82973/24/7100-30116-051722 Informace ke změnám v oblasti DPH od 1.1.2025

Účelem této informace je shrnout . Informace není vyčerpávající a nezahrnuje veškeré oblasti ani kompletní výčet změn ve vztahu k jednotlivým komentovaným tématům. Další či podrobnější informace ke změnám v uplatňování DPH budou uvedeny v samostatných informacích, které budou k některým tématům průběžně zveřejňovány.

Důvodem pro vydání této informace je řada zásadních změn do oblasti uplatňování DPH v tuzemsku, které přináší zákon č. 461/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen "Novela").

Významná část těchto změn je vyvolána úpravou evropské legislativy v oblasti DPH, některé změny reflektují judikaturu Soudního dvora EU a některé změny reagují na praktické obtíže při aplikaci zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále také "ZDPH"), ve znění do 31. 12. 2024.

Zavedení přeshraničního režimu pro malé podniky vychází z evropské úpravy - směrnice o DPH¹⁾. Dosavadní zvláštní režim pro malé podniky umožňoval osobě povinné k dani s obratem do určité výše využívat osvobození od DPH jen v členském státě, kde se nachází její sídlo, tj. jen ve státě svého usazení. V České republice toto osvobození podmíněné obratem do 2 milionů Kč využívá osoba povinná k dani, která je neplátcem. Nově zavedený přeshraniční režim pro malé podniky umožní osobám povinným k dani toto osvobození od DPH využívat i na území jiného členského státu, pokud tento stát za svém území takové osvobození zavedl.

Aby mohla osoba povinná k dani využívat osvobození od DPH v přeshraničním režimu pro malé podniky v konkrétním členském státě, musí splňovat podmínky týkající se zejména výše obratu. Zároveň musí být do tohoto režimu pro daný členský stát zaregistrována (takový stát se označuje jako členský stát osvobození). Základní podmínkou je obrat dosažený v EU, který nesmí být v běžném ani v minulém roce vyšší než 100.000 EUR, a obrat dosažený v členském státě, ve kterém chce osoba osvobození využívat (tedy v členském státě osvobození). Členské státy osvobození si stanoví vlastní podmínky, za kterých osvobození poskytují, a to v mezích daných směrnicí o DPH. Podle směrnice o DPH musí být členským státem vždy dána podmínka týkající se (maximální) výše vnitrostátního obratu za běžný a minulý kalendářní rok. V některých členských státech jsou navíc stanoveny i podmínky týkající se výše vnitrostátního obratu za předminulý kalendářní rok anebo za vymezená odvětví či oblasti (např. dodání zboží nebo poskytnuté služby).

Zaregistrované osobě přidělí stát usazení speciální identifikační číslo pro účely přeshraničního režimu DPH pro malé podniky, tzv. EX ID, jehož součástí je i kód státu usazení a přípona - EX. V České republice obdrží osoba registrovaná pro účely přeshraničního režimu pro malé podniky daňové evidenční číslo (DEČ SME). Jak uvádíme výše, samotná registrace do režimu nebo samotné splnění limitů pro obrat apod. k oprávněnému využívání osvobození pro malé podniky nejsou dostatečné, obojí musí být splněno zároveň.

Do přeshraničního režimu DPH pro malé podniky se osoba povinná k dani může zaregistrovat jen ve státě svého usazení. V tomto státě podá přihlášku k registraci do tohoto režimu, ve které mimo jiné uvede konkrétní členský stát nebo členské státy, ve kterých chce osvobození pro malé podniky využívat. V členském státě usazení bude plnit i další povinnosti související s registrací do režimu pro malé podniky, jako je podávání čtvrtletních oznámení o obratu dosaženém v každém z členských států EU (včetně státu usazení) a oznámení o překročení limitu pro obrat dosažený v EU. Členské státy si údaje navzájem předají.

V praxi to znamená, že osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, bez ohledu na to, jestli je plátcem nebo neplátcem DPH, bude při splnění podmínek moci využívat osvobození od DPH ve zvoleném jiném členském státě nebo v několika z nich. Naopak osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě bude moci být zaregistrovaná do režimu pro malé podniky pro Českou republiku a bude tak moci využívat osvobození pro malé podniky v tuzemsku za obdobných podmínek, jako tuzemský neplátce.

Podrobnější informace k přeshraničnímu režimu pro malé podniky budou předmětem samostatné informace, která bude publikována na internetových stránkách finanční správy.

