439/2005 Sb. , kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů

Schválený:
439/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 31. října 2005,
kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů
Změna: 110/2008 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") stanoví podle článku II bodu 17 zákona č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), k provedení § 32 odst. 6 zákona:
 
§ 1
Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla
(1) Technologií nebo zařízením kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen "kombinovaná výroba") se pro účely této vyhlášky rozumí:
a) paroplynové zařízení s dodávkou tepla,
b) parní protitlaková turbína,
c) kondenzační odběrová turbína,
d) plynová turbína s rekuperací tepla,
e) spalovací pístový motor,
f) mikroturbína,
g) Stirlingův motor,
h) palivový článek,
i) parní stroj,
j) organický Rankinův cyklus, nebo
k) kombinace uvedených technologií a zařízení.
(2) Za elektřinu z kombinované výroby se považuje elektřina z výroben, pro něž bylo ministerstvem vydáno osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby (dále jen „osvědčení“) na základě žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z kombinované výroby. Osvědčení se vydává pro soustrojí nebo sériovou sestavu soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, vydává se pro výrobnu. U těch zařízení, která nevyhoví závazným parametrům, ztrácí osvědčení platnost od 1. července 2008.
(3) Množství elektřiny z kombinované výroby, na které je poskytován příspěvek k ceně elektřiny, se za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část stanoví na základě poměru tepelné energie a elektřiny způsobem uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce nebo postupem navrženým výrobcem, nelze-li množství elektřiny stanovit způsobem uvedeným v příloze č. 2 s podmínkami:
a) dosažení 10 % úspory primární energie, která se vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce,
b) dosažení minimální účinnosti výroby stanovené podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.
(4) U zařízení uváděného do provozu se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu.
(5) Množství elektřiny a tepelné energie z kombinované výroby se při spalování směsi paliv člení v poměru energetického potenciálu vstupních paliv.
 
§ 2
Způsob vyhodnocování pro určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů
(1) Za elektřinu z druhotných energetických zdrojů se považuje elektřina vyrobená z energetických zdrojů využívajících zcela nebo zčásti energetický potenciál druhotných energetických zdrojů ve výrobnách elektřiny, pro něž bylo vydáno ministerstvem osvědčení o původu elektřiny z druhotných energetických zdrojů na základě žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z druhotných energetických zdrojů.
(2) Výpočet množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů se provádí na základě stanovení úspory primárního paliva za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část. U zařízení uváděného do provozu se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu. Výpočet se provede podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nelze-li provést výpočet podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, vychází se z postupu navrženého výrobcem.
 
§ 3
Vyhodnocování a zúčtování množství elektřiny z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů
(1) O předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce ze zařízení kombinované výroby nebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu vyšším než 1 MW informuje výrobce provozovatele příslušné distribuční soustavy přímo připojené na přenosovou soustavu nebo provozovatele přenosové soustavy do 31. července v souladu se zvláštním právním předpisem2).
(2) Výrobci ze zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu do 1 MW včetně informují provozovatele příslušné distribuční soustavy o předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce jednorázově, a to pouze při obdržení osvědčení nebo při změně způsobu výroby či změně množství vyráběné elektřiny o více než 25 %.
(3) Časovým úsekem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je 1 měsíc nebo 1 rok. Vyhodnocení a vyúčtování množství elektřiny z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů provádí provozovatel místně příslušné distribuční soustavy připojené na přenosovou soustavu nebo provozovatel přenosové soustavy.
(4) Dokladem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny jsou měsíční výkazy, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 6 a 7 k této vyhlášce. Údaje uváděné v měsíčních výkazech pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny musejí vycházet ze skutečných provozních hodnot, z měření3) a jejich vyhodnocení. Předmětem vyhodnocování je soustrojí s osvědčením, neumožňuje-li to technické provedení, posuzuje se výrobna.
(5) Množství elektřiny vyrobené z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů se posuzuje podle velikosti úspory primárních paliv a účinnosti výroby energie, přičemž dosažené hodnoty prokazuje výrobce výpočtem z provozních hodnot.
(6) K podpoře uzavírání obchodů s elektřinou pocházející z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů zveřejňuje operátor trhu s elektřinou nabídky a poptávky po elektřině z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
§ 4
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla.
2. Vyhláška č. 539/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla.
 
