmu těchto Členů, včetně úplné
liberalizace obchodu tropickými zemědělskými výrobky, jak bylo
dohodnuto na Střednědobém přezkoumání a pro výrobky zvláštní
důležitosti pro diverzifikaci výroby, nahrazující pěstování
zakázaných narkotik;
poznamenávajíce, že závazky podle reformního programu by měly
být spravedlivě rozděleny mezi všechny Členy s ohledem na
neobchodní aspekty, včetně nezávadnosti potravin a potřeby chránit
životní prostředí; majíce na zřeteli dohodu, že zvláštní a
rozdílné zacházení pro rozvojové země je nedílnou součástí jednání
a berouce v úvahu možné záporné účinky uplatňování reformního
programu na nejméně rozvinuté a zcela potraviny dovážející
rozvojové země;
dohodli se takto:
ČÁST I
Čl.1
Definice pojmů
V této Dohodě, pokud souvislost nevyžaduje jinak:
i) "rokem" ve výše uvedeném odstavci
a) "agregovaná míra podpor" a zkratka "AMS"*/ znamená roční
úroveň podpor, vyjádřenou v měnových jednotkách, poskytovanou
na zemědělský výrobek ve prospěch výrobců základního
zemědělského výrobku nebo výrobkově neurčenou podporu,
poskytovanou ve prospěch zemědělských výrobců všeobecně, jinou
než podpora, poskytovaná podle programů považovaných za vyňaté
ze snížení podle přílohy 2 této Dohody, která je:
(i) pokud jde o podporu, poskytovanou během základního
období, specifikována v příslušných podpůrných tabulkách,
zahrnutých odkazem, uvedeným v části IV listiny koncesí a
závazků Člena; a
(ii) pokud jde o podporu, poskytovanou během kteréhokoli roku
prováděcího období a poté, vypočítána v souladu s
ustanoveními přílohy 3 této Dohody a berouce v úvahu
základní údaje a metodiku, použitou v podpůrných
tabulkách, zahrnutých odkazem, uvedeným v části IV
listiny koncesí a závazků Člena;
b) "základní zemědělský výrobek" ve vztahu k závazkům na domácí
podpory je definován jako výrobek, který je co možná nejblíže
k místu prvého prodeje, jak je stanoveno v listině koncesí a
závazků Člena a příslušných podpůrných materiálech;
c) "rozpočtové výdaje" nebo "výdaje" zahrnují ušlé příjmy;
d) "ekvivalentní míra podpor" znamená roční úroveň podpor,
vyjádřenou v měnových jednotkách, poskytovanou výrobcům
základního zemědělského výrobku prostřednictvím jednoho nebo
více opatření, jejíž výpočet podle metodiky AMS je
neproveditelný, jiných než podpor, poskytovaných podle
programů, považovaných za vyňaté ze snížení podle přílohy 2
této Dohody, která je:
(i) pokud jde o podporu, poskytovanou během základního
období, specifikována v příslušných podpůrných tabulkách,
zahrnutých odkazem, uvedeným v části IV listiny koncesí a
závazků Člena; a
(ii) pokud jde o podporu, poskytovanou během kteréhokoli roku
prováděcího období a poté, vypočítána v souladu s
ustanoveními přílohy 4 této Dohody a berouce v úvahu
základní údaje a metodiku, použitou v podpůrných
tabulkách, zahrnutých odkazem, uvedeným v části IV
listiny koncesí a závazků Člena;
e) "vývozní subvence" se vztahují na subvence závislé na výsledky
vývozu, včetně vývozních subvencí, uvedených v článku 9 této
Dohody;
f) "prováděcí období" znamená šestileté období, počínající v roce
1995 s výjimkou, že pro účely článku 13 znamená devítileté
období, počínající v roce 1995;
g) "koncese na přístup na trh" zahrnuje všechny závazky, týkající
se přístupu na trh, převzaté podle této Dohody;
h) "celková agregovaná míra podpor" a "celkové AMS" znamená
celkovou sumu všech domácích podpor, poskytovaných ve prospěch
zemědělských výrobců, vypočítanou jako součet všech
agregovaných měr podpor pro základní zemědělské výrobky, všech
výrobkově nespecifikovaných AMS a všech ekvivalentních měr
podpor pro zemědělské výrobky a která je:
(i) pokud jde o podporu, poskytovanou během základního období
(t.j. "základní celkové AMS") a maximální podporu, kterou
je povoleno poskytnout během kteréhokoli roku prováděcího
období nebo poté (t.j. "roční a konečné vázané úrovně
závazků"), specifikována v části IV listiny koncesí
a závazků Člena; a
(ii) pokud jde o úroveň podpor skutečně poskytnutých během
kteréhokoli roku prováděcího období a poté (tj. "běžné
celkové AMS"), počítána podle ustanovení této Dohody,
včetně článku 6 a podle základních údajů a metodiky,
použitých v tabulkách podpůrných materiálů, zahrnutých
odkazem, uvedeným v části IV listiny koncesí a závazků
Člena;
f) a ve vztahu ke
specifickým závazkům Člena se rozumí kalendářní rok, finanční
nebo obchodní rok, specifikovaný v listině koncesí a závazků
tohoto Člena.
Čl.2
Seznam výrobků
Tato Dohoda se vztahuje na výrobky, uvedené v příloze 1 této
Dohody, dále uváděné jako zemědělské výrobky.
ČÁST II
Čl.3
Začlenění koncesí a závazků
1. Závazky na domácí podpory a vývozní subvence v části IV
listiny koncesí a závazků každého Člena představují závazky,
omezující subvencování a tímto se stávají nedílnou součástí GATT
1994.
2. S výjimkou ustanovení článku 6 nebude Člen poskytovat
podpory ve prospěch domácích výrobců nad úroveň závazků,
specifikovaných v oddílu I části IV jeho listiny koncesí a
závazků.
3. S výjimkou ustanovení odstavců 2 b) a 4 článku 9 nebude
Člen poskytovat vývozní subvence, uvedené v odstavci 1 článku 9 na
zemědělské výrobky nebo skupiny výrobků, specifikované v oddílu II
části IV jeho listiny koncesí a závazků nad úrovně závazků na
rozpočtové výdaje a množství, specifikovaných v této listině a
nebude poskytovat takové subvence na žádný zemědělský výrobek,
který není specifikován v uvedeném oddílu jeho listiny koncesí a
závazků.
ČÁST III
Čl.4
Přístup na trh
1. Koncese na přístup na trh, obsažené v listině koncesí a
závazků, se týkají vázání a snižování cel a ostatních závazků na
přístup na trh, specifikovaných v této listině.
2. Členové nebudou udržovat nebo se uchylovat nebo se vracet
k jakýmkoliv opatřením, která měla být převedena na běžná cla1/,
pokud není stanoveno jinak v článku 5 a příloze 5.
Čl.5
Zvláštní ochranná ustanovení
1. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 b) článku II GATT
1994, se může kterýkoli Člen dovolat ustanovení níže uvedených
odstavců 4 a 5 v souvislosti s dovozem zemědělského výrobku, u
kterého byla opatření, uvedená v odstavci 2 článku 4 této Dohody,
převedena na běžná cla a který je označen v jeho listině koncesí a
závazků symbolem "SSG" jako předmět koncese, pro kterou ustanovení
tohoto článku může být uplatněno, jestliže:
a) objem dovozů tohoto výrobku, uskutečněných na celní území
Člena, poskytujícího koncesi během kteréhokoli roku,
překračuje spouštěcí úroveň, která se vztahuje k současné
možnosti přístupu na trh, jak je uvedena v níže uvedeném
odstavci 4; nebo, ale ne současně;
b) cena, za kterou mohou být dovozy výrobku na celní území Člena,
poskytujícího koncesi, uskutečněny, stanovená na bázi dovozní
ceny CIF příslušné dodávky, vyjádřená v domácí měně, klesá pod
spouštěcí cenu, která se rovná průměru referenční ceny2/
dotyčného výrobku za období 1986-1988.
2. Dovozy podle závazků na běžný a minimální přístup,
stanovené jako část koncese, uvedené v odstavci 1, budou pro
zjištění, zda bylo dosaženo objemu dovozů, vyžadovaných pro
uplatnění ustanovení odstavce 1 a) a odstavce 4, započítány, ale
dovozy podle těchto závazků nebudou dotčeny žádným dodatečným
clem, uloženým buď podle odstavce 1 a) a odstavce 4 nebo odstavce
1 b) a odstavce 5 uvedeného níže.
3. Jakékoliv dodávky dotyčného výrobku, které byly na cestě
na základě kontraktu, uzavřeného před uložením dodatečného cla
podle odstavce 1 a) a odstavce 4, budou osvobozeny od takového
dodatečného cla za předpokladu, že mohou být pro účely spuštění
uplatňování ustanovení odstavce 1 a) v daném roce započítány do
objemu dovozů dotyčného výrobku během následujícího roku.
4. Jakékoliv dodatečné clo, uložené podle odstavce 1 a), bude
zachováno pouze do konce roku, ve kterém bylo uloženo a může být
stanoveno pouze na úrovni, která nepřekročí 1/3 úrovně běžného
cla, uplatňovaného v roce, ve kterém se opatření uskutečnilo.
Spouštěcí úroveň bude stanovena podle následujícího schématu,
založeného na příležitostech přístupu na trh, definovaných jako
dovozy v procentech z odpovídající domácí spotřeby3/ během tří
předchozích let, pro které jsou k dispozici údaje:
a) v případě, že takové příležitosti přístupu na trh pro výrobek
jsou nižší nebo se rovnají 10%, se bude základní spouštěcí
úroveň rovnat 125%;
b) v případě, že takové příležitosti přístupu na trh pro výrobek
jsou vyšší než 10%, ale menší nebo se rovnají 30%, se bude
základní spouštěcí úroveň rovnat 110%;
c) v případě, že takové příležitosti přístupu na trh pro výrobek
jsou vyšší než 30%, se bude základní spouštěcí úroveň rovnat
105%.
Ve všech případech může být dodatečné clo uloženo v
kterémkoli roce, kdy absolutní objem dovozů dotyčného výrobku,
uskutečněných na celní území Člena, poskytujícího koncesi přesáhne
sumu (x) základní spouštěcí úrovně, stanovenou, jak uvedeno výše a
násobenou průměrným množstvím dovozů za tři předchozí roky, za
které jsou k dispozici údaje a (y) změny absolutního objemu domácí
spotřeby dotyčného výrobku v posledním roce, pro který jsou k
dispozici údaje v porovnání s předchozím rokem za předpokladu, že
spouštěcí úroveň nebude nižší než 105% průměrného množství dovozů
v (x), jak je uvedeno výše.
5. Dodatečné clo, uložené podle odstavce 1 b), bude stanoveno
podle následujícího schématu:
a) jestliže je rozdíl mezi dovozní cenou CIF dodávky, vyjádřenou
v domácí měně (dále uváděnou jako "dovozní cena") a spouštěcí
cenou, definovanou podle uvedeného odstavce, nižší nebo se
rovná 10% spouštěcí ceny, nebude žádné dodatečné clo uloženo;
b) jestliže je rozdíl mezi dovozní cenou a spouštěcí cenou (dále
uváděný jako "rozdíl") vyšší než 10%, ale nižší nebo se rovná
40% spouštěcí ceny, bude se dodatečné clo rovnat 30% částky, o
kterou rozdíl překročil 10%;
c) jestliže je rozdíl vyšší než 40%, ale nižší než nebo se rovná
60% spouštěcí ceny, bude se dodatečné clo rovnat 50% částky, o
kterou rozdíl překročil 40%, k čemuž se připočte dodatečné
clo, povolené podle b);
d) jestliže je rozdíl vyšší než 60%, ale nižší než nebo se rovná
75%, bude dodatečné clo odpovídat 70% částky, o kterou rozdíl
přesahuje 60% spouštěcí ceny, k čemuž se připočtou dodatečná
cla, povolená podle b) a c);
e) jestliže je rozdíl vyšší než 75% spouštěcí ceny, bude se
dodatečné clo rovnat 90% částky, o kterou rozdíl přesahuje
75%, k čemuž se připočtou dodatečná cla, povolená podle b), c)
a d).
6. Pro zkazitelné a sezónní výrobky budou výše stanovené
podmínky uplatňovány takovým způsobem, aby se braly v úvahu
specifické vlastnosti těchto výrobků. Zejména bude možno použít
podle odstavce 1 a) a odstavce 4 kratší časové období s odvoláním
na odpovídající období v rámci základního období a rozdílné
referenční ceny pro odlišná období podle odstavce 1 b).
7. Uplatňování zvláštních ochranných opatření bude prováděno
transparentním způsobem. Kterýkoli Člen, uplatňující opatření
podle odstavce 1 a), podá písemné oznámení, včetně potřebných
údajů Zemědělskému výboru tak předem, jak je to možné, v každém
případě 10 dní po zavedení takového opatření. V případech, kde
změny objemů spotřeby musí být rozepsány na jednotlivé celní
položky, které jsou předmětem opatření podle odstavce 4, budou
potřebné údaje zahrnovat informace a metody, použité při rozepsání
změn. Člen, uplatňující opatření podle odstavce 4, poskytne
každému zainteresovanému Členu příležitost konzultovat podmínky
uplatňování takového opatření. Kterýkoli Člen, uplatňující
opatření podle odstavce 1 b), podá písemné oznámení, včetně
potřebných údajů Zemědělskému výboru v průběhu 10 dní od zavedení
prvního takového opatření nebo u zkazitelných nebo sezónních
výrobků od prvního opatření v kterémkoli období. Členové se
zavazují, pokud je to možné, neuchylovat se k ustanovení odstavce
1 b), jestliže objem dovozů dotyčného výrobku klesá. V každém
případě Člen, zavádějící takové opatření, poskytne zainteresovaným
Členům příležitost konzultovat podmínky k uplatňování takového
opatření.
8. Jestliže jsou opatření uplatňována podle odstavců 1 až 7,
Členové se zavazují, že se nebudou uchylovat v souvislosti s
těmito opatřeními k ustanovením odstavce 1 a) a 3 článku XIX GATT
1994 nebo odstavce 2 článku 8 Dohody o ochranných opatřeních.
9. Ustanovení tohoto článku zůstanou v platnosti po dobu
trvání reformního procesu, uvedeného v článku 20.
ČÁST IV
Čl.6
Závazky na domácí podpory
1. Závazky na snížení domácí podpory každého Člena, obsažené
v části IV jeho listiny koncesí a závazků, se budou týkat všech
domácích podpor ve prospěch zemědělských výrobců s výjimkou
domácích opatření, která nepodléhají snížení podle kritérií,
stanovených v tomto článku a v příloze 2 této Dohody. Závazky jsou
vyjádřeny v celkové agregované míře podpor a "ročních a konečných
vázaných úrovních závazků".
2. V souladu s tím, že v průběhu střednědobého přezkoumání
bylo dohodnuto, že vládní opatření, týkající se přímých nebo
nepřímých pomocí, které mají podpořit rozvoj zemědělství a
venkova, jsou nedílnou součástí rozvojových programů rozvojových
zemí, budou investiční podpory, které jsou všeobecně používané v
zemědělství v rozvojových členských zemích a podpory zemědělských
vstupů všeobecně používány výrobci s nízkými příjmy nebo omezenými
zdroji v rozvojových členských zemích, osvobozeny od závazků na
snížení domácích podpor, které by se jinak vztahovaly na taková
opatření stejně, jak jsou osvobozeny domácí podpory výrobců v
rozvojových členských zemích, podporujících nahrazení nedovolených
narkotických rostlin. U domácí podpory, dodržující kritéria tohoto
odstavce, nebude požadováno, aby byla zahrnuta do Členova výpočtu
běžné celkové AMS.
3. Bude se mít za to, že Člen splnil své závazky na snížení
domácích podpor v kterémkoli roce, ve kterém domácí podpory ve
prospěch zemědělských výrobců, vyjádřené v běžných celkových AMS,
nepřekročí odpovídající roční nebo konečnou vázanou úroveň
závazku, specifikovaného v části IV listiny koncesí a závazků
Člena.
4.
a) Člen nebude žádán, aby zahrnul do výpočtu jeho běžné
celkové AMS a nebude žádán, aby snížil:
(i) domácí podporu na určitý výrobek, která by jinak
měla být zahrnuta do výpočtu běžné AMS Člena,
pokud tato podpora nepřesáhne 5% celkové hodnoty
výroby základního výrobku Člena během příslušného
roku; a
(ii) domácí podporu výrobkově nespecifikovanou, která
by jinak měla být zahrnuta do výpočtu běžné AMS
Člena, pokud tato podpora nepřesáhne 5% hodnoty
celkové zemědělské výroby tohoto Člena.
b) Pro rozvojové členské země bude procentem de minimis
podle tohoto odstavce 10%.
5.
a) Přímé platby v rámci programů, omezujících výrobu, se
nebudou týkat závazků na snížení domácích podpor,
jestliže:
(i) takové platby se vztahují na určitou plochu a
výnos; nebo
(ii) takové platby jsou prováděny na 85% nebo méně
základní úrovně výroby;
(iii) platby za dobytek jsou prováděny na stanovený
počet hlav.
b) Osvobození od závazků na snížení přímých plateb,
splňující výše uvedená kritéria, se projeví vyloučením
hodnoty těchto přímých plateb z výpočtu běžné celkové
AMS Člena.
Čl.7
Všeobecná pravidla pro domácí podpory
1. Každý Člen zajistí, aby všechny domácí podpory ve prospěch
zemědělských výrobců, které se netýkají závazků na snížení, neboť
odpovídají kritériím, stanoveným v příloze 2 této Dohody, byly s
nimi udržovány v souladu.
2.
a) Kterákoli domácí podpora ve prospěch zemědělských
výrobců, včetně jakékoliv modifikace takové podpory a
každá podpora, která je následně zavedena a nemůže být
prokázáno, že uspokojuje kritéria v příloze 2 této
Dohody nebo že je osvobozena od snížení z důvodu
kteréhokoli jiného ustanovení této Dohody, bude
zahrnuta do výpočtu běžné celkové AMS Člena.
b) v případě, že neexistuje žádný závazek na celkovou AMS
v části IV listiny koncesí a závazků Člena, tento Člen
neposkytne podporu zemědělským výrobcům nad příslušnou
úroveň de minimis, stanovenou v odstavci 4 článku 6.
ČÁST V
Čl.8
Závazky, týkající se vývozní soutěže
Každý Člen se zavazuje neposkytovat vývozní subvence jinak
než v souladu s touto Dohodou a se závazky, stanovenými v listině
koncesí a závazků Člena.
Čl.9
Závazky na vývozní subvence
1. Závazky na snížení podle této Dohody se týkají
následujících vývozních subvencí:
a) vládami nebo jejich orgány poskytované přímé podpory, včetně
plateb v naturáliích podniku, výrobnímu odvětví, výrobcům
zemědělského výrobku, družstvům nebo jiným sdružením takových
výrobců, nebo obchodním organizacím, závislé na výsledcích
vývozu;
b) prodeje nebo přenechání pro vývoz neobchodních zásob
zemědělských výrobků vládami nebo jejich orgány za nižší, než
jsou srovnatelné ceny, placené kupujícími za obdobný výrobek
na domácím trhu;
c) platby za vývoz zemědělského výrobku, které jsou financovány
na základě vládního opatření, bez ohledu na to, zda jsou
připsány na vrub státní pokladny nebo nikoli, včetně plateb
financovaných z výnosů z daně, uvalené na dotyčný zemědělský
výrobek nebo na zemědělský výrobek, ze kterého vyvážený
výrobek pochází;
d) poskytování subvencí ke snížení nákladů na uskutečnění vývozů
zemědělských výrobků (jiných než široce používaných služeb na
podporu vývozu a poradenských služeb), včetně nákladů na
manipulaci, zvyšování kvality a ostatní zpracovatelské náklady
a náklady na mezinárodní a námořní dopravu;
e) vnitřní dopravné a náklady spojené s odesláním zásilky k
vývozu, zavedené nebo nařízené vládami za podmínek
výhodnějších než pro domácí zásilky;
f) subvence na zemědělské výrobky určené k zapracování do
vývozních výrobků.
2.
a) S výjimkou ustanovení odstavce b), úrovně závazků na
vývozní subvence pro každý rok prováděcího období,
stanovené v listině koncesí a závazků Člena,
představují, pokud se týče vývozních podpor, uvedených
v odstavci 1 tohoto článku:
(i) v případě závazků na snížení rozpočtových výdajů,
nejvyšší úroveň výdajů na takové subvence, které
mohou být přiděleny nebo vydány v tomto roce,
pokud jde o dotyčný zemědělský výrobek nebo
skupinu výrobků; a
(ii) v případě závazků na snížení množství vývozu,
nejvyšší množství zemědělského výrobku nebo
skupiny výrobků, na něž mohou být tyto vývozní
subvence poskytnuty v tomto roce.
b) Od druhého do pátého roku prováděcího období může Člen
poskytnout vývozní subvence, uvedené v odstavci 1 v
daném roce nad odpovídající úrovně ročních závazků,
pokud jde o výrobky nebo skupiny výrobků, stanovených v
části IV listiny koncesí a závazků Člena s podmínkou,
že:
(i) souhrnná částka rozpočtových výdajů na tyto
subvence nepřesáhne od počátku prováděcího období
až do roku, o nějž se jedná, souhrnnou částku,
která by vyplynula z úplného dodržení příslušné
úrovně ročního rozpočtového závazku, stanoveného
v listině koncesí a závazků Člena, o více než 3%
úroveň základního období těchto rozpočtových
výdajů;
(ii) souhrnná množství vývozu, která požívají těchto
subvencí, nepřesáhnou od počátku prováděcího
období až do roku, o nějž se jedná, souhrnná
množství, která by vyplynula z úplného dodržení
příslušné úrovně ročního množstevního závazku,
stanoveného v listině koncesí a závazků Člena, o
více než 1,75% množství základního období;
(iii) celkové souhrnné částky rozpočtových výdajů na
takové vývozní subvence a množství, požívající
takových vývozních subvencí po celé prováděcí
období, nejsou vyšší než úhrn, který by vyplynul
z úplného dodržení příslušné úrovně ročního
závazku, stanoveného v listině koncesí a závazků
Člena; a
(iv) rozpočtové výdaje Člena na vývozní subvence a
množství, požívající těchto subvencí při ukončení
prováděcího období nejsou vyšší než 64%, resp.
79% úrovně základního období 1986-1990. Pro
rozvojové členské země tato procenta budou 76,
resp. 86%.
3. Závazky, týkající se omezení možnosti rozšíření
subvencování vývozu, jsou ty, které jsou stanoveny v listinách
koncesí a závazků.
4. Během prováděcího období nebude od rozvojových členských
zemí požadováno, aby převzaly závazky na vývozní subvence, uvedené
v pododstavcích d) a e) odstavce 1 s podmínkou, že nejsou
uplatňovány způsobem, který by obcházel závazky na snížení.
Čl.10
Zamezení obcházení závazků na vývozní subvence
1. Vývozní subvence, neuvedené v odstavci 1 článku 9, nebudou
uplatňovány způsobem, který má za následek nebo hrozí vést k
obcházení závazků na vývozní subvence; ani neobchodní transakce
nebudou využívány k obcházení takových závazků.
2. Členové se zavazují, že budou pracovat pro rozvoj
mezinárodně dohodnutých pravidel, upravujících vývozní úvěry,
vývozní úvěrové záruky nebo pojišťovací programy a po dohodě
o takových pravidlech poskytovat vývozní úvěry, vývozní úvěrové
záruky nebo pojišťovací programy pouze v souladu s nimi.
3. Každý Člen, jenž tvrdí, že jakékoliv množství vyvážené nad
úroveň závazků na snížení není subvencováno, musí prokázat, že
žádná vývozní subvence, bez ohledu na to, zda je uvedená v článku
9 nebo ne, nebyla poskytnuta na vyvážené množství, o něž se jedná.
4. Členové, poskytující mezinárodní potravinovou pomoc,
zajistí, aby:
a) poskytnutí mezinárodní potravinové pomoci nebylo přímo nebo
nepřímo vázáno na komerční vývozy zemědělských výrobků do
přijímajících zemí;
b) se transakce mezinárodní potravinové pomoci, včetně
dvoustranné potravinové pomoci, která je vyjádřena peněžně,
uskutečňovaly v souladu se "Zásadami FAO o nakládání s
přebytky a poradních povinnostech" a kde je to vhodné,
systémem obvyklých dovozních obchodních operací*/; a
c) aby taková pomoc byla poskytnuta pokud možno zcela ve formě
daru, nebo za podmínek ne méně výhodných než poskytovaných
podle článku IV Konvence o potravinové pomoci 1986.
Čl.11
Zapracované výrobky
V žádném případě nemůže subvence, poskytnutá na jednotku
zapracovaného základního zemědělského výrobku, převýšit subvenci
na jednotku, která by byla zaplacena na vývoz základního výrobku
jako takového.
ČÁST VI
Čl.12
Pravidla pro zákazy a omezení vývozu
1. V případě, že kterýkoli Člen zavádí jakékoliv nové zákazy
nebo omezení vývozu potravin v souladu s odstavcem 2 a) článku XI
GATT 1994, bude dodržovat následující ustanovení:
a) Člen, zavádějící zákaz nebo omezení vývozu, bude věnovat
náležitou pozornost účinkům takového zákazu nebo omezení na
potravinové zabezpečení dovážejícího Člena;
b) dříve, než Člen zavede zákaz nebo omezení vývozu, zašle
Zemědělskému výboru tak dlouho předem, jak to jen bude možné,
písemnou informaci, zahrnující takové údaje, jako jsou povaha
a trvání opatření a na žádost bude konzultovat s kterýmkoli
jiným Členem, který má podstatný zájem jako dovozce jakoukoliv
záležitost, vztahující se k dotyčnému opatření. Člen,
zavádějící takový zákaz nebo omezení vývozu poskytne na žádost
tohoto Člena nezbytné informace.
2. Ustanovení tohoto článku se nebudou vztahovat na žádnou
rozvojovou členskou zemi, pokud je opatření činěno rozvojovou
členskou zemí, která je čistě vývozcem specifické potraviny, které
se opatření týká.
ČÁST VII
Čl.13
Zmírnění
Během prováděcího období, bez ohledu na ustanovení GATT 1994
a Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále uváděnou v
tomto článku jako "Dohoda o subvencích"):
a) domácí podpory, které jsou plně v souladu s ustanoveními
přílohy 2 této Dohody, budou:
(i) nenapadnutelné subvence pro účely vyrovnávacích cel4/;
(ii) osvobozeny od opatření, opírajících se o článek XVI GATT
1994 a část III Dohody o subvencích; a
(iii) osvobozeny od opatření, opírajících se o zrušení nebo
zmenšení výhod z celních koncesí, plynoucích jinému
Členu podle článku II GATT 1994, ve smyslu odstavce 1 b)
článku XXIII GATT 1994;
b) domácí podpory, které jsou plně v souladu s ustanoveními
článku 6 této Dohody, včetně přímých plateb, které jsou v
souladu s ustanoveními odstavce 5, jak jsou uvedeny v každé
listině koncesí a závazků Člena, jakož i domácí podpory v
rámci úrovní de minimis a v souladu s odstavcem 2 článku 6,
budou:
(i) osvobozeny od uložení vyrovnávacích cel, ledaže by
zjištění o újmě nebo její hrozbě bylo učiněno v souladu
s článkem VI GATT 1994 a částí V Dohody o subvencích a
zmírnění bude prokázáno při zahájení každého šetření,
týkajícího se vyrovnávacího cla;
(ii) osvobozeny od opatření, opírajících se o odstavec 1
článku XVI GATT 1994 nebo články 5 a 6 Dohody o
subvencích za předpokladu, že taková opatření
neposkytují podporu na specifický výrobek nad úroveň, o
níž bylo rozhodnuto během obchodního roku 1992; a
(iii) osvobozeny od opatření, neporušujících dohodu a
založených na zrušení nebo zmenšení výhod z celních
koncesí, plynoucích jinému Členu podle článku II GATT
1994, ve smyslu odstavce 1 b) článku XXIII GATT 1994 za
předpokladu, že taková opatření neposkytnou podporu na
specifický výrobek nad úroveň, o níž bylo rozhodnuto
během obchodního roku 1992;
c) vývozní podpory, které jsou plně v souladu s ustanoveními
části V této Dohody tak, jak se uvádí v každé listině koncesí
a závazků Člena, budou:
(i) podléhat vyrovnávacím clům pouze na základě zjištění
újmy nebo její hrozby, založeného na objemu, účinku na
ceny nebo následném dopadu v souladu s článkem VI GATT
1994 a částí V Dohody o subvencích a zmírnění bude
prokázáno při zahájení každého šetření, týkajícího se
vyrovnávacích cel; a
(ii) osvobozeny od opatření, opírajících se o článek XVI GATT
1994 nebo články 3, 5 a 6 Dohody o subvencích.
ČÁST VIII
Čl.14
Sanitární a fytosanitární opatření
Členové se dohodli uvést v účinnost Dohodu o uplatňování
sanitárních a fytosanitárních opatření.
ČÁST IX
Čl.15
Zvláštní a rozdílné zacházení
1. Uznávajíce, že rozdílné a příznivější zacházení pro
rozvojové členské země je nedílnou součástí jednání, zvláštní a
rozdílné zacházení, pokud jde o závazky, bude poskytováno tak, jak
je stanoveno v příslušných ustanoveních této Dohody a zahrnuto v
listinách koncesí a závazků.
2. Rozvojové členské země budou mít možnost uplatňovat
závazky na snížení po dobu, která může dosáhnout 10 let. Od
nejméně rozvinutých členských zemí nebude požadováno, aby závazky
na snížení převzaly.
ČÁST X
Čl.16
Nejméně rozvinuté a zcela potraviny dovážející rozvojové země
1. Vyspělé členské země přijmou opatření, stanovená v rámci
Rozhodnutí k opatřením, týkajícím se možných negativních vlivů
reformního programu na nejméně rozvinuté země a zcela potraviny
dovážející rozvojové země.
2. Zemědělský výbor bude podle potřeby kontrolovat plnění
tohoto Rozhodnutí.
Čl.18
Přezkoumání plnění závazků
1. Pokrok v plnění závazků, sjednaných podle reformního
programu Uruguayského kola, bude přezkoumáván Zemědělským výborem.
2. Přezkoumání bude provedeno na základě oznámení, která
Členové o určených otázkách a ve stanovených lhůtách předloží,
jakož i na základě dokumentace, o jejíž zpracování může
Sekretariát pro usnadnění přezkoumání požádat.
3. Kromě oznámení, předkládaných podle odstavce 2, bude
bezodkladně oznámeno každé nové opatření o domácí podpoře nebo
změna stávajícího, pro které je požadováno osvobození od snížení.
Toto oznámení bude obsahovat podrobnosti o novém nebo změněném
opatření a jeho soulad s dohodnutými kritérii, uvedenými buď v
článku 6 nebo v příloze 2.
4. V průběhu přezkoumání budou Členové věnovat náležitou
pozornost vlivu nadměrné míry inflace na schopnost každého Člena
dodržet své závazky na domácí podpory.
5. Členové se dohodli konzultovat každoročně v Zemědělském
výboru jejich účast na normálním růstu světového obchodu
zemědělskými výrobky v rámci závazků na vývozní subvence podle
této Dohody.
6. V průběhu přezkoumání bude poskytnuta příležitost Členům
nastolit jakoukoliv otázku, vztahující se k plnění závazků podle
reformního programu, uvedeného v této Dohodě.
7. Každý Člen může upozornit Zemědělský výbor na jakékoli
opatření, o němž má za to, že mělo být oznámeno jiným Členem.
Čl.19
Konzultace a řešení sporů
Ustanovení článků XXII a XXIII GATT 1994, jak jsou
propracována a uplatňována Ujednáním o řešení sporů, se budou
uplatňovat na konzultace a řešení sporů podle této Dohody.
ČÁST XII
Čl.20
Pokračování reformního procesu
Uznávajíce, že dlouhodobý cíl podstatného postupného
snižování podpor a ochrany, směřující k zásadní reformě, je
pokračující proces, Členové souhlasí, že jednání o pokračování
procesu bude zahájeno rok před koncem prováděcího období berouce v
úvahu:
a) zkušenosti z plnění závazků na snížení k tomu datu;
b) účinky závazků na snížení na světový obchod v zemědělství;
c) neobchodní zájmy, zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové
členské země a cíl zavést spravedlivý a tržně orientovaný
zemědělský obchodní systém a ostatní cíle a zájmy, uvedené v
preambuli této Dohody a
d) které další závazky jsou nezbytné k dosažení výše uvedených
dlouhodobých cílů.
ČÁST XIII
Čl.21
Závěrečná ustanovení
1. Ustanovení GATT 1994 a ostatních mnohostranných obchodních
dohod v příloze 1 A k Dohodě o WTO budou uplatňována, pokud
ustanovení této Dohody nestanoví jinak.
2. Přílohy této Dohody tvoří její nedílnou součást.
PŘÍL.1
SEZNAM VÝROBKŮ
1. Tato Dohoda bude zahrnovat následující výrobky:
(i) kapitoly Harmonizovaného Systému 1 až 24 bez ryb a rybích
výrobků a dále*/
(ii) HS položka 2905.43 (manitol) HS položka 2905.44 (sorbitol) HS záhlaví 33.01 (silice) HS záhlaví 35.01 - 35.05 (albuminoidní látky, modifikované škroby, klihy) HS položka 3809.10 (přípravky k úpravě povrchu, kapletování) HS položka 3823.60 (sorbitol jiný než 2905.44) HS záhlaví 41.01 - 41.03 (surové kůže a kožky) HS záhlaví 43.01 (surové kožešiny) HS záhlaví 50.01 - 50.03 (přírodní hedvábí a hedvábný odpad) HS záhlaví 51.01 - 51.03 (vlna a zvířecí chlupy) HS záhlaví 52.01 - 52.03 (bavlna nemykaná, mykaná) HS záhlaví 53.01 (len surový) HS záhlaví 53.02 (konopí surové)
2. Uvedené položky nebudou omezovat seznam výrobků Dohody o
uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.
PŘÍL.2
DOMÁCÍ PODPORY: ZÁKLAD PRO OSVOBOZENÍ
OD ZÁVAZKŮ NA SNÍŽENÍ
1. Domácí podpory, pro které je požadováno osvobození od
závazků na snížení, musí vyhovět základnímu požadavku,
spočívajícímu v tom, že nemají žádné nebo mají minimální účinky,
narušující obchod nebo výrobu. Proto všechna opatření, pro která
je požadováno osvobození, budou odpovídat následujícím základním
kritériím:
a) tyto podpory budou poskytovány prostřednictvím státem
financovaného vládního programu (včetně ušlých vládních
příjmů) a nebudou zahrnovat převody od spotřebitele; a
b) tyto podpory nebudou znamenat poskytnutí cenové podpory
výrobcům;
a dále politice odpovídajícím specifickým subvenčním kritériím a
podmínkám, uvedeným níže.
Vládní programy, týkající se služeb
2. Všeobecné služby
Podpory v této kategorii zahrnují výdaje (nebo ušlé příjmy)
ve vztahu k programům, které poskytují služby nebo výhody
zemědělským nebo venkovským obcím. Nebudou zahrnovat přímé platby
výrobcům nebo zpracovatelům. Takové programy, které jsou příkladmo
uvedeny v následujícím seznamu, budou splňovat všeobecná kritéria,
stanovená v odstavci 1 a specifické podmínky podpor, které jsou
uvedeny níže:
a) výzkum, včetně všeobecného výzkumu, výzkum v souvislosti s
programy na ochranu životního prostředí a výzkumné programy,
vztahující se na určité výrobky;
b) kontrola škůdců a chorob, včetně všeobecných opatření a
opatření na určité výrobky proti škůdcům a chorobám, jako jsou
systémy včasného varování, karanténa a vyhubení;
c) výcvikové služby, včetně všeobecných i speciálních výcvikových
zařízení;
d) přednáškové a poradenské služby, včetně poskytnutí prostředků
k usnadnění převodu informací a výsledků výzkumu výrobcům a
spotřebitelům;
e) kontrolní služby, včetně všeobecných kontrolních služeb a
kontroly jednotlivých výrobků pro účely zdravotní,
bezpečnostní, klasifikační a standardizační;
f) služby v oblasti marketingu a propagace, včetně tržních
informací, poradenství a propagace v souvislosti s
jednotlivými výrobky, avšak bez nákladů na nespecifikované
účely, které by mohly být využity prodejci na snížení jejich
prodejní ceny nebo k poskytnutí přímé ekonomické výhody pro
kupující; a
g) služby, poskytované v oblasti infrastruktury, včetně
elektrické sítě, silnic a ostatních způsobů dopravy, zařízení
trhů a přístavů, zařízení pro dodávku vody, přehrad a
odvodňovacích systémů a infrastruktury, spojené s programy na
ochranu životního prostředí. Ve všech případech budou náklady
určeny pouze na obstarání nebo výstavbu investičních zařízení
a nebudou zahrnovat jiné subvencované dodávky na vybavení
hospodářství, než je síť všeobecně přístupných služeb. Nebudou
zahrnovat subvence vstupů nebo provozních nákladů nebo
preferenčních uživatelských poplatků.
3. Veřejné skladové hospodářství pro účely potravinového
zabezpečení5/
Výdaje (nebo ušlé příjmy) v souvislosti s vytvářením a
udržováním zásob výrobků, které tvoří nedílnou část programu
potravinového zabezpečení vymezeného v národním právním řádu.
Program může jako svou součást zahrnovat vládní pomoc soukromým
skladům výrobků.
Objem a vytváření těchto zásob bude odpovídat předem určeným
cílům, vztahujícím se výhradně k potravinovému zabezpečení.
Proces vytváření a nakládání se zásobami bude z hlediska
finančního transparentní. Nákupy potravin vládou budou
prováděny za běžné tržní ceny a prodeje ze skladů pro
potravinové zabezpečení budou prováděny za ceny ne nižší než
běžné ceny na domácím trhu za daný výrobek a kvalitu.
4. Domácí potravinová pomoc6/
Výdaje (nebo ušlé příjmy), vztahující se k zajištění domácí
potravinové pomoci potřebným vrstvám obyvatelstva.
Právo obdržet potravinovou pomoc bude podléhat jasně
stanoveným kritériím, vztahujícím se k cílům výživy. Taková
pomoc bude mít formu přímých dodávek potravin těm, jichž se
to týká nebo poskytnutí těm, kteří splňují stanovené
podmínky, prostředků, které jim umožní nakoupit potravinářské
výrobky za tržní nebo subvencované ceny. Nákupy potravin
vládou budou uskutečněny za běžné tržní ceny a financování a
provádění pomoci bude transparentní.
5. Přímé platby výrobcům
Podpora, poskytovaná prostřednictvím přímých plateb (nebo
ušlých příjmů, včetně plateb v naturáliích) výrobcům, pro kterou
je požadováno osvobození od závazků na snížení, musí splňovat
základní kritéria, stanovená v odstavci 1 a dále specifická
kritéria, uplatňovaná na jednotlivé druhy přímých plateb,
stanovená v odstavcích 6 až 13. Jestliže je osvobození od snížení
požadováno na jakýkoliv existující nebo nový druh přímé platby,
jiný než které jsou uvedeny v odstavcích 6 až 13, musí odpovídat
kritériím b) až e) v odstavci 6, vedle všeobecných kritérií,
stanovených v odstavci 1.
6. Rozpojená podpora příjmu
a) Právo obdržet tyto platby bude určeno jasně stanovenými
kritérii, jako jsou příjem, status výrobce nebo majitele půdy,
využití činitelů nebo úroveň výroby v určeném a pevně
stanoveném období.
b) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude
vztahovat ani nebude založena na druhu a objemu výroby (včetně
jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce,
následujícím po základním období.
c) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude
vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních
cenách, uplatňovaných v jakékoliv výrobě, uskutečněné v
kterémkoli roce po základním období.
d) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude
vztahovat nebo nebude založena na činitelích výroby, použitých
v kterémkoli roce po základním období.
e) K obdržení těchto plateb nebude požadováno uskutečnění žádné
výroby.
7. Finanční účast státu na pojištění příjmů a příjmů z
programů záchranných sítí
a) Právo obdržet tyto platby bude dáno ztrátou příjmu, berouce v
úvahu pouze příjem, pocházející ze zemědělství, který překročí
30% průměrného hrubého příjmu nebo ekvivalent, vyjádřený v
čistém příjmu (vyjma všech plateb, uskutečněných v rámci
stejných nebo podobných programů) v předcházejícím tříletém
období nebo tříletý průměr, založený na předcházejícím
pětiletém období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.
Každý výrobce, splňující tuto podmínku, bude oprávněn obdržet
platbu.
b) Částka těchto plateb bude kompenzovat méně než 70% ztráty
příjmu výrobce v roce, kdy se stává oprávněným obdržet tuto
pomoc.
c) Částka všech těchto plateb se bude vztahovat výhradně na
příjem, nebude se vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně
jednotek živého dobytka) výrobce, na domácí nebo mezinárodní
ceny, uplatňované v této výrobě ani na použité činitele
výroby.
d) Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce platby podle tohoto
odstavce a podle odstavce 8, (podpora při přírodních
katastrofách), souhrn těchto plateb bude nižší než 100%
celkové ztráty výrobce.
8. Platby (uskutečněné buď přímo nebo cestou finanční účasti
vlády na programech pojištění úrody) na podporu při přírodních
katastrofách
a) Právo obdržet platby vznikne pouze poté, co vládní orgány
formálně uznají, že došlo nebo probíhá přírodní nebo podobná
katastrofa (včetně epidemií, napadení škůdci, nukleární nehody
a války na území dotyčného účastníka) a bude dáno ztrátou
výroby, která překračuje 30% průměrné výroby v předcházejícím
tříletém období nebo tříletý průměr, stanovený na základě
předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a
nejnižší hodnoty.
b) Platby, uskutečněné v případě katastrofy, se budou vztahovat
pouze na ztráty příjmu, živého dobytka (včetně plateb v
souvislosti s veterinární léčbou zvířat), půdy nebo jiných
výrobních činitelů, způsobené touto přírodní katastrofou.
c) Platby nebudou kompenzovat více než celkové náklady na náhradu
těchto ztrát a nebudou doprovázeny určením druhu nebo množství
budoucí výroby.
d) Platby, uskutečněné během katastrofy, nepřesáhnou úroveň
potřebnou k zabránění nebo zmírnění těch dalších ztrát, které
jsou uvedeny v kritérii b) výše.
e) Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce platby podle tohoto
odstavce a podle odstavce 7 (pojištění příjmu a příjmu z
programů záchranné sítě), souhrn těchto plateb bude nižší než
100% celkové ztráty výrobce.
9. Pomoc při strukturálních úpravách, poskytovaná
prostřednictvím programů pro výrobce, nucené ukončit činnost
a) Právo obdržet tyto platby bude určeno podle jasně stanovených
kritérií programů, určených k usnadnění ukončení činnosti
osob, pracujících v obchodované zemědělské výrobě nebo jejich
přechodu do nezemědělských činností.
b) Platby budou podmíněny tím, že příjemci zcela a nastálo
opouštějí obchodovanou zemědělskou výrobu.
10. Pomoc při strukturálních úpravách, poskytovaná
prostřednictvím programů na nevyužívání zdrojů
a) Právo obdržet tyto platby bude určeno podle jasně stanovených
kritérií programů, určených k vynětí půdy nebo jiných zdrojů,
včetně živého dobytka z obchodované zemědělské výroby.
b) Platby budou podmíněny vynětím půdy z obchodované zemědělské
výroby minimálně na 3 roky a v případě živého dobytka jeho
porážkou nebo definitivní trvalou likvidací.
c) Platby nebudou doprovázeny určením žádného alternativního
použití takové půdy nebo jiného zdroje, které zahrnuje výrobu
obchodovaných zemědělských výrobků.
d) Platby se nebudou vztahovat na druh nebo objem výroby ani na
domácí nebo mezinárodní ceny, uplatňované ve výrobě, která
využívá půdu nebo jiné zdroje, zůstávající zachovány pro
výrobu.
11. Pomoc při strukturálních úpravách, poskytovaná
prostřednictvím investičních pomocí
a) Právo obdržet tyto platby bude určeno podle jasně stanovených
kritérií vládních programů, určených k pomoci finanční nebo
fyzické restrukturalizaci činností výrobce, v návaznosti na
objektivně prokázané strukturální nevýhody. Právo využívat
takové programy může být rovněž založeno na jasně stanoveném
vládním programu na reprivatizaci zemědělské půdy.
b) Částka takových plateb v kterémkoli daném roce se nebude
vztahovat nebo nebude založena na druhu nebo objemu výroby
(včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po
základním období, pokud nenastala situace podle následujícího
kritéria e).
c) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude
vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních
cenách, uplatňovaných ve výrobě v kterémkoli roce po základním
období.
d) Platby budou poskytnuty pouze na období, nezbytné pro
realizaci investic, na které jsou určeny.
e) Platby nebudou doprovázeny závazkem nebo určením, které
zemědělské výrobky mají být příjemci vyráběny kromě určení
určitý výrobek nevyrábět.
f) Platby budou omezeny částkou, požadovanou na vyrovnání za
strukturální nevýhodu.
12. Platby z programů na ochranu životního prostředí
a) Právo obdržet tyto platby bude stanoveno jako součást jasně
stanoveného vládního programu na ochranu životního prostředí
nebo konzervačního programu a bude závislé na plnění
specifických podmínek vládního programu, včetně podmínek,
souvisejících s výrobními metodami nebo vstupy.
b) Částka platby bude omezena na mimořádné náklady nebo ztráty
příjmu, vyplývající z plnění vládního programu.
13. Platby z programů regionální pomoci
a) Právo obdržet tyto platby bude omezeno na výrobce ve
znevýhodněných regionech. Každý takový region musí být jasně
určenou souvislou geografickou oblastí, která je ekonomicky a
administrativně definovatelná, považovanou za znevýhodněnou na
základě nestranných a objektivních kritérií, jasně stanovených
v zákoně nebo jiném právním předpise a prokazující, že její
potíže vznikají za okolností, které nejsou pouze dočasné.
b) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude
vztahovat nebo nebude založena na druhu a objemu výroby
(včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po
základním období, pokud nejde o snížení této výroby.
c) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude
vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních
cenách, uplatňovaných ve výrobě, uskutečněné v kterémkoli roce
po základním období.
d) Platby budou poskytovány pouze výrobcům v regionech,
splňujících stanovené podmínky, zato však budou všeobecně
poskytovány všem výrobcům v těchto regionech.
e) Jestliže se platby vztahují k výrobním činitelům, budou
poskytovány při sestupné sazbě nad prahovou úroveň, stanovenou
pro dotyčného činitele.
f) Platby budou omezeny na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu,
vyplývajících z provádění zemědělské výroby v určených
regionech.
PŘÍL.3
DOMÁCÍ PODPORY:
VÝPOČET AGREGOVANÉ MÍRY PODPOR
1. S výhradou ustanovení článku 6 bude agregovaná míra podpor
(AMS) vypočtena jednotlivě pro každý základní zemědělský výrobek,
který dostává podporu tržní ceny, nevyňaté přímé platby, nebo
jakoukoli jinou subvenci nevyňatou ze závazků na snížení (ostatní
nevyňaté podpory). Podpora, která není výrobkově specifikována,
bude zahrnuta do jednoho výrobkově nespecifikovaného AMS v celkové
peněžní hodnotě.
2. Subvence podle odstavce 1 budou zahrnovat rozpočtové
výdaje vlád nebo jejich orgánů, včetně ušlých příjmů.
3. Zahrnuty budou podpory na národní a místní úrovni.
4. Specifické zemědělské dávky nebo poplatky, placené
výrobci, budou odečteny z AMS.
5. AMS vypočtená, jak je uvedeno níže, pro základní období,
bude tvořit základní úroveň pro plnění závazků na snížení domácích
podpor.
6. Pro každý základní výrobek bude stanovena specifická AMS,
vyjádřená v celkové peněžní hodnotě.
7. AMS bude vypočtena co možná nejblíže místu prvého prodeje
dotyčného základního zemědělského výrobku. Opatření, zaměřená na
zemědělské zpracovatele, budou zahrnuta do té míry, jak taková
opatření přinášejí výhody výrobcům základních výrobků.
8. Podpora tržní ceny: podpora tržní ceny bude vypočtena
použitím rozdílu mezi pevnou zahraniční referenční cenou a
uplatňovanou administrativní cenou, násobenou množstvím výroby,
které může obdržet uplatňovanou administrativní cenu. Rozpočtové
platby, provedené k zachování tohoto rozdílu, jako jsou nákupní a
skladové výlohy, nebudou zahrnuty do AMS.
9. Pevná zahraniční referenční cena bude stanovena na základě
let 1986-1988 a všeobecně bude průměrem hodnoty FOB za jednotku
dotyčného základního zemědělského výrobku v čistě vývozní zemi a
průměrem hodnoty CIF za jednotku dotyčného základního zemědělského
výrobku v čistě dovozní zemi v základním období. Pevná referenční
cena může být, pokud to bude nezbytné, upravena podle rozdílů
kvality.
10. Nevyňaté přímé platby: nevyňaté přímé platby, které jsou
závislé na cenovém rozdílu, budou vypočteny buď použitím rozdílu
mezi pevnou referenční cenou a uplatňovanou administrativní cenou,
násobenou množstvím výroby, pro které je možné obdržet
administrativní cenu nebo použitím rozpočtových výdajů.
11. Pevná referenční cena bude stanovena na základě let
1986-1988 a všeobecně bude skutečnou cenou, použitou pro určení
platebních sazeb.
12. Nevyňaté přímé platby, které jsou založeny na činitelích
jiných, než jsou ceny, budou vypočteny použitím rozpočtových
výdajů.
13. Ostatní nevyňaté podpory, včetně vstupních subvencí a
ostatních podpor, jako jsou opatření na snížení marketingových
nákladů: hodnota těchto podpor bude vyměřována použitím vládních
rozpočtových výdajů nebo, v případech, kdy použití rozpočtových
výdajů neodráží v plném rozsahu dotyčnou podporu, bude základem
pro výpočet subvence rozdíl mezi cenou subvencovaného zboží nebo
služeb a reprezentativní tržní cenou podobného zboží nebo služby,
násobený množstvím zboží nebo služeb.
Příl.4
DOMÁCÍ PODPORA:
VÝPOČET EKVIVALENTNÍ MÍRY PODPOR
1. S výhradou ustanovení článku 6 budou ekvivalentní míry
podpor, vypočteny v případě všech základních zemědělských výrobků,
u nichž existuje podpora tržní ceny, definovaná v příloze 3, ale
u kterých výpočet tohoto komponentu AMS není možný. Pro takové
výrobky se bude základní úroveň pro plnění závazků na snížení
domácích podpor skládat z komponentu podpory tržní ceny,
vyjádřeného v ekvivalentních mírách podpory podle odstavce 2,
jakož i z kterékoli nevyňaté přímé platby a ostatní nevyňaté
podpory, které budou oceněny v souladu s odstavcem 3. Zahrnuta
bude podpora na národní a místní úrovni.
2. Ekvivalentní míry podpor, uvedené v odstavci 1, budou
vypočteny jednotlivě pro všechny základní zemědělské výrobky,
které dostávají podporu tržní ceny, a to co možná nejblíže místu
prvého prodeje a u kterých výpočet komponentu podpory tržní ceny
AMS není možný. Pro tyto základní zemědělské výrobky budou
ekvivalentní míry podpor tržní ceny stanoveny s použitím
uplatňované administrativní ceny a množství výroby, pro které je
možné obdržet tuto cenu, nebo není-li to možné, na základě
rozpočtových výdajů, použitých na udržení ceny výrobce.
3. V případech, kdy základní zemědělské výrobky, na které se
vztahuje odstavec 1, jsou předmětem nevyňatých přímých plateb nebo
kterékoli jiné výrobkově specifikované subvence, nevyňaté ze
závazků na snížení, budou základem pro ekvivalentní míru podpor,
týkající se těchto opatření, výpočty stejné jako pro odpovídající
komponenty AMS (uvedené v odstavcích 10 až 13 přílohy 3).
4. Ekvivalentní míry podpor budou vypočteny na základě
částky subvence co možná nejblíže místu prvního prodeje dotyčného
základního zemědělského výrobku. Opatření, zaměřená na zemědělské
zpracovatele, budou zahrnuta do té míry, jak taková opatření
přinášejí prospěch výrobcům základních zemědělských výrobků.
Specifické zemědělské dávky nebo poplatky, placené výrobci, sníží
ekvivalentní míry podpor o odpovídající částku.
Příl.5
ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ, TÝKAJÍCÍ SE ODSTAVCE 2 ČLÁNKU 4
Oddíl A
1. Ustanovení odstavce 2 článku 4 nebudou od vstupu
v platnost Dohody o WTO uplatňována na primární zemědělské výrobky
a z nich zpracované anebo připravené výrobky ("určené výrobky"),
pokud byly dodrženy následující podmínky (dále uváděné jako
"zvláštní zacházení"):
a) dovozy určených výrobků tvořily méně než 3 % odpovídající
domácí spotřeby v základním období 1986-1988 ("základní
období");
b) od začátku základního období nebyly pro určené výrobky
poskytnuty žádné vývozní podpory;
c) na primární zemědělský výrobek jsou uplatňována účinná
omezující opatření výroby;
d) tyto výrobky jsou označeny symbolem "ST-příloha 5 v oddílu
I-B části I listiny koncesí a závazků Člena, připojené
k Marrakešskému protokolu, neboť se týkají zvláštního
zacházení, odrážejícího faktory neobchodních zájmů, jako jsou
zabezpečení potravin a ochrana životního prostředí; a
e) příležitosti pro minimální přístup na trh pro určené výrobky
odpovídají podle oddílu I-B části I listiny koncesí a závazků
dotyčného Člena 4 % domácí spotřeby určeného výrobku
v základním období od počátku prvého roku prováděcího období
a poté jsou ve zbývajícím prováděcím období zvýšeny každoročně
o 0,8 % odpovídající domácí spotřeby v základním období.
2. Na začátku kteréhokoli roku prováděcího období může Člen
přestat uplatňovat zvláštní zacházení pro určené výrobky při
dodržení ustanovení odstavce 6. V takovém případě bude dotyčný
Člen zachovávat příležitosti pro minimální přístup již v tom čase
platné a ve zbývajícím prováděcím období zvýší příležitosti pro
minimální přístup každoročně o 0,4 % odpovídající domácí spotřeby
v základním období. Poté bude úroveň příležitostí pro minimální
přístup, vyplývající z této formule, v posledním roce prováděcího
období zachována v listině koncesí a závazků dotyčného Člena.
3. Každé jednání o otázce, zda může pokračovat zvláštní
zacházení, uvedené v odstavci 1, po skončení prováděcího období,
bude dokončeno během prováděcího období v rámci jednání, uvedených
v článku 20 této Dohody, berouce v úvahu faktory neobchodních
zájmů.
4. Jestliže je, jako výsledek jednání podle odstavce 3,
dohodnuto, že Člen může pokračovat s uplatňováním zvláštního
zacházení, poskytne tento Člen dodatečné a přijatelné koncese,
stanovené při tomto jednání.
5. V případech, kdy zvláštní zacházení nebude na konci
prováděcího období pokračovat, bude dotyčný Člen plnit ustanovení
odstavce 6. V takovém případě budou po skončení prováděcího období
zachovány příležitosti pro minimální přístup pro určené výrobky na
úrovni 8 % odpovídající domácí spotřeby v základním období
v příslušné listině koncesí a závazků.
6. Opatření na hranici, jiná než jsou běžná cla, udržovaná
na určené výrobky, budou podléhat ustanovením odstavce 2 článku 4
od začátku roku, ve kterém zvláštní zacházení přestává být
uplatňováno. Tyto výrobky budou podléhat běžným clům, která budou
vázána v listině koncesí a závazků dotyčného Člena a uplatňována
od začátku roku, ve kterém zvláštní zacházení končí a poté při
takových sazbách, které by byly uplatněny, kdyby se během
prováděcího období uplatnilo snížení nejméně o 15 % ve stejných
ročních podílech. Tato cla budou stanovena na základě celních
ekvivalentů, vypočtených v souladu s předepsanými zásadami,
připojenými k této příloze.
Oddíl B
7. Ustanovení odstavce 2 článku 4 nebudou rovněž uplatňována
od vstupu v platnost Dohody o WTO na primární zemědělský výrobek,
který je převládající plodinou v tradiční stravě rozvojové členské
země, pokud jsou kromě podmínek, uvedených v odstavci 1 a)
až 1 d), jež se uplatňují na dotyčné výrobky, splněny následující
podmínky:
a) příležitosti pro minimální přístup na trh pro dotyčné výrobky,
uvedené v oddílu I-B části I listiny koncesí a závazků dotyčné
rozvojové členské země, odpovídají 1 % domácí spotřeby
dotyčného výrobku v základním období od začátku prvého roku
prováděcího období a jsou zvýšeny ve stejných ročních podílech
na 2 % odpovídající domácí spotřeby v základním období na
začátku pátého roku prováděcího období. Od začátku šestého
roku prováděcího období odpovídají příležitosti pro minimální
přístup pro dotyčné výrobky 2 % odpovídající domácí spotřeby
v základním období a jsou až do začátku desátého roku zvýšeny
ve stejných ročních podílech na 4 % odpovídající domácí
spotřeby v základním období. Poté úroveň příležitostí pro
minimální přístup, vyplývající z této formule pro desátý rok,
bude v listině koncesí a závazků dotyčné rozvojové členské
země udržována;
b) pro ostatní výrobky byly poskytnuty příslušné příležitosti
přístupu na trh podle této Dohody.
8. Každé jednání o otázce, zda může pokračovat zvláštní
zacházení, uvedené v odstavci 7 po konci desátého roku,
následujícího po začátku prováděcího období, bude zahájeno
a ukončeno během tohoto desátého roku po začátku prováděcího
období.
9. Jestliže je jako výsledek jednání, uvedeného
v odstavci 8, dohodnuto, že Člen může pokračovat v uplatňování
zvláštního zacházení, poskytne tento Člen dodatečné a přijatelné
koncese, stanovené při tomto jednání.
10. V případě, že zvláštní zacházení podle odstavce 7 nebude
pokračovat po roce, následujícím po začátku prováděcího období,
budou dotyčné výrobky podléhat běžným clům, stanoveným na základě
celních ekvivalentů, vypočítaných v souladu s předepsanými
směrnicemi, připojenými k této příloze, která budou vázána
v listině koncesí a závazků dotyčného Člena. V ostatních ohledech
budou uplatňována ustanovení odstavce 6 tak, jak jsou modifikována
příslušným zvláštním a rozdílným zacházením, poskytnutým
rozvojovým členským zemím podle této Dohody.
Dodatek k příloze 5
Směrnice pro výpočet celních ekvivalentů pro zvláštní účel,
specifikovaný v odstavcích 6 a 10 této přílohy
1. Výpočet celních ekvivalentů bude, bez ohledu na to, zda
je vyjádřen hodnotově nebo specifickými sazbami, proveden
transparentním způsobem použitím skutečného rozdílu mezi domácími
a zahraničními cenami. Použity budou údaje za léta 1986-1988.
Celní ekvivalenty:
a) budou v prvé řadě stanoveny na čtyřmístné položky
harmonizovaného systému;
b) budou stanoveny na šestimístné položky nebo podrobněji, pokud
to bude potřebné;
c) budou, v případě zpracovaných anebo připravených výrobků,
všeobecně stanoveny násobením specifických celních ekvivalentů
pro primární zemědělské výrobky podílem primárních
zemědělských výrobků ve zpracovaných nebo připravených
výrobcích, vyjádřeným podle okolností hodnotově nebo ve
fyzikálních jednotkách s přihlédnutím, v případě potřeby,
k jakýmkoli dodatkovým prvkům, běžně zabezpečujícím ochranu
výrobního odvětví.
2. Zahraničními cenami budou zásadně skutečné průměrné CIF
ceny za jednotku, dosahované v dovážející zemi. V případech, kdy
nejsou průměrné CIF ceny za jednotku k dispozici nebo nejsou
vhodné, bude zahraniční cenou buď:
a) příslušná průměrná CIF cena za jednotku, dosahovaná v blízké
zemi; nebo
b) odhad z průměrné FOB ceny vhodně vybraného velkého vývozce
nebo vývozců, zvýšený o odhadnuté pojistné výlohy, dopravné
a ostatní příslušné náklady v dovážející zemi.
3. Zahraniční ceny budou zásadně převedeny na domácí měnu
při použití průměrného tržního devizového kurzu stejného období
jako cenové údaje.
