99/1983 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 1. června 1983
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a
Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o zamezení
dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
Dne 2. listopadu 1981 byla v Praze podepsána Smlouva mezi
Československou socialistickou republikou a Socialistickou
federativní republikou Jugoslávie o zamezení dvojího zdanění v
oboru daní z příjmu a z majetku.
Se smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění
Československé socialistické republiky a prezident Československé
socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly
vyměněny v Bělehradě dne 18. března 1983.
Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
První náměstek:
Řehořek v.r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou
federativní republikou Jugoslávie o zamezení dvojího zdanění v
oboru daní z příjmu a z majetku
Československá socialistická republika a Socialistická
federativní republika Jugoslávie,
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru
daní z příjmu a z majetku,
dohodly se takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1 Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku,
vybírané smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo
místním úřadem, ať je způsob vybírání jakýkoli. Smlouva se
vztahuje také na příspěvky vybírané v Jugoslávii, s výjimkou
příspěvků na sociální zabezpečení.
2 Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně
vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku nebo
z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze
zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu
mezd placených podniky a daní z přírůstku hodnoty. Za daně ve
smyslu této smlouvy se považují také příspěvky uvedené v odstavci
1 tohoto článku.
3 Daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:
a) v Jugoslávii:
(1) daň a příspěvky z příjmu organizací sdružené práce (porez
i doprinosi iz dohotka organizacija udruženog rada);
(2) daň a příspěvky z osobního příjmu z nesamostatně
vykonávaných osobních služeb (porez i doprinosi iz ličnog
dohotka iz radnog odnosa);
(3) daň a příspěvky z osobního příjmu ze zemědělské činnosti
(porez i doprinosi iz ličnog dohotka od poljoprivredne
delatnosti);
(4) daň a příspěvky z osobního příjmu z nezávisle
vykonávaných hospodářských i nehospodářských činností
(porez i doprinosi iz ličnog dohotka od samostalnog
obavljanja privrednih i neprivrednih delatnosti);
(5) daň z osobního příjmu z autorských práv, patentů a
technických zlepšení (porez iz ličnog dohotka od
autorskih prava, patenata i tehničkih unapredjenja);
(6) daň z příjmu z majetku a majetkových práv (porez na
prihod od imovine a imovinskih prava);
(7) daň z majetku (porez na imovinu);
(8) daň z celkového příjmu občanů (porez iz ukupnog prihoda
gradjana);
(9) daň ze zisku zahraničních osob z investic u domácích
organizací sdružené práce za účelem společného podnikání
(porez na dobit stranih lica ostvarenu ulaganjem u domaču
organizaciju udruženog rada za svrhe zajedničkog
poslovanja);
(10) daň ze zisku zahraničních osob z investičních prací
(pore na dobit stranih lica ostvarenu izvodjenjem
investicionih radova);
(11) daň z příjmu zahraničních osob z dopravy cestujících a
nákladů (porez na prihod stranih lica ostvaren od
prevoza putnika i robe)
(dále nazývané "jugoslávská daň");
b) v Československu
(1) odvod ze zisku a daň ze zisku;
(2) daň ze mzdy;
(3) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;
(4) zemědělská daň;
(5) daň z příjmů obyvatelstva;
(6) domovní daň;
(7) odvod z jmění
(dále nazývané "československá daň").
