339/1991 Sb.
Sdělení
federálního ministerstva zahraničních věcí
Změna: 371/1999 Sb.
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31.
srpna 1989 byla v Lagosu podepsána Smlouva mezi vládou
Československé socialistické republiky a vládou Nigérijské
federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu a zisků z majetku.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a
Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské
Federativní Republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst.
2 dnem 2. prosince 1990.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Smlouva
mezi
vládou Československé socialistické republiky
a
vládou Nigérijské federativní republiky
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu a zisků z majetku
Vláda Československé socialistické republiky a vláda
Nigérijské federativní republiky
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění a
zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a zisků z majetku,
se dohodly takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech (rezidenti).
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Daně, na které se tato smlouva vztahuje, jsou:
a) v Nigérii:
(dále nazývané "nigérijská daň");
daň z osobního příjmu;
daň z příjmu společností;
daň ze zisku z nafty; a
daň ze zisku z majetku,
b) v Československu:
(dále nazývané "československá daň").
daně ze zisku;
daň ze mzdy;
daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;
daň zemědělská;
daň z příjmů obyvatelstva; a
daň domovní,
2. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo
svojí podstatou obdobné daně, které budou ukládány smluvními
státy po podpisu této smlouvy vedle existujících daní nebo místo
nich. Příslušné úřady smluvních států si budou oznamovat všechny
podstatné změny, které byly provedeny v jejich příslušných
daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný
výklad:
a) výraz "Nigérie" označuje Nigérijskou federativní republiku,
včetně jakékoliv oblasti vně pobřežních vod Nigérijské
federativní republiky, která byla nebo může v budoucnu být
označena v souladu se zákony Nigérijské federativní republiky
týkajícími se pevninské mělčiny jako území, na němž mohou být
zákony Nigérijské federativní republiky vztahující se na mořské
dno a podloží a jejich přírodní zdroje, vykonávány;
b) výraz "Československo" označuje Československou socialistickou
republiku;
c) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují
Nigérii nebo Československo, jak to vyžaduje souvislost;
d) výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna
jiná sdružení osob;
e) výraz "společnost" označuje právnické osoby nebo nositele práv
považované pro účely zdanění za právnické osoby v souladu se
zákony každého smluvního státu;
f) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho
smluvního státu nebo podnik provozovaný rezidentem druhého
smluvního státu;
g) výraz "státní příslušník" označuje:
i) všechny fyzické osoby, které jsou státními občany některého
smluvního státu,
ii) všechny právnické osoby, osobní společnosti nebo sdružení
osob, které byly zřízeny podle právního řádu platného v
některém smluvním státě;
h) výrazem "mezinárodní doprava" se rozumí jakákoli doprava
uskutečňovaná lodí nebo letadlem, které jsou provozovány
podnikem jednoho smluvního státu, pokud loď nebo letadlo nejsou
provozovány jen mezi místy ve druhém smluvním státě;
i) výraz "příslušný úřad" označuje:
i) v případě Československa, ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce;
ii) v případě Nigérie, ministra financí nebo jeho zmocněného
zástupce.
2. Každý výraz, který není definován, má pro aplikaci této
smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle ustanovení
právního řádu tohoto státu, která upravují daně, na které se
vztahuje tato smlouva, pokud ze souvislosti nevyplývá jiný
výklad.
Čl.4
Daňový domicil
1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve
smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto
státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště,
stálého bytu, místa zřízení nebo jakéhokoli jiného podobného
kritéria.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1
tohoto článku rezidentem v obou smluvních státech, bude její
postavení určeno podle následujících pravidel:
a) Předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom smluvním
státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou
smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom
smluvním státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy
(středisko životních zájmů);
b) Jestliže nemůže být určeno, ve kterém smluvním státě má tato
osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý
byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že je rezidentem v
tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech
nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom
smluvním státě, jehož je státním občanem.
d) Jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států
nebo žádného z nich, vyřeší příslušné úřady smluvních států
otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než fyzická je podle ustanovení
odstavce 1 tohoto článku rezidentem v obou smluvních státech,
předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě, podle jehož
práva je zřízena.
Čl.5
Stálá provozovna
1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela
nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení;
b) závod;
c) kancelář;
d) továrnu;
e) dílnu;
f) důl, naleziště nafty nebo plynu, lom nebo každé jiné místo, kde
se těží přírodní zdroje;
g) staveniště, stavbu, montáž nebo instalaci zařízení, jestliže
trvají déle než 3 měsíce;
h) provádění dozoru na staveništi, stavbě, montáži nebo při
instalaci zařízení trvající déle než 3 měsíce.