4. Domácí cenou bude zásadně reprezentativní velkoobchodní
cena, převládající na domácím trhu nebo odhad této ceny v případě,
že odpovídající údaje nejsou k dispozici.
5. Počáteční celní ekvivalenty mohou být, pokud to bude
nutné, upraveny, s přihlédnutím k rozdílům v kvalitě nebo
v rozmanitosti, vhodným koeficientem.
6. V případě, že celní ekvivalent, vyplývající z těchto
směrnic, je záporný nebo nižší než současná vázaná sazba, může být
počáteční celní ekvivalent stanoven na úrovni současné vázané
sazby nebo na základě národní nabídky pro tento výrobek.
7. V případě, že bude upravena úroveň celního ekvivalentu,
která by vyplývala ze shora uvedených směrnic, poskytne dotyčný
Člen na žádost plně příležitost konzultací s cílem dohodnout
vhodné řešení.
DOHODA
O UPLATŇOVÁNÍ
SANITÁRNÍCH A FYTOSANITÁRNÍCH OPATŘENÍ
Členové,
opětovně potvrzujíce, že žádnému Členu nebude zabraňováno
přijímat nebo prosazovat opatření, nutná k ochraně života nebo
zdraví lidí, zvířat nebo rostlin za předpokladu, že nebudou
uplatňována způsobem, který by vytvářel svévolnou nebo
neoprávněnou diskriminaci mezi Členy, u nichž převažují stejné
podmínky nebo skrytá omezení mezinárodního obchodu;
přejíce si zlepšit lidské zdraví, zdraví zvířat
a fytosanitární situaci všech Členů;
berouce na vědomí, že sanitární a fytosanitární opatření jsou
často uplatňována na základě dvoustranných dohod nebo protokolů;
přejíce si, aby ustavení mnohostranného rámce pravidel vedlo
k přípravě, přijímání a uplatňování sanitárních a fytosanitárních
opatření s cílem na nejnižší míru snížit jejich negativní vliv na
obchod;
uznávajíce důležitý přínos, který v tomto směru mohou mít
mezinárodní normy, směrnice a doporučení;
přejíce si podporovat užívání harmonizovaných sanitárních
a fytosanitárních opatření mezi Členy na základě mezinárodních
norem, směrnic a doporučení, vypracovaných příslušnými
mezinárodními organizacemi, včetně Komise pro Kodex Alimentarius,
Mezinárodního úřadu epizootického a příslušných mezinárodních
a regionálních organizací, působících v rámci Mezinárodní úmluvy
o ochraně rostlin, aniž by byly na Členech vyžadovány změny jejich
přiměřené úrovně ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat nebo
rostlin;
uznávajíce, že se rozvojové členské země mohou setkat se
zvláštními potížemi při dodržování sanitárních nebo
fytosanitárních opatření dovážejících Členů a v důsledku toho
s potížemi v přístupu na trhy a dále při přípravě a uplatňování
sanitárních nebo fytosanitárních opatření ve svých vlastních
zemích a přejíce si pomáhat jim v těchto jejich snahách;
přejíce si proto vypracovat pravidla pro uplatňování
ustanovení GATT 1994, která se vztahují k užívání sanitárních nebo
fytosanitárních opatření, zvláště pak k ustanovení článku XX b);1)
dohodli se takto:
Čl.1
Všeobecná ustanovení
1. Tato Dohoda se vztahuje na všechna sanitární
a fytosanitární opatření, která mohou přímo nebo nepřímo
ovlivňovat mezinárodní obchod. Taková opatření budou vypracovávána
a uplatňována v souladu s ustanoveními této Dohody.
2. Pro účely této Dohody se budou uplatňovat definice,
uvedené v příloze A.
3. Přílohy tvoří nedílnou součást této Dohody.
4. Nic se v této Dohodě nedotýká práv Členů, vyplývajících
z Dohody o technických překážkách obchodu, pokud jde o opatření,
která nespadají do této Dohody.
Čl.2
Základní práva a povinnost
1. Členové mají právo přijímat sanitární a fytosanitární
opatření, nutná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo
rostlin za předpokladu, že tato opatření nejsou v rozporu
s ustanoveními této Dohody.
2. Členové zajistí, aby se jakékoliv sanitární nebo
fytosanitární opatření uplatňovalo jen v rozsahu, nutném k ochraně
života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, aby bylo založeno na
vědeckých zásadách a aby nebylo neudržováno bez dostatečného
vědeckého důkazu, pokud ustanovení odstavce 7 článku 5 nestanoví
jinak.
3. Členové zajistí, aby jejich sanitární a fytosanitární
opatření svévolně nebo neoprávněně nediskriminovala mezi Členy,
u nichž převažují stejné nebo podobné podmínky, včetně mezi jejich
vlastním územím a územím ostatních Členů. Sanitární
a fytosanitární opatření se nebudou uplatňovat způsobem, který by
vytvářel skrytá omezení mezinárodního obchodu.
4. Sanitární nebo fytosanitární opatření, která jsou
v souladu s příslušnými ustanoveními této Dohody, se budou
považovat za slučitelná se závazky Členů podle ustanovení GATT
1994, vztahujících se na užívání sanitárních nebo fytosanitárních
opatření, zvláště pak ustanovení článku XX b).
Čl.3
Harmonizace
1. Aby se sanitární a fytosanitární opatření harmonizovala
na co možná nejširším základě, budou Členové přijímat svá
sanitární nebo fytosanitární opatření na základě mezinárodních
norem, směrnic a doporučení, pokud existují a pokud ustanovení
této Dohody a zejména odstavec 3, nestanoví jinak.
2. Sanitární nebo fytosanitární opatření, která jsou
v souladu s mezinárodními normami, směrnicemi nebo doporučeními,
se budou považovat za nutná k ochraně života nebo zdraví lidí,
zvířat nebo rostlin a za slučitelná s ustanoveními této Dohody
a GATT 1994.
3. Členové mohou zavádět nebo udržovat v platnosti sanitární
nebo fytosanitární opatření, která budou mít za následek vyšší
úroveň sanitární nebo fytosanitární ochrany, než které by bylo
dosaženo opatřeními, založenými na příslušných mezinárodních
normách, směrnicích nebo doporučeních, pokud je to vědecky
zdůvodněno anebo je to důsledek úrovně sanitární a fytosanitární
ochrany, kterou Člen označí jako přiměřenou v souladu
s příslušnými ustanoveními odstavců 1 až 8 článku 5 2). Žádná
opatření, jejichž důsledkem bude úroveň sanitární nebo
fytosanitární ochrany rozdílná od té, které by bylo dosaženo
opatřeními, založenými na mezinárodních normách, směrnicích nebo
doporučeních, nebudou nicméně neslučitelná s jakýmkoli ustanovením
této Dohody.
4. Členové se budou v mezích možností svých zdrojů plně
účastnit činnosti příslušných mezinárodních organizací a jejich
pomocných orgánů, zvláště pak Komise pro Kodex Alimentarius,
Mezinárodního úřadu epizootického a mezinárodních a regionálních
organizací, působících v rámci Mezinárodní úmluvy o ochraně
rostlin, s cílem podporovat je ve vypracovávání a provádění
pravidelných revizí norem, směrnic a doporučení, vztahujících se
ke všem aspektům sanitárních a fytosanitárních opatření.
5. Výbor pro sanitární a fytosanitární opatření, uvedený
v odstavcích 1 a 4 článku 12 (dále uváděný jako "Výbor"), zpracuje
postup ke sledování procesu mezinárodní harmonizace a ke
koordinaci úsilí v tomto směru s příslušnými mezinárodními
organizacemi.
Čl.4
Rovnocennost
1. Členové budou přijímat sanitární nebo fytosanitární
opatření ostatních Členů jako rovnocenná přesto, že se tato
opatření budou lišit od jejich vlastních anebo od těch, která jsou
užívána jinými Členy, obchodujícími stejným výrobkem, jestliže
vyvážející Člen objektivně prokáže dovážejícímu Členovi, že jeho
opatřeními bude u dovážejícího Člena dosaženo přiměřené úrovně
sanitární nebo fytosanitární ochrany. Za tím účelem bude
dovážejícímu Členovi na požádání a v rozumné míře umožněno provést
inspekce, zkoušky a jiné odpovídající kroky.
2. Členové budou na žádost uskutečňovat konzultace s cílem
dosáhnout dvoustranných a mnohostranných smluv o uznávání
rovnocennosti jednotlivých sanitárních nebo fytosanitárních
opatření.
Čl.5
Hodnocení rizik a určení přiměřené úrovně sanitární nebo
fytosanitární ochrany
1. Členové zajistí, aby jejich sanitární nebo fytosanitární
opatření byla založena na okolnostem přiměřeném vyhodnocení rizik
pro život nebo zdraví lidí, zvířat nebo ochranu rostlin, přičemž
budou brát v úvahu techniky vyhodnocování rizik, vypracované
příslušnými mezinárodními organizacemi.
2. Při vyhodnocování rizik budou brát Členové v úvahu
dostupná vědecká zjištění; příslušné zpracovatelské a výrobní
metody; odpovídající metody inspekce, vzorkování a zkoušky; výskyt
určitých nemocí nebo škůdců; existenci oblastí prostých škůdců
nebo nemocí; příslušné ekologické podmínky a podmínky životního
prostředí; a karanténní nebo jiné režimy.
3. Při vyhodnocování rizik pro život nebo zdraví zvířat nebo
rostlin a určování opatření, jež mají být uplatněna s cílem
dosáhnout přiměřené úrovně sanitární nebo fytosanitární ochrany
před těmito riziky, budou Členové brát v úvahu jako důležité
ekonomické faktory: možné škody, vyjádřené ztrátami ve výrobě nebo
v prodejích v případě výskytu, usazení nebo rozšíření škůdců nebo
nemoci; náklady na kontrolu nebo likvidaci škůdců nebo nemoci na
území dovážejícího Člena; a vztah nákladů a jejich účinnosti
v případě dalších opatření, která umožní omezit rizika.
4. Členové by měli při určování přiměřené úrovně sanitární
nebo fytosanitární ochrany brát v úvahu cíl snížit negativní
účinky na obchod na nejnižší míru.
5. S cílem dosáhnout provázanosti uplatňování koncepce
přiměřené sanitární nebo fytosanitární ochrany před ohrožením
života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, nebude žádný Člen
svévolně nebo neoprávněně rozlišovat úrovně, které považuje za
přiměřené v různých situacích, jestliže takovéto rozlišování
způsobuje diskriminaci nebo skrytá omezení mezinárodního obchodu.
Členové budou v souladu s odstavci 1, 2 a 3 článku 12
spolupracovat ve Výboru s cílem vypracovat směrnice pro další
praktické provádění tohoto ustanovení. Při vypracovávání těchto
směrnic bude brát Výbor v úvahu všechny důležité faktory, včetně
mimořádného charakteru rizik pro lidské zdraví, jimž se lidé
dobrovolně vystavují.
6. Aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 2 článku 3,
musejí Členové, zavádějící nebo udržující sanitární nebo
fytosanitární opatření s cílem dosáhnout přiměřené úrovně
sanitární nebo fytosanitární ochrany, zajistit, aby tato opatření
neměla více omezující účinky na obchod, než je třeba k dosažení
takové úrovně sanitární nebo fytosanitární ochrany, kterou
považují za přiměřenou, berouce v úvahu technickou a ekonomickou
proveditelnost.3)
7. V případech, kdy příslušná vědecká zjištění nejsou
dostatečná, může Člen prozatímně přijmout sanitární nebo
fytosanitární opatření na základě příslušných dostupných
informací, včetně informací příslušných mezinárodních organizací
a informací, vyplývajících ze sanitárních nebo fytosanitárních
opatření, uplatňovaných ostatními Členy. Za takových okolností se
budou Členové snažit získat dodatečné informace, nutné pro
objektivnější vyhodnocení rizik a následně v rozumné lhůtě
sanitární nebo fytosanitární opatření z tohoto hlediska
přezkoumají.
8. Pokud má Člen důvod věřit tomu, že určité sanitární nebo
fytosanitární opatření, zavedené nebo uplatňované jiným Členem,
omezuje nebo může omezovat jeho vývozy a že se neopírá o příslušné
mezinárodní normy, směrnice nebo doporučení anebo takové normy,
směrnice nebo doporučení neexistují, může být požadováno
vysvětlení důvodů pro taková sanitární nebo fytosanitární
opatření, které poskytne Člen, udržující taková opatření.
Čl.6
Přizpůsobení se regionálním podmínkám, včetně oblastí
prostých škůdců nebo nemocí a oblastí s nízkým výskytem škůdců
nebo nemocí
1. Členové zajistí, aby se jejich sanitární nebo
fytosanitární opatření přizpůsobila sanitárním nebo fytosanitárním
podmínkám oblasti, v níž má výrobek původ a oblasti, do které je
určen, což se týká celé země, jedné části země nebo několika zemí
nebo jejich částí. Při vyhodnocování sanitárních nebo
fytosanitárních podmínek oblasti budou Členové brát v úvahu mimo
jiné stupeň výskytu určitých nemocí nebo škůdců, existenci
eradikačních programů a programů boje proti nemocem a škůdcům
a příslušná kritéria nebo směrnice, jež mohou být vypracována
příslušnými mezinárodními organizacemi.
2. Členové budou zejména uznávat koncepci oblastí prostých
výskytu škůdců nebo nemocí a oblastí s nízkým výskytem škůdců nebo
nemocí. Určení těchto oblastí bude založeno na takových faktorech,
jako je zeměpisné vymezení, ekosystémy, epidemiologický dohled
a efektivnost sanitárních nebo fytosanitárních kontrol.
3. Vyvážející Členové, kteří prohlásí, že jejich území je
oblastí prostou škůdců nebo nemocí nebo oblastí s nízkým výskytem
škůdců nebo nemocí, o tom poskytnou nezbytné důkazy, aby bylo
možné objektivně prokázat dovážejícímu Členu, že takové oblasti
jsou a zůstanou pravděpodobně oblastmi prostými škůdců nebo nemocí
nebo případně oblastmi s jejich nízkým výskytem. Za tím účelem
bude dovážejícímu Členu umožněn rozumný přístup, požádá-li
o inspekci, provedení zkoušek nebo jiných příslušných kroků.
Čl.7
Transparentnost
Členové budou oznamovat změny svých sanitárních nebo
fytosanitárních opatření a poskytnou o nich informace v souladu
s ustanoveními přílohy B.
Čl.8
Kontrola, inspekce a homologace
Členové budou při provádění kontroly, inspekce a homologace,
včetně národních systémů pro homologaci použití přísad nebo pro
stanovení přípustných dávek kontaminantů v potravinách, nápojích
nebo krmivech postupovat podle ustanovení přílohy C nebo jinak
zajistí, aby jejich postupy nebyly neslučitelné s ustanoveními
této Dohody.
Čl.9
Technická pomoc
1. Členové se dohodli, že usnadní poskytování technické
pomoci jiným Členům, zvláště rozvojovým členským zemím, buď
dvoustranně nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních
organizací. Tato pomoc se může mimo jiné týkat oblastí
zpracovatelských technologií, výzkumu a infrastruktury, včetně
zřizování národních regulačních orgánů a může mít formu
poradenství, úvěrů, darů a pomoci, včetně zajišťování technických
služeb odborníků, výuky a zařízení s cílem umožnit těmto zemím
přizpůsobit se a přijímat taková sanitární nebo fytosanitární
opatření, která jsou nutná k dosažení přiměřené úrovně sanitární
nebo fytosanitární ochrany na jejich vývozních trzích.
2. V případě potřeby významnějších investic, nezbytných pro
to, aby vyvážející rozvojová členská země splnila sanitární
a fytosanitární předpisy dovážejícího Člena, dovážející Člen zváží
poskytnutí takové technické pomoci, která by pomohla rozvojové
členské zemi udržet a rozšířit možnosti přístupu na trh u výrobku,
kterého se to týká.
Čl.10
Zvláštní a rozdílné zacházení
1. Při vypracování a provádění sanitárních nebo
fytosanitárních opatření budou brát Členové v úvahu zvláštní
potřeby rozvojových členských zemí a zvláště pak nejméně
rozvinutých členských zemí.
2. V případě, že přiměřená úroveň sanitární nebo
fytosanitární ochrany skýtá možnost postupného zavádění nových
sanitárních nebo fytosanitárních opatření, by mohla být poskytnuta
delší lhůta pro jejich dodržování u výrobků, na nichž mají
rozvojové členské země zájem tak, aby mohly udržet možnosti jejich
vývozu.
3. S cílem zajistit pro rozvojové členské země možnost
postupovat v souladu s ustanoveními této Dohody, je Výbor oprávněn
poskytnout těmto zemím, pokud ho o to požádají, určité a časově
omezené, úplné nebo dílčí výjimky ze závazků, vyplývajících z této
Dohody, přičemž vezme v úvahu jejich finanční potřeby a potřeby
jejich obchodu a rozvoje.
4. Členové by měli podporovat a usnadňovat aktivní účast
rozvojových členských zemí na pracích příslušných mezinárodních
organizací.
Čl.11
Konzultace a řešení sporů
1. Ustanovení článků XXII a XXIII GATT 1994, jak jsou
propracována a uplatňována Ujednáním o řešení sporů, se budou
uplatňovat na konzultace a řešení sporů podle této Dohody, pokud
není v této Dohodě uvedeno jinak.
2. Ve sporu, vzniklém z této Dohody, který se týká vědeckých
nebo technických otázek, bude skupina odborníků žádat názor
expertů, které sama vybrala po konzultaci se spornými stranami. Za
tím účelem může skupina odborníků, pokud to bude považovat za
přiměřené, ustavit poradní skupinu technických expertů nebo může
konzultovat příslušné mezinárodní organizace, a to na žádost
některé ze sporných stran anebo na základě své vlastní iniciativy.
3. Žádným ustanovením této Dohody nejsou dotčena práva
Členů, vyplývající z jiných mezinárodních dohod, včetně práva
uchýlit se k dobrým službám a práva na využití mechanismů pro
řešení sporů jiných mezinárodních organizací nebo upravených
v rámci kterékoli mezinárodní dohody.
Čl.12
Spravování Dohody
1. Tímto se zřizuje Výbor pro sanitární a fytosanitární
opatření, který umožní pravidelně uskutečňovat konzultace. Bude
vykonávat funkce, nutné pro provádění ustanovení této Dohody a pro
uskutečňování jejích cílů, zejména pokud se týká harmonizace.
Výbor bude rozhodovat na základě konsensu.
2. Výbor bude podporovat a usnadňovat jednorázové konzultace
nebo jednání mezi Členy o specifických sanitárních nebo
fytosanitárních otázkách. Výbor bude podporovat využívání
mezinárodních norem, směrnic nebo doporučení všemi Členy a v tomto
ohledu bude uskutečňovat konzultace a technické studie s cílem
rozšířit koordinaci a integraci mezi mezinárodními a národními
systémy a přístupy k homologaci užívaných přísad potravin nebo pro
stanovení přípustných dávek kontaminantů v potravinách, nápojích
nebo krmivech.
3. Výbor bude udržovat úzké styky s příslušnými
mezinárodními organizacemi v oblasti sanitární a fytosanitární
ochrany, zvláště s Komisí pro Kodex Alimentarius, Mezinárodním
úřadem epizootickým a sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně
rostlin s cílem získávat nejlepší dostupná vědecká a technická
stanoviska pro naplňování této Dohody a vyloučit jakékoli zbytečné
zdvojování vynakládaného úsilí.
4. Výbor vypracuje postup pro sledování procesu mezinárodní
harmonizace a používání mezinárodních norem, směrnic a doporučení.
Za tím účelem by měl Výbor společně s příslušnými mezinárodními
organizacemi sestavit seznam těch mezinárodních norem, směrnic
a doporučení, vztahujících se k sanitárním nebo fytosanitárním
opatřením, které Výbor označí, že mají hlavní dopad na obchod.
Seznam by měl zahrnovat údaje Členů o těch mezinárodních normách,
směrnicích a doporučeních, které uplatňují jako podmínku dovozu
anebo na jejichž základě se mohou dovážené výrobky, které jsou
v souladu s těmito normami, dostávat na jejich trhy. V těch
případech, kdy Člen neuplatňuje mezinárodní normu, směrnici nebo
doporučení jako podmínku dovozu, měl by uvést důvod a zejména
upřesnit, zda má za to, že tato norma není dostatečně přísná, aby
mohla zajistit přiměřenou úroveň sanitární nebo fytosanitární
ochrany. Jestliže Člen změní své stanovisko poté, co sdělil, že
uplatňuje normu, směrnici nebo doporučení jako podmínku dovozu,
měl by poskytnout vysvětlení této změny a informovat o tom
Sekretariát, jakož i příslušné mezinárodní organizace, pokud ovšem
takové oznámení a vysvětlení nejsou poskytnuta v souladu
s postupy, uvedenými v příloze B.
5. S cílem vyloučit zbytečná zdvojování, Výbor bude moci
rozhodnout, pokud to bude potřeba, o využívání informací získaných
zejména z oznamovacích postupů, jež se uplatňují v příslušných
mezinárodních organizacích.
6. Výbor může, na základě iniciativy jednoho z Členů vhodným
způsobem vyzvat příslušné mezinárodní organizace nebo jejich
pomocné orgány k přezkoumání specifických záležitostí, týkajících
se jednotlivé normy, směrnice nebo doporučení, včetně vysvětlení,
týkajícího se nevyužívání podle odstavce 4.
7. Výbor přezkoumá působení a uplatňování této Dohody po
třech letech od data vstupu v platnost Dohody o WTO a poté podle
potřeby. Pokud to bude vhodné, Výbor může předložit Radě pro
obchod zbožím návrhy na změny textu této Dohody, majíc přitom,
mimo jiné, na zřeteli zkušenosti, získané při jejím uplatňování.
Čl.13
Provádění
Členové jsou podle této Dohody plně zodpovědni za dodržování
všech závazků, které jsou v ní uvedeny. Členové vypracují
a zavedou spolehlivá opatření a mechanismy s cílem zvýšit úroveň
dodržování ustanovení této Dohody jinými institucemi než orgány
ústřední vlády. Přijmou taková rozumná opatření, která mají
v pravomoci, aby nevládní instituce na jejich území, jakož
i regionální orgány, jichž jsou nevládní instituce na jejich území
členy, postupovaly v souladu s příslušnými ustanoveními této
Dohody. Členové dále nepřijmou taková opatření, která mají přímo
nebo nepřímo za následek závazek nebo podporu regionálních nebo
nevládních institucí nebo místních správních orgánů jednat
způsobem, neslučitelným s ustanoveními této Dohody. Členové
zajistí, aby nebylo využíváno služeb nevládních institucí při
provádění sanitárních nebo fytosanitárních opatření, pokud nebudou
postupovat v souladu s ustanoveními této Dohody.
Čl.14
Závěrečná ustanovení
Nejméně rozvinuté členské země mohou, pokud jde o jejich
sanitární nebo fytosanitární opatření, ovlivňující dovozy nebo
dovážené výrobky, odložit uplatňování ustanovení této Dohody o pět
let od data vstupu v platnost Dohody o WTO. Ostatní rozvojové
členské země mohou, pokud jde o jejich sanitární nebo
fytosanitární opatření, ovlivňující dovozy nebo dovážené výrobky,
odložit uplatňování ustanovení této Dohody, kromě odstavce 8
článku 5 a článku 7, o dva roky od data vstupu v platnost Dohody
o WTO, jestliže tomuto uplatňování brání nedostatek technických
znalostí, technická infrastruktura nebo zdroje.
PŘÍL.A
DEFINICE 4)
1. Sanitární nebo fytosanitární opatření - Jakékoliv
uplatňované opatření:
a) k ochraně zdraví nebo života zvířat nebo rostlin na území
Člena před ohroženími, vyplývajícími z výskytu, usazení nebo
rozšíření škůdců, nemocí, organismů, které přenášejí nemoci
nebo organismů, způsobujících nemoce;
b) k ochraně zdraví nebo života lidí nebo zvířat na území Člena
před ohroženími, vyplývajícími z přísad, kontaminantů, toxinů
nebo organismů, způsobujících nemoce v potravinách, nápojích
nebo krmivech;
c) k ochraně zdraví nebo života lidí na území Člena před
ohroženími, vyplývajícími z nemocí přenášených zvířaty,
rostlinami nebo výrobky z nich, nebo z výskytu, usazení nebo
rozšíření škůdců; nebo
d) k zabránění nebo omezení ostatních škod na území Člena,
vyplývajících z výskytu, usazení nebo rozšíření škůdců.
Sanitární nebo fytosanitární opatření zahrnují všechny
zákony, vyhlášky, nařízení, všechny předpisy a příslušná řízení
a dále, mimo jiné, kritéria, týkající se konečného výrobku,
zpracovatelské a výrobní metody, zkoušky, inspekce, certifikace
a homologace, karanténní nakládání, včetně příslušných předpisů,
týkajících se dopravy zvířat, rostlin nebo materiálů, nutných pro
jejich přežití po dobu dopravy, ustanovení o příslušných
statistických metodách, postupech při odběru vzorků a metodách
vyhodnocení rizik a předpisy o obalech a značení, jež jsou
v přímém vztahu k nezávadnosti potravin.
2. Harmonizace - Zavádění, uznávání a uplatňování společných
sanitárních a fytosanitárních opatření různými Členy.
3. Mezinárodní normy, směrnice a doporučení
a) k nezávadnosti potravin, normy, směrnice a doporučení,
stanovená Komisí pro Kodex Alimentarius, pokud jde o přísady
potravin, rezidua veterinárních léků a pesticidů,
kontaminanty, analytické metody, odběr vzorků, jakož
i předpisy, týkající se hygieny;
b) pro zdraví zvířat a pro choroby vzájemně přenosné mezi zvířaty
a lidmi, normy, směrnice a doporučení, vypracovaná pod
patronací Mezinárodního úřadu epizootického;
c) pro ochranu rostlin, mezinárodní normy, směrnice a doporučení,
vypracovaná pod patronací Sekretariátu Mezinárodní úmluvy
o ochraně rostlin ve spolupráci s regionálními organizacemi,
působícími v rámci zmíněné úmluvy; a
d) pro záležitosti, jež nespadají pod výše uvedené organizace,
příslušné normy, směrnice a doporučení, vyhlašovaná jinými
příslušnými mezinárodními organizacemi, jichž se mohou všichni
Členové stát členy a uznaná Výborem.
4. Vyhodnocení rizik - Vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu,
usazení nebo rozšíření škůdců nebo nemoci na území dovážejícího
Člena podle sanitárních nebo fytosanitárních opatření, jež by
mohla být uplatňována a biologické nebo ekonomické důsledky, které
by tak mohly vzniknout, nebo vyhodnocení negativních důsledků,
které by mohla mít na zdraví lidí a zvířat přítomnost přísad,
kontaminantů, toxinů nebo organismů, způsobujících nemoce
v potravinách, nápojích nebo krmivech.
5. Přiměřená úroveň sanitární a fytosanitární ochrany
- Úroveň ochrany, kterou považuje za přiměřenou Člen, který zavedl
sanitární nebo fytosanitární opatření k ochraně života nebo zdraví
lidí, zvířat nebo rostlin na svém území.
POZNÁMKA: Mnozí Členové nazývají tuto definici jako "přijatelnou
úroveň rizika".
6. Oblasti prosté škůdců nebo nemocí - Oblast, zahrnující
celou zemi, jednu část země nebo několik zemí nebo jejich části,
určená příslušnými orgány, ve kterých se nevyskytuje určitý druh
škůdce nebo nemoci.
POZNÁMKA: Oblast prostá škůdců nebo nemoci může obklopovat, může
být obklopena nebo sousedit s oblastí - ať už s částí země nebo
s geografickým regionem, který zahrnuje části nebo celá území
několika zemí - o které je známo, že se zde vyskytuje specifický
škůdce nebo nemoc, ale která je předmětem regionálních kontrolních
opatření jako jsou zavedení ochrany, dohledu nebo nárazníkových
zón, které omezují nebo eradikují dotyčného škůdce nebo nemoc.
7. Oblast s nízkým výskytem škůdců nebo nemoci - Oblast,
zahrnující celou zemi, jednu část země nebo několik zemí nebo
jejich části, určená příslušnými orgány, ve které se určitý druh
škůdce nebo nemoci vyskytuje málo a která je pod účinným dohledem,
předmětem boje proti nim nebo eradikačních opatření.
PŘÍL.B
TRANSPARENTNOST SANITÁRNÍCH A FYTOSANITÁRNÍCH PŘEDPISŮ
Publikování předpisů
1. Členové zajistí, aby byly všechny sanitární
a fytosanitární předpisy 5), které byly přijaty, urychleně
publikovány v co nejkratší lhůtě takovým způsobem, aby se s nimi
mohli zainteresovaní Členové seznámit.
2. S výjimkou naléhavých okolností zabezpečí Členové
dostatečnou lhůtu mezi publikací sanitárního nebo fytosanitárního
předpisu a jeho vstupem v platnost s cílem poskytnout čas výrobcům
vyvážejících Členů a zvláště pak rozvojových členských zemí na
přizpůsobení jejich výrobků a výrobních metod požadavkům
dovážejícího Člena.
Informační střediska
3. Každý Člen zajistí, aby existovalo jedno informační
středisko, které bude odpovídat za poskytování odpovědí na všechny
rozumné otázky, položené zainteresovanými Členy a poskytovat
příslušné dokumenty, týkající se:
a) jakýchkoli sanitárních nebo fytosanitárních předpisů,
přijatých nebo připravovaných na jeho území;
b) jakýchkoli kontrolních a inspekčních postupů, jakýchkoli
výrobních a karanténních režimů, týkajících se přípustné míry
pesticidů a homologace potravinových přísad, používaných na
jeho území;
c) postupů při vyhodnocování rizik, faktorů, které jsou brány
v úvahu, jakož i určování přiměřené úrovně sanitární nebo
fytosanitární ochrany;
d) členství nebo účasti Člena nebo příslušných orgánů na jeho
území v mezinárodních a regionálních sanitárních
a fytosanitárních organizacích a systémech, jakož
i v dvoustranných a mnohostranných dohodách a ujednáních,
souvisejících s touto Dohodou a textů takových dohod
a ujednání.
4. Členové zajistí, aby v případě, že zainteresovaní Členové
požadují výtisky dokumentů, byly tyto výtisky poskytnuty,
nejsou-li zdarma, za stejné ceny, za jaké je získávají státní
příslušníci 6) dotyčného Člena, s výjimkou skutečných nákladů na
odeslání.
Oznamovací postupy
5. Jestliže neexistuje mezinárodní norma, směrnice nebo
doporučení anebo jestliže obsah navrženého sanitárního nebo
fytosanitárního předpisu není v podstatných věcech shodný
s obsahem mezinárodní normy, směrnice nebo doporučení a jestliže
předpis může mít významný vliv na obchod ostatních Členů, Členové
budou:
a) bezodkladně publikovat upozornění tak, aby bylo zainteresovaným
Členům umožněno seznámit se s návrhem na zavedení tohoto
předpisu;
b) oznamovat ostatním Členům prostřednictvím Sekretariátu
výrobky, které budou spadat do rámce předpisu se stručným
uvedením cíle a důvodů navrhovaného předpisu. Tato oznámení
budou učiněna v takovém stádiu přípravy, aby bylo možno ještě
provést změny a vzít v úvahu připomínky;
c) poskytovat na požádání ostatním Členům výtisky navrhovaných
předpisů a kdykoli to bude možné, označit části, které se
podstatně liší od mezinárodních norem, směrnic nebo
doporučení;
d) nediskriminačně poskytovat ostatním Členům rozumnou lhůtu
k uplatnění písemných připomínek, na žádost tyto připomínky
projednat a brát připomínky a výsledky jednání v úvahu.
6. V případě, že vzniknou nebo hrozí, že vzniknou Členovi
naléhavé problémy, související s ochranou zdraví, může tento Člen,
pokud to považuje za nutné, upustit od kroků, uvedených
v odstavci 5 této přílohy za předpokladu, že:
a) okamžitě oznámí prostřednictvím Sekretariátu ostatním Členům
příslušný předpis a výrobky, kterých se týká, se stručným
uvedením cíle a zdůvodněním předpisu, včetně povahy naléhavého
problému nebo problémů;
b) poskytne na požádání výtisky předpisu ostatním Členům;
c) umožní ostatním Členům předložit písemné připomínky, na žádost
tyto připomínky projedná a vezme připomínky a výsledky jednání
v úvahu;
7. Oznámení, zasílaná Sekretariátu, budou předkládána
v angličtině, francouzštině nebo španělštině.
8. Vyspělé členské země budou, pokud je o to ostatní Členové
požádají, poskytovat výtisky dokumentů nebo, v případě rozsáhlých
dokumentů, výtahy z těchto dokumentů, vztahujících se k určitému
oznámení, přeložené do angličtiny, francouzštiny nebo španělštiny.
9. Sekretariát rozešle bezodkladně text oznámení všem Členům
a zainteresovaným mezinárodním organizacím a upozorní rozvojové
členské země na jakákoliv oznámení, týkající se výrobků, na nichž
mají zvláštní zájem.
10. Členové označí jeden orgán ústřední vlády, který bude na
národní úrovni odpovědný za plnění ustanovení, vztahujících se
k oznamovacím postupům podle odstavců 5,6,7 a 8 této přílohy.
Všeobecné výhrady
11. Žádné ustanovení této Dohody nebude vykládáno jako
povinnost:
a) sdělovat podrobnosti nebo poskytovat texty návrhů nebo
publikovat texty v jiném než v jazyce Člena, s výjimkou
ustanovení odstavce 8 této přílohy;
nebo
b) sdělovat důvěrné informace, což by bylo Členům na překážku
v provádění sanitárních a fytosanitárních předpisů nebo
poškozovalo oprávněné obchodní zájmy podniků.
PŘÍL.C
KONTROLNÍ, INSPEKČNÍ A HOMOLOGAČNÍ POSTUPY 7)
1. V souvislosti s jakýmikoli postupy, majícími za účel
ověřit a zajistit dodržování sanitárních nebo fytosanitárních
opatření, Členové zabezpečí, aby:
a) byly tyto postupy uskutečněny a dokončeny bez bezdůvodného
odkladu a způsobem pro dovážené výrobky ne méně výhodným než
pro obdobné výrobky domácího původu;
b) obvyklá délka každého postupu byla publikována nebo aby
předpokládaná délka byla sdělena žadateli, jestliže o to
požádá; jakmile příslušný orgán obdrží žádost, bezodkladně
posoudil úplnost dokumentace a řádným a úplným způsobem
informoval žadatele o všech nedostatcích; příslušný orgán
předal co nejdříve výsledky postupů řádným a uceleným způsobem
žadateli, aby bylo možno provést úpravy, pokud to bude nutné;
i v případě, že žádost má nedostatky, příslušný orgán
pokračoval v uskutečnitelné míře v provádění postupů, pokud
o to žadatel požádal; žadatel byl na požádání informován
o pokročilosti postupu, jakož i o důvodech případného
zpoždění;
c) žádosti o informace byly omezeny na míru, nezbytnou pro
kontrolní, inspekční a homologační postupy, včetně schvalování
užívaných přísad nebo stanovení přípustných dávek kontaminantů
v potravinách, nápojích nebo krmivech;
d) důvěrný charakter informací o dovážených výrobcích, které
mohou vyplynout z kontroly, inspekce nebo homologace, byl
dodržován způsobem ne méně příznivým než v případě výrobků
domácího původu a tak, aby byly chráněny oprávněné obchodní
zájmy;
e) jakékoliv požadavky na kontroly, inspekce a homologace
jednotlivých vzorků výrobků byly omezeny na to, co je
přiměřené a nutné;
f) jakékoliv poplatky, ukládané za postupy u dovážených výrobků,
byly spravedlivé v poměru k jakýmkoli poplatkům, které jsou
ukládány na obdobné výrobky domácího původu nebo výrobky
kteréhokoli jiného Člena a nebyly vyšší, než činí skutečné
náklady na danou službu;
g) stejná kritéria byla používána při výběru zařízení, užívaných
při postupech a při odběru vzorků u dovážených výrobků
a u výrobků domácího původu, s cílem co nejvíce snížit nesnáze
žadatelů, dovozců, vývozců nebo jejich zástupců;
h) kdykoli se změní specifikace výrobku jako důsledek jeho
kontroly a inspekce z hlediska uplatňovaných předpisů, byl
postup pro upravený výrobek omezen na míru, nezbytnou
k určení, že existuje dostatečná jistota, že výrobek stále
vyhovuje dotčeným předpisům; a
i) existoval postup pro přezkoumání stížností, týkajících se
provádění těchto postupů a v případě, že je stížnost
oprávněná, přijmout opatření k nápravě.
Jestliže dovážející Člen uplatňuje systém homologace pro
užití potravinářských přísad nebo pro stanovení přípustných dávek
kontaminantů v potravinách, nápojích nebo krmivech, který zakazuje
nebo omezuje přístup na svůj vnitřní trh těm výrobkům, které tuto
homologaci nemají, pak dovážející Člen, než bude učiněno konečné
rozhodnutí, zváží použití příslušné mezinárodní normy jako základu
pro přístup.
2. V případě, že sanitární nebo fytosanitární opatření
stanoví, že bude kontrola provedena ve výrobě, Člen, na jehož
území se tato výroba uskutečňuje, poskytne nutnou pomoc
k usnadnění této kontroly a práce kontrolních orgánů, které ji
provádějí.
3. Žádné ustanovení této Dohody nebude bránit Členům, aby
prováděli rozumnou inspekci na jejich území.
DOHODA
O TEXTILU A OŠACENÍ
Členové,
připomínajíce, že se ministři v Punta del Este dohodli, "že
jednání v oblasti textilu a ošacení budou zaměřena na stanovení
způsobů, které by v závěru umožnily začlenit toto odvětví do rámce
GATT na základě posílených pravidel a předpisů GATT, což rovněž
přispěje k realizaci cíle dále liberalizovat obchod";
připomínajíce rovněž, že v Rozhodnutí Výboru pro obchodní
jednání z dubna 1989 bylo dohodnuto, že by proces začlenění měl
začít po ukončení Uruguayského kola mnohostranných obchodních
jednání a mít postupný charakter;
připomínajíce kromě toho, že bylo dohodnuto, že by nejméně
rozvinutým členským zemím mělo být poskytnuto zvláštní zacházení;
dohodli se takto:
Čl.1
1. Tato Dohoda obsahuje ustanovení, která budou uplatňována
Členy v průběhu přechodného období pro začleňování odvětví textilu
a ošacení do rámce GATT 1994.
2. Členové se dohodli používat ustanovení odstavce 18
článku 2 a odstavce 6 b) článku 6 této Dohody takovým způsobem,
který umožní výrazné zlepšení možností přístupu na trh pro malé
dodavatele a vytvoření možností značné obchodní výměny pro nové
subjekty, zapojené do oblasti obchodu s textilem a ošacením 1).
3. Členové budou náležitě brát zřetel na situaci těch Členů,
kteří nebyli účastníky protokolů o prodloužení Ujednání
o mezinárodním obchodu textilem (dále uváděného jako "MFA" 2)) od
roku 1986 a poskytnou jim, pokud to bude možné, zvláštní zacházení
při uplatňování ustanovení této Dohody.
4. Členové se shodli na tom, že by měly být zvláštní zájmy
vyvážejících Členů, produkujících bavlnu, po konzultaci s nimi,
brány v úvahu při provádění ustanovení této Dohody.
5. Aby bylo usnadněno začlenění odvětví textilu a ošacení do
rámce GATT 1994, Členové by měli umožnit trvalé a autonomní
průmyslové změny, jakož i zvýšenou konkurenci na svých trzích.
6. Pokud není v této Dohodě stanoveno jinak, nedotknou se
její ustanovení práv a závazků, vyplývajících pro Členy z Dohody
o WTO a Mnohostranných obchodních dohod.
7. Textil a ošacení, na něž je uplatňována tato Dohoda, jsou
uvedeny v příloze.
Čl.2
1. Veškerá množstevní omezení podle dvoustranných dohod,
která jsou uplatňována na základě článku 4 nebo byla oznámena na
základě článků 7 nebo 8 MFA a jsou platná v den, předcházející
vstupu v platnost Dohody o WTO, budou Členy, kteří je uplatňují,
ve lhůtě 60 dní od tohoto data vstupu v platnost podrobně
oznámena, včetně úrovní omezení, koeficientů nárůstu a ustanovení,
týkajících se flexibility, Orgánu pro kontrolu nad textilem (dále
uváděného jako "TMB" 3)), zřízenému na základě článku 8. Členové
se dohodli, že od data vstupu v platnost Dohody o WTO se budou
všechna omezení tohoto typu, uplatňovaná mezi smluvními stranami
GATT 1947 a platná v den, předcházející tomuto vstupu v platnost,
řídit ustanoveními této Dohody.
2. TMB rozešle tato oznámení všem Členům k informaci. Každý
Člen má právo předložit TMB ve lhůtě 60 dní od rozeslání oznámení
veškeré připomínky, které ve věci uvedených oznámení považuje za
přiměřené. Tyto připomínky budou rozeslány ostatním Členům
k informaci. Pokud to bude vhodné, TMB bude moci učinit dotčeným
Členům doporučení.
3. Jestliže se období 12 měsíců pro uplatnění omezení, která
musí být oznámena podle odstavce 1, neshoduje s obdobím 12 měsíců,
předcházejících bezprostředně vstupu v platnost Dohody o WTO,
dotčení Členové by se měli vzájemně dohodnout o vyrovnání období
pro uplatnění omezení s rokem podle této Dohody 4) a stanovit
teoretické základní úrovně uvedených omezení za účelem uplatnění
ustanovení tohoto článku. Dotčení Členové se dohodli, že na
požádání zahájí v co nejkratší lhůtě konzultace s cílem dospět
k takové vzájemné dohodě. Veškerá ujednání tohoto typu budou mimo
jiné brát zřetel na sezónní strukturu dodávek v průběhu
předcházejících let. Výsledky těchto konzultací budou oznámeny
TMB, který učiní dotčeným Členům doporučení, která bude považovat
za přiměřená.
4. Omezení, oznámená podle odstavce 1, budou brána tak, že
tvoří souhrn všech omezení tohoto typu, uplatňovaných dotyčnými
Členy v den, předcházející vstupu v platnost Dohody o WTO. Nebudou
zavedena žádná nová omezení, zaměřená na výrobky nebo Členy
s výjimkou těch, která budou v souladu s ustanoveními této Dohody
nebo příslušnými ustanoveními GATT 1994 5). Okamžitě bude ukončena
platnost omezení, která nebudou oznámena ve lhůtě 60 dní od data
vstupu v platnost Dohody o WTO.
5. Jakékoli jednostranné opatření, přijaté podle článku 3
MFA před datem vstupu v platnost Dohody o WTO, bude moci zůstat
v platnosti po období, které je tam uvedeno, avšak nesmí překročit
12 měsíců, pokud bylo dotyčné opatření přezkoumáno Orgánem pro
dohled nad textilem (dále uváděného jen jako "TSB" 6)),
ustaveným na základě MFA. V případě, kdy by TSB neměl možnost
jakékoli takové jednostranné opatření přezkoumat, bude toto
opatření přezkoumáno TMB v souladu s pravidly a postupy,
uplatňovanými v případech opatření, přijatých podle článku 3 MFA.
Jakékoli opatření, uplatněné na základě dohody, uzavřené z titulu
článku 4 MFA před datem vstupu této Dohody v platnost, které je
předmětem sporu, který TSB neměl možnost přezkoumat, bude rovněž
přezkoumáno prostřednictvím TMB v souladu s pravidly a postupy
MFA, uplatňovanými pro taková přezkoumání.
6. Dnem vstupu v platnost Dohody o WTO začlenění každý Člen
do rámce GATT 1994 výrobky, které v roce 1990 představovaly ne
méně než 16 % jeho celkového objemu dovozu výrobků, uvedených
v příloze, v položkách nebo skupinách Harmonizovaného systému.
Výrobky, které budou začleněny, budou obsahovat výrobky z každé ze
čtyř následujících skupin: česané a spředené výrobky, látky, zcela
zhotovené textilní výrobky a ošacení.
7. Veškeré podrobnosti opatření, která budou přijata na
základě odstavce 6, budou dotčenými Členy oznámena v souladu
s následujícím:
a) Členové, kteří uplatňují omezení, vztahující se k odstavci 1,
se zavazují, že bez ohledu na datum vstupu v platnost Dohody
o WTO, oznámí tyto podrobnosti Sekretariátu GATT ne později
než v den, stanovený Rozhodnutím z 15. dubna 1994. Sekretariát
GATT rozešle bezodkladně oznámení ostatním Členům k informaci.
Tato oznámení budou dána k dispozici TMB, jakmile bude
ustaven, a to k účelům, stanoveným v odstavci 21;
b) Členové, kteří si na základě odstavce 1 článku 6 zachovali
právo používat ustanovení článku 6, oznámí tyto podrobnosti
TMB ne později než 60 dní po datu vstupu v platnost Dohody
o WTO nebo, v případě těch Členů, na něž se vztahuje
odstavec 3 článku 1, ne později než ke konci dvanáctého měsíce
poté, co Dohoda o WTO nabude účinnosti. TMB rozešle tato
oznámení ostatním Členům k informaci a posoudí je tak, jak je
stanoveno v odstavci 21.
8. Zbývající výrobky, to znamená výrobky nezačleněné do
rámce GATT 1994 na základě odstavce 6, budou začleňovány v
položkách nebo skupinách Harmonizovaného systému ve třech etapách
takto:
a) první den 37. měsíce poté, co Dohoda o WTO nabude účinnosti,
výrobky Člena, které v roce 1990 představovaly ne méně než 17 %
celkového objemu dovozu výrobků, uvedených v příloze. Výrobky,
které budou Členy začleněny, budou obsahovat výrobky z každé ze
čtyř následujících skupin: česané a spředené výrobky, látky, zcela
zhotovené textilní výrobky a ošacení;
b) první den 85. měsíce poté, co Dohoda o WTO nabude účinnosti,
výrobky Člena, které v roce 1990 představovaly ne méně než 18 %
jeho celkového objemu dovozu výrobků, uvedených v příloze.
Výrobky, které budou Členy začleněny, budou obsahovat výrobky z
každé ze čtyř následujících skupin: česané a spředené výrobky,
látky, zcela zhotovené textilní výrobky a ošacení;
c) první den 121. měsíce poté, co Dohoda o WTO nabude účinnosti,
se odvětví textilu a oděvů stane začleněným do rámce GATT 1994,
přičemž budou veškerá omezení, uplatňovaná podle této Dohody,
zrušena.
9. Členové, kteří na základě odstavce 1 článku 6 oznámí svůj
záměr neponechat si právo využít ustanovení článku 6, budou ve
smyslu této Dohody pokládáni za Členy, kteří začlenili své
textilní výrobky a ošacení do rámce GATT 1994. Budou tedy
osvobozeni od povinnosti podrobit se ustanovením odstavců 6 až 8
a 11.
10. Žádné ustanovení této Dohody nebude bránit Členu, který
předložil program začleňování v souladu s odstavci 6 nebo 8, aby
začlenil výrobky do rámce GATT 1994 dříve, než se předpokládá
v takovém programu. Každé začlenění výrobků však nabude účinnosti
počátkem roku podle této Dohody a jeho podrobnosti budou oznámeny
TMB nejméně tři měsíce předem, aby mohly být rozeslány všem
Členům.
11. Příslušné programy začleňování, uplatňované v souladu
s odstavcem 8, budou podrobně oznámeny TMB nejméně dvanáct měsíců
předtím, než nabudou účinnosti a TMB je rozešle všem Členům.
12. Základními úrovněmi omezení, uplatňovanými u zbývajících
výrobků, uvedených v odstavci 8, budou úrovně omezení, uvedené
v odstavci 1.
13. V průběhu první etapy provádění této Dohody (od data
vstupu v platnost Dohody o WTO až do 36.měsíce včetně) bude úroveň
každého omezení, uplatňovaného na základě dvoustranných dohod,
uzavřených podle MFA a platných v průběhu období 12 měsíců,
předcházejících vstupu v platnost Dohody o WTO, zvyšována každý
rok v poměrech alespoň se rovnajících stanovenému koeficientu
růstu pro příslušné omezení, zvýšenému o 16 %.
14. Pokud Rada pro obchod zbožím nebo Orgán pro řešení sporů
nerozhodnou na základě odstavce 12 článku 8 jinak, úroveň každého
zbývajícího omezení bude zvyšována každý rok v průběhu
následujících etap provádění této Dohody alespoň v následujících
výších:
a) pro druhou etapu (od 37. měsíce do 84. měsíce včetně, poté, co
Dohoda o WTO nabude účinnosti) bude koeficient růstu pro
příslušná omezení během první etapy zvýšen o 25 %;
b) pro třetí etapu (od 85. měsíce do 120. měsíce včetně, poté, co
Dohoda o WTO nabude účinnosti) bude koeficient růstu pro
příslušná omezení během druhé etapy zvýšen o 27 %.
15. Žádné ustanovení této Dohody nebude bránit kterémukoli
Členu, aby odstranil omezení, uplatňované podle tohoto článku,
s účinkem od počátku roku podle této Dohody v průběhu přechodného
období za předpokladu, že na to budou příslušný vyvážející Člen
a TMB upozorněni oznámením nejméně 3 měsíce předtím, než toto
odstranění nabude účinnosti. Lhůta pro toto předběžné oznámení
může být se souhlasem Člena, na něhož je omezení zaměřeno,
zkrácena na lhůtu 30 dní. TMB rozešle oznámení tohoto typu všem
Členům. Bude-li mít v úmyslu odstranit omezení podle tohoto
odstavce, vezme dotčený Člen na zřetel zacházení, poskytované
podobným vývozům ostatních Členů.
16. Ustanovení, vztahující se k flexibilitě, to znamená
k převodu, k zálohovému užití a zpětnému užití, uplatnitelná na
všechna omezení, udržovaná podle tohoto článku, budou stejná jako
ta, která se ve dvoustranných dohodách, uzavřených podle MFA,
stanoví pro dvanáctiměsíční období, předcházející vstupu
v platnost Dohody o WTO. Žádné množstevní kvóty nebudou uloženy
nebo udržovány kombinací převodu zálohového užití a zpětného
užití.
17. Dotčení Členové mezi sebou dohodnou administrativní
ujednání, která považují za nezbytná pro uplatňování kteréhokoli
ustanovení tohoto článku. Všechna ujednání tohoto typu budou
oznámena u TMB.
18. Pokud jde o Členy, jejichž vývozy jsou v den,
předcházející vstupu v platnost Dohody o WTO, předmětem omezení,
představujících 1,2 % nebo méně celkového objemu omezení,
uplatňovaných dovážejícím Členem k 31. prosinci 1991 a oznámených
podle tohoto článku, bude při vstupu v platnost Dohody o WTO
a v průběhu platnosti této Dohody zajištěno podstatné zlepšení
přístupu jejich vývozů na trh uplatněním koeficientů růstu,
uvedených v odstavcích 13 a 14 vždy s předstihem jedné etapy nebo
alespoň ekvivalentními úpravami, které mohou být vzájemně
dohodnuty cestou různé kombinace základních úrovní, koeficientů
růstu a ustanovení, vztahujících se k flexibilitě. Tato zlepšení
budou oznámena TMB.
19. Ve všech případech, kdy bude během trvání platnosti této
Dohody na určitý výrobek zavedeno Členem ochranné opatření podle
článku XIX GATT 1994 v průběhu období jednoho roku, následujícího
bezprostředně po začlenění tohoto výrobku do rámce GATT 1994
v souladu s ustanoveními tohoto článku, budou uplatněna ustanovení
článku XIX tak, jak jsou vykládána v Dohodě o ochranných
opatřeních, pokud v odstavci 20 není uvedeno jinak.
20. V případech, kdy bude takové opatření uplatňováno cestou
netarifních prostředků, bude je dotčený dovážející Člen uplatňovat
způsobem, uvedeným v odstavci 2 d) článku XIII GATT 1994, a to na
základě žádosti kteréhokoli vyvážejícího Člena, jehož vývozy
těchto výrobků budou předmětem omezení podle této Dohody kdykoli
v průběhu období jednoho roku, předcházejícího bezprostředně
zavedení ochranného opatření. Vyvážející dotčený Člen bude toto
opatření provádět. Výše omezení, kterou lze uplatnit, nesmí snížit
vývozy, na něž je omezení zaměřeno, pod úroveň minulého
reprezentativního období, které obvykle odpovídá průměrnému vývozu
dotčeného Člena za poslední tři reprezentativní roky, pro něž jsou
k dispozici statistiky. Pokud bude kromě toho ochranné opatření
uplatňováno déle než jeden rok, uplatnitelná výše se bude
v pravidelných intervalech postupně snižovat po celé období
uplatňování. V takových případech vyvážející dotčený Člen nebude
uplatňovat právo na suspenzi v podstatě stejně hodnotných koncesí
nebo jiných závazků podle odstavce 3 a) článku XIX GATT 1994.
21. TMB bude sledovat provádění tohoto článku. Na žádost
kteréhokoli Člena posoudí jakoukoli zvláštní otázku, spojenou
s prováděním tohoto článku. Do 30 dní učiní vhodná doporučení nebo
nálezy dotčenému Členu nebo Členům poté, co tyto Členy vyzval, aby
se na jeho pracích účastnili.
Čl.3
1. Členové, uplatňující omezení 7), týkající se textilních
výrobků a ošacení (jiná než ta, která jsou udržováno podle MFA
a na něž se vztahují ustanovení článku 2), slučitelná s GATT 1994
nebo ne, ve lhůtě šedesáti dní po datu vstupu v platnost Dohody
o WTO: a) o nich učiní podrobné oznámení TMB, nebo b) informuje
TMB o oznámeních, vztahujících se k těmto omezením, která byla
předložena jakémukoli jinému orgánu WTO. Oznámení by měla,
bude-li to možné, obsahovat informace o důvodech pro tato omezení
z hlediska GATT 1994, včetně těch ustanovení GATT 1994, o která se
tato omezení opírají.
2. Všechna omezení, uplatňovaná Členy a vztahující se
k odstavci 1 s výjimkou těch, která jsou odůvodněna na základě
ustanovení GATT 1994, jimi budou:
a) buď uvedena do souladu s GATT 1994 ve lhůtě jednoho roku od
vstupu v platnost Dohody o WTO s tím, že TMB bude o tomto
kroku písemně informován; nebo
b) postupně odstraňována v souladu s programem, který bude TMB
předložen Členem, uplatňujícím omezení, ne později něž šest
měsíců po datu vstupu v platnost Dohody o WTO. Tento program
bude zahrnovat všechna omezení, která budou odstraněna ve
lhůtě, která nepřekročí dobu trvání platnosti této Dohody. TMB
bude moci učinit dotčenému Členu doporučení, týkající se
takového programu.
3. V průběhu trvání platnosti této Dohody budou Členové
informovat TMB o oznámeních, která předložili jakémukoli jinému
orgánu WTO ve věci všech nových omezení nebo úprav existujících
omezení, týkajících se textilních výrobků a ošacení a přijatých na
základě jakéhokoli ustanovení GATT 1994, a to ve lhůtě 60 dní od
data jejich vstupu v platnost.
4. Každý Člen bude moci předložit TMB k informaci oznámení
opačného typu, odůvodňující omezení z hlediska GATT 1994 nebo
týkající se všech omezení, která by nebyla oznámena podle
ustanovení tohoto článku. Každý Člen bude moci u příslušného
orgánu WTO podniknout opatření ve věci těchto oznámení v souladu
s příslušnými ustanoveními a postupy GATT 1994.
5. TMB rozešle všem Členům k informaci oznámení, předložená
podle tohoto článku.
Čl.4
1. Omezení, uvedená v článku 2 a ta, která jsou uplatňována
na základě článku 6, budou prováděna vyvážejícími Členy.
Dovážející Členové nebudou povinni přijmout dodávky, přesahující
omezení, oznámená podle článku 2 nebo omezení, která jsou
uplatňována podle článku 6.
2. Členové se dohodli, že by zavedení změn, jako jsou změny
praktik, pravidel, postupů a zařazení textilních výrobků a ošacení
do kategorií, včetně změn, vztahujících se k Harmonizovanému
systému, nemělo při zavádění nebo uplatňování omezení, oznámených
nebo uplatňovaných na základě této Dohody, narušit mezi dotčenými
Členy rovnováhu práv a povinností, vyplývajících z této Dohody,
být na újmu možnosti přístupu na trh, kterého může Člen využít,
zabránit plnému využití takového přístupu na trh nebo narušit
obchod podle této Dohody.
3. Členové se dohodli, že jestliže některý výrobek, který
tvoří jen jeden z prvků, zahrnutých do omezení, je předmětem
oznámení, týkajícího se jeho začlenění v souladu s ustanovením
článku 2, pak jakákoli změna tohoto omezení nenaruší mezi
dotčenými Členy rovnováhu práv a závazků, vyplývajících z této
Dohody.
4. Jsou-li nicméně nezbytné změny nebo úpravy, o nichž se
zmiňují odstavce 2 a 3, Členové se dohodli, že Člen, který k těmto
změnám přistoupí, bude informovat dotčeného Člena nebo Členy
a kdykoli to bude možné, s nimi před zavedením těchto změn povede
konzultace s cílem dospět k vzájemně přijatelnému řešení ve věci
přiměřené a spravedlivé úpravy. Dále se Členové dohodli, že
v případech, kdy nebude možné vést konzultace před jejich
zavedením, Člen, který přistoupí k těmto změnám, povede na žádost
dotčeného Člena konzultace s ostatními dotčenými Členy, a to ve
lhůtě 60 dní, pokud to bude možné, s cílem dospět k vzájemně
uspokojivému řešení ve věci přiměřených a spravedlivých úprav.
Nebude-li nalezeno vzájemně uspokojivé řešení, kterýkoli
z dotčených Členů bude moci předložit tuto otázku TMB, aby učinil
doporučení podle článku 8. Jestliže TMB neměl možnost přezkoumat
spor, týkající se zavedených změn před vstupem v platnost Dohody
o WTO, bude tento spor přezkoumán TMB v souladu s pravidly
a postupy MFA, uplatňovanými při takovém přezkoumání.
Čl.5
1. Členové se dohodli, že obcházení cestou přesměrování
zboží, jeho přeložení, nepravdivého osvědčení o zemi nebo místu
původu a falšování oficiálních dokumentů je v rozporu s prováděním
této Dohody, která spočívá v začlenění textilu a ošacení do rámce
GATT 1994. Z toho důvodu by Členové měli zavést právní předpisy
a/nebo administrativní postupy, nezbytné k tomu, aby čelili
obcházení a potírali ho. Členové se dále dohodli, že budou
v souladu se svými zákony a řízeními plně spolupracovat, aby
čelili problémům, vyplývajícím z takového obcházení.
2. V případě, kdy by nějaký Člen usoudil, že je tato Dohoda
obcházena cestou přesměrování zboží, jeho přeložení, nepravdivého
osvědčení o zemi nebo místu původu a falšování oficiálních
dokumentů a že žádné opatření uplatněno není nebo že uplatněná
opatření nejsou adekvátní, aby čelila tomuto obcházení anebo ho
potírala, měl by vést konzultace s dotčeným Členem nebo Členy
s cílem hledat vzájemně uspokojivé řešení. Tyto konzultace by se
měly uskutečnit v co nejkratší době, pokud to bude možné ve lhůtě
30 dní. Nebude-li nalezeno vzájemně uspokojivé řešení, kterýkoli
ze zainteresovaných Členů bude moci předložit tuto otázku TMB, aby
učinil doporučení.
3. Členové se dohodli přijmout, v souladu se svými zákony
a řízeními, nezbytné opatření, s cílem zabránit praktikám
obcházení na jejich území, vyšetřovat je a pokud k nim dojde,
přijímat právní a) nebo administrativní opatření. Členové se
dohodli plně spolupracovat v souladu se svými zákony a řízeními
v případech obcházení nebo údajného obcházení této Dohody, aby
zjistili příslušná fakta na místech dovozu, vývozu a kde to bude
praktické, o přesměrování. Bylo dohodnuto, že tato spolupráce,
uskutečňovaná v souladu se zákony a řízeními, bude zahrnovat:
vyšetřování praktik obcházení, které zvyšují vývozy, podléhající
omezením a určené Členu, který tato omezení uplatňuje, výměnu
dokumentů, korespondence, zpráv a dalších příslušných informací
v co možná největší míře a usnadnění návštěv zařízení a kontaktů
na požádání a případ od případu. Členové by se měli snažit
objasňovat okolnosti takového obcházení nebo údajného obcházení,
a to včetně účasti vývozců nebo dovozců, kteří jsou do případu
zapojeni.
