339/1991 Sb., o podepsání Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Nigérijské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a zisků z majetku

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech (rezidenti).

2. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo svojí podstatou obdobné daně, které budou ukládány smluvními státy po podpisu této smlouvy vedle existujících daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si budou oznamovat všechny podstatné změny, které byly provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

2. Každý výraz, který není definován, má pro aplikaci této smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle ustanovení právního řádu tohoto státu, která upravují daně, na které se vztahuje tato smlouva, pokud ze souvislosti nevyplývá jiný výklad.

1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého bytu, místa zřízení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria.

3. Jestliže osoba jiná než fyzická je podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě, podle jehož práva je zřízena.

1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.

4. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje trvalé zařízení pro podnikání používané jako odbytiště bez ohledu na skutečnost, že takové trvalé zařízení je jinak udržováno pro některou z činností uvedenou v odstavci 3 tohoto článku.

5. Nepředpokládá se, že podnik jednoho smluvního státu má stálou provozovnu ve druhém smluvním státě jenom proto, že tam vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.

7. S výhradou předcházejících ustanovení tohoto článku skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, nebo která tam vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

1. Příjem z nemovitého majetku včetně příjmu ze zemědělských a lesních podniků může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek umístěn.

2. Výraz "nemovitý majetek" se určí ve shodě s právem smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn.

3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí na příjem plynoucí z přímého užívání, nájmu nebo jakéhokoli jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

4. Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku se vztahují rovněž na příjem z nemovitého majetku podniku a na příjem z nemovitého majetku užívaného k provádění nezávislých povolání.

2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává činnost ve druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady, které byly vynaloženy na činnost této stálé provozovny, včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto vynaložených, ať vznikly ve státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna, či jinde. Nepovolí se však odečíst částky, které byly zaplaceny (jinak než jako náhrada skutečných výloh) stálou provozovnou vedení podniku nebo některé jiné jeho kanceláře ve formě licenčních poplatků, náhrad nebo jiných podobných platů za využívání patentů nebo jiných práv, nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo vyjma případů bankovních podniků ve formě úroků z peněz zapůjčených stálé provozovně. Obdobně při stanovení zisků stálé provozovny se nepřihlédne k částkám, jimiž stálá provozovna zatíží (jinak než za skutečné výlohy) vedení podniku nebo některou jinou jeho kancelář za licenční poplatky, náhrady nebo jiné podobné platy za využívání patentů nebo jiných práv, nebo za provizi za zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo vyjma případů bankovních podniků ve formě úroků z peněz zapůjčených vedení podniku nebo některé jeho jiné kanceláři.

4. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. Jestliže tato stálá provozovna je současně užívána jako odbytiště pro takto nakoupené zboží, zisky z jeho prodeje lze přičítat této stálé provozovně.

5. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu a následkem toho zdaní zisky, ze kterých byl podnik druhého smluvního státu zdaněn v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byl docílil podnik prvního státu, kdyby mezi oběma podniky byly sjednány takové podmínky, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví druhý stát přiměřeně částku daně uložené z oněch zisků. Tato úprava bude provedena s náležitým ohledem na ostatní ustanovení této smlouvy a příslušné daňové úřady smluvních států se vzájemně poradí, bude-li to nutné.

1. Dividendy plynoucí od společnosti, která je rezidentem v jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, má ve druhém smluvním státě, kde je společnost vyplácející dividendy rezidentem, stálou provozovnu nebo stálou základnu tam umístěnou, a jestliže vlastnictví akcií, na jehož základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojeno s obchody uskutečňovanými touto stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 13 podle toho, o jaký případ jde.

4. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností osobě, která je rezidentem v prvně zmíněném státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společností, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů, které pocházejí z tohoto druhého státu.

5. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, právě tak jako příjmy z jiných společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z akcií podle daňových právních předpisů státu, v němž je společnost vyplácející dividendy rezidentem, a rovněž jakýkoliv jiný příjem (jiný než úroky osvobozené od daně podle ustanovení článku 10), který podle právních předpisů smluvního státu, kde je společnost vyplácející dividendy rezidentem, je považován za dividendu nebo rozdělený zisk společnosti.