4 Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo
podstatně podobné daně, které budou ukládány po podpisu této
smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady
smluvních států si budou oznamovat všechny významné změny, které
budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1 Pro účely této smlouvy:
a) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují
podle souvislosti Jugoslávii nebo Československo;
b) výraz "Jugoslávie" označuje Socialistickou federativní
republiku Jugoslávie a výraz "Československo" označuje
Československou socialistickou republiku;
c) výraz "příslušníci" označuje všechny fyzické osoby, které jsou
státními občany některého smluvního státu;
d) výraz "osoba" označuje:
i) v případě Jugoslávie fyzickou osobu a každou právnickou
osobu;
ii) v případě Československa fyzickou osobu, společnost a
každé jiné sdružení osob;
e) výraz "společnost" označuje:
i) v případě Jugoslávie organizaci sdružené práce a každou
jinou právnickou osobu podrobenou zdanění;
ii) v případě Československa každou právnickou osobu nebo
každou podstatu, která je posuzována jako právnická osoba
pro daňové účely;
f) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují v případě Jugoslávie organizaci
sdružené práce a jinou samosprávnou organizaci a společenství,
pracující občany, kteří vykonávají individuálně nezávislé
činnosti, a podnik zřízený mimo území Jugoslávie a provozovaný
osobou mající bydliště či sídlo v Jugoslávii a v případě
Československa podnik provozovaný osobou mající bydliště či
sídlo v Československu;
g) výraz "stálá základna" označuje trvalé místo výkonu
samostatných povolání;
h) výraz "mezinárodní doprava" označuje každou dopravu
uskutečněnou lodí nebo letadlem, které jsou provozovány
podnikem, jehož skutečné vedení je umístěno v některém smluvní
státě, pokud doprava lodí nebo letadlem není prováděna jen mezi
místy ležícími v druhém smluvním státě;
i) výraz "příslušný úřad" označuje:
i) v případě Jugoslávie federální sekretariát financí nebo
jeho zmocněného zástupce;
ii) v případě Československa ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce.
2 Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její
aplikaci smluvním státem význam, který mu náleží podle práva
tohoto státu upravujícího daně, na které se smlouva vztahuje.
Čl.4
Daňový domicil
1 Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě", označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je
podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu
svého bydliště, pobytu, místa vedení nebo každého jiného podobného
kritéria.
2 Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1
tohoto článku bydliště v obou smluvních státech, určí se její
postavení takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom státě, v němž
má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou státech, předpokládá
se, že má bydliště v tom státě, s nímž jsou její osobní a
hospodářské vztahy nejužší (středisko životních zájmů).
b) Nemůže-li být určen stát, v němž má tato osoba středisko svých
životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v žádném z obou států,
předpokládá se, že má bydliště v tom státě, ve kterém se
obvykle zdržuje.
c) Zdržuje-li se tato osoba obvykle v obou státech nebo
nezdržuje-li se obvykle v žádném z nich, předpokládá se, že má
bydliště v tom státě, jehož je státním občanem.
d) Je-li tato osoba státním občanem obou států nebo není-li
státním občanem žádného z nich, upraví příslušné úřady
smluvních států otázku vzájemnou dohodou.
3 Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení
odstavce 1 tohoto článku sídlo v obou smluvních státech,
předpokládá se, že má sídlo v tom státě, v němž je místo jejího
skutečného vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
1 Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo
zčásti svoji činnost.
2 Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, zřídlo nafty nebo plynu, lom nebo jiné místo, kde se těží
přírodní zdroje.
3 Staveniště nebo montáž jsou stálou provozovnou jen tehdy,
jestliže trvají déle než dvanáct měsíců.
4 Nehledě na ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku,
výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k
dodávkám zboží podniku;
b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo
podobných činností pro podnik, které mají přípravný nebo
pomocný charakter;
f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
vykonávání více činností uvedených v odstavcích a) až e), pokud
celková činnost vykonává v trvalém zařízení pro podnikání
vyplývající ze spojení více činností má přípravný nebo pomocný
charakter.
5 Osoba jiná než nezávislý zástupce, o němž pojednává
odstavce 6, která jedná za podnik a v některém smluvním státě
uzavírá obvykle smlouvy jménem podniku na základě plné moci,
kterou je vybavena, se považuje za stálou provozovnu podniku
v tomto státě se zřetelem na činnosti, které tato osoba vykonává
pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti
uvedené v odstavci 4, které, kdyby byly vykonávány v trvalém
zařízení pro podnikání, by z tohoto zařízení neučinily stálou
provozovnu podle ustanovení zmíněného odstavce.
