104/1996 Sb.
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
jak vyplývá ze změn a doplnění provedených
zákonem České národní rady č. 10/1993 Sb.,
zákonem č. 160/1993 Sb.,
zákonem č. 307/1993 Sb.,
zákonem č. 42/1994 Sb.,
zákonem č. 241/1994 Sb.,
zákonem č. 59/1995 Sb.,
zákonem č. 118/1995 Sb.,
zákonem č. 149/1995 Sb. a
zákonem č. 160/1995 Sb.
ZÁKON
o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení,
které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na
nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
(dále jen "pojistné").
§ 2
Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního
rozpočtu jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální
zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 22) ukládané podle tohoto zákona.
Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu
státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako
samostatná položka příjmů státního rozpočtu.
§ 3
Poplatníci pojistného
(1) Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci:
a) organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické
nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců,
anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ně vede jiná fyzická
nebo právnická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců,
b) malé organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí
právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň
jednoho zaměstnance a nesplňují podmínky uvedené pod
písmenem a),
c) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí
1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním
poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná
v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní
poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky
stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu
k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou
jsou jím odměňováni,
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným
a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou
v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají
pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
5. soudci,
6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny
odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních
zastupitelstev,
8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího
kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby,
9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních
zařízeních,
11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu
odnětí svobody nebo ve vazbě,
12. občané se změněnou pracovní schopností připravující se na
pracovní uplatnění,
pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů
o nemocenském pojištění;1) za zaměstnance se považuje též občan,
jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském
pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou
započitatelné do vyměřovacího základu podle § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2.
(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle
předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto
zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné
jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou
účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním
zabezpečení.51) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně
činnou, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52)
(3) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou
za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit
pojistné na důchodové pojištění.
§ 4
Pojistné
Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího
základu zjištěného za rozhodné období.
Vyměřovací základ
§ 5
(1) Vyměřovacím základem
a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou
organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá
účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných
příjmů, jimiž jsou:
1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají
dani z příjmu fyzických osob,3)
2. náhrady škody,4)
3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových
vzorech a zlepšovacích návrzích,5)
4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění,
která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,6)
b) organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu
vyměřovacích základů jejích zaměstnanců.
(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují
tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací
v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na
nemocenském pojištění:
a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby
v ozbrojených silách a civilní služby7) a náhrady mzdy
poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění
zaměstnance,
b) odměny za pracovní pohotovost,8)
c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se
vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po
určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou:
1. věrnostního přídavku horníkům;9)
2. náborových příspěvků doosídlencům;10)
3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za
poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného
zdravotního pojištění;
4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté
zaměstnanci v mimořádně závažných případech;
5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek
k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní
neschopnosti delší šesti týdnů;
6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na
jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní
připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění
a pojištění pro případ dožití určitého věku;
7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku,
příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených
od daně z příjmů;10a)
8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo
služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich
obvyklá cena;
9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za
kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem
zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely;
10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku
práce10b) a odchodného,
d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění
poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku
a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní
nebo invalidní důchod.
§ 5a
(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné
pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 %
příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů
vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy ze
samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení se pro účely tohoto zákona posuzují
podle zvláštního zákona;54) za příjem ze samostatné výdělečné
činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby
samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné
činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmů fyzických
osob považuje za příjem ze závislé činnosti55) nebo ostatní
příjem.56) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje
v soustavě podvojného účetnictví,57) společníka veřejné obchodní
společnosti a komplementáře komanditní společnosti se pro účely
tohoto zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po
odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení
považuje základ daně z příjmů58) z této činnosti.
(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti činí nejméně trojnásobek částky, do níž se
započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení
výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového
pojištění59) (dále jen "neomezená částka pro výpočet důchodu"),
která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se pojistné na
důchodové pojištění platí. Vyměřovací základ podle předchozí věty
se sníží o částku rovnající se čtvrtině neomezené částky pro
výpočet důchodu uvedené v předchozí větě za každý kalendářní měsíc
v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast
na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo po
celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok
na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně
činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu
v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou
pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob
samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely
části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba
samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou
činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní
měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se
pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského
pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba
pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování
nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění. Vyměřovací
základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží
o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený ve větě
druhé.