1. Úroky plynoucí z jednoho smluvního státu osobě, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem úroků, daň takto ukládaná nepřesáhne 15 % hrubé částky úroků.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, má ve druhém smluvním státě, v němž je osoba platící úroky rezidentem, stálou provozovnu nebo stálou základnu tam umístěnou a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je skutečně spojená s obchody provozovanými touto stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 13 podle toho, o jaký případ jde.

5. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže jejich plátcem je tento smluvní stát sám, jeho správní útvar nebo místní orgán tohoto státu, nebo osoba, která je rezidentem v tomto státě. Jestliže však plátce úroků, ať je či není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu v souvislosti, s níž vznikl závazek platit úroky a jestliže takové úroky jdou k tíži této stálé provozovně nebo stálé základně, předpokládá se, že zdroj těchto úroků je ve smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

6. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Část placených úroků, která ji přesahuje, bude v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

7. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z dluhopisů a obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito cennými papíry, dluhopisy a obligacemi.

1. Licenční poplatky plynoucí od osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Takové licenční poplatky mohou být však také zdaněny ve smluvním státě, odkud plynou, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem licenčních poplatků, daň takto ukládaná nepřesáhne 15 % z hrubé částky licenčních poplatků.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, má ve druhém smluvním státě, v němž je osoba platící licenční poplatky rezidentem, stálou provozovnu nebo stálou základnu tam umístěnou a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou skutečně spojeny s obchody provozovanými touto stálou provozovnou nebo stálou základnou. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 13 podle toho, o jaký případ jde.

4. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, jeho správní útvar, místní orgán tohoto státu nebo osoba, která je rezidentem v tomto státě. Jestliže však osoba, která platí licenční poplatky, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost, na jejímž základě se licenční poplatky platí, a která nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

5. Jestliže částka licenčních poplatků vzhledem k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem, nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě podléhat zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

6. Výraz "licenční poplatky", použitý v tomto článku, označuje platy jakéhokoli druhu přijaté náhradou za užití nebo za právo na užití jakéhokoli autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému dílu včetně kinematografických filmů nebo filmů a pásků pro rozhlasové a televizní vysílání, jakéhokoli patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo za užití nebo právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo informace vztahující se na zkušenosti v oblasti průmyslové nebo obchodní.

1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je definován v odstavci 2 článku 6, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je tento majetek umístěn.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku včetně podílů na společnosti, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má k dispozici ve druhém smluvním státě k výkonu svobodného povolání, včetně zisků ze zcizení takovéto stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takovéto stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě budou zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je podnik rezidentem.

4. Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku, budou zdaněny pouze ve smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.

1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti, budou podléhat zdanění jen v tomto státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k dispozici ve druhém smluvním státě stálou základnu pro provádění svých činností. Jestliže má takovou stálou základnu, mohou být příjmy zdaněny ve druhém státě, ale pouze ta jejich část, kterou lze přičítat této stálé základně.

2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, a nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.

1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, budou s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdaněny jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.

3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozovaných v mezinárodní dopravě mohou být, bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku, zdaněny v tom smluvním státě, v němž je podnik dosahující zisky z mezinárodní námořní nebo letecké dopravy rezidentem.

Tantiémy a podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá jako člen správní rady společnosti, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu, jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci nebo hudebníci nebo sportovci, ze své činnosti vykonávané osobně ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článku 13 a 14 zdaněny v tomto druhém státě.

2. Jestliže příjem z činnosti, kterou osobně vykonává umělec nebo sportovec, neplyne tomuto umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě, může být tento příjem, bez ohledu na ustanovení článků 7, 13 a 14, zdaněn ve smluvním státě, ve kterém sportovec nebo umělec vykonává svoji činnost.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, příjem plynoucí z činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku, vykonávaných v rámci kulturní výměny mezi smluvními státy, bude vyjmut ze zdanění ve státě, v němž jsou tyto činnosti vykonávány, za předpokladu, že takovéto činnosti jsou schváleny vládou státu a nemají za účel dosahování zisku.

2. Ustanovení článků 14 a 15 se použijí na odměny ze zaměstnání ve spojení s obchodní činností prováděnou smluvním státem, jeho správním útvarem nebo místním orgánem za účelem dosažení zisku.

1. Penze a jiné podobné odměny vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání rezidentu jednoho smluvního státu mohou být zdaněny v tomto státě.

2. Takové penze a jiné podobné odměny mohou však být také zdaněny ve druhém smluvním státě, pokud je platba prováděna osobou, která je rezidentem v tomto druhém státě, nebo stálou provozovnou v něm umístěnou.