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2005.
Ministr:
Ing. Urban v. r.
 
Příloha 1
ŽÁDOST
o vydání osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla












 
Příloha 2
Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví způsobem podle následujícího přehledu:
1. Parní protitlaková turbína
Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí s protitlakovou turbínou měřená na výstupu z generátoru je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.
Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:
  E
p
= Q
. y
p
. x
p
. 0,95 (MWh)
Quž (MWh) se rovná množství užitečné tepelné energie (dodávané z kombinované výroby k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou nebo pro vlastní technologickou spotřebu), po odečtení tepla pro vlastní spotřebu výrobny elektřiny. Stanoví se měřením na výstupu z výrobny, nebo jako rozdíl
          Q
= Q
pt
- Q
vs
Q
pt
(MWh) je množství tepelné energie na výstupu z turbíny do protitlaku
Q
vs
(MWh) je množství tepelné energie pro krytí vlastní spotřeby výrobny elektřiny
y
p
(-) je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla
Hodnoty y
p
pro protitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce:
 ------ -------------------------------------------------------- 
  p
2
p
1
------ -------------------------------------------------------- 1,6 2,0 2,5 3,5 6,0 9,0 13,0 16,0 -------------------------------------------------------- 0,08 0,21 0,23 0,26 0,28 0,35 0,40 0,43 0,44 0,12 0,18 0,20 0,23 0,26 0,32 0,37 0,38 0,39 0,25 0,13 0,15 0,18 0,20 0,27 0,31 0,33 0,34 0,50 0,06 0,10 0,13 0,15 0,22 0,27 0,29 0,30 0,70 - 0,06 0,10 0,13 0,19 0,23 0,25 0,26 1,30 - - 0,05 0,07 0,14 0,18 0,20 0,21 ------ --------------------------------------------------------
p
1
je vstupní tlak (MPa)
P
2
je protitlak (MPa)
x
o
(-) je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce:
  --------------------------------------
  zatížení   100    80     60     40    
  --------------------------------------
  X
p
1,00 0,98 0,95 0,90 --------------------------------------
Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:
    zatížení = P
x
/P
j
. 100 (%)
P
j
je jmenovitý elektrický výkon turbíny (MW)
P se vypočítá jako Ex /zx přičemž
E
x
je výroba elektřiny v daném měsíci (MWh)
z
x
je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci (h)
2. Kondenzační odběrová turbína
Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou se stanoví podle vztahu:
         E = Q
. y
ko
. x
p
(MWh)
Q
(MWh) se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
y
ko
(-) je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla
Hodnoty y
ko
pro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce:
------------------------------------------------------------------------------- ---------
  t
r
p
1
------------------------------------------------------------------------------- --------- 1,6 2,0 2,5 3,5 6,0 9,0 13,0 6,0 ------------------------------------------------------------------------------- 0,230 0,255 0,280 0,320 0,380 0,430 0,480 0,500 >= 5 (0,230) (0,255) (0,280) (0,320) (0,380) (0,430) (0,480) (0,500) 3 0,220 0,245 0,270 0,310 0,360 0,415 0,465 0,485 (0,225) (0,250) (0,275) (0,315) (0,365) (0,420) (0,475) (0,495) 1 0,210 0,235 0,260 0,295 0,350 0,400 0,450 0,465 (0,220) (0,245) (0,270) (0,305) (0,360) (0,410) (0,465) (0,480) 0 0,200 0,233 0,255 0,285 0,340 0,395 0,440 0,455 (0,215) (0,240) (0,270) (0,300) (0,355) (0,410) (0,460) (0,480) -1 0,195 0,220 0,250 0,280 0,335 0,385 0,435 0,455 (0,210) (0,235) (0,265) (0,295) (0,350) (0,400) (0,460) (0,470) -3 0,185 0,210 0,230 0,265 0,325 0,3700 0,420 0,435 (0,205) (0,230) (0,260) (0,287) (0,345) (0,395) (0,450) (0,465) -5 0,175 0,200 0,225 0,2500 0,310 0,355 0,400 0,410 (0,200) (0,225) (0,255) (0,28) (0,335) (0,385) (0,440) (0,450) -7 0,160 0,185 0,215 0,235 0,295 0,340 0,384 0,400 (0,190) (0,215) (0,250) (0,270) (0,330) (0,375) (0,432) (0,440) ------------------------------------------------------------------------------- ---------
p
1
je vstupní tlak (MPa)
t
r
je průměrná měsíční teplota ovzduší (°C)
Hodnoty y
ko
jsou pro parametry tepelné sítě 150/70 °C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50 °C.
Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezít = 5
r
°C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70 °C) a t
r
= -7 °C.
Nižší průměrné měsíční teploty než uvedené se v ČR nevyskytují, průběh veličiny y
ko
je prakticky lineární.
x
p
(-) je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1.
Množství elektřiny z kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem.
3. Plynová turbína s rekuperací tepla
Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se spalovací turbínou při provozu s rekuperací tepla měřená na výstupu z generátoru je elektřinou zkombinované výroby podle § 1 odstavce 2.
Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:
            E = Q
. y
st
. 0,95 (MWh)
Q
(MWh) se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
y
st
(-) se vypočítá jako y
st
= y
s
. x
i
. x , přičemž
x
s
(-) součinitel teploty ovzduší, vyjadřuje vliv průměrné měsíční teploty ovzduší,
x
i
(-) součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny, vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu,
y (-) je poměr elektrického a tepelného výkonu stanovený výrobcem.
  -------------------------------------------------------------
  Teplota        -15      -5     +5      +15     +25   
  ovzduší (°C)                                     