3. Bez ohledu na předcházející ustanovení tohoto článku výraz
"stálá provozovna" nebude zahrnovat:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k
dodání zboží patřícího podniku;
b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze za účelem
provádění jiných činností pro podnik, které mají přípravný nebo
pomocný charakter.
4. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje trvalé zařízení pro
podnikání používané jako odbytiště bez ohledu na skutečnost, že
takové trvalé zařízení je jinak udržováno pro některou z činností
uvedenou v odstavci 3 tohoto článku.
5. Nepředpokládá se, že podnik jednoho smluvního státu má
stálou provozovnu ve druhém smluvním státě jenom proto, že tam
vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního
komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby
jednají v rámci své řádné činnosti.
6. Osoba jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje
odstavec 5, jednající v jednom smluvním státě na účet podniku
druhého smluvního státu se považuje za stálou provozovnu tohoto
podniku v prvním státě, jestliže
a) je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle
využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku,
pokud činnost této osoby není omezena na činnosti uvedené v
odstavci 3 tohoto článku,
b) obvykle shromažďuje objednávky k prodeji zboží v tomto státě
výhradně nebo téměř výhradně pro podnik nebo jiné podniky,
které jsou jím ovládány nebo mají na něm rozhodující účast.
7. S výhradou předcházejících ustanovení tohoto článku
skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním
státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je
rezidentem ve druhém smluvním státě, nebo která tam vykonává svoji
činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní
sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé
společnosti.
Čl.6
Příjem z nemovitého majetku
1. Příjem z nemovitého majetku včetně příjmu ze zemědělských
a lesních podniků může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je
takový majetek umístěn.
2. Výraz "nemovitý majetek" se určí ve shodě s právem
smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn.
Výraz v každém případě zahrnuje příslušenství nemovitého
majetku, živý i mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví,
práva, na která se vztahují ustanovení občanského práva o
pozemkovém vlastnictví, právo požívání nemovitého majetku a práva
na proměnlivé nebo pevné platy poskytované jako náhrada za těžení
nebo za právo na těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných
přírodních zdrojů. Lodi a letadla se nepovažují za nemovitý
majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí na příjem
plynoucí z přímého užívání, nájmu nebo jakéhokoli jiného způsobu
užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku se vztahují rovněž
na příjem z nemovitého majetku podniku a na příjem z nemovitého
majetku užívaného k provádění nezávislých povolání.
Čl.7
Průmyslové a obchodní zisky
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění
pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává činnost ve druhém
smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna. Jestliže podnik takovou činnost vykonává, mohou být
zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém
rozsahu, v jakém je lze přičítat
a) této stálé provozovně;
b) prodejům zboží v tomto druhém státě, jestliže jde o zboží
stejného nebo podobného druhu jako zboží prodané
prostřednictvím této stálé provozovny nebo
c) jiným činnostem vykonávaným v tomto druhém státě, jestliže jde
o stejné nebo podobné činnosti jako ty, které se vykonávají
prostřednictvím této stálé provozovny.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává činnost
ve druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která
je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v
každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla
podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik vykonávala
stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a
byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou
provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady, které byly vynaloženy na činnost této stálé provozovny,
včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto
vynaložených, ať vznikly ve státě, ve kterém je stálá provozovna
umístěna, či jinde. Nepovolí se však odečíst částky, které byly
zaplaceny (jinak než jako náhrada skutečných výloh) stálou
provozovnou vedení podniku nebo některé jiné jeho kanceláře ve
formě licenčních poplatků, náhrad nebo jiných podobných platů za
využívání patentů nebo jiných práv, nebo ve formě provize za
zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo vyjma případů
bankovních podniků ve formě úroků z peněz zapůjčených stálé
provozovně. Obdobně při stanovení zisků stálé provozovny se
nepřihlédne k částkám, jimiž stálá provozovna zatíží (jinak než za
skutečné výlohy) vedení podniku nebo některou jinou jeho kancelář
za licenční poplatky, náhrady nebo jiné podobné platy za využívání
patentů nebo jiných práv, nebo za provizi za zvláštní poskytnuté
služby, za správu a řízení nebo vyjma případů bankovních podniků
ve formě úroků z peněz zapůjčených vedení podniku nebo některé
jeho jiné kanceláři.
4. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. Jestliže tato
stálá provozovna je současně užívána jako odbytiště pro takto
nakoupené zboží, zisky z jeho prodeje lze přičítat této stálé
provozovně.
5. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch
článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Sdružené podniky
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu,
a jestliže v kterémkoli z těchto případů byly mezi oběma podniky v
jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim
uloženy podmínky, jež se liší od podmínek, které by byly sjednány
mezi nezávislými podniky, mohou být zisky, které by byly bez
těchto podmínek docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k
těmto podmínkám docíleny nebyly, zahrnuty do zisků tohoto podniku
a následkem toho zdaněny.2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto
státu a následkem toho zdaní zisky, ze kterých byl podnik druhého
smluvního státu zdaněn v tomto druhém státě, a zisky takto
zahrnuté jsou zisky, které by byl docílil podnik prvního státu,
kdyby mezi oběma podniky byly sjednány takové podmínky, jaké by
byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví druhý stát
přiměřeně částku daně uložené z oněch zisků. Tato úprava bude
provedena s náležitým ohledem na ostatní ustanovení této smlouvy a
příslušné daňové úřady smluvních států se vzájemně poradí, bude-li
to nutné.
Čl.9
Dividendy
1. Dividendy plynoucí od společnosti, která je rezidentem v
jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem ve druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny také ve smluvním
státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to
podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je
skutečným vlastníkem dividend, daň takto stanovená nepřesáhne:
a) 12,5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost,
která vlastní přímo či nepřímo nejméně 10 % podílů s
hlasovacím právem na společnosti vyplácející dividendy;
b) 15 % hrubé částky dividend ve všech jiných případech.
Tento odstavec se nedotkne zdanění zisků společnosti, ze
kterých jsou dividendy vypláceny.3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí,
jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem v jednom
smluvním státě, má ve druhém smluvním státě, kde je společnost
vyplácející dividendy rezidentem, stálou provozovnu nebo stálou
základnu tam umístěnou, a jestliže vlastnictví akcií, na jehož
základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojeno s obchody
uskutečňovanými touto stálou provozovnou nebo stálou základnou. V
takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 13
podle toho, o jaký případ jde.
4. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním
státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu,
nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností
osobě, která je rezidentem v prvně zmíněném státě, ani podrobit
nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků
společností, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky
pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů, které
pocházejí z tohoto druhého státu.
5. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy
z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na
zisku, právě tak jako příjmy z jiných společenských práv, které
jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z akcií podle daňových
právních předpisů státu, v němž je společnost vyplácející
dividendy rezidentem, a rovněž jakýkoliv jiný příjem (jiný než
úroky osvobozené od daně podle ustanovení článku 10), který podle
právních předpisů smluvního státu, kde je společnost vyplácející
dividendy rezidentem, je považován za dividendu nebo rozdělený
zisk společnosti.
Čl.10
Úroky
1. Úroky plynoucí z jednoho smluvního státu osobě, která je
rezidentem ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
2. Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním
státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů
tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem
úroků, daň takto ukládaná nepřesáhne 15 % hrubé částky úroků.
3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto článku, úroky
budou osvobozeny od zdanění ve smluvním státě, ve kterém je jejich
zdroj, jestliže jejich příjemcem a skutečným vlastníkem je:
a) vláda druhého smluvního státu nebo jeho místní orgán nebo
jakýkoliv úřad či instituce této vlády nebo místního správního
útvaru.
Pro účely tohoto pododstavce se úřadem nebo orgánem vlády
rozumí:
i) v případě Československa, Československá obchodní banka; a
ii) v případě Nigérie, Ústřední banka Nigérie;
b) jakákoliv instituce smluvního státu zřízená vládou tohoto státu
k financování zahraničního obchodu za předpokladu, že půjčka
nebo úvěr, z nichž úroky plynou, byly schváleny vládami obou
smluvních států.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí,
jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem v jednom
smluvním státě, má ve druhém smluvním státě, v němž je osoba
platící úroky rezidentem, stálou provozovnu nebo stálou základnu
tam umístěnou a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny,
je skutečně spojená s obchody provozovanými touto stálou
provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí
ustanovení článku 7 nebo článku 13 podle toho, o jaký případ jde.
5. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním
státě, jestliže jejich plátcem je tento smluvní stát sám, jeho
správní útvar nebo místní orgán tohoto státu, nebo osoba, která je
rezidentem v tomto státě. Jestliže však plátce úroků, ať je či
není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním
státě stálou provozovnu nebo stálou základnu v souvislosti, s níž
vznikl závazek platit úroky a jestliže takové úroky jdou k tíži
této stálé provozovně nebo stálé základně, předpokládá se, že
zdroj těchto úroků je ve smluvním státě, ve kterém je stálá
provozovna nebo stálá základna umístěna.
6. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k
pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo
mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se
skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se
ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku.
Část placených úroků, která ji přesahuje, bude v tomto případě
podrobena zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu
s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
7. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z
pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním
právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na
účast na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z vládních cenných
papírů a příjmy z dluhopisů a obligací, včetně prémií a výher
spojených s těmito cennými papíry, dluhopisy a obligacemi.
Čl.11
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky plynoucí od osoby, která je rezidentem v
jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem ve druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Takové licenční poplatky mohou být však také zdaněny ve
smluvním státě, odkud plynou, a to podle právních předpisů tohoto
státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem licenčních
poplatků, daň takto ukládaná nepřesáhne 15 % z hrubé částky
licenčních poplatků.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí,
jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je
rezidentem v jednom smluvním státě, má ve druhém smluvním státě, v
němž je osoba platící licenční poplatky rezidentem, stálou
provozovnu nebo stálou základnu tam umístěnou a jestliže právo
nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou
skutečně spojeny s obchody provozovanými touto stálou provozovnou
nebo stálou základnou. V tomto případě se použijí ustanovení
článku 7 nebo článku 13 podle toho, o jaký případ jde.
4. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, jeho
správní útvar, místní orgán tohoto státu nebo osoba, která je
rezidentem v tomto státě. Jestliže však osoba, která platí
licenční poplatky, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním
státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou
základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost, na jejímž základě se
licenční poplatky platí, a která nese ke své tíži tyto licenční
poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v
tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá
základna umístěna.
5. Jestliže částka licenčních poplatků vzhledem k užití,
právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku
zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným
vlastníkem, nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami,
částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem,
kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku
jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka platů, která ji
přesahuje, bude v tomto případě podléhat zdanění podle právních
předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním
ustanovením této smlouvy.
6. Výraz "licenční poplatky", použitý v tomto článku,
označuje platy jakéhokoli druhu přijaté náhradou za užití nebo za
právo na užití jakéhokoli autorského práva k literárnímu,
uměleckému nebo vědeckému dílu včetně kinematografických filmů
nebo filmů a pásků pro rozhlasové a televizní vysílání, jakéhokoli
patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce
nebo postupu nebo za užití nebo právo na užití průmyslového,
obchodního nebo vědeckého zařízení nebo informace vztahující se na
zkušenosti v oblasti průmyslové nebo obchodní.
Čl.12
Zisky ze zcizení majetku
1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je definován v
odstavci 2 článku 6, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve
kterém je tento majetek umístěn.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku včetně podílů na
společnosti, který je částí provozního majetku stálé provozovny,
kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě
nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou
rezident jednoho smluvního státu má k dispozici ve druhém smluvním
státě k výkonu svobodného povolání, včetně zisků ze zcizení
takovéto stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem)
nebo takovéto stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém
státě.
3. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v
mezinárodní dopravě budou zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém
je podnik rezidentem.
4. Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v
odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku, budou zdaněny pouze ve smluvním
státě, v němž je zcizitel rezidentem.
Čl.13
Nezávislá povolání
1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze
svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti, budou podléhat
zdanění jen v tomto státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k
dispozici ve druhém smluvním státě stálou základnu pro provádění
svých činností. Jestliže má takovou stálou základnu, mohou být
příjmy zdaněny ve druhém státě, ale pouze ta jejich část, kterou
lze přičítat této stálé základně.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje zejména nezávislé
činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo
učitelské, a nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů,
architektů, dentistů a účetních.
Čl.14
Zaměstnání
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho
smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, budou s
výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdaněny jen v tomto státě,
pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li
tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto
zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z
důvodu placeného zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě,
budou bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku zdaněny
jen v prvně zmíněném státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období,
která nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v jakémkoliv období dvanácti
měsíců; a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo jménem
zaměstnavatele, který není rezidentem ve druhém státě; a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo
letadla provozovaných v mezinárodní dopravě mohou být, bez ohledu
na předchozí ustanovení tohoto článku, zdaněny v tom smluvním
státě, v němž je podnik dosahující zisky z mezinárodní námořní
nebo letecké dopravy rezidentem.