(3) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné
pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako
měsíční vyměřovací základ podle § 14 odst. 2, 4 a 5.
§ 5b
(1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné
důchodového pojištění pro stanovení výše pojistného na důchodové
pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně
neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1. lednu
kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění
platí.
(2) Pro účely zákona o důchodovém pojištění se za
vyměřovací základ pro stanovení ročního vyměřovacího základu60)
považuje vyměřovací základ uvedený v odstavci 1 a upravený tak, že
se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl všeobecného
vyměřovacího základu61) za kalendářní rok, za který se pojistné na
důchodové pojištění platí, a všeobecného vyměřovacího základu61)
za kalendářní rok, ve kterém bylo pojistné na důchodové pojištění
zaplaceno, nejvýše však za kalendářní rok, který o dva roky
předchází kalendářní rok, do něhož spadá den, od něhož se přiznává
důchod; pokud však kalendářní rok, za který se pojistné na
důchodové pojištění platí, předchází nejvýše o dva roky
kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se přiznává
důchod, považuje se za vyměřovací základ pro účely zákona
o důchodovém pojištění vyměřovací základ uvedený v odstavci 1.
§ 6
Rozhodné období
(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací
základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se
dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným
obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na
důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.
§ 7
Sazby pojistného
(1) Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí:
a) u organizace a malé organizace 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské
pojištění, 19,5 % na důchodové pojištění a 3,2 % na státní
politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5
% na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku
zaměstnanosti,
c) u osob samostatně výdělečně činných 29,6 % na důchodové
pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 26 % na
důchodové pojištění a 3,6 % na státní politiku zaměstnanosti,
a 4,4 % na nemocenské pojištění,
d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 26 % na
důchodové pojištění.
(2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které
platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období
předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se
použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve
kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
(3) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Odvod pojistného
§ 8
(1) Organizace a malá organizace je povinna odvádět
i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené
za zaměstnance srazí organizace nebo malá organizace z jeho
příjmů, které mu zúčtovala. Za kalendářní měsíc, ve kterém
zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit
pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí
organizace nebo malá organizace pojistné z příjmů v peněžní formě
zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících.
(2) Organizace a malá organizace je povinna sama vypočítat
pojistné, které je povinna odvádět.
§ 9
(1) Organizace odečte úhrn zúčtovaných dávek nemocenského
pojištění od pojistného, které je povinna odvádět, a rozdíl odvede
na účet České správy sociálního zabezpečení.
(2) Částka pojistného podle odstavce 1 se platí za
jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná v den, který je
v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc.
V organizacích, kde je výplata mezd a platů rozložena na různé
dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za
uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné
splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za
nějž se odvádí. Změní-li organizace den, který je určen pro
výplatu mezd a platů, tak, že určí den pozdější, je povinna
písemně oznámit České správě sociálního zabezpečení tuto změnu
nejpozději jeden den před původním dnem výplaty mezd a platů;
nesplní-li organizace tuto povinnost, má se za to, že ke změně dne
určeného v organizaci pro výplatu mezd a platů nedošlo. Jde-li
o pojistné sražené zaměstnanci podle § 8 odst. 1 věty třetí, je
toto pojistné splatné ve lhůtách určených podle věty první až
čtvrté v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém
byl zaměstnanci zúčtován příjem, z něhož se pojistné sráží.
(3) Ve lhůtě uvedené v odstavci 2 předloží organizace České
správě sociálního zabezpečení přehled o zúčtovaných dávkách
nemocenského pojištění, o výši vyměřovacího základu, o výši
pojistného, které je povinna odvádět, a o rozdílu mezi pojistným
a zúčtovanými dávkami nemocenského pojištění s uvedením dne platby
tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu
provedena.
(4) Je-li úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění
vyšší než pojistné, které je organizace povinna odvést, požádá
organizace Českou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu.
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do
osmi dnů od obdržení žádosti o úhradu a přehledu údajů podle
odstavce 3.
§ 10
Malá organizace je povinna odvést pojistné za kalendářní
měsíc na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení17)
v den, který určila pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc.
V malé organizaci, kde je výplata mezd a platů rozložena na různé
dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za
uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné
splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za
nějž se odvádí. Ve lhůtě uvedené v předchozích větách předloží
malá organizace příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení17) přehled o vyměřovacích základech u jednotlivých
zaměstnanců za rozhodné období a údaj o úhrnné výši pojistného
s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba
provedena. Ustanovení § 9 odst. 2 věty čtvrté a páté platí zde
obdobně.