  -------------------------------------------------------------
  x
s
1,15 1,10 1,06 1,00 0,95 Zatížení (%) 100 90 80 70 60 50 x
i
1,00 0,99 0,97 0,94 0,89 0,80 -------------------------------------------------------------
Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:
zatížení = P
x
/P
j
. 100 (%)
P
j
je jmenovitý elektrický výkon turbíny (MW)
P se vypočítá jako E
x
/z
x
přičemž
E
x
je výroba elektřiny v daném měsíci (MWh)
z
x
je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci (h)
4. Spalovací pístový motor
Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se spalovacím motorem při provozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s plným využitím odpadního tepla je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.
Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:
            E = Q
. y
sm
(MWh)
Q
(MWh) se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
y
sm
(-) se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky, jinak se uvažuje s hodnotou:
0,52 u jednotek s jmenovitým výkonem nižším než 100 kW
e
0,67 u jednotek s jmenovitým výkonem 100 - 300 kW
e
0,75 u jednotek s jmenovitým výkonem vyšším než 300 kW
e
5. Paroplynové zařízení s dodávkou tepla
Veškerá elektřina vyrobená v paroplynovém cyklu s protitlakovou parní turbínou měřená na výstupu z generátorů je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2. Je-li součástí paroplynového cyklu parní kondenzační odběrová turbína, použije se pro výpočet množství elektřiny vztah:
            E = Q
. y
pp
(MWh)
Q
(MWh) se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
                                 
                                        P
st
. x
s
. x
i
. x
ko
. x
p
. x
t
ypp (-) se stanoví ze vztahu y
pp
= -------------------------------- Q
pp
Pst (MW) je výkon spalovací turbíny
P
ko
(MW) je výkon kondenzační odběrové turbíny
Q
pp
(MW) je tepelný výkon soustrojí
x
s
(-) je součinitel teploty ovzduší (viz odstavec 3)
x
i
(-) je součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny (viz odstavec 3)
x
p
(-) je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (viz odstavec 1)
x
t
(-) je součinitel vlivu tepelného výkonu spalin
x
t
se stanoví podle průměrné měsíční teploty ovzduší takto:
pro t
z
od 0 °C včetně až do -15 °C: 1,05
pro t
z
nad 0 °C až do +15 °C: 1,02
6. Kombinace více typů kombinované výroby v jedné výrobně
Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny, u které bude uplatněn příspěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny z kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výpočtu upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit ministerstvem. Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z kombinované výroby uvedené v této příloze vyhlášky.
 