6 Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního státu se
v druhém smluvním státě nepovažuje pouhá skutečnost, že podnik
v tomto druhém státě vykonává svoji činnost prostřednictvím
makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce
majícího nezávislé postavení, pokud tyto osoby jednají v řádném
rámci své činnosti.
7 Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním
státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má
sídlo v druhém smluvním státě, nebo která v tomto druhém státě
vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo
jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou
provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
1 Příjmy, které pobírá osoba mající bydliště či sídlo
v jednom smluvním státě z nemovitého majetku (včetně příjmů ze
zemědělského nebo lesního hospodářství) umístěného v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Výraz "nemovitý majetek" má pro účely této smlouvy význam,
který mu náleží podle práva smluvního státu, ve kterém je takový
majetek umístěn. Lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý
majetek.
3 Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí na příjmy
z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání
nemovitého majetku.
4 Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku se také použijí na
příjmy z nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého
majetku užívaného pro poskytování osobních služeb v rámci
nezávislého povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1 Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění
pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost
v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je
tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto
způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě,
avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé
provozovně.
2 Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji
činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce
3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by
mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik
vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo podobných
podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou
provozovnou.
3 Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou
včetně výloh vedení a všeobecných administrativních výloh takto
vynaložených ať ve státě, v němž je tato stálá provozovna
umístěna, či jinde.
4 Zisky, které se přisuzují stálé provozovně, se stanoví na
základě odděleného účetnictví vedeného stálou provozovnou.
Jestliže takové účetnictví nepředstavuje řádný základ pro účely
stanovení zisků stálé provozovny, mohou být takové zisky stanoveny
na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem.
Přijatá metoda rozdělení zisků však musí být taková, aby výsledek
byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. Bude-li to
nutné, příslušné úřady smluvních států se budou snažit dohodnout
se o metodě rozdělení zisků podniku.
5 Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6 Ustanovení tohoto článku se použijí na zisky, které
v Jugoslávii docílila osoba mající bydliště či sídlo
v Československu ze své účasti na společném podnikání
s jugoslávským podnikem.
7 Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch
článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Námořní, vnitrozemská vodní a letecká doprava
1 Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno
skutečné vedení podniku.
2 Zisky z provozování člunů vnitrozemské vodní dopravy
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno
skutečné vedení podniku.
3 Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní nebo
vnitrozemské vodní dopravy je na palubě lodi nebo člunu, považuje
se za umístěné ve smluvním státě, v němž tato loď nebo tento člun
,í domovský přístav, nebo nemá-li loď nebo člun domovský přístav,
považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém provozovatel
lodi nebo člunu má bydliště či sídlo.
4 Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí také na
zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo na mezinárodní
provozní organizaci.
Čl.9
Spojené podniky
Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu,
a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma podniky v
jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jím
uloženy podmínky, které sel liší od podmínek, které by byly
sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být zisky, které by byly
docíleny bez těchto podmínek jedním z podniků, které však vzhledem
k těmto podmínkám docíleny nebyly, včleněny do zisků tohoto
podniku a následkem toho zdaněny.
Čl.10
Dividendy
1 Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom
smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Tyto dividendy však mohou být také zdaněny ve smluvním
státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle
práva tohoto státu. Daň takto uložená však nepřesáhne:
a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemcem je společnost
(jiná než osobní společnost), která vlastní přímo nejméně 25 %
kapitálu společnosti vyplácejí dividendy;
b) 15 % hrubé částky dividend ve všech jiných případech.
Ustanovení tohoto odstavce se nedotknou zdanění zisků společnosti,
ze kterých jsou dividendy vypláceny.
3 Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy
z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s účastí na
zisku, právě tak jako příjmy z jiných společenských práv, které
jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z akcií podrobeny
stejnému zdanění jako příjmy z akcií podle daňového práva státu,
v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy.