Změny v oblasti vzniku povinného plátcovství ze zákona z velké části navazují na zavedení režimu pro malé podniky.

V ustanovení § 6 ZDPH které upravuje vznik plátcovství z titulu překročení obratu, dochází k řadě změn. Nově se testování obratu vztahuje nejen na osoby povinné k dani usazené v tuzemsku, ale i na osoby neusazené v tuzemsku registrované v režimu pro malé podniky pro tuzemsko. Novela zavádí dvě prahové hodnoty obratu pro vznik plátcovství, a to ve výši a . Důležitou změnou je, že nově se obrat počítá na bázi kalendářního roku, tj. vždy za období od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku. To platí pro obě prahové hodnoty.

Pro účely § 6 ZDPH, tedy pro vznik plátcovství z titulu překročení obratu, je shodně s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2024 i nadále rozhodující pouze obrat v tuzemsku²⁾ (nikoli obrat v EU).

Dojde-li tedy k překročení obratu ve výši 2 000 000 Kč, osoba povinná k dani se stává plátcem ze zákona. Nově se však stane plátcem z titulu překročení obratu ve výši 2 000 000 Kč až od 1. 1. následujícího kalendářního roku (tedy nikoliv už od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, jako tomu bylo podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2024).

Přihláška k registraci musí být podána do 10 pracovních dnů od dne překročení obratu. Ve včas podané přihlášce k registraci může osoba povinná k dani správci daně oznámit, že se chce stát plátcem již dnem následujícím po dni překročení obratu. Pokud tak neučiní nebo přihlášku k registrace nepodá včas, stává se plátcem daně od 1. 1. následujícího kalendářního roku. To však platí pouze do okamžiku překročení druhé prahové hodnoty obratu ve výši 2 536 500 Kč. Jakmile totiž obrat v tuzemsku v tomtéž kalendářním roce překročí prahovou hodnotu 2 536 500 Kč, osoba povinná k dani se stává plátcem již dnem následujícím pro překročení této prahové hodnoty. V takovém případě musí osoba povinná k dani opět podat přihlášku k registraci, rovněž ve lhůtě 10 pracovních dní od dne překročení druhé prahové hodnoty obratu. Povinnost podat přihlášku k registraci tedy existuje i v případě, že již byla podána přihláška k registraci z důvodu překročení první prahové hodnoty obratu 2 000 000 Kč.

Změny v oblasti vzniku plátcovství, registrace a zrušení registrace plátce a registračního řízení budou jako celek podrobněji shrnuty v samostatné informaci publikované na internetových stránkách finanční správy pod názvem Informace ke změnám v registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025.

Novela dále rozšiřuje možnost plátce zvolit . V souladu s § 99a ZDPH se plátce , že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl zákonem stanovenou hodnotu (při splnění dalších podmínek). Hodnota obratu pro možnost volby čtvrtletního zdaňovacího období ve výši 10 000 000 Kč se Novelou zvyšuje na

Shodně jako doposud musí plátce změnu zdaňovacího období správci daně oznámit. Pokud obrat plátce v tuzemsku za kalendářní rok 2024 nepřekročil částku 15 000 000 Kč, má plátce možnost již pro rok 2025 změnit zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí (při splněních všech podmínek uvedených v § 99a ZDPH). V případě, že se plátce v souladu se ZDPH rozhodne pro změnu zdaňovacího období pro rok 2025, změnu oznámí uvedením příslušného kódu zdaňovacího období následujícího roku ve formuláři daňového přiznání k DPH za poslední zdaňovací období roku 2024 podaného v lednu 2025.

Novelou došlo k úpravě jednotlivých ustanovení ZDPH týkajících se identifikovaných osob (§ 6h, § 6i a § 102 ZDPH), a to ve vztahu k úplatám přijatým či poskytnutým před uskutečněním zdanitelného plnění.

V případě, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH (s výjimkou služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně), stává se podle § 6i ZDPH ve znění do 31. 12. 2024 identifikovanou osobou. Novelou došlo k doplnění tohoto ustanovení. Tato osoba se nově stává identifikovanou osobou , pokud k přijetí úplaty došlo před poskytnutím služby a služba je ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě. S přijetím takové úplaty je rovněž spojena povinnost .