Příloha 3
Způsob určování úspory primární energie v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla a stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla
(1) Účinnost procesu kombinované výroby je podkladem pro stanovení úspory primární energie podle odstavce 2 a stanovení minimální účinnosti užití energie jako kriteria podle odstavců 15 až 17 této přílohy a platí pro zařízení uvedené do provozu před platností zvláštního právního předpisu1). Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.
(2) Výpočet úspor primární energie


(3) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 st. C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.
(4) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.
(5) Tabulka č. 1
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období od roku 2006 do roku 2011
------------------------------------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------------------
                                                                           Zařízení KVET vybudované do roku                                          
             Palivo               -------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------          
                                     1996      1997      1998      1999      2000      2001      2002      2003        2004      2005     2006-2011  
                                  -------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------                                                                                   
                                   éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E éta
ripal
E ------------------------------------------------------------------------ ---------------------------------------------------------------------------- Pevné Černé uhlí 39,700 40,500 41,200 41,800 42,300 42,700 43,100 43,500 43,800 44,000 44,2 Hnědé uhlí, lignit 37,300 38,100 38,800 39,400 39,900 40,300 40,700 41,100 41,400 41,600 41,8 Dřevní hmota 25,000 26,300 27,500 28,500 29,600 30,400 31,100 31,700 32,200 32,600 33,0 Biomasa 20,000 21,000 21,600 22,100 22,600 23,100 23,500 24,000 24,400 24,700 25,0 Biologicky 20,000 21,000 21,600 22,100 22,600 23,100 23,500 24,000 24,400 24,700 25,0 rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad ------------------------------------------------------------------------ ---------------------------------------------------------------------------- Kapalné Topné oleje 39,700 40,500 41,200 41,800 42,300 42,700 43,100 43,500 43,800 44,000 44,2 Biopaliva 39,700 40,500 41,200 41,800 42,300 42,700 43,100 43,500 43,800 44,000 44,2 Biologicky 20,000 21,000 21,600 22,100 22,600 23,100 23,500 24,000 24,400 24,700 25,0 rozložitelný odpad Neobnovitelný odpad 20,000 21,000 21,600 22,100 22,600 23,100 23,500 24,000 24,400 24,700 25,0 ------------------------------------------------------------------------ ---------------------------------------------------------------------------- Plynné Zemní plyn 50,000 50,400 50,800 51,100 51,400 51,700 51,900 52,100 52,300 52,400 52,5 Plyn z rafinace/vodík 39,700 40,500 41,200 41,800 42,300 42,700 43,100 43,500 43,800 44,000 44,2 Koksárenský, 35,000 35,000 35,000 35,000 35,000 35,000 35,000 35,000 35,000 35,000 35,0 vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo Bioplyn 36,700 37,500 38,300 39,000 39,600 40,100 40,600 41,000 41,400 41,700 42,0 ------------------------------------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------------------
(6) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č.1 v souvislosti s rokem výstavby. Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby. Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.
(7) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem 6 harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.
(8) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50 % investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení. Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně. V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby. V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.
(9) Pokud se v daném zařízeni spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu éta
rpal
E
přímo hodnota nýripalEz tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.
    


Q
pal,i
- podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ] ný
ripal
E - harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva [%]
(10) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15° C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu ttep dosahuje 8° C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o

                deltaéta
rtep
E = 0,1.(15-8) = 0,7 [%]
Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.
(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny ný
rtep
se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení k
nap.úrovně přip.
Tabulka č. 2
Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám
--------------------------------------------
   Napětí    Hodnota korekčního faktoru
                 ki
nap.úrovně přip.
Elektřina Elektřina dodávána do dodávána pro přenosové vlastní spotřebu nebo nebo příétam distribuční vedením soustavy -------------------------------------------- > 200 kV 1,000 0,985 100-200 kV 0,985 0,965 50-100 kV 0,965 0,945 0,4-50 kV 0,945 0,925 < 0,4 kV 0,925 0,860 --------------------------------------------
Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu knap úrovně příp. přímo hodnota kinap.úrovně příp. z tabulky č. 2.
V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru. dodávané elektřiny.
    