4 Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí,
jestliže příjemce dividend mající bydliště či sídlo v jednom
smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo
společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní
činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna,
nebo poskytuje v tomto druhém státě osobní služby jako nezávislé
povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže účast, na
jejímž základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojena
s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 této smlouvy
podle toho, o jaký případ jde.
5 Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě
dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento
druhý stát zdanit dividendy vyplácené touto společností s výjimkou
případů, kdy takové dividendy jsou vypláceny osobě mající bydliště
či sídlo v tomto druhém státě nebo kdy účast, na jejímž základě
se dividendy vyplácejí, je skutečně spojena se stálou provozovnou
nebo se stálou základnou umístěnou v tomto druhém státě, ani
podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků,
i když vyplacené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají
zcela nebo z části ze zisků nebo z příjmů vzniklých v tomto druhém
státě.
Čl.11
Úroky
1 Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě
mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou být zdaněny
pouze v tomto druhém státě.
2 Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy
z veřejných dluhopisů a obligací, zajištěných i nezajištěných
zástavním právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících
právo na účast na zisku, z pohledávek jakéhokoli druhu a všechny
jiné příjmy postavené na roveň příjmům z půjček daňovým právem
státu, ve kterém mají tyto příjmy zdroj.
3 Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nepoužije, jestliže
příjemce úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky
zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto druhém
státě osobní služby jako nezávislé povolání pomocí stálé základny
tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny,
je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou
základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo
článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
4 Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním
státě, jestliže plátcem je tento stát sám, nižší správní útvar
nebo místní úřad tohoto státu nebo osoba mající v tomto státě
bydliště či sídlo.
5 Předpokládá se bez ohledu na ustanovení odstavce 3 tohoto
článku, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, ve kterém má plátce
úroků stálou provozovnu nebo stálou základnu, s níž je skutečně
spojena půjčka, ze které jsou úroky placeny a která nese úroky ke
své tíži, ať plátce úroků má nebo nemá bydliště či sídlo v tomto
smluvním státě.
6 Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem
k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku
zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi
oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce
s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení
tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platu, která ji
přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle práva
každého smluvního státu a s přihlédnutím k jiným ustanovením této
smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1 Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Licenční poplatky uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou
být také zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a
to podle práva tohoto státu. Daň takto uložená však nepřekročí 10
% hrubé částky licenčních poplatků.
3 Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje
platy jakéhokoli druhu placené za užití nebo za právo na užití
autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému
včetně kinematografických filmů, filmů a pásek pro televizní nebo
rozhlasové vysílání, patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu,
plánu, tajného vzorce nebo postupu, nebo za užití nebo za právo na
užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za
informaci vztahující se na zkušenosti z oblasti průmyslové,
obchodní nebo vědecké.
4 Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí,
jestliže příjemce licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v
jednom smluvním státě vykonává v druhém státě, ve kterém mají
licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
poskytuje v tomto druhém státě osobní služby jako nezávislé
povolání pomocí stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo
majetek, pro které jsou licenční poplatky placeny, jsou skutečně
spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V
takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 této
smlouvy podle toho, o jaký případ jde.
5 Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší
správní útvar nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba
mající bydliště či sídlo v tomto smluvním státě.
6 Předpokládá se bez ohledu na ustanovení odstavce 5 tohoto
článku, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, ve
kterém má plátce licenčních poplatků stálou provozovnu nebo stálou
základnu, ve spojení s níž vznikl závazek platit licenční
poplatky, ať plátce těchto licenčních poplatků má nebo nemá
bydliště či sídlo v tomto smluvním státě.
7 Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno
se zřetelem na užívání, právo nebo informaci, za které jsou
placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi
plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou
by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů,
použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku.
Část platů, která je přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena
zdanění podle práva každého smluvního státu a s přihlédnutím k
jiným ustanovením této smlouvy.