Obdobně to platí pro přijetí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží či dodání zboží soustavami nebo sítěmi podle § 6h ZDPH. I v těchto případech se osoba povinná k dani nově stává identifikovanou osobou , ze které této osobě vznikla ve smyslu § 24 ZDPH povinnost přiznat daň, pokud byla úplata poskytnuta přede dnem uskutečnění plnění.

Vymezení kapitálově či personálně spojených osob je Novelou přesunuto do § 4 ZDPH, který nově definuje pojem kapitálově spojené seskupení osob (viz § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH) a personálně spojené seskupení osob (viz § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH).

S těmito pojmy dále pracují ustanovení § 5a až § 5c ZDPH, která upravují možnost vzniku skupiny pro účely DPH. Zcela nově se tato možnost vztahuje i na organizační složku státu a jí zřízené příspěvkové organizace a dále na územní samosprávný celek a jím zřízené příspěvkové organizace.

Dále Novela přináší zcela nové ustanovení § 95b ZDPH, které řeší přestoupení člena skupiny (vystoupení z jedné/původní skupiny a začlenění do jiné), a upravuje další ustanovení týkající se skupiny (např. § 95a ZDPH či § 106f ZDPH).

Problematika skupinové registrace po Novele bude podrobněji vysvětlena v samostatné informaci k tomuto tématu, která bude publikována na internetových stránkách finanční správy.

Koncept kapitálově či personálně spojených osob nově definovaný v § 4 ZDPH je dále používán i v jiných částech ZDPH (např. v § 36a ZDPH upravujícím základ daně nebo v § 46 ZDPH ve vztahu k nedobytným pohledávkám).

Místo plnění u služeb dle § 10b ZDPH ve znění účinném do 31. 12. 2024 bylo doposud vázáno na místo konání příslušné akce bez ohledu na její formát. Dané ustanovení je však obtížně použitelné v případech, kdy účast na takové akci je virtuální.

Na základě evropské legislativy³⁾ proto došlo ke změně. Příslušné ustanovení ZDPH je nově členěno na dvě části:

Místem plnění u služeb vyjmenovaných v § 10h ZDPH, poskytovaných osobám nepovinným k dani do třetí země, je místo příjemce této služby. Ve vztahu k některým službám se ustanovení nově doplňuje o pravidlo skutečného užití/spotřeby.

Konkrétně u služeb:

se za místo plnění nově považuje tuzemsko, pokud místo příjemce je ve třetí zemi a .

V právní úpravě uplatňování DPH u nových dopravních prostředků dochází zejména k jejímu zpřehlednění a k upřesnění textace.

Definice nového dopravního prostředku a jeho prvního uvedení do provozu jsou nově přesunuty z § 4 ZDPH do § 19 ZDPH. Následující ustanovení (§ 19a až § 19d ZDPH) obsahují zejména pravidla pro uplatnění DPH, resp. osvobození od daně, při dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu.

Nově je upraveno rovněž vydávání potvrzení o zaplacení daně v případě plátců DPH za stanovených podmínek.

V ustanovení § 36 ZDPH upravujícím základ daně došlo k formulačnímu zpřesnění § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, které stanoví základ daně v případě bezúplatného dodání zboží. Novelizované znění odpovídá pravidlům popsaným v . , publikované dne 1. 8. 2023.

Zcela nově jsou v ustanovení § 36 odst. 6 písm. d) ZDPH uvedena pravidla pro stanovení základu daně v případech, kdy (tzv. směna s doplatkem). Pro účely stanovení základu daně se v tomto případě porovnává obvyklá cena poskytnutého plnění (bez daně) ke dni uskutečnění plnění s částkou přijatých peněžních prostředků. Pravidla je možné shrnout následovně:

Další novinkou je rozšíření okruhu situací, na které dopadá ustanovení § 36a ZDPH. Jde o povinnost stanovit základ daně v určitých vymezených případech ve výši . Podle § 36a odst. 3 písm. e) ZDPH se tato povinnost nově vztahuje rovněž na plnění uskutečněná vůči nebo jiným osobám vykonávajícím činnost vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu a osobám jim blízkým. To však platí pouze v případě, že uskutečněné plnění je .