E
i
- jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]
Ki
nap.úrovně přip.
- jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.
(12) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 2 se stanoví podle vzorce
r
E = (ný
rpal
E + deltaný
rtep
E) • k
nap.úrovně přip
[%]
(13) Tabulka č. 3
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla
------------------------------------------------------
            Palivo                Druh média
                             -------------------------
                              Pára/       Přímé
                              horká voda  výfukové
                                          plyny
                             -------------------------            
                               ný
ripal
V ný
ripal
V ------------------------------------------------------ Pevné Černé uhlí 88,000 80,000 Hnědé uhlí, lignit 86,000 78,000 Dřevní hmota 86,000 78,000 Biomasa 80,000 72,000 Biologicky 80,000 72,000 rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad ------------------------------------------------------ Kapalné Topné oleje 89,000 81,000 Biopaliva 89,000 81,000 Biologicky 80,000 72,000 rozložitelný odpad Neobnovitelný odpad 80,000 72,000 ------------------------------------------------------ Plynné Zemní plyn 90,000 82,000 Plyn z 89,000 81,000 rafinace/vodík Koksárenský, 80,000 72,000 vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo Bioplyn 70,000 62,000 ------------------------------------------------------
Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst. 2 za hodnotu éta
r
V hodnota éta
ripal
V - 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce
    


Q
pal,i
- jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]
éta
ripal
V - jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]
(14) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.
(15) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí ný
el
, kde rok výstavby je 31.12.1995 a dříve, v % je 43x při měrné spotřebě energie v palivu Sev
pal
2,32 GJ/GJ nebo 8,37 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50MW je účinnost výroby nýel 35 %xx při měrné spotřebě energie v palivu Sev
pal
2,85 GJ/GJ nebo 10,28 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50MW je účinnost výroby nýel 40xx% při měrné spotřebě energie v palivu Sev
pal
2,5 GJ/GJ nebo 9GJ/MWh
Poznámky:
x platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
xx platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E
sv
(MWh)/Q
tep
(MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.
Účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí éta
el
se stanoví podle zvláštního právního předpisu1.
(16) Účinnost výroby energie pro parní turbosoustrojí éta
el
, kde rok výstavby je po 31.12.1995, se stanoví podle zvláštního právního předpisu1)
---------------------------------------------
 Provozní soubor     Účinnost       Měrná
                     výroby         spotřeba
                     éta
el
energie v palivu Set
pal
------------------------- % GJ /GJ --------------------------------------------- plynová turbina 74 1,35 + spalinový kotel --------------------------------------------- plynová turbína 28 3,57 + spalinový kotel - špičkový provoz --------------------------------------------- paroplynový 72 1,39 cyklus s využitím tepla --------------------------------------------- Paroplynový 50x 1,39 cyklus s kondenzací ---------------------------------------------
Poznámka:
x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E
SV
(MWh)/Q
tep
(MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla).
Účinnost výroby elektrické energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbinou a spalinovým kotlem éta
et
se stanoví podle zvláštního právního předpisu1).
(17) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem éta
kj
a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli éta
et
-------------------------------------------------------------------------
 Jmenovitý    teplota vody    účinnost     měrná     účinnost výroby
 el. Výkon     na výstupu      výroby    spotřeba   energie (tep.+el.)
kogenerační   z kogenerační  energie v    energie       v kotelně
  jednotky      jednotky       kogen.    v palivu          éta
et
x
jednotce na výrobu éta
et
el. Sevpal ------------------------------------------------------------------------- KW °C % GJ/MWh % ------------------------------------------------------------------------- do 100 do 90 75 4,8 75 + 9xK/(1 + K) nad 100 do 90 80 4,5 80 + 5xK/(1 + K) nad 100 91 - 100 75 4,8 75 + 10xK/(1 + K) nad 100 101- 110 69 5,22 69 + 16xK/(1 + K) nad 100 111 - 120 64 5,62 64 + 21xK/(1 + K) nad 100 121 - 130 59 6,1 59 + 26xK/(1 + K) nad 100 nad 130 54 6,67 54 + 31xK/(1 + K) -------------------------------------------------------------------------
    


Q
palko
energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)
Q
palkj
energie paliva spáleného v kotlích (GJ)
Účinnost výroby elektrické energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem éta
et
se stanoví podle zvláštního právního předpisu1).
 