4. Členové se dohodli, že by v případě, kdy v důsledku
šetření existuje dostatek důkazů o existenci obcházení (například
v případech, kdy jsou k dispozici důkazy, týkající se skutečné
země nebo místa původu a okolnosti obcházení), měla být podniknuta
přiměřená akce, aby se čelilo tomuto problému. Tato akce bude moci
zahrnovat odmítnutí dovozu zboží nebo, v případě, kdy zboží již
bylo dovezeno a s patřičným zřetelem na skutečné okolnosti a úlohu
pravé země nebo místa původu, úpravu omezení navýšením, aby byl
brán ohled na skutečnou zemi nebo místo původu. Dále pak
v případech, kdy existují důkazy, že jsou do případu zapojena
území Členů, odkud bylo zboží přesměrováno, bude moci tato akce
zahrnout i zavedení omezení, zaměřených na tyto Členy. Akce tohoto
typu, včetně okamžiku jejich zavedení a jejich dosahu, mohou být
přijaty až po konzultacích mezi dotčenými Členy s cílem nalézt
vzájemně uspokojivé řešení a budou oznámeny TMB spolu s veškerými
příslušnými odůvodněními. Dotčení Členové budou moci dohodnout
cestou konzultací i jiná opatření k nápravě. Každá taková dohoda
bude rovněž oznámena TMB, který učiní dotčeným Členům doporučení,
jež bude považovat za přiměřená. Nebude-li nalezeno vzájemné
uspokojivé řešení, každý dotčený Člen bude moci předložit tuto
záležitost TMB, aby ji v co možná nejkratší lhůtě přezkoumal
a učinil doporučení.
5. Členové poznamenávají, že v některých případech obcházení
mohou dodávky procházet přes země nebo území, aniž by tam zboží,
kterým jsou tvořeny, podléhalo úpravám nebo změnám. Poznamenávají,
že není vždy možné provádět v těchto tranzitních místech kontrolu
takových dodávek.
6. Členové se dohodli, že nepravdivé deklarace, týkající se
obsahu vláken, množství, označení nebo klasifikace zboží, narušují
rovněž cíle této Dohody. Členové se dohodli, že v případě, kdy
existují důkazy, že taková nepravdivá deklarace byla učiněna za
účelem obcházení, měla by být přijata v souladu s jejich zákony
a řízeními, přiměřená opatření proti vývozcům nebo dovozcům, kteří
jsou do případu zapojeni. V případě, že by některý Člen usoudil,
že tato Dohoda je obcházena touto cestou nepravdivých deklarací
a že žádné administrativní opatření uplatňováno není nebo že
uplatněná administrativní opatření nejsou adekvátní, aby čelila
tomuto obcházení a/nebo jej potírala, měl by zahájit v co možná
nejkratší lhůtě konzultace s Členem, který situaci způsobil,
s cílem hledat vzájemně uspokojivé řešení. Nebude-li takové řešení
nalezeno, bude moci být záležitost kterýmkoli dotčeným Členem
předložena TMB, aby učinil doporučení. Smyslem tohoto ustanovení
není zabránit Členům v provádění technických úprav, pokud k omylům
v deklaracích dojde z nedopatření.
Čl.6
1. Členové uznávají, že v průběhu přechodného období může
být nezbytné uplatňovat zvláštní přechodný ochranný mechanismus
(dále uváděný jako "přechodný ochranný mechanismus"). Přechodný
ochranný mechanismus bude moci uplatnit každý Člen na výrobky,
uvedené v příloze s výjimkou těch, které budou začleněny do rámce
GATT 1994 na základě ustanovení článku 2. Členové, neuplatňující
omezení podle článku 2, oznámí TMB ve lhůtě šedesáti dní po datu
vstupu v platnost Dohody o WTO, zda si přejí zachovat právo použít
ustanovení tohoto článku. Členové, kteří od roku 1986 nebyli
účastníky protokolů o prodloužení MFA, předloží taková oznámení ve
lhůtě 6 měsíců, následujících po vstupu v platnost Dohody o WTO.
Přechodný ochranný mechanismus by měl být uplatněn v co možná
nejmenší míře, v souladu s ustanoveními tohoto článku a s účinným
uskutečňováním procesu začleňování, vyplývajícím z této Dohody.
2. Ochranná opatření budou moci být podle tohoto článku
přijata, pokud bude na základě zjištění některého Člena 8)
prokázáno, že je určitý výrobek dovážen na území tohoto Člena
v tak zvýšených množstvích, že to vážně poškozuje nebo skutečně
hrozí poškodit domácí výrobní odvětví podobných výrobků a nebo
výrobků přímo konkurujících. Vážné poškození nebo skutečná hrozba
vážného poškození budou muset být zjevně způsobeny tímto nárůstem
množství celkových dovozů tohoto výrobku a nikoli jinými faktory,
jako jsou technické modifikace nebo změny v preferencích
spotřebitelů.
3. Při zjišťování, zda existuje vážné poškození nebo
skutečná hrozba vážného poškození, jak je uvedeno v odstavci 2,
přezkoumá Člen účinek těchto dovozů na situaci dotyčného výrobního
odvětví, projevujících se ve změnách příslušných ekonomických
proměnných ukazatelů, jako jsou výroba, produktivita, využitá
kapacita, zásoby, podíl na trhu, vývozy, mzdy, zaměstnanost,
vnitřní ceny, zisky a investice; žádný z těchto faktorů, brán
samostatně nebo v kombinaci s ostatními faktory, nebude nezbytně
tvořit základ pro rozhodující úsudek.
4. Každé opatření, k němuž bude přistoupeno na základě
ustanovení tohoto článku, bude uplatňováno Členem vůči Členovi.
Člen nebo Členové, kterým je přisuzováno vážné poškození nebo
hrozba vážného poškození, uvedené v odstavcích 2 a 3, budou určeni
na základě prudkého a podstatného, skutečného nebo hrozícího 9)
zvýšení dovozů, pocházejících od uvedeného Člena nebo Členů,
posuzovaných individuálně a na základě výše dovozů, srovnávané
s dovozy z jiných zdrojů, podílu na trhu, jakož i dovozních cen
a cen vnitřních ve srovnatelném stádiu obchodní operace; žádný
z těchto faktorů, brán samostatně nebo v kombinaci s ostatními
faktory, nebude nezbytně tvořit základ pro rozhodující úsudek.
Taková ochranná opatření nebudou uplatňována na vývozy Člena,
jehož vývozy dotyčného výrobku jsou už podrobeny omezení podle
této Dohody.
5. Doba platnosti rozhodnutí o existenci vážného poškození
nebo skutečné hrozby vážného poškození pro účely uplatnění
ochranného opatření, nepřekročí devadesát dní od data úvodního
oznámení, jak je uvedeno v odstavci 7.
6. Při uplatňování přechodného ochranného mechanismu bude
brán zvláštní zřetel na zájmy vyvážejících Členů takto:
a) nejméně rozvinutým členským zemím bude poskytnuto podstatně
výhodnější zacházení, přednostně ve všech svých prvcích, ale
alespoň ve svém celku, než je zacházení, poskytnuté ostatním
skupinám Členů, kteří jsou uvedeni v tomto odstavci;
b) Členům, jejichž celkový objem vývozu textilu a ošacení je malý
ve srovnání s celkovým objemem vývozu ostatních Členů a kteří
se podílejí jen malým procentem na celkových dovozech tohoto
výrobku dovážejícího Člena, bude při stanovení ekonomických
podmínek, uvedených v odstavcích 8, 13 a 14, poskytnuto
zacházení rozdílné a výhodnější. U těchto dodavatelů bude na
základě odstavců 2 a 3 článku 1 brán patřičný zřetel na
budoucí možnosti rozvoje jejich obchodu a na nutnost umožnit
dovozy, pocházející z jejich území, v obchodovatelných
množstvích;
c) pokud jde o výrobky z vlny, pocházející z rozvojových
členských zemí, produkujících vlnu, jejichž hospodářství
a obchod s textilem a ošacením závisejí na sektoru vlny,
jejichž celkové vývozy textilu a ošacení jsou tvořeny téměř
výlučně výrobky z vlny a jejichž objem obchodu s textilem
a ošacením je na trzích dovážejících Členů relativně malý,
bude vývozním potřebám těchto Členů při určování výše
kontingentů, koeficientů růstu a stupně flexibility věnována
zvláštní pozornost;
d) výhodnější zacházení bude poskytnuto při zpětných dovozech
textilu a ošacení, které Člen vyvezl jinému Členu
k přepracování a následnému zpětnému dovozu podle zákonů
a praktik dovážejícího Člena a za předpokladu zajištění
uspokojivých kontrolních a certifikačních procedur, pokud tyto
výrobky jsou dováženy od Člena, pro něhož tento typ obchodu
představuje významný podíl na celkovém vývozu textilu
a ošacení.
7. Člen, jenž navrhuje přijmout ochranné opatření, se bude
snažit zahájit konzultace se Členem nebo Členy, kteří by byli
dotčeni takovým opatřením. K žádosti o konzultace budou připojeny
přesné a příslušné věcné informace, co možná nejvíce
aktualizované, hlavně pokud jde o a) faktory, uvedené
v odstavci 3, na nichž Člen, uchylující se k opatření, založil své
rozhodnutí o existenci vážného poškození nebo o skutečné hrozbě
vážného poškození; a b) faktory, uvedené v odstavci 4, na jejichž
základě má v úmyslu uchýlit se k ochrannému opatření ve vztahu
k dotyčnému Členu nebo Členům. Pokud jde o žádosti, učiněné podle
tohoto odstavce, informace se budou co možná nejvíce vztahovat
k identifikovatelným úsekům výroby a k příslušnému období,
uvedenému v odstavci 8. Člen, uchylující se k takovým opatřením,
zároveň uvede specifickou úroveň, na kterou se navrhuje omezit
dovozy předmětných výrobků, pocházejících od dotčeného Člena nebo
Členů, přičemž tato úroveň nebude nižší než úroveň, uvedená
v odstavci 8. Člen, usilující o zahájení konzultací, oznámí
zároveň žádost o konzultace předsedovi TMB, včetně všech
příslušných faktických údajů, o nichž se zmiňují odstavce 3 a 4,
jakož i výši zamýšleného omezení. Předseda bude informovat Členy
TMB o žádosti o konzultace, přičemž označí žádajícího Člena,
předmětný výrobek a Člena, který žádost obdržel. Dotčený Člen nebo
Členové odpoví na tuto žádost v co nejkratší lhůtě a konzultace se
uskuteční bezodkladně a budou dokončeny zásadně ve lhůtě šedesáti
dní od data přijetí žádosti.
8. Jestliže bylo v průběhu konzultace vzájemně dohodnuto, že
situace vyžaduje omezení vývozů určitého výrobku dotyčného Člena
nebo Členů, bude úroveň tohoto omezení stanovena na úrovni, která
nebude nižší než skutečná výše vývozu nebo dovozu dotyčného Člena
v průběhu období 12 měsíců, uplynulých dva měsíce před měsícem,
v němž byla předložena žádost o konzultace.
9. Podrobnosti, týkající se dohodnutého omezujícího
opatření, budou sděleny TMB ve lhůtě šedesáti dní od data uzavření
dohody. TMB rozhodne, zda je dohoda odůvodněná ve smyslu
ustanovení tohoto článku. Jako podklady ke svému rozhodnutí TMB
využije faktické údaje, uvedené v odstavci 7, které byly sděleny
jeho předsedovi, jakož i další příslušné informace, poskytnuté
dotčenými Členy. TMB bude moci učinit doporučení, jaká bude
považovat pro dotčené Členy za přiměřená.
10. Jestliže však po uplynutí 60 dní od data obdržení žádosti
o konzultace nedojde k dohodě mezi Členy, Člen, který má v úmyslu
přijmout ochranné opatření, bude moci uplatnit omezení od data
dovozu nebo od data vývozu v souladu s ustanoveními tohoto článku,
a to do třiceti dní, následujících po šedesátidenním období,
předpokládaném pro konzultace a zároveň bude moci předložit tuto
záležitost TMB. Každý ze Členů bude moci předložit danou otázku
TMB před uplynutím šedesátidenní lhůty. V každém případě přistoupí
TMB v co nejkratší lhůtě k posouzení záležitostí, včetně
rozhodnutí o existenci vážného poškození nebo o skutečné hrozbě
vážného poškození a jeho příčin a učiní dotčeným Členům do třiceti
dní přiměřená doporučení. Při tomto posouzení TMB využije faktické
údaje, uvedené v odstavci 7, které byly sděleny jeho předsedovi,
jakož i ostatní příslušné informace, poskytnuté dotčenými Členy.
11. Za vysoce neobvyklých a kritických okolností, kdy by
prodlení způsobilo škodu, kterou by bylo obtížné napravit, mohou
být prozatímně přijata opatření podle odstavce 10 za podmínky, že
žádost o konzultace a oznámení TMB budou zaslány ve lhůtě nejvýše
pěti pracovních dní po přijetí opatření. Jestliže konzultace
nevyústí v dohodu, TMB o tom bude informován v okamžiku jejich
ukončení, avšak ne později než do 60 dní od data zavedení
opatření. TMB bezodkladně přistoupí k posouzení záležitosti a do
30 dní učiní dotčeným Členům přiměřená doporučení. Jestliže
konzultace vyústí v dohodu, Členové o tom budou informovat TMB při
jejich ukončení, avšak ne později než devadesát dní od data
zavedení opatření. TMB bude moci učinit dotčeným Členům
doporučení, která bude považovat za přiměřená.
12. Člen může zachovat opatření, která uplatňuje podle
ustanovení tohoto článku:
a) nejvýše po dobu tří let bez
prodloužení nebo
b) až do té doby, než bude posuzovaný výrobek
začleněn do rámce GATT 1994, pokud k tomu dojde dřív.
13. Jestliže omezující opatření zůstane v platnosti po dobu,
přesahující jeden rok, jeho úroveň pro následující roky bude výší,
stanovenou pro první rok a zvýšenou koeficientem růstu nejméně
o 6 % ročně, pokud není Orgánu pro kontrolu nad textilem
prokázáno, že je odůvodněný jiný koeficient. Úroveň omezení,
uplatňovaného na dotyčný výrobek, bude moci být v kterémkoli roce
dvou následujících let překročena souhrnem zálohového užití
a/nebo zpětného užití o 10 %, přičemž zálohové užití nemůže
představovat více než 5 %. Žádné množstevní kvóty nebudou uloženy
kombinací zálohového užití a zpětného užití a ustanovení
odstavce 14.
14. Je-li podroben omezení některého Člena podle tohoto
článku více než jeden výrobek jiného Člena, úroveň omezení,
dohodnutého v souladu s ustanoveními tohoto článku, bude moci být
pro každý z těchto výrobků překročena o 7 % za předpokladu, že
celkové vývozy, podrobené omezení, nepřevýší souhrn úrovní,
stanovených pro všechny výrobky, podrobované omezení podle tohoto
článku, a to na základě dohodnuté společné jednotky. V případech,
že se období uplatňování omezení, vztahujících se na tyto výrobky,
navzájem neshodují, toto ustanovení bude prováděno v každém
období, v němž dochází k překrývání na pro rata bázi.
15. Jestliže je ochranné opatření uplatňováno podle tohoto
článku na výrobek, na který se již vztahuje omezení podle MFA
v průběhu 12 měsíců, předcházejících vstupu v platnost Dohody
o WTO nebo v souladu s ustanoveními článku 2 nebo článku 6, úroveň
nového omezení bude taková, jak je stanovena v odstavci 8, pokud
nové omezení nevstoupí v platnost ve lhůtě jednoho roku od:
a) data oznámení, uvedeného v odstavci 15 článku 2 pro odstranění
předcházejícího omezení; nebo
b) data zrušení předcházejícího omezení, zavedeného na základě
ustanovení tohoto článku nebo MFA
a v tom případě úroveň nebude nižší než vyšší ze dvou
následujících úrovní:
(i) úroveň omezení, stanovená pro poslední
dvanáctiměsíční období, během něhož byl výrobek podrobován
omezení, nebo
(ii) úroveň omezení, stanovená v odstavci 8.
16. Jestliže se Člen, který neuplatňuje omezení podle
článku 2, rozhodne některé uplatnit v souladu s ustanoveními
tohoto článku, zvolí si vhodná ujednání, která:
a) mají plně na
zřeteli faktory, jako jsou stanovená celní klasifikace
a množstevní jednotky, založené na obchodních praktikách, běžných
při vývozních a dovozních operacích, jak pokud jde o složení
vláken, tak z hlediska soutěže ve stejné oblasti svého vnitřního
trhu, a
b) se vyhýbají přehnané kategorizaci. Žádost o konzultace,
uvedená v odstavci 7 nebo 11, bude obsahovat úplné informace
o těchto ujednáních.
Čl.7
1. V rámci procesu začleňování a se zřetelem ke specifickým
závazkům, přijatým za tím účelem Členy v důsledku Uruguayského
kola, přijmou všichni Členové opatření, která by mohla být
nezbytná, aby se přizpůsobili pravidlům a podmínkám GATT 1994 tak,
aby:
a) dosáhli zlepšení přístupu na trh pro textilní výrobky
a ošacení pomocí takových opatření, jako jsou snížení a vázání
cel, snížení nebo odstranění netarifních překážek obchodu
a usnadnění celních, administrativních a licenčních formalit;
b) zajistili uplatňování politiky, vztahující se k nastolení
spravedlivých a vyvážených podmínek obchodu textilem
a ošacením v takových oblastech, jako jsou pravidla a řízení
v oblasti dumpingu a antidumpingu, subvencí a vyrovnávacích
opatření a ochrany práv duševního vlastnictví; a
c) při přijímání opatření z důvodů všeobecné obchodní politiky
vyloučili diskriminaci dovozu textilních výrobků a ošacení.
Tato opatření nebudou na újmu právům a závazkům, vyplývajícím
pro Členy z GATT 1994.
2. Členové oznámí TMB opatření, uvedená v odstavci 1, která
mají dopad na provádění této Dohody. Budou-li tato opatření
oznámena jiným orgánům WTO, účelům ustanovení tohoto odstavce
postačí jejich souhrn, odvolávající se na původní oznámení. Každý
Člen bude moci učinit TMB opačné oznámení.
3. V případech, kdy Člen usoudí, že jiný Člen nepřijal
opatření, uvedená v odstavci 1 a že rovnováha práv a závazků,
vyplývajících z této Dohody, byla porušena, bude moci přednést
tuto záležitost příslušným orgánům WTO a informovat o tom TMB.
Jakýkoli následný nález nebo závěr, formulovaný příslušnými orgány
WTO, budou součástí celkové zprávy TMB.
Čl.8
1. S cílem dohlížet na provádění této Dohody, posuzovat
veškerá opatření, přijatá podle jejích ustanovení a shodnost
těchto opatření s nimi a přijímat opatření, která jsou výslovně
umožněna touto Dohodou, se zřizuje Orgán pro kontrolu nad textilem
(TMB). TMB bude složen z předsedy a 10 členů. Jeho složení bude
vyvážené a pro Členy široce reprezentativní a budou přijata
opatření, aby se přidělování míst uskutečňovalo střídavě
a v patřičných intervalech. Členové TMB budou k této činnosti
jmenováni Členy, určenými Radou pro obchod zbožím a své funkce
budou vykonávat z titulu své osoby.
2. TMB si stanoví své pracovní postupy. Rozumí se nicméně,
že při zmocnění nebo schválení členů určených Členy, dotčenými
ještě nevyřízeným případem, přezkoumávaným TMB, nebude požadováno,
aby v tomto orgánu došlo ke konsensu.
3. TMB bude považován za stálý orgán a bude se scházet podle
potřeby, aby vykonával funkce, svěřené mu touto Dohodou. Bude se
opírat o oznámení a informace, poskytnuté Členy podle příslušných
článků této Dohody, doplněné o dodatečné informace nebo nezbytná
upřesnění, která mu mohou sdělit Členové nebo se bude moci
rozhodnout požádat je o ně. Bude se moci rovněž opírat o oznámení
jiným orgánům WTO a o zprávy, pocházející od nich nebo od jiných
zdrojů, pokud je bude považovat za přiměřené.
4. Členové budou vzájemně dbát na možnosti konzultací ve
všech záležitostech, týkajících se uplatňování této Dohody.
5. Pokud v průběhu dvoustranných konzultací, stanovených
touto Dohodou, nebude nalezeno vzájemně přijatelné řešení, TMB na
žádost kteréhokoli Člena a po bezodkladném důkladném přezkoumání
záležitosti učiní doporučení pro dotčené Členy.
6. TMB přezkoumá na žádost kteréhokoli Člena bezodkladně
jakoukoli jednotlivou záležitost, kterou tento Člen považuje za
takovou, která poškozuje jeho zájmy podle této Dohody a u které
konzultace mezi ním a dotčeným Členem nebo Členy nevyústily ve
vzájemně uspokojivé řešení. V těchto záležitostech bude moci TMB
vznést k dotčeným Členům připomínky, které bude považovat za
přiměřené, jakož i pro účely přezkoumání podle odstavce 11.
7. TMB si dříve, než učiní svá doporučení nebo připomínky,
vyžádá účast všech Členů, kteří by mohli být přímo dotčeni
posuzovanou záležitostí.
8. Vždy, kdy bude TMB povolán, aby učinil doporučení nebo
nálezy, učiní tak nejlépe ve lhůtě třiceti dní, pokud není v této
Dohodě stanoveno jinak. Veškerá taková doporučení nebo nálezy
budou sděleny přímo dotčeným Členům a zároveň pro informaci Radě
pro obchod zbožím.
9. Členové se vynasnaží přijmout všechna doporučení TMB,
který bude vykonávat patřičný dohled na jejich provádění.
10. Jestliže některý Člen usoudí, že není schopen podřídit se
doporučením TMB, vysvětlí mu důvody nejpozději do jednoho měsíce
po jejich obdržení. Po důkladném posouzení udaných důvodů vydá TMB
bezodkladně všechna další doporučení, která bude považovat za
přiměřená. Jestliže tato další doporučení neumožní vyřešit tuto
záležitost, každý ze Členů ji bude moci předložit Orgánu pro
řešení sporů a dovolávat se odstavce 2 článku XXIII GATT 1994
a příslušných ustanovení Ujednání o řešení sporů.
11. S cílem dohlížet na provádění této Dohody přistoupí Rada
pro obchod zbožím před koncem každé etapy procesu začleňování
k celkovému přezkoumání. Aby napomohl tomuto celkovému
přezkoumání, předá jí TMB nejméně pět měsíců před koncem každé
etapy celkovou zprávu o provádění Dohody v průběhu posuzované
etapy se zvláštním zřetelem k otázkám, týkajícím se procesu
začleňování, uplatňování přechodného ochranného mechanismu
a záležitostí, vztahujících se k uplatňování pravidel a podmínek
GATT 1994, stanovených podle okolností v článcích 2, 3, 6 a 7.
Celková zpráva TMB bude moci obsahovat veškerá doporučení, o nichž
TMB usoudí, že je přiměřené předložit je Radě pro obchod zbožím.
12. S ohledem na toto přezkoumání přijme Rada pro obchod
zbožím cestou konsensu jakékoli rozhodnutí, které bude považovat
za přiměřené pro to, aby rovnováha práv a závazků, kterou určuje
tato Dohoda, nebyla porušena. Při řešení sporů, které by mohly
vzniknout, pokud jde o záležitosti, uvedené v článku 7 této
Dohody, se bude moci Orgán pro řešení sporů opírat bez toho, že by
byl dotčen konečný termín, uvedený v článku 9, o úpravu ustanovení
odstavce 14 článku 2, a to pro etapu, následující po přezkoumání
a ve vztahu ke kterémukoli Členovi, o němž bylo zjištěno, že se
nepodrobuje závazkům, vyplývajícím pro něj z této Dohody.
Čl.9
1. Tato Dohoda bude zrušena a všechna na ní závisející
omezení budou ukončena prvního dne 121. měsíce poté, co nabude
účinnosti Dohoda o WTO; k tomuto datu bude sektor textilních
výrobků a ošacení zcela začleněn do rámce GATT 1994. Tato Dohoda
nebude prodloužena.
PŘÍL.
SEZNAM VÝROBKŮ, ZAHRNUTÝCH DO TÉTO DOHODY
1. Tato příloha obsahuje seznam textilních výrobků
a ošacení, označených podle Harmonizovaného systému popisu
a označování zboží (HS) v šestimístné nomenklatuře.
2. Opatření, přijatá podle ustanovení o ochranných
opatřeních, uvedených v článku 6, budou uplatňována na jednotlivé
textilní výrobky a ošacení a nikoli na základě položek HS ve
vlastním slova smyslu.
3. Opatření, přijatá podle ustanovení o ochranných
opatřeních, uvedených v článku 6 této Dohody, nebudou uplatňována:
a) na vývozy látek řemeslné výroby, tkaných na ručních stavech
nebo na výrobky uměleckých řemesel, dělané ručně z těchto
ručně tkaných látek a realizované rozvojovými členskými
zeměmi, ani na vývozy textilních výrobků a ošacení umělecké
výroby, vycházejících z tradiční lidové tvorby, a to za
podmínky, že tyto výrobky jsou předmětem příslušné certifikace
podle ujednání, dohodnutých mezi dotčenými Členy;
b) na textilní výrobky, s nimiž se tradičně obchoduje a které
tvořily předmět mezinárodního obchodu ve značných
obchodovaných množstvích před rokem 1982, jako jsou pytle,
kobercoviny, provazy a lana, zavazadla a koberce, vyráběné
obvykle z vláken, jako jsou juta, kokosové vlákno, sisal,
abaka, kantata a henequen;
c) na výrobky z čistého hedvábí.
Na tyto výrobky budou uplatňována ustanovení článku XIX GATT
1994, jak jsou vykládána Dohodou o ochranných opatřeních. Výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky)
nomenklatury Harmonizovaného systému popisu
a označování zboží (HS)
50 Přírodní hedvábí 5004.00 Hedvábná příze (jiná než spředená z hedvábného odpadu) neupravená pro drobný prodej 5005.00 Příze spředená z hedvábného odpadu, neupravená pro drobný prodej 5006.00 Hedvábná příze a příze spředená z hedvábného odpadu, upravená pro drobný prodej; messinský vlas 5007.10 Tkaniny z buretového hedvábí 5007.20 Jiné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového 5007.90 Ostatní tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu 51 Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné příze a žíněné tkaniny 5105.10 Mykaná vlna 5105.21 Útržky česané vlny 5105.29 Ostatní vlněné česance a jiná česaná vlna 5105.30 Jemné zvířecí chlupy, mykané nebo česané 5106.10 Vlněná mykaná příze, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti vlny 5106.20 Vlněná mykaná příze, neupravená pro drobný prodej, obsahující méně než 85 % hmotnosti vlny 5107.10 Česaná vlněná příze, neupravená pro drobný prodej, obsahující 85 % nebo více hmotnosti vlny 5107.20 Česaná vlněná příze, neupravená pro drobný prodej, obsahující méně než 85 % hmotnosti vlny 5108.10 Mykaná příze z jemných zvířecích chlupů, neupravená pro drobný prodej 5108.20 Česaná příze z jemných zvířecích chlupů, neupravená pro drobný prodej 5109.10 Příze z vlny nebo z jemných zvířecích chlupů, upravená pro drobný prodej a obsahující 85 % nebo více hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5109.90 Příze z vlny nebo z jemných zvířecích chlupů, upravená pro drobný prodej a obsahující méně než 85 % hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5110.00 Příze z hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní (včetně opředené žíněné příze), též upravená pro drobný prodej 5111.11 Tkaniny z mykané vlněné příze nebo z příze z jemných zvířecích chlupů obsahující 85 % nebo více hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů, o hmotnosti nepřesahující 300 g/m čtvereční 5111.19 Tkaniny z mykané vlněné příze nebo z příze z jemných zvířecích chlupů, obsahujících 85 % nebo více hmotnosti přesahující 300 g/m čtvereční 5111.20 Tkaniny z mykané vlněné příze nebo z příze z jemných zvířecích chlupů, obsahující 85 % nebo více hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů, ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím 5111.30 Tkaniny z mykané vlněné příze nebo z příze z jemných zvířecích chlupů obsahující 85 % nebo více hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů, ve směsi hlavně nebo výlučně ze střižových chemických vláken 5111.90 Ostatní tkaniny z mykané vlněné příze nebo z příze z jemných zvířecích chlupů 5112.11 Tkaniny z česané vlněné příze nebo z česané příze jemných zvířecích chlupů obsahující 85 % nebo více hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů, o hmotnosti nepřesahující 200 g/m čtvereční 5112.19 Tkaniny z česané vlněné příze nebo z česané příze jemných zvířecích chlupů obsahující 85 % nebo více hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů, o hmotnosti přesahující 200 g/m čtvereční 5112.20 Tkaniny z česané vlněné příze nebo z česané příze jemných zvířecích chlupů obsahující méně než 85 % hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů, ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím 5112.30 Tkaniny z česané vlněné příze nebo z česané příze jemných zvířecích chlupů obsahující méně než 85 % hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů, ve směsi hlavně nebo výlučně ze střižových chemických vláken 5112.90 Ostatní tkaniny z česané vlněné příze nebo z česané příze jemných zvířecích chlupů obsahující méně než 85 % hmotnosti vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5113.00 Tkaniny z hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní 52 Bavlna 5204.11 Bavlněné šicí nitě, neupravené pro drobný prodej, obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny 5204.19 Bavlněné šicí nitě, neupravené pro drobný prodej, obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny 5204.20 Bavlněné šicí nitě, upravené pro drobný prodej 5205.11 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti 714,29 decitex nebo vyšší (číslo metrické nejvýše 14) 5205.12 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5205.13 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5205.14 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5205.15 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 80) 5205.21 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti 714,29 decitex nebo vyšší (číslo metrické nejvýše 14) 5205.22 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5205.23 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5205.24 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5205.25 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 80) 5205.31 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti 714,29 decitex nebo vyšší (číslo metrické jednoduché příze nejvýše 14) 5205.32 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5205.33 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5205.34 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5205.35 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex, (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 80) 5205.41 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti 714,29 decitex, nebo vyšší (číslo metrické jednoduché příze nejvýše 14) 5205.42 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5205.43 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5205.44 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5205.45 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující 85 % nebo více hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex, (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 80) 5206.11 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti 714,29 decitex nebo vyšší (číslo metrické nejvýše 14) 5206.12 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5206.13 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5206.14 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5206.15 Jednoduchá bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 80) 5206.21 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti 714,29 decitex nebo vyšší (číslo metrické nejvýše 14) 5206.22 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5206.23 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5206.24 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5206.25 Jednoduchá bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex (číslo metrické vyšší než 80) 5206.31 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti 714,29 decitex nebo vyšší (číslo metrické jednoduché příze nejvýše 14) 5206.32 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5206.33 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5206.34 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5206.35 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z nečesaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 80) 5206.41 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti 714,29 decitex nebo vyšší (číslo metrické jednoduché příze nejvýše 14) 5206.42 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 714,29 decitex, ne však nižší než 232,56 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 14, ale nepřesahující 43) 5206.43 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 232,56 decitex, ne však nižší než 192,31 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 43, ale nepřesahující 52) 5206.44 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 192,31 decitex, ne však nižší než 125 decitex (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 52, ale nepřesahující 80) 5206.45 Násobná (skaná) nebo kablová bavlněná příze z česaných vláken (jiná než šicí nit) obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny, neupravená pro drobný prodej, z jednoduché příze o délkové hmotnosti nižší než 125 decitex, (číslo metrické jednoduché příze vyšší než 80) 5207.10 Bavlněná příze (jiná než šicí nit), upravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny 5207.90 Bavlněná příze (jiná než šicí nit), upravená pro drobný prodej, obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny 5208.11 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, nebělené, v plátnové vazbě o hmotnosti nejvýše 100 g/m čtvereční 5208.12 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, nebělené, v plátnové vazbě o hmotnosti větší než 100 g/m čtvereční, nepřesahující však 200 g/m čtvereční 5208.13 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, nebělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5208.19 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, nebělené 5208.21 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, bělené, v plátnové vazbě o hmotnosti nejvýše 100 g/m čtvereční 5208.22 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, bělené, v plátnové vazbě o hmotnosti větší než 100 g/m čtvereční, nepřesahující však 200 g/m čtvereční 5208.23 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, bělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5208.29 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, bělené 5208.31 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, barvené, v plátnové vazbě o hmotnosti nejvýše 100 g/m čtvereční 5208.32 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, barvené, v plátnové vazbě o hmotnosti větší než 100 g/m čtvereční, nepřesahující však 200 g/ m čtvereční 5208.33 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, barvené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5208.39 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, barvené 5208.41 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, z různobarevných přízí, v plátnové vazbě o hmotnosti nejvýše 100 g/m čtvereční 5208.42 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, z různobarevných přízí, v plátnové vazbě o hmotnosti větší než 100 g/m čtvereční, nepřesahující však 200 g/m čtvereční 5208.43 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5208.49 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5208.51 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, potisknuté, v plátnové vazbě o hmotnosti nejvýše 100 g/m čtvereční 5208.52 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny, potisknuté, v plátnové vazbě o hmotnosti větší než 100 g/m čtvereční, nepřesahující však 200 g/m čtvereční 5208.53 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, potisknuté, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5208.59 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající plošnou hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, potisknuté 5209.11 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, nebělené, v plátnové vazbě 5209.12 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, nebělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5209.19 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, nebělené 5209.21 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, bělené, v plátnové vazbě 5209.22 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, bělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5209.29 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, bělené 5209.31 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m2, barvené, v plátnové vazbě 5209.32 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, barvené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5209.39 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, barvené 5209.41 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí, v plátnové vazbě 5209.42 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí, tkaniny zvané "denim" 5209.43 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5209.49 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5209.51 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, potisknuté, v plátnové vazbě 5209.52 Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, potisknuté, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5209.59 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti bavlny a mající větší hmotnost než 200 g/m čtvereční, potisknuté 5210.11 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, nebělené, v plátnové vazbě 5210.12 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, nebělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5210.19 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, nebělené 5210.21 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, bělené, v plátnové vazbě 5210.22 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, bělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5210.29 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, bělené 5210.31 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, barvené, v plátnové vazbě 5210.32 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, barvené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5210.39 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, barvené 5210.41 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí, v plátnové vazbě 5210.42 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5210.49 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5210.51 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, potisknuté, v plátnové vazbě 5210.52 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m čtvereční, potisknuté, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5210.59 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m2, potisknuté 5211.11 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, nebělené, v plátnové vazbě 5211.12 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, nebělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5211.19 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, nebělené 5211.21 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, bělené, v plátnové vazbě 5211.22 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, bělené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5211.29 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, bělené 5211.31 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, barvené, v plátnové vazbě 5211.32 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, barvené, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5211.39 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost nejvýše 200 g/m2, barvené 5211.41 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, z různobarevných přízí, v plátnové vazbě 5211.42 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, z různobarevných přízí, tkaniny zvané "denim" 5211.43 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m2, z různobarevných přízí, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5211.49 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5211.51 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m čtvereční, potisknuté, v plátnové vazbě 5211.52 Bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m čtvereční, potisknuté, ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru 5211.59 Ostatní bavlněné tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti bavlny ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickými vlákny a mající hmotnost vyšší než 200 g/m čtvereční, potisknuté 5212.11 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti nejvýše 200 g/m čtvereční, nebělené 5212.12 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti nejvýše 200 g/m čtvereční, bělené 5212.13 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti nejvýše 200 g/m čtvereční, barvené 5212.14 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti nejvýše 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5212.15 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti nejvýše 200 g/m čtvereční, potisknuté 5212.21 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti vyšší než 200 g/m čtvereční, nebělené 5212.22 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti vyšší než 200 g/m čtvereční, bělené 5212.23 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti vyšší než 200 g/m čtvereční, barvené 5212.24 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti vyšší než 200 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5212.25 Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti vyšší než 200 g/m čtvereční, potisknuté 53 Jiná rostlinná textilní vlákna; papírová příze a tkaniny z papírové příze 5306.10 Lněná příze jednoduchá 5306.20 Lněná příze násobná (skaná) nebo kablová 5307.10 Příze z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken, jednoduchá 5307.20 Příze z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken, násobná (skaná) nebo kablová 5308.20 Příze z pravého konopí 5308.90 Ostatní příze z jiných rostlinných textilních vláken; papírová příze 5309.11 Lněné tkaniny nebělené nebo bělené, obsahující nejméně 85 % hmotnosti lnu 5309.19 Ostatní lněné tkaniny, obsahující nejméně 85 % hmotnosti lnu 5309.21 Lněné tkaniny nebělené nebo bělené obsahující méně než 85 % hmotnosti lnu 5309.29 Ostatní lněné tkaniny, obsahující méně než 85 % hmotnosti lnu 5310.10 Nebělené tkaniny z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken 5310.90 Ostatní tkaniny z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken 5311.00 Tkaniny z ostatních rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírové příze 54 Chemické syntetické nebo umělé hedvábí 5401.10 Šicí nitě ze syntetického hedvábí, též upravené pro drobný prodej 5401.20 Šicí nitě z umělého hedvábí, též upravené pro drobný prodej 5402.10 Vysokopevnostní příze z nylonu nebo jiných polyamidů (jiná než šicí nit), neupravená pro drobný prodej 5402.20 Vysokopevnostní příze z polyesterů (jiná než šicí nit), neupravená pro drobný prodej 5402.31 Tvarovaná příze z nylonu nebo jiných polyamidů, u níž jednotlivé vlákno má délkovou hmotnost nejvýše 50 tex, neupravená pro drobný prodej 5402.32 Tvarovaná příze z nylonu nebo jiných polyamidů, u níž jednotlivé vlákno má délkovou hmotnost vyšší než 50 tex, neupravená pro drobný prodej 5402.33 Tvarovaná příze z polyesterů, neupravená pro drobný prodej 5402.39 Ostatní příze ze syntetického hedvábí (jiná než šicí nit), neupravená pro drobný prodej 5402.41 Příze z nylonu nebo jiných polyamidů, jednoduchá, nekroucená nebo kroucená nejvýše 50 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5402.42 Příze z polyesterů, částečně orientovaných, jednoduchá, nekroucená nebo kroucená nejvýše 50 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5402.43 Příze z ostatních polyesterů, jednoduchá, nekroucená nebo kroucená nejvýše 50 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5402.49 Ostatní příze ze syntetického hedvábí, jednoduchá, nekroucená nebo kroucená nejvýše 50 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5402.51 Příze z nylonu nebo jiných polyamidů, jednoduchá, kroucená více než 50 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5402.52 Příze z polyesterů, jednoduchá, kroucená více než 50 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5402.59 Ostatní příze ze syntetického hedvábí, jednoduchá, kroucená více než 50 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5402.61 Příze z nylonu nebo jiných polyamidů, násobná (skaná) nebo kablová, neupravená pro drobný prodej 5402.62 Příze z polyesterů, násobná (skaná) nebo kablová, neupravená pro drobný prodej 5402.69 Ostatní příze ze syntetického hedvábí, násobná (skaná) nebo kablová, neupravená pro drobný prodej 5403.10 Vysokopevnostní příze z viskózového hedvábí (jiná než šicí nit), neupravená pro drobný prodej 5403.20 Tvarovaná příze z umělého hedvábí (jiná než šicí nit), neupravená pro drobný prodej 5403.31 Příze z viskózového vlákna, nekroucená nebo kroucená nejvýše 120 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5403.32 Příze z viskózového vlákna, kroucená více než 120 zákruty na metr, neupravená pro drobný prodej 5403.33 Příze z acetátu celulózy, jednoduchá, neupravená pro drobný prodej 5403.39 Ostatní příze z umělého hedvábí (jiná než šicí nit), jednoduchá, neupravená pro drobný prodej 5403.41 Příze z viskózového vlákna, násobná (skaná) nebo kablová, neupravená pro drobný prodej 5403.42 Příze z acetátu celulózy, násobná (skaná) nebo kablová, neupravená pro drobný prodej 5403.49 Ostatní příze z umělého hedvábí, násobná (skaná) nebo kablová, neupravená pro drobný prodej 5404.10 Syntetický monofil o délkové hmotnosti 67 decitex nebo vyšší a jehož žádný rozměr v průřezu nepřesahuje 1 mm 5404.90 Ostatní pásky a podobné tvary (například umělá sláma) ze syntetických textilních materiálů o zjevné šířce nepřesahující 5 mm 5405.00 Umělý monofil o délkové hmotnosti 67 decitex nebo vyšší a jehož žádný rozměr v průřezu nepřesahuje 1 mm; pásky a podobné tvary (například umělá sláma) z umělých textilních materiálů o zjevné šířce nepřesahující 5 mm 5406.10 Příze ze syntetického hedvábí (jiná než šicí nit), upravená pro drobný prodej 5406.20 Příze z umělého hedvábí (jiná než šicí nit), upravená pro drobný prodej 5407.10 Tkaniny vyrobené z vysokopevnostní příze z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů 5407.20 Tkaniny vyrobené z pásků nebo podobných tvarů z příze ze syntetického hedvábí 5407.30 Tkaniny specifikované v poznámce 9 ke třídě XI 5407.41 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti hedvábí z nylonu nebo jiných polyamidů, nebělené nebo bělené 5407.42 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti hedvábí z nylonu nebo jiných polyamidů, barvené 5407.43 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti hedvábí z nylonu nebo jiných polyamidů, z různobarevných přízí 5407.44 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti hedvábí z nylonu nebo jiných polyamidů, potisknuté 5407.51 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti hedvábí z nylonu nebo jiných polyamidů, nebělené nebo bělené 5407.52 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti tvarovaného polyesterového hedvábí, barvené 5407.53 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti tvarovaného polyesterového hedvábí, z různobarevných přízí 5407.54 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti tvarovaného polyesterového hedvábí, potisknuté 5407.60 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti netvarovaného polyesterového hedvábí 5407.71 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetického hedvábí, nebělené nebo bělené 5407.72 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetického hedvábí, barvené 5407.73 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetického hedvábí, z různobarevných přízí 5407.74 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetického hedvábí, potisknuté 5407.81 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti syntetického hedvábí ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, nebělené nebo bělené 5407.82 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti syntetického hedvábí ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, barvené 5407.83 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti syntetického hedvábí ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, z různobarevných přízí 5407.84 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti syntetického hedvábí ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, potisknuté 5407.91 Ostatní tkaniny z příze ze syntetického hedvábí, nebělené nebo bělené 5407.92 Ostatní tkaniny z příze ze syntetického hedvábí, barvené 5407.93 Ostatní tkaniny z příze ze syntetického hedvábí, z různobarevných přízí 5407.94 Ostatní tkaniny z příze ze syntetického hedvábí, potisknuté 5408.10 Tkaniny vyrobené z vysokopevnostní příze z viskózových vláken 5408.21 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, nebělené nebo bělené 5408.22 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, barvené 5408.23 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, z různobarevných přízí 5408.24 Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, potisknuté 5408.31 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, nebělené nebo bělené 5408.32 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, barvené 5408.33 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, z různobarevných přízí 5408.34 Ostatní tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnosti umělého hedvábí nebo pásků nebo podobných tvarů, potisknuté 55 Chemická (syntetická nebo umělá) střižová vlákna 5501.10 Kabel z nylonu nebo jiných polyamidů 5501.20 Kabel z polyesterů 5501.30 Kabel akrylový nebo modakrylový 5501.90 Kabel z ostatních druhů syntetického hedvábí 5502.00 Kabel z umělého hedvábí 5503.10 Syntetická střižová vlákna z nylonu nebo jiných polyamidů, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání 5503.20 Syntetická střižová vlákna z polyesterů, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání 5503.30 Syntetická střižová vlákna akrylová nebo modakrylová, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání 5503.40 Syntetická střižová vlákna z polypropylenu, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání 5503.90 Syntetická střižová vlákna ostatní, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání 5504.10 Viskózová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání 5504.90 Ostatní umělá střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání 5505.10 Odpad ze syntetických vláken (včetně výčesků, přízového odpadu a trhaného materiálu) 5505.20 Odpad z umělých vláken (včetně výčesků, přízového odpadu a trhaného materiálu) 5506.10 Syntetická střižová vlákna z nylonu nebo jiných polyamidů, mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná pro spřádání 5506.20 Syntetická střižová vlákna z polyesterů, mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná pro spřádání 5506.30 Syntetická střižová vlákna akrylová nebo modakrylová, mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná pro spřádání 5506.90 Syntetická střižová vlákna ostatní, mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná pro spřádání 5507.00 Umělá střižová vlákna, mykaná, česaná nebo jinak upravená pro spřádání 5508.10 Šicí nit ze syntetických střižových vláken, též upravená pro drobný prodej 5508.20 Šicí nit z umělých střižových vláken, též upravená pro drobný prodej 5509.11 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti střižových vláken z nylonu nebo jiných polyamidů, jednoduchá 5509.12 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti střižových vláken z nylonu nebo jiných polyamidů, násobná (skaná) nebo kablová 5509.21 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti polyesterových střižových vláken, jednoduchá 5509.22 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti polyesterových střižových vláken, násobná (skaná) nebo kablová 5509.31 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti akrylových nebo modakrylových střižových vláken, jednoduchá 5509.32 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti akrylových nebo modakrylových střižových vláken, násobná (skaná) nebo kablová 5509.41 Jiná příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetických střižových vláken, jednoduchá 5509.42 Jiná příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetických střižových vláken, násobná (skaná) nebo kablová 5509.51 Jiná příze (jiná než šicí nit) z polyesterových střižových vláken, ve směsi hlavně nebo výlučně s umělými střižovými vlákny, neupravená pro drobný prodej 5509.52 Jiná příze (jiná než šicí nit) z polyesterových střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy 5509.53 Jiná příze (jiná než šicí nit) z polyesterových střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou 5509.59 Ostatní příze (jiná než šicí nit) z polyesterových střižových vláken, neupravená pro drobný prodej 5509.61 Jiná příze (jiná než šicí nit) z akrylových nebo modakrylových střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy 5509.62 Jiná příze (jiná než šicí nit) z akrylových nebo modakrylových střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou 5509.69 Ostatní příze (jiná než šicí nit) z akrylových nebo modakrylových střižových vláken, neupravená pro drobný prodej 5509.91 Ostatní příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy 5509.92 Ostatní příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou 5509.99 Jiná ostatní příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, 5510.11 Příze (jiná než šicí nit) z umělých střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělých střižových vláken, jednoduchá 5510.12 Příze (jiná než šicí nit) z umělých střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělých střižových vláken, násobná (skaná) nebo kablová 5510.20 Příze (jiná než šicí nit) z umělých střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy 5510.30 Příze (jiná než šicí nit) z umělých střižových vláken, neupravená pro drobný prodej, ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou 5510.90 Ostatní příze (jiná než šicí nit) z umělých střižových vláken, neupravená pro drobný prodej 5511.10 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, upravená pro drobný prodej, obsahující nejméně 85 % hmotnosti těchto vláken 5511.20 Příze (jiná než šicí nit) ze syntetických střižových vláken, upravená pro drobný prodej, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken 5511.30 Příze (jiná než šicí nit) z umělých střižových vláken, upravená pro drobný prodej 5512.11 Tkaniny ze syntetických střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti polyesterových střižových vláken, nebělené nebo bělené 5512.19 Tkaniny ze syntetických střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti polyesterových střižových vláken, ostatní 5512.21 Tkaniny ze syntetických střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti akrylových nebo modakrylových střižových vláken, nebělené nebo bělené 5512.29 Tkaniny ze syntetických střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti akrylových nebo modakrylových střižových vláken, ostatní 5512.91 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetických střižových vláken, nebělené nebo bělené 5512.99 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti syntetických střižových vláken, jiné než nebělené nebo bělené 5513.11 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, nebělené nebo bělené 5513.12 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, nebělené nebo bělené 5513.13 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, nebělené nebo bělené 5513.19 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, nebělené nebo bělené 5513.21 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, barvené 5513.22 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, barvené 5513.23 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, barvené 5513.29 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, barvené 5513.31 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5513.32 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5513.33 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5513.39 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5513.41 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, potisknuté 5513.42 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, potisknuté 5513.43 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, potisknuté 5513.49 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají hmotnost nejvýše 170 g/m čtvereční, potisknuté 5514.11 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, nebělené nebo bělené 5514.12 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, nebělené nebo bělené 5514.13 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, nebělené nebo bělené 5514.19 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, bělené nebo nebělené 5514.21 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, barvené 5514.22 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, barvené 5514.23 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, barvené 5514.29 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, barvené 5514.31 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5514.32 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5514.33 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5514.39 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, z různobarevných přízí 5514.41 Tkaniny z polyesterových střižových vláken v plátnové vazbě, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, potisknuté 5514.42 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve vazbě třívazného nebo čtyřvazného kepru včetně vazby křížového kepru, obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, potisknuté 5514.43 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, potisknuté 5514.49 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnosti těchto vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, které mají vyšší hmotnost než 170 g/m čtvereční, potisknuté 5515.11 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s viskózovými střižovými vlákny 5515.12 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím 5515.13 Tkaniny z polyesterových střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy 5515.19 Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken 5515.21 Tkaniny z akrylových nebo modakrylových střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím 5515.22 Tkaniny z akrylových nebo modakrylových střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy 5515.29 Ostatní tkaniny z akrylových nebo modakrylových střižových vláken 5515.91 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím 5515.92 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy 5515.99 Ostatní tkaniny ze syntetických střižových vláken jiné 5516.11 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělých střižových vláken, nebělené nebo bělené 5516.12 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělých střižových vláken, barvené 5516.13 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělých střižových vláken, z různobarevných přízí 5516.14 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující nejméně 85 % hmotnosti umělých střižových vláken, potisknuté 5516.21 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím, nebělené nebo bělené 5516.22 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím, barvené 5516.23 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím, z různobarevných přízí 5516.24 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s chemickým hedvábím, potisknuté 5516.31 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy, nebělené nebo bělené 5516.32 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy, barvené 5516.33 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy, z různobarevných přízí 5516.34 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s vlnou nebo jemnými zvířecími chlupy, potisknuté 5516.41 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, nebělené nebo bělené 5516.42 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, barvené 5516.43 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, z různobarevných přízí 5516.44 Tkaniny z umělých střižových vláken, obsahující méně než 85 % hmotnosti umělých střižových vláken ve směsi hlavně nebo výlučně s bavlnou, potisknuté 5516.91 Ostatní tkaniny z umělých střižových vláken nebělené nebo bělené 5516.92 Ostatní tkaniny z umělých střižových vláken barvené 5516.93 Ostatní tkaniny z umělých střižových vláken z různobarevných přízí 5516.94 Ostatní tkaniny z umělých střižových vláken potisknuté 56 Vata, plsť a netkané textilie; speciální příze; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich 5601.10 Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a přebaly a podobné hygienické výrobky z vaty 5601.21 Vata z bavlny, jiné výrobky z vaty z bavlny 5601.22 Vata z chemických vláken a výrobky z této vaty 5601.29 Vata z ostatních materiálů a výrobky z této vaty 5601.30 Textilní vločky, prach a nopky 5602.10 Vpichované plsti a textilie proplétané vlastními vlákny 5602.21 Plsť z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, neimpregnovaná, nepovrstvená, nepovlečená ani nelaminovaná 5602.29 Plsť z jiných textilních materiálů, neimpregnovaná, nepovrstvená, nepovlečená ani nelaminovaná 5602.90 Plsť ostatní, neimpregnovaná, nepovrstvená, nepovlečená ani nelaminovaná 5603.00 Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, povlečené nebo laminované 5604.10 Kaučukové a kordové nitě pokryté textilem 5604.20 Vysokopevnostní příze z polyesterů, nylonu nebo jiných polyamidů nebo z viskózových vláken, impregnované nebo povrstvené 5604.90 Ostatní kaučukové a kordové nitě, pokryté textilem; textilní příze a pásky a podobné tvary, impregnované, povrstvené, povlečené nebo opláštěné kaučukem nebo plasty 5605.00 Metalizovaná příze, též opředená, s určením jako textilní příze nebo pásek nebo podobný tvar, kombinovaná s kovem ve formě vlákna, pásku nebo prášku nebo pokrytá kovem 5606.00 Opředená nit, pásky a podobné tvary, opředené; žinylková příze (včetně povločkované žinylkové příze); smyčková pletená nit 5607.10 Motouzy, šňůry, provazy a lana z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken 5607.21 Vázací nebo balicí motouz ze sisalových nebo jiných textilních vláken rodu agave 5607.29 Ostatní motouzy, šňůry, provazy a lana ze sisalových nebo jiných textilních vláken rodu agave 5607.30 Motouzy, šňůry, provazy a lana z abakových vláken nebo z jiných tvrdých vláken (z listů) 5607.41 Vázací nebo balicí motouz z polyethylenu nebo polypropylenu 5607.49 Ostatní motouzy, šňůry, provazy a lana z polyethylenu nebo polypropylenu 5607.50 Motouzy, šňůry, provazy a lana z jiných syntetických vláken 5607.90 Motouzy, šňůry, provazy a lana ostatní 5608.11 Zcela zhotovené rybářské sítě z chemických textilních materiálů 5608.19 Ostatní vázané síťoviny z motouzů, šňůr nebo provazů, ostatní zcela zhotovené rybářské sítě z chemických textilních materiálů 5608.90 Vázané síťoviny z motouzů, šňůr nebo provazů a zcela zhotovené rybářské sítě z ostatních textilních materiálů 5609.00 Výrobky z nití, pásků nebo podobných tvarů, motouzy, šňůry, provazy nebo lana, jinde nejmenované ani nezahrnuté 57 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny 5701.10 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5701.90 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené, z jiného textilního materiálu 5702.10 Koberce typu "Kelim", "Schumcks", "Karamanie" a podobné ručně tkané koberce 5702.20 Podlahové krytiny z kokosových vláken 5702.31 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, tkané, avšak nevšívané ani nepovločkované, též zcela zhotovené, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5702.32 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, tkané, avšak nevšívané ani nepovločkované, též zcela zhotovené, z chemických textilních materiálů 5702.39 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, tkané, avšak nevšívané ani nepovločkované, též zcela zhotovené, z ostatních textilních materiálů 5702.41 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, tkané, s vlasovým povrchem, zcela zhotovené, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5702.42 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, tkané, s vlasovým povrchem, zcela zhotovené, z chemických textilních materiálů 5702.49 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, tkané, s vlasovým povrchem, zcela zhotovené, z ostatních textilních materiálů 5702.51 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, bez vlasového povrchu, zcela nezhotovené, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5702.52 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, bez vlasového povrchu, zcela nezhotovené, z chemických textilních materiálů 5702.59 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, bez vlasového povrchu, zcela nezhotovené, z ostatních textilních materiálů 5702.91 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, bez vlasového povrchu, zcela zhotovené, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5702.92 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, bez vlasového povrchu, zcela zhotovené, z chemických textilních materiálů 5702.99 Koberce a textilní podlahové krytiny jiné, bez vlasového povrchu, zcela zhotovené, z ostatních textilních materiálů 5703.10 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, všívané, též zcela zhotovené, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5703.20 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, všívané, též zcela zhotovené, z nylonu nebo jiných polyamidů 5703.30 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, všívané, též zcela zhotovené, z ostatních chemických textilních materiálů 5703.90 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, všívané, též zcela zhotovené, z ostatních textilních materiálů 5704.10 Dlaždice z plsti, nevšívané, ani nepovločkované, o maximální ploše povrchu 0,3 m čtverečního 5704.90 Ostatní koberce a jiné textilní podlahové krytiny z plsti, nevšívané, ani nepovločkované, též zcela zhotovené 5705.00 Ostatní koberce a textilní podlahové krytiny, též zcela zhotovené 58 Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky 5801.10 Vlasové tkaniny a žinylkové tkaniny, jiné než tkaniny čísel 5802 nebo 5806, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5801.21 Vlasové tkaniny a žinylkové tkaniny z bavlny, neřezané útkové vlasové tkaniny 5801.22 Vlasové tkaniny a žinylkové tkaniny z bavlny, řezaný manšestr 5801.23 Jiné útkové vlasové tkaniny z bavlny 5801.24 Osnovní vlasové tkaniny z bavlny, epingl (neřezané) 5801.25 Osnovní vlasové tkaniny z bavlny, řezané 