Novela přináší celou řadu věcných změn v oblasti oprav základu daně z tzv. obchodních důvodů (§ 42 ZDPH). Uvedené změny se pak promítají i do ustanovení upravujících opravu odpočtu daně (§ 74 ZDPH). Zcela nově se pak pravidla pro opravu základu daně a opravu odpočtu daně z uvedených důvodů vztahují i na osoby, které přestaly být plátcem (příp. identifikovanou osobou), a to podle nových ustanovení § 42a a § 74a ZDPH.

Novela neobsahuje speciální přechodná ustanovení⁴⁾ pro změny v oblasti oprav základu daně (§ 42 a nový § 42a ZDPH), ani pro oblast oprav odpočtu daně (§ 74 a nové znění § 74a ZDPH). v oblasti oprav základu daně a oprav odpočtu daně se tak bude aplikovat pouze na situace, kdy k ⁵⁾ dojde .

Novelou dochází rovněž k významným věcným změnám v oblasti oprav výše daně u nedobytných pohledávek a oprav odpočtu daně u nedobytných pohledávek. Změny v oblasti nedobytných pohledávek dle § 46 ZDPH a navazujících ustanovení ZDPH vycházejí z judikatury Soudního dvora EU. Tato oblast je předmětem samostatné informace, jejíž současné znění bude v souvislosti s Novelou aktualizováno, včetně vysvětlení nových pravidel pro opravu odpočtu daně u nedobytných pohledávek a pohledávek po splatnosti dle § 74b ZDPH.

Ustanovení § 42 ZDPH určuje pravidla pro opravy základu daně z tzv. obchodních důvodů, a to z pohledu poskytovatele plnění. Typicky se jedná o případy odstoupení od smlouvy, poskytnutí slevy z důvodu reklamace plnění apod. Uvedené ustanovení se nevztahuje na opravy chyb a omylů ve fakturaci (viz § 43 ZDPH a další) a nelze ho v těchto případech použít.

Změna § 42 odst. 1 ZDPH představuje formulační zjednodušení a upřesnění. Okruh situací, na které dopadá povinnost poskytovatele plnění provést opravu základu daně, se Novelou nijak nezužuje, jelikož všechny dříve výslovně zákonem uváděné případy spadají rovněž pod obecné pravidlo.

Zásadní věcnou změnou je prodloužení lhůty pro opravu základu daně na .

V případě opravy základu daně z titulu vrácení přijaté úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, však zůstává tříletá lhůta a její plynutí ve vazbě na příslušné zdaňovací období (nikoliv kalendářní rok) je i nadále zachováno.

Zároveň dochází k vypuštění ustanovení o stavění běhu lhůty obsaženému v § 42 odst. 9 ZDPH ve znění do 31. 12. 2024, a to pro obě situace. Lhůta pro opravu základu daně proto nově běží například i po dobu soudního řízení, které má vliv na základ daně.

Ustanovení § 74 ZDPH určuje pravidla pro opravu odpočtu, tedy z pohledu příjemce plnění. Ustanovení se opět vztahuje pouze na opravy odpočtu daně z tzv. obchodních důvodů (tedy např. poskytnuté slevy, zrušení plnění apod., viz § 42 ZDPH), nikoli na opravy chyb a omylů.

Prodloužení lhůty pro opravu základu daně a výše daně na sedm let bezprostředně následujících po kalendářním roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění uskutečněného plátcem, zakotvené v § 42 ZDPH, se tak analogicky promítá do ustanovení § 74 odst. 1 ZDPH.

Novela přináší změnu pro situace, kdy zvýšením základu daně dle § 42 ZDPH na straně poskytovatele plnění dochází rovněž ke zvýšení odpočtu daně na straně příjemce plnění. Nově je odpočet daně možné uplatnit nejpozději do konce . Lhůta pro uplatnění odpočtu daně (z titulu opravy základu daně dle § 42 ZDPH) se tak zkracuje.

Novelou dochází k rozšíření práv a povinností plátců (příp. identifikovaných osob) vyplývajících z § 42 a § 74 ZDPH i na .

Uvedená změna vyplývá z judikatury Soudního dvora EU⁷⁾, která mj. uvádí, že snížení základu daně nelze vázat na podmínku, aby byl dodavatel ke dni předcházejícímu dni podání opravného daňového přiznání stále registrován jako osoba povinná k dani. To znamená, že pokud ve lhůtě pro opravu základu daně vznikne povinnost provést opravu, je nezbytné provést tuto opravu i v případě, že dodavatel nebo odběratel již není plátcem DPH nebo identifikovanou osobou.