§ 11
Organizace nebo malá organizace, ve které je odsouzený
zařazen k výkonu prací, je povinna odvádět za každý kalendářní
měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci odsouzeného
i pojistné, které je povinna platit [(§ 7 odst. 1 písm. a)].
Věznice odečte úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených
odsouzeným od pojistného, které je povinna za odsouzené odvádět
(§ 8 odst. 1) a ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 odvede částku
pojistného na účet České správy sociálního zabezpečení. Ustanovení
§ 9 odst. 3 a 4 platí obdobně.
§ 12
(1) Na právního nástupce organizace nebo malé organizace
přechází povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět
ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení18) je povinna na žádost takového právního
nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.
(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod
z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně
činné; to platí obdobně pro dlužné pojistné na důchodové
pojištění, zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového
pojištění.
§ 13
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvádět
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení.19)
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit za
podmínek dále stanovených buď pojistné na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo zálohy na
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti (dále jen "zálohy na pojistné") a doplatek na
pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti (dále jen "doplatek na pojistném").
§ 13a
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit
zálohy na pojistné
a) za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na
důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 3
zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce
následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na
pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní
měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo
měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst.
1 za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně
činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, nebo
b) za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled
o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve
kterém byla povinně účastna důchodového pojištění podle § 10
odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní
měsíce následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na
pojistné na základě této povinné účasti trvá naposledy za
kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve
kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích
podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním
roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně
účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona
o důchodovém pojištění.
(2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila
k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona
o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy
na pojistné podle odstavce 1, platí zálohy na pojistné na základě
přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na
pojistné podle odstavce 1 písm. b).
(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit
zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za
kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst.
5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.
(4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla
povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b),
zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly
skutečnosti uvedené v § 10 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém
pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce
zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy
na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo;
povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní
měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila
samostatnou výdělečnou činnost.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila
podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění k účasti na
důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí
a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle
odstavce 1 písm. b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné
za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích
podle § 15 odst. 1 za tento rok.
(6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla
dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení
přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti (dále jen "přeplatek na pojistném na
důchodové pojištění") nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst. 9
a 10) za zálohy na pojistné, pokud osoba samostatně výdělečně
činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle §
15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek
na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se
nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.
§ 14
(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé
kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní
sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího
základu.
(2) Měsíčním vyměřovacím základem osoby samostatně
výdělečně činné pro placení záloh na pojistné je částka, kterou si
určí. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala
samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce,
činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % z částky
rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné
činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich
dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc,
v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná
výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného
nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500
Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.
(3) Po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu
vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí do
dne, kdy byl nebo měl být takový přehled podán v dalším
kalendářním roce.
(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné
příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na
dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její
příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů
vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající
v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna
kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího
kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení,
nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je
nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající
v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní
měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná
výdělečná činnost.
(5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle odstavců 2 a 4 nesmí činit méně než čtvrtinu neomezené částky pro výpočet
důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém
se záloha na pojistné platí. Měsíční vyměřovací základ se
zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně
výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla
z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit.
(7) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce,
v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná
měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně
výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,
vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo
pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc)
z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; § 5a odst. 2 část věty druhé za středníkem platí zde obdobně.
Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na placení záloh na
pojistné za kalendářní měsíc, v němž vznikla účast osoby
samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění, pokud
v takovém měsíci vznikla její pracovní neschopnost (byla nařízena
karanténa).
(8) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši
odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu
stanoveného podle odstavců 2, 4 a 5.
(9) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné
období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo
platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za
kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění,
jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
(10) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi
výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na
pojistné zaplacených za rozhodné období.
§ 14a
(1) Záloha na pojistné je splatná od prvního dne
kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne
následujícího kalendářního měsíce.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání
s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit zálohy
na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do
budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
(3) Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů
po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech
a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti platí.