5801.26 Žinylkové tkaniny z bavlny 5801.31 Neřezané útkové vlasové tkaniny z chemických vláken 5801.32 Řezaný manšestr z chemických vláken 5801.33 Jiné útkové vlasové tkaniny z chemických vláken 5801.34 Osnovní vlasové tkaniny z chemických vláken, epingl (neřezané) 5801.35 Osnovní vlasové tkaniny z chemických vláken, řezané 5801.36 Žinylkové tkaniny z chemických vláken 5801.90 Vlasové tkaniny a žinylkové tkaniny, jiné než tkaniny čísel 5802 nebo 5806, z ostatních textilních materiálů 5802.11 Smyčkové ručníkoviny a podobné smyčkové tkaniny z bavlny, nebělené 5802.19 Ostatní smyčkové ručníkoviny a podobné smyčkové tkaniny z bavlny 5802.20 Smyčkové ručníkoviny a podobné smyčkové tkaniny z ostatních materiálů 5802.30 Všívané textilie 5803.10 Perlinkové tkaniny jiné než stuhy čísla 5806, z bavlny 5803.90 Perlinkové tkaniny jiné než stuhy čísla 5806, z ostatních textilních materiálů 5804.10 Tyly a jiné síťové textilie 5804.21 Strojně vyrobené krajky z chemických vláken, v metráži, v pásech nebo v motivech 5804.29 Strojně vyrobené krajky z ostatních textilních materiálů, v metráži, v pásech nebo v motivech 5804.30 Ručně vyrobené krajky, v metráži, v pásech nebo v motivech 5805.00 Ručně tkané tapiserie typu goblén, flanderský goblén, Aubusson, Beauvais a podobné, a jehlou pracované tapiserie, též zcela zhotovené 5806.10 Stuhy z vlasových tkanin (včetně smyčkových ručníkových a podobných smyčkových tkanin) a žinylkových tkanin 5806.20 Stuhy z jiných tkanin obsahujících nejméně 5 % hmotnosti elastomerových přízí nebo pryžových nití 5806.31 Stuhy z bavlny 5806.32 Stuhy z chemických vláken 5806.39 Stuhy z ostatních textilních materiálů 5806.40 Stuhy z textilií bez útku zhotovených z pojivem bez spojených osnovných nití 5807.10 Tkané štítky, odznaky a podobné výrobky z textilních materiálů, v metráži, v pásech nebo vystřižené na určitý tvar nebo velikost, nevyšívané 5807.90 Ostatní štítky, odznaky a podobné výrobky z textilních materiálů, v metráži, v pásech nebo vystřižené na určitý tvar nebo velikost, nevyšívané 5808.10 Prýmky v metráži 5808.90 Ostatní ozdobné lemovky a podobné výrobky jako metrové zboží, bez výšivek, jiné než pletené nebo háčkované; střapce, bambule a podobné výrobky 5809.00 Tkaniny z kovových nití a tkaniny z pokovené příze čísla 5605, používané v odívání, jako dekorační látky nebo pro podobné účely, které nejsou jinde uvedené ani zahrnuté 5810.10 Výšivky bez viditelného podkladu v metráži, v pásech nebo jako motivy 5810.91 Ostatní výšivky z bavlny v metráži, v pásech nebo jako motivy 5810.92 Ostatní výšivky z chemických vláken v metráži, v pásech nebo jako motivy 5810.99 Výšivky z ostatních textilních materiálů v metráži, v pásech nebo jako motivy 5811.00 Prošívané textilní výrobky v metráži, složené z jedné nebo několika vrstev textilních materiálů, spojených s výplňkovým materiálem šitím, prošitím nebo jinak, jiné než výšivky číslo 5810 59 Impregnované, povrstvené, povlečené nebo laminované textilie; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití 5901.10 Textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih nebo podobné účely 5901.90 Ostatní textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, např. kopírovací průsvitné plátno, připravené malířské plátno, ztužené plátno a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky 5902.10 Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů 5902.20 Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití z polyesterů 5902.90 Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití z viskózového hedvábí a ostatních materiálů 5903.10 Textilie impregnované, povrstvené, povlečené nebo laminované polyvinylchloridem 5903.20 Textilie impregnované, povrstvené, povlečené nebo laminované polyurethanem 5903.90 Textilie impregnované, povrstvené, povlečené nebo laminované ostatními plasty 5904.10 Linoleum, též přiříznuté do tvaru 5904.91 Ostatní podlahové krytiny s podkladem sestávajícím z vpichované plsti nebo netkaných textilií 5904.92 Ostatní podlahové krytiny s jiným textilním podkladem 5905.00 Textilní tapety 5906.10 Lepicí páska o šířce nepřesahující 20 cm 5906.91 Ostatní pogumované textilie pletené nebo háčkované 5906.99 Ostatní pogumované textilie jiné 5907.00 Textilie jiným způsobem impregnované, povrstvené nebo povlečené; malované plátno pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné textilie 5908.00 Textilní knoty tkané, splétané nebo pletené pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety pro výrobu žárových plynových punčošek, též impregnované 5909.00 Textilní hadice a podobné trubkové textilie, též s vyložením, s armaturou nebo s příslušenstvím z jiných materiálů 5910.00 Hnací nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilního materiálu, též zesílené kovem nebo jiným materiálem 5911.10 Textilie, plsti a plstí podložené tkaniny, potažené, pokryté nebo povrstvené kaučukem, usní nebo jinými materiály používanými na mykací povlaky a podobné výrobky pro jiné technické účely 5911.20 Mlynářské plátno, též zcela zhotovené 5911.31 Textilie a plsti, nekonečné nebo opatřené spojovacími částmi, používané na papírenských nebo podobných strojích, o hmotnosti menší než 650 g/m čtvereční 5911.32 Textilie a plsti, nekonečné nebo opatřené spojovacími částmi, používané na papírenských nebo podobných strojích, o hmotnosti nejméně 650 g/m čtvereční 5911.40 Filtrační plachetky používané v olejových lisech a podobných zařízeních, včetně plachetek z lidských vlasů 5911.90 Ostatní textilní výrobky a zboží pro technické účely 60 Pletené nebo háčkované textilie 6001.10 Vlasové textilie s "dlouhým vlasem", pletené nebo háčkované 6001.21 Smyčkové textilie z bavlny, pletené nebo háčkované 6001.22 Smyčkové textilie z chemických vláken, pletené nebo háčkované 6001.29 Smyčkové textilie z ostatních textilních materiálů, pletené nebo háčkované 6001.91 Ostatní vlasové textilie z bavlny, pletené nebo háčkované 6001.92 Ostatní vlasové textilie z chemických vláken, pletené nebo háčkované 6001.99 Ostatní vlasové textilie z jiných textilních materiálů, pletené nebo háčkované 6002.10 Jiné pletené nebo háčkované textilie o šířce nepřesahující 30 cm a obsahující nejméně 5 % hmotnosti elastomerových přízí nebo pryžových vláken 6002.20 Jiné pletené nebo háčkované textilie o šířce nepřesahující 30 cm 6002.30 Jiné pletené nebo háčkované textilie o šířce přesahující 30 cm a obsahující nejméně 5 % hmotnosti elastomerových přízí nebo pryžových vláken 6002.41 Ostatní textilie z vlny nebo jemných zvířecích chlupů (včetně pletenin vyrobených na galónových pletacích strojích) 6002.42 Ostatní textilie z bavlny (včetně pletenin vyrobených na galónových pletacích strojích) 6002.43 Ostatní textilie z chemických vláken (včetně pletenin vyrobených na galónových pletacích strojích) 6002.49 Ostatní textilie z jiných textilních materiálů (včetně pletenin vyrobených na galónových pletacích strojích) 6002.91 Jiné pletené nebo háčkované textilie z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6002.92 Jiné pletené nebo háčkované textilie z bavlny 6002.93 Jiné pletené nebo háčkované textilie z chemických vláken 6002.99 Jiné pletené nebo háčkované textilie z ostatních textilních materiálů 61 Oděvy a oděvní doplňky pletené nebo háčkované 6101.10 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6101.20 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z bavlny 6101.30 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6101.90 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6102.10 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6102.20 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z bavlny 6102.30 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6102.90 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště, pláštěnky, kabáty, bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6103.11 Pánské nebo chlapecké obleky, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6103.12 Pánské nebo chlapecké obleky, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6103.19 Pánské nebo chlapecké obleky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6103.21 Pánské nebo chlapecké komplety, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6103.22 Pánské nebo chlapecké komplety, pletené nebo háčkované z bavlny 6103.23 Pánské nebo chlapecké komplety, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6103.29 Pánské nebo chlapecké komplety, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6103.31 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry, pletená nebo háčkovaná z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6103.32 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry, pletená nebo háčkovaná z bavlny 6103.33 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry, pletená nebo háčkovaná ze syntetických vláken 6103.39 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry, pletená nebo háčkovaná z ostatních textilních materiálů 6103.41 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6103.42 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované z bavlny 6103.43 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6103.49 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6104.11 Dámské nebo dívčí kostýmy, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6104.12 Dámské nebo dívčí kostýmy, pletené nebo háčkované z bavlny 6104.13 Dámské nebo dívčí kostýmy, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6104.19 Dámské nebo dívčí kostýmy, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6104.21 Dámské nebo dívčí komplety, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6104.22 Dámské nebo dívčí komplety, pletené nebo háčkované z bavlny 6104.23 Dámské nebo dívčí komplety, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6104.29 Dámské nebo dívčí komplety, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6104.31 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6104.32 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry, pletené nebo háčkované z bavlny 6104.33 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6104.39 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6104.41 Dámské nebo dívčí šaty, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6104.42 Dámské nebo dívčí šaty, pletené nebo háčkované z bavlny 6104.43 Dámské nebo dívčí šaty, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6104.44 Dámské nebo dívčí šaty, pletené nebo háčkované z umělých vláken 6104.49 Dámské nebo dívčí šaty, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6104.51 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6104.52 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně, pletené nebo háčkované z bavlny 6104.53 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6104.59 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6104.61 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované z vlny nebo z jemných zvířecích chlupů 6104.62 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované z bavlny 6104.63 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6104.69 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6105.10 Pánské nebo chlapecké košile, pletené nebo háčkované z bavlny 6105.20 Pánské nebo chlapecké košile, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6105.90 Pánské nebo chlapecké košile, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6106.10 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky, pletené nebo háčkované z bavlny 6106.20 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6106.90 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6107.11 Pánské nebo chlapecké spodky (dlouhé i krátké), pletené nebo háčkované z bavlny 6107.12 Pánské nebo chlapecké spodky (dlouhé i krátké), pletené nebo háčkované z chemických vláken 6107.19 Pánské nebo chlapecké spodky (dlouhé i krátké), pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6107.21 Pánské nebo chlapecké noční košile a pyžama, pletené nebo háčkované z bavlny 6107.22 Pánské nebo chlapecké noční košile a pyžama, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6107.29 Pánské nebo chlapecké noční košile a pyžama, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6107.91 Pánské nebo chlapecké koupací pláště, župany a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z bavlny 6107.92 Pánské nebo chlapecké koupací pláště, župany a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6107.99 Pánské nebo chlapecké koupací pláště, župany a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6108.11 Dámské nebo dívčí kombiné a spodničky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6108.19 Dámské nebo dívčí kombiné a spodničky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6108.21 Dámské nebo dívčí kalhotky, pletené nebo háčkované z bavlny 6108.22 Dámské nebo dívčí kalhotky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6108.29 Dámské nebo dívčí kalhotky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6108.31 Dámské nebo dívčí noční košile a pyžama, pletené nebo háčkované z bavlny 6108.32 Dámské nebo dívčí noční košile a pyžama, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6108.39 Dámské nebo dívčí noční košile a pyžama, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6108.91 Dámské nebo dívčí koupací pláště, župany a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z bavlny 6108.92 Dámské nebo dívčí koupací pláště, župany a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6108.99 Dámské nebo dívčí koupací pláště, župany a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6109.10 Vrchní trička, tílka a jiné nátělníky, pletené nebo háčkované z bavlny 6109.90 Vrchní trička, tílka a jiné nátělníky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6110.10 Pulovry, svetry a vesty (též zapínací) a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6110.20 Pulovry, svetry a vesty (též zapínací) a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z bavlny 6110.30 Pulovry, svetry a vesty (též zapínací) a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6110.90 Pulovry, svetry a vesty (též zapínací) a podobné výrobky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6111.10 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6111.20 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované z bavlny 6111.30 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6111.90 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6112.11 Tepláky, pletené nebo háčkované z bavlny 6112.12 Tepláky, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6112.19 Tepláky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6112.20 Lyžařské oděvy, pletené nebo háčkované 6112.31 Pánské nebo chlapecké plavky, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6112.39 Pánské nebo chlapecké plavky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6112.41 Dámské nebo dívčí plavky, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6112.49 Dámské nebo dívčí plavky, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6113.00 Oděvy zcela zhotovené z pletených nebo háčkovaných textilií impregnovaných, povrstvených nebo laminovaných plasty, pogumovaných nebo jinak povlečených 6114.10 Ostatní oděvy, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6114.20 Ostatní oděvy, pletené nebo háčkované z bavlny 6114.30 Ostatní oděvy, pletené nebo háčkované z chemických vláken 6114.90 Ostatní oděvy, pletené nebo háčkované z jiných textilních materiálů 6115.11 Punčochové kalhoty, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken o délkové hmotnosti jednotlivé nitě nižší než 67 decitex 6115.12 Punčochové kalhoty, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken o délkové hmotnosti jednotlivé nitě 67 decitex nebo vyšší 6115.19 Punčochové kalhoty, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6115.20 Dlouhé punčochy nebo podkolenky, pletené nebo háčkované z vláken o délkové hmotnosti jednotlivé nitě nižší než 67 decitex 6115.91 Punčochy, podkolenky, ponožky a jiné výrobky tohoto druhu, včetně punčoch na křečové žíly a obuvi bez podrážek, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6115.92 Punčochy, podkolenky, ponožky a jiné výrobky tohoto druhu, včetně punčoch na křečové žíly a obuvi bez podrážek, pletené nebo háčkované z bavlny 6115.93 Punčochy, podkolenky, ponožky a jiné výrobky tohoto druhu, včetně punčoch na křečové žíly a obuvi bez podrážek, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6115.99 Punčochy, podkolenky, ponožky a jiné výrobky tohoto druhu, včetně punčoch na křečové žíly a obuvi bez podrážek, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6116.10 Rukavice prstové, palcové a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované, impregnované, povrstvené nebo povlečené plasty nebo kaučukem 6116.91 Ostatní rukavice prstové, palcové a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6116.92 Ostatní rukavice prstové, palcové a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované z bavlny 6116.93 Ostatní rukavice prstové, palcové a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6116.99 Ostatní rukavice prstové, palcové a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6117.10 Přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné pletené nebo háčkované výrobky 6117.20 Vázanky, motýlky a kravaty, pletené nebo háčkované 6117.80 Ostatní oděvní doplňky, pletené nebo háčkované 6117.90 Pletené nebo háčkované části oděvů nebo oděvních doplňků 62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované 6201.11 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6201.12 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z bavlny 6201.13 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z chemických vláken 6201.19 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z jiných textilních materiálů 6201.91 Pánské nebo chlapecké bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6201.92 Pánské nebo chlapecké bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z bavlny 6201.93 Pánské nebo chlapecké bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z chemických vláken 6201.99 Pánské nebo chlapecké bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z jiných textilních materiálů 6202.11 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6202.12 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z bavlny 6202.13 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z chemických vláken 6202.19 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště do deště, kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky z jiných textilních materiálů 6202.91 Dámské nebo dívčí bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6202.92 Dámské nebo dívčí bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z bavlny 6202.93 Dámské nebo dívčí bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z chemických vláken 6202.99 Dámské nebo dívčí bundy (včetně lyžařských), větrovky a ostatní podobné výrobky z jiných textilních materiálů 6203.11 Pánské nebo chlapecké obleky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6203.12 Pánské nebo chlapecké obleky ze syntetických vláken 6203.19 Pánské nebo chlapecké obleky z jiných textilních materiálů 6203.21 Pánské nebo chlapecké komplety z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6203.22 Pánské nebo chlapecké komplety z bavlny 6203.23 Pánské nebo chlapecké komplety ze syntetických vláken 6203.29 Pánské nebo chlapecké komplety z jiných textilních materiálů 6203.31 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6203.32 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry z bavlny 6203.33 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry ze syntetických vláken 6203.39 Pánská nebo chlapecká saka a blejzry z jiných textilních materiálů 6203.41 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6203.42 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty z bavlny 6203.43 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty ze syntetických vláken 6203.49 Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty z jiných textilních materiálů 6204.11 Dámské nebo dívčí kostýmy z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6204.12 Dámské nebo dívčí kostýmy z bavlny 6204.13 Dámské nebo dívčí kostýmy ze syntetických vláken 6204.19 Dámské nebo dívčí kostýmy z jiných textilních materiálů 6204.21 Dámské nebo dívčí komplety z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6204.22 Dámské nebo dívčí komplety z bavlny 6204.23 Dámské nebo dívčí komplety ze syntetických vláken 6204.29 Dámské nebo dívčí komplety z jiných textilních materiálů 6204.31 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6204.32 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry z bavlny 6204.33 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry ze syntetických vláken 6204.39 Dámské nebo dívčí kabátky a blejzry z jiných textilních materiálů 6204.41 Dámské nebo dívčí šaty z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6204.42 Dámské nebo dívčí šaty z bavlny 6204.43 Dámské nebo dívčí šaty ze syntetických vláken 6204.44 Dámské nebo dívčí šaty z umělých vláken 6204.49 Dámské nebo dívčí šaty z jiných textilních materiálů 6204.51 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6204.52 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně z bavlny 6204.53 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně ze syntetických vláken 6204.59 Dámské nebo dívčí sukně a kalhotové sukně z jiných textilních materiálů 6204.61 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6204.62 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty z bavlny 6204.63 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty ze syntetických vláken 6204.69 Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, lýtkové a krátké kalhoty z jiných textilních materiálů 6205.10 Pánské nebo chlapecké košile z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6205.20 Pánské nebo chlapecké košile z bavlny 6205.30 Pánské nebo chlapecké košile z chemických vláken 6205.90 Pánské nebo chlapecké košile z jiných textilních materiálů 6206.10 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky z přírodního hedvábí nebo z hedvábného odpadu 6206.20 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6206.30 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky z bavlny 6206.40 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky z chemických vláken 6206.90 Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky z jiných textilních materiálů 6207.11 Pánské nebo chlapecké spodky (dlouhé i krátké) z bavlny 6207.19 Pánské nebo chlapecké spodky (dlouhé i krátké) z jiných textilních materiálů 6207.21 Pánské nebo chlapecké noční košile a pyžama z bavlny 6207.22 Pánské nebo chlapecké noční košile a pyžama z chemických vláken 6207.29 Pánské nebo chlapecké noční košile a pyžama z jiných textilních materiálů 6207.91 Pánská nebo chlapecká tílka a jiné nátělníky, koupací pláště, župany a podobné výrobky z bavlny 6207.92 Pánská nebo chlapecká tílka a jiné nátělníky, koupací pláště, župany a podobné výrobky z chemických vláken 6207.99 Pánská nebo chlapecká tílka a jiné nátělníky, koupací pláště, župany a podobné výrobky z jiných textilních materiálů 6208.11 Dámská nebo dívčí kombiné a spodničky z chemických vláken 6208.19 Dámská nebo dívčí kombiné a spodničky z jiných textilních materiálů 6208.21 Dámské nebo dívčí noční košile a pyžama z bavlny 6208.22 Dámské nebo dívčí noční košile a pyžama z chemických vláken 6208.29 Dámské nebo dívčí noční košile a pyžama z jiných textilních vláken 6208.91 Dámské nebo dívčí nedbalky (negližé), koupací pláště, župany a podobné výrobky z bavlny 6208.92 Dámské nebo dívčí nedbalky (negližé), koupací pláště, župany a podobné výrobky z chemických vláken 6208.99 Dámské nebo dívčí nedbalky (negližé), koupací pláště, župany a podobné výrobky z jiných textilních materiálů 6209.10 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6209.20 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky z bavlny 6209.30 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky ze syntetických vláken 6209.90 Kojenecké oděvy a oděvní doplňky z jiných textilních materiálů 6210.10 Oděvy zcela zhotovené z plsti (též impregnované, povrstvené, povlečené nebo laminované) a z netkaných textilií (též impregnovaných, povrstvených, povlečených nebo laminovaných) 6210.20 Pánské nebo chlapecké svrchníky, pláště do deště, pláště, kabáty, pláštěnky a podobné výrobky zhotovené z plsti, netkaných textilií, textilií impregnovaných, povrstvených, povlečených nebo laminovaných plasty a z textilií pogumovaných 6210.30 Dámské nebo dívčí svrchníky, pláště do deště, pláště, kabáty, pláštěnky a podobné výrobky zhotovené z plsti, netkaných textilií, textilií impregnovaných, povrstvených, povlečených nebo laminovaných plasty a z textilií pogumovaných 6210.40 Ostatní pánské nebo chlapecké oděvy zhotovené z plsti, netkaných textilií, textilií impregnovaných, povrstvených, povlečených nebo laminovaných plasty a z textilií pogumovaných 6210.50 Ostatní dámské nebo dívčí oděvy zhotovené z plsti, netkaných textilií, textilií impregnovaných, povrstvených, povlečených nebo laminovaných plasty a z textilií pogumovaných 6211.11 Pánské nebo chlapecké plavky z textilních materiálů 6211.12 Dámské nebo dívčí plavky z textilních materiálů 6211.20 Lyžařské oděvy z textilních materiálů 6211.31 Pánské nebo chlapecké tepláky a ostatní oděvy z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6211.32 Pánské nebo chlapecké tepláky a ostatní oděvy z bavlny 6211.33 Pánské nebo chlapecké tepláky a ostatní oděvy z chemických vláken 6211.39 Pánské nebo chlapecké tepláky a ostatní oděvy z jiných textilních materiálů 6211.41 Dámské nebo dívčí tepláky a ostatní oděvy z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6211.42 Dámské nebo dívčí tepláky a ostatní oděvy z bavlny 6211.43 Dámské nebo dívčí tepláky a ostatní oděvy z chemických vláken 6211.49 Dámské nebo dívčí tepláky a ostatní oděvy z jiných textilních materiálů 6212.10 Podprsenky a jejich části z textilních materiálů, též pletené nebo háčkované 6212.20 Podvazkové pásy, podvazkové kalhotky a jejich části z textilních materiálů, též pletené nebo háčkované 6212.30 Kombiné a jejich části z textilních materiálů 6212.90 Korzety, šle, podvazky a podobné výrobky a jejich části z textilních materiálů, též pletené nebo háčkované 6213.10 Kapesníky z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu 6213.20 Kapesníky z bavlny 6213.90 Kapesníky z jiného textilního materiálu 6214.10 Přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu 6214.20 Přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6214.30 Přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky ze syntetických vláken 6214.40 Přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky z umělých vláken 6214.90 Přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky z jiných textilních materiálů 6215.10 Vázanky, motýlky a vázací šátky z přírodního hedvábí nebo z hedvábného odpadu 6215.20 Vázanky, motýlky a vázací šátky z chemických vláken 6215.90 Vázanky, motýlky a vázací šátky z jiných textilních materiálů 6216.00 Rukavice prstové, palcové a rukavice bez prstů z textilních materiálů 6217.10 Jiné zcela zhotovené oděvní doplňky z textilních materiálů 6217.90 Jiné části oděvů nebo oděvních doplňků z textilních materiálů 63 Jiné zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a opotřebované textilní výrobky; hadry 6301.10 Elektricky vyhřívané přikrývky z textilních materiálů 6301.20 Přikrývky (jiné než elektricky vyhřívané) a cestovní koberečky z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 6301.30 Přikrývky (jiné než elektricky vyhřívané) a cestovní koberečky z bavlny 6301.40 Přikrývky (jiné než elektricky vyhřívané) a cestovní koberečky ze syntetických vláken 6301.90 Ostatní přikrývky a cestovní koberečky 6302.10 Prádlo ložní, pletené nebo háčkované 6302.21 Jiné ložní prádlo, potisknuté, z bavlny 6302.22 Jiné ložní prádlo, potisknuté, z chemických vláken 6302.29 Jiné ložní prádlo, potisknuté, z ostatních textilních materiálů 6302.31 Jiné ložní prádlo z bavlny 6302.32 Jiné ložní prádlo z chemických vláken 6302.39 Jiné ložní prádlo z ostatních textilních materiálů 6302.40 Stolní prádlo, pletené nebo háčkované 6302.51 Jiné stolní prádlo z bavlny 6302.52 Jiné stolní prádlo ze lnu 6302.53 Jiné stolní prádlo z chemických vláken 6302.59 Jiné stolní prádlo z ostatních textilních materiálů 6302.60 Toaletní a kuchyňské prádlo, ze smyčkové ručníkoviny (froté) nebo podobné smyčkové textilie, z bavlny 6302.91 Ostatní toaletní a kuchyňské prádlo z bavlny 6302.92 Ostatní toaletní a kuchyňské prádlo ze lnu 6302.93 Ostatní toaletní a kuchyňské prádlo z chemických vláken 6302.99 Ostatní toaletní a kuchyňské prádlo z jiných textilních materiálů 6303.11 Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie, pletené nebo háčkované z bavlny 6303.12 Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie, pletené nebo háčkované ze syntetických vláken 6303.19 Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie, pletené nebo háčkované z ostatních textilních materiálů 6303.91 Ostatní záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie z bavlny 6303.92 Ostatní záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie ze syntetických vláken 6303.99 Ostatní záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie z jiných textilních materiálů 6304.11 Lůžkové přehozy pletené nebo háčkované 6304.19 Ostatní lůžkové přehozy z textilních materiálů 6304.91 Ostatní pletené nebo háčkované bytové textilie 6304.92 Jiné než pletené nebo háčkované bytové textilie, bavlněné 6304.93 Jiné než pletené nebo háčkované bytové textilie, ze syntetických vláken 6304.99 Jiné než pletené nebo háčkované bytové textilie, z ostatních textilních materiálů 6305.10 Pytle a pytlíky k balení zboží z juty nebo jiných textilních lýkových vláken 6305.20 Pytle a pytlíky k balení zboží z bavlny 6305.31 Pytle a pytlíky k balení zboží z polyethylenových nebo polypropylenových pásků nebo podobných materiálů 6305.39 Pytle a pytlíky k balení zboží z ostatních chemických textilních materiálů 6305.90 Pytle a pytlíky k balení zboží z ostatních textilních materiálů 6306.11 Nepromokavé plachty, ochranné a stínící plachty z bavlny 6306.12 Nepromokavé plachty, ochranné a stínící plachty ze syntetických vláken 6306.19 Nepromokavé plachty, ochranné a stínící plachty z ostatních textilních materiálů 6306.21 Stany z bavlny 6306.22 Stany ze syntetických vláken 6306.29 Stany z ostatních textilních materiálů 6306.31 Lodní plachty ze syntetických vláken 6306.39 Lodní plachty z ostatních textilních materiálů 6306.41 Nafukovací matrace z bavlny 6306.49 Nafukovací matrace z ostatních textilních materiálů 6306.91 Ostatní kempingové výrobky z bavlny 6306.99 Ostatní kempingové výrobky z jiných textilních materiálů 6307.10 Hadry na podlahu, utěrky na nádobí, prachovky a podobné čistící plachetky 6307.20 Záchranné vesty a záchranné pásy 6307.90 Ostatní zcela zhotovené výrobky včetně střihových šablon 6308.00 Soupravy sestávající z tkanin a z přízí, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro drobný prodej 6309.00 Obnošené oděvy a jiné opotřebované textilní výrobky Textilní výrobky a oblečení vztahující se ke kapitolám 30 až 49 a 64 až 96 3005.90 Ostatní vata, gáza, obinadla a podobné zboží ex 3921.12 Tkaniny tkané, pletené nebo háčkované, povrstvené nebo ex 3921.13 povlečené plastickou hmotou nebo laminované stejným způsobem ex 3921.90 ) ex 4202.12 ) ex 4202.22 Zavazadla, kabelky, aktovky, školní brašny a podobné ex 4202.32 schránky s vnějším povrchem hlavně z textilních materiálů ex 4202.92 ) ex 6405.20 Ostatní obuv se svrškem z textilních materiálů ex 6406.10 Svršky obuvi, jejichž vnější povrch je tvořen nejméně z 50% textilními materiály ex 6406.99 Kamaše, chrániče holeně a podobné výrobky z textilních materiálů 6501.00 Kloboukové šišáky nebo formy, nezformované na tvar hlavy, bez vytvořené střechy, šišákové ploché kotouče (plateaux), tzv. manchons (válcovitého tvaru, též rozříznuté na výšku), z plsti 6502.00 Kloboukové šišáky nebo formy splétané nebo zhotovené spojením pásků z jakýchkoli materiálů, nezformované na tvar hlavy, bez vytvořené střechy a nepodšívané ani nezdobené 6503.00 Klobouky a jiné pokrývky hlavy z plsti 6504.00 Klobouky a jiné pokrývky hlavy, splétané nebo zhotovené spojením pásků z jakýchkoli materiálů, též podšívané a zdobené 6505.90 Klobouky a jiné pokrývky hlavy, pletené nebo háčkované nebo zcela zhotovené z krajek, plsti nebo z jiné textilní metráže (ne však v pásech), též podšívané a obroubené 6601.10 Zahradní nebo podobné slunečníky 6601.91 Deštníky a slunečníky se zásuvnou rukojetí 6601.99 Ostatní deštníky ex 7019.10 Skleněná lunta, pramence, příze a skleněná střiž ex 7019.20 Tkaniny ze skleněných vláken 8708.21 Bezpečnostní pásy motorových vozidel 8804.00 Padáky; jejich části, součásti a příslušenství 9113.90 Hodinkové řemínky a pásky z textilních materiálů ex 9404.90 Polštáře a přikrývky z bavlny a podobný ložní sortiment z textilních materiálů 9502.91 Oblečení a jejich příslušenství pro panenky ex 9612.10 Barvicí pásky ze syntetických nebo umělých vláken o šířce větší než 30 mm, v krabičkách
DOHODA
O TECHNICKÝCH PŘEKÁŽKÁCH OBCHODU
Členové,
berouce na zřetel Uruguayské kolo Mnohostranných obchodních
jednání;
přejíce si podporovat dosažení cílů GATT 1994;
uznávajíce významný přínos, kterým mohou mezinárodní normy
a systémy posuzování shody v tomto směru přispět ke zvyšování
efektivnosti výroby a usnadňování řízení mezinárodního obchodu;
přejíce si tudíž podpořit rozvoj takovýchto mezinárodních
norem a systémů posuzování shody;
přejíce si zajistit, aby technické předpisy a normy, včetně
předpisů o balení, značení a označování a postupy pro posuzování
shody s technickými předpisy a normami, nevytvářely zbytečné
překážky mezinárodního obchodu;
uznávajíce, že by žádné zemi nemělo nic bránit v tom, aby
přijímala opatření, nutná k zajištění kvality jejího vývozu nebo
k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, k ochraně
životního prostředí nebo k zamezení podvodným praktikám na úrovni,
kterou považuje za přiměřenou za předpokladu, že taková opatření
nebudou používána způsobem, který by vytvořil prostředek svévolné
nebo neodůvodněné diskriminace mezi zeměmi, kde takové podmínky
převládají nebo zastřeného omezení mezinárodního obchodu a jsou
jinak v souladu s ustanoveními této Dohody;
uznávajíce, že by žádné zemi nemělo nic bránit v tom, aby
zaváděla opatření, potřebná k ochraně zájmů své bezpečnosti;
uznávajíce přínos, kterým může mezinárodní normalizace
přispět k převodu technologie z vyspělých do rozvojových zemí;
uznávajíce, že se rozvojové země mohou při vytváření nebo
uplatňování technických předpisů, norem a postupů pro posuzování
shody s technickými předpisy a normami setkávat se zvláštními
potížemi a přejíce si pomáhat jim v tomto směru;
dohodli se takto:
Čl.1
Všeobecná ustanovení
1.1. Obecné pojmy pro normalizaci a postupy pro posuzování
shody budou mít obvykle význam, daný jim definicemi, přijatými
v rámci systému Organizace spojených národů a mezinárodními
normalizačními orgány, přičemž bude brána v úvahu jejich
souvislost s cílem a účelem této Dohody.
1.2. Pro účely této Dohody se používá pojmů a výrazů ve
významech, které jsou uvedeny v příloze 1.
1.3. Ustanovením této Dohody budou podřízeny všechny výrobky,
včetně průmyslových a zemědělských výrobků.
1.4. Nákupní specifikace, vypracované vládními orgány pro
výrobní nebo spotřební požadavky těchto orgánů, nejsou podřízeny
ustanovením této Dohody, ale podléhají Dohodě o vládních zakázkách
podle rozsahu jejího uplatňování.
1.5. Ustanovení této Dohody se nevztahují na sanitární
a fytosanitární opatření tak, jak jsou definována v příloze
A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.
1.6. Všechny odkazy v této Dohodě na technické předpisy,
normy a postupy pro posuzování shody budou vykládány tak, aby
zahrnovaly všechny změny a doplňky k pravidlům nebo k rozsahu
dotčených výrobků s výjimkou změn a doplňků nevýznamné povahy.
TECHNICKÉ PŘEDPISY A NORMY
Čl.2
Příprava, přijímání a uplatňování technických předpisů orgány
ústřední vlády
Pokud se týká orgánů jejich ústřední vlády:
2.1. Členové zajistí, aby, pokud jde o technické předpisy,
bylo výrobkům, dovezeným z území kteréhokoli Člena, poskytnuto
neméně příznivé zacházení, než jaké je poskytováno obdobným
výrobkům domácího původu a obdobným výrobkům, pocházejícím
z jakékoli jiné země.
2.2. Členové zajistí, aby technické předpisy nebyly
připravovány, přijímány nebo uplatňovány s cílem nebo důsledkem
vytvářet zbytečné překážky mezinárodního obchodu. Za tím účelem
nebudou technické předpisy omezovat obchod více, než je třeba ke
splnění oprávněného cíle, berouce přitom v úvahu rizika, která by
nesplnění mohlo způsobit. K takovým oprávněným cílům patří, mimo
jiné, národní bezpečnost, zabránění podvodným praktikám, ochrana
zdraví nebo bezpečnosti lidí, zdraví nebo života zvířat nebo
rostlin nebo ochrana životního prostředí. Při hodnocení takových
rizik se jako patřičné berou v úvahu, mimo jiné, dostupné vědecké
a technické informace, příslušná zpracovatelská technologie nebo
zamýšlené konečné užití výrobků.
2.3. Technické předpisy nebudou udržovány v platnosti, pokud
okolnosti nebo cíle, kvůli nimž byly přijaty, přestaly existovat
nebo se změnily tak, že je jich možno dosáhnout způsobem, který je
pro obchod méně omezující.
2.4. V případech, kdy jsou požadovány technické předpisy
a existují příslušné mezinárodní normy nebo jsou před dokončením,
Členové použijí je nebo jejich příslušné části, jako základu pro
své technické předpisy s výjimkou případů, kdy mezinárodní normy
nebo jejich příslušné části jsou neúčinné nebo nevhodné k dosažení
oprávněných sledovaných cílů, například pro podstatné klimatické
nebo geografické faktory nebo podstatné technologické problémy.
2.5. Člen, který připravuje, přijímá nebo uplatňuje technický
předpis, který může významně ovlivnit obchod jiného Člena,
vysvětlí, pokud o to jiný Člen požádá, důvody pro zavedení tohoto
technického předpisu ve smyslu ustanovení odstavců 2 až 4. Kdykoli
bude technický předpis připravován, přijímán nebo uplatňován
k naplnění jednoho z oprávněných cílů, výslovně uvedených
v odstavci 2 a bude v souladu s příslušnými mezinárodními normami,
bude se mít za to, že nevytváří zbytečnou překážku mezinárodního
obchodu, přičemž tato domněnka je vyvratitelná.
2.6. S cílem harmonizovat technické předpisy na co nejširším
možném základě se Členové budou plně, v rámci možností svých
zdrojů, účastnit na vypracovávání mezinárodních norem příslušnými
mezinárodními normalizačními orgány, týkajících se výrobků, pro
které buď již přijali nebo hodlají přijmout technické normy.
2.7. Členové budou příznivě posuzovat rovnocennost
technických předpisů ostatních Členů, a to i v případě, kdy se
tyto předpisy liší od jejich vlastních za předpokladu, že mají
jistotu, že tyto předpisy přiměřeně splňují cíle jejich vlastních
předpisů.
2.8. Kde je to vhodné, budou Členové specifikovat technické
předpisy na základě výrobních požadavků v provozních podmínkách
spíše než v konstrukčních nebo popisných charakteristikách.
2.9. Neexistuje-li patřičná mezinárodní norma nebo technický
obsah navrhovaného technického předpisu neodpovídá technickému
obsahu příslušné mezinárodní normy a jestliže technický předpis
může mít významný vliv na obchod ostatních Členů, Členové:
2.9.1. zveřejní tiskem upozornění o zamýšleném přijetí zvláštního
technického předpisu tak dostatečně včas, aby umožnili
zainteresovaným stranám ostatních Členů se s ním seznámit;
2.9.2. oznámí prostřednictvím Sekretariátu ostatním Členům
výrobky, na které se bude navrhovaný technický předpis
vztahovat spolu se stručným uvedením jeho cíle
a zdůvodněním. Tato oznámení budou učiněna v takovém stádiu
přípravy, aby bylo možno ještě provést změny a vzít v úvahu
připomínky;
2.9.3. na žádost sdělí ostatním Členům podrobnosti nebo poskytnou
výtisky navrhovaného technického předpisu a kdykoliv to
bude možné, označí části, které se podstatně liší od
příslušné mezinárodní normy;
2.9.4. nediskriminačně poskytnou ostatním Členům rozumnou lhůtu
pro uplatnění písemných připomínek, na žádost tyto
připomínky projednají a vezmou tyto písemné připomínky
a výsledky těchto jednání v úvahu.
2.10.Pokud ustanovení úvodní části odstavce 9 nestanoví
jinak, v případě, že vzniknou nebo hrozí, že vzniknou Členovi
naléhavé problémy, související s bezpečností, zdravím, ochranou
životního prostředí nebo národní bezpečností, může tento Člen,
pokud to považuje za nutné, upustit od kroků uvedených
v odstavci 9, jestliže při přijetí technického předpisu:
2.10.1. okamžitě oznámí prostřednictvím Sekretariátu ostatním
Členům příslušný technický předpis a výrobky, kterých se
týká, se stručným uvedením cíle a zdůvodněním technického
předpisu, včetně povahy naléhavých problémů;
2.10.2. na žádost poskytne ostatním Členům výtisky technického
předpisu;
2.10.3. nediskriminačně umožní ostatním Členům předložit písemně
připomínky, na žádost tyto připomínky projedná a vezme
tyto písemné připomínky a výsledky těchto jednání v úvahu.
2.11.Členové zajistí, aby všechny technické předpisy, které
byly přijaty, byly ihned zveřejněny nebo jinak učiněny dostupnými
takovým způsobem, který umožní zainteresovaným stranám ostatních
Členů se s nimi seznámit.
2.12.S výjimkou naléhavých okolností, které jsou uvedeny
v odstavci 10, Členové zabezpečí rozumnou lhůtu mezi zveřejněním
technických předpisů a jejich vstupem v platnost, aby tak výrobcům
vyvážejících Členů, zejména v rozvojových členských zemích,
poskytli čas pro přizpůsobení jejich výrobků nebo výrobních metod
požadavkům dovážejícího Člena.
Čl.3
Příprava, přijímání a uplatňování technických norem místními
vládními a nevládními orgány
Pokud se týká místních vládních a nevládních orgánů na jejich
území:
3.1. Členové přijmou taková přiměřená a dostupná opatření,
která zajistí, aby tyto orgány postupovaly v souladu
s ustanoveními článku 2, s výjimkou závazku činit oznámení,
uvedeného v odstavcích 9.2. a 10.1. článku 2.
3.2. Členové zajistí, aby technické předpisy místních
vládních orgánů v přímé podřízenosti ústřední vládě Člena, byly
oznamovány v souladu s ustanoveními odstavců 9.2. a 10.1.
článku 2 s tím, že požadována nebudou oznámení o technických
předpisech, jejichž technický obsah je v podstatě stejný jako
obsah těch technických předpisů, které už byly orgány ústřední
vlády dotyčného Člena dříve oznámeny.
3.3. Členové mohou požadovat, aby styky s ostatními Členy,
včetně oznámení, poskytování informací, připomínek a jednání,
uvedených v odstavcích 9 a 10 článku 2, byly uskutečňovány
prostřednictvím ústřední vlády.
3.4. Členové nepřijmou opatření, která by vyžadovala nebo
podporovala místní vládní nebo nevládní orgány na jejich území
jednat způsobem, který je neslučitelný s ustanoveními článku 2.
3.5. Členové jsou podle této Dohody plně odpovědni za
dodržování všech ustanovení článku 2. Členové budou zpracovávat
a uskutečňovat rozhodná opatření a mechanismy na podporu
dodržování ustanovení článku 2 jinými orgány než orgány ústřední
vlády.
Čl.4
Příprava, přijímání a uplatňování norem
4.1. Členové zajistí, aby jejich ústřední vládní normalizační
orgány přijaly a postupovaly v souladu s Kodexem správné praxe pro
přípravu, přijímání a uplatňování norem, uvedeným v příloze 3
k této Dohodě (dále uváděný jako "Kodex správné praxe"). Přijmou
taková přiměřená a dostupná opatření, která zajistí, aby místní
vládní a nevládní normalizační orgány na jejich územích, stejně
tak jako oblastní normalizační orgány, kterých ony samy nebo jedna
nebo několik institucí nebo organizací jsou na jejich územích
členy, přijaly a dodržovaly Kodex správné praxe. Kromě toho
Členové nepřijmou opatření, která by přímo nebo nepřímo vyžadovala
nebo podporovala tyto orgány, jednat způsobem, neslučitelným
s Kodexem správné praxe. Povinnosti Členů, týkající se dodržování
ustanovení Kodexu správné praxe jejich normalizačními orgány,
budou plněny bez ohledu na to, zda normalizační orgán Kodex
správné praxe přijal či nepřijal.
4.2. Normalizační orgány, které přijaly a dodržují Kodex
správné praxe, budou Členy uznány jako ty, které se řídí principy
této Dohody.
SHODA S TECHNICKÝMI PŘEDPISY A NORMAMI
Čl.5
Postupy pro posuzování shody s technickými předpisy nebo
normami, prováděné orgány ústřední vlády
5.1. Členové zajistí, aby v případech, kdy je požadováno
potvrzení, že výrobky odpovídají technickým předpisům nebo normám,
orgány ústřední vlády použily následující ustanovení pro výrobky,
které pocházejí z území ostatních Členů:
5.1.1. postupy pro posuzování shody budou připravovány, přijímány
a uplatňovány tak, aby byl dodavatelům obdobných výrobků,
pocházejících z území jiných Členů, poskytnut přístup za
podmínek neméně příznivých než jsou ty, které platí pro
dodavatele obdobných výrobků domácího původu nebo
pocházejících z jakékoli jiné země ve srovnatelné situaci;
přístup zajišťuje dodavateli právo na posuzování shody
podle pravidel postupu, včetně, pokud to postup předvídá,
možnosti nechat si posouzení shody provést na místě
k tomu vybaveném a získat certifikační značku systému;
5.1.2. postupy pro posuzování shody nebudou připravovány,
přijímány nebo uplatňovány s úmyslem nebo za účelem
vytváření zbytečných překážek mezinárodního obchodu. To
mimo jiné znamená, že postupy pro posuzování shody, nebudou
přísnější nebo nebudou uplatňovány přísněji, než je
nezbytně nutné, aby dovážející Člen získal přiměřenou
důvěru, že jeho výrobky odpovídají použitelným technickým
předpisům nebo normám, berouce přitom v úvahu rizika, která
by neshoda mohla způsobit.
5.2. Při provádění ustanovení odstavce 1 Členové zajistí:
5.2.1. aby postupy pro posuzování shody byly uskutečňovány
a dokončovány co nejrychleji a pro výrobky, pocházející
z území ostatních Členů, způsobem neméně příznivým než pro
obdobné domácí výrobky;
5.2.2. aby doba jednotného časového postupu při každém posuzování
shody byla zveřejňována nebo aby předpokládaná doba
časového postupu zpracování byla žadateli sdělena na jeho
žádost; aby příslušný orgán při obdržení žádosti ihned
prověřil úplnost dokumentace a informoval žadatele přesně
a úplně o všech nedostatcích; aby příslušný orgán doručil
žadateli, co nejdříve to bude možné, přesné a úplné
výsledky posouzení shody tak, aby bylo možno učinit, pokud
to bude třeba, nápravu; aby příslušný orgán postupoval při
posuzování shody co nejschůdněji, i když bude mít žádost
nedostatky, pokud o to žadatel požádá; aby byl žadatel na
požádání informován o pokročilosti postupu a jakékoliv
zdržení mu bylo vysvětleno;
5.2.3. aby žádosti o informace byly omezeny na míru, nezbytnou pro
posuzování shody a stanovení poplatků;
5.2.4. aby důvěrný charakter informací o výrobcích, pocházejících
z území jiných Členů, vyplývajících z postupů posuzování
shody nebo poskytnutých v souvislosti s nimi, byl dodržován
stejně jako v případě výrobků domácího původu a tak, aby
byly chráněny oprávněné obchodní zájmy;
5.2.5. aby jakékoliv poplatky, ukládané za posuzování shody
výrobků, pocházejících z území ostatních Členů, byly
spravedlivé v poměru k jakýmkoliv poplatkům, které jsou
ukládány za posuzování shody obdobných výrobků domácího
původu nebo pocházejících z kterékoli jiné země, berouce
přitom v úvahu komunikační, dopravní a jiné náklady,
vyplývající z rozdílného umístění zařízení žadatele
a orgánu pro posuzování shody;
5.2.6. aby umístění zařízení, používaných pro posuzování shody
a výběru vzorků, nebylo takové, aby způsobovalo žadatelům
nebo jejich zástupcům zbytečné nesnáze;
5.2.7. aby, kdykoli se změní specifikace výrobku jako důsledek
rozhodnutí o jeho slučitelnosti s použitelnými technickými
předpisy nebo normami, byl postup pro posuzování shody
pozměněného výrobku omezen na míru, nezbytnou k určení, že
existuje dostatečná jistota, že výrobek stále vyhovuje
dotčeným technickým předpisům nebo normám;
5.2.8. aby existoval postup pro přezkoumávání stížností,
týkajících se provádění posuzování shody a v případě, že je
stížnost oprávněná, přijmou opatření k nápravě.
5.3. Nic v odstavcích 1 a 2 článku 5 nebude bránit Členům,
aby prováděli rozumné namátkové kontroly na jejich územích.
5.4. V případech, kdy je požadováno kladné ujištění, že
výrobky vyhovují technickým předpisům nebo normám a existují
příslušné pokyny nebo doporučení, vydaná mezinárodními
normalizačními orgány nebo jsou před dokončením, Členové zajistí,
aby orgány ústřední vlády používaly je nebo jejich příslušné části
jako základu pro své postupy pro posuzování shody s výjimkou
případů, kdy, jak bude na žádost patřičně vysvětleno, takové
pokyny nebo doporučení nebo příslušné části jsou pro dotyčné Členy
nevhodné, mimo jiné, z takových důvodů, jako jsou požadavky
národní bezpečnosti, zabránění podvodným praktikám, ochrana zdraví
nebo bezpečnosti lidí, života nebo zdraví zvířat nebo rostlin nebo
ochrana životního prostředí, podstatné klimatické nebo jiné
geografické faktory, podstatné technologické nebo
infrastrukturální problémy.
5.5. S cílem harmonizovat postupy pro posuzování shody na co
nejširším možném základě, se Členové budou plně v rámci možností
svých zdrojů zúčastňovat práce příslušných mezinárodních
normalizačních orgánů na přípravě vhodných pokynů a doporučení pro
postupy pro posuzování shody.
5.6. Pokud platný pokyn nebo doporučení nebudou mezinárodním
normalizačním orgánem vydány nebo technický obsah navrhovaného
postupu pro posuzování shody nebude v souladu s platnými pokyny
a doporučeními, vydanými mezinárodním normalizačním orgánem
a jestliže postup pro posuzování shody může významně ovlivnit
obchod ostatních Členů, Členové:
5.6.1. zveřejní tiskem upozornění o zamýšleném přijetí zvláštního
postupu pro posuzování shody tak dostatečně včas, aby
umožnili zainteresovaným stranám ostatních Členů se s ním
seznámit;
5.6.2. oznámí prostřednictvím Sekretariátu ostatním Členům
výrobky, na které se bude navrhovaný postup pro posuzování
shody vztahovat, spolu se stručným uvedením jeho cíle
a zdůvodněním. Tato oznámení budou učiněna v takovém stádiu
přípravy, aby bylo možno ještě provést změny a vzít v úvahu
připomínky;
5.6.3. na žádost sdělí ostatním Členům podrobnosti nebo poskytnou
výtisky navrhovaného postupu a kdykoli to bude možné,
označí části, které se podstatně liší od platných pokynů
nebo doporučení, vydaných mezinárodními normalizačními
orgány;
5.6.4. nediskriminačně poskytnou ostatním Členům rozumnou lhůtu
pro uplatnění písemných připomínek, na žádost tyto
připomínky projednají a vezmou tyto písemné připomínky
a výsledky těchto jednání v úvahu.
5.7. Pokud ustanovení úvodní části odstavce 6 nestanoví
jinak, v případě, že vzniknou nebo hrozí, že vzniknou Členovi
naléhavé problémy, související s bezpečností, zdravím, ochranou
životního prostředí nebo národní bezpečností, může tento Člen,
pokud to považuje za nutné, upustit od kroků uvedených
v odstavci 6, jestliže při přijetí postupu:
5.7.1. okamžitě oznámí prostřednictvím Sekretariátu ostatním
Členům zvláštní postup a výrobky, kterých se týká, se
stručným uvedením cíle a zdůvodněním postupu, včetně povahy
naléhavých problémů;
5.7.2. na žádost poskytne ostatním Členům výtisky pravidel
postupu;
5.7.3. nediskriminačně umožní ostatním Členům předložit písemně
připomínky, na žádost tyto připomínky projedná a vezme tyto
písemné připomínky a výsledky těchto jednání v úvahu.
5.8. Členové zajistí, aby všechny postupy pro posuzování
shody, které byly přijaty, byly ihned zveřejněny nebo jinak
učiněny dostupnými takovým způsobem, který umožní zainteresovaným
stranám ostatních Členů se s nimi seznámit.
5.9. S výjimkou naléhavých okolností, které jsou uvedeny
v odstavci 7, Členové zabezpečí rozumnou lhůtu mezi zveřejněním
předpisů, týkajících se postupů pro posuzování shody a jejich
vstupem v platnost, aby tak výrobcům vyvážejících Členů, zejména
v rozvojových členských zemích, poskytli čas pro přizpůsobení
jejich výrobků nebo výrobních metod požadavkům dovážejícího
Člena.
Čl. 6
Uznávání shody orgány ústřední vlády
Pokud se týká orgánů jejich ústřední vlády:
6.1. Aniž by byla dotčena ustanovení odstavců 3 a 4, Členové
kdykoliv je to možné, zajistí, aby výsledky postupů pro posuzování
shody ostatních Členů byly přijímány, i když se tyto postupy liší
od jejich vlastních za předpokladu, že mají jistotu, že tyto
postupy skýtají ujištění o shodě s použitelnými technickými
předpisy nebo normami, odpovídajícími jejich vlastním postupům.
Uznává se, že mohou být nutné předchozí konzultace k dosažení
vzájemně uspokojivého ujednání, týkajícího se zejména:
6.1.1. přiměřené a trvalé technické způsobilosti příslušných
orgánů pro posuzování shody vyvážejícího Člena tak, aby
mohla existovat důvěra v trvalou spolehlivost jejich
výsledků při posuzování shody; v tomto ohledu potvrzené
uznání, například cestou akreditace s příslušnými pokyny
a doporučeními, vydané mezinárodní normalizační organizací,
bude bráno v úvahu jako označení přiměřené technické
způsobilosti;
6.1.2. omezení přijímání výsledků posuzování shody na ty, které
vydaly určené instituce a orgány vyvážejícího Člena.
6.2. Členové zajistí, aby jejich postupy pro posuzování shody
umožňovaly co nejschůdnější provádění ustanovení odstavce 1.
6.3. Členové se vyzývají, aby na žádost ostatních Členů
projevovali ochotu vstupovat do jednání s cílem uzavírat dohody
o vzájemném uznávání výsledků jejich postupů pro posuzování shody.
Členové mohou požadovat, aby takové dohody splňovaly kritéria
odstavce 1 a byly vzájemně uspokojivé, pokud jde o jejich možnosti
usnadňovat obchod příslušnými výrobky.
6.4. Členové se vyzývají, aby umožňovali orgánům pro
posuzování shody, umístěným na území ostatních Členů, účastnit se
jejich postupů posuzování shody za podmínek neméně příznivých než
jsou ty, které jsou poskytovány orgánům umístěným na jejich území
nebo území jakékoliv jiné země.
Čl.7
Postupy pro posuzování shody, uplatňované místními vládními
orgány
Pokud se týká jejich místních vládních orgánů na jejich
území:
7.1. Členové přijmou taková přiměřená a dostupná opatření,
která zajistí, aby tyto orgány postupovaly v souladu s
ustanoveními článků 5 a 6, s výjimkou závazku činit oznámení,
uvedeného v odstavcích 6.2. a 7.1. článku 5.
7.2. Členové zajistí, aby postupy pro posuzování shody
místních vládních orgánů v přímé podřízenosti ústřední vládě
Člena, byly oznamovány v souladu s ustanoveními odstavců 6.2.
a 7.1. článku 5 s tím, že požadována nebudou oznámení o postupech
pro posuzování shody, jejichž technický obsah je v podstatě stejný
jako obsah těch postupů pro posuzování shody, které už byly orgány
ústřední vlády dotyčného Člena dříve oznámeny.
7.3. Členové mohou požadovat, aby styky s ostatními Členy,
včetně oznámení, poskytování informací, připomínek a jednání,
uvedených v odstavcích 6 a 7 článku 5, byly uskutečňovány
prostřednictvím ústřední vlády.
7.4. Členové nepřijmou taková opatření, která by vyžadovala
nebo podporovala orgány místní vlády na jejich území jednat
způsobem, který je neslučitelný s ustanoveními článků 5 a 6.
7.5. Členové jsou podle této Dohody plně odpovědni za
dodržování všech ustanovení článků 5 a 6. Členové budou
zpracovávat a uskutečňovat rozhodná opatření a mechanismy na
podporu dodržování ustanovení článků 5 a 6 jinými orgány než
orgány ústřední vlády.
Čl.8
Postupy pro posuzování shody, uplatňované nevládními orgány
8.1. Členové přijmou taková přiměřená a dostupná opatření,
která zajistí, aby nevládní orgány, které na jejich územích
uplatňují postupy pro posuzování shody, dodržovaly ustanovení
článků 5 a 6 s výjimkou závazku oznamovat navrhované postupy pro
posuzování shody. Kromě toho Členové nepřijmou opatření, která by
přímo nebo nepřímo vyžadovala nebo podporovala tyto orgány jednat
způsobem, který je neslučitelný s ustanoveními článků 5 a 6.
8.2. Členové zajistí, aby se jejich orgány ústřední vlády
opíraly o postupy pro posuzování shody, prováděné nevládními
orgány pouze tehdy , jestliže tyto orgány postupují podle
ustanovení článků 5 a 6 s výjimkou povinnosti oznamovat navrhované
postupy posuzování shody.
Čl.9
Mezinárodní a regionální systémy
9.1. Je-li vyžadováno potvrzení o shodě s technickým
předpisem nebo normou, budou Členové, kdekoli je to
uskutečnitelné, vypracovávat a přijímat mezinárodní systémy
posuzování shody a stanou se jejich členy nebo se jich zúčastní.
9.2. Členové přijmou taková přiměřená a dostupná opatření,
která zajistí, aby mezinárodní a regionální systémy posuzování
shody, jichž jsou příslušné orgány na jejich územích členy nebo
účastníky, byly v souladu s ustanoveními článků 5 a 6. Členové
dále nepřijmou taková opatření, která by přímo nebo nepřímo
vyžadovala nebo podporovala, aby tyto systémy působily způsobem,
neslučitelným s jakýmikoli ustanoveními článků 5 a 6.
9.3. Členové zajistí, aby se jejich orgány ústřední vlády
opíraly o mezinárodní nebo regionální systémy posuzování shody
pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto systémy v souladu
s ustanoveními článků 5 a 6, podle povahy věci.
INFORMACE A POMOC
Čl.10
Informace o technických předpisech, normách a postupech
posuzování shody
10.1. Každý Člen zajistí, aby existovalo informační
středisko, které bude moci zodpovídat všechny rozumné dotazy
ostatních Členů a zainteresovaných stran ostatních Členů a dále
poskytovat příslušnou dokumentaci, týkající se:
10.1.1. jakýchkoliv technických předpisů, přijatých nebo
navrhovaných na jeho území ústředními nebo místními
vládními orgány, nevládními orgány, které mají pravomoc
zavádět technické předpisy nebo regionálními
normalizačními orgány, jichž jsou takové orgány členy nebo
účastníky;
10.1.2. jakýchkoliv norem, přijatých nebo navrhovaných na jeho
území ústředními nebo místními vládními orgány nebo
regionálními normalizačními orgány, jichž jsou takové
orgány členy nebo účastníky;
10.1.3. jakýchkoliv postupů posuzování shody nebo navrhovaných
postupů posuzování shody, které jsou na jeho území
uplatňovány ústředními nebo místními vládními orgány nebo
nevládními orgány, které mají pravomoc zavádět technické
předpisy nebo regionálními orgány, jichž jsou takové
orgány členy nebo účastníky;
10.1.4. členství a účasti Člena nebo příslušných ústředních nebo
místních vládních orgánů na jeho území, v mezinárodních
a regionálních normalizačních orgánech a systémech
posuzování shody, jakož i ve dvoustranných
a mnohostranných ujednáních v rámci této Dohody; bude
rovněž možno poskytovat přiměřené informace o ustanoveních
takových systémů a ujednání;
10.1.5. místa, kde lze nalézt zprávy, zveřejněné podle této Dohody
nebo označení místa, kde mohou být takové informace
získány; a
10.1.6. místa, kde se nalézá informační středisko, uvedené
v odstavci 3.
10.2. Jestliže však z právních nebo administrativních důvodů
bude Členem zřízeno více než jedno informační středisko,
poskytne tento Člen ostatním Členům úplné a nedvojznačné
informace o rozsahu odpovědnosti každého z těchto
informačních středisek. Tento Člen dále zajistí, aby
jakékoliv dotazy, adresované nesprávnému informačnímu
středisku, byly ihned doručeny příslušnému informačnímu
středisku.
10.3. Každý Člen přijme taková přiměřená opatření, která mu
umožní zajistit, aby bylo zřízeno jedno nebo více
informačních středisek, která budou moci zodpovídat všechny
přiměřené dotazy ostatních Členů a zainteresovaných stran
ostatních Členů a dále poskytovat příslušnou dokumentaci nebo
informace, kde je možno ji obdržet, týkající se:
10.3.1. jakýchkoliv norem, přijatých nebo navrhovaných na jeho
území nevládními normalizačními orgány nebo regionálními
normalizačními orgány, jichž jsou takové orgány členy nebo
účastníky; a
10.3.2. jakýchkoliv postupů pro posuzování shody nebo navrhovaných
postupů pro posuzování shody, které jsou na jeho území
uplatňovány nevládními orgány nebo regionálními orgány,
jichž jsou takové orgány členy nebo účastníky;
10.3.3. členství a účasti příslušných nevládních orgánů na jeho
území v mezinárodních a regionálních normalizačních
orgánech a systémech posuzování shody, jakož i ve
dvoustranných a mnohostranných ujednáních v rámci této
Dohody; bude rovněž možno poskytovat přiměřené informace
o ustanoveních takových systémů a ujednání.
10.4. Členové přijmou taková přiměřená a dostupná opatření,
která zajistí, aby v případě, kdy jsou ostatními Členy nebo
zainteresovanými stranami ostatních Členů požadovány v souladu
s ustanoveními této Dohody, výtisky dokumentů, byly tyto výtisky
poskytnuty, nejsou-li zdarma, za spravedlivou cenu, která bude
stejná pro státní příslušníky 1) dotyčného Člena nebo jakéhokoliv
jiného Člena, s výjimkou skutečných nákladů na odeslání.
10.5. Vyspělé členské země budou, pokud je o to ostatní
Členové požádají, poskytovat výtisky dokumentů, uvedených ve
specifických oznámeních nebo, v případě rozsáhlých dokumentů,
výtahy z těchto dokumentů, přeložené do angličtiny, francouzštiny
nebo španělštiny.
10.6. Sekretariát poté, co obdrží oznámení v souladu
s ustanoveními této Dohody, rozešle jejich text všem Členům
a zainteresovaným mezinárodním normalizačním orgánům a orgánům pro
posuzování shody a upozorní rozvojové členské země na jakékoliv
oznámení, týkající se výrobků, na nichž mají zvláštní zájem.
10.7. Kdykoliv Člen dosáhne s jakoukoliv jinou zemí nebo
zeměmi dohody v otázkách, týkajících se technických předpisů,
norem nebo postupů pro posuzování shody, které mohou významně
ovlivnit obchod, alespoň jeden Člen, který je smluvní stranou
dohody, oznámí prostřednictvím Sekretariátu ostatním Členům
výrobky, kterých se dohoda týká a přiloží stručný popis dohody.
Dotyční Členové se vyzývají, aby na žádost zahájili s ostatními
Členy konzultace s cílem uzavřít podobné dohody nebo zabezpečit
jejich účast v takových dohodách.
10.8. Žádné ustanovení této Dohody nebude vykládáno jako
povinnost:
10.8.1. publikovat texty v jiném jazyce než v jazyce Člena;
10.8.2. sdělovat podrobnosti nebo poskytovat texty návrhů v jiném
jazyce než v jazyce Člena s výjimkou ustanovení
odstavce 5; nebo
10.8.3. na Členech, aby poskytovali informace, jejichž zveřejnění
by podle nich bylo v rozporu se základními zájmy
bezpečnosti.
10.9. Oznámení budou Sekretariátu předkládána v angličtině,
francouzštině nebo španělštině.
10.10.Členové určí jediný orgán ústřední vlády, který bude na
národní úrovni odpovědný za provádění ustanovení této Dohody,
které se týkají oznamovacích postupů, s výjimkou těch, jež jsou
uvedeny v příloze 3.
10.11.Jestliže však z právních nebo administrativních důvodů
bude odpovědnost za oznamovací postupy rozdělena mezi dva nebo
více ústředních vládních orgánů, poskytne dotyčný Člen ostatním
Členům úplné a nedvojznačné informace o rozsahu odpovědnosti
každého z těchto orgánů.
Čl.11
Technická pomoc ostatním Členům
11.1. Členové budou na požádání poskytovat rady ostatním
Členům, zejména rozvojovým členským zemím, při přípravě
technických předpisů.
11.2. Členové budou na požádání poskytovat rady ostatním
Členům, zejména rozvojovým členským zemím a poskytnou jim za
vzájemně dohodnutých podmínek technickou pomoc, týkající se
založení národních normalizačních orgánů a účasti v mezinárodních
normalizačních orgánech a budou podporovat své národní
normalizační orgány, aby postupovaly podobně.
11.3. Členové na požádání přijmou taková přiměřená a dostupná
opatření, aby řídící orgány na jejich územích poskytovaly rady
ostatním Členům, zejména rozvojovým členským zemím a poskytly jim
za vzájemně dohodnutých podmínek technickou pomoc, týkající se:
11.3.1.založení regulačních orgánů nebo orgánů pro posuzování
shody s technickými předpisy; a
11.3.2.metod, jimiž mohou být technické předpisy nejlépe dodrženy.
11.4. Členové na požádání přijmou taková přiměřená a dostupná
opatření, která jim umožní zajistit poskytování rad ostatním
Členům, zejména rozvojovým členským zemím a poskytnou jim za
vzájemně dohodnutých podmínek technickou pomoc, týkající se
založení orgánů pro posuzování shody s normami, přijatými na území
žádajícího Člena.