Novela rozšiřuje povinnost opravit základ daně z důvodů uvedených v § 42 ZDPH (tzv. obchodní důvody) i na osobu, která přestala být plátcem nebo identifikovanou osobou. Nové ustanovení § 42a ZDPH se odkazuje na právní úpravu § 42 ZDPH. Rovněž lhůta pro opravu základu daně je proto totožná, tedy zjednodušeně řečeno rovněž sedmiletá (příp. tříletá ve vztahu k úplatě přijaté před datem uskutečnění zdanitelného plnění).

Oprava se však v těchto případech provádí prostřednictvím za poslední zdaňovací období registrace plátce/identifikované osoby. Povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání nevzniká.

Dodatečné daňové přiznání je třeba podat do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl opravný daňový doklad odeslán. To platí v situaci, kdy vznikla povinnost vystavit opravný daňový doklad (obdobně dle § 42 odst. 4 ZDPH), opravou je snižován základ daně a zároveň se nejedná o opravu z titulu reorganizace nebo restrukturalizace. V ostatních případech se daňové přiznání podává do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém by se oprava považovala za uskutečněnou obdobně dle § 42 odst. 3 ZDPH.

Podání dodatečného daňového přiznání je spojeno s povinností podat ve stejné lhůtě rovněž kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení se podává za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.

I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Zdaňovací období listopad 2025                I  Základ daně  I    DPH     I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Řádné daňové přiznání/ řádek 1                I    50 000     I   10 500   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Řádné kontrolní hlášení/ část A.4             I    50 000     I   10 500   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I

I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Zdaňovací období leden 2026                   I  Základ daně  I    DPH     I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Dodatečné daňové přiznání / řádek 1           I    -50 000    I  -10 500   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Dodatečné daňové přiznání / řádek 14          I    -50 000    I  -10 500   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Kontrolní hlášení/ část A.4                   I    -50 000    I  -10 500   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I

Novelou byla rovněž doplněna povinnost opravit odpočet daně pro osobu povinnou k dani, která přestala být plátcem, a to analogicky podle pravidel specifikovaných v ustanovení § 74 ZDPH.

Oprava odpočtu daně se uvádí v za poslední zdaňovací období registrace. Dodatečné daňové přiznání se podává do konce kalendářního měsíce následujícího kalendářním měsíci, ve kterém jsou splněny podmínky pro provedení opravy odpočtu daně (obdobně dle § 74 ZDPH).

Podání dodatečného daňového přiznání je rovněž spojeno s povinností podat ve stejné lhůtě kontrolní hlášení (řádné nebo následné). Kontrolní hlášení se podává za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.

V případě snížení odpočtu daně je provedení opravy odpočtu povinné, přičemž nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání.

V případě zvýšení odpočtu daně se jedná o možnost, nikoli povinnost provést opravu odpočtu daně. Opravu je možné provést nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl doručen opravný daňový doklad.

Oprava je limitována lhůtou vyplývající z § 74 ZDPH⁹⁾. V případě zvýšení odpočtu daně pak shodně jako v případě § 74 ZDPH platí, že nárok na odpočet daně lze nově uplatnit nejpozději do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nastaly okolnosti rozhodné pro opravu nebo jiná skutečnost vedoucí k opravě (viz § 42 odst. 3 ZDPH).

Při provádění oprav odpočtu daně dle § 74a ZDPH je dále třeba zohlednit skutečnost, že plátce obecně stíhá povinnost snížit uplatněný odpočet daně podle § 79a až § 79e ZDPH již v období zrušení registrace k DPH. Tato povinnost se týká odpočtu daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace obchodním majetkem plátce, dále poskytnutých úplat za plnění, která se do dne zrušení registrace neuskutečnila, a rovněž jakýchkoli přijatých zdanitelných plnění, u kterých nedošlo k jejich úhradě za podmínek stanovených v § 79e ZDPH. Oprava odpočtu daně z titulu § 74a ZDPH tedy může zároveň vést k povinnosti opravit snížení odpočtu daně provedené již z titulu zrušení registrace. Jinými slovy, v případě snížení odpočtu daně dle § 74a ZDPH by plátce neměl zapomenout odpočet snížený již v souvislost se zrušením registrace opět navýšit, aby nedošlo k duplicitnímu snížení téhož odpočtu daně.