Příloha 4
ŽÁDOST
o vydání osvědčení o původu elektřiny z druhotných energetických zdrojů












 
Příloha 5
Způsob určení množství elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů s příspěvkem k ceně elektřiny
(1) Veškerá elektřina vyrobená výhradně z druhotných zdrojů je elektřinou s nárokem na příspěvek podle energetického zákona.
(2) Při využívání druhotného paliva ve směsi nebo současně s fosilním nebo jiným běžným palivem, např. TTO, LTO (dále jen primární palivo), je-li známo složení směsi a výhřevnost jejích složek, dělí se výstupní elektřina na složky shodným podílem jako podíl energetického potenciálu vstupních paliv. Na druhotné palivo připadá podíl

                Q
d
E = -------- . E
c
(MWh) Q
ps
+ Q
d
kde
E
c
(MWh) je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv
Q
d
(MWh) je energetický potenciál druhotného paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)
Q
ps
(MWh) je energetický potenciál primárního paliva ve směsi
p
s
(součin množství a výhřevnosti)
Přitom Q
ps
+ Q
d
(MWh) je energetický potenciál směsi paliv.
(3) Spaluje-li se v zařízení určeném ke spalování primárního paliva současně nebo ve směsi druhotné palivo, jehož podíl ve směsi, popř. výhřevnost (nebo obojí) nejsou dostatečně přesně známy, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na druhotné palivo z úspory primárního paliva podle vztahu.
            E = E
c
. D
q
(MWh)
přičemž E
c
(MWh) je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv
                         
                       Q
ps
. h
p
D
q
= 1 - ---------- (-) Q
v
. 100
kde
Q
v
(MWh) je výroba tepelné energie v kotlích ze spalované směsi paliv
h
p
(%) je účinnost výroby tepla při samostatném spalování primárního paliva; nelze-li spalovat samotné primární palivo, dosadí se účinnost při jeho maximálním podílu ve směsi
Q
ps
(MWh) je energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)
Přitom Q
ps
+ Q
d
(MWh) je energetický potenciál směsi paliv
D
q
(-) je poměrná úspora primárního paliva při spalování směsi.
(4) Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli a současně pára vyráběná v jiném kotli, který spaluje primární palivo, a obě množství jsou samostatně měřena, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo podle vztahu.

                 Q
ot
E = --------- . E
c
(MWh) Q
vp
+ Q
ot
kde
E
c
(MWh) je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv
Q
ot
(MWh) je výroba tepelné energie z odpadního tepla ve spalinovém kotli
Q
vp
(MWh) je výroba tepelné energie z primárního paliva v samostatném kotli.
Přitom Q
vp
+ Q
ot
(MWh) je celková výroba tepelné energie.
(5) Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli, který je přitápěn primárním palivem, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo z úspory primárního paliva podle vztahu
      E = E
c
. D
q
(MWh)
přičemž E
c
(MWh) je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv
                        
                    Q
pp
. h
pp
D
q
= 1 - ----------- (-) Q
v
. 100
kde
Q
pp
(MWh) je energetický potenciál přitápěcího paliva
Q
v
(MWh) je výroba tepelné energie ve spalinovém kotli s přitápěním
h
pp
(%) je účinnost, při spalování primárního paliva v kotli obdobného výkonu a parametrů páry
D
q
(-) je poměrná úspora primárního paliva při využívání odpadního tepla.
 
Příloha 6
MĚSÍČNÍ VÝKAZ O VÝROBĚ ELEKTŘINY ZE ZDROJŮ S KOMBINOVANOU VÝROBOU ELEKTŘINY A TEPLA




 
Příloha 7
MĚSÍČNÍ VÝKAZ O VÝROBĚ ELEKTŘINY Z DRUHOTNÝCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ




1) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
2) Vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

Související dokumenty