11.5. Členové budou na požádání poskytovat rady ostatním
Členům, zejména rozvojovým členským zemím a poskytnou jim za
vzájemně dohodnutých podmínek technickou pomoc, týkající se
opatření, která by měli přijmout jejich výrobci, pokud by si přáli
mít přístup k systémům pro posuzování shody, prováděným vládními
nebo nevládními orgány na území Člena, který obdržel žádost.
11.6. Členové, kteří jsou členy nebo účastníky mezinárodních
nebo regionálních systémů pro posuzování shody, budou na požádání
poskytovat rady ostatním Členům, zejména rozvojovým členským zemím
a poskytnou jim za vzájemně dohodnutých podmínek technickou pomoc,
týkající se zakládání institucí a právního rámce, který jim umožní
plnit jejich povinnosti v souvislosti s členstvím nebo účastí
v takových systémech.
11.7. Členové, jestliže o to budou požádáni, budou podněcovat
orgány na svých územích, které jsou členy nebo účastníky
v mezinárodních nebo regionálních systémech pro posuzování shody
k tomu, aby poskytovaly rady ostatním Členům, zejména rozvojovým
členským zemím a braly v úvahu jejich požadavky na technickou
pomoc, týkající se zakládání institucí, umožňujících příslušným
orgánům na jejich územích plnit závazky, vyplývající z členství
nebo účasti v těchto systémech.
11.8. Při poskytování rad a technické pomoci ostatním Členům
ve smyslu odstavců 1 až 7, dají Členové přednost potřebám nejméně
rozvinutých členských zemí.
Čl.12
Zvláštní a rozdílné zacházení rozvojovým členským zemím
12.1.Členové poskytnou rozdílné a příznivější zacházení
rozvojovým členským zemím, Členům této Dohody, podle následujících
ustanovení a podle příslušných článků této Dohody.
12.2. Členové budou věnovat zvláštní pozornost ustanovením
této Dohody, týkajícím se práv a povinností rozvojových členských
zemí a vezmou v úvahu zvláštní vývoj, finanční a obchodní potřeby
rozvojových členských zemí při uplatňování této Dohody v těchto
zemích a při provádění institucionálních ustanovení této Dohody.
12.3. Členové budou při přípravě a uplatňování technických
předpisů, norem a postupů pro posuzování shody brát v úvahu
zvláštní vývoj, finanční a obchodní potřeby rozvojových členských
zemí s cílem zajistit, aby tyto technické předpisy, normy
a postupy pro posuzování shody nevytvářely zbytečné překážky
vývozům z rozvojových členských zemí.
12.4. Členové uznávají, že ačkoliv mohou existovat
mezinárodní normy, pokyny nebo doporučení, přijmou rozvojové
členské země ve svých zvláštních technologických a sociálně
ekonomických podmínkách určité technické předpisy, normy nebo
postupy pro posuzování shody, které směřují k ochraně jejich
vlastní technologie a výrobních metod a postupů slučitelných
s jejich potřebami rozvoje. Členové proto uznávají, že od
rozvojových členských zemí nelze očekávat používání mezinárodních
norem jako základu pro jejich technické předpisy nebo norem,
včetně zkušebních metod, které nejsou vhodné pro jejich rozvoj,
finanční a obchodní potřeby.
12.5. Členové přijmou taková přiměřená a dostupná opatření,
která zajistí, aby mezinárodní normalizační orgány a mezinárodní
systémy pro posuzování shody byly organizovány a řízeny způsobem,
který umožňuje aktivní a representativní účast příslušných orgánů
všech Členů, přičemž budou brány v úvahu zvláštní problémy
rozvojových členských zemí.
12.6. Členové přijmou taková přiměřená a dostupná opatření,
která zajistí, aby mezinárodní normalizační orgány na žádost
rozvojových členských zemí prozkoumaly možnost a v případě, kdy je
to možné, připravily mezinárodní normy, týkající se výrobků
zvláštního zájmu rozvojových členských zemí.
12.7. Členové v souladu s ustanoveními článku 11 poskytnou
technickou pomoc rozvojovým členským zemím, aby zajistili, že
příprava a uplatňování technických předpisů, norem a postupů pro
posuzování shody nebudou vytvářet zbytečné překážky rozvoji
a diverzifikaci vývozů z rozvojových členských zemí. Při určování
podmínek technické pomoci bude brán zřetel na stupeň rozvoje
žádajících Členů, a to zejména nejméně rozvinutých členských zemí.
12.8. Uznává se, že se rozvojové členské země mohou setkávat
se zvláštními problémy, včetně institucionálních
a infrastrukturálních problémů, v oblasti přípravy a uplatňování
technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody. Dále
se uznává, že zvláštní vývoj a obchodní potřeby rozvojových
členských zemí, stejně tak jako jejich stupeň technologického
rozvoje, mohou ztěžovat jejich schopnost řádně plnit jejich
závazky podle této Dohody. Členové proto vezmou tuto skutečnost
plně v úvahu. V souladu s tím a s cílem zajistit, aby rozvojové
členské země byly sto postupovat podle této Dohody, umožňuje se
Výboru pro technické překážky obchodu, ustavenému podle článku 13
(dále uváděnému jako "Výbor") udělit na základě žádosti
specifické, časově omezené, úplné nebo částečné výjimky ze závazků
podle této Dohody. Při posuzování takových žádostí vezme Výbor
v úvahu zvláštní problémy na úseku přípravy a uplatňování
technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody
a zvláštní vývoj a obchodní potřeby rozvojové členské země, jakož
i stupeň jejího technologického rozvoje, které mohou ztěžovat její
schopnost řádně plnit jejich závazky podle této Dohody. Výbor
vezme zejména v úvahu zvláštní problémy nejméně rozvinutých
členských zemí.
12.9. Během konzultací budou mít vyspělé členské země na
zřeteli zvláštní potíže, s nimiž se rozvojové členské země setkaly
při tvorbě a zavádění norem a technických předpisů a postupů pro
posuzování shody a ve snaze pomoci rozvojovým členským zemím
v jejich úsilí v tomto směru vezmou vyspělé členské země v úvahu
zvláštní potřeby rozvojových zemí v oblasti financování, obchodu
a rozvoje.
12.10.Výbor bude pravidelně přezkoumávat zvláštní a rozdílné
zacházení, uvedené v této Dohodě a poskytované rozvojovým členským
zemím na národní a mezinárodní úrovni.
INSTITUCE, KONZULTACE A ŘEŠENÍ SPORŮ
Čl.13
Výbor pro technické překážky obchodu
13.1. Tímto se zřizuje Výbor pro technické překážky obchodu,
který bude složen ze zástupců každého z Členů. Výbor zvolí svého
předsedu a bude se scházet podle potřeby, nejméně však jednou za
rok, aby umožnil Členům konzultovat jakoukoliv záležitost,
týkající se působení této Dohody nebo podpory jejich cílů a plnil
ty povinnosti, které jsou mu svěřeny touto Dohodou nebo Členy.
13.2. Výbor zřídí pracovní skupiny nebo jiné vhodné orgány,
které budou vykonávat ty povinnosti, které jim budou svěřeny
Výborem v souladu s příslušnými ustanoveními této Dohody.
13.3. Rozumí se, že by mělo být zamezeno zbytečnému
zdvojování prací podle této Dohody a prací vlád v ostatních
technických orgánech. Výbor přešetří tento problém s cílem takové
zdvojování co nejvíce snížit.
Čl.14
Konzultace a řešení sporů
14.1. Konzultace a řešení sporů v jakékoliv záležitosti,
týkající se působení této Dohody, budou probíhat pod záštitou
Orgánu pro řešení sporů a budou se uskutečňovat mutatis mutandis
podle ustanovení článků XXII a XXIII GATT 1994, jak jsou
propracována a uplatňována Ujednáním o řešení sporů.
14.2. Na žádost kterékoli sporné strany nebo z její vlastní
iniciativy může skupina odborníků vytvořit technickou skupinu
expertů, která bude pomáhat při řešení otázek technické povahy
a bude od expertů požadovat podrobná posouzení.
14.3. Technické skupiny expertů se budou řídit postupy,
uvedenými v příloze 2.
14.4. Výše uvedená ustanovení, týkající se řešení sporů,
mohou být použita v případech, kdy Člen má za to, že jiný Člen
nedosáhl uspokojivých výsledků podle článků 3, 4, 7, 8 a 9 a že
jeho obchodní zájmy jsou významně dotčeny. V tomto ohledu budou
takové výsledky rovnocenné těm, jako kdyby dotyčný orgán byl
Členem.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl.15
Závěrečná ustanovení
Výhrady
15.1. K žádnému ustanovení této Dohody nemohou být uplatněny
výhrady bez souhlasu ostatních Členů.
Přezkoumání
15.2. Každý Člen bude ihned poté, kdy pro něj Dohoda o WTO
vstoupí v platnost, informovat Výbor o opatřeních, existujících
nebo přijatých, s cílem zajistit provádění této Dohody. Všechny
pozdější změny takových opatření budou rovněž oznámeny Výboru.
15.3. Výbor bude každoročně přezkoumávat plnění a uplatňování
této Dohody se zřetelem na její cíle.
15.4. Nejpozději koncem třetího roku od data vstupu
v platnost Dohody o WTO a na konci každého dalšího tříletého
období Výbor přezkoumá působení a uplatňování této Dohody, včetně
ustanovení, týkajících se transparentnosti s cílem doporučit
úpravu práv a povinností, které z ní vyplývají v případech, kdy to
bude nezbytné, aby se zajistila vzájemná ekonomická výhodnost
a vyváženost práv a povinností, aniž by byla dotčena ustanovení
článku 12. Berouce zřetel mimo jiné ke zkušenostem, získaným při
uplatňování této Dohody, předloží Výbor tam, kde to bude vhodné,
Radě pro obchod zbožím návrhy na změny textu této Dohody.
Přílohy
15.5. Přílohy k této Dohodě tvoří její nedílnou součást.
PŘÍL.1
POJMY A JEJICH DEFINICE PRO ÚČELY TÉTO DOHODY
Pojmy, uvedené v šestém vydání Instrukce ISO/IEC 1) 2: 1991
- Všeobecné pojmy a jejich definice, týkající se normalizace
a souvisejících činností, budou mít, pokud budou použity v této
Dohodě, stejný význam, který jim byl dán v definicích zmíněné
Instrukce, berouce přitom v úvahu, že služby jsou z působnosti
této Dohody vyloučeny.
Pro účely této Dohody však budou použity následující
definice:
1. Technický předpis
Dokument, který určuje charakteristiku výrobků nebo k nim se
vztahující postupy a výrobní metody, včetně vhodných
administrativních ustanovení, jejichž dodržování je závazné. Může
také zahrnovat nebo se výhradně týkat terminologie, symbolů,
předpisů o balení, značení nebo označování výrobku, výrobního
postupu nebo metody.
Vysvětlivka
Definice v ISO/IEC Instrukci 2 není uzavřená, ale je založena
na tzv. "stavebnicovém systému".
2. Norma
Dokument, schválený uznaným orgánem, který poskytuje pro
obecné a opakované použití pravidla, pokyny nebo charakteristiky
výrobků nebo k nim se vztahujících postupů a výrobních metod,
jejichž dodržování není závazné. Může také zahrnovat nebo se
výhradně týkat terminologie, symbolů, předpisů o balení, značení
nebo označování výrobku, výrobního postupu nebo metody.
Vysvětlivka
Pojmy tak, jak jsou definovány v ISO/IEC Instrukci 2,
zahrnují výrobky, postupy a služby. Tato Dohoda se zabývá pouze
technickými předpisy, normami a postupy pro posuzování shody ve
vztahu k výrobkům nebo postupům a výrobním metodám. Normy tak, jak
jsou definovány ISO/IEC Instrukci 2, mohou být závazné nebo
nezávazné. Pro účely této Dohody jsou normy definovány jako
nezávazné a technické předpisy jako závazné dokumenty. Normy,
které jsou vypracovány mezinárodním normalizačním společenstvím,
jsou založeny na konsensu. Tato Dohoda zahrnuje také dokumenty,
které nejsou založené na konsensu.
3. Postupy pro posuzování shody
Jakýkoliv postup, použitý přímo nebo nepřímo k posouzení
toho, zda jsou příslušná ustanovení technických předpisů nebo
norem splněny.
Vysvětlivka
Postupy pro posuzování shody zahrnují mimo jiné postupy pro
vzorkování, testy a inspekci; vyhodnocování, ověřování
a zajišťování shody; registraci, akreditaci a schvalování a také
jejich kombinace.
4. Mezinárodní orgán nebo systém
Orgán nebo systém, který umožňuje členství příslušným orgánům
všech Členů.
5. Regionální orgán nebo systém
Orgán nebo systém, který umožňuje členství příslušným orgánům
pouze některých Členů.
6. Orgán ústřední vlády
Ústřední vláda, její ministerstva a úřady nebo další orgány,
podřízené kontrole ústřední vlády ve vztahu k příslušné činnosti.
Vysvětlivka
V případě Evropských společenství se používají ustanovení,
upravující orgány ústřední vlády. Regionální orgány nebo systémy
posuzování shody však mohou být v rámci Evropských společenství
zřízeny a v takových případech by se na ně měla ustanovení této
Dohody o regionálních orgánech nebo systémech posuzování shody
vztahovat.
7. Orgán místní vlády
Výkonné státní orgány, jiné než ústřední vláda (například
států, provincií, zemí 2), kantonů, městské samosprávy atd.),
jejich ministerstva, úřady nebo jakékoliv orgány, podřízené
kontrole těchto vlád ve vztahu k příslušné činnosti.
8. Nevládní orgán
Orgán, jiný než orgán ústřední vlády nebo orgán místní vlády,
včetně nevládního orgánu, který má pravomoc uplatňovat technické
předpisy.
PŘÍL.2
TECHNICKÉ SKUPINY EXPERTŮ
Následující postupy se budou uplatňovat na technické skupiny
expertů, které jsou zřízeny v souladu s ustanoveními článku 14.
1. Technické skupiny expertů jsou podřízeny skupině
odborníků. Jejich zmocnění a podrobné pracovní postupy budou
stanoveny skupinou odborníků, které podají zprávu.
2. Účast v technických skupinách expertů bude omezena na
osoby odborně zdatné a zkušené v příslušné oblasti.
3. Občané sporných stran nebudou členy technické skupiny
expertů bez vzájemné dohody sporných stran, ledaže na základě
výjimečných okolností skupina odborníků usoudí, že potřebu
specializované vědecké expertizy nelze uspokojit jinak. Vládní
úředníci sporných stran nebudou v technických skupinách expertů
působit. Členové technických skupin expertů v nich budou působit
osobně a nikoli jako zástupci vlády ani jako zástupci jakékoli
organizace. Vlády nebo organizace jim proto nebudou dávat pokyny,
pokud jde o záležitosti, jimiž se technická skupina expertů
zabývá.
4. Technické skupiny expertů mohou konzultovat a vyžadovat
informace a technické rady od jakéhokoliv zdroje, který považují
za vhodný. Dříve, než si technická skupina expertů takové
informace nebo rady od zdroje, který je v pravomoci Člena, vyžádá,
bude vládu tohoto Člena informovat. Kterýkoli Člen odpoví
bezodkladně a úplně na jakoukoli žádost technické skupiny expertů
o takovou informaci, kterou technická skupina expertů považuje za
potřebnou a přiměřenou.
5. Sporné strany budou mít přístup ke všem příslušným
informacím, poskytnutým technické skupině expertů, pokud nemají
důvěrnou povahu. Důvěrné informace, poskytnuté technické skupině
expertů, nebudou zveřejněny bez formálního souhlasu vlády,
organizace nebo osoby, která informace poskytla. V případě, že
tyto informace byly technickou skupinou expertů požadovány, ale
zveřejnění těchto informací nebylo technické skupině expertů
povoleno, bude vládou, organizací nebo osobou, která je poskytla,
zpracován jejich nedůvěrný výtah.
6. Technická skupina expertů předloží příslušným Členům návrh
zprávy s cílem získat jejich připomínky a vzít je v úvahu, pokud
to bude přiměřené, v závěrečné zprávě, která bude rozeslána,
jakmile bude předložena skupině odborníků, také příslušným
Členům.
PŘÍL.3
KODEX SPRÁVNÉ PRAXE PRO PŘÍPRAVU, PŘIJÍMÁNÍ A UPLATŇOVÁNÍ NOREM
Všeobecná ustanovení
A. Pro účely tohoto Kodexu se budou používat definice,
uvedené v příloze 1 k této Dohodě.
B. Přístup k tomuto Kodexu je otevřen kterémukoli
normalizačnímu orgánu na území Člena WTO bez ohledu na to, zda se
jedná o orgán ústřední vlády, orgán místní vlády nebo nevládní
orgán; jakémukoliv vládnímu regionálnímu normalizačnímu orgánu,
jehož jeden nebo více členů jsou Členové WTO; a jakémukoliv
nevládnímu regionálnímu normalizačnímu orgánu, jehož jeden nebo
více členů jsou umístěni na území Člena WTO (dále společně
nazývané "normalizační orgány" a jednotlivě "normalizační orgán").
C. Normalizační orgány, které tento Kodex přijaly nebo z něj
vystoupily, oznámí tuto skutečnost Informačnímu středisku ISO/IEC
v Ženevě. Notifikace bude zahrnovat jméno a adresu příslušného
orgánu a rozsah jeho současných a očekávaných normalizačních
činností. Notifikace může být zaslána buď přímo Informačnímu
středisku ISO/IEC nebo prostřednictvím národního členského orgánu
ISO/IEC nebo, přednostně, prostřednictvím příslušného národního
člena nebo mezinárodní pobočky ISONET podle toho, co bude
vhodnější.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
D. Ve vztahu k normám poskytne normalizační orgán výrobkům,
pocházejícím z území kteréhokoli jiného Člena WTO neméně příznivé
zacházení, než jaké je poskytováno obdobným výrobkům domácího
původu a obdobným výrobkům, pocházejícím z jakékoliv jiné země.
E. Normalizační orgán zajistí, aby normy nebyly připravovány,
přijímány nebo uplatňovány s cílem nebo důsledkem vytvářet
zbytečné překážky mezinárodního obchodu.
F. Existují-li mezinárodní normy nebo jsou před dokončením,
normalizační orgán použije je nebo jejich příslušné části jako
základu pro normy, které vyvíjí, s výjimkou případů, kdy tyto
mezinárodní normy nebo jejich příslušné části jsou neúčinné nebo
nevhodné, například pro nedostačující úroveň ochrany nebo pro
podstatné klimatické nebo geografické faktory nebo podstatné
technologické problémy.
G. S cílem harmonizovat normy na co nejširším možném základě
se bude normalizační orgán plně v rámci možností svých zdrojů
a vhodným způsobem podílet na vypracování mezinárodních norem
příslušnými normalizačními orgány, týkajících se záležitostí, pro
které buď již normy byly přijaty nebo je hodlají přijmout. Pro
normalizační orgány na území Člena se bude účast na jednotlivých
mezinárodních normalizačních činnostech, kdykoliv to bude možné,
uskutečňovat prostřednictvím jedné delegace, která bude zastupovat
všechny normalizační orgány na území, které přijaly nebo hodlají
přijmout normy pro záležitost, ke které se mezinárodní
normalizační činnost vztahuje.
H. Normalizační orgán na území Člena vyvine veškeré úsilí
k tomu, aby vyloučil zdvojování nebo překrývání s prací jiných
normalizačních orgánů na státním území nebo s prací příslušných
mezinárodních nebo regionálních normalizačních orgánů. Vyvine dále
veškeré úsilí k tomu, aby bylo dosaženo národního konsensu
s normami, které vypracovává. Podobně regionální normalizační
orgán vyvine veškeré úsilí k tomu, aby se vyhnul zdvojování nebo
překrývání s prací příslušných mezinárodních normalizačních
orgánů.
I. Kde je to vhodné, bude normalizační orgán specifikovat
normy na základě výrobních požadavků v provozních podmínkách spíše
než v konstrukčních nebo popisných charakteristikách.
J. Nejméně jednou za šest měsíců zveřejní normalizační orgán
pracovní program, obsahující jeho název a adresu, normy, které
právě připravuje a normy, které přijal v předcházejícím období.
Norma je připravována od okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí
normu vypracovat až do okamžiku, kdy norma byla přijata. Názvy
návrhů specifických norem budou na žádost poskytnuty v jazyce
anglickém, francouzském nebo španělském. Oznámení o existenci
pracovního programu bude zveřejněno v domácí nebo, pokud to bude
vyžadovat situace, v regionální publikaci o normalizačních
aktivitách.
Pracovní program bude, podle pravidel ISONET, pro každou
normu určovat příslušnou klasifikaci k dané záležitosti, stupeň
dosažený při vypracovávání normy a odkazy na mezinárodní normy,
které byly použity jako základ. Nejpozději v době zveřejnění svého
pracovního programu oznámí normalizační orgán jeho existenci
Informačnímu středisku ISO/IEC v Ženevě.
Oznámení bude obsahovat název a adresu normalizačního orgánu,
název a číslo publikace, ve které je pracovní program zveřejněn,
období, kterého se program týká, jeho cena (pokud není zdarma)
a jakým způsobem a kde může být získán. Oznámení může být zasláno
buď přímo Informačnímu středisku ISO/IEC nebo přednostně
prostřednictvím příslušného národního člena nebo mezinárodní
pobočky ISONET.
K. Národní člen ISO/IEC vyvine veškeré úsilí k tomu, aby se
stal členem ISONET nebo jmenuje jiný orgán, aby se stal jeho
členem a dosáhl co možná nejpokročilejšího typu členství v ISONET.
Ostatní normalizační orgány vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby
dosáhly přidružení k členu ISONET.
L. Před přijetím normy poskytne normalizační orgán
zainteresovaným stranám na území Člena WTO alespoň šedesátidenní
lhůtu pro předložení připomínek k návrhu normy. Tato lhůta však
může být zkrácena v případech, kdy vzniknou nebo hrozí, že
vzniknou vážné problémy, spojené s bezpečností, zdravím nebo
ochranou životního prostředí. Nejpozději na začátku období pro
předkládání připomínek zveřejní normalizační orgán oznámení
o lhůtě pro předkládání připomínek v publikaci, uvedené v odstavci
J. Toto oznámení bude, pokud to bude možné, obsahovat sdělení, zda
se návrh normy odchyluje od příslušných mezinárodních norem.
M. Na žádost kterékoli zainteresované strany na území Člena
WTO jí normalizační orgán ihned poskytne nebo zařídí, aby jí byl
poskytnut, výtisk návrhu normy, který předložil k připomínkám.
Jakékoliv poplatky za tuto službu budou, s výjimkou skutečných
nákladů na odeslání, pro zahraniční i domácí stranu stejné.
N. Normalizační orgán vezme při dalším zpracovávání normy
v úvahu připomínky, které obdržel během lhůty pro jejich
předkládání. Připomínky, obdržené prostřednictvím normalizačních
orgánů, které přistoupily k tomuto Kodexu správné praxe, budou na
požádání zodpovězeny co možná nejrychleji. Odpověď bude zahrnovat
vysvětlení, proč je odchylka od příslušných mezinárodních norem
nutná.
O. Jakmile bude norma přijata, bude bezodkladně zveřejněna.
P. Na žádost kterékoli zainteresované strany na území Člena,
WTO jí normalizační orgán ihned poskytne nebo zařídí, aby jí byl
poskytnut, výtisk jeho posledního pracovního programu nebo normy,
kterou vypracoval. Jakékoliv poplatky za tuto službu budou,
s výjimkou skutečných nákladů na odeslání, pro zahraniční i domácí
stranu stejné.
Q. Normalizační orgán příznivě posoudí a poskytne vhodnou
příležitost pro konzultace o připomínkách, týkajících se působení
tohoto Kodexu, předložených normalizačními orgány, které přijaly
tento Kodex správné praxe. Vyvine nestranné úsilí k vyřešení
jakékoliv stížnosti.
DOHODA
O OBCHODNÍCH ASPEKTECH INVESTIČNÍCH OPATŘENÍ
Členové,
berouce v úvahu, že v Deklaraci z Punta del Este se ministři
shodli, že "po přezkoumání působení článků GATT, vztahujících se
k omezujícím a narušujícím účinkům investičních opatření na
obchod, by měla jednání vypracovat další vhodná ustanovení, jež se
ukáží jako nutná k tomu, aby nedocházelo k podobným nepříznivým
vlivům na obchod";
přejíce si podporovat rozvoj a postupnou liberalizaci
světového obchodu a usnadnit zahraniční investice s cílem zvýšit
hospodářský růst všech obchodních partnerů, zejména rozvojových
členských zemí, při zajištění volné soutěže;
berouce v úvahu zvláštní obchodní, rozvojové a finanční
potřeby rozvojových členských zemí, zejména nejméně rozvinutých
členských zemí;
uznávajíce, že určitá investiční opatření mohou mít omezující
a narušující účinky;
dohodli se takto:
Čl.1
Rozsah působnosti
Tato Dohoda se vztahuje pouze na investiční opatření,
týkající se obchodu zbožím (dále uváděná jako "TRIM" 1).
Čl.2
Národní zacházení a množstevní omezení
1. Aniž by byla dotčena ostatní práva a povinnosti,
vyplývající z GATT 1994, žádný Člen neuplatní TRIM, které by bylo
neslučitelné s ustanovením článku III nebo článku XI GATT 1994.
2. Seznam příkladů TRIM, která jsou neslučitelná se závazkem
národního zacházení, stanoveným v odstavci 4 článku III GATT 1994
a se závazkem všeobecného odstranění množstevních omezení,
stanoveným v odstavci 1 článku XI GATT 1994, je obsažen v příloze
k této Dohodě.
Čl.3
Výjimky
Všechny výjimky podle GATT 1994 se budou přiměřeně vztahovat
na ustanovení této Dohody.
Čl.4
Rozvojové členské země
Rozvojové členské země se budou moci dočasně odchýlit od
ustanovení článku 2 v rozsahu a způsobem, kterým článek XVIII GATT
1994, Ujednání o ustanoveních o platební bilanci GATT 1994
a Deklarace o obchodních opatřeních, přijatých z důvodů platební
bilance, přijatá 28. listopadu 1979 (BISD 26S/205-209), dovolují
Členům odchýlit se od ustanovení článků III a XI GATT 1994.
Čl.5
Notifikace a přechodná opatření
1. Během 90 dní od data vstupu v platnost Dohody o WTO
oznámí Členové Radě pro obchod zbožím všechna TRIM, jež uplatňují
a jež nejsou v souladu s ustanoveními této Dohody. Tato TRIM,
která mají obecné nebo specifické použití, budou oznámena, včetně
jejich hlavních znaků 1).
2. Každý Člen zruší všechna TRIM, oznámená podle
odstavce 1, do dvou let od data vstupu v platnost Dohody o WTO
v případě rozvinutých členských zemí, do pěti let v případě
rozvojových členských zemí a do sedmi let v případě nejméně
rozvinutých členských zemí.
3. Na požádání může Rada pro obchod zbožím prodloužit
přechodné období pro odstranění TRIM, oznámených podle
odstavce 1, rozvojové členské zemi, včetně nejméně rozvinuté
členské země, která prokáže konkrétní obtíže při plnění ustanovení
této Dohody. Při zvažování takové žádosti vezme Rada pro obchod
zbožím v úvahu individuální rozvojové, finanční a obchodní potřeby
dotyčného Člena.
4. Během přechodného období nebude Člen měnit podmínky
žádného TRIM, oznámeného podle odstavce 1, jež by se lišily od
podmínek, existujících k datu vstupu v platnost Dohody o WTO tak,
že by zvyšovaly neslučitelnost s ustanoveními článku 2. Na TRIM,
zavedená méně než 180 dní před datem vstupu v platnost Dohody
o WTO, se nebudou vztahovat výhody z přechodných ustanovení
uvedených v odstavci 2.
5. Bez ohledu na ustanovení článku 2 může Člen, aby
neznevýhodnil existující podniky, na něž se vztahují TRIM,
oznámená podle odstavce 1, použít v přechodném období stejné TRIM
pro novou investici
(i) tehdy, jestliže výrobky takové investice
jsou obdobné jako výrobky již existujících podniků,
(ii) tehdy,
kdy je nutné vyhnout se narušení podmínek soutěže mezi novou
investicí a již existujícími podniky. Každé takto použité TRIM pro
novou investici musí být oznámeno Radě pro obchod zbožím. Podmínky
takového TRIM budou, pokud jde o jejich účinky na hospodářskou
soutěž, rovnocenné podmínkám, platným pro již existující podniky
a vyprší ve stejnou dobu.
Čl.6
Transparentnost
1. V souvislosti s TRIM Členové potvrzují svůj závazek
k povinnostem, týkajícím se transparentnosti a oznamování,
uvedeným v článku X GATT 1994, v závazku, týkajícím se
"Oznamování", obsaženém v Ujednání o oznamování, konzultaci,
řešení sporů a dohledu, přijatém 28. listopadu 1979 a v Rozhodnutí
ministrů o oznamovacích postupech, přijatém 15. dubna 1994.
2. Každý Člen oznámí Sekretariátu publikace, v nichž budou
uvedena TRIM, včetně opatření, užívaných regionálními a místními
vládami a orgány na jejich území.
3. Každý Člen s porozuměním posoudí žádosti o informace
a poskytne patřičnou možnost pro konzultace o jakýchkoli otázkách,
vyplývajících z této Dohody, vznesených jiným Členem. V souladu
s článkem X GATT 1994 není žádný ze Členů povinen poskytnout
informace, jejichž oznámení by ohrožovalo dodržování zákonů nebo
bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškozovalo
oprávněné obchodní zájmy jednotlivých státních či soukromých
podniků.
Čl.7
Výbor pro obchodní aspekty investičních opatření
1. Tímto se zřizuje Výbor pro obchodní aspekty investičních
opatření (dále uváděný jako "Výbor"), v němž je členství otevřeno
všem Členům. Výbor zvolí vlastního předsedu a místopředsedu a bude
se scházet nejméně jednou ročně, jakož i na žádost kteréhokoli
Člena.
2. Výbor bude plnit povinnosti, jež mu stanoví Rada pro
obchod zbožím a poskytne Členům možnost konzultovat jakékoli
otázky, týkající se působení a uplatňování této Dohody.
3. Výbor bude průběžně sledovat působení a uplatňování této
Dohody a bude o tom podávat každoročně zprávu Radě pro obchod
zbožím.
Čl.8
Konzultace a řešení sporů
Ustanovení článků XXII a XXIII GATT 1994, jak jsou
rozpracována a uplatňována Dohodou o řešení sporů, se budou
uplatňovat na konzultace a řešení sporů podle této Dohody.
Čl.9
Přezkoumání, prováděné Radou pro obchod zbožím
Nejpozději pět let od data vstupu v platnost Dohody o WTO
přezkoumá Rada pro obchod zbožím působení této Dohody a případně
navrhne Konferenci ministrů změny jejího znění. Při tomto
přezkoumání Rada pro obchod zbožím zváží, zda by Dohoda měla být
doplněna ustanoveními o investiční politice a politice v oblasti
hospodářské soutěže.
PŘÍLOHA
Seznam příkladů TRIM
1. TRIM, jež jsou neslučitelná se závazky národního
zacházení podle ustanovení odstavce 4 článku III GATT 1994,
zahrnují TRIM, která jsou povinná či vynutitelná podle domácího
práva nebo správních rozhodnutí, nebo musí být dodržována pro
získání výhody a která vyžadují:
a) nákup nebo užívání výrobků domácího původu nebo z domácího
zdroje jakýmkoliv podnikem, specifikovaných buď podle
konkrétních výrobků, objemu či hodnoty výrobků nebo podle
poměrné části objemu či hodnoty jeho domácí výroby; nebo
b) aby nákupy či užívání podnikem dovezených výrobků se omezily
na množství v poměru k objemu či hodnotě domácích výrobků,
které podnik vyváží.
2. TRIM, neslučitelná se závazkem všeobecného zrušení
množstevních omezení podle ustanovení odstavce 1 článku XI GATT
1994, zahrnují TRIM, která jsou povinná nebo vynutitelná podle
domácího práva nebo správních rozhodnutí nebo musí být dodržována
pro získání výhody a která omezují:
a) dovoz výrobků, užívaných podnikem nebo týkajících se jeho
domácí výroby buď všeobecně nebo do výše, vztahující se
k objemu či hodnotě místní výroby, kterou vyváží;
b) dovoz výrobků, užívaných podnikem nebo vztahujících se k jeho
domácí výrobě omezením jeho přístupu k devizám do výše
v poměru k přílivu deviz, který lze podniku připsat;
c) vývoz nebo prodej pro vývoz výrobků podnikem, specifikovaných
podle jednotlivých výrobků, podle objemu či hodnoty výrobků
nebo podle poměrné části objemu či hodnoty jeho domácí
výroby.
DOHODA
O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU VI
VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU 1994
Členové se dohodli takto:
ČÁST I
Čl.1
Zásady
Antidumpingové opatření bude uplatňováno za okolností,
uvedených v článku VI GATT 1994 a podle šetření, zahájeného 1)
a prováděného v souladu s ustanoveními této Dohody. Následující
ustanovení upravují uplatňování článku VI GATT 1994, pokud bylo
opatření přijato podle antidumpingových právních předpisů.
Čl.2
Zjišťování dumpingu
2.1. Pro účely této Dohody může být výrobek považován za
dumpingový, t.j. uvedený na trh jiné země za nižší, než je
normální hodnota, jestliže vývozní cena výrobku, vyváženého
z jedné země do druhé, je nižší než je při běžném obchodu
srovnatelná cena obdobného výrobku, určeného pro spotřebu ve
vývozní zemi.
2.2. Jestliže nejsou žádné prodeje obdobného výrobku při
běžném obchodu na domácím trhu vývozní země nebo když pro zvláštní
situaci na trhu nebo nízký objem prodejů na domácím trhu vývozní
země 2) takové prodeje nedovolují řádné srovnání, dumpingové
rozpětí bude určeno srovnáním se srovnatelnou cenou obdobného
výrobku, vyváženého do některé třetí země za předpokladu, že tato
cena je reprezentativní nebo srovnáním s výrobními náklady v zemi
původu, zvýšenými o rozumnou částku, představující
administrativní, prodejní a všeobecné náklady a zisk.
2.2.1. Prodeje obdobného výrobku na domácím trhu vývozní země nebo
prodeje do třetí země za cenu pod výrobními (pevnými
a variabilními) náklady za jednotku, zvýšenou
o administrativní, prodejní a všeobecné náklady, mohou být
pokládány za takové, které nejsou běžným obchodem z důvodu
jejich ceny a nemusí být brány na zřetel při zjišťování
normální hodnoty pouze, pokud úřady 3) zjistí, že takové
prodeje byly učiněny během delšího časového období 4)
v podstatném množství 5) a za ceny, které nezajišťují
pokrytí všech nákladů během přiměřeného časového období.
Jestliže ceny, které jsou nižší než náklady za jednotku
v době prodeje, jsou vyšší než vážený průměr nákladů za
jednotku v období šetření, budou tyto ceny považovány za
takové, které zabezpečují pokrytí nákladů během rozumného
časového období.
2.2.1.1. Pro účely odstavce 2 budou náklady obvykle
počítány na základě údajů, které vlastní dovozce
nebo výrobce, účastnící se šetření s tím, že
takové údaje jsou v souladu s všeobecně přijatými
účetními zásadami vývozní země a přiměřeně
odrážejí náklady, spojené s výrobou a prodejem
výrobku, o který se jedná. Úřady posoudí všechny
dosažitelné důkazy o řádném rozvržení nákladů,
včetně těch, které byly dány k dispozici vývozcem
nebo výrobcem během šetření za předpokladu, že
taková rozvržení byla v minulosti použita vývozcem
nebo výrobcem, zvláště ve vztahu k stanovení
vhodných amortizačních období a období cenových
poklesů a slev na kapitálové výdaje a ostatní
rozvojové náklady. Pokud jsou již v rozvržení
nákladů podle tohoto pododstavce odraženy, náklady
budou upraveny přiměřeně pro ty neopakující se
položky nákladů, které přinášejí výhodu budoucí
a/nebo současné výrobě nebo za okolností, za nichž
jsou náklady během období šetření ovlivněny
zahájením činnosti 6).
2.2.2. Pro účely odstavce 2 se budou částky, odpovídající
administrativním, prodejním a všeobecným nákladům
a ziskům, opírat o skutečné údaje, týkající se výroby
a prodejů při běžném obchodu obdobného výrobku vývozcem
nebo výrobcem, účastnícím se šetření. Pokud takové částky
nemohou být zjištěny takto, mohou být zjištěny na základě:
( i) skutečných částek, které příslušný vývozce nebo
výrobce, pokud jde o výrobu a prodeje stejné obecné
kategorie výrobků, vydal nebo obdržel na domácím trhu
země původu;
( ii) váženého průměru skutečných částek, vydaných
a obdržených ostatními vývozci nebo výrobci,
účastnícími se šetření, pokud jde o výrobu a prodeje
obdobného výrobku na domácím trhu země původu;
(iii) kterékoli jiné přiměřené metody za předpokladu, že
takto stanovená částka, odpovídající zisku,
nepřesáhne zisk běžně dosahovaný jinými vývozci nebo
výrobci za prodeje výrobků stejné obecné kategorie na
domácím trhu v zemi původu.
2.3. V případech, kdy neexistuje vývozní cena nebo kdy se
jeví příslušným úřadům vývozní cena nespolehlivá kvůli asociačnímu
nebo kompenzačnímu ujednání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí
stranou, může být vývozní cena konstruována na základě ceny, za
kterou jsou dovezené výrobky poprvé prodány nezávislému
kupujícímu, nebo jestliže výrobky nejsou prodány nezávislému
kupujícímu, nebo nejsou prodány ve stavu, v jakém byly dovezeny,
na takovém rozumném základě, jaký mohou úřady určit.
2.4. Správné porovnání bude provedeno mezi vývozní cenou
a normální hodnotou. Toto porovnání bude provedeno na bázi
stejných obchodních podmínek, obvykle při podmínce "ze závodu"
a s ohledem na prodeje, uskutečněné, pokud možno, téměř ve stejném
čase. Vždy budou, podle okolností, řádně vzaty v úvahu rozdíly,
ovlivňující srovnatelnost cen, včetně rozdílů v podmínkách
obchodu, zdanění, úrovně obchodů, množství, fyzických vlastnostech
a všechny ostatní rozdíly, u nichž je rovněž zřejmé, že ovlivňují
cenové srovnání 7). V případech, uvedených v odstavci 3 článku 2,
budou brány v úvahu náklady, včetně cel a daní, vzniklé mezi
dovozem a dalšími prodeji, jakož i vzniklé zisky. Jestliže
v těchto případech bylo ovlivněno cenové srovnání, úřady stanoví
normální hodnotu na úrovni obchodu, odpovídající úrovni obchodu za
konstruovanou vývozní cenu nebo vezmou řádně v úvahu skutečnosti,
které tento odstavec umožňuje použít. Úřady oznámí dotyčným
stranám, které informace jsou nezbytné k zajištění správného
srovnání a nebudou je nerozumně zatěžovat takovými důkazy.
2.4.1. Pokud cenové srovnání podle odstavce 4 vyžaduje přepočet
měn, bude takový přepočet proveden při směnném kursu v den
prodeje 8), za předpokladu, že prodej zahraniční měny na
termínových trzích je přímo spojen s dotyčným prodejem pro
vývoz a bude použit směnný kurs při termínovém prodeji.
Pohyb kursů nebude brán v úvahu a úřady poskytnou vývozcům
nejméně 60 dní na úpravu svých vývozních cen, aby odrážely
trvající pohyby, zaznamenané během období šetření.
2.4.2. Pokud ustanovení, upravující správné srovnání podle
odstavce 4, nestanoví jinak, bude existence dumpingového
rozpětí v průběhu šetření obvykle stanovena na základě
srovnání váženého průměru normální hodnoty s váženým
průměrem cen všech srovnatelných vývozních obchodů nebo
srovnáním normální hodnoty a vývozních cen v jednotlivých
obchodních případech navzájem. Normální hodnota stanovená
na základě váženého průměru může být srovnána s cenami
jednotlivých vývozních obchodů, jestliže úřady zjistí, že
se struktura exportních cen výrazně liší mezi různými
kupujícími, oblastmi nebo časovými obdobími a jestliže je
poskytnuto vysvětlení, proč takové rozdíly nemohou být
brány v úvahu při použití srovnání jednotlivých vážených
průměrů navzájem nebo jednotlivých obchodních případů
navzájem.
2.5. V případech, kdy výrobky nejsou dováženy přímo ze země
původu, ale jsou vyváženy dovážejícímu Členu ze
zprostředkovatelské země, budou ceny, za které jsou výrobky
prodávány ze země vývozu dovážejícímu Členu, obvykle srovnávány se
srovnatelnou cenou v zemi vývozu. Srovnání může být nicméně
provedeno s cenou v zemi původu, jestliže jsou například výrobky
pouze převáženy přes zemi vývozu nebo takové výrobky nejsou v zemi
vývozu vyrobeny nebo pro ně neexistuje srovnatelná cena.
2.6. V této Dohodě bude výraz "obdobný výrobek" vykládán jako
výrobek, který je shodný, t.j. podobný ve všech ohledech
s posuzovaným výrobkem nebo není-li takový výrobek k dispozici,
jiný výrobek, který, ačkoliv není obdobný ve všech ohledech, má
vlastnosti, úzce se podobající vlastnostem posuzovaného výrobku.
2.7. Tento článek se nedotýká druhého Dodatkového ustanovení
k odstavci 1 článku VI v příloze I ke GATT 1994.
Čl.3
Zjišťování újmy 9)
3.1. Zjištění újmy pro účely článku VI GATT 1994 bude
založeno na skutečných důkazech a bude zahrnovat objektivní
přezkoumání jak a) objemu dumpingových dovozů a účinků
dumpingových dovozů na ceny na domácím trhu obdobných výrobků, tak
i b) následného vlivu těchto dovozů na domácí výrobce těchto
výrobků.
3.2. Pokud jde o objem dumpingových dovozů, úřady provádějící
šetření posoudí, zda došlo k významnému zvýšení dumpingových
dovozů, buď v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo
spotřebě dovážejícího Člena. Pokud jde o účinek dumpingových
dovozů na ceny, úřady provádějící šetření posoudí, zda
dumpingovými dovozy došlo k významnému podtržení cen ve srovnání
s cenou obdobného výrobku dovážejícího Člena nebo zda účinek
takových dovozů jinak významnou měrou snižuje ceny nebo zabraňuje
vzestupu cen, ke kterému by jinak významnou měrou došlo. Jeden
z těchto činitelů nebo několik z nich nemůže nezbytně poskytnout
rozhodující vodítko.
3.3. V případech, kdy jsou současně předmětem
antidumpingových šetření dovozy výrobků z více než jedné země,
úřady provádějící šetření mohou souhrnně vyhodnotit účinky
takových dovozů pouze, pokud zjistí, že a) dumpingové rozpětí,
stanovené v poměru k dovozům z každé země je vyšší než úroveň de
minimis, jak je stanoveno v odstavci 8 článku 5 a že objem dovozů
z každé země není zanedbatelný, a b) souhrnné vyhodnocení účinků
těchto dovozů je přiměřené, s ohledem na podmínky soutěže mezi
dováženými výrobky a na podmínky soutěže mezi dováženými výrobky
a obdobným domácím výrobkem.
3.4. Přezkoumání účinku dumpingových dovozů na domácí výrobní
odvětví bude zahrnovat vyhodnocení všech příslušných ekonomických
faktorů a ukazatelů, které mají vliv na stav výrobního odvětví,
včetně skutečného a možného poklesu prodejů, zisku, výroby, podílu
na trhu, produktivity, návratnosti investic nebo využití kapacity,
faktorů, ovlivňujících domácí ceny, velikosti dumpingového
rozpětí, skutečných a možných záporných účinků na pohyb hotovosti,
zásob, zaměstnanosti, mezd, růstu, schopnosti opatřovat si kapitál
nebo investice. Tento seznam není vyčerpávající a jeden ani
několik z těchto faktorů nemůže nezbytně poskytnout rozhodující
vodítko.
3.5. Musí být prokázáno, že dumpingové dovozy způsobují
dumpingovými účinky, jak je stanoveno v odstavci 2 článku 4, újmu
ve smyslu této Dohody. Prokázání příčinné souvislosti mezi
dumpingovými dovozy a újmou domácímu výrobnímu odvětví bude
založeno na přezkoumání všech příslušných důkazů, které úřady
mají. Úřady rovněž přezkoumají všechny jiné známé faktory než
dumpingové dovozy, které současně poškozují domácí výrobní
odvětví, přičemž újmy, způsobené těmito jinými faktory, nesmí být
přisuzovány dumpingovým dovozům. Faktory, které mohou být v tomto
směru rozhodné, zahrnují mimo jiné objem a ceny dovozů neprodaných
za dumpingové ceny, snížení poptávky nebo změny struktury
spotřeby, omezující obchodní praktiky a soutěž mezi zahraničními
a domácími výrobci, rozvoj technologie a vývozní výkonnost
a produktivitu domácího výrobního odvětví.
3.6. Účinek dumpingových dovozů bude vyhodnocen ve vztahu
k domácí výrobě obdobného výrobku, jestliže dostupné údaje
umožňují samostatnou identifikaci této výroby na základě takových
kritérií, jako jsou výrobní proces a prodeje a zisky výrobců.
Jestliže taková samostatná identifikace výroby není možná, účinky
dumpingových dovozů budou vyhodnoceny přezkoumáním výroby
nejbližší skupiny nebo kategorie výrobků, která zahrnuje obdobný
výrobek, na který mohou být nezbytné informace poskytnuty.
3.7. Zjištění hrozby podstatné újmy bude založeno na faktech
a ne na pouhých tvrzeních, dohadech nebo vzdálených možnostech.
Změna okolností, která by vytvořila situaci, v níž by dumping
působil újmu, musí být jasně předvídatelná a bezprostřední 10).
Při zjišťování, zda jde o hrozbu podstatné újmy, by měly úřady
provádějící šetření posoudit mimo jiné takové faktory, jakými
jsou:
( i) významná míra zvýšení dumpingových dovozů na domácí
trh, naznačující pravděpodobnost podstatně zvýšených
dovozů;
( ii) dostatečná, volně použitelná kapacita nebo
bezprostřední a podstatné zvýšení kapacity vývozce,
naznačující pravděpodobnost podstatně zvýšených
dumpingových vývozů na trh dovážejícího Člena, přičemž
se vezme v úvahu schopnost jiných vývozních trhů
absorbovat jakékoliv další vývozy;
(iii) dovozy, uskutečňované za ceny, které budou mít za
následek významné snížení domácích cen nebo zamezení
vzestupu domácích cen a které by zřejmě zvýšily
poptávku po dalších dovozech;
( iv) zásoby výrobku, který je předmětem šetření.
Žádný z těchto faktorů nemůže sám o sobě poskytnout
rozhodující vodítko, ale souhrn posuzovaných faktorů musí vést
k závěru, že další dumpingové dovozy bezprostředně hrozí a že
pokud nebude přijato ochranné opatření, nastala by podstatná újma.
3.8. V případech, kdy dumpingové dovozy hrozí způsobit újmu,
bude uplatnění antidumpingových opatření posuzováno a rozhodnuto
o nich se zvláštní péčí.
Čl.4
Definice domácího výrobního odvětví
4.1. Pro účely této Dohody bude výraz "domácí výrobní
odvětví" vykládán tak, že se vztahuje na domácí výrobce obdobného
výrobku jako celek nebo na ty z nich, jejichž společná výroba
výrobků tvoří větší podíl celkové domácí výroby těchto výrobků
s výjimkou případů:
( i) kdy výrobci jsou ve spojení 11) s vývozci nebo dovozci
nebo jsou sami dovozci výrobků, údajně dumpingového
výrobku; pak může být termín "domácí výrobní odvětví"
vykládán tak, že se vztahuje na zbytek výrobců;
(ii) kdy za výjimečných okolností může být území Člena
v souvislosti s dotyčnou výrobou rozděleno na dva nebo
více soutěžících trhů a výrobci uvnitř každého trhu
mohou být považováni za samostatné výrobní odvětví,
jestliže:
a) výrobci uvnitř takového trhu prodávají
celou nebo téměř celou svou výrobu dotyčného výrobku na
tomto trhu a
b) poptávka na tomto trhu není v podstatné
míře uspokojována výrobci dotyčného výrobku umístěnými
jinde na tomto území.
Za těchto okolností může být újma
shledána i tam, kde větší část celkového domácího
výrobního odvětví není poškozena za předpokladu, že
dochází k soustředění dumpingových dovozů na takový
izolovaný trh a dále za předpokladu, že dumpingové
dovozy způsobují újmu výrobcům celé nebo téměř celé
výroby uvnitř tohoto trhu.
4.2. Jestliže bylo domácí výrobní odvětví vykládáno tak, že
se vztahuje na výrobce v určité oblasti, t.j. na trh vymezený
v odstavci 1 (ii), budou antidumpingová cla uložena 12) pouze
na dotyčné výrobky, určené pro konečnou spotřebu v této
oblasti. Jestliže ústavní zákon dovážejícího Člena nedovoluje
ukládání antidumpingových cel na tomto základě, může
dovážející Člen uložit antidumpingová cla bez omezení pouze
tehdy, jestliže
a) se vývozcům dostalo možnosti přestat
vyvážet za dumpingové ceny do dané oblasti a pokud se tak
nestalo, poskytnout ujištění podle článku 8, ale příslušná
ujištění v tomto ohledu nebyla bezodkladně poskytnuta a
b)
taková cla nemohou být uložena pouze na výrobky určitých
výrobců, kteří zásobují danou oblast.
4.3. V případech, kdy dvě nebo více zemí dosáhly podle
ustanovení odstavce 8 a) článku XXIV GATT 1994 takové úrovně
integrace, že mají povahu jednotného, sjednoceného trhu,
výrobní odvětví celé integrované oblasti bude považováno za
domácí výrobní odvětví uvedené v odstavci 1.
4.4. Na tento článek bude možno uplatňovat ustanovení
odstavce 6 článku 3.
Čl.5
Zahájení a další postup
5.1. Pokud ustanovení odstavce 6 nestanoví jinak, bude
šetření k zjištění existence, stupně a účinku jakéhokoliv údajného
dumpingu zahájeno na základě písemné žádosti, předložené domácím
výrobním odvětvím nebo jeho jménem.
5.2. Žádost podle odstavce 1 bude zahrnovat důkazy o a)
dumpingu, b) újmě ve smyslu článku VI GATT 1994, jak je vykládán
touto Dohodou a c) příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy
a údajnou újmou. Pouhé tvrzení, nepodložené příslušnými důkazy,
nemůže být považováno za dostatečné k tomu, aby vyhovělo
ustanovením tohoto odstavce. Žádost bude obsahovat tyto, žadateli
rozumně dostupné, informace:
( i) totožnost žadatele a uvedení objemu a hodnoty domácí
výroby obdobného výrobku žadatelem. Je-li písemná
žádost podávána jménem domácího výrobního odvětví,
žádost určí výrobní odvětví, jehož jménem je žádost
podávána seznamem všech známých domácích výrobců
obdobného výrobku (nebo svazů domácích výrobců
obdobného výrobku) a v možném rozsahu uvedením objemu
a hodnoty domácí výroby obdobného výrobku, připadající
na tyto výrobce;
( ii) úplný popis údajně dumpingového výrobku, jména dotyčné
země nebo zemí původu nebo vývozu, totožnost každého
známého vývozce nebo zahraničního výrobce a seznam
známých osob, dovážejících dotyčný výrobek;
(iii) informace o cenách, za které je dotyčný výrobek
prodáván, je-li určen pro spotřebu na domácích trzích
země nebo zemí původu nebo vývozu (nebo, kde je to
potřebné, informace o cenách, za které je výrobek
prodáván ze země nebo zemí původu nebo vývozu do třetí
země nebo třetích zemí nebo za konstruovanou hodnotu
výrobku) a informace o vývozních cenách nebo, kde je to
vhodné, o cenách, za které je výrobek poprvé prodán
nezávislému kupujícímu v zemi dovážejícího Člena;
( iv) informace o vývoji objemu údajně dumpingových dovozů,
účinek těchto dovozů na ceny obdobného výrobku na
domácím trhu a z toho vyplývající dopad těchto dovozů
na domácí výrobní odvětví, prokázaný příslušnými
faktory a ukazateli, vztahujícími se ke stavu domácího
výrobního odvětví, které jsou uvedeny v odstavcích 2
a 4 článku 3.
5.3. Úřady přezkoumají přesnost a úplnost důkazů, uvedených
v žádosti, k určení, zda jsou důkazy dostatečné pro odůvodněné
zahájení šetření.
5.4. Šetření nebude podle odstavce 1 zahájeno, pokud úřady na
základě přezkoumání, do jaké míry existuje podpora nebo nesouhlas
se žádostí podle vyjádření 13) domácích výrobců obdobného výrobku,
neurčí, že žádost byla předložena domácím výrobním odvětvím nebo
jeho jménem 14). Žádost bude považována za předloženou domácím
výrobním odvětvím nebo jeho jménem, jestliže je podporována těmi
domácími výrobci, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 %
celkové výroby obdobného výrobku té části domácího výrobního
odvětví, která vyjadřuje svou podporu nebo nesouhlas se žádostí.
Šetření však nebude zahájeno, jestliže domácí výrobci, výslovně
podporující žádost, představují méně než 25 % celkové výroby
obdobného výrobku, vyráběného domácím výrobním odvětvím.
5.5. Pokud nebylo učiněno rozhodnutí zahájit šetření, úřady
vyloučí jakékoliv zveřejnění žádosti o zahájení šetření. Nicméně
po obdržení řádně doložené žádosti a před zahájením šetření úřady
uvědomí vládu dotyčného vyvážejícího Člena.
5.6. Jestliže za zvláštních okolností příslušné úřady
rozhodnou zahájit šetření, aniž by obdržely písemnou žádost
domácího výrobního odvětví nebo jeho jménem, budou takto
postupovat pouze, pokud mají dostatečné důkazy o dumpingu, újmě
a příčinné souvislosti, jak je uvedeno v odstavci 2,
odůvodňujících zahájit šetření.
5.7. Důkazy o dumpingu i o újmě budou posuzovány současně a)
při rozhodnutí, zda zahájit šetření a b) poté, v průběhu šetření,
nejpozději v první den, kdy mohou být, v souladu s ustanoveními
této Dohody, uplatněna prozatímní opatření.
5.8. Žádost podle odstavce 1 bude zamítnuta a šetření
okamžitě ukončeno, jakmile příslušné úřady mají uspokojivě
doloženo, že nejsou dostatečné důkazy o dumpingu nebo o újmě,
které by odůvodňovaly řízení v této věci. Okamžitě bude ukončeno
šetření v případech, kdy úřady určí, že dumpingové rozpětí je na
úrovni de minimis nebo kdy objem dumpingových dovozů skutečných
nebo možných nebo újma, jsou zanedbatelné. Dumpingové rozpětí bude
považováno za de minimis, jestliže rozpětí je menší než 2 %,
vyjádřené jako procento z exportní ceny. Objem dumpingových dovozů
bude obvykle považován za zanedbatelný, jestliže je zjištěno, že
objem dumpingových dovozů z jedné země představuje méně než 3 %
dovozů obdobného výrobku dovážejícího Člena, pokud země, které
jednotlivě představují méně než 3 % dovozů obdobného výrobku
dovážejícího Člena, souhrnně nepředstavují více než 7 % dovozů
obdobného výrobku dovážejícího Člena.
5.9. Antidumpingové řízení nebude na překážku proclení.
5.10.Šetření bude, s výjimkou zvláštních okolností, uzavřeno
během jednoho roku po jeho zahájení a v žádném případě nesmí trvat
déle než 18 měsíců.
Čl.6
Důkazy
6.1. Všechny strany, zúčastněné v antidumpingovém šetření,
budou seznámeny s tím, jaké informace úřady vyžadují a bude jim
dána široká možnost předložit písemně všechny důkazy, které
považují v dotyčném šetření za významné.
6.1.1. Vývozci nebo zahraniční výrobci, kteří obdrželi dotazníky,
používané v antidumpingovém šetření, budou mít nejméně 30
dní na odpověď 15). Každá žádost o prodloužení třicetidenní
lhůty by měla být patřičně posouzena a, podle okolností
případu, by takové prodloužení mělo být poskytnuto, kdykoli
je to uskutečnitelné.
6.1.2. S výjimkou závazků o ochraně důvěrných informací budou
písemné důkazy, předložené jedním zúčastněným Členem nebo
zúčastněnou stranou, bezodkladně poskytnuty jiným
zúčastněným Členům nebo zúčastněným stranám, účastnícím se
šetření.
6.1.3. Jakmile bylo šetření zahájeno, úřady poskytnou úplný text
písemné žádosti, kterou obdržely podle odstavce 1 článku 5
známým vývozcům 16) a úřadům vyvážejícího Člena a na
požádání ho dají k dispozici jiným zúčastněným stranám,
účastnícím se šetření. Patřičná pozornost bude věnována
ochraně důvěrných informací, jak je uvedeno v odstavci 5.
6.2. Po celé antidumpingové šetření budou mít všechny
zúčastněné strany plnou možnost bránit své zájmy. Za tím účelem
úřady poskytnou na žádost příležitost všem zúčastněným stranám
setkat se se stranami s opačnými zájmy tak, aby mohly být
předkládány protichůdné názory a vyvraceny poskytnutými argumenty.
Poskytnutí takových příležitostí musí brát v úvahu potřebu ochrany
důvěrné povahy informací a přijatelnosti pro strany. Nebude
povinností žádné strany setkání se zúčastnit a opomenutí tak
učinit nebude na újmu věci této strany. Zúčastněné strany budou
mít právo předložit jiné informace k odůvodnění ústně.
6.3. Ústní informace, poskytnutá podle odstavce 2, bude úřady
brána v úvahu pouze, bude-li následně podána písemně a dána
k dispozici ostatním zúčastněným stranám, jak je uvedeno
v odstavci 1.2.
6.4. Úřady poskytnou, kdykoliv je to možné, včas příležitost
zúčastněným stranám seznámit se se všemi informacemi, významnými
pro uplatnění jejich věci, které nejsou důvěrné podle odstavce 5
a jsou používány úřady v antidumpingovém šetření, jakož i pro
přípravu argumentů na základě těchto informací.
6.5. S každou informací, která je svou povahou důvěrná
(například proto, že by její zveřejnění poskytlo významnou výhodu
pro konkurenta v soutěži nebo by mělo významný nepříznivý účinek
pro osobu, poskytující informaci nebo pro osobu, od které tato
osoba informaci získala) nebo která je poskytována na důvěrném
základě stranami, účastnícími se šetření, bude, za předpokladu
náležitého zdůvodnění, úřady jako s takovou nakládáno. Taková
informace nebude zveřejněna bez zvláštního svolení strany, která
ji poskytla 17).
6.5.1. Úřady budou na zúčastněných stranách, které poskytují
důvěrné informace, vyžadovat, aby z nich poskytly výtah,
který nemá důvěrnou povahu. Tento výtah bude dostatečně
podrobný, aby umožnil rozumné pochopení podstaty informace,
poskytnuté jako důvěrná. Za mimořádných okolností mohou
tyto strany oznámit, že taková informace není vhodná
k zpracování výtahu. Za těchto mimořádných okolností musí
být předloženo prohlášení o důvodech, proč není možno výtah
zpracovat.
6.5.2. Pokud úřady shledají, že žádost o důvěrné nakládání není
oprávněná a jestliže poskytovatel informace není informaci
ochoten zveřejnit nebo dát svolení k jejímu zveřejnění
v zobecněné nebo shrnuté podobě, nemusí tuto informaci
úřady vzít v úvahu, ledaže lze uspokojivě z vhodných zdrojů
prokázat, že informace je správná.
6.6. S výjimkou okolností, uvedených v odstavci 8, se úřady
v průběhu šetření přesvědčí o přesnosti informací, poskytnutých
zúčastněnými stranami, na nichž jsou jejich tvrzení založena.
6.7. Za účelem ověření poskytnutých informací nebo získání
dalších podrobností mohou úřady provádět, bude-li to nutné,
šetření na území jiných Členů za předpokladu, že obdrží souhlas
dotyčných firem a že to oznámí zástupcům vlády dotyčného Člena
a tento Člen proti šetření nemá námitky. Při šetření, prováděném
na území jiných Členů, bude uplatňován postup, uvedený v příloze
I. S výjimkou závazků o ochraně důvěrných informací dají úřady
výsledky jakýchkoliv takových šetření k dispozici nebo je zveřejní
podle odstavce 9 firmám, kterých se týkají a mohou tyto výsledky
poskytnout žadatelům.