§ 14b
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku
účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona
o důchodovém pojištění a za který nebyla podle § 13a povinna
platit zálohy na pojistné. Pojistné na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předchozí věty
je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit nejpozději do
osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled
o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za
který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti platí.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti
na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém
pojištění až po jeho uplynutí a za který podle § 13a odst. 1 písm. b) nebyla povinna platit zálohy na pojistné, popřípadě nezaplatila
zálohy na pojistné podle § 13a odst. 5, a to do osmi dnů po dni,
ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech
a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.
§ 14c
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna
nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské
pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch
kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle
§ 14 odst. 7 neplatí zálohy na pojistné (§ 13 odst. 2).
(2) Pojistné na nemocenské pojištění se platí spolu se
zálohou na pojistné podle § 14a odst. 1 a 2; vzniklo-li nemocenské
pojištění v období, na které již byly zaplaceny zálohy na pojistné
podle § 14a odst. 2, platí pro splatnost pojistného na nemocenské
pojištění § 14a odst. 1 obdobně.
§ 15
(1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala
samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode
dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání
za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled
o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. V tomto přehledu se
kromě údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích
vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje
o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním
vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na
pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistném na nemocenské pojištění; pokud
osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou
činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též
jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně
výdělečně činné, s níž spolupracuje. Pokud osobě samostatně
výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je
povinna tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má
povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok.
(2) Změní-li se na základě dodatečného nebo opravného
daňového přiznání údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné
činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění
a udržení, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla
v přehledu podle odstavce 1, je povinna tyto změny ohlásit
příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do osmi
dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu používá
tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1. Tato správa je na
základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně
výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího
základu pro stanovení záloh na pojistné a pojistného na nemocenské
pojištění, výši dlužného pojistného na důchodové pojištění
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši přeplatku na
pojistném na důchodové pojištění a způsob stanovení výše dlužného
pojistného nebo přeplatku na pojistném na důchodové pojištění.
(3) Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu
oznámená osobě samostatně výdělečně činné podle odstavce 2 platí
pro stanovení záloh na pojistné (pojistného na nemocenské
pojištění), které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě
samostatně výdělečně činné písemně oznámena, pokud tyto zálohy
(pojistné na nemocenské pojištění) nebyly před tímto dnem již
zaplaceny. Dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná
povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla okresní správou
sociálního zabezpečení jeho výše písemně oznámena. Pro vrácení
přeplatku na pojistném na důchodové pojištění vzniklého snížením
určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného v odstavci 2
platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle odstavce 2 věty
první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném na
důchodové pojištění.
(4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba
samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1,
nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být
z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti
nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení
buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné
na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba
samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 určila
vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti ve výši nejnižšího vyměřovacího
základu.
(5) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů
uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1
splňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala,
podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2
zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů
o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů
vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2)
tyto podmínky nesplňuje, považuje se pojistné na důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené
za tento kalendářní rok za přeplatek na pojistném na důchodové
pojištění a tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první za
žádost o vrácení tohoto přeplatku, pokud osoba samostatně
výdělečně činná současně s ohlášením dodatečné změny údajů se
nepřihlásila k účasti na důchodovém pojištění za tento kalendářní
rok podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění. Přihlásí-li
se osoba samostatně výdělečně činná podle předchozí věty k účasti
na důchodovém pojištění, je současně povinna určit novou výši
vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 a do osmi dnů ode dne
podání přihlášky doplatit rozdíl na pojistném na důchodové
pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud
v důsledku nové výše vyměřovacího základu tento rozdíl vznikl.
Zálohy na pojistné zaplacené po podání přehledu o příjmech
a výdajích podle odstavce 1 se považují za přeplatek na pojistném
na důchodové pojištění.
(6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů
uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1
nesplňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala,
podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2
zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů
o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů
vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2)
tyto podmínky splňuje, platí odstavce 2 a 3 obdobně; pokud se
osoba samostatně výdělečně činná za tento kalendářní rok již
přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3
zákona o důchodovém pojištění a v důsledku nově určené výše
vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 vznikl rozdíl na
pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, považuje se za dlužné pojistné jen tento rozdíl.
(7) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním
povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto
povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje
nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby
samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více
přehledů podle odstavce 1 věty první nebo podle odstavce 2
a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu
určeného podle § 5a odst. 1 a 2, vychází se z přehledu podaného
osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně
výdělečně činnou,62) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna
podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně
činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích
základů uvedených těmito osobami.