Čl.15
Tantiémy
Tantiémy a podobné odměny, které rezident jednoho smluvního
státu pobírá jako člen správní rady společnosti, která je
rezidentem ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
Čl.16
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu,
jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako divadelní, filmoví,
rozhlasoví nebo televizní umělci nebo hudebníci nebo sportovci, ze
své činnosti vykonávané osobně ve druhém smluvním státě, mohou být
bez ohledu na ustanovení článku 13 a 14 zdaněny v tomto druhém
státě.
2. Jestliže příjem z činnosti, kterou osobně vykonává umělec
nebo sportovec, neplyne tomuto umělci nebo sportovci samému, ale
jiné osobě, může být tento příjem, bez ohledu na ustanovení článků
7, 13 a 14, zdaněn ve smluvním státě, ve kterém sportovec nebo
umělec vykonává svoji činnost.
3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, příjem
plynoucí z činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku,
vykonávaných v rámci kulturní výměny mezi smluvními státy, bude
vyjmut ze zdanění ve státě, v němž jsou tyto činnosti vykonávány,
za předpokladu, že takovéto činnosti jsou schváleny vládou státu a
nemají za účel dosahování zisku.
Čl.17
Veřejné funkce
1.
a) Odměny, jiné než penze, vyplácené některým smluvním
státem, jeho správním útvarem nebo místním orgánem
fyzické osobě za služby poskytované vládě tohoto státu,
jeho správnímu útvaru nebo místnímu orgánu, budou
podléhat zdanění pouze v tomto státě.
b) Takové odměny však budou podléhat zdanění pouze ve
druhém smluvním státě, jestliže služby, za něž jsou
odměny placeny, byly vykonávány v tomto druhém smluvním
státě a příjemce je rezidentem nebo státním občanem
tohoto druhého státu za předpokladu, že se nestal
rezidentem v tomto druhém státě jen z důvodu
poskytování těchto služeb.
2. Ustanovení článků 14 a 15 se použijí na odměny ze
zaměstnání ve spojení s obchodní činností prováděnou smluvním
státem, jeho správním útvarem nebo místním orgánem za účelem
dosažení zisku.
Čl.18
Penze a renty
1. Penze a jiné podobné odměny vyplácené z důvodu dřívějšího
zaměstnání rezidentu jednoho smluvního státu mohou být zdaněny v
tomto státě.
2. Takové penze a jiné podobné odměny mohou však být také
zdaněny ve druhém smluvním státě, pokud je platba prováděna
osobou, která je rezidentem v tomto druhém státě, nebo stálou
provozovnou v něm umístěnou.
3. Penze a jiné platby uskutečňované na základě systému
sociálního zabezpečení jednoho smluvního státu nebo jeho správního
útvaru nebo místního orgánu budou, bez ohledu na ustanovení
odstavce 1 a 2 tohoto článku, zdaněny především v tomto státě.
Čl.19
Studenti a stážisté
1. Student nebo učeň, který je nebo byl bezprostředně před
příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem ve druhém smluvním
státě a který se zdržuje v prvně zmíněném státě především za
účelem studia nebo vzdělávání, bude osvobozen v tomto prvém státě
od daně z plateb poukázaných mu osobami, které jsou rezidenty mimo
tento prvně zmíněný stát, k účelům jeho výživy, vzdělání nebo
praxe.
2. Fyzická osoba, která je nebo byla bezprostředně před svou
návštěvou jednoho smluvního státu rezidentem druhého smluvního
státu a která se dočasně zdržuje v prvně zmíněném státě především
za účelem studia, výzkumu nebo výcviku, bude jakožto příjemce
stipendií, příspěvků a peněžních darů od vědeckých, vzdělávacích,
náboženských nebo dobročinných organizací nebo v rámci programu
technické pomoci organizované vládou jednoho smluvního státu, od
doby svého příjezdu do prvně zmíněného státu v souvislosti s touto
návštěvou, vyjmuta ze zdanění v tomto státě.