6.8. V případech, kdy zúčastněná strana odmítne přístup
k nutné informaci nebo ji jinak neposkytne v rozumné lhůtě nebo
významně brání šetření, mohou být předběžná a konečná kladná nebo
záporná zjištění učiněna na základě dostupných skutečností. Při
uplatňování tohoto odstavce budou dodržována ustanovení přílohy
II.
6.9. Úřady budou před vypracováním konečného zjištění
informovat všechny zúčastněné strany o podstatných posuzovaných
skutečnostech, které tvoří základ pro rozhodnutí, zda uplatnit
konečná opatření. Toto zveřejnění by mělo být provedeno dostatečně
včas, aby strany mohly bránit své zájmy.
6.10.Jako pravidlo platí, že úřady určí jednotlivé dumpingové
rozpětí pro každého známého dotyčného vývozce nebo výrobce
výrobku, který je předmětem šetření. V případech, v nichž je počet
zúčastněných vývozců, výrobců, dovozců nebo typů výrobků tak
velký, že učinit takovém určení je nemožné, mohou úřady omezit
jejich přezkoumání buď na rozumný počet zúčastněných stran nebo
výrobků s použitím vzorků, které jsou statisticky odůvodněné na
základě informací, které mají úřady k dispozici v době výběru nebo
je omezit na největší procento objemu vývozů z dotyčné země, které
může být rozumně vyšetřeno.
6.10.1. Jakýkoliv výběr vývozců, výrobců, dovozců nebo typů
výrobků, provedený podle tohoto odstavce, bude přednostně
zvolen po konzultaci s dotyčnými vývozci, výrobci nebo
dovozci a s jejich souhlasem.
6.10.2. V případech, kde úřady omezily jejich přezkoumání, jak je
uvedeno v tomto odstavci, určí alespoň jedno dumpingové
rozpětí pro kteréhokoli vývozce nebo výrobce, který nebyl
původně vybrán a který předloží nezbytné informace včas,
aby byly posouzeny v průběhu šetření, ledaže by počet
vývozců nebo výrobců byl tak velký, že jednotlivá
přezkoumání by byla mimořádnou zátěží pro úřady a bránila
včasnému zakončení šetření. Dobrovolné odpovědi nebudou
odmítány.
6.11. Pro účely této Dohody bude výraz "zúčastněné strany"
zahrnovat:
( i) vývozce nebo zahraničního výrobce nebo dovozce výrobku,
který je předmětem šetření nebo obchodní nebo
podnikatelský svaz, v němž většina členů jsou výrobci,
vývozci nebo dovozci tohoto výrobku;
( ii) vláda vyvážejícího Člena; a
(iii) výrobce obdobného výrobku dovážejícího Člena nebo
obchodní a podnikatelský svaz, jehož většina členů
vyrábí obdobný výrobek na území dovážejícího Člena.
Tento seznam nebrání Členům umožnit domácím nebo zahraničním
stranám, jiným než uvedeným výše, aby byly považovány za
zúčastněné strany.
6.12. Úřady poskytnou příležitost průmyslovým uživatelům
výrobku, který je předmětem šetření a reprezentativním spotřebním
organizacím v případech, kdy je výrobek běžně prodáván
v maloobchodě, aby poskytli informace, vztahující se k šetření,
pokud jde o dumping, újmu a příčinnou souvislost.
6.13. Úřady vezmou náležitě v úvahu potíže, které zaznamenaly
zúčastněné strany, zejména malé podniky, při podávání požadovaných
informací a poskytnou jim veškerou možnou pomoc.
6.14. Výše uvedené postupy nejsou zamýšleny tak, aby bránily
úřadům Člena v rychlém postupu, pokud jde o zahájení šetření,
dosažení předběžných nebo konečných, kladných nebo záporných
zjištění nebo uplatnění prozatímních nebo konečných opatření
v souladu s příslušnými ustanoveními této Dohody.
Čl.7
Prozatímní opatření
7.1. Prozatímní opatření mohou být uplatněna pouze tehdy,
jestliže:
( i) šetření bylo zahájeno v souladu s ustanoveními
článku 5, bylo v tomto smyslu vydáno veřejné oznámení
a zúčastněným stranám bylo patřičným způsobem umožněno
předložit informace a vznést připomínky;
( ii) bylo učiněno předběžné kladné zjištění dumpingu
a následné újmy domácímu výrobnímu odvětví; a
(iii) příslušné úřady považují taková opatření za nezbytná
k zabránění újmě, způsobené během šetření.
7.2. Prozatímní opatření mohou mít formu prozatímního cla
nebo přednostně jistoty ve formě depozita v hotovosti nebo záruky,
odpovídající částce antidumpingového cla prozatímně odhadnutého,
která nebude vyšší než prozatímně odhadnuté dumpingové rozpětí.
Přerušení řízení o celním hodnocení je odpovídajícím prozatímním
opatřením za předpokladu, že je uvedeno běžné clo a odhadnutá
částka antidumpingového cla a pokud přerušení řízení o celním
hodnocení podléhá stejným podmínkám jako ostatní prozatímní
opatření.
7.3. Prozatímní opatření nebudou uplatňována dříve než 60 dní
od data zahájení šetření.
7.4. Uplatňování prozatímních opatření bude omezeno na co
nejkratší dobu, nepřesahující čtyři měsíce nebo podle rozhodnutí
příslušných úřadů na žádost vývozců, představujících významné
procento dotyčného obchodu, na dobu, nepřesahující šest měsíců.
Jestliže úřady během šetření zkoumají, zda by bylo clo nižší než
dumpingové rozpětí dostatečné k odstranění újmy, mohou tato období
činit šest, popřípadě devět měsíců.
7.5. Při uplatňování prozatímních opatření bude postupováno
podle příslušných ustanovení článku 9.
Čl.8
Cenové závazky
8.1. Řízení může 19) být přerušeno nebo ukončeno bez uložení
prozatímních opatření nebo antidumpingových cel, budou-li přijaty
uspokojivé dobrovolné závazky vývozce, že upraví své ceny nebo
zastaví vývozy do dotyčné oblasti za dumpingové ceny tak, aby
úřady byly přesvědčeny, že poškozující účinek dumpingu bude
odstraněn. Cenové zvýšení podle těchto závazků nebude vyšší než je
nezbytné k vyrovnání dumpingového rozpětí. Je žádoucí, aby cenové
zvýšení bylo nižší než dumpingové rozpětí, pokud by toto zvýšení
bylo dostatečné k odstranění újmy domácímu výrobnímu odvětví.
8.2. Cenové závazky nebudou na vývozcích požadovány nebo jimi
přijímány, pokud úřady dovážejícího Člena neučinily předběžné
kladné zjištění dumpingu a újmy, způsobené tímto dumpingem.
8.3. Nabídnuté závazky nemusí být přijaty, jestliže úřady
považují jejich přijetí za nepraktické, například jestliže je
počet skutečných nebo možných vývozců příliš vysoký nebo z jiných
důvodů, včetně důvodů, vyplývajících z všeobecné politiky. Pokud
takový případ vznikne a pokud to bude možné, úřady uvedou vývozci
důvody, které je vedly k tomu, že považují přijetí závazku za
nevhodné a poskytnou v možné míře vývozci příležitost uplatnit
k věci připomínky.
8.4. I když je závazek přijat, bude šetření o dumpingu a újmě
přesto dokončeno, pokud si to vývozce přeje nebo tak úřady
rozhodly. Bude-li zjištěno, že nedošlo k dumpingu nebo újmě,
závazek automaticky zanikne s výjimkou případů, kdy takové
zjištění bylo z velké části učiněno v důsledku existence cenového
závazku. V takových případech mohou úřady požadovat, aby závazek
zůstal v platnosti po rozumnou dobu v souladu s ustanoveními této
Dohody. V případě, že bylo učiněno zjištění, že došlo k dumpingu
a újmě, bude závazek nadále platit v souladu s jeho podmínkami
a s ustanoveními této Dohody.
8.5. Cenové závazky mohou být úřady dovážejícího Člena
navrženy, ale žádný vývozce je nebude nucen přijmout. Skutečnost,
že vývozci nenabídli takové závazky nebo nepřijali návrh, aby tak
učinili, nebude nijak na újmu posouzení věci. Úřady však mohou
rozhodnout, že hrozba újmy pravděpodobněji nastane, jestliže budou
dumpingové dovozy pokračovat.
8.6. Úřady dovážejícího Člena mohou požádat kteréhokoli
vývozce, jehož závazek byl přijat, aby pravidelně poskytoval
informace o plnění takového závazku a umožnil ověřování
příslušných údajů. V případě porušení závazku mohou úřady
dovážejícího Člena přijmout podle této Dohody a v souladu s jejími
ustanoveními urychlená opatření, která mohou spočívat v okamžitém
zavedení prozatímních opatření na základě nejlepších dostupných
informací. V takových případech mohou být konečná cla uložena
v souladu s touto Dohodou na výrobky, dovezené pro spotřebu
nejvýše 90 dní před zavedením těchto prozatímních opatření
s výhradou, že žádné takové uložení cla nebude zpětně uplatněno na
dovozy, uskutečněné před porušením závazku.
Čl.9
Ukládání a vybírání antidumpingových cel
9.1. Rozhodnutí o tom, zda uložit antidumpingové clo
v případech, kdy pro to byly všechny podmínky splněny
a rozhodnutí, zda výše antidumpingového cla, které má být uloženo,
má odpovídat celému dumpingovému rozpětí nebo být nižší, náleží
úřadům dovážejícího Člena. Je žádoucí, aby uložení cla bylo
přípustné na území všech Členů a aby clo bylo nižší než rozpětí,
jestliže toto nižší clo bude dostatečné k odstranění újmy,
způsobené domácímu výrobnímu odvětví.
9.2. Je-li na jakýkoli výrobek uloženo antidumpingové clo,
bude toto antidumpingové clo, jehož výše bude v každém případě
přiměřená, vybíráno na nediskriminační bázi z dovozů tohoto
výrobku ze všech zdrojů, o nichž bylo zjištěno, že jsou dumpingové
a působí újmu, kromě dovozů z těch zdrojů, od kterých byly přijaty
cenové závazky podle podmínek této Dohody. Úřady oznámí dodavatele
dotyčného výrobku. Pokud je však dotčeno několik dodavatelů ze
stejné země a je neproveditelné uvádět je všechny, úřady mohou
oznámit dotyčnou dodavatelskou zemi. Pokud je dotčeno několik
dodavatelů z více než jedné země, úřady mohou oznámit buď všechny
dotčené dodavatele nebo není-li to proveditelné, všechny dotčené
dodavatelské země.
9.3. Výše antidumpingového cla nepřekročí dumpingové rozpětí,
stanovené podle článku 2.
9.3.1. Jestliže je výše antidumpingového cla vyměřena zpětně,
určení konečného závazku na zaplacení antidumpingového cla
bude provedeno co nejdříve, obvykle do 12 měsíců a v žádném
případě později než do 18 měsíců po datu, ke kterému byla
žádost o konečné stanovení výše antidumpingového cla
předložena 20). Jakékoliv vrácení bude provedeno
bezodkladně a obvykle nejdéle do 90 dní, které následují po
určení konečného závazku, určeného podle tohoto
pododstavce. V každém případě, kdy vrácení není provedeno
do 90 dní, podají úřady, jsou-li o to požádány, vysvětlení.
9.3.2. Jestliže je výše antidumpingového cla vyměřena na
předpokládaném základě, bude na požádání učiněno opatření
pro okamžité vrácení každého takového cla, placeného nad
dumpingové rozpětí. Vrácení každého takového cla, placeného
nad skutečné dumpingové rozpětí, se uskuteční obvykle do
12 měsíců a v žádném případě ne déle než do 18 měsíců po
datu, kdy byla žádost o vrácení, řádně doložená důkazy,
předložena dovozcem výrobků, podléhajících antidumpingovému
clu. Schválené vrácení by se mělo obvykle provést do 90 dní
po výše uvedeném rozhodnutí.
9.3.3. Při určování, zda a do jaké míry bude vrácení provedeno
v případě, že je vývozní cena konstruována v souladu
s odstavcem 3 článku 2, by měly úřady vzít v úvahu každou
změnu normální hodnoty, každou změnu nákladů, vzniklých
mezi dovozem a dalším prodejem a každý pohyb prodejní
ceny, který se řádně promítá do následných prodejních cen
a měly by počítat vývozní cenu bez srážky za částku
zaplaceného antidumpingového cla, jsou-li o těchto
skutečnostech poskytnuty nezvratné důkazy.
9.4. Pokud úřady omezily své zkoumání v souladu s druhou
větou odstavce 10 článku 6, jakékoliv antidumpingové clo,
uplatňované na dovozy od vývozců nebo výrobců, kteří nejsou
zahrnuti do zkoumání, nepřekročí:
( i) vážený průměr dumpingového rozpětí, stanoveného
s ohledem na vybrané vývozce nebo výrobce nebo,
(ii) rozdíl mezi váženým průměrem normální hodnoty vybraných
vývozců nebo výrobců a vývozními cenami vývozců nebo
výrobců jednotlivě nezkoumaných v případech, kdy závazek
na zaplacení antidumpingových cel je počítán na základě
očekávané normální hodnoty,
za předpokladu, že úřady nebudou pro účel tohoto odstavce
brát na vědomí žádné nulové a de minimis rozpětí a rozpětí,
stanovené podle okolností, uvedených v odstavci 8 článku 6. Úřady
budou uplatňovat jednotlivá cla nebo normální hodnoty dovozů od
kteréhokoli vývozce nebo výrobce, který není zahrnut do zkoumání
a který poskytl nezbytné informace v průběhu šetření, jak je
uvedeno v odstavci 10.2. článku 6.
9.5. Pokud výrobek podléhá antidumpingovým clům v zemi
dovážejícího Člena, úřady provedou bezodkladně přezkoumání za
účelem zjištění jednotlivých dumpingových rozpětí pro všechny
vývozce a výrobce v dotyčné vývozní zemi, kteří nevyváželi výrobek
do země dovážejícího Člena během šetření za předpokladu, že tito
vývozci nebo výrobci mohou prokázat, že nejsou ve spojení s žádným
z vývozců nebo výrobců vývozní země, podléhajících antidumpingovým
clům na tento výrobek. Takové přezkoumání bude zahájeno
a provedeno urychleně ve srovnání s obvyklým řízením o stanovení
cla a řízením o přezkoumání v zemi dovážejícího Člena. V průběhu
přezkoumání nebude uloženo na dovozy od těchto vývozců nebo
výrobců žádné antidumpingové clo. Úřady mohou nicméně přerušit
řízení o celním hodnocení a/nebo žádat záruku k zajištění, aby
v případě, že výsledkem takového přezkoumání v souvislosti
s těmito výrobci nebo vývozci bude zjištěn dumping, mohla být
antidumpingová cla uložena zpětně k datu zahájení přezkoumání.
Čl.10
Zpětná účinnost
10.1. Prozatímní opatření a antidumpingová cla budou
uplatňována pouze na výrobky dovezené ke spotřebě poté, co
rozhodnutí podle odstavce 1 článku 7 a případně odstavce 1
článku 9 vstoupí v platnost, pokud tento článek nestanoví jinak.
10.2. V případech, kdy bylo učiněno konečné zjištění újmy
(nikoli však její hrozby nebo podstatného zpomalení zavádění
výrobního odvětví) nebo v případech konečného zjištění hrozby
újmy, kdy by účinek dumpingových dovozů bez zavedení prozatímních
opatření vedl ke zjištění újmy, mohou být antidumpingová cla
vybírána zpětně za období, po které byla případná prozatímní
opatření uplatňována.
10.3. Je-li konečné antidumpingové clo vyšší než zaplacené
nebo splatné prozatímní clo nebo částka odhadnutá pro ručení,
nebude rozdíl vybírán. Je-li konečné clo nižší než zaplacené nebo
splatné prozatímní clo nebo než částka, odhadnutá pro určení
jistoty, bude rozdíl podle okolností vrácen nebo clo přepočítáno.
10.4. Pokud ustanovení odstavce 2 nestanoví jinak, může být
v případě, že byla zjištěna hrozba újmy nebo podstatného zpomalení
(aniž by ještě újma nastala), uloženo konečné antidumpingové clo
pouze od data zjištění hrozby újmy nebo podstatného zpomalení
a jakýkoliv hotovostní vklad, složený v době, kdy byla uplatňována
prozatímní opatření, bude urychleně vrácen a jakékoliv záruky
urychleně uvolněny.
10.5. V případě, kdy je konečné zjištění záporné, bude
jakýkoliv hotovostní vklad, složený během uplatňování prozatímních
opatření, urychleně vrácen a jakékoliv záruky urychleně uvolněny.
10.6. Konečné antidumpingové clo může být vybíráno na
výrobky, které byly určeny ke spotřebě ne více než 90 dní před
datem uplatnění prozatímních opatření, jestliže úřady
v souvislosti s dotyčným dumpingovým výrobkem zjistí, že:
( i) dumping způsobující újmu byl již v minulosti zjištěn
nebo dovozce věděl nebo musel vědět, že vývozce provádí
dumping a že by takový dumping způsobil újmu, a
(ii) újma je způsobena hromadnými dovozy dumpingového výrobku
v relativně krátkém čase, které z hlediska doby jejich
uskutečnění a jejich objemu, jakož i ostatních okolností
(jako je rychlé vybudování skladů dováženého výrobku),
jsou sto vážně ohrozit nápravný účinek konečného
antidumpingového cla, které má být uplatněno za
předpokladu, že dotyční dovozci dostali příležitost
uplatnit připomínky.
10.7. Úřady mohou po zahájení šetření přijmout taková
opatření, jako je přerušení řízení o celním hodnocení, umožňující
zpětné vybrání antidumpingových cel podle odstavce 6, pokud mají
dostatečné důkazy, že podmínky stanovené v tomto odstavci, byly
splněny.
10.8. Žádná cla nebudou vybírána zpětně podle odstavce 6 na
výrobky, určené pro spotřebu před datem zahájení šetření.
Čl.11
Trvání a přezkoumání antidumpingových cel a cenových závazků
11.1. Antidumpingové clo zůstane v platnosti pouze tak dlouho
a v takové míře, jak je nezbytné k vyvážení dumpingu, který
způsobuje újmu.
11.2. Úřady v odůvodněných případech přezkoumají potřebu
zachování uloženého cla v případě, a to z vlastní iniciativy nebo,
pokud uplynulo přiměřené období od uložení konečného
antidumpingového cla, na žádost kterékoli zúčastněné strany, která
předloží spolehlivé informace, zdůvodňující potřebu
přezkoumání 21). Zúčastněné strany budou mít právo požádat úřady
o přezkoumání, zda je zachování uloženého cla nutné k vyrovnání
dumpingu, zda by újma byla nadále pravděpodobně způsobována nebo
by se obnovila, kdyby clo bylo zrušeno nebo změněno nebo obojí.
Pokud úřady v důsledku přezkoumání podle tohoto odstavce zjistí,
že antidumpingové clo již není odůvodněné, bude okamžitě zrušeno.
11.3. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 bude každé
konečné antidumpingové clo zrušeno nejpozději do 5 let od jeho
uložení (nebo od data jeho posledního přezkoumání podle
odstavce 2, pokud toto přezkoumání pokrývalo dumping i újmu nebo
podle tohoto odstavce), pokud úřady neurčí při přezkoumání,
zahájeném před tímto datem z jejich vlastní iniciativy nebo na
základě řádně odůvodněné žádosti, podané domácím výrobním odvětvím
nebo jeho jménem v přiměřeném období před tímto datem, že uplynutí
platnosti cla by zřejmě vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu
a újmy 22). Clo může zůstat v platnosti až do výsledku tohoto
přezkoumání.
11.4. Ustanovení článku 6 o důkazech a řízení se použijí na
kterékoli přezkoumání, prováděné podle tohoto článku. Takové
přezkoumání bude provedeno urychleně a bude obvykle ukončeno do
12 měsíců ode dne svého zahájení.
11.5. Ustanovení tohoto článku se použijí mutatis mutandis na
cenové závazky, přijaté podle článku 8.
Čl.12
Veřejné oznámení a výklad zjištění
12.1. Jakmile jsou úřady přesvědčeny, že důkazy dostatečně
odůvodňují zahájení antidumpingového šetření podle článku 5, bude
to Členu nebo Členům, jejichž výrobky jsou předmětem tohoto
šetření a jiným zúčastněným stranám, o nichž je úřadům
provádějícím šetření známo, že mají ve věci zájem, oznámeno a bude
vydáno veřejné oznámení.
12.1.1. Veřejné oznámení o zahájení šetření bude obsahovat
příslušné informace nebo sdělení, že byla zahájena samostatná
zpráva 23), obsahující příslušné informace, zahrnující tyto údaje:
( i) jméno vývozní země nebo zemí a výrobek, který je
předmětem šetření;
( ii) datum zahájení šetření;
(iii) na jakém základě je založena domněnka existence
dumpingu, uvedená v žádosti;
( iv) souhrn faktorů, na nichž je založeno tvrzení
o újmě;
( v) adresa, na níž mají být zasílány připomínky
zúčastněných stran;
( vi) lhůty, ve kterých zúčastněné strany mohou sdělovat
svá stanoviska.
12.2. Veřejné oznámení bude vydáno o každém předběžném nebo
konečném, kladném nebo záporném zjištění, o každém rozhodnutí
o přijetí závazku podle článku 8, o ukončení takového závazku
a o zrušení konečného antidumpingového cla. Každé takové oznámení
bude dostatečně podrobně obsahovat nálezy a závěry o všech
faktických nebo právních otázkách, považovaných úřady
provádějícími šetření za podstatné nebo bude toto oznámení
obsahovat sdělení, že o nich byla vydána dostatečně podrobná
samostatná zpráva. Všechna tato oznámení a zprávy budou sděleny
Členu nebo Členům, jejichž výrobky jsou předmětem takového
zjištění nebo závazku a ostatním zúčastněným stranám, o nichž je
známo, že mají ve věci zájem.
12.2.1. Veřejné oznámení o uložení prozatímních opatření bude
obsahovat dostatečně podrobné vysvětlení o předběžných
zjištěních dumpingu a újmy s odvoláním na faktické
a právní skutečnosti, které vedly k přijetí nebo zamítnutí
argumentů nebo bude toto oznámení obsahovat sdělení, že
o nich byla vydána dostatečně podrobná samostatná zpráva.
Takové oznámení nebo zpráva bude, při věnování řádné
pozornosti ochraně důvěrných informací, obsahovat zejména:
( i) jména dodavatelů nebo není-li to možné, dotyčné
dodavatelské země;
( ii) popis výrobku, který je dostatečný pro celní účely;
(iii) stanovené dumpingové rozpětí a úplné vysvětlení
důvodů pro výběr metodiky, použité při stanovení
a porovnání vývozní ceny a normální hodnoty podle
článku 2;
( iv) posouzení, týkající se zjištění újmy podle článku 3;
( v) hlavní důvody, vedoucí ke zjištění.
12.2.2. Veřejné oznámení o ukončení nebo zastavení šetření bude
v případě kladného zjištění předpokládajícího uložení
konečného cla nebo přijetí cenového závazku obsahovat
všechny příslušné informace o faktických a právních
skutečnostech a důvodech, které vedly k uložení konečných
opatření nebo přijetí cenového závazku nebo bude toto
oznámení obsahovat sdělení, že o nich byla vydána
dostatečně podrobná samostatná zpráva, přičemž patřičná
pozornost bude věnována povinnosti chránit důvěrné
informace. Oznámení nebo zpráva budou zejména obsahovat
informace, uvedené v odstavci 2.1., jakož i důvody přijetí
nebo zamítnutí příslušných argumentů nebo tvrzení,
předložených vývozci nebo dovozci a základ pro jakékoliv
rozhodnutí, učiněné podle odstavce 10.2. článku 6.
12.2.3. Veřejné oznámení o ukončení nebo zastavení šetření
v důsledku přijetí závazku podle článku 8 bude zahrnovat
nedůvěrnou část tohoto závazku nebo bude obsahovat
sdělení, že byla vydána samostatná zpráva, zahrnující tuto
část.
12.3. Ustanovení tohoto článku se použije mutatis mutandis na
zahájení a ukončení přezkoumání podle článku 11 a na
rozhodnutí podle článku 10 uplatnit cla zpětně.
Čl.13
Soudní přezkoumání
Každý Člen, jehož domácí právní řád obsahuje ustanovení
o antidumpingových opatřeních, bude udržovat soudy a soudní,
rozhodčí nebo správní řízení za účelem mimo jiné
bezodkladného přezkoumání správních opatření, týkajících se
konečných zjištění a přezkoumání zjištění ve smyslu
článku 11. Tyto soudy nebo řízení budou nezávislé na úřadech,
odpovědných za dotyčná zjištění nebo přezkoumání.
Čl.14
Antidumpingové řízení ve prospěch třetí země
14.1. Žádost o antidumpingové opatření ve prospěch třetí země
musí být předložena úřady této třetí země.
14.2. Tato žádost bude doložena informacemi o cenách, které
dokládají, že dovozy jsou dumpingové a podrobnými
informacemi, které dokládají, že údajný dumping způsobuje
újmu dotyčnému domácímu výrobnímu odvětví ve třetí zemi.
Vláda třetí země poskytne úřadům dovážející země veškerou
pomoc při získávání dalších informací, které by mohly
považovat za nezbytné.
14.3. Úřady dovážející země přihlédnou při posuzování takové
žádosti k účinkům údajného dumpingu na dotyčné výrobní
odvětví ve třetí zemi jako celek; jinak řečeno újma nebude
odhadnuta pouze ve vztahu k účinku údajného dumpingu na vývoz
tohoto výrobního odvětví do dovážející země nebo na celkové
vývozy tohoto výrobního odvětví.
14.4. Rozhodnutí, zda v případu pokračovat, je na dovážející
zemi. Rozhodne-li dovážející země, že je připravena přijmout
opatření, musí si sama vyžádat souhlas Rady pro obchod
zbožím.
Čl.15
Rozvojové členské země
Uznává se, že vyspělé členské země musí brát zvláštní ohled
na zvláštní situaci rozvojových členských zemí při zvažování,
zda uplatnit antidumpingová opatření podle této Dohody. Před
uplatněním antidumpingových cel, která by postihla podstatné
zájmy rozvojových členských zemí, budou prozkoumány možnosti
konstruktivních řešení umožněných touto Dohodou.
ČÁST II
Čl.16
Výbor pro otázky antidumpingu
16.1. Tímto se zřizuje Výbor pro otázky antidumpingu (dále
v této dohodě uváděný jako "Výbor"), složený ze zástupců
každého z Členů. Výbor zvolí svého předsedu a bude se scházet
nejméně dvakrát ročně a na žádost kteréhokoli Člena v souladu
s příslušnými ustanoveními této Dohody. Výbor bude vykonávat
pravomoce, které jsou mu svěřeny podle této Dohody nebo Členy
a poskytne Členům možnost konzultovat všechny otázky,
týkající se působení této Dohody nebo naplňování jejich cílů.
Sekretariát WTO bude plnit funkci sekretariátu Výboru.
16.2. Výbor může podle potřeby zřizovat pomocné orgány.
16.3. Při výkonu svých funkcí mohou Výbor a jeho pomocné
orgány konzultovat jakýkoliv zdroj, který budou považovat za
vhodný a žádat od něj informace. Předtím však, než Výbor nebo
jeho pomocný orgán požádají o informaci příslušný zdroj,
který je v pravomoci některého Člena, budou o tom tohoto
Člena informovat. Musí získat souhlas Člena a kterékoli
firmy, která má být konzultována.
16.4. Členové budou bez prodlení oznamovat Výboru všechna
přijatá předběžná nebo konečná antidumpingová opatření. Tyto
zprávy budou k dispozici v Sekretariátu k nahlédnutí ostatním
Členům. Členové budou rovněž předkládat pololetní zprávy
o všech antidumpingových opatřeních, přijatých v předchozích
6 měsících. Pololetní zprávy budou předkládány na dohodnutém
standardním formuláři.
16.5. Každý Člen oznámí Výboru a) které z jeho úřadů jsou
příslušné zahájit a provádět šetření, uvedené v článku 5 a b)
jaká jsou jeho pravidla řízení, podle nichž se postupuje při
zahájení a provádění těchto šetření.
Čl.17
Konzultace a řešení sporů
17.1. Pokud není v této Dohodě stanoveno jinak, uplatňuje se
na konzultace a řešení sporů podle této Dohody Ujednání
o řešení sporů.
17.2. Každý Člen bude posuzovat s porozuměním stanoviska
jiného Člena, týkající se jakékoli otázky, ovlivňující
působení této Dohody a vytvoří přiměřené možnosti konzultovat
tato stanoviska.
17.3. Pokud se Člen domnívá, že jakákoliv výhoda, vyplývající
pro něj přímo nebo nepřímo z této Dohody, je zrušena nebo
zmenšena nebo že dosažení některého cíle je bráněno jiným
Členem nebo Členy, může za účelem dosažení vzájemně
uspokojivého řešení záležitosti písemně požádat o konzultace
s dotyčným Členem nebo Členy. Každý Člen bude posuzovat
s porozuměním každou žádost Člena nebo Členů o konzultaci.
17.4. Pokud se Člen, který požádal o konzultace, domnívá, že
konzultace podle odstavce 3 neumožnily dospět k vzájemně
dohodnutému řešení a příslušné orgány dovážejícího Člena
přijaly konečné opatření s cílem vybírat konečná
antidumpingová cla nebo přijmout cenové závazky, může tento
Člen záležitost předložit Orgánu pro řešení sporů
("DSB" 24)). Má-li prozatímní opatření významný účinek
a Člen, který požádal o konzultace, se domnívá, že opatření
bylo učiněno v rozporu s ustanoveními odstavce 1 článku 7,
může tento Člen tuto záležitost rovněž předložit DSB.
17.5. DSB na požádání žalující strany ustaví skupinu
odborníků k přezkoumání záležitosti na základě:
( i) písemného prohlášení, v němž žádající Člen uvede, jak
výhody, vyplývající pro něj přímo nebo nepřímo z této
Dohody, byly zrušeny nebo zmenšeny, nebo jak je bráněno
dosažení cílů Dohody, a
(ii) skutečností, sdělených v souladu s příslušným domácím
řízením úřadům dovážejícího Člena.
17.6. Při přezkoumání záležitosti podle odstavce 5:
( i) skupina odborníků ve svém posuzování faktů, týkajících
se této záležitosti určí, zda úřady správně nakládaly
s fakty a zda jejich posouzení bylo nestranné
a objektivní. Pokud bylo s fakty nakládáno správně
a posouzení bylo nezávislé a objektivní, posouzení
nebude vyvráceno, i kdyby skupina odborníků došla
k rozdílnému závěru;
(ii) skupina odborníků bude vykládat příslušná ustanovení
Dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu
mezinárodního práva veřejného. Shledá-li skupina
odborníků, že příslušné ustanovení Dohody připouští více
než jeden přípustný výklad, bude skupina odborníků
považovat opatření úřadů za slučitelné s Dohodou, pokud
se opírá o jeden z přípustných výkladů.
17.7. Důvěrné informace, poskytnuté skupině odborníků,
nebudou zveřejněny bez formálního zmocnění osoby, orgánu nebo
úřadu, který je poskytl. Jsou-li tyto informace vyžádány skupinou
odborníků, ale k jejich zveřejnění není skupina odborníků
zmocněna, bude na základě zmocnění osoby, orgánu nebo úřadu, který
informace poskytl, předán nedůvěrný výtah informace.
Čl.18
Závěrečná ustanovení
18.1. Žádné specifické opatření proti dumpingovým vývozům ze
země jiného Člena nemůže být přijato, pokud není v souladu
s ustanoveními GATT 1994, jak jsou interpretována touto
Dohodou 25).
18.2. K žádnému ustanovení této Dohody nemohou být uplatněny
výhrady bez souhlasu ostatních Členů.
18.3. S výjimkou odstavců 3.1. a 3.2. se budou ustanovení
této Dohody uplatňovat na šetření a přezkoumání existujících
opatření, zahájená na základě žádostí, které byly předloženy v den
nebo po dni, kdy pro Člena vstoupila v platnost Dohoda o WTO.
18.3.1. Pokud se týče výpočtu dumpingového rozpětí v souvislosti
s vrácením podle odstavce 3 článku 9, budou uplatňována
pravidla, použitá při posledním předcházejícím zjištění
nebo přezkoumání dumpingu.
18.3.2. Pro účely odstavce 3 článku 11 budou existující
antidumpingová opatření považována za uložená nejpozději
dnem, kterým pro Člena vstoupila v platnost Dohoda o WTO
s výjimkou případů, kdy domácí právní řád Člena platný
k tomuto datu již obsahoval ustanovení obdobné tomu, které
je uvedeno v tomto odstavci.
18.4. Každý Člen přijme všechna potřebná opatření obecné nebo
zvláštní povahy, aby zajistil nejpozději ke dni, kdy pro něj
vstoupí v platnost Dohoda o WTO, soulad mezi svými právními
předpisy a správními řízeními a ustanoveními této Dohody
v rozsahu, v jakém mohou být na tohoto Člena uplatňována.
18.5. Každý Člen bude informovat Výbor o jakýchkoliv změnách
v jeho právním řádu, týkajících se této Dohody a v provádění
těchto právních předpisů.
18.6. Výbor přezkoumá každoročně provádění a působení této
Dohody, přičemž bude mít na paměti její cíle. Výbor bude
každoročně informovat Radu pro obchod zbožím o vývoji během
období, na které se toto přezkoumání vztahuje.
18.7. Přílohy k této Dohodě tvoří její nedílnou součást.
PŘÍL.I
POSTUPY PŘI ŠETŘENÍ NA MÍSTĚ PODLE ODSTAVCE 7 ČLÁNKU 6
1. Po zahájení šetření by úřady vyvážejícího Člena a firmy,
o nichž je známo, že se jich to týká, měly být informovány
o úmyslu provést šetření na místě.
2. Je-li úmyslem v mimořádných případech zahrnout do
skupiny, provádějící šetření, nevládní experty, měly by být o tom
firmy a úřady vyvážejícího Člena informovány. Nevládní experti by
měli podléhat účinným sankcím, pokud nedodrží důvěrnou povahu
informací.
3. Získání výslovného souhlasu příslušné firmy vyvážejícího
Člena dříve, než je termín návštěvy definitivně stanoven, by mělo
být obvyklým postupem.
4. Jakmile byl získán souhlas příslušných firem, měly by
úřady, provádějící šetření, oznámit úřadům vyvážejícího Člena
jména a adresy firem, které mají být navštíveny a dohodnutá data.
5. Příslušným firmám by mělo být s dostatečným předstihem
oznámeno, kdy bude návštěva uskutečněna.
6. Návštěvy k vysvětlení dotazníku by měly být uskutečněny
pouze na žádost vyvážející firmy. Tato návštěva může být
uskutečněna pouze tehdy, jestliže a) úřady dovážejícího Člena
o tom informovaly zástupce vlády dotyčného Člena a b) ti proti
návštěvě nemají námitky.
7. Vzhledem k tomu, že hlavním účelem šetření na místě je
ověření poskytnutých informací nebo získání dalších podrobností,
mělo by být prováděno po obdržení odpovědi na dotazník, pokud
firma nesouhlasí s opačným postupem a jestliže vláda vyvážejícího
Člena byla informována úřady, provádějícími šetření, o předvídané
návštěvě a nemá proti ní námitky; dále by mělo být obvyklým
postupem upozornit před návštěvou dotyčné firmy na celkovou povahu
informací, které budou ověřovány a na jakoukoli další informaci,
kterou je nutno poskytnout, což by však nemělo bránit požádat na
místě o další podrobnosti s ohledem na informace získané.
8. Žádosti o informace nebo otázky, které byly položeny
úřady nebo firmami vyvážejících Členů a jsou podstatné pro úspěšné
šetření na místě, by měly být zodpovězeny, kdykoli je to možné,
ještě před uskutečněním návštěvy.
Příl.II
Nejlepší dosažitelné informace
podle podmínek odstavce 8 článku 6
1. Co nejdříve po zahájení šetření by měly úřady provádějící
šetření podrobně vymezit informace, které má poskytnout kterákoli
zúčastněná strana a způsob, jakým mají být informace v odpovědi
zúčastněné strany sestaveny. Úřady by měly rovněž zajistit, aby
strana věděla, že pokud informace nebude poskytnuta v rozumné
lhůtě, budou moci úřady rozhodnout na základě skutečností, které
mají k dispozici, včetně těch, které jsou obsaženy v žádosti o
zahájení šetření, předložené domácím výrobním odvětvím.
2. Úřady mohou rovněž požádat zúčastněnou stranu, aby
poskytla svou odpověď na určitém mediu (například počítačová
páska) nebo ve stanoveném počítačovém jazyce. Úřady, které takto
požádají, by měly vzít v úvahu, zda může zúčastněná strana rozumně
použít pro svou odpověď medium nebo počítačový jazyk, který je
považován za nejvhodnější a neměly by žádat, aby strana pro svou
odpověď použila počítačový systém jiný, než který sama používá.
Úřady by neměly trvat na požadavku, týkajícím se sdělení odpovědi
počítačovou cestou, jestliže účetnictví zúčastněné strany není na
počítači vedeno a jestliže by předložení požadované odpovědi
způsobilo nepřiměřené dodatečné zatížení zúčastněné straně,
způsobujíce například dodatečné nepřiměřené náklady a obtíže.
Úřady by neměly trvat na požadavku, týkajícím se sdělení odpovědi
na mediu nebo v určitém počítačovém jazyce, jestliže účetnictví
zúčastněné strany není na tomto mediu nebo v tomto počítačovém
jazyce vedeno a jestliže by předložení požadované odpovědi
způsobilo nepřiměřené dodatečné zatížení způsobujíce například
dodatečné nepřiměřené náklady nebo obtíže.
3. Při vypracování zjištění by měly být vzaty v úvahu všechny
ověřitelné informace, které jsou řádně předloženy, takže mohou být
bez mimořádných potíží použity při šetření, které jsou předloženy
včas a případně dodané na mediu nebo v počítačovém jazyce,
stanoveném úřady. Jestliže strana nepoužije pro svou odpověď
požadované medium nebo počítačový jazyk, ale úřady zjistí, že byly
naplněny okolnosti uvedené v odstavci 2, skutečnost, že pro
odpověď nebylo použito požadovaného media nebo počítačového
jazyka, by neměla být považována za významnou překážku průběhu
šetření.
4. Pokud úřady nejsou schopny zpracovat informace poskytnuté
na zvláštním mediu (například počítačová páska), informace by měly
být dodány v písemné nebo v jiné pro úřady přijatelné formě.
5. I kdyby poskytnuté informace nebyly ve všech směrech
bezchybné, nebude to opravňovat úřady, aby je nebraly na vědomí,
pokud zúčastněná strana jednala podle svých nejlepších schopností.
6. Pokud důkazy nebo informace nejsou přijaty, měla by být
strana, která je poskytla, ihned informována o důvodech jejich
odmítnutí a mít možnost poskytnout dodatečné vysvětlení během
přiměřené lhůty; náležitá pozornost bude v rámci šetření věnována
lhůtám. Pokud bylo úřady shledáno, že vysvětlení není uspokojivé,
měly by být důvody zamítnutí takových důkazů nebo informací
uvedeny v jakýchkoliv zveřejněných zjištěních.
7. Pokud úřady musí založit svá zjištění, včetně těch, která
se týkají normální hodnoty, na informacích z podružného zdroje,
včetně informací, obsažených v žádosti o zahájení šetření, měly by
tak činit se zvláštní obezřetností. V takových případech by úřady
měly, pokud to bude možné, ověřit informace z ostatních
nezávislých zdrojů, které mají k dispozici, jako jsou publikované
ceníky, oficiální dovozní statistiky nebo celní statistiky a
informace, získané od ostatních zúčastněných stran během šetření.
Je jasné, že pokud zúčastněná strana nespolupracuje a úřadům proto
informace nejsou sděleny, může to vést k situaci pro tuto stranu
méně příznivé, než kdyby účinně spolupracovala.
Dohoda
o provádění článku VII
všeobecné dohody o clech a obchodu 1994
Všeobecný úvod
1. Prvotním základem pro určení celní hodnoty podle této
Dohody je "převodní hodnota", vymezená v článku 1. Tento článek
nutno číst spolu s článkem 8, který mimo jiné stanoví úpravy ceny
skutečně placené nebo která má být zaplacena, jestliže určité
zvláštní prvky, jež se považují za součást celní hodnoty,
připadají k tíži kupujícího, avšak nejsou zahrnuty do ceny
skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovážené zboží.
Článek 8 rovněž stanoví, že do převodní ceny budou zahrnuta určitá
plnění kupujícího ve prospěch prodávajícího, zbožím nebo službami
spíše než penězi. Články 2 až 7 stanoví použitelné metody určení
celní hodnoty, pokud nemůže být určena podle ustanovení článku 1.
2. Nemůže-li být celní hodnota určena podle ustanovení článku
1, mělo by obvykle dojít ke konzultaci mezi celní správou a
dovozcem, aby se dospělo k základu pro hodnotu uplatněním
ustanovení článků 2 nebo 3. Může se například stát, že dovozce má
informace o celní hodnotě stejného nebo podobného zboží, které
celní správa v místě dovozu v dané době právě nemá.
Nebo naopak, celní správa může mít informace o celní hodnotě
stejného nebo podobného zboží, k nimž nemá dovozce snadný přístup.
Konzultace mezi oběma stranami, při zachování závazků, týkajících
se obchodního tajemství, umožní výměnu informací za účelem určení
správného základu pro celní hodnocení.
3. Články 5 a 6 poskytují dva základy pro určení celní
hodnoty, nemůže-li být určena na základě převodní hodnoty
dováženého zboží nebo stejného nebo podobného dováženého zboží.
Podle článku 5 odstavec 1 se celní hodnota určuje na základě ceny,
za kterou se zboží ve stavu, v jakém bylo dovezeno, prodává
kupujícímu, který není ve spojení s prodávajícím, do země dovozu.
Dovozce má též právo, jestliže o to požádá, aby ustanovení článku
5 byla uplatněna při hodnocení zboží, které je po dovozu předmětem
zpracovávání nebo přepracování. Podle článku 6 se celní hodnota
určuje na základě vypočtené hodnoty. Obě tyto metody jsou spojeny
s určitými potížemi, a proto má dovozce podle ustanovení článku
4 právo zvolit si pořadí uplatnění těchto dvou metod.
4. Článek 7 vyjadřuje způsob určení celní hodnoty v
případech, kdy to nedovoluje žádný z předcházejících článků.
Členové,
přihlížejíce k Mnohostranným obchodním jednáním;
přejíce si podporovat uskutečňování cílů GATT 1994 a
zajistit doplňující výhody pro mezinárodní obchod rozvojových
zemí;
uznávajíce důležitost ustanovení článku VII GATT 1994 a
přejíce si vypracovat pravidla pro jejich uplatňování v zájmu
zajišťování větší jednotnosti a jistoty jejich provádění;
uznávajíce nezbytnost spravedlivého, jednotného a
nestranného systému celního hodnocení zboží, který vylučuje
použití svévolných nebo smyšlených celních hodnot;
uznávajíce, že základem pro celní hodnocení zboží by měla
být, pokud možno, převodní hodnota zboží, které má být hodnoceno;
uznávajíce, že celní hodnota by měla být založena na
jednoduchých a spravedlivých kritériích, slučitelných s obchodní
praxí a že řízení o hodnocení by mělo být uplatňováno všeobecně,
bez rozdílu mezi opatřenými zdroji;
uznávajíce, že řízení o hodnocení nemá být používáno k
potírání dumpingu;
dohodli se takto:
ČÁST I
Pravidla pro celní hodnocení
Čl.1
1. Celní hodnota dováženého zboží bude převodní hodnota, to
je cena skutečně placená nebo která má být zaplacena za zboží,
když bylo prodáno pro vývoz do země dovozu po úpravách podle
ustanovení článku 8 za předpokladu, že:
a) neexistují žádná omezení, pokud jde o postoupení nebo použití
zboží kupujícím, kromě omezení, která:
(i) jsou uložena nebo vyžadována zákonem nebo státními orgány
země dovozu;
(ii) omezují zeměpisnou oblast, v níž zboží může být dále
prodáno; nebo
(iii) neovlivňují podstatně hodnotu zboží;
b) prodej nebo cena nejsou podrobeny podmínkám nebo plněním,
jejichž hodnota se nedá určit ve vztahu ke zboží, které má být
hodnoceno;
c) žádná část výtěžku jakéhokoli dalšího prodeje, postoupení nebo
použití zboží kupujícím nepřipadne přímo nebo nepřímo
prodávajícímu, pokud by se nedala provést přiměřená úprava
podle ustanovení článku 8; a
d) kupující a prodávající nejsou ve vzájemném spojení, nebo
jsou-li ve spojení, že převodní hodnota je přijatelná pro
celní účely podle ustanovení odstavce 2.
2.
a) Pro určení, zda je převodní hodnota přijatelná pro
účely odstavce 1, nebude skutečnost, že kupující
a prodávající jsou ve spojení ve smyslu článku 15,
sama o sobě důvodem pro to, aby převodní hodnota byla
považována za nepřijatelnou. V takovém případě se
přezkoumají zvláštní okolnosti prodeje a převodní
hodnota bude přijata, jestliže spojení neovlivnilo
cenu. Má-li celní správa, na základě informací,
poskytnutých dovozcem nebo získaných z jiných zdrojů,
pohnutky zkoumat, zda spojení ovlivnilo cenu, sdělí
své pohnutky dovozci a poskytne mu přiměřenou možnost
k odpovědi. Požádá-li o to dovozce, budou mu pohnutky
sděleny písemně.
b) Při prodeji mezi osobami ve spojení bude převodní
hodnota přijata a zboží bude hodnoceno podle
ustanovení odstavce 1, prokáže-li dovozce, že tato
hodnota je velmi blízká některé z těchto hodnot ze
stejné doby nebo z téměř stejné doby:
(i) převodní hodnotě z prodejů stejného nebo
podobného zboží pro vývoz do stejné země
dovozu kupujícími, kteří nejsou ve spojení;
(ii) celní hodnotě stejného nebo podobného zboží,
určené podle ustanovení článku 5;
(iii) celní hodnotě stejného nebo podobného zboží,
určené podle ustanovení článku 6;
Při použití předcházejících měřítek je třeba patřičně
přihlédnout k prokázaným rozdílům v obchodních
úrovních, v množství, v prvcích vyjmenovaných
v článku 8 a v nákladech, připadajících na
prodávajícího v prodejích, v nichž on a kupující
nejsou ve spojení a které na prodávajícího
nepřipadají z prodejů, při nichž on a kupující jsou
ve spojení.
c) Měřítka vyjádřená v odstavci 2 b) se mají použít
z podnětu dovozce a pouze pro účely srovnání.
Náhradní hodnoty nemohou být stanoveny podle
ustanovení odstavce 2 b).
Čl.2
1.
a) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena
podle ustanovení článku 1, bude celní hodnotou
převodní hodnota stejného zboží, prodávaného pro vývoz
do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou nebo
skoro stejnou dobu jako zboží, které má být hodnoceno.
b) Při uplatňování tohoto článku se celní hodnota určí
podle převodní hodnoty stejného zboží, prodaného na
stejné obchodní úrovni a v přiměřeně stejném množství
jako zboží, které má být hodnoceno. Nezjistí-li se
takový prodej, použije se převodní hodnota stejného
zboží prodaného na odlišné obchodní úrovni anebo
anebo v odlišném množství, upravená tak, aby se
přihlédlo k rozdílům, které by mohly být
přisuzovatelné obchodní úrovni anebo množství za
předpokladu, že takovéto úpravy, které vedou ke
zvýšení nebo snížení hodnoty, mohou být založeny na
předložených průkazných údajích, které jasně
potvrzují, že úpravy jsou rozumné a přesné.
2. Pokud jsou v převodní hodnotě zahrnuty náklady a výlohy,
uvedené v odstavci 2 článku 8, bude tato hodnota upravena tak, aby
se přihlédlo k významným rozdílům, které mohou být mezi náklady
a výlohami za dovezené zboží na jedné straně a za zkoumané stejné
zboží na straně druhé, vyplývající z rozdílů ve vzdálenosti
a způsobech dopravy.
3. Zjistí-li se při uplatňování tohoto článku více než jedna
převodní hodnota stejného zboží, bude k určení celní hodnoty
dovezeného zboží použita nejnižší hodnota.
Čl.3
1.
a) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena
podle ustanovení článků 1 a 2, bude celní hodnotou
převodní hodnota podobného zboží, prodávaného pro
vývoz do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou
nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které má být
hodnoceno.
b) Při uplatňování tohoto článku se celní hodnota určí
podle převodní hodnoty podobného zboží, prodaného na
stejné obchodní úrovni a v přiměřeně stejném množství
jako zboží, které má být hodnoceno. Nezjistí-li se
takový prodej, použije se převodní hodnota podobného
zboží, prodaného na odlišné obchodní úrovni anebo
v odlišném množství, upravená tak, aby se přihlédlo
k rozdílům, které by mohly být přisuzovatelné obchodní
úrovni anebo množství za předpokladu, že takovéto
úpravy, které vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty,
mohou být založeny na předložených průkazných údajích,
které jasně potvrzují, že úpravy jsou rozumné
a přesné.
2. Pokud jsou v převodní hodnotě zahrnuty náklady a výlohy,
uvedené v odstavci 2 článku 8, bude tato hodnota upravena tak, aby
se přihlédlo k význačným rozdílům, které mohou být mezi náklady a
výlohami za dovezené zboží na jedné straně a za zkoumané podobné
zboží na straně druhé, vyplývající z rozdílů ve vzdálenosti a
způsobech dopravy.
3. Zjistí-li se při uplatňování tohoto článku více než jedna
převodní hodnota podobného zboží, bude k určení celní hodnoty
dovezeného zboží použita nejnižší hodnota.
Čl.4
Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena
uplatněním ustanovení článků 1, 2 a 3, bude celní hodnota určena
uplatněním ustanovení článku 5 nebo, pokud celní hodnotu nebude
možno určit uplatněním tohoto článku, uplatněním článku 6; přesto
může být pořadí uplatnění článků 5 a 6 na žádost dovozce
obráceno.
Čl.5
1.
a) Je-li dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené
zboží prodáno v zemi dovozu ve stavu, v jakém bylo
dovezeno, bude se celní hodnota dovezeného zboží,
určená uplatněním ustanovení tohoto článku, opírat
o jednotkovou cenu, odpovídající prodejům dovezeného
zboží nebo stejného nebo podobného dováženého zboží
v největším úhrnném množství osobám, které nejsou ve
spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují v době
dovozu hodnoceného zboží nebo ve skoro stejnou dobu,
s výjimkou srážek, které se týkají těchto prvků:
(i) provizí, všeobecně placených nebo dohodnutých nebo
přirážek, všeobecně používaných pro zisk
a všeobecné výlohy v souvislosti s prodeji
dovezeného zboží stejné povahy nebo stejného druhu
v této zemi;
(ii) obvyklých nákladů na dopravu a na pojištění
a s tím souvisejících výloh, vzniklých v zemi
dovozu;
(iii) nákladů a výloh, uvedených v odstavci 2 článku
8, pokud to bude případné; a
(iv) cel a ostatních státních daní, které mají být
placeny v zemi dovozu při dovozu nebo prodeji
zboží.
b) Neprodává-li se ani dovážené zboží ani stejné nebo
obdobné dovezené zboží, které má být hodnoceno, v době
dovozu zboží, ani ve skoro stejné době, bude celní
hodnota, pokud ustanovení odstavce 1 a) nestanoví
jinak, založena na jednotkové ceně, za kterou se
dovážené zboží, nebo stejné nebo podobné zboží prodává
v zemi dovozu ve stavu, v jakém bylo dovezeno
k nejbližšímu datu dovozu hodnoceného zboží,
nejpozději však před uplynutím 90 dní po takovém
dovozu.
2. Není-li ani dovážené zboží ani stejné nebo podobné
dovážené zboží prodáváno v zemi dovozu ve stavu, v jakém bylo
dovezeno, bude celní hodnota založena, pokud o to dovozce požádá,
na jednotkové ceně, odpovídající prodejům dovezeného zboží v
největším úhrnném množství po dalším zpracování nebo přepracování
v zemi dovozu osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž
takové zboží kupují, s náležitým přihlédnutím k hodnotě přidané
zpracováním nebo přepracováním a po srážkách, uvedených v odstavci
1 a).
Čl.6
1. Celní hodnota dováženého zboží, určená uplatněním
ustanovení tohoto článku, se bude zakládat na vypočtené hodnotě.
Vypočtená hodnota bude sestávat ze součtu:
a) ceny nebo hodnoty materiálu a výrobního nebo jiného postupu,
použitého k výrobě dováženého zboží;
b) částky pro zisk a všeobecné výlohy ve výši, shodné s částkou
obvykle zahrnovanou do prodejů zboží stejného druhu nebo povahy
jako hodnocené zboží, uplatňované výrobci v zemi vývozu pro
vývoz do země dovozu;
c) ceny nebo hodnoty všech ostatních výloh, k nimž je nutno
přihlížet podle možnosti, kterou podle odstavce 2 článku 8
Člen ve věci hodnocení zvolil.
2. Žádný Člen nemůže žádat ani donutit kteroukoli osobu,
která nesídlí na jeho území, aby předložila k přezkoumání nebo
dovolila přístup ke svému účetnictví nebo jiným listinám za účelem
určení vypočtené hodnoty. Informace, které poskytl výrobce zboží
za účelem určení celní hodnoty uplatněním ustanovení tohoto
článku, však mohou být ověřovány v jiné zemi orgány země dovozu se
souhlasem výrobce a za podmínky, že tyto orgány o tom s
dostatečným předstihem informují vládu dotčené země a ta nemá
proti šetření námitky.
Čl.7
1. Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena
uplatněním ustanovení článků 1 až 6, bude určena přiměřenými
prostředky slučitelnými se zásadami a všeobecnými ustanoveními
této Dohody a článku VII GATT 1994 a na základě údajů,
dosažitelných v zemi dovozu.
2. Celní hodnota, určovaná uplatněním ustanovení tohoto
článku, se nebude zakládat na:
a) prodejní ceně zboží v zemi dovozu, vyráběného v této zemi;
b) systému, který předpokládá přijímat pro celní účely vyšší ze
dvou možných hodnot;
c) ceně zboží na vnitřním trhu země vývozu;
d) výrobních nákladech, jiných než vypočtené hodnoty, které by
byly určeny pro stejné nebo podobné zboží podle ustanovení
článku 6;
e) ceně zboží prodaného pro vývoz s určením do jiné země než do
země dovozu;
f) minimálních celních hodnotách; nebo
g) libovolných nebo smyšlených hodnotách.
3. Požádá-li o to, bude dovozce písemně vyrozuměn o celní
hodnotě, určené uplatněním ustanovení tohoto článku a o metodě
použité k jejímu určení.
Čl.8
1. K určení celní hodnoty uplatněním ustanovení článku 1 se k
ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží
zaplacena, připočtou
a) dále uvedené prvky, pokud jsou hrazeny kupujícím a nejsou
zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena:
(i) provize a odměny za zprostředkování, s výjimkou
nákupních provizí;
(ii) cena nádob, které pro celní účely tvoří jednotu se
zbožím;
(iii) cena obalů, zahrnující jak práci, tak i materiál;
b) vhodným způsobem rozvržená hodnota dále uvedeného zboží a
služeb, pokud jsou kupujícím poskytovány přímo nebo nepřímo
zdarma nebo za sníženou cenu a použity při výrobě nebo při
prodeji k vývozu dováženého zboží, pokud tato hodnota nebyla
zahrnuta do ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena:
(i) materiály, součástky, díly a podobné předměty, začleněné
do dováženého zboží;
(ii) nářadí, matrice, formy a podobné předměty, použité k
výrobě dovezeného zboží;
(iii) materiály, spotřebované při výrobě dovezeného zboží;
(iv) technika, vývoj, umělecká práce, design, plány
a nákresy, provedené jinde než v zemi dovozu a nutné pro
výrobu dovezeného zboží;
c) poplatky za používání patentů a licenční poplatky, týkající se
hodnoceného zboží, které musí přímo nebo nepřímo uhradit
kupující jako podmínku prodeje hodnoceného zboží, pokud tyto
poplatky za používání patentů nebo licenční poplatky nejsou
zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena;
d) hodnota jakékoliv části výnosu pozdějšího dalšího prodeje,
postoupení nebo použití dovezeného zboží, která připadne přímo
nebo nepřímo prodávajícímu.
2. Při vypracování svých právních předpisů zajistí každý Člen
přijetí ustanovení, aby do celní hodnoty byly vcelku nebo zčásti
zahrnuty nebo z ní byly vyloučeny tyto prvky:
a) náklady na dopravu dováženého zboží do přístavu nebo do místa
dovozu;
b) náklady na nakládání, vykládání a manipulaci, spojené s
dopravou dováženého zboží do přístavu nebo do místa dovozu; a
c) výlohy za pojištění.
3. Každý prvek, který bude uplatňováním ustanovení tohoto
článku připočten k ceně skutečně placené nebo která má být
zaplacena, bude založen výlučně na údajích, které jsou objektivní
a vyčíslitelné.
4. K určení celní hodnoty budou k ceně skutečně placené nebo
která má být zaplacena připočteny jen prvky uvedené v tomto
článku.
Čl.9
1. Je-li k určení celní hodnoty nutný přepočet měny, použije
se její směnný kurz, řádně vyhlášený příslušnými orgány dotčené
země dovozu, vyjadřující pro období jeho vyhlášení pokud možno
skutečnou běžnou hodnotu této měny v obchodních operacích,
vyjádřenou v měně země dovozu.
2. Použije se toho převodního kurzu, který podle rozhodnutí
každého Člena platí v době vývozu nebo v době dovozu.
Čl.10
Všechny informace, které jsou svou povahou důvěrné nebo které
byly pro účely celního hodnocení poskytnuty důvěrným způsobem,
budou dotčenými příslušnými orgány považovány za přísně důvěrné a
nebudou je dále sdělovat bez výslovného souhlasu osoby nebo vlády,
která je poskytla, s výjimkou případů, kdy je třeba je sdělit při
soudním řízení.
Čl.11
1. Právní řád každého Člena poskytne v souvislosti s určením
celní hodnoty dovozci nebo kterékoli jiné osobě, která je povinna
zaplatit clo, možnost odvolání bez pokuty.
2. První právo odvolání bez pokuty může být poskytnuto k
instanci celní správy nebo k nezávislému orgánu, ale právní řád
každého Člena zabezpečí právo odvolání bez pokuty k instanci
soudní.
3. Oznámení rozhodnutí o odvolání, včetně odůvodnění, bude
odvolávajícímu se sděleno písemně. Odvolávající se bude též poučen
o svém případném právu na další odvolání.
Čl.12
Právní předpisy, soudní rozhodnutí a správní rozhodnutí
všeobecné platnosti, jimiž se uplatňuje tato Dohoda, budou zemí
dovozu vyhlášeny v souladu s článkem X GATT 1994.
Čl.13
Bude-li v průběhu určování celní hodnoty dováženého zboží
nutno odložit konečné určení této celní hodnoty, může dovozce
nicméně vyzvednout své zboží z celního úřadu za předpokladu, že
bude-li o to požádán, poskytne dostatečnou záruku formou jistoty,
úschovy nebo jiné vhodné vlastnické listiny kryjící zaplacení cla,
kterému může zboží nakonec podléhat. Právní řád každého Člena bude
příslušnými ustanoveními na takové případy pamatovat.
Čl.14
Poznámky, uvedené v příloze I této Dohody, jsou nedílnou
součástí této Dohody a články této Dohody mají být čteny a
uplatňovány současně s poznámkami, k nimž se vztahují. Přílohy II
a III tvoří rovněž nedílnou součást Dohody.
Čl.15
1. V této Dohodě:
a) výraz "celní hodnota dováženého zboží" znamená hodnotu zboží
pro účely vybírání hodnotových cel z dováženého zboží;
b) výraz "země dovozu" znamená zemi nebo celní území dovozu; a
c) výraz "vyprodukované" zahrnuje vypěstované, vyrobené a
vydolované.