I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Zdaňovací období červen 2025                  I  Základ daně  I    DPH     I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Řádné daňové přiznání/ řádek 40               I    100 000    I   21 000   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Řádné kontrolní hlášení / část B2             I    100 000    I   21 000   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I

I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Zdaňovací období srpen 2026                   I  Základ daně  I    DPH     I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Řádné daňové přiznání ř. 45                   I    -40 000    I   -8 400   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I

I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Zdaňovací období srpen 2026                   I  Základ daně  I    DPH     I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Dodatečné daňové přiznání ř. 40               I    -20 000    I   -4 200   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Dodatečné daňové přiznání ř. 45               I     8 000     I   1 680    I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Dodatečné daňové přiznání ř. 48               I    -20 000    I   -4 200   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I
I Kontrolní hlášení / část B2                   I    -20 000    I   -4 200   I
I-----------------------------------------------I---------------I------------I

Novelou dochází k zúžení okruhu finančních činností osvobozených od daně. Osvobození nelze uplatnit u služeb spočívajících v obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj, neboť takové osvobození překračuje meze vymezené evropskou legislativou¹⁰⁾.

K dalšímu zúžení rozsahu osvobození finančních služeb podle § 54 ZDPH dojde na základě Novely s účinností od 1. 1. 2026.

K rozšíření osvobození dochází v případě (viz § 57 odst. 1 písm. g) ZDPH). Kromě příspěvkových organizací a nestátních neziskových organizací pro děti a mládež se osvobození nově vztahuje i na poskytování těchto služeb státem, krajem, obcí, organizační složkou státu, kraje nebo obce, dobrovolným svazkem obcí, hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí nebo obecně právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.

U (viz § 57 odst. 1 písm. d) ZDPH) Novela doplňuje, že osvobození se vztahuje i na služby poskytované subjekty, které nezískaly akreditaci k provádění této činnosti, ale které zajišťují odborný výcvik či rekvalifikaci v oblasti své působnosti na základě zákona (například na základě zákona č. 312/2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a dále na případy, kdy škola tyto služby poskytuje v rámci svého oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení.

V oblasti jazykového vzdělávání (viz § 57 odst. 1 písm. f) ZDPH) dochází Novelou k vyjasnění obsahu příslušného ustanovení. Osvobození se vztahuje pouze na přípravné kurzy pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dále na jednoleté jazykové kurzy s denní výukou poskytované vzdělávacími institucemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Právní úprava účinná do 31. 12. 2024 neumožňovala aplikaci osvobození od DPH podle § 71i ZDPH u letáků bez ohledu na skutečnost, o jaký typ letáku se jedná (např. příbalové letáky k lékům).

V reakci na praktické problémy při rozlišení některých tiskovin (šlo zejména o rozdíl mezi letákem a brožurou dle § 71i ZDPH) byla definice knihy podléhající osvobození od DPH rozšířena rovněž splňující podmínky § 71i odst. 1 ZDPH.

Novelou dochází zejména ke zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně. Nárok na odpočet daně nově ¹¹⁾. Nárok na odpočet daně uplatňuje plátce v daňovém přiznání, do konce stanovené lhůty musí tedy dojít rovněž k podání daňového přiznání.

Zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu daně se vztahuje pouze na situace, kdy nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění nebo poskytnuté úplaty vznikl po účinnosti Novely, tj. od 1. 1. 2025.

Novela dále přináší zásadní věcné změny v oblasti uplatnění nároku na odpočet daně v částečné výši, které souvisejí zejména s vypuštěním konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností ze ZDPH.

Další změny v oblasti nároku na odpočet daně vycházejí ze zavedení režimu pro malé podniky. Protože v případě plnění uskutečněných v režimu pro malé podniky nevzniká plátci nárok na odpočet daně u přímo souvisejících přijatých plnění (viz § 72 ZDPH), zákaz uplatnění nároku na odpočet daně se dále promítá i do pravidel pro krácení nároku na odpočet daně podle § 76 ZDPH.

Dílčí změny nastávají i v oblasti nároku na odpočet daně při registraci podle § 79 ZDPH. Část těchto změn vychází opět z režimu pro malé podniky. Novelou je vymezen rozsah údajů, které musí být nově uvedeny v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se osoba povinná k dani stává plátcem.

Uvedená témata budou podrobně vysvětlena v samostatné informaci, která bude publikována na internetových stránkách finanční správy.