Čl.20
Učitelé a výzkumní pracovníci
1. Profesor nebo učitel, který navštívil jeden smluvní stát,
aby tam vyučoval nebo pracoval ve výzkumu na univerzitě nebo jiném
obdobně uznávaném ústavu v tomto státě a který je nebo byl
bezprostředně před tím rezidentem ve druhém smluvním státě, bude
osvobozen v prvně zmíněném státě od daně z odměn za takové
vyučování nebo výzkum po dobu nepřesahující dva roky od data jeho
prvního příjezdu do tohoto státu za takovýmto účelem.
Po uvedenou dobu dvou let jej také druhý smluvní stát
vyjme ze zdanění, pokud se týče těchto odměn z prvně zmíněného
státu v souvislosti s výukou nebo výzkumem.
2. Tento článek se nepoužije na příjem z výzkumu, jestliže
takový výzkum není prováděn ve veřejném zájmu, nýbrž především pro
soukromý prospěch určité osoby nebo určitých osob.
Čl.21
Jiné příjmy
Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, o
nichž není pojednáno v předchozích článcích této smlouvy a které
mají zdroj ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
Čl.22
Zamezení dvojího zdanění
1. V souladu s ustanoveními nigérijských právních předpisů,
které upravují zápočet daně zaplacené v zahraničí na nigérijskou
daň (a kterých se nedotknou dále uvedené zásady):
a) bude československá daň placená na základě československých
právních předpisů a v souladu s touto smlouvou ať přímo nebo
srážkou ze zisků, příjmů nebo zdanitelných výnosů ze zdrojů v
Československu (s výjimkou v případě dividend daně zaplacené ze
zisků, z nichž se vyplácí dividendy) započtena na nigérijskou
daň připadající na tytéž zisky, příjmy nebo zdanitelné výnosy,
z nichž byla vypočtena československá daň;
b) v případě dividend placených společností, která je rezidentem
v Československu, společnosti, která je rezidentem v Nigérii,
se bude zápočet [vedle československé daně, která může být
započtena podle ustanovení pododstavce a) tohoto odstavce]
vztahovat na československou daň zaplacenou společností ze
zisků, z nichž se dividendy vyplácí.
Pro účely tohoto odstavce částka započtené daně nepřesáhne
poměrnou část nigérijské daně připadající na takové zisky, příjmy
nebo zdanitelné výnosy ve vztahu k celkovým ziskům, příjmům a
zdanitelným výnosům podléhajícím nigérijské dani. 2. V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:
a) Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu, pobírá
příjmy, které mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny v
Nigérii, vyjme Československo s výhradou ustanovení uvedeného
pod písmenem b) tohoto odstavce takové příjmy ze zdanění, může
však při výpočtu částky daně z ostatního příjmu této osoby
použít sazbu daně, která by se použila, kdyby vyjmuté příjmy
nebyly takto vyňaty ze zdanění.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které jsou jeho
rezidenty, zahrnout do základu daní příjmy, které mohou být
podle ustanovení článků 9, 10, 11, 15 a 16 této smlouvy
zdaněny také v Nigérii, povolí však snížit částku daně
vypočtené z takového základu o částku rovnající se dani
zaplacené v Nigérii. Částka, o kterou se daň sníží, však
nepřesáhne takovou část československé daně vypočtené před
jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy, jež v souladu
s ustanoveními článků 9, 10, 11, 15 a 16 této smlouvy mohou
být zdaněny v Nigérii.
Čl.23
Zákaz diskriminace
1. Bez ohledu na ustanovení článku 1 této smlouvy státní
občané jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém
smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným,
které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené
povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za stejných okolností a za
stejných podmínek podrobeni státní občané tohoto druhého státu.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě
nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které
vykonávají stejnou činnost.
3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo kontrolováno
osobou nebo více osobami, které jsou rezidenty ve druhém smluvním
státě, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění
nebo povinnostem s ním spojených, které jsou jiné nebo tíživější
než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být
podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvního státu.
4. Žádné ustanovení tohoto článku nebude vykládáno jako
závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám, které nejsou
rezidenty v tomto státě, osobní přídavky, úlevy a snížení daně,
které příslušejí osobám jakožto rezidentům.
5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení
článku 2 této smlouvy vztahují na daně jakéhokoliv druhu a
označení.