Čl.13
Kapitálové zisky
1 Zisky docílené osobou mající bydliště či sídlo v jednom
smluvním státě ze zcizení nemovitého majetku, který je umístěn v
druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Zisky ze zcizení movitého majetku tvořícího část provozního
majetku stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má
v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke
stálé základně, kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním
státě má v druhém smluvním státě pro poskytování osobních služeb v
rámci nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé
provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé
základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3 Zisky ze zcizení lodí nebo letadel používaných v
mezinárodní dopravě, člunů používaných ve vnitrozemské vodní
dopravě a movitého majetku náležejícího k provozování takových
lodí, letadel nebo člunů podléhají bez ohledu na ustanovení
odstavce 2 tohoto článku zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém
je umístěno skutečné vedení podniku.
4 Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o
nichž se pojednává v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, podléhají
zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či
sídlo.
Čl.14
Nezávislá povolání
1 Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá za služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo
jiné nezávislé činnosti podobné povahy, mohou být zdaněny v tomto
státě. S výhradou ustanovení odstavce 2 tohoto článku jsou tyto
příjmy osvobozeny od daně v druhém smluvním státě.
2 Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá za služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo
jiné nezávislé činnosti podobné povahy v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě, jestliže zmíněná
osoba je přítomna v tomto druhém smluvním státě po jedno nebo více
období, která vcelku přesahují 183 dnů v kalendářním roce, ať
taková osoba má nebo nemá stálou základnu v tomto druhém smluvním
státě.
3 Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé
činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo
učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů,
architektů, dentistů a účetních.
Čl.15
Závislá zaměstnání
1 Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající
bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s
výhradou ustanovení článků 16, 17, 18, 19 a 20 této smlouvy
zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v
druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být
odměny přijaté z tohoto zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.
2 Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě,
podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku
zdanění jen v prvním státě, jestliže:
a) příjemce se zdrží v druhém státě během jednoho nebo více
období, která včelku nepřekročí 183 dnů v příslušném
kalendářním roce, a
b) odměny jsou vypláceny osobou nebo na účet osoby, která nemá
bydliště či sídlo v tomto druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
kterou má tato osoba v tomto druhém státě.
3.
a) Platy a mzdy vyplácené smluvním státem, nižším správním
útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě
podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Platy a mzdy vyplácené smluvním státem, nižším správním
útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě
podléhají zdanění jen v druhém smluvním státě, jestliže
příjemce, který pracoval v tomto druhém státě, má v
tomto státě bydliště a:
(i) je státním občanem tohoto státu nebo
(ii) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodu konání
práce.
4 Platy a mzdy, které fyzická osoba pobírá za práci konanou
ve spojení s průmyslovou nebo obchodní činností, kterou provádí
smluvní stát, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu,
podléhají zdanění podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku.
5 Platy a mzdy, které pobírají fyzické osoby za svoji práci
ve Spojeném hospodářském zastupitelství Jugoslávie a v Turistické
federaci Jugoslávie podléhají zdanění jen v Jugoslávii za
předpokladu, že uvedené osoby:
(i) jsou státním občany Jugoslávie a
(ii) mají bydliště v Československu jen z důvodu konání zmíněné
práce.
6 Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo
letadla provozovaných v mezinárodní dopravě mohou být bez ohledu
na předchozí ustanovení tohoto článku zdaněny ve smluvním státě,
ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
Čl.16
Tantiemy
1 Tantiemy a jiné podobné platy, které osoba mající bydliště
v Jugoslávii pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady
společnosti, která má sídlo v Československu, mohou být zdaněny
v Československu.
2 Odměny a podobné platy, které osoba mající bydliště v
Československu pobírá jako člen správního orgánu společnosti,
která má sídlo v Jugoslávii, mohou být zdaněny v Jugoslávii.
Čl.17
Umělci a sportovci
1 Příjmy, které pobírají divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo
televizní umělci, hudebníci, sportovci a jiní umělci ze své osobní
činnosti jako takoví, mohou být bez ohledu na ustanovení článků
14 a 15 této smlouvy zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou
tyto činnosti vykonávány.