2. V této Dohodě:
a) výraz "stejné zboží" znamená zboží, které je stejné ve všech
ohledech, včetně fyzických znaků, jakosti a dobrého jména.
Menší rozdíly ve vzhledu nevylučují, aby zboží, které jinak
odpovídá vymezení, bylo považováno za stejné;
b) výraz "podobné zboží" znamená zboží, které, ač není podobné ve
všech ohledech, má podobné znaky a je složeno z podobných hmot,
což umožňuje, aby plnilo stejnou funkci a bylo obchodně
zaměnitelné. Jakost zboží, jeho dobré jméno a existence výrobní
nebo obchodní známky patří mezi činitele, které je nutno vzít v
úvahu při posuzování, zda jde o podobné zboží;
c) výrazy "stejné zboží" a "podobné zboží" se neuplatňují na
zboží, do kterého je přivtělena nebo které s sebou nese
případnou techniku, vývoj, uměleckou práci, design nebo plány
a náčrtky, pro které nebyla provedena žádná úprava podle
odstavce 1 b) (iv) článku 8, protože tyto práce byly provedeny
v zemi dovozu;
d) zboží se nebude považovat za "stejné zboží" nebo "podobné
zboží", není-li vyprodukováno v téže zemi jako zboží, které má
být hodnoceno;
e) zboží, vyprodukované jinou osobou, může být vzato v úvahu pouze
tehdy, není-li tu stejné zboží nebo podobné zboží,
vyprodukované touž osobou jako zboží, které má být hodnoceno.
3. V této Dohodě výraz "zboží stejné povahy nebo stejného
druhu" znamená zboží, které patří do jedné skupiny nebo řady
zboží, vyráběné zvláštním výrobním odvětvím nebo zvláštním úsekem
výrobního odvětví a zahrnuje stejné nebo podobné zboží.
4. Pro účely této Dohody se osoby budou pokládat za osoby ve
spojení tehdy, jestliže:
a) jedna z nich je členem ředitelství nebo správní rady podniku
druhé a naopak;
b) jsou právně uznanými společníky;
c) jeden je zaměstnavatelem druhého;
d) jakákoliv osoba přímo nebo nepřímo vlastní, kontroluje nebo má
v držení 5% nebo více akcií nebo podílů s hlasovacím právem
jedné i druhé osoby;
e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou;
f) obě jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány třetí osobou;
g) obě společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo
h) jsou členy téže rodiny.
5. Osoby, které jsou vzájemně sdruženy v obchodě tím, že
jedna z nich je jakkoli nazvaným výhradním zástupcem, výhradním
distributorem nebo výhradním zprostředkovatelem druhé osoby, budou
pro účely této Dohody považovány za osoby ve spojení, pokud
odpovídají měřítkům, uvedeným v odstavci 4 tohoto článku.
Čl.16
Na písemnou žádost má dovozce právo, aby mu celní správa země
dovozu podala písemné vysvětlení o způsobu, kterým celní hodnotu
dovezeného zboží určila.
Čl.17
Žádné ustanovení této Dohody nebude vykládáno tak, aby
omezovalo nebo popíralo práva celní správy přesvědčit se o
pravdivosti nebo přesnosti jakéhokoliv tvrzení, listiny nebo
prohlášení předloženého k účelům celního hodnocení.
ČÁST II
Spravování dohody, konzultace a řešení sporů
Čl.18
Instituce
1. Tímto se zřizuje Výbor pro celní hodnocení (dále uváděný
jako "Výbor"), složený ze zástupců všech Členů. Výbor zvolí svého
předsedu a bude se obvykle scházet jednou za rok nebo jinak, pokud
tak stanoví příslušná ustanovení této Dohody, za tím účelem, aby
zabezpečil Členům možnost konzultovat otázky, týkající se správy
systému celního hodnocení kterýmkoli Členem, pokud by mohla
ovlivňovat působení této Dohody nebo uskutečňování jejich cílů a
aby vykonával jiné pravomoce, které by mu byly Členy svěřeny,
Sekretariát WTO bude působit jako sekretariát Výboru.
2. Tímto se zřizuje Technický výbor pro celní hodnocení (dále
uváděný jako "Technický výbor") pod záštitou Rady pro celní
spolupráci (dále uváděné jako "RCS"), který bude vykonávat
pravomoce, uvedené v příloze II této Dohody a postupovat podle
jednacích pravidel v ní obsažených.
Čl.19
Konzultace a řešení sporů
1. Není-li v této Dohodě stanoveno jinak, použije se ke
konzultacím a k řešení sporů z této Dohody Ujednání o řešení
sporů.
2. Domnívá-li se některý Člen, že výhoda, která pro něj přímo
nebo nepřímo vyplývá z této Dohody, je zrušena nebo zmenšena nebo
že dosažení některého z cílů této Dohody je bráněno opatřeními
jiného Člena nebo jiných Členů, může za účelem dosažení vzájemně
uspokojivého řešení záležitosti požádat o konzultace s dotyčným
Členem nebo Členy. Každý Člen posoudí s porozuměním každou žádost
jiného Člena o konzultaci.
3. Technický výbor poskytne na žádost radu a pomoc Členům,
kteří přistoupili ke konzultacím.
4. Na žádost kterékoli sporné strany nebo z vlastní
iniciativy může skupina odborníků, zřízená ke zkoumání jakéhokoliv
sporu, týkajícího se ustanovení této Dohody, požádat Technický
výbor, aby přezkoumal jakékoliv otázky, vyžadující technické
posouzení. Skupina odborníků vymezí v souvislosti s příslušným
sporem Technickému výboru zmocnění a stanoví lhůtu pro obdržení
jeho zprávy. Skupina odborníků vezme předmětnou zprávu Technického
výboru v úvahu. V případě, že Technický výbor nedosáhne konsensu
v projednávané otázce, která mu byla svěřena podle tohoto
odstavce, poskytne skupina odborníků sporným stranám příležitost
sdělit skupině odborníků své názory na tuto otázku.
5. Důvěrné informace, sdělené skupině odborníků, nebudou
zveřejněny bez formálního povolení osoby, organizace nebo orgánu,
který takové informace poskytl. Jsou-li takové informace
vyžadovány od skupiny odborníků, avšak jejich zveřejnění jí není
povoleno, bude se souhlasem osoby, organizace nebo orgánu, který
informace poskytl, pořízen nedůvěrný výtah z této informace.
ČÁST III
Zvláštní a rozdílné zacházení
Čl.20
1. Rozvojové členské země, které nebyly stranami Dohody o
provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchoduze dne 12.
dubna 1979, mohou odložit uplatňování ustanovení této Dohody o
dobu, nepřesahující pět let ode dne, kdy pro ně vstoupila v
platnost Dohoda o WTO. Rozvojové členské země, které se rozhodnou
pro odklad uplatňování této Dohody, to oznámí Generálnímu řediteli
WTO.
2. Kromě ustanovení odstavce 1 mohou rozvojové členské země,
které nebyly stranami Dohody o provádění článku VII Všeobecné
dohody o clech a obchodu ze dne 12. dubna 1979, odložit
uplatňování odstavce 2 b) (iii) článku 1 a článku 6 o dobu,
nepřesahující tři roky ode dne, kdy začnou provádět všechna
ostatní ustanovení této Dohody. Rozvojové členské země, které se
rozhodnou pro odložené uplatňování ustanovení, uvedených v tomto
odstavci, oznámí své rozhodnutí Generálnímu řediteli WTO.
3. Vyspělé členské země poskytnou vzájemně dohodnutým
způsobem technickou pomoc rozvojovým členským zemím, které o to
požádají. Na tomto základě vypracují vyspělé členské země programy
technické pomoci, které mohou mimo jiné zahrnovat školení
personálu, pomoc při přípravě prováděcích opatření, přístup ke
zdrojům informací o metodice v oblasti určování celní hodnoty a
rady o uplatňování ustanovení této Dohody.
ČÁST IV
Závěrečná ustanovení
Čl.21
Výhrady
K žádnému ustanovení této Dohody nelze uplatnit výhrady bez
souhlasu ostatních Členů.
Čl.22
Národní právní řád
1. Každý Člen zabezpečí, nejpozději ke dni, kdy pro něj
ustanovení této Dohody vstoupí v platnost, shodu jeho právních
předpisů a správního řízení s ustanoveními této Dohody.
2. Každý Člen bude informovat Výbor o všech změnách svých
právních předpisů, týkajících se ustanovení této Dohody, jakož i o
provádění těchto právních předpisů.
Čl.23
Přezkoumání
Výbor každoročně přezkoumá působení a uplatňování této Dohody
s přihlédnutím k jejím cílům. Výbor bude každoročně informovat
Radu pro obchod zbožím o vývoji v období, kterého se přezkoumání
týká.
Čl.24
Sekretariát
Sekretariát WTO bude zajišťovat služby sekretariátu této
Dohody s výjimkou pravomocí, svěřených Technickému výboru, pro
nějž bude služby sekretariátu zajišťovat Sekretariát RCS*).
Příl.1
Interpretační poznámky
Všeobecná poznámka
Postupné uplatňování metod hodnocení
1. Články 1 až 7 vymezují způsob, jímž má být určena celní
hodnota dováženého zboží uplatněním ustanovení této Dohody. Metody
hodnocení jsou uvedeny v pořadí, v jakém mají být uplatněny. První
metoda určení celní hodnoty je vymezena v článku 1 a dovezené
zboží má být hodnoceno podle ustanovení tohoto článku vždy, kdy
jsou splněny stanovené podmínky.
2. Nemůže-li být celní hodnota určena uplatněním ustanovení
článku 1, je třeba přecházet postupně k dalším článkům až k tomu
prvnímu z nich, který dovolí určit celní hodnotu. Pokud ustanovení
článku 4 nestanoví jinak, je dovoleno přejít k použití ustanovení
dalšího článku jen tehdy, není-li možno určit celní hodnotu podle
ustanovení předcházejícího článku.
3. Nežádá-li dovozce, aby bylo obráceno pořadí článků 5 a 6,
dodrží se normální pořadí. Uplatní-li dovozce tuto žádost, ale
ukáže-li se potom, že určení celní hodnoty uplatněním ustanovení
článku 6 není možné, určí se celní hodnota uplatněním ustanovení
článku 5, je-li to možné.
4. Nemůže-li se celní hodnota určit uplatněním ustanovení
článků 1 až 6, určí se uplatněním ustanovení článku 7.
Použití všeobecně přijatých zásad účetnictví
1. "Všeobecně přijaté zásady účetnictví" jsou zásady, které
jsou v určité zemi a v určitou dobu všeobecně uznávány nebo které
mají podstatnou podporu orgánů a které určují, jaké ekonomické
zdroje a závazky mají být zaznamenány do aktiv a pasiv, které
změny, zasahující do aktiv a pasiv, mají být zaznamenány jako
aktiva a pasiva, jakož i nastalé změny, které mají být měřeny,
které informace mohou být zveřejňovány a jak mohou být
zveřejňovány a jaké finanční výkazy mají být vyhotoveny. Tyto
normy mohou sestávat ze všeobecně uplatňovaných obecných směrnic
nebo z podrobných pravidel a praktik.
2. Pro účely této Dohody bude celní správa každého Člena
používat informací, zpracovaných způsobem, slučitelným se
všeobecně přijatými zásadami účetnictví v zemi, na kterou se
příslušný článek vztahuje. Například obvyklý zisk a všeobecné
výlohy podle ustanovení článku 5 budou určeny s použitím
informací, zpracovaných způsobem, odpovídajícím všeobecně přijatým
zásadám účetnictví v zemi dovozu. Naproti tomu obvyklý zisk a
všeobecné výlohy ve smyslu ustanovení článku 6 budou určeny s
použitím informací, zpracovaných způsobem, odpovídajícím všeobecně
přijatým zásadám účetnictví v zemi výroby. Jiný příklad: k určení
prvku, uvedeného v odstavci 1 b) (ii) článku 8, provedenému v zemi
dovozu, bude použito informací způsobem, odpovídajícím všeobecně
přijatým zásadám účetnictví této země.
Poznámka k článku 1
Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena
1. Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, je
celková cena placená nebo která má být zaplacena za dovezené zboží
kupujícím prodávajícímu nebo v jeho prospěch. Placení nemusí
nezbytně mít povahu platby v hotovosti. Může se uskutečnit
akreditivem nebo cennými papíry. Může se uskutečnit přímo nebo
nepřímo. Příkladem nepřímého placení může být úplné nebo částečné
vyrovnání dluhu prodávacího kupujícím.
2. Činnosti kupujícího na jeho vlastní účet jiné, než jaké
předvídá úprava podle článku 8, se nepovažují za nepřímé placení
prodávajícímu, i když se může mít za to, že prodávající z ní má
prospěch. Z toho vyplývá, že při určování celní hodnoty se náklady
na takovou činnost nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která
má být zaplacena.
3. Celní hodnota nebude zahrnovat následující náklady nebo
výlohy za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené
nebo která má být zaplacena za dovezené zboží:
a) náklady za konstrukční práce, instalaci, montáž, údržbu nebo
technickou pomoc, provedené po dovozu na dovezeném zboží, jakým
jsou zařízení, stroje nebo průmyslová zařízení;
b) dopravní náklady po dovozu;
c) clo a daně země dovozu.
4. Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena, se
rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných
plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému
zboží, netvoří součást celní hodnoty.
Odstavec 1 a) (iii)
Mezi omezení, která by neučinila cenu skutečně placenou nebo
která má být zaplacena, nepřijatelnou, patří omezení, která
podstatně neovlivňují hodnotu zboží. Příkladem takových omezení
může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů
je neprodával nebo je nevystavoval před určitým datem, které je
začátkem modelového roku.
Odstavec 1 b)
1. Jsou-li prodej nebo cena podrobeny podmínkám nebo plněním,
jejichž hodnota se nedá určit ve vztahu ke zboží, které má být
hodnoceno, není převodní hodnota pro celní účely přijatelná. Může
jít například o tyto případy:
a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že i
kupující koupí jiné zboží v určitém množství;
b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které
kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu
dováženého zboží;
c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah
k dováženému zboží: například, když dovážené zboží je
polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane
určité množství hotových výrobků.
2. Podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu
prodeje dováženého zboží, však nebudou důvodem pro odmítnutí
převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří
prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude
důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely článku 1. Rovněž
tak, podnikne-li kupující na vlastní účet, třeba i v dohodě s
prodávajícím, činnost, týkající se způsobu prodeje dováženého
zboží, netvoří hodnota této činnosti součást celní hodnoty a tato
činnost také není důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty.
Odstavec 2
1. Odstavce 2 a) a 2 b) stanovují odlišné prostředky pro
zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.
2. Odstavec 2 a) stanoví, že v případech, kdy jsou kupující a
prodávající ve spojení, budou vlastní okolnosti prodeje
přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za
předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby
okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy jsou kupující a prodávající
ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li
pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní správa pochybnosti
o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších
informací od dovozce. Například celní správa mohla již dříve
přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím
a prodávajícím a mohla se již tímto přezkoumáním nebo těmito
informacemi přesvědčit, že spojení neovlivnilo cenu.
3. Nemůže-li celní správa přijmout převodní hodnotu bez
dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil
další podrobné informace, jichž by bylo třeba, aby mohla
přezkoumat okolnosti prodeje. V této souvislosti by měla být celní
správa připravena přezkoumat příslušné stránky obchodu, včetně
způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní
vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím
účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li
se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle
ustanovení článku 15, kupují a prodávají jeden od druhého, jako
kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla
ovlivněna spojením. Byla-li například cena dohodnuta způsobem,
který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném výrobním
odvětví nebo způsobem, jímž prodávající sjednává své prodejní ceby
s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem toho,
že cena nebyla ovlivněna spojením. Ukáže-li se, že je cena
dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku,
který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za
reprezentativní období (například za roční období) při prodejích
zboží stejné povahy nebo stejného druhu, je to důkazem toho, že
cena nebyla ovlivněna.
4. Odstavec 2 b) poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že
převodní hodnota je velmi blízká hodnotě "měřítku", která byla
předtím přijata celní správou, a proto je přijatelná podle
ustanovení článku 1. Odpovídá-li některému z měřítek, uvedených v
odstavci 2 b), není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odstavce
2 a). Má-li celní správa již dostatek informací, aby se bez
dalšího podrobného vyšetření ujistila, že některé z měřítek,
uvedených v odstavci 2 b), bylo splněno, není důvodu, aby
požadovala od dovozce průkaz, že měřítko může být splněno. V
odstavci 2b) pojem "kupující, kteří nejsou ve spojení" znamená
kupující, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím v žádném
konkrétním případě.
Odstavec 2 b)
K určení, že nějaká hodnota je "velmi blízká" druhé, je nutno
vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého
zboží, povahu výrobního odvětví, o které jde, období, v němž se
zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je podstatný z obchodního
hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit,
nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu jako například
pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi
blízká hodnotě "měřítku", uvedenému v odstavci 2 b) článku 1, může
být malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží nepřijatelný,
zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.
Poznámka k článku 2
1. Při uplatňování článku 2 použije celní správa, kdykoli to
bude možné, prodej stejného zboží, uskutečněný na stejné obchodní
úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být
hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může být použit prodej
stejného zboží, uskutečněný za jedné z těchto tří situací:
a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích;
b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných
množstvích; nebo
c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.
2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří situací,
provedou se úpravy, berouce, podle okolností, v úvahu:
a) pouze činitele množství;
b) pouze činitele obchodní úrovně; nebo
c) jak činitele obchodní úrovně, tak i činitele množství.
3. Výraz "anebo" připouští možnost odvolat se na prodeje a
provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.
4. Pro účely článku 2 znamená převodní hodnota stejného
dovezeného zboží celní hodnotu, upravenou podle ustanovení
odstavců 1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle
článku 1.
5. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu, odůvodněnou odlišnou
obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava,
ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze
na základě důkazů, které zřejmě dokládají, že je rozumná a přesná,
například podle platných ceníků, které obsahují ceny, týkající se
různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží,
které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a
jediné podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní
hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo uznáno, že
prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná
úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek.
Není třeba, aby se prodej 10 jednotek uskutečnil, pokud bude
zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a
pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení
celní hodnoty podle ustanovení článku 2 vhodné.
Poznámka k článku 3
1. Při uplatňování článku 3 použije celní správa kdykoli to
bude možné, prodej podobného zboží, uskutečněný na stejné obchodní
úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být
hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může být použit prodej
podobného zboží, uskutečněný za jedné z těchto tří situací:
a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích;
b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných
množstvích; nebo
c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.
2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří situací,
provedou se úpravy, berouce, podle okolností, v úvahu:
a) pouze činitele množství;
b) pouze činitele obchodní úrovně; nebo
c) jak činitele obchodní úrovně, tak i činitele množství.
3. Výraz "anebo" připouští možnost odvolat se na prodeje a
provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.
4. Pro účely článku 3 znamená převodní hodnota podobného
dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odstavců
1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle článku 1.
5. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu odůvodněnou odlišnou
obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava,
ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze
na základě důkazů, které zřejmě dokládají, že je rozumná a přesná,
například podle platných ceníků, které obsahují ceny, týkající se
různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží,
které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a
jediné podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní
hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo uznáno, že
prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná
úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek.
Není třeba, aby se prodej 10 jednotek uskutečnil, pokud bude
zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a
pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení
celní hodnoty podle ustanovení článku 3 vhodné.
Poznámka k článku 5
1. Výraz "jednotková cena, za kterou se zboží prodává v
největším úhrnném množství ..." znamená cenu, za kterou se prodává
největší počet jednotek v prodejích osobám, které nejsou ve
spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují na první obchodní
úrovni, na jaké se takové prodeje po dovozu uskutečňují.
2. Například: zboží se prodává podle ceníku, který poskytuje
výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:
Prodané Jednotková Počet Celkové množství množství cena prodejů prodané za každou cenu 1 - 10 jednotek 100 10 prodejů po 65 5 jednotkách 5 prodejů po 3 jednotkách 11 až 25 jednotek 95 5 prodejů po 55 11 jednotkách nad 25 jednotek 90 1 prodej 80 30 jednotek 1 prodej 50 jednotek
Největší počet jednotek, prodaných za jednu cenu, je 80;
jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.
3. Jiný příklad: došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se
prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém
prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus.
V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek;
jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.
4. Třetí příklad: za této situace jsou různá množství prodána
za různé ceny.
a) Prodeje Prodané množství Jednotková cena 40 jednotek 100 30 jednotek 90 15 jednotek 100 50 jednotek 95 25 jednotek 105 35 jednotek 90 5 jednotek 100
b) Celkem Celkové prodané množství Jednotková cena 65 90 50 95 60 100 25 105
V tomto případě největší počet jednotek, prodaných za danou
cenu, je 65; jednotková cena při prodeji největšího úhrnného
množství je 90.
5. Prodej některého z prvků, uvedených v odstavci 1 b) článku
8 v dovozní zemi za podmínek, uvedených výše v odstavci 1, osobě,
která jej dodá přímo nebo nepřímo, zdarma nebo za sníženou cenu k
použití při výrobě nebo prodeji dováženého zboží pro vývoz, nelze
brát v úvahu pro stanovení jednotkové ceny pro účely článku 5.
6. Je nutno si uvědomit, že "zisk a všeobecné výlohy",
zmíněné v odstavci 1 článku 5, je třeba brát jako celek. Číselný
údaj pro účely tohoto odpočtu by se měl určit na základě
informací, poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho
údaje byly v rozporu s číselnými údaji, vyplývajícími z prodejů
dovezeného zboží stejné povahy nebo stejného druhu v zemi dovozu.
Jsou-li číselné údaje dovozce neslučitelné s těmito číselnými
údaji, může být obnos pro zisk a všeobecné výlohy založen na
jiných platných informacích než na informacích, poskytnutých
dovozcem nebo jeho jménem.
7. "Všeobecné výlohy" zahrnují přímé a nepřímé výlohy na
prodejnost dotyčného zboží.
8. Místní poplatky, které je nutno platit z titulu prodeje
zboží a které nemohou být odečteny podle ustanovení odstavce 1 a)
(iv) článku 5, se odečtou podle ustanovení odstavce 1 a) (i)
článku 5.
9. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných
výloh podle ustanovení odstavce 1 článku 5 musí být otázka, je-li
určité zboží "stejné povahy nebo stejného druhu" jako jiné zboží
rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba
zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo řady dovezeného zboží stejné
povahy nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží,
jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné
informace. Pro účely článku 5 "zboží stejné povahy nebo stejného
druhu" zahrnuje zboží, dovezené ze stejné země jako zboží, které
má být hodnoceno, jakož i zboží dovezené z jiných zemí.
10. Pro účely odstavce 1 b) článku 5 "nejbližším datem" bude
datum, kdy dovezené zboží nebo stejné nebo podobné dovezené zboží
bylo prodáno v dostatečném množství, aby mohla být zjištěna
jednotková cena.
11. Použije-li se metoda podle odstavce 2 článku 5, budou
odpočty za hodnotu, přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním
založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích, týkajících se
nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců,
návodů a výpočetních metod, přijatých v daném výrobním odvětví a
jiných praktik v tomto odvětví.
12. Uznává se, že metoda hodnocení, uvedená v odstavci 2
článku 5, nemůže být zpravidla uplatněna, ztratí-li zboží dalším
zpracováním nebo přepracováním svou totožnost. Přesto se mohou
vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou totožnost,
ale hodnota, přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá zjistit
přesně bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou
vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou totožnost,
ale tvoří tak malý prvek zboží, prodávaného v zemi dovozu, že
použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k
předchozímu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ
od případu.
Poznámka k článku 6
1. Celní hodnota se podle této Dohody určuje zpravidla na
základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za
účelem určení vypočtené hodnoty však může být třeba přezkoumat
náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno a jiných
informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve
většině případů nebude výrobce zboží podléhat pravomoci orgánů
země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno
na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a
prodávající je ochoten sdělit údaje potřebné ke zjištění nákladů
orgánům země dovozu a poskytnout jim v případě potřeby možnost
pozdějšího ověření.
2. "Cena nebo hodnota", zmíněná v odstavci 1 a) článku 6 se
určí na základě údajů, týkajících se výroby hodnoceného zboží,
které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na
obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné
se všeobecně přijatými zásadami účetnictví, uplatňovanými v zemi
výroby zboží.
3. "Cena nebo hodnota" zahrne cenu prvků, uvedených v
odstavcích 1 a) (ii) a (iii) článku 8. Bude rovněž zahrnovat
hodnotu každého prvku, uvedeného v odstavci 1 b) řečeného článku,
který byl dodán přímo nebo nepřímo kupujícím k použití při výrobě
dovezeného zboží, a to v přiměřeném poměru podle ustanovení
poznámky k článku 8. Hodnota prvků jednotlivě, uvedených
v odstavci 1 b) iv) článku 8, které byly provedeny v zemi dovozu,
bude zahrnuta jen tehdy, když tyto práce připadají k tíži výrobce.
Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků, zmíněných v tomto
odstavci, nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána
dvakrát.
4. "Částka pro zisk a všeobecné výlohy", zmíněná v odstavci
1 b) článku 6, se určuje na základě informací, poskytnutých
výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje byly
neslučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům
zboží stejné povahy nebo stejného druhu jako hodnocené zboží,
uskutečňovaným výrobcem v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.
5. V této souvislosti je nutno poznamenat, že "částku pro
zisk a všeobecné výlohy" je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho,
že jestliže v některém zvláštním případě je zisk výrobce nízký a
jeho všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty
dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které
obvykle odpovídají prodejům zboží stejné povahy nebo stejného
druhu. To se může například stát, zavádí-li se výrobek v zemi
dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby
vyrovnal vysoké všeobecné výlohy, spojené se zaváděním. Může-li
výrobce prokázat, že se při prodejích dováženého zboží za
zvláštních obchodních okolností spokojuje s nízkým ziskem, je
třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky pro zisk za předpokladu,
že je prokáže platnými obchodními důvody a jeho cenová politika
odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. To se
může například stát, byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny
v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží
na doplnění řady druhů zboží vyprodukovaných v zemi dovozu a
spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže.
Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy poskytnuté výrobcem
slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné
povahy nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným
výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může být částka
pro zisk a všeobecné výlohy založena na náležitých informacích,
jiných než na informacích, poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho
jménem.
6. Použijí-li se pro účely určení vypočtené hodnoty jiné
informace, než které byly poskytnuty výrobcem nebo jeho jménem,
orgány země dovozu informují dovozce, požádá-li o to, o zdroji
těchto informací, pokud ustanovení článku 10 nestanoví jinak.
7. "Všeobecné výlohy", zmíněné v odstavci 1 b) článku 6,
zahrnují přímé a nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro
vývoz, které nejsou zahrnuty podle odstavce 1 a) článku 6.
8. Při určování, zda některé zboží je "stejné povahy nebo
stejného druhu", je nutno postupovat případ od případu s
přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a
všeobecných výloh podle ustanovení článku 6 je nutno postupovat
zkoumáním prodeje pro vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo
řady zboží, zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat
nutné informace. Pro účely článku 6 musí být "zboží stejné povahy
nebo stejného druhu" ze stejné země jako zboží, které má být
hodnoceno.
Poznámka k článku 7
1. Celní hodnoty, určované podle ustanovení článku 7, by měly
být založeny v největší možné míře na dříve určených celních
hodnotách.
2. Metodami hodnocení, používanými podle článku 7, by měly
být metody, vymezené v článcích 1 až 6, avšak určitá rozumná
pružnost při uplatňování těchto metod bude v souladu s cíli a
s ustanoveními článku 7.
3. Některé příklady ukáží, co je nutno rozumět rozumnou
pružností:
a) Stejné zboží - požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve
stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je
hodnoceno, může být vykládán pružně; stejné dovážené zboží,
vyprodukované v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je
hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být
použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již
byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.
b) Podobné zboží - požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve
stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je
hodnoceno, může být vykládán pružně; podobné dovážené zboží,
vyprodukované v jiné zemi než v zemi vývozu, které je
hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být
použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již
byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.
c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno "ve
stavu, v jakém bylo dovezeno", který je obsažen v odstavci 1
a) článku 5, může být vykládán pružně; lhůta "90 dní" může být
uplatňována pružně.
Poznámka k článku 8
Odstavec 1 a) (i)
Výrazem "nákupní provize" se rozumí částky placené dovozcem
jeho zástupci za službu, která spočívala v jeho zastupování v
zahraničí při nákupu zboží, které má být hodnoceno.
Odstavec 1 b) (ii)
1. Do přičítání prvků, uvedených v odstavci 1 b) (ii)
článku 8 k dovezenému zboží, zasahují dva zřetele, a to hodnota
samotného prvku a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k
dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět
rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně
přijatými zásadami účetnictví.
2. Pokud jde o hodnotu prvku, získá-li dovozce prvek za dané
náklady od prodávajícího, který s ním není ve spojení, jsou tyto
náklady hodnotou prvku. Byl-li prvek vyprodukován dovozcem nebo
osobou, která s ním je ve spojení, jeho hodnotou budou náklady na
jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl
nebo nebyl získán nebo vyprodukován tímto dovozcem, bude nutno
původní náklady na získání nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho
použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.
3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je nutno tuto hodnotu
přičíst k dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Například
hodnota může být přičtena k první zásilce, chce-li dovozce
zaplatit clo z celé hodnoty najednou. Jiný příklad: dovozce může
požádat, aby hodnota byla přičtena k počtu jednotek vyrobených až
do doby první zásilky. Ještě další příklad: dovozce může žádat,
aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu,
existují-li smlouvy nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda
přičtení bude závislá na listinách poskytnutých dovozcem.
4. Pro ilustraci uvedeného lze zkoumat případ dovozce, který
dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná
s ním kupní smlouvu na 10.000 jednotek. Když přijde první zásilka
o 1.000 jednotkách, výrobce již vyrobil 4.000 jednotek. Dovozce
může požádat celní správu, aby přičetla hodnotu formy na 1.000
jednotek, 4.000 jednotek nebo 10.000 jednotek.
Odstavec 1 b) (iv)
1. Hodnoty k přičtení za prvky, uvedené v odstavci 1 b) (iv)
článku 8, mají být založeny na objektivních a vyčíslitelných
údajích. Aby se co nejvíce usnadnil úkol, který jak pro dovozce,
tak pro celní správu představuje určování hodnot, které mají být
přičteny, mělo by se pokud možno použít snadno dostupných údajů z
obchodních písemností kupujícího.
2. Pro prvky, poskytnuté kupujícím, které zakoupil nebo
najal, bude hodnotou k přičtení kupní cena nebo nájemné. Za
veřejně přístupné prvky se přičtou pouze náklady na kopie.
3. Hodnoty k přičtení mohou být vypočteny víceméně snadno
podle struktury daného podniku, způsobu jeho řízení a jeho metod
účetnictví.
4. Například je možné, že podnik, který dováží různé výrobky,
pocházející z různých zemí, vede účetnictví svého návrhářského
střediska mimo zemi dovozu, aby se přesně ukázaly náklady,
připočitatelné k danému výrobku. V takových případech se může
patřičná úprava provést přímo podle ustanovení článku 8.
5. V jiném případě může podnik přenést náklady na návrhářské
středisko, umístěné mimo zemi dovozu, do všeobecných výloh, aniž
by je přičítal k jednotlivým výrobkům. V takovém případě je možno
podle ustanovení článku 8 provést patřičnou úpravu, pokud jde o
dovážené zboží tím, že se celkové náklady na návrhářské středisko
přičtou na celou výrobu, která používá služeb tohoto střediska, a
takto přičtené náklady se přičtou k hodnotě dovozu podle počtu
jednotek.
6. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat,
aby při určování přiměřené metody přičítání byly vzaty v úvahu
rozličné činitele.
7. V případě, kdy zhotovení dotyčného prvku zasahuje do
několika zemí a vyžaduje určité období, měla by se úprava omezit
na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo zemi dovozu.
Odstavec 1 c)
1. Poplatky za používání patentů a licenční poplatky, zmíněné
v odstavci 1c) článku 8, mohou mimo jiné zahrnovat platby,
týkající se patentů, výrobních nebo obchodních známek a autorských
práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v zemi dovozu
se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně skutečně
placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží.
2. Platby, uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo
dále prodat dovezené zboží, se nepřičítají k ceně skutečně placené
nebo která má být zaplacena za dovezené zboží, nejsou-li podmínkou
prodeje dovezeného zboží pro vývoz do země dovozu.
Odstavec 3
Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje týkající se
přirážek, které mají být přičteny podle ustanovení článku 8,
nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení článku 1. Tak
tomu bude například v tomto případě: poplatek za použití patentu
na základě prodejní ceny litru určitého výrobku v zemi dovozu,
který byl dovezen v kilogramech a po dovozu změněn v roztok.
Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném
zboží a částečně na jiných prvcích, které nijak nesouvisejí s
dováženým zbožím (je-li například dovezené zboží smícháno s
domácími přísadami a nedá se již samostatně určit, nebo nedají-li
se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních
ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet
se přičítat prvek odpovídající tomuto poplatku za použití patentu.
Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém
zboží a dá-li se snadno vy číslit, může se tento prvek přičítat k
ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.
Poznámka k článku 9
Pro účely článku 9 může být "doba dovozu" shodná s dobou
předložení celního prohlášení.
Poznámka k článku 11
1. Článek 11 poskytuje dovozci právo odvolat se proti
rozhodnutí celní správy o určení celní hodnoty zboží, které je
hodnoceno. Odvolání se může nejprve podat k vyšší instanci celní
správy, ale dovozce bude mít právo odvolat se v konečné instanci k
soudu.
2. "Bez pokuty" znamená, že dovozce nebude podroben pokutě
nebo hrozbě pokuty z toho prostého důvodu, že uplatnil své právo
odvolat se. Obvyklé soudní výlohy a honoráře právním zástupcům se
nepovažují za pokuty.
3. Žádné ustanovení článku 11 však nezabraňuje Členu
požadovat, aby vyměřené clo bylo zcela zaplaceno před podáním
odvolání.
Poznámka k článku 15
Odstavec 4
Pro účely tohoto článku výraz "osoby" zahrnuje též právnické
osoby.
Odstavec 4 e)
Pro účely této Dohody je osoba v postavení, že kontroluje
druhou, jestliže je právně nebo fakticky v situaci, že ji může
omezovat nebo řídit.
Příl.II
Technický výbor pro celní hodnocení
1. V souladu s článkem 18 této Dohody bude pod záštitou RCS
zřízen Technický výbor, aby po technické stránce zajišťoval
jednotnost výkladu a uplatňování této Dohody.
2. Pravomoci Technického výboru budou zahrnovat:
a) přezkoumávat specifické technické problémy, které se vyskytnou
v každodenní správě systémů celního hodnocení Členů a vydávat
poradní dobrozdání o vhodných řešeních na základě předložených
skutečností;
b) na požádání studovat zákony, řízení a praxi o hodnocení, pokud
se týkají této Dohody a připravovat zprávy o výsledcích těchto
studií;
c) připravovat a vydávat roční zprávu o technické stránce působení
a stavu této Dohody;
d) poskytovat ke každé otázce, týkající se celního hodnocení
dováženého zboží, informace a dobrozdání, které mohou být
vyžádány kterýmkoli Členem nebo Výborem. Tyto informace a
dobrozdání mohou mít formu poradních dobrozdání, komentářů nebo
vysvětlivek;
e) na požádání usnadňovat poskytování technické pomoci Členům v
zájmu podpory přijetí této Dohody v mezinárodním měřítku;
f) přezkoumávat otázky, které mu byly předloženy skupinou
odborníků podle ustanovení článku 19 této Dohody; a
g) vykonávat jiné pravomoci, které mu může udělit Výbor.
Všeobecně
3. Technický výbor se vynasnaží, aby dokončil v rozumně
krátké lhůtě práce na specifických otázkách, zvláště na těch,
které mu byly předloženy Členy, Výborem nebo skupinou odborníků.
Podle odstavce 4 článku 19 skupina odborníků rovněž určí
specifickou lhůtu, do níž má obdržet zprávu Technického výboru a
ten v této lhůtě zprávu předloží.
4. Ve své činnosti bude Technický výbor vhodným způsobem
podporován Sekretariátem RCS.
Zastoupení
5. Každý Člen má právo být zastoupen v Technickém výboru.
Každý Člen může jmenovat jednoho delegáta a jednoho nebo více
náhradníků, aby jej v Technickém výboru zastupovali. Každý takto
zastoupený Člen v Technickém výboru je dále v této příloze uváděn
jako "člen Technického výboru". Zástupci členů Technického výboru
mohou být na zasedání Technického výboru doprovázeni poradci.
Sekretariát WTO se rovněž může zúčastňovat těchto zasedání jako
pozorovatel.
6. Členové RCS, kteří nejsou Členy WTO, mohou být na
zasedáních Technického výboru zastoupeni jedním delegátem a jedním
nebo více náhradníky. Tito zástupci se zúčastní zasedání
Technického výboru jako pozorovatelé.
7. S výhradou schválení předsedou Technického výboru může
generální tajemník RCS (dále uváděný jako "generální tajemník")
pozvat na zasedání Technického výboru jako pozorovatele zástupce
vlád, které nejsou Členy ani WTO ani členy RCS, jakož i zástupce
mezinárodních vládních a obchodních organizací.
8. Jména delegátů, náhradníků a poradců, kteří budou určeni,
aby se účastnili zasedání Technického výboru, budou sdělena
generálnímu tajemníkovi.
Zasedání Technického výboru
9. Technický výbor se bude scházet podle potřeby, avšak
nejméně dvakrát za rok. Datum každého zasedání bude stanoveno
Technickým výborem na jeho předcházející schůzi. Datum zasedání
může být změněno na žádost kteréhokoli člena Technického výboru
schválenou prostou většinou členů Technického výboru nebo, v
naléhavých případech, na žádost předsedy. Nehledě na ustanovení
věty první tohoto odstavce se může Technický výbor sejít, je-li to
nezbytné k posouzení věcí předložených mu skupinou odborníků podle
ustanovení článku 19 této Dohody.
10. Zasedání Technického výboru se budou konat v sídle RCS,
pokud nebude rozhodnuto jinak.
11. S výjimkou naléhavých případů vyrozumí generální tajemník
nejméně třicet dní před datem zahájení každého zasedání
Technického výboru všechny členy Technického výboru a účastníky
uvedené v odstavcích 6 a 7.
Jednací řád
12. Generální tajemník připraví prozatímní program pro každé
zasedání a rozešle jej členům Technického výboru a účastníkům,
uvedeným v odstavcích 6 a 7, nejméně třicet dní před zasedáním, s
výjimkou naléhavých případů. Tento program bude obsahovat všechny
body, jejichž zařazení bylo schváleno Technickým výborem na jeho
předcházejícím zasedání, všechny body, které zařadil předseda z
vlastní iniciativy a všechny body, o jejichž zařazení požádal
generální tajemník, Výbor nebo kterýkoli člen Technického výboru.
13. Technický výbor schválí svůj program při zahájení každého
zasedání. Technický výbor může program během zasedání kdykoliv
změnit.
Funkcionáři a jednací řád
14. Technický výbor zvolí z delegátů svých členů předsedu a
jednoho nebo více místopředsedů. Předseda a místopředsedové budou
ve funkci jeden rok. Odstupující předseda nebo místopředsedové
mohou být znovu voleni. Předseda nebo místopředseda, který
přestává být zástupcem člena Technického výboru, ztrácí
automaticky své pověření.
15. Není-li předseda na některém zasedání nebo jeho části
přítomen, bude předsedat místopředseda. V takovém případě má tatáž
práva a tytéž povinnosti jako předseda.
16. Předseda zasedání se zúčastní jednání Technického výboru
jako předseda, a nikoli jako zástupce člena Technického výboru.
17. Mimo výkonu pravomocí, které jsou mu svěřeny jinými
ustanoveními těchto pravidel, bude předseda zahajovat a uzavírat
každé zasedání, řídit diskusi, udělovat slovo a podle těchto
pravidel řídit práci. Předseda může též volat řečníka k pořádku,
nejsou-li jeho poznámky na místě.
18. Při projednávání kterékoli otázky může každá delegace
učinit návrh na pořadí. V tomto případě předseda rozhodne ihned.
Jsou-li proti rozhodnutí vzneseny námitky, předloží je předseda
schůzi k hlasování. Zůstane v platnosti, nebylo-li přehlasováno.
19. Generální tajemník nebo jím určení úředníci Sekretariátu
RCS budou plnit funkci sekretariátu schůzí Technického výboru.
Rozhodující většina a hlasování
20. Zástupci prosté většiny členů Technického výboru tvoří
rozhodující většinu.
21. Každý člen Technického výboru bude mít jeden hlas. Každé
rozhodnutí Technického výboru bude přijato alespoň dvoutřetinovou
většinou přítomných členů. Bez ohledu na výsledek hlasování o
určité otázce o ní může Technický výbor předložit úplnou zprávu
Výboru a RCS a uvést různé názory, které byly uplatněny v dané
diskusi. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto odstavce přijme
Technický výbor o věci předložené mu skupinou odborníků rozhodnutí
cestou konsensu. V případě, kdy nedojde ke shodě o otázce, která
mu byla předložena skupinou odborníků, Technický výbor předloží
zprávu, v níž podrobně vyloží fakta a uvede názory členů.
Jazyky a dokumenty
22. Úředními jazyky Technického výboru budou angličtina,
francouzština a španělština. Projevy nebo prohlášení učiněná v
jednom z těchto tří jazyků budou ihned přeloženy do ostatních
úředních jazyků, ledaže by se všechny delegace vzdaly překladu.
Projevy nebo prohlášení učiněná v jiném jazyce budou přeloženy do
angličtiny, francouzštiny a španělštiny za stejných podmínek,
avšak v tomto případě dotyčná delegace poskytne anglický,
francouzský nebo španělský překlad. Oficiální dokumenty
Technického výboru budou vyhotoveny pouze v angličtině,
francouzštině a španělštině. Záznamy a korespondence pro jednání
Technického výboru musejí být předloženy v jednom z úředních
jazyků.
23. Technický výbor vyhotoví zprávu o každém svém zasedání a,
pokud to předseda shledá nutným, protokoly nebo podrobné zprávy ze
svých schůzí. Předseda nebo jím pověřená osoba, předloží zprávu o
činnosti Technického výboru na každé schůzi Výboru a na každé
schůzi RCS.
Příl.III
1. Pětiletá lhůta k uplatňování ustanovení Dohody podle
odstavce 1 článku 20 rozvojovými členskými zeměmi může být v praxi
pro určité rozvojové členské země nedostatečná. V takovém případě
může rozvojová členská země před uplynutím období, uvedeného v
odstavci 1 článku 20, požádat o prodloužení, přičemž se rozumí, že
Členové posoudí s porozuměním takovou žádost, jestliže dotyčná
rozvojová členská země může svůj krok náležitě odůvodnit.
2. Rozvojové země, které dosud hodnotí zboží na základě
úředně stanovených minimálních hodnot, mohou požádat o výhradu,
která jim umožní zachovat tyto hodnoty omezeně a přechodně podle
podmínek dohodnutých Členy.
3. Rozvojové země, které mají zato, že obrácení pořadí na
žádost dovozce podle článku 4 Dohody může vyvolat skutečné potíže,
mohou požádat o výhradu k článku 4 takto:
"Vláda ........ si vyhrazuje právo rozhodnout, že ustanovení
článku 4 Dohody budou platit jen tehdy, když celní orgány
vyhoví žádosti o obrácení pořadí uplatnění článků 5 a 6".
Uplatní-li rozvojové země takovou výhradu, schválí ji Členové
podle článku 21 Dohody.
4. Rozvojové země mohou požádat o výhradu k odstavci 2
článku 5 Dohody takto:
"Vláda ........ si vyhrazuje právo rozhodnout, že odstavec 2
článku 5 Dohody bude uplatňován podle ustanovení poznámky k
němu platné, ať o to dovozce požádá nebo nikoli".
Uplatní-li rozvojové země takovou výhradu, schválí ji Členové
podle článku 21 Dohody.
5. Určité rozvojové země mohou mít problémy s uplatňováním
článku 1 Dohody, pokud jde o dovozy výhradními zástupci,
výhradními distributory nebo výhradními zprostředkovateli do
jejich zemí. Vzniknou-li takové problémy v praxi rozvojových
členských zemí uplatňujících tuto Dohodu, věc bude na žádost
těchto Členů prostudována, aby bylo nalezeno vhodné řešení.
6. Článek 17 uznává, že celním správám může při uplatňování
Dohody vzniknout potřeba přešetřit pravdivost nebo přesnost
jakýchkoli tvrzení, listin nebo prohlášení, které jim byly
předloženy pro účely celního hodnocení. Tento článek rovněž
připouští, že se může přistoupit k šetření se záměrem, například
ověřit, zda prvky hodnocení hodnoty prohlášené nebo předložené
celním úřadům za účelem určení celní hodnoty jsou úplné a správné.
Členové mají s výhradou svých zákonů a řízení právo očekávat při
těchto šetřeních plnou spolupráci dovozců.
7. Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena, se
rozumí všechny platby uskutečněné nebo které mají být uskutečněny
jako podmínka prodeje dovezeného zboží kupujícím prodávajícímu
nebo kupujícím třetí straně za účelem plnění závazků
prodávajícího.
DOHODA
O KONTROLE PŘED ODESLÁNÍM
Členové,
berouce na vědomí, že se ministři dne 20. září 1986 dohodli,
že Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání bude mít za
cíl "zajistit další liberalizaci a rozšíření světového obchodu",
"posílit úlohu GATT" a "zvýšit schopnost systému GATT přizpůsobit
se vývoji mezinárodního ekonomického prostředí";
berouce na vědomí, že se řada rozvojových členských zemí
uchyluje ke kontrole před odesláním;
uznávajíce potřebu rozvojových zemí takto činit tak dlouho a
natolik, dokud bude nutno ověřovat kvalitu, množství nebo cenu
dováženého zboží;
majíce na paměti, že tyto programy musí být uskutečňovány bez
zbytečného prodlení nebo nerovného zacházení;
vědomi si toho, že kontrola je v souladu s definicí
uskutečňována na území vyvážejících Členů;
uznávajíce potřebu ustavení sjednaného mezinárodního rámce
práv a povinností jak Členů uživatelů, tak vyvážejících Členů;
uznávajíce, že se principy a závazky podle GATT 1994 vztahují
na ty činnosti orgánů, provádějících kontrolu před odesláním,
které jsou uloženy vládami, jež jsou Členy WTO;
uznávajíce, že je žádoucí zabezpečovat transparentnost výkonů
orgánů, provádějících kontrolu před odesláním a právních předpisů,
týkajících se kontroly před odesláním;
přejíce si urychlené, účinné a spravedlivé vyřešení sporů
mezi vývozci a orgány, provádějícími kontrolu před odesláním,
vznikajících podle této Dohody;
dohodli se takto:
Čl.1
Rozsah působnosti - Definice
1. Tato Dohoda se bude uplatňovat na všechny činnosti,
spojené s kontrolou před odesláním, prováděné na území Členů bez
ohledu na to, zda jsou prováděny na základě smlouvy nebo
uskutečňovány z pověření vlády nebo jakéhokoli vládního orgánu
Člena.
2. Výrazem "Člen uživatel" se rozumí Člen, jehož vláda nebo
vládní orgán uzavře smlouvu nebo vydá pověření na uskutečnění
kontroly před odesláním.
3. Činnostmi spojenými s kontrolou před odesláním jsou
všechny činnosti, vztahující se k ověření kvality, množství, ceny,
včetně směnného kurzu a platebních podmínek a/nebo celního
zařazení zboží, jež má být vyvezeno na území Člena uživatele.
4. Výraz "orgán provádějící kontrolu před odesláním" se
vztahuje na kterýkoli orgán nebo organizaci, se kterou Člen
sjednal smlouvu nebo ji pověřil prováděním kontroly před
odesláním.1)
Čl.2
Povinnosti Členů uživatelů
Nediskriminace
1. Členové uživatelé zabezpečí, aby činnosti, spojené s
kontrolou před odesláním, byly uskutečňovány nediskriminačním
způsobem a aby postupy a kritéria, jež jsou používána při
provádění těchto činností, byla objektivní a byla uplatňována
stejným způsobem vůči všem vývozcům dotčeným těmito činnostmi.
Zabezpečí jednotné provádění kontroly všemi inspektory orgánů
provádějících kontrolu před odesláním, s nimiž o tom sjednal
smlouvu nebo které k tomu pověřil.
Vládní předpisy
2. Členové uživatelé zabezpečí, aby byla v průběhu činností
spojených s kontrolou před odesláním ve vztahu k jejich právním
předpisům, dodržována ustanovení odstavce 4 článku III GATT 1994,
nakolik jsou příslušná.
Místo kontroly
3. Členové uživatelé zabezpečí, aby všechny činnosti spojené
s kontrolou před odesláním, včetně vyhotovení čisté zprávy o
nálezu nebo záznamu o jejím nevyhotovení, byly prováděny na celním
území, ze kterého je zboží vyváženo nebo, jestliže kontrolu nelze
provést na tomto celním území s ohledem na celkovou povahu daného
zboží nebo jestliže obě strany souhlasí, na celním území, na
kterém bylo zboží vyrobeno.
Normy
4. Členové uživatelé zabezpečí, aby kontrola množství a
kvality byla prováděna v souladu s normami, uvedenými prodávajícím
a kupujícím v kupní smlouvě a aby v případě, že tyto normy nejsou,
platily příslušné mezinárodní normy.2)
Transparentnost
5. Členové uživatelé zabezpečí, aby činnosti, spojené s
kontrolou před odesláním, byly uskutečňovány transparentním
způsobem.
6. Členové uživatelé zabezpečí, aby orgány provádějící
kontrolu před odesláním při prvním styku s vývozci jim poskytly
všechny informace, potřebné pro splnění kontrolních předpisů.
Orgány provádějící kontrolu před odesláním poskytnou vývozcům
aktuální informace, budou-li jimi o ně požádáni. Tyto informace
budou zahrnovat odkazy na právní předpisy Členů uživatelů,
týkající se kontrolní činnosti před odesláním a budou dále
obsahovat postupy a kritéria, používaná při kontrole a ověření cen
a směnných kurzů, práva vývozců vůči kontrolním orgánům a odvolací
řízení, zavedené podle odstavce 21. Dodatečné procedurální
předpisy nebo změny v existujících předpisech nebudou na zásilku
uplatněny, pokud nebude dotyčný vývozce o těchto změnách
informován v době sjednání termínu kontroly. V naléhavých
situacích, uvedených v Článcích XX a XXI GATT 1994, však mohou být
dodatečné předpisy nebo změny uplatňovány na zásilku ještě před
informováním vývozce. Tato skutečnost však nezbavuje vývozce
jejich povinností dodržovat dovozní předpisy Členů uživatelů.
7. Členové uživatelé zabezpečí, aby informace, uvedené v
odstavci 6, byly dány vhodným způsobem vývozcům k dispozici a aby
kontrolní úřady orgánů provádějících kontrolu před odesláním
sloužily jako informační střediska, kde jsou tyto informace k
dispozici.
8. Členové uživatelé zveřejní ihned všechny příslušné právní
předpisy, týkající se činností spojených s kontrolou před
odesláním takovým způsobem, jež umožní ostatním vládám a
obchodníkům, aby se s nimi seznámili.
Ochrana důvěrných obchodních informací
9. Členové uživatelé zabezpečí, aby orgány provádějící
kontrolu před odesláním, nakládaly se všemi informacemi, které
získají v průběhu kontroly před odesláním jako s důvěrnými
obchodními informacemi, pokud nebyly již zveřejněny, obecně
zpřístupněny třetím stranám nebo jinak veřejně známy. Členové
uživatelé zabezpečí, aby orgány provádějící kontrolu před
odesláním dodržely tento postup.
10. Členové uživatelé poskytnou Členům na vyžádání informace
o opatřeních, která přijmou k zajištění odstavce 9. Ustanovení
tohoto odstavce nebudou vyžadovat od žádného Člena zveřejnění
důvěrných informací, které by ohrozilo účinnost programů kontroly
před odesláním nebo by způsobilo újmu oprávněným obchodním zájmům
veřejných nebo soukromých podniků.
11. Členové uživatelé zabezpečí, aby orgány provádějící
kontrolu před odesláním, nevydaly důvěrné obchodní informace žádné
třetí straně, ledaže by orgány provádějící kontrolu před
odesláním, sdílely tyto informace s vládními orgány, které s nimi
uzavřely smlouvu nebo jim daly pověření. Členové uživatelé
zabezpečí, aby důvěrné obchodní informace, jež obdrží od orgánů
provádějících kontrolu před odesláním, s nimiž uzavřely smlouvu
nebo jim daly pověření, byly přiměřeně chráněny. Orgány
provádějící kontrolu před odesláním budou sdílet důvěrné obchodní
informace s vládami, které s nimi uzavřely smlouvu nebo jim daly
pověření pouze pokud jde o informace běžně vyžadované pro
akreditivy nebo jiné druhy placení nebo pro účely celní, licenční
nebo devizové kontroly.
12. Členové uživatelé zabezpečí, aby orgány provádějící
kontrolu před odesláním, nepožadovaly od vývozce poskytování
informací, týkajících se:
a) výrobních údajů o patentových, licenčních nebo nezveřejněných
postupech nebo postupech, u nichž byla podána žádost o udělení
patentu;
b) nezveřejněných technických údajů jiných než údajů, potřebných
pro prokázání, že byly dodrženy technické předpisy nebo normy;
c) vnitřních cen, včetně výrobních nákladů;
d) ziskové úrovně;
e) podmínek smluv mezi vývozci a jejich dodavateli, ledaže by
jinak nebylo možné, aby orgány provedly danou kontrolu. V
těchto případech orgán vyžádá pouze informaci, nezbytnou pro
tento účel.
13. Informace, zmíněné v odstavci 12, o které jinak orgány
provádějící kontrolu před odesláním nepožádají, mohou být uvolněny
dobrovolně vývozcem za účelem dokreslení určitého případu.
Střet zájmů
14. Členové uživatelé zabezpečí, aby orgány provádějící
kontrolu před odesláním, berouce rovněž v úvahu ustanovení o
ochraně důvěrných obchodních informací, uvedená v odstavcích
9 až 13, dodržely postupy k zamezení střetu zájmů:
a) mezi orgány provádějícími kontrolu před odesláním a jakýmikoli
subjekty, jež jsou ve spojení s danými orgány provádějícími
kontrolu před odesláním, včetně jakýchkoli subjektů, ve kterých
později uvedené subjekty mají finanční nebo obchodní zájmy nebo
jakýmikoli subjekty, jež mají finanční zájmy v daných orgánech
provádějících kontrolu před odesláním a jimž orgány provádějící
kontrolu před odesláním, mají provést kontrolu;
b) mezi orgány provádějícími kontrolu před odesláním a jakýmikoli
jinými subjekty, včetně těch, jež jsou předmětem kontroly před
odesláním s výjimkou vládních orgánů, které sjednávají smlouvy
nebo dávají pověření ke kontrole;
c) s útvary orgánů provádějících kontrolu před odesláním,
zabývajícími se jinými činnostmi, než které jsou vyžadovány k
uskutečnění kontrolního procesu.
Průtahy
15. Členové uživatelé zabezpečí, aby se orgány provádějící
kontrolu před odesláním, vyvarovaly bezdůvodných průtahů kontroly
dodávek. Členové uživatelé zabezpečí, aby jestliže se orgán
provádějící kontrolu před odesláním a vývozce dohodnou o datu
kontroly, orgán provádějící kontrolu před odesláním uskutečnil
kontrolu k tomuto datu, pokud není změněno vzájemnou dohodou mezi
vývozcem a orgánem provádějícím kontrolu před odesláním nebo
orgánu provádějícímu kontrolu před odesláním je zabráněno tak
učinit vývozcem nebo vyšší mocí.3)
16. Členové uživatelé zabezpečí, aby po obdržení konečných
dokumentů a ukončení kontroly vyhotovily orgány provádějící
kontrolu před odesláním během pěti pracovních dní buď čistou
zprávu o nálezu nebo poskytly podrobné písemné vysvětlení,
uvádějící důvody pro její nevyhotovení. Členové uživatelé
zabezpečí, aby ve druhém případě poskytly orgány provádějící
kontrolu před odesláním vývozcům příležitost předložit jejich
písemná stanoviska a jestliže o to vývozci požádají, zajistí
opakovanou kontrolu v nejbližším vzájemně přijatelném termínu.
17. Členové uživatelé zabezpečí, aby kdykoli o to vývozci
požádají, uskutečnily orgány provádějící kontrolu před odesláním
před termínem fyzické kontroly předběžné ověření ceny a bude-li to
praktické, i směnného kurzu na základě kontraktu mezi vývozcem a
dovozcem, pro-forma faktury a bude-li to praktické, žádosti o
povolení dovozu. Členové uživatelé zabezpečí, aby cena nebo směnný
kurz, jenž byl přijat orgánem provádějícím kontrolu před odesláním
na základě takového předběžného ověření nebyl odvolán za
předpokladu, že zboží odpovídá dovozním dokumentům a/nebo dovozní
licenci. Zabezpečí, aby po uskutečnění předběžného ověření
uvědomily orgány provádějící kontrolu před odesláním ihned písemně
vývozce buď o přijetí nebo o podrobných důvodech pro nepřijetí
ceny a/nebo směnného kurzu.
18. Členové uživatelé zabezpečí, aby za účelem vyloučení
opožděného placení zaslaly orgány provádějící kontrolu před
odesláním vývozcům nebo jimi pověřeným zástupcům co nejrychleji
čistou zprávu o nálezu.
19. Členové uživatelé zabezpečí, aby v případě písemné chyby
v čisté zprávě o nálezu orgány provádějící kontrolu před odesláním
chybu opravily a zaslaly opravenou informaci co nejrychleji
příslušným stranám.
Ověření ceny
20. Členové uživatelé zabezpečí, aby za účelem zabránění
nadfakturace a podfakturace a podvodu ověřily orgány provádějící
kontrolu před odesláním cenu podle následujících pokynů:4)
a) orgány provádějící kontrolu před odesláním odmítnou kontraktní
cenu, dohodnutou mezi vývozcem a dovozcem jen v případě, že
mohou dokázat, že jejich nález o nepřesvědčivosti ceny je
založen na ověřovacím procesu, který je v souladu s kritérií,
uvedenými v pododstavcích b) až e);
b) orgány provádějící kontrolu před odesláním založí své cenové
srovnání pro ověření vývozní ceny na ceně (cenách) stejného
nebo podobného zboží, nabízeného k vývozu ze stejné vývozní
země ve stejném nebo přibližně stejném čase, za konkurenčních a
srovnatelných prodejních podmínek, v souladu s obvyklými
komerčními praktikami a očištěné od jakékoli použitelné běžné
slevy. Toto srovnání bude založeno na následujícím:
(i) použity budou pouze ceny, poskytující platnou
srovnatelnou bázi, berouce v úvahu odpovídající
ekonomické faktory, týkající se dovozní země a země nebo
zemí použitých pro cenové srovnání;
(ii) orgán provádějící kontrolu před odesláním nebude spoléhat
na cenu zboží, nabídnutého pro vývoz do různých dovozních
zemí k libovolnému stanovení nejnižší ceny zásilky;
(iii) orgán provádějící kontrolu před odesláním vezme v úvahu
specifické prvky, uvedené v pododstavci c);
(iv) v jakémkoli stadiu výše popsaného postupu poskytne orgán
provádějící kontrolu před odesláním vývozci příležitost
k vysvětlení ceny;
c) při ověřování ceny budou orgány provádějící kontrolu před
odesláním brát přiměřeně zřetel na podmínky prodejní smlouvy a
obecně použitelné faktory, ovlivňující obchodní případ. Tyto
faktory budou zahrnovat zejména komerční úroveň a množství
prodeje, dodací lhůty a podmínky, cenové doložky, specifikace
jakosti, zvláštní vlastnosti vzorů, zvláštní odesílací nebo
balící specifikace, velikost objednávky, prodeje za hotové,
sezónní vlivy, licenční nebo jiné poplatky z titulu duševního
vlastnictví a služby, poskytované jako součást kontraktu,
jestliže nejsou obvykle účtovány zvlášť. Budou rovněž obsahovat
určité prvky týkající se ceny stanovené vývozcem jako například
smluvní vztah mezi vývozcem a dovozcem;
d) ověření dopravních nákladů se bude týkat pouze ceny,
odpovídající použitému způsobu dopravy ve vývozní zemi v
souladu s tím, co je dohodnuto v kupní smlouvě;
e) pro účely ověření ceny nebude použito následujících prvků:
(i) prodejní ceny zboží v dovozní zemi, vyráběného v této
zemi;
(ii) ceny zboží pro vývoz z jiné země, než je země vývozu;
(iii) výrobních nákladů;
(iv) libovolných nebo smyšlených cen nebo hodnot.