Čl.24
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se osoba, která je rezidentem nebo státním
občanem v některém smluvním státě, domnívá, že opatření učiněná
jedním nebo oběma smluvními státy vedou nebo povedou u ní ke
zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může
nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje právo těchto
států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu,
jehož je rezidentem. Jestliže se na jeho případ vztahuje odstavec
1 článku 23 této smlouvy, příslušnému úřadu smluvního státu,
jehož je státním občanem.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za
oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude
se snažit, aby případ rozřešil dohodou s příslušným úřadem druhého
smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě
s touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve
vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti, které mohou
vzniknout při výkladu nebo uplatňování této smlouvy. Mohou se
rovněž poradit za účelem zamezení dvojího zdanění v případech,
které nejsou upraveny touto smlouvou.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk
za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
Čl.25
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a
vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se
vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění,
které upravují, je v souladu s touto smlouvou. Výměna informací
není omezena článkem 1 této smlouvy. Jakékoliv informace takto
získané budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace
přijaté podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou
sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních
orgánů), které se zabývají vyměřováním, vybíráním, vymáháním,
trestním stíháním nebo řešením odvolání ve věci daní, které jsou
předmětem této smlouvy. Tyto osoby nebo orgány použijí tyto
informace pouze k takovýmto účelům.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána
tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy
nebo správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě
právních předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo
druhého smluvního státu;
c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, podnikatelské,
průmyslové nebo výrobní tajemství nebo obchodní postup nebo
informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným
pořádkem.
Čl.26
Diplomaté a konzulární úředníci
1. Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových
výsad, které přísluší diplomatům a konzulárním úředníkům podle
obecných pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení
zvláštních dohod.
2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 článku 4 této
smlouvy, osoba, která je členem diplomatického nebo konzulárního
úřadu nebo jiné stálé mise jednoho smluvního státu umístěné ve
druhém smluvním státě a která podléhá zdanění ve druhém státě
pouze na základě příjmu plynoucího ze zdroje v tomto státě, nebude
považována za rezidenta tohoto státu.
Čl.27
Nabytí platnosti
1. Vlády smluvních států si vzájemně oznámí, že byly splněny
požadavky vyplývající z ústavních předpisů pro nabytí platnosti
této smlouvy.
2. Smlouva nabude platnosti 30 dní po datu doručení
pozdějšího z oznámení uvedených v odstavci 1 tohoto článku a její
ustanovení se budou uplatňovat:
a) v Nigérii:
(i) pokud jde o srážkovou daň z příjmu a daně ze zisků z
majetku plynoucích osobám, které nejsou v Nigérii
rezidenty, na příjmy a zisky z majetku přiznané nebo
vyplacené k 1. lednu nebo později kalendářního roku
následujícího bezprostředně po roce, v němž smlouva
vstoupí v platnost;
(ii) pokud jde o ostatní daně, na příjmy za každé zdaňovací
období začínající 1. ledna nebo později kalendářního roku
následujícího bezprostředně po roce, v němž smlouva
vstoupí v platnost;
b) v Československu:
(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky
přiznané nebo vyplácené k 1. lednu nebo později v
kalendářním roce následujícím po roce, v němž smlouva
vstoupí v platnost;
(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu, na daně ukládané za
každý daňový rok začínající 1. ledna nebo později
kalendářního roku následujícího po roce, v němž smlouva
vstoupí v platnost.
Čl.28
Výpověď
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena.
Každý smluvní stát může smlouvu písemně vypovědět oznámením
zaslaným diplomatickou cestou nejméně šest měsíců před koncem
každého kalendářního roku. V tomto případě se smlouva přestane
uplatňovat:
a) v Nigérii:
(i) pokud jde o srážkovou daň z příjmu a daně ze zisků z
majetku plynoucích osobám, které nejsou v Nigérii
rezidenty, na příjmy a zisky z majetku přiznané nebo
vyplacené k 1. lednu nebo později kalendářního roku
následujícího bezprostředně po roce, v němž byla dána
výpověď;
(ii) pokud jde o ostatní daně, na příjmy za každé zdaňovací
období začínající 1. ledna nebo později kalendářního roku
následujícího bezprostředně po roce, v němž byla dána
výpověď.
b) v Československu:
(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky
přiznané nebo vyplácené k 1. lednu nebo později v
kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána
výpověď;
(ii) pokud jde o ostatní daně, z příjmu, na daně ukládané za
každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později
kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána
výpověď.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocnění, podepsali
tuto smlouvu.
Dáno v Lagosu dne 31. srpna 1989 ve dvou původních
vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za vládu Československé socialistické republiky:
J. Stejskal v. r.
Za vládu Nigérijské federativní republiky:
S. P. Okongwu v. r.