2 Jestliže příjmy z činností vykonávaných umělcem nebo
sportovcem, o nichž pojednává odstavec 1 tohoto článku,
nepřipadají umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě, mohou
být tyto příjmy zdaněny bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15
této smlouvy ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce
nebo sportovce vykonávány.
3 Příjmy z činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku,
které jsou vykonávány v rámci programu kulturní nebo sportovní
výměny dohodnutého oběma smluvními státy, jsou bez ohledu na
ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku osvobozeny od zdanění ve
smluvním státě, ve kterém se tyto činnosti vykonávají.
Čl.18
Penze
1 Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího
zaměstnání osobě mající bydliště v některém smluvním státě
podléhají zdanění pouze ve smluvním státě, ve kterém má příjemce
penze bydliště.
2
a) Penze vyplácené některým smluvním státem, nižším
správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu ze
státního rozpočtu nebo ze zvláštního fondu fyzické osobě
podléhají zdanění pouze v tomto státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém
smluvním státě, jestliže příjemce je státním občanem
tohoto státu a má v tomto státě bydliště.
3 Penze pobírané fyzickou osobou, která vykonávala práce ve
spojení s průmyslovou nebo obchodní činností některého smluvního
státu, nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu
podléhají zdanění pouze ve smluvním státě, ve kterém má tato osoba
bydliště.
Čl.19
Studující
1. Platy, které na úhradu nákladů výživy, vzdělání nebo praxe
dostává studující, učeň nebo praktikant, který bezprostředně před
svým pobytem v jednom smluvním státě má nebo měl bydliště v druhém
smluvním státě a který se zdržuje v prvním státě jen za účelem
svého vzdělání nebo praxe, se v tomto státě nezdaní, pokud mu
takové platy jsou poukazovány ze zdrojů mimo tento stát.
2. Příjmy, které pobírá studující, učeň nebo praktikant z
činností vykonávaných v některém smluvním státě, ve kterém se
zdržuje pouze za účelem svého vzdělání nebo praxe, se nezdaní v
tomto státě, pokud nepřesáhnou částku nutnou na jeho výživu,
vzdělání nebo praxi.
Čl.20
Profesoři
1. Fyzická osoba, která navštíví jeden smluvní stát za účelem
vyučování nebo provádění výzkumu na univerzitě, koleji nebo na
jiném uznávaném vzdělávacím ústavu v tomto smluvním státě a která
má nebo měla bezprostředně před takovou návštěvou bydliště v
druhém smluvním státě, bude osvobozena od zdanění v prvním
smluvním státě z odměny za takové vyučování nebo výzkum po dobu
nepřesahující dva roky od data této první návštěvy uskutečněné za
tímto účelem.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nepoužijí na příjmy
za výzkum, jestliže takový výzkum je prováděn nikoli ve veřejném
zájmu, ale v prvé řadě pro soukromý prospěch určité osoby nebo
určitých osob.
Čl.21
Jiné příjmy
1. Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním
státě, o nichž se výslovně nepojednává v předcházejících článcích
této smlouvy, ať je jejich zdroj kdekoli, podléhají zdanění jen v
tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nepoužije na příjmy
jiné než příjmy z nemovitého majetku, jestliže příjemce takových
příjmů mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě vykonává
průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém smluvním státě
prostřednictvím stálé provozovny tam, umístěné nebo poskytuje v
tomto druhém státě osobní služby jako nezávislé povolání pomocí
stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro
které se příjmy platí, jsou skutečně spojeny s takovou stálou
provozovnou nebo s takovou stálou základnou. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14.
Čl.22
Majetek
1. Nemovitý majetek, který vlastní osoba mající bydliště či
sídlo v jednom smluvním státě a který je umístěn v druhém smluvním
státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.
2. Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé
provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém
smluvním státě, nebo movitý majetek příslušející ke stálé
základně, kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má
v druhém smluvním státě pro poskytování osobních služeb v rámci
nezávislého povolání, může být zdaněn v tomto druhém státě.
3. Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě, čluny
vnitrozemské vodní dopravy a movitý majetek sloužící k provozování
takových lodí, letadel a člunů podléhají zdanění jen ve smluvním
státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či
sídlo v některém smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto
státě.
Čl.23
Způsob vyloučení dvojího zdanění
1. V Jugoslávii se dvojí zdanění vyloučí takto:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Jugoslávii pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny v Československu, vyjme Jugoslávie s
výhradou ustanovení uvedeného pod písmenem b) a s výhradou
ustanovení odstavce 3 tohoto článku takové příjmy nebo takový
majetek ze zdanění.
b) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Jugoslávii pobírá
příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10 a 12 této
smlouvy zdaněny v Československu, povolí Jugoslávie snížit daň
z příjmu této osoby o částku rovnající se dani zaplacené v
Československu. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřekročí
takovou část daně, vypočtené před tím, než snížení daně bylo
povoleno, která poměrně připadá na příjmy pobírané z
Československa.
2. V Československu se dvojí zdanění vyloučí takto:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Československu pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny v Jugoslávii, vyjme Československo s
výhradou ustanovení uvedeného pod písmenem b) a s výhradou
ustanovení odstavce 3 tohoto článku takové příjmy nebo takový
majetek ze zdanění.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které mají na
jeho území bydliště či sídlo, zahrnout do základu, ze kterého
se takové daně ukládají, příjmy, které mohou být podle
ustanovení článků 10, 12 a 17 odstavce 1 a 2 této smlouvy také
zdaněny v Jugoslávii. Československo však povolí snížit částku
daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani
zaplacené v Jugoslávii. Částka, o kterou se daň sníží,
nepřekročí však takovou část československé daně, vypočtené
před tím, než snížení daně bylo povoleno, která poměrně připadá
na příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10, 12 a 17
odstavce 1 a 2 této smlouvy zdaněny v Jugoslávii.
3. Jestliže příjmy nebo majetek, které pobírá nebo vlastní
osoba mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě, jsou
vyňaty podle ustanovení této smlouvy se zdanění v tomto smluvním
státě, může tento stát při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo
majetku takové osoby použít sazbu daně, která by se použila, kdyby
vyňaté příjmy nebo majetek nebyly takto vyňaty ze zdanění.
Čl.24
Zákaz diskriminace
1. Osoby mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě
nebudou podrobeny v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo
povinnosti s ním spojené, které jsou jiné nebo tíživější než
zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za
stejných okolností podrobeny osoby mající bydliště či sídlo v
tomto druhém státě.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě
nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhé státu, které
vykonávají stejnou činnost. Toto ustanovení nebude vykládáno jako
závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám majícím
bydliště v druhém smluvním státě osobní srážky, úlevy a snížení
daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které
přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.
3. Úroky, licenční poplatky a jiné úhrady placené podnikem
jednoho smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém
smluvním státě budou s výhradou případů, na které se vztahují
ustanovení článku 9, článku 11 odstavce 6 nebo článku 12 odstavce
7 této smlouvy, pro účely stanovení zdanitelných zisků tohoto
podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako by byly placeny
osobě mající bydliště či sídlo v prvním státě. Dluhy podniku
jednoho smluvního státu vůči osobě mající bydliště či sídlo v
druhém smluvním státě budou podobně pro účely stanovení
zdanitelného majetku takového podniku odčitatelné za stejných
podmínek, jako by byly závazkem vůči osobě mající bydliště či
sídlo v prvním státě.
4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo kontrolováno
osobou nebo osobami majícími bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě, nebudou podrobeny v prvním státě žádnému zdanění nebo
povinnosti s ním spojené, které jsou jiné nebo tíživější než
zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být
podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvního státu.