Problematika oprav odpočtu daně příjemcem plnění je vysvětlena v bodech 9.2 a 10.2 této Informace (§ 74 ZDPH a § 74a ZDPH). Problematika oprav odpočtu daně u nedobytných, resp. neuhrazených pohledávek bude obsažena v samostatné informaci k nedobytným pohledávkám, která bude publikována na internetových stránkách finanční správy.

Nejvýznamnější změna v oblasti přenesení daňové povinnost v tuzemsku cílí na problematiku dražeb. Z režimu přenesení daňové povinnosti je Novelou vyňato dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji (doposud upravené v § 92d odst. 2 ZDPH). Mimo jiné je v ustanovení § 92a odst. 4 ZDPH výslovně stanoveno, že režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění (jakéhokoli druhu), pokud se jedná o .

Z režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku jsou tak v případě nuceného prodeje vyňaty například i mobilní telefony a další zboží, jehož dodání by jinak tomuto režimu podléhalo podle nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění pozdějších předpisů.

V případě dodání zboží uskutečněného plátcem prostřednictvím nuceného prodeje obchodního majetku tohoto plátce proto nově vzniká povinnost přiznat daň vždy osobě, která uskutečňuje plnění, jde-li o plnění zdanitelné.

Definice nuceného prodeje pro účely DPH je nově obsažena v § 28 odst. 6 ZDPH.

Změny v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku budou dále promítnuty do samostatných informací k tomuto tématu, které budou aktualizovány.

Na základě nového ustanovení § 98a ZDPH si plátce nebo identifikovaná osoba, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku, . To platí i v situaci, kdy zmocněnec zvolí dalšího zmocněnce. I v takovém případě se musí jednat o osobu, která má zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona. stanovené v § 98a ZDPHa to od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti Novely.

Novela dále upravuje povinnost zahraniční osoby zvolit si zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku zřízenou ze zákona¹²⁾, a zakotvuje rovněž sankce pro případ nedodržení této povinnosti (viz § 98b ZDPH). Zahraniční osoba, která nemá zpřístupněnu datovou schránku a je ke dni nabytí účinnosti Novely registrována jako plátce nebo identifikovaná osoba, je povinna si zvolit zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti Novely.

Novelou je do ustanovení § 11 a § 17 ZDPH promítnuta povinnost prostřední osoby, která hodlá využít zjednodušení pro , uvádět na daňových dokladech údaj "daň odvede zákazník". Podle rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-247/21 Luxury Trust ze dne 8. 12. 2022 jde o jednu z hmotněprávních podmínek, bez jejíhož splnění nelze osvobození od daně u prostřední osoby uplatnit.

Do bylo opětovně doplněno pravidlo, podle kterého se nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země nebo přeprava zpět na území EU považuje za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi, a tedy službu osvobozenou od daně s nárokem na odpočet (viz ustanovení § 89 odst. 12 ZDPH).

Ustanovení o vracení daně osobám se zdravotním postižením (§ 85 ZDPH) je Novelou vypuštěno ze ZDPH a nahrazeno novou právní úpravou (více bude uvedeno v samostatné informaci, která bude publikována na internetových stránkách finanční správy).

V ustanovení o pro účely DPH (viz § 100 ZDPH) Novela upřesňuje, že plátce je povinen evidovat alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem, a v jakém rozsahu, a zaznamenat tyto údaje nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, ve kterých jsou obsaženy, nebo do konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost je evidovat.

Změny v oblasti DPH pro rok 2025 byly promítnuty do vyhlášky č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, vyhláškou č. 391/2024 Sb., kterou se mění některé vyhlášky o formulářových podáních při správě daní pro rok 2025.

Novela obsahuje celou řadu dalších změn s odloženou účinností.

Jednou z oblastí, která bude Novelou významně dotčena, je uplatňování DPH při kde dojde k zásadním změnám. Ke změnám dojde rovněž v problematice sazeb DPH ve . Změny v obou těchto oblastech budou účinné od 1. 7. 2025. K tématu bude vydána samostatná informace.

                                                    I-------------------------------I
                                                    I     Elektronicky podepsáno    I
                                                    I           02.01.2025          I 
                                                    I Ing. Blanka Mattauschová v z. I
                                                    I ředitelka odboru a zástupkyně I
                                                    I         ředitele sekce        I
                                                            I-------------------------------I