3. Penze a jiné platby uskutečňované na základě systému sociálního zabezpečení jednoho smluvního státu nebo jeho správního útvaru nebo místního orgánu budou, bez ohledu na ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku, zdaněny především v tomto státě.

1. Student nebo učeň, který je nebo byl bezprostředně před příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem ve druhém smluvním státě a který se zdržuje v prvně zmíněném státě především za účelem studia nebo vzdělávání, bude osvobozen v tomto prvém státě od daně z plateb poukázaných mu osobami, které jsou rezidenty mimo tento prvně zmíněný stát, k účelům jeho výživy, vzdělání nebo praxe.

2. Fyzická osoba, která je nebo byla bezprostředně před svou návštěvou jednoho smluvního státu rezidentem druhého smluvního státu a která se dočasně zdržuje v prvně zmíněném státě především za účelem studia, výzkumu nebo výcviku, bude jakožto příjemce stipendií, příspěvků a peněžních darů od vědeckých, vzdělávacích, náboženských nebo dobročinných organizací nebo v rámci programu technické pomoci organizované vládou jednoho smluvního státu, od doby svého příjezdu do prvně zmíněného státu v souvislosti s touto návštěvou, vyjmuta ze zdanění v tomto státě.

1. Profesor nebo učitel, který navštívil jeden smluvní stát, aby tam vyučoval nebo pracoval ve výzkumu na univerzitě nebo jiném obdobně uznávaném ústavu v tomto státě a který je nebo byl bezprostředně před tím rezidentem ve druhém smluvním státě, bude osvobozen v prvně zmíněném státě od daně z odměn za takové vyučování nebo výzkum po dobu nepřesahující dva roky od data jeho prvního příjezdu do tohoto státu za takovýmto účelem. Po uvedenou dobu dvou let jej také druhý smluvní stát vyjme ze zdanění, pokud se týče těchto odměn z prvně zmíněného státu v souvislosti s výukou nebo výzkumem.

2. Tento článek se nepoužije na příjem z výzkumu, jestliže takový výzkum není prováděn ve veřejném zájmu, nýbrž především pro soukromý prospěch určité osoby nebo určitých osob.

Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, o nichž není pojednáno v předchozích článcích této smlouvy a které mají zdroj ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

1. Bez ohledu na ustanovení článku 1 této smlouvy státní občané jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za stejných okolností a za stejných podmínek podrobeni státní občané tohoto druhého státu.

2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají stejnou činnost.

3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo více osobami, které jsou rezidenty ve druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojených, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvního státu.

4. Žádné ustanovení tohoto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám, které nejsou rezidenty v tomto státě, osobní přídavky, úlevy a snížení daně, které příslušejí osobám jakožto rezidentům.

5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 této smlouvy vztahují na daně jakéhokoliv druhu a označení.

1. Jestliže se osoba, která je rezidentem nebo státním občanem v některém smluvním státě, domnívá, že opatření učiněná jedním nebo oběma smluvními státy vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje právo těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem. Jestliže se na jeho případ vztahuje odstavec 1 článku 23 této smlouvy, příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je státním občanem.

2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ rozřešil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou.

3. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo uplatňování této smlouvy. Mohou se rovněž poradit za účelem zamezení dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto smlouvou.

4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.

1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, je v souladu s touto smlouvou. Výměna informací není omezena článkem 1 této smlouvy. Jakékoliv informace takto získané budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace přijaté podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních orgánů), které se zabývají vyměřováním, vybíráním, vymáháním, trestním stíháním nebo řešením odvolání ve věci daní, které jsou předmětem této smlouvy. Tyto osoby nebo orgány použijí tyto informace pouze k takovýmto účelům.

1. Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší diplomatům a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních dohod.

2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 článku 4 této smlouvy, osoba, která je členem diplomatického nebo konzulárního úřadu nebo jiné stálé mise jednoho smluvního státu umístěné ve druhém smluvním státě a která podléhá zdanění ve druhém státě pouze na základě příjmu plynoucího ze zdroje v tomto státě, nebude považována za rezidenta tohoto státu.

1. Vlády smluvních států si vzájemně oznámí, že byly splněny požadavky vyplývající z ústavních předpisů pro nabytí platnosti této smlouvy.