§ 16
(1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí
pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní
měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna
důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění.
(2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené v § 6
zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po dni podání žádosti
o přiznání důchodu z důchodového pojištění, pro jehož nárok a výši
mají být tyto doby započteny.
(3) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené
a) v § 6 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém pojištění nelze
zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po
kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který se
toto pojistné platí,
b) v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po
uplynutí jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za
který se toto pojistné platí.
(4) Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po
uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 2 a 3 nebo je-li toto
pojistné zaplaceno osobou uvedenou v § 6 odst. 2 zákona
o důchodovém pojištění za dobu delší než deset let, považuje se za
přeplatek na pojistném.
(5) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí
pojistné na důchodové pojištění na účet příslušné okresní správy
sociálního zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové
pojištění je osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění
povinna označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platí.
§ 17
Přeplatek pojistného
(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo
jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku,
v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní
správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního
zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na
pojistném k jeho úhradě.
(2) Česká správa sociálního zabezpečení nebo příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení19) je povinna vrátit
přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento
přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní
nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa
sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí
lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,38) je
povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty
ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné
první den kalendářního čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula; pro
den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2. Za
žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání
přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na
pojistném.
§ 18
Promlčení pojistného
(1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let
ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše
pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne,
kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.
(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní
moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.
§ 19
Způsob placení pojistného
(1) Pojistné se platí v české měně
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný
účet příslušné správy sociálního zabezpečení (§ 9, 10), nebo
b) v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný účet podle písmene
a).
(2) Za den platby pojistného se považuje
a) u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo
uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného,
b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná
osoba hotovost přijala nebo převzala.
(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné
účty příslušných správ sociálního zabezpečení (§ 9, 10) vždy
nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu plátce
pojistného byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu
příslušné správy sociálního zabezpečení v hotovosti přijata. Pokud
je účet příslušné správy sociálního zabezpečení u jiné banky než
účet plátce pojistného, z něhož je platba převedena, je banka,
která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té
bance, u které je veden účet příslušné správy sociálního
zabezpečení, ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Stejným způsobem
se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu příslušné
správy sociálního zabezpečení v hotovosti. Banka, u které je veden
účet příslušné správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho
prospěch takto převedené platby nejdéle následující pracovní den
poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo.
Současně jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným správám
sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu
plátce pojistného. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny
uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení úrok ve výši běžné
diskontní sazby České národní banky z částky včas nepřevedené.
§ 20
Penále
(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo
bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno,
je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,1 %
dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto
skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně
ustanovení § 14 odst. 8.
(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který
bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se
naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno.
Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí
penále z dlužných záloh na pojistné, je
a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok,
za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento
přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo
b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za
kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném,
pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.
(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách
(§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za
každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne
následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního
zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek;
pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného
pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši
některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po vydání
rozhodnutí o povolení splátek, je povinen platit z dlužného
pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý
kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trvá, a to ode dne
následujícího po dni, kdy okresní správa sociálního zabezpečení
obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek. Jestliže
bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc
použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro
účely předchozí věty k takovému postupu. Ode dne vstupu plátce
pojistného do likvidace nebo od prohlášení konkurzního řízení či
vyrovnacího řízení na jeho majetek podle zvláštního zákona45)
anebo ode dne právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh
na prohlášení konkurzního řízení pro nedostatek majetku plátce
pojistného, je plátce pojistného opět povinen platit penále podle
odstavce 1; skutečnosti uvedené v části věty před středníkem je
plátce pojistného povinen ohlásit do osmi dnů ode dne, kdy se tyto
skutečnosti dověděl, správě sociálního zabezpečení, která povolila
placení dluhu ve splátkách.
(4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné
v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné
zaplacené včas a ve správné výši i tehdy, pokud bylo zaplaceno
a) v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu
přeplatku na dávce nemocenského pojištění; podmínkou však je,
že bylo do správné výše doplaceno nejpozději v den
předcházející dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,47)
kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno
k úhradě, nebo
b) později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na
účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na
účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny;
podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet
příslušné správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů
po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení
§ 20 odst. 6 část věty za středníkem platí i zde.