Odvolací řízení
21. Členové uživatelé zabezpečí, aby orgány provádějící
kontrolu před odesláním, stanovily postupy pro přijímání,
posuzování a pro vydávání rozhodnutí o stížnostech vývozců a aby
informace, týkající se těchto postupů, byly přístupny vývozcům
v souladu s ustanoveními odstavců 6 až 7. Členové uživatelé
zabezpečí, aby postupy byly vypracovány a dodržovány v souladu
s následujícími pokyny:
a) orgány provádějící kontrolu před odesláním určí jednoho nebo
více úředníků, kteří budou k dispozici během normálních
úředních hodin v každém městě nebo přístavu, ve kterých je
administrativní úřad pro kontrolu před odesláním, kteří budou
přijímat, posuzovat a vydávat rozhodnutí o odvolání a
stížnostech vývozců;
b) vývozci poskytnou písemně určeným úředníkům údaje, týkající se
konkrétního obchodního případu, povahy stížnosti a navrhovaného
řešení;
c) určený úředník nebo úředníci budou posuzovat s porozuměním
stížnosti vývozců a rozhodnou pokud možno co nejdříve po
obdržení dokumentace, uvedené v pododstavci b).
Odchylka
22. Cestou odchylky od ustanovení článku 2 Členové uživatelé
zabezpečí, aby s výjimkou částečných zásilek nebyly kontrolovány
zásilky, jejichž hodnota je menší než minimální hodnota,
použitelná pro takové zásilky a určená Členem uživatelem
s výjimkou zvláštních okolností. Tato minimální hodnota bude
tvořit součást informací, poskytnutých vývozcům podle ustanovení
odstavce 6.
Čl.3
Povinnosti Členů vývozců
Nediskriminace
1. Vyvážející Členové zabezpečí, aby jejich právní předpisy,
týkající se činností, spojených s kontrolou před odesláním, byly
uplatňovány nediskriminačně.
Transparentnost
2. Vyvážející Členové zveřejní v co nejkratší lhůtě všechny
právní předpisy, týkající se činností, spojených s kontrolou před
odesláním takovým způsobem, který umožní, aby se s nimi seznámily
jiné vlády a obchodníci.
Technická pomoc
3. Vyvážející Členové nabídnou Členům uživatelům, pokud o to
požádají, poskytnutí technické pomoci směřující k uskutečnění cílů
této Dohody za vzájemně dohodnutých podmínek.5)
Čl.4
Nezávislá řízení o přezkoumání
Členové budou mít orgány provádějící kontrolu před odesláním
a vývozce k tomu, aby řešili své spory vzájemně. Kterákoli strana
však může, dva pracovní dny po předložení stížnosti v souladu s
ustanoveními odstavce 21 článku 2, předat spor k nezávislému
přezkoumání. Členové přijmou všechna přiměřená opatření, jež mají
k dispozici, zabezpečující, že budou stanoveny a dodrženy
následující postupy:
a) tyto postupy budou zabezpečovány nezávislým orgánem, ustaveným
společně organizací, zastupující orgány provádějící kontrolu
před odesláním a organizací, zastupující vývozce pro účely této
Dohody;
b) nezávislý orgán, uvedený v pododstavci a), vyhotoví seznam
expertů zahrnující:
(i) skupinu členů jmenovaných organizací, zastupující orgány
provádějící kontrolu před odesláním;
(ii) skupinu členů jmenovaných organizací, zastupující
vývozce;
(iii) skupinu nezávislých obchodních expertů, jmenovaných
nezávislým orgánem, uvedeným v pododstavci a).
Geografická skladba expertů na seznamu bude taková, aby
umožnila urychlené řešení jakýchkoli sporů, předkládaných podle
těchto postupů. Tento seznam bude sestaven během dvou měsíců od
vstupu v platnost Dohody o WTO a bude každoročně aktualizován.
Seznam bude veřejně k dispozici. Bude oznámen Sekretariátu
a rozeslán všem Členům;
c) vývozce nebo orgán provádějící kontrolu před odesláním, přející
si vyvolat spor, vstoupí ve styk s nezávislým orgánem, uvedeným
v pododstavci a) a požádá o ustavení skupiny odborníků.
Nezávislý orgán bude odpovědný za ustavení skupiny odborníků.
Tato skupina odborníků se bude skládat ze tří členů. Členové
skupiny odborníků budou vybráni tak, aby se zabránilo
nadbytečným nákladům a průtahům. První člen bude vybrán ze
skupiny (i) výše uvedeného seznamu dotčeným orgánem,
provádějícím kontrolu před odesláním za podmínky, že tento člen
nemá vztah k tomuto orgánu. Druhý člen bude vybrán ze skupiny
(ii) výše uvedeného seznamu dotčeným vývozcem za podmínky, že
tento člen nemá vztah k tomuto vývozci. Třetí člen bude vybrán
ze skupiny (iii) výše uvedeného seznamu nezávislým orgánem
uvedeným v pododstavci a). Proti jakémukoli nezávislému
obchodnímu expertovi vybranému ze skupiny (iii) výše uvedeného
seznamu nebudou vzneseny žádné námitky;
d) nezávislý obchodní expert, vybraný ze skupiny (iii) výše
uvedeného seznamu, bude předsedou skupiny odborníků. Nezávislý
obchodní expert učiní nezbytná rozhodnutí k zajištění
urychleného vyřešení sporu skupinou odborníků, například o
tom, zda skutečnosti daného případu vyžadují, aby se členové
skupiny odborníků sešli a v kladném případě, kde se toto
setkání uskuteční s ohledem na místo projednávané kontroly;
e) jestliže se tak sporné strany dohodnou, bude moci být
nezávislým orgánem, uvedeným v pododstavci a), vybrán ze
skupin (iii) výše uvedeného seznamu jeden nezávislý obchodní
expert k přezkoumání daného sporu. Tento expert učiní nezbytná
rozhodnutí k zabezpečení urychleného vyřešení sporu, například
s ohledem na místo projednávané kontroly;
f) předmětem přezkoumání bude zjistit, zda v průběhu projednávané
kontroly postupovaly sporné strany v souladu s ustanoveními
této Dohody. Řízení budou uskutečněna urychleně a poskytnou
příležitost oběma stranám k předložení jejich stanovisek osobně
nebo písemně;
g) rozhodnutí tříčlenné skupiny odborníků bude přijato většinovým
hlasováním. Rozhodnutí o sporu bude učiněno během osmi
pracovních dní od podání žádosti o nezávislé přezkoumání a bude
zasláno sporným stranám. Tato lhůta by mohla být prodloužena po
dohodě sporných stran. Skupina odborníků nebo nezávislý
obchodní expert rozdělí náklady podle povahy případu;
h) rozhodnutí skupiny odborníků budou závazná pro orgán
provádějící kontrolu před odesláním a pro vývozce, kteří jsou
spornými stranami.
Čl.5
Oznámení
Členové předají Sekretariátu znění právních předpisů,
uvádějících tuto Dohodu v platnost, jakož i znění jakýchkoli
dalších právních předpisů, týkajících se kontroly před odesláním,
jakmile Dohoda o WTO vstoupí pro dotyčného Člena v platnost. Žádné
změny v právních předpisech, týkajících se kontroly před
odesláním, nenabudou platnosti dříve, než budou oficiálně
zveřejněny. Ihned po zveřejnění budou změny oznámeny Sekretariátu.
Sekretariát bude informovat Členy o dostupnosti těchto informací.
Čl.6
Revize
Koncem druhého roku od vstupu v platnost Dohody o WTO a dále
každé tři roky přezkoumá Konference ministrů ustanovení, provádění
a působení této Dohody a vezme přitom v úvahu její cíle a
zkušenosti, získané v průběhu jejího působení. Jako výsledek
tohoto přezkoumání může Konference ministrů změnit ustanovení
Dohody.
Čl.7
Konzultace
Členové budou uskutečňovat konzultace s Členy, kteří o to
požádají, o jakékoli záležitosti, ovlivňující působení této
Dohody. V těchto případech budou pro tuto Dohodu použitelná
ustanovení článku XXII GATT, jak jsou propracována a uplatňována
Ujednáním o řešení sporů.
Čl.8
Řešení sporů
Jakýkoli spor mezi Členy, týkající se působení této Dohody,
se bude řídit ustanoveními článku XXIII GATT 1994, jak jsou
propracována a uplatňována Ujednáním o řešení sporů.
Čl.9
Závěrečná ustanovení
1. Členové přijmou nezbytná opatření k uplatňování této
Dohody.
2. Členové zabezpečí, aby jejich právní předpisy nebyly v
rozporu s ustanoveními této Dohody.
DOHODA
O PRAVIDLECH PŮVODU
Členové,
berouce na vědomí, že se ministři dne 20. září 1986 dohodli,
že Uruquayské kolo mnohostranných obchodních jednání bude mít za
cíl "zajistit další liberalizaci a rozšíření světového obchodu",
"posílit úlohu GATT" a "zvýšit schopnosti systému GATT přizpůsobit
se vývoji mezinárodního ekonomického prostředí";
přejíce se podporovat cíle GATT 1994;
uznávajíce, že jasná a předem známá pravidla původu a jejich
používání usnadňují tok mezinárodního obchodu;
přejíce si zajistit, aby pravidla původu sama o sobě
nevytvářela nadbytečné překážky obchodu;
přejíce si zajistit, aby pravidla původu nezbavila účinnosti
nebo neporušila práva Členů stanovená GATT 1994;
uznávajíce, že je žádoucí zabezpečit transparentnost právních
předpisů a praktik, týkajících se pravidel původu;
přejíce si zajistit, aby pravidla původu byla vytvořena a
uplatňována nestranným, transparentním, předem známým, důsledným
a neutrálním způsobem;
uznávajíce existenci mechanismu konzultací a postupů pro
rychlé, účinné a spravedlivé rozhodování sporů, jež mohou vyvstat
na základě této Dohody;
přejíce si harmonizovat a vyjasnit pravidla původu;
dohodli se takto:
ČÁST I
Definice a rozsah
Čl.1
Pravidla původu
1. Pro účely částí I až IV této Dohody se pod pojmem
"pravidla původu" rozumí obecně závazné právní předpisy a správní
rozhodnutí uplatňovaná kterýmkoli Členem při stanovení země původu
zboží za předpokladu, že se tato pravidla původu netýkají
smluvního nebo autonomního obchodního režimu směřujícího k
poskytování celních preferencí, jež přesahují uplatňování odstavce
1 článku I GATT 1994.
2. Pravidla původu, uvedená v odstavci 1, zahrnují všechna
pravidla původu používaná jako součást nepreferenčních nástrojů
obchodní politiky, jako je uplatňování zacházení podle doložky
nejvyšších výhod podle článků I, II, III, XI a XIII GATT 1994,
antidumpingových a vyrovnávacích cel podle článku VI GATT 1994,
ochranných opatření podle článku XIX GATT 1994, předpisů o
označování původu podle článku IX GATT 1994, a jakýchkoli
diskriminačních množstevních omezení nebo celních kvót. Zahrnují
rovněž pravidla původu používaná pro účely vládních zakázek a
obchodní statistiky.1)
ČÁST II
Pravidla pro zabezpečení uplatňování pravidel původu
Čl.2
Pravidla během přechodného období
Až do skončení pracovního programu harmonizace pravidel
původu, uvedeného v části IV, Členové zajistí, aby:
a) ve vydaných obecně závazných správních rozhodnutích byly jasně
určeny podmínky, které je nutno splnit. Zejména:
(i) v případech použití kritéria změny celního zařazení musí
toto pravidlo původu a jakékoli výjimky z tohoto pravidla
jasně určit položky a čísla celní nomenklatury, na které
se pravidlo vztahuje;
(ii) v případech použití hodnotového procentuálního kritéria
musí být v pravidlech původu uvedena rovněž metoda
procentuálního výpočtu;
(iii) v případech použití kritéria opracování nebo zpracování
musí být přesně vymezena operace, která je postačující k
získání původu daného zboží;
b) pravidel původu nebylo používáno jako nástroje sledujícího
přímo či nepřímo obchodní cíle, nehledě na opatření nebo
nástroje obchodní politiky, k nimž se vztahují;
c) pravidla původu sama o sobě neměla omezující, narušující nebo
rozvratné účinky na mezinárodní obchod. Nebudou klást neúměrné
přísné požadavky nebo vyžadovat splnění určitých podmínek,
které se netýkají opracování nebo zpracování, jako předpoklad
pro stanovení země původu. Náklady nepřímo se vztahující k
opracování nebo zpracování však mohou být zahrnuty pro účely
použití hodnotového procentuálního kritéria podle
pododstavce a);
d) pravidla původu, uplatňovaná na dovozy a vývozy, nebyla
přísnější než pravidla původu, uplatňovaná při určení, zda je
zboží tuzemské a diskriminovala Členy, bez ohledu na to, že
jsou s výrobci předmětného zboží ve spojení;2)
e) pravidla původu byla spravována důsledným, jednotným,
nestranným a přiměřeným způsobem;
f) pravidla původu byla založena na pozitivním standardu.
Pravidla původu určující, co neuděluje původ (negativní
standard), bude možno použít jako součást objasnění
pozitivního standardu nebo ve zvláštních případech, kdy
pozitivní určení původu není nutné;
g) obecně závazné právní předpisy a soudní a správní rozhodnutí,
týkající se pravidel původu, byla zveřejněna, jakoby se na ně
vztahovala ustanovení odstavce 1 článku X GATT 1994 a v
souladu s nimi;
h) na žádost vývozce, dovozce nebo kterékoli osoby, mající dobrý
důvod, bylo osvědčení o původu přidělené na zboží, vydáno co
nejdříve, avšak ne později než 150 dní3) od žádosti o takové
osvědčení za předpokladu, že byly předloženy všechny nezbytné
údaje. Žádosti o toto osvědčení se přijímají před uskutečněním
obchodu předmětným zbožím a mohou být přijaty kdykoli poté.
Tato osvědčení zůstanou v platnosti tři roky za předpokladu,
že skutečnosti a podmínky, včetně pravidel původu, podle nichž
byla vydána, zůstanou srovnatelné. Za předpokladu, že budou
dotčené strany předem informovány, nebudou tato osvědčení
nadále platná, jestliže bylo v rámci přezkoumání podle
pododstavce j) přijato rozhodnutí, které je opačné. Tato
osvědčení budou veřejně dostupná podle ustanovení
pododstavce k);
i) zaváděné změny pravidel původu nebo nová pravidla původu
nebyla uplatňována se zpětnou platností, jak stanoví a aniž by
byly dotčeny jejich právní předpisy;
j) jakékoli administrativní opatření, které přijmou v souvislosti
s určením původu, bylo bezodkladně přezkoumatelné soudy nebo v
rámci soudních, rozhodčích nebo správních řízení, která nejsou
závislá na úřadech, vydávajících rozhodnutí a která mohou
provést změnu nebo zrušení rozhodnutí;
k) příslušné orgány nakládaly se všemi informacemi, které jsou
svou povahou důvěrné nebo jsou jako důvěrné předkládány pro
účely uplatňování pravidel původu, jako s přísně důvěrnými
tak, aby tyto informace nebyly zveřejněny bez zvláštního
povolení osoby nebo vlády, která je poskytla, ledaže by jejich
zveřejnění bylo požadováno v souvislosti s řízením před
soudy.
Čl.3
Pravidla po skončení přechodného období
S ohledem na to, že cílem všech Členů je dosáhnout jako
výsledku pracovního programu harmonizace, uvedeného v části IV,
vytvoření harmonizovaných pravidel původu, zajistí Členové od
počátku uplatňování výsledků tohoto programu, aby:
a) uplatňovali pravidla původu stejně pro všechny účely, uvedené v
článku 1;
b) podle pravidel původu byla zemí původu příslušného zboží buď
země, ve které bylo zboží zcela získáno nebo, pokud se na
výrobě zboží podílí více zemí, ta země, ve které bylo provedeno
poslední podstatné zpracování;
c) pravidla původu, uplatňovaná na dovozy a vývozy, nebyla
přísnější než pravidla původu, uplatňovaná při určení, zda je
zboží tuzemské a nediskriminovala Členy, bez ohledu na to, že
jsou s výrobci předmětného zboží ve spojení;
d) pravidla původu byla spravována důsledným, jednotným,
nestranným a přiměřeným způsobem;
e) obecně závazné právní předpisy a soudní a správní rozhodnutí,
týkající se pravidel původu, byla zveřejněna, jakoby se na ně
vztahovala ustanovení odstavce 1 článku X GATT 1994 a v souladu
s nimi;
f) na žádost vývozce, dovozce nebo kterékoli oprávněné osoby,
mající dobrý důvod, bylo osvědčení o původu přidělené na zboží
vydáno co nejdříve, avšak ne později než 150 dní od žádosti o
takové osvědčení za předpokladu, že byly předloženy všechny
nezbytné údaje. Žádosti o toto osvědčení se přijímají před
uskutečněním obchodu předmětným zbožím a mohou být přijaty
kdykoli poté. Tato osvědčení zůstanou v platnosti tři roky za
předpokladu, že skutečnosti a podmínky, včetně pravidel původu,
podle nichž byla vydána, zůstanou srovnatelné. Za předpokladu,
že budou dotčené strany předem informovány, nebudou tato
osvědčení nadále platná, jestliže bylo v rámci přezkoumání
podle pododstavce h) přijato rozhodnutí, které je opačné. Tato
osvědčení budou veřejně dostupná podle ustanovení
pododstavce i);
g) zaváděné změny pravidel původu nebo nová pravidla původu nebyla
uplatňována se zpětnou platností, jak stanoví a aniž by byly
dotčeny jejich právní předpisy;
h) jakékoli administrativní opatření, které přijmou v souvislosti
s určením původu, bylo bezodkladně přezkoumatelné soudy nebo v
rámci soudních, rozhodčích nebo správních řízení, která nejsou
závislá na úřadech vydávajících rozhodnutí a která mohou
provést změnu nebo zrušení rozhodnutí;
i) příslušné orgány nakládaly se všemi informacemi, které jsou
svou povahou důvěrné nebo jsou jako důvěrné předkládány pro
účely uplatňování pravidel původu, jako s přísně důvěrnými tak,
aby tyto informace nebyly zveřejněny bez zvláštního povolení
osoby nebo vlády, která je poskytla, ledaže by jejich
zveřejnění bylo požadováno v souvislosti s řízením před soudy.
ČÁST III
Úprava postupů při oznamování, přezkoumávání,
konzultacích a řešení sporů
Čl.4
Instituce
1. Tímto se zřizuje Výbor pro pravidla původu (dále uváděný
jako "Výbor"), složený ze zástupců všech Členů. Výbor zvolí svého
předsedu a bude se scházet podle potřeby, nejméně však jednou za
rok, s cílem poskytnout Členům příležitost konzultovat
záležitosti, týkající se působení částí I, II, III a IV Dohody
nebo uskutečňování cílů, stanovených v těchto částech a
uskutečňovat další pravomoce, které mu byly svěřeny na základě
této Dohody nebo Radou pro obchod zbožím. Bude-li to nutné, požádá
Výbor o informace a stanoviska k záležitostem, týkajícím se této
Dohody Technický výbor, uvedený v odstavci 2. Výbor může rovněž
Technický výbor požádat o provedení jiných prací, které pro
uskutečňování uvedených cílů této Dohody považuje za potřebné.
Sekretariát WTO bude působit jako sekretariát Výboru;
2. Tímto se zřizuje Technický výbor pro pravidla původu (dále
uváděný jako "Technický výbor") pod záštitou Rady pro celní
spolupráci (RCS), uvedený v příloze I této Dohody. Technický výbor
zajišťuje technické činnosti, stanovené v části IV a vyjmenované v
příloze I této Dohody. Bude-li to nutné, požádá Technický výbor o
informace a stanoviska k záležitostem, týkajícím se této Dohody
Výbor. Technický výbor může rovněž Výbor požádat o provedení
jiných prací, které pro uskutečňování uvedených cílů této Dohody
považuje za potřebné. Sekretariát RCS bude působit jako
sekretariát Technického výboru.
Čl.5
Informace a postupy, týkající se změn
a zavádění nových pravidel původu
1. Nejdéle 90 dní po dni vstupu v platnost Dohody o WTO sdělí
každý Člen Sekretariátu svá pravidla původu a obecně závazná
soudní a správní rozhodnutí, týkající se pravidel původu, platných
k tomuto datu. Jestliže některé pravidlo původu nebylo
nedopatřením sděleno, sdělí je dotčený Člen ihned, jakmile tuto
skutečnost zjistí. Seznamy informací, které Sekretariát obdrží,
rozešle Členům.
2. Během období, uvedeného v článku 2, je povinností Členů,
zavádějících jiná než de minimis nebo nová pravidla původu,
zahrnující pro účely tohoto článku jakékoli pravidlo původu
zmíněné v odstavci 1, a nesdělená Sekretariátu, učinit o tom
oznámení nejméně 60 dní před vstupem změněného nebo nového
pravidla v platnost takovým způsobem, aby bylo zúčastněným stranám
umožněno seznámit se se záměrem změnit pravidla původu nebo zavést
nová pravidla původu, pokud pro Členy nevznikly nebo nehrozí
vzniknout výjimečné okolnosti. Za takových výjimečných okolností
zveřejní Člen změněné nebo nové pravidlo co nejdříve.
Čl.6
Přezkoumání
1. Výbor přezkoumá každoročně uplatňování a působení částí II
a III této Dohody z hlediska jejich cílů. Výbor informuje
každoročně Radu pro obchod zbožím o vývoji za období, na něž se
přezkoumání vztahuje.
2. Výbor přezkoumá ustanovení částí I, II a III a navrhne
nezbytné změny s ohledem na výsledky pracovního programu
harmonizace.
3. Výbor ve spolupráci s Technickým výborem vytvoří
mechanismus posuzování a navrhování změn podle výsledků pracovního
programu harmonizace, berouc v úvahu cíle a zásady, stanovené v
článku 9. To může zahrnovat případy, kdy je třeba vytvořit
účinnější pravidla nebo je upravit s ohledem na nové výrobní
procesy, vyplývající ze změny technologie.
Čl.7
Konzultace
Ustanovení článku XXII GATT 1994, jak jsou propracována a
uplatňována Ujednáním o řešení sporů, se budou uplatňovat na tuto
Dohodu.
Čl.8
Urovnání sporů
Ustanovení článku XXIII GATT 1994, jak jsou propracována a
uplatňována Ujednáním o řešení sporů, se budou uplatňovat na tuto
Dohodu.
ČÁST IV
Harmonizace pravidel původu
Čl.9
Cíle a zásady
1. S cílem harmonizovat pravidla původu a mimo jiné
poskytnout více jistoty při provádění světového obchodu, uskuteční
Konference ministrů spolu s RCS pracovní program, stanovený níže,
založený na následujících zásadách:
a) pravidla původu se uplatňují stejně pro všechny účely, uvedené
v článku 1;
b) pravidla původu stanoví jako zemi původu určitého zboží buď
zemi, kde bylo zboží zcela získáno, nebo, pokud se na výrobě
zboží podílí více zemí, tu zemi, ve které bylo provedeno
poslední podstatné zpracování;
c) pravidla původu mají být objektivní, srozumitelná a předem
známá;
d) nehledě na opatření nebo nástroje, k nimž se mohou vztahovat,
neměla by být pravidla původu používána jako nástroj, sledující
přímo či nepřímo obchodní cíle. Pravidla původu sama o sobě by
neměla vytvářet omezující, narušující nebo rozvratné účinky na
mezinárodní obchod. Neměla by klást neúměrně přísné požadavky
nebo vyžadovat splnění určitých podmínek, které se netýkají
opracování nebo zpracování, jako předpoklad pro stanovení země
původu. Náklady nepřímo se vztahující k opracování nebo
zpracování však mohou být zahrnuty pro účely použití
hodnotového procentuálního kritéria;
e) pravidla původu by měla být spravovatelná důsledným, jednotným,
nestranným a přiměřeným způsobem;
f) pravidla původu by měla být důsledná;
g) pravidla původu by měla být založena na pozitivním standardu.
Negativní standard smí být použit k objasnění pozitivního
standardu.
Pracovní program
2.
a) Pracovní program bude zahájen co nejdříve po vstupu v
platnost Dohody o WTO a bude dokončen během tří let od
zahájení.
b) Výbor a Technický výbor, uvedené v článku 4, jsou
orgány příslušnými pro uskutečňování těchto prací.
c) Aby mohla RCS podrobně přispět těmto pracím, Výbor
požádá Technický výbor o zpracování výkladů
a dobrozdání, vyplývajících z níže uvedených prací,
založených na zásadách vyjmenovaných v odstavci 1
tohoto článku. V zájmu zabezpečení včasného dokončení
pracovního programu harmonizace bude činnost vedena
podle jednotlivých skupin výrobků, představovaných
různými kapitolami nebo třídami nomenklatury
Harmonizovaného systému (HS).
i) Zcela získané zboží a minimální opracování nebo
zpracování
Technický výbor vypracuje harmonizované definice:
- zboží, pokládaného za zcela získané v určité zemi.
Tato definice musí být co nejpodrobnější;
- minimálního opracování nebo zpracování, které samo
o sobě neuděluje původ zboží.
Technický výbor předloží výsledky této činnosti Výboru
do tří měsíců, co od Výboru obdržel žádost.
ii) Podstatné zpracování - Změna celního zařazení
- Technický výbor na základě kritéria podstatného
zpracování posoudí a podrobně vypracuje možnost
použití změny celní položky nebo čísla při
zpracování pravidel původu pro určité výrobky
nebo skupiny výrobků a bude-li to účelné, koncept
minimální změny v rámci nomenklatury, která
splňuje toto kritérium.
- Technický výbor rozdělí výše uvedené práce podle
výrobků, s ohledem na kapitoly a třídy
nomenklatury HS tak, aby sděloval výsledky těchto
prací Výboru alespoň čtvrtletně. Technický výbor
dokončí výše uvedené práce do jednoho roku a tří
měsíců, co obdržel požadavek Výboru.
iii) Podstatné zpracování - Doplňková pravidla
Po dokončení činností, uvedených v pododstavci (ii),
pro každou skupinu výrobků nebo určitou kategorii
výrobků, kterým výhradní použití nomenklatury HS
nepostačuje k vyjádření podstatného zpracování,
Technický výbor:
- na základě kritéria podstatného zpracování posoudí
a podrobně vypracuje možnost použití podpůrným nebo
výhradním způsobem jiných kritérií, včetně
hodnotového procentuálního kritéria4) a/nebo
opracování nebo zpracování5) při zpracování pravidel
původu pro určité výrobky nebo skupiny výrobků;
- může předložit vysvětlení ke svým návrhům;
- rozdělí výše uvedené práce podle výrobků, s ohledem
na kapitoly a třídy nomenklatury HS tak, aby
sděloval výsledky těchto prací Výboru alespoň
čtvrtletně. Technický výbor dokončí výše uvedené
práce do dvou let a tří měsíců, co obdržel požadavek
Výboru.
Úloha Výboru
3. Na základě zásad, vyjmenovaných v odstavci 1:
a) Výbor bude pravidelně posuzovat výklady a dobrozdání
Technického výboru ve lhůtách, stanovených v pododstavcích
(i), (ii) a (iii) odstavce 2 c), s cílem potvrdit správnost
těchto výkladů a dobrozdání. Výbor může od Technického výboru
požadovat podrobnější rozpracování a prohloubení jeho prací
nebo vypracování nových přístupů. V zájmu pomoci Technickému
výboru by měl Výbor sdělit důvody svých požadavků na
dodatečné práce a bude-li to vhodné, navrhne jiný možný
přístup;
b) po dokončení veškerých prací, stanovených v pododstavcích (i),
(ii) a (iii) odstavce 2 c), Výbor posoudí výsledky z hlediska
jejich vzájemných souvislostí.
Výsledky pracovního programu harmonizace a následující postup
4. Konference ministrů převezme výsledky pracovního programu
harmonizace do přílohy, která bude tvořit nedílnou součást této
Dohody.6) Konference ministrů stanoví lhůtu pro vstup této přílohy
v platnost.
Příl.I
Technický výbor pro pravidla původu
Závazky
1. Technický výbor bude mít následující stálé pravomoce:
a) posuzovat na žádost kteréhokoli člena Technického výboru
specifické technické problémy, vyplývající z každodenního
spravování pravidel původu Členů a vydávat na základě
předložených skutečností poradní dobrozdání o vhodném řešení;
b) poskytovat informace a rady, které mohou být vyžádány
kterýmkoli Členem nebo Výborem, k jakýmkoli záležitostem,
týkajícím se určení původu zboží;
c) zpracovávat a rozesílat pravidelné zprávy o technických
aspektech působení a stavu této Dohody;
d) každoročně prověřovat technické aspekty provádění a působení
částí II a III.
2. Technický výbor bude vykonávat další pravomoce, o jejichž
výkon by jej mohl Výbor požádat.
3. Technický výbor se vynasnaží, aby dokončil v rozumně
krátké lhůtě práce na specifických otázkách, zvláště na těch,
které mu byly předloženy Členy nebo Výborem.
Zastoupení
4. Každý Člen má právo být zastoupen v Technickém výboru.
Každý Člen může jmenovat jednoho delegáta a jednoho nebo více
náhradníků, aby jej v Technickém výboru zastupovali. Každý takto
zastoupený Člen v Technickém výboru je dále v této příloze uváděn
jako "člen" Technického výboru. Zástupci členů Technické komise
mohou být na zasedání Technického výboru doprovázeni poradci.
Sekretariát WTO se rovněž může zúčastňovat těchto zasedání jako
pozorovatel.
5. Členové RCS, kteří nejsou Členy WTO, mohou být na
zasedáních Technického výboru zastoupeni jedním delegátem a jedním
nebo více náhradníky. Tito zástupci se účastní zasedání
Technického výboru jako pozorovatelé.
6. S výhradou schválení předsedou Technického výboru může
generální tajemník RCS (dále uváděný jako "generální tajemník")
pozvat na zasedání Technického výboru jako pozorovatele zástupce
vlád, které nejsou Členy ani WTO ani RCS, jakož i zástupce
mezinárodních vládních a obchodních organizací.
7. Jména delegátů, náhradníků a poradců, kteří byli určeni,
aby se zúčastnili zasedání Technického výboru, budou sdělena
generálnímu tajemníkovi.
Zasedání
8. Technický výbor zasedá podle potřeby, avšak nejméně
jedenkrát ročně.
Postupy
9. Technický výbor volí vlastního předsedu a stanoví vlastní
postupy.
Příl.II
Společná deklarace,
týkající se preferenčních pravidel původu
1. Uznávajíce, že někteří Členové uplatňují preferenční
pravidla původu, odlišná od nepreferenčních pravidel původu, se
Členové dohodli takto.
2. Pro účely této Společné deklarace se pod pojmem
preferenční pravidla původu rozumí obecně závazné právní předpisy
a správní rozhodnutí, používané kterýmkoli Členem k určení, zda
zboží podléhá preferenčnímu zacházení v rámci smluvního nebo
autonomního obchodního režimu, vedoucímu k poskytování celních
preferencí, jež přesahují uplatňování odstavce 1 článku I GATT
1994.
3. Členové se dohodli, že zajistí, aby:
a) při vydání obecně závazného správního rozhodnutí byly podmínky,
které je třeba splnit, jasně stanoveny. Zejména:
(i) v případech použití kritéria změny celního zařazení bude
toto preferenční pravidlo původu a jakékoli výjimky z
tohoto pravidla jasně určovat položky a čísla celní
nomenklatury, na které se pravidlo vztahuje;
(ii) v případech použití hodnotového procentuálního kritéria
bude v preferenčních pravidlech původu uvedena rovněž
metoda procentuálního výpočtu;
(iii) v případech použití kritéria opracování nebo zpracování
bude přesně vymezena operace, která je postačující k
získání preferenčního původu daného zboží;
b) preferenční pravidla původu byla založena na pozitivním
standardu. Preferenční pravidla původu určující co neuděluje
preferenční původ (negativní standard), bude možno použít jako
součást objasnění pozitivního standardu nebo ve zvláštních
případech, kdy pozitivní určení preferenčního původu není
nutné;
c) obecně závazné právní předpisy a soudní a správní rozhodnutí,
týkající se preferenčních pravidel původu, byla zveřejněna,
jakoby se na ně vztahovala ustanovení odstavce 1 článku X GATT
1994 a v souladu s nimi;
d) na žádost vývozce, dovozce nebo kterékoli osoby, mající dobrý
důvod, bylo osvědčení o preferenčním původu přidělené na zboží
vydáno co nejdříve, avšak ne později než 150 dní7) od žádosti
o takové osvědčení za předpokladu, že byly předloženy všechny
nezbytné údaje. Žádosti o toto osvědčení se přijímají před
uskutečněním obchodu předmětným zbožím a mohou být přijaty
kdykoli poté. Tato osvědčení zůstanou v platnosti tři roky za
předpokladu, že skutečnosti a podmínky, včetně preferenčních
pravidel původu, podle nichž byla vydána, zůstanou srovnatelné.
Za předpokladu, že budou dotčené strany předem informovány,
nebudou tato osvědčení nadále platná, jestliže bylo v rámci
přezkoumání podle pododstavce f) přijato rozhodnutí, které je
opačné. Tato osvědčení budou veřejně dostupná podle ustanovení
pododstavce g);
e) zaváděné změny preferenčních pravidel původu nebo nová
preferenční pravidla původu nebyla uplatňována se zpětnou
platností, jak stanoví a aniž by byly dotčeny jejich obecně
závazné právní předpisy;
f) jakékoli administrativní opatření, které přijmou v souvislosti
s určením preferenčního původu, bylo bezodkladně přezkoumatelné
soudy nebo v rámci soudních, rozhodčích nebo správních řízení,
která nejsou závislá na úřadech, vydávajících rozhodnutí
a která mohou provést změnu nebo zrušení rozhodnutí;
g) příslušné orgány nakládaly se všemi informacemi, které jsou
svou povahou důvěrné nebo jsou jako důvěrné předkládány pro
účely uplatňování preferenčních pravidel původu, jako s přísně
důvěrnými tak, aby tyto informace nebyly zveřejněny bez
zvláštního povolení osoby nebo vlády, která je poskytla,
ledaže by jejich zveřejnění bylo požadováno v souvislosti
s řízením před soudy.
4. Členové se dohodli, že bezodkladně sdělí Sekretariátu svá
preferenční pravidla původu, včetně seznamu preferenčních
ujednání, podle nichž se uplatňují obecně závazná a soudní a
správní rozhodnutí, týkající se preferenčních pravidel původu,
uplatňovaná v den, kdy pro tohoto Člena vstoupila v platnost
Dohoda o WTO. Členové se dále dohodli, že sdělí Sekretariátu co
nejdříve jakékoli změny svých preferenčních pravidel původu nebo
nová preferenční pravidla původu. Seznam obdržených informací,
které jsou k dispozici, bude Sekretariátem rozeslán Členům.
DOHODA
O DOVOZNÍM LICENČNÍM ŘÍZENÍ
Členové,
majíce na zřeteli mnohostranná obchodní jednání;
přejíce si podpořit uskutečňování cílů GATT;
berouce v úvahu zvláštní potřeby obchodu, rozvoje a finanční
potřeby rozvojových členských zemí;
uznávajíce užitečnost automatických dovozních licencí pro
určité účely a skutečnost, že by tyto licence neměly být využívány
k omezování obchodu;
uznávajíce, že dovozní licence mohou být používány k
vykonávání těch opatření, která byla přijata podle příslušných
ustanovení GATT 1994;
berouce v úvahu ustanovení GATT 1994, která se týkají
dovozního licenčního řízení;
přejíce si zabezpečit, aby dovozní licenční řízení nebyla
používána způsobem, který je v rozporu s principy a závazky GATT
1994;
uznávajíce, že nevhodné používání dovozních licenčních řízení
může být na překážku mezinárodního obchodu;
přesvědčeni, že dovozní licenční režimy, zejména
neautomatické dovozní licenční režimy, by měly být uplatňovány
transparentním a předvídatelným způsobem;
uznávajíce, že by neautomatická dovozní licenční řízení
neměla být více zatěžována správními poplatky, než je nezbytně
nutné ke správě příslušných opatření;
přejíce si zjednodušit a učinit transparetními správní řízení
a postupy, používané v mezinárodním obchodě a zabezpečit
spravedlivé a nestranné používání a provádění takových řízení a
postupů;
přejíce si zajistit konzultační mechanismus a rychlé, účinné
a spravedlivé řešení sporů vzniklých podle této Dohody;
dohodli se takto:
Čl.1
Všeobecná ustanovení
1. Pro účely této Dohody se vydáváním dovozních licencí
rozumí správní řízení1) používaná pro uplatňování dovozních
licenčních režimů, vyžadujících předložení žádosti nebo jiné
dokumentace (jiné, než která je vyžadována pro celní účely)
příslušnému správnímu orgánu a stanovená jako podmínka,
předcházející dovozu do celního území dovážejícího Člena.
2. Členové zajistí, aby správní řízení, která jsou používána
k uplatňování dovozních režimů, byla v souladu s odpovídajícími
ustanoveními GATT 1994, včetně příloh a protokolů tak, jak jsou
vykládány touto Dohodou, s cílem zabránit narušení obchodu, které
může vzniknout nevhodným působením těchto řízení s ohledem na
účely ekonomického rozvoje a finanční a obchodní potřeby
rozvojových členských zemí2).
3. Pravidla pro dovozní licenční řízení budou uplatňována
neutrálně a vykonávána spravedlivým a nestranným způsobem.
4.
a) Pravidla a všechny informace, týkající se postupů pro
předložení žádostí o licence, včetně způsobilosti
osob, firem nebo institucí, které mohou žádosti
o licence předkládat příslušnému správnímu orgánu,
jakož i seznamy výrobků, které podléhají licenčnímu
řízení, budou zveřejněny v publikaci, která bude
oznámena Výboru pro dovozní licence, ustavenému podle
článku 4 (dále uváděnému jako "Výbor"), takovým
způsobem, který umožní vládám3) a obchodníkům, aby se
s nimi seznámili. Tyto údaje budou zveřejněny vždy,
kdy to bude možné, 21 dní přede dnem, kdy předpis
vstoupí v platnost, ale v každém případě nejpozději
v den jeho vstupu v platnost. Jakékoliv výjimky,
odchylky a změny pravidel, týkajících se licenčního
řízení nebo seznamu výrobků, podléhajících licenčnímu
řízení, budou rovněž zveřejněny stejným způsobem
a během stejné výše uvedené lhůty. Výtisky těchto
publikací budou rovněž dány k dispozici Sekretariátu.
b) Členové, kteří si přejí vznést písemné připomínky,
dostanou příležitost je na požádání prodiskutovat.
Dotyčný Člen vezme tyto připomínky a výsledky diskusí
náležitě v úvahu.
5. Formuláře žádosti o licence, případně formuláře pro jejich
prodloužení, budou co nejjednodušší. K těmto žádostem mohou být
požadovány jen takové dokumenty a informace, které jsou považovány
za zcela nezbytné pro řádný výkon licenčních režimů.
6. Řízení při vydání, případně prodloužení licence, budou co
nejjednodušší. Žadatelům bude poskytnuta rozumná lhůta pro
předložení žádostí o licence. Je-li stanoveno datum uzávěrky, měla
by tato lhůta činit nejméně 21 dní s možností prodloužení v
případech, kdy během této lhůty byl obdržen nedostatečný počet
žádostí. Žadatelé se budou v souvislosti se žádostí o licence
obracet pouze na jeden správní orgán. Kde je zcela nevyhnutelné
obrátit se na více než jeden správní orgán, počet těchto orgánů se
omezí na tři.
7. Žádná žádost o licenci nebude odmítnuta pro drobné chyby v
dokumentech, které nemění základní údaje v žádosti. Nebude uložena
pokuta větší než nezbytná, která bude sloužit pouze jako výstraha
za opomenutí nebo chybu v dokumentech nebo v postupech, k nimž
došlo bez podvodného úmyslu nebo hrubé nedbalosti.
8. Dovozy, které podléhají licenčnímu řízení, nebudou
odmítnuty pro nepatrné odchylky v hodnotě, množství nebo váze v
porovnání s údaji, uvedenými v dovozní licenci, které vznikly
během dopravy nebo byly způsobeny volným ložením zboží nebo pro
jiné nepatrné rozdíly, běžné v normální komerční praxi.
9. Devizové prostředky, nutné k zaplacení dovozů,
uskutečněných na základě licence, budou poskytnuty držitelům
licence na stejném základě jako dovozcům zboží, u něhož není
dovozní licence požadována.
10. Pokud jde o bezpečnostní výjimky, budou uplatňována
ustanovení článku XXI GATT 1994.
11. Ustanovení této Dohody nevyžadují od žádného Člena
zveřejnění důvěrných informací, které by bránilo uplatňování
zákonů nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by mohlo
poškodit oprávněné obchodní zájmy jednotlivých veřejných nebo
soukromých podniků.
Čl.2
Automatické dovozní licence4)
1. Automatickými dovozními licencemi se rozumí dovozní
licence, které jsou udělovány ve všech případech po předložení
žádosti a v souladu s ustanoveními odstavce 2 a) tohoto článku.
2. Na automatické dovozní licenční řízení budou, vedle
ustanovení odstavců 1 až 11 článku 1 a odstavce 1 tohoto článku,
uplatňována následující ustanovení5):
a) Automatické licenční řízení nebude vedeno způsobem, který by
měl omezující účinky na dovozy, podléhající automatickým
licencím. Automatické licenční řízení bude považováno za
takové, které má omezující účinky na obchod, ledaže mimo jiné:
(i) Kterákoli osoba, firma nebo instituce, splňující zákonné
podmínky dovážejícího Člena pro dovozy výrobků
podléhajících automatickým licencím, je stejně oprávněná
žádat a obdržet dovozní licenci;
(ii) Žádosti o licence mohou být předloženy kterýkoli pracovní
den před proclením zboží;
(iii) Žádosti o licence, pokud jsou předloženy v předepsané a
úplné formě, budou schváleny ihned po obdržení v rozsahu
administrativně proveditelném, ale maximálně během 10
pracovních dní;
b) Členové uznávají, že automatické dovozní licence mohou být
nutné, neexistují-li jiné vhodné postupy. Automatické dovozní
licence mohou být uplatňovány tak dlouho, pokud existují
okolnosti, které daly vznik jejich zavedení a pokud jejich
základní administrativní účely nemohou být dosaženy jiným
vhodným způsobem.
Čl.3
Neautomatické dovozní licence
1. Následující ustanovení budou, vedle ustanovení odstavců 1
až 11 článku 1, uplatňována na neautomatická dovozní licenční
řízení. Neautomatickými licenčními řízeními jsou dovozní licence,
které nespadají pod definici, obsaženou v odstavci 1 článku 2.
2. Neautomatické licence nebudou mít další omezující nebo
narušující obchodní účinky na dovozy kromě těch, které jsou
způsobeny uloženými omezeními. Neautomatická dovozní licenční
řízení budou odpovídat rozsahu a trvání opatření, která mají
provádět a nebudou více zatěžovány správními poplatky, než je
nezbytně nutné k jejich vykonávání.
3. V případě licenčních náležitostí, sloužících k jiným
účelům než k provádění množstevních omezení, zveřejní Členové
dostatečné informace pro ostatní Členy a obchodníky, aby se
seznámili se zásadami pro udělování nebo poměrné rozdělování
licencí.
4. V případě, že Člen poskytuje možnost osobám, firmám nebo
institucím žádat o výjimky nebo odchylky od licenčních
náležitostí, zahrne tuto skutečnost do informace zveřejněné podle
odstavce 4 článku 1 a uvede, jak předložit takovou žádost a
bude-li to možné, i okolnosti, podle kterých bude žádost
posuzována.
5.
a) Členové zajistí na požádání kteréhokoli Člena, který má
zájem o obchod dotčeným výrobkem, všechny potřebné
informace, které se týkají:
(i) provádění omezení;
(ii) dovozních licencí, udělených v nedávném období;
(iii) rozdělení takových licencí mezi dodavatelské
země;
(iv) v případě, že to bude uskutečnitelné, dovozních
statistik (v hodnotě a/nebo množství), týkajících se
výrobků, jejichž dovoz podléhá dovozním licencím.
Neočekává se, že by rozvojové členské země měly
z tohoto důvodu nést dodatečné administrativní nebo
finanční zatížení;
b) Členové, kteří používají dovozní licence k uplatňování
kvót, zveřejní během lhůt uvedených v odstavci 4 článku
1 celkovou výši kvót, o kterou bude možno žádat,
uvedenou v množství a/nebo v hodnotě, datum zahájení
a ukončení udělování kvót a všechny změny s tím spojené
takovým způsobem, aby umožnili vládám a obchodníkům se
s nimi seznámit;
c) V případě rozdělení kvót mezi dodavatelské země bude
Člen, který uplatňuje omezení, bezodkladně informovat
všechny ostatní Členy, kteří mají zájem dodávat dotyčný
výrobek, o přidělených podílech v rámci kvóty
v množství nebo hodnotě různým dodavatelským zemím
a zveřejní tuto informaci během lhůt uvedených
v odstavci 4 článku 1 takovým způsobem, aby umožnil
vládám a obchodníkům se s nimi seznámit;
d) V případě, že vznikne situace, kdy je nezbytné předem
vyhlásit datum zpřístupnění kvót, budou informace
uvedené v odstavci 4 článku 1 zveřejněny během lhůt,
uvedených v odstavci 4 článku 1 takovým způsobem, který
umožní vládám a obchodníkům se s nimi seznámit;
e) Kterákoli osoba, firma nebo instituce, splňující právní
a administrativní podmínky dovážejícího Člena, bude
stejně oprávněná žádat a být stejně posuzována při
vydání licence. Nebude-li žádost o licenci schválena,
budou pro to žadateli na základě žádosti sděleny důvody
a bude mít právo odvolání nebo přezkoumání záležitosti
v souladu s domácím právním řádem nebo řízeními
dovážejícího Člena;
f) Období pro vyřizování žádostí bude, s výjimkou důvodů,
které jsou nezávislé na vůli Člena, ne delší než 30
dní, jestliže žádosti jsou posuzovány, jakmile byly
přijaty, t.j. na bázi "první příchozí je první
obsloužen" a ne delší než 60 dní, jestliže žádosti jsou
posuzovány současně. V druhém případě začne lhůta pro
vyřizování žádostí běžet v den, který následuje po datu
uzávěrky, vyhlášeném pro podání žádostí;
g) Doba platnosti licencí bude mít přiměřené trvání
a nebude tak krátká, aby zabraňovala dovozům. Doba
platnosti licence nebude zabraňovat dovozům vzdáleného
původu s výjimkou zvláštních případů, kdy jsou dovozy
nezbytné, aby uspokojily nepředvídané krátkodobé
potřeby;
h) Při uplatňování kvót nebudou Členové zabraňovat
dovozům, uskutečňovaným v souladu s vydanými licencemi
a nebudou odrazovat od plného využití kvót;
i) Při vydávání licencí budou Členové brát v úvahu možnost
vydávat licence na výrobky v ekonomických množstvích;
j) Při udělování licencí vezme Člen v úvahu dřívější
dovozy žadatele. V tomto ohledu by měl posoudit, zda
byly licence vydané žadateli v minulosti, plně využity
během nedávného reprezentativního období. V případech,
kdy licence nebyly plně využity, přezkoumá Člen důvody
nečerpání a vezme je v úvahu při udělování nových
licencí. Bude rovněž brát zřetel na zajištění
přiměřeného rozdělení licencí novým dovozcům, berouc
v úvahu možnost vydávat licence na výrobky
v ekonomických množstvích. V tomto ohledu bude
zvláštní pozornost věnovat těm dovozcům, kteří
dovážejí výrobky pocházející z rozvojových členských
zemí a zejména z nejméně rozvinutých členských zemí;
k) V případě kvót, uplatňovaných prostřednictvím licencí,
které nejsou přiděleny mezi dodavatelské země, může si
držitel licence6) volně vybrat zdroje dovozů.
V případě kvót, přidělených mezi dodavatelské země,
licence jasně určí zemi nebo země;
l) Při uplatňování odstavce 8 článku 1 mohou být
kompenzační úpravy provedeny při budoucím přidělení
licence v případech, kdy dovozy překročily úroveň
předchozí licence.
Čl.4
Instituce
Tímto se zřizuje Výbor pro dovozní licence, složený ze
zástupců každého z Členů. Výbor zvolí svého předsedu a
místopředsedu a bude se scházet podle potřeby, aby poskytoval
Členům příležitost konzultovat všechny záležitosti, vztahující se
k působení této Dohody nebo k uskutečňování jejich cílů.
Čl.5
Oznámení
1. Členové, kteří zavádějí licenční řízení nebo změny v
těchto řízeních, je budou oznamovat během 60 dní po zveřejnění.
2. Oznámení o zavedení dovozního licenčního řízení bude
zahrnovat následující informace:
a) seznam výrobků, podléhajících licenčnímu řízení;
b) kontaktní místo pro poskytování informací o podmínkách
způsobilosti žadatelů;
c) správní orgán/y, u něhož se žádosti předkládají;
d) datum a název publikace, kde jsou zveřejňována licenční řízení;
e) označení, zda jsou licenční řízení automatická nebo
neautomatická podle definic, obsažených v článcích 2 a 3;
f) v případě automatických dovozních licenčních řízení jejich
administrativní účel;
g) v případě neautomatických dovozních licenčních řízení označení
opatření, která jsou uplatňována prostřednictvím licenčního
řízení; a
h) očekávané trvání licenčního řízení, pokud může být odhadnuto s
určitou pravděpodobností a jestliže ne, důvod, proč tato
informace nemůže být poskytnuta.
3. Oznámení o změnách v dovozních licenčních řízeních budou
obsahovat výše uvedené skutečnosti, pokud v nich došlo ke změnám.
4. Členové budou oznamovat Výboru publikace, ve kterých budou
informace, požadované v odstavci 4 článku 1, zveřejněny.
5. Kterýkoli dotčený Člen, mající zato, že jiný Člen
neoznámil zavedení licenčního řízení nebo jeho změny v souladu s
ustanoveními odstavců 1 až 3, může na tuto záležitost upozornit
tohoto jiného Člena. Jestliže oznámení není provedeno ihned poté,
takový Člen může sám oznámit licenční řízení nebo změny v něm,
včetně všech závažných a dosažitelných informací.
Čl.6
Konzultace a řešení sporů
Konzultace a řešení sporů ve všech záležitostech, týkajících
se působení této Dohody, budou podléhat ustanovením článku XXII a
XXIII GATT 1994, jak jsou rozpracovány a uplatňovány Ujednáním o
řešení sporů.
Čl.7
Přezkoumání
1. Výbor přezkoumá podle potřeby, ale nejméně jednou za 2
roky, uplatňování a působení této Dohody, berouc v úvahu její cíle
a práva a povinnosti v ní obsažené.
2. Jako podklad pro přezkoumání Výborem připraví Sekretariát
faktologickou zprávu, založenou na informacích podle článku 5,
odpovědích na roční dotazník o dovozních licenčních řízeních7) a
ostatních příslušných a spolehlivých informacích, které má k
dispozici. Tato zpráva poskytne shrnutí dříve zmíněných
informací, zvláště uvede změny nebo vývoj během zkoumaného období
a zahrne ostatní informace, na nichž se Výbor dohodne.
3. Členové se zavazují, že bezodkladně a úplně vyplní roční
dotazník o dovozních licenčních řízeních.
4. Výbor bude informovat Radu pro obchod zbožím o vývoji
během období, na které se přezkoumání vztahuje.
Čl.8
Závěrečná ustanovení
Výhrady
1. K žádnému ustanovení této Dohody nemohou být uplatněny
výhrady bez souhlasu ostatních Členů.
Domácí právní řád
2.
a) Každý Člen zajistí, ne později než dnem, kdy pro něj vstoupí v
platnost Dohoda o WTO, soulad svých právních předpisů
a správních řízení s ustanoveními této Dohody.
b) Každý Člen bude informovat Výbor o všech změnách svých právních
předpisů, týkajících se této Dohody a změnách v jejich
provádění.
DOHODA
O SUBVENCÍCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍCH
Členové se dohodli takto:
ČÁST I:
Obecná ustanovení
Čl.1
Definice subvence
1.1 Pro účely této Dohody bude subvence považována za
existující, jestliže:
a) (1) se vyskytuje finanční příspěvek vlády nebo veřejně právní
instituce na území Člena (dále uváděné jako "vláda"),
t.j. v případech, kdy:
(i) jednání vlády zahrnuje přímé převody zdrojů
(například dary, půjčky a účasti na základním
kapitálu), potenciální přímé převody zdrojů nebo
závazků (například záruky půjček);
(ii) vládní příjmy, které ačkoli jsou jinak splatné, jsou
promíjeny nebo nejsou vybírány (například fiskální
pobídky, jako jsou daňové zápočty)1);
(iii) vláda dodává zboží nebo služby jiné, než je
všeobecná infrastruktura, nebo nakupuje zboží;
(iv) vláda provádí platby do mechanismu financování nebo
pověřuje či usměrňuje soukromou instituci
k provádění jednoho či více typů funkcí, uvedených
výše pod (i) až (iii), které by jinak byly svěřeny
vládě a jejich provádění se v žádném smyslu neliší
od praxe obvykle prováděné vládou;
nebo
a) (2) se vyskytuje jakákoli forma příjmové či cenové podpory ve
smyslu článku XVI GATT 1994;
a
b) je tak poskytnuta výhoda.
1.2 Subvence podle vymezení v odstavci 1 podléhá ustanovením
části II nebo podléhá ustanovením části III nebo V pouze tehdy,
je-li taková subvence specifická v souladu s ustanovením
článku 2.
Čl.2
Specifičnost
2.1 K určení, zda je subvence tak, jak byla vymezena v
odstavci 1 článku 1, specifická pro podnik nebo výrobní odvětví
nebo skupinu podniků nebo výrobních odvětví (dále uváděných jako
"určité podniky") v rámci pravomoci orgánu, poskytujícího
subvenci, budou uplatněny tyto principy:
a) V případech, kdy orgán, poskytující subvenci nebo právní
předpisy, podle kterých tento orgán působí, výslovně omezí
přístup k subvenci jen pro určité podniky, bude taková
subvence specifická.
b) V případech, kdy orgán, poskytující subvenci nebo právní
předpisy, podle kterých tento orgán působí, stanoví objektivní
kritéria nebo podmínky2) pro uplatnitelnost subvence a její
částku, nebude specifičnost platit, pokud uplatnitelnost bude
automatická a taková kritéria a podmínky budou přísně
dodržovány. Kritéria nebo podmínky musí být jasně vyjádřeny
v zákoně, obecně závazném právním předpise či jiném oficiálním
dokumentu, aby je bylo možné ověřit.
c) Jestliže přes patrnou nespecifičnost, vyplývající z uplatnění
principů, obsažených v pododstavcích a) a b), jsou důvody se
domnívat, že subvence může být ve skutečnosti specifická, mohou
být brány do úvahy další faktory. Takovými faktory jsou:
využívání subvenčního programu omezeným počtem určitých
podniků, převládající užívání určitými podniky, poskytování
neproporcionálně velkých částek subvencí některým podnikům
a způsob, jakým podle svého uvážení postupoval orgán,
poskytující subvence při rozhodování o udělení subvence3). Při
uplatňování tohoto pododstavce musí být brán zřetel na rozsah
diverzifikace činností v rámci působnosti orgánu, poskytujícího
subvence a rovněž na délku doby, během níž subvenční program
působil.
2.2 Subvence, omezená na určité podniky, umístěné uvnitř
určené zeměpisné oblasti v rámci působnosti orgánu, poskytujícího
subvenci, je specifická. Má se za to, že stanovení nebo změna
všeobecně uplatnitelných daňových sazeb na všech vládních
úrovních, které jsou k tomu oprávněny, nebudou považovány za
specifickou subvenci pro účely této Dohody.
2.3 Každá subvence, spadající pod ustanovení článku 3, bude
považována za specifickou.
2.4 Každé určení specifičnosti podle ustanovení tohoto článku
musí být jasně zdůvodněno spolehlivými důkazy.
ČÁST II:
Zakázané subvence
Čl.3
Zákaz
3.1 S výjimkou těch, kterých se týkají ustanovení Dohody o
zemědělství, jsou ve smyslu článku 1 zakázány tyto subvence:
a) subvence závislé právně nebo fakticky4), výlučně nebo jako
jedna z několika dalších podmínek, na výsledcích vývozu,
včetně těch, které jsou uvedeny v příloze I5);
b) subvence závislé, výlučně nebo jako jedna z několika dalších
podmínek, na přednostním použití domácího zboží před dováženým
zbožím.
3.2 Členové nesmějí poskytovat ani udržovat subvence, uvedené
v odstavci 1.
Čl.4
Nápravná opatření
4.1 Kdykoli má Člen důvod se domnívat, že je poskytována nebo
udržována zakázaná subvence jiným Členem, může tento Člen požádat
o konzultace s tímto jiným Členem.
4.2 Žádost o konzultace podle odstavce 1 musí obsahovat
prohlášení o důkazech, které jsou k disposici a týkajících se
existence a povahy dotyčné subvence.
4.3. V návaznosti na žádost o konzultace podle odstavce 1 je
Člen, o němž se má za to, že poskytuje nebo udržuje subvenci,
povinen na takové konzultace přistoupit co nejrychleji. Účelem
konzultací je objasnit skutečnosti dané situace a dosáhnout
vzájemně přijatelného řešení.
4.4 Jestliže není dosaženo vzájemně přijatelného řešení do 30
dní6) od podání žádosti o konzultace, může Člen, který je stranou
v těchto konzultacích, předložit věc Orgánu pro řešení sporů
(DSB*)) k okamžitému ustavení skupiny odborníků, pokud se DSB
cestou konsensu nerozhodne skupinu odborníků neustavit.
4.5 Po svém ustavení může skupina odborníků požádat o pomoc
Stálou skupinu expertů7) (dále uváděnou jako "PGE"**)) při
posouzení, zda je dotyčné opatření zakázanou subvencí. Jestliže je
taková žádost předložena, PGE okamžitě prošetří důkazy z hlediska
existence a povahy dotyčného opatření a poskytne Členu, který
uplatňuje nebo udržuje toto opatření, možnost prokázat, že dotyčné
opatření není zakázanou subvencí. PGE podá zprávu o svých závěrech
skupině odborníků ve lhůtě, stanovené skupinou odborníků. Závěry
PGE k otázce, zda dotyčné opatření je či není zakázanou subvencí,
musí být přijaty skupinou odborníků beze změn.
4.6 Skupina odborníků předloží svou závěrečnou zprávu sporným
stranám. Zpráva bude rozeslána všem Členům do devadesáti dní od
data, kdy byla skupina odborníků ustavena a stanoveno její
zmocnění.
4.7 Jestliže je dotyčné opatření shledáno zakázanou subvencí,
skupina odborníků doporučí, aby ji Člen, poskytující subvenci,
bezodkladně zrušil. Skupina odborníků proto určí ve svém
doporučení lhůtu, ve které musí být opatření zrušeno.
4.8 Do třiceti dní od vydání zprávy skupiny odborníků všem
Členům bude zpráva přijata DSB, pokud jedna ze sporných stran
oficiálně neoznámí DSB své rozhodnutí se odvolat anebo DSB cestou
konsensu nerozhodne zprávu nepřijmout.
4.9 V případě odvolání proti zprávě skupiny odborníků vydá
Odvolací orgán své rozhodnutí do třiceti dní od data, kdy sporná
strana oficiálně oznámila svůj úmysl podat odvolání. Pokud
Odvolací orgán usoudí, že nemůže vydat svou zprávu do třiceti dní,
bude písemně informovat DSB o důvodech odkladu spolu s odhadem
lhůty, ve které svou zprávu předloží. V žádném případě nesmí
řízení překročit šedesát dní. Zpráva o odvolání bude schválena DSB
a bezpodmínečně přijata spornými stranami, pokud DSB cestou
konsensu nerozhodne do dvaceti dní od jejího vydání Členům8), že
zprávu o odvolání nepřijímá.
4.10 V případě, že doporučení DSB není splněno ve lhůtě,
stanovené skupinou odborníků, která počíná běžet od data sc