Čl.25
Řešení případů cestou dohody
1. Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém
smluvním státě domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních
států mají nebo budou mít pro ni za následek zdanění, které není
v souladu s touto smlouvou, může nezávisle na opravných
prostředcích podle vnitrostátního práva těchto států předložit
svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém má
bydliště či sídlo.
2. Bude-li příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a
nebude-li sám s to dospět k uspokojivému řešení, bude se snažit,
aby případ upravil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního
státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto
smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit
dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu
nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se také poradit za účelem
vyloučení dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto
smlouvou.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk
za účelem dosažení dohody ve smyslu odstavců 1, 2 a 3 tohoto
článku. Bude-li se ústní výměna názorů zdát účelnou pro dosažení
dohody, může se taková výměna konat v rámci komise složené ze
zástupců příslušných úřadů smluvních států.
Čl.26
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro provádění této smlouvy a vnitrostátních zákonů
smluvních států ve věci daní, na které se tato smlouva vztahuje,
pokud zdanění podle nich bude v souladu s touto smlouvou. Všechny
informace takto vyměněné budou považovány za tajné a mohou být
sděleny jen osobám nebo úřadům pověřeným vyměřováním nebo
vybíráním daní, které jsou předmětem této smlouvy.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebudou v žádném
případě vykládána tak, že ukládají příslušnému úřadu jednoho ze
smluvních státu povinnost:
a) provést administrativní opatření, která by se odchylovala od
zákonů nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit údaje, které by nemohly být dosaženy na základě zákonů
nebo v řádném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního
státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily průmyslové, obchodní
nebo úřední tajemství nebo obchodní postup nebo informace,
jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre
public).
Čl.27
Diplomatičtí a konzulární úředníci
Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které
přísluší diplomatickým a konzulárním úředníkům podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních
dohod.
Čl.28
Nabytí platnosti
1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou
vyměněny v Bělehradě.
2. Smlouva nabude platnosti uplynutím třiceti dnů po datu
výměny ratifikačních listin a bude se aplikovat na daně ukládané
za všechny daňové roky počínající 1. ledna kalendářního roku
následujícího po roce, ve kterém smlouva nabude platnosti, nebo
později.
Čl.29
Výpověď
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude jedním ze
smluvních států vypovězena. Kterýkoli smluvní stát může smlouvu
vypovědět výpovědí zaslanou diplomatickou cestou nejpozději 30.
června v každém kalendářním roce následujícím po období pěti roků
ode den, kterého smlouva nabyla platnosti. V takovém případě
smlouva pozbude účinnosti na daně ukládané za všechny daňové roky
počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve
kterém byla dána výpověď, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni,
podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Praze dne 2. listopadu 1981 ve dvou vyhotoveních v
anglickém jazyku.
Za Československou socialistickou republiku:
Leopold Lér v.r.
Za Socialistickou federativní republiku Jugoslávie:
Petar Kostič v.r.
Příl.
PROTOKOL
Československá socialistická republika a Socialistická
federativní republika Jugoslávie
se v okamžiku uzavření této smlouvy o zamezení dvojího
zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku dohodly na dále
uvedených ustanoveních Protokolu, který je nedílnou částí této
smlouvy.
K článku 11
Smluvní státy se dohodly na ustanoveních článku 11 této
smlouvy majíce na zřeteli, že v okamžiku uzavření této smlouvy
žádný z nich nezdaňuje úroky srážkovou daní.
Smluvní státy znovu uváží ustanovení článku 11, jestliže
jeden nebo oba se rozhodnou zdaňovat úroky srážkovou daní.
V souladu s tím uváží znovu příslušná ustanovení článku 23
Smlouvy.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni,
podepsali tento protokol.
Dáno v Praze dne 2. listopadu 1981 ve dvou vyhotoveních v
anglickém jazyku.
Za Československou socialistickou republiku:
Leopold Lér v.r.
Za Socialistickou federativní republiku Jugoslávie:
Petar Kostič v.r.