(5) Penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně
výdělečně činná nevykonává samostatně výdělečnou činnost. Osoba
dobrovolně účastná důchodového pojištění neplatí penále
z pojistného na důchodové pojištění, které dluží za dobu
dobrovolné účasti na tomto pojištění.
(6) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než
příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně,
popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí,46)
nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1
ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi
dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný
účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce
pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný
účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa
sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného
neobdržela.
(7) Jestliže pojistné bylo organizací zaplaceno v nižší
částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na
dávce nemocenského pojištění, nepovažuje se částka, o kterou bylo
pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to
až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební
výměr,47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno
k úhradě.
(8) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny
směrem nahoru.
(9) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho
vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se
stejně jako u pojistného.
§ 20a
Povolení splátek pojistného a penále
(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) a b) povolí příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení48) placení pojistného a penále, které tento plátce
dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách,
jestliže dluh na pojistném a penále činí aspoň dvojnásobek
rozhodné částky dluhu (odstavec 3). Placení dlužného pojistného
a penále ve splátkách nelze povolit, byl-li podán návrh vůči
plátci pojistného na jeho zrušení a likvidaci nebo na prohlášení
konkurzního řízení či vyrovnacího řízení; podání tohoto návrhu je
plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně
oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do osmi
dnů ode dne, kdy tento návrh podal nebo kdy se o podání tohoto
návrhu dověděl.
(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 2 povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení49)
placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10) a penále, které
tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve
splátkách, jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí aspoň
dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3). Ustanovení
odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.
(3) Rozhodnou částkou dluhu se rozumí u plátců uvedených
v odstavci 1 úhrn pojistného, které byl tento plátce povinen
zaplatit za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející
kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek, a u plátců
uvedených v odstavci 2 úhrn záloh na pojistné, které byl tento
plátce povinen platit, popřípadě které zaplatil ve vyšší částce,
než byl povinen platit, za tři kalendářní měsíce bezprostředně
předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek. Úhrn
pojistného a úhrn záloh na pojistné podle předchozí věty se
zjišťuje nejdříve za období po 31. prosinci 1994.
(4) Výši jednotlivých splátek dluhu stanoví příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení rovnoměrně na jednotlivé
kalendářní měsíce, a to tak, aby
a) nepřesahuje-li dluh čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh
zaplacen do jednoho roku ode dne splatnosti první splátky
dluhu,
b) činí-li dluh více než čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, ale
nepřesahuje osminásobek této částky, byl dluh zaplacen do dvou
let ode dne splatnosti první splátky dluhu,
c) přesahuje-li dluh osminásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh
zaplacen do tří let ode dne splatnosti první splátky dluhu;
výše každé splátky dluhu se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(5) Den splatnosti první splátky dluhu stanoví příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení tak, aby připadl na období
třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,
v němž vydala rozhodnutí o povolení splátek, pokud plátce
pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní
měsíc. Ostatní splátky dluhu jsou splatné měsíčně, a to
v termínech stanovených příslušnou okresní správou sociálního
zabezpečení.44)
(6) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to
odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je
povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení;
nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku
dluhu.
(7) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve
vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle
odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek
dluhu nejdříve splatných.
(8) Nastane-li u plátce pojistného, kterému bylo povoleno
placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, některá ze
situací uvedených v § 20 odst. 3 větě první části věty za
středníkem a větě třetí, zruší příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení povolení podle odstavce 1 nebo 2, a to ke dni, kdy
taková situace nastala. Ustanovení § 20 odst. 4 platí zde obdobně.
(9) Před splacením dluhu, jehož placení ve splátkách bylo
povoleno podle odstavce 1 nebo 2, nelze povolit placení dalšího
dluhu na pojistném a penále ve splátkách.
(10) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak,
platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném.
§ 21
Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení
(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen
"přirážka k pojistnému") uloží příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení20) organizaci nebo malé organizaci, jestliže
a) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle
pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu odborného dozoru nad
bezpečností a ochranou zdraví při práci nevyhovuje předpisům
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo
b) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle
pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu
nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo
c) podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad
bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo zdravotnického
orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života
a zdraví zaměstnanců.
(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 %
z vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1 písm. b)] za jednotlivé
měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se
zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé
organizace, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu
vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.
(3) Přirážku k pojistnému je organizace nebo malá
organizace povinna platit od prvního dne kalendářního měsíce,
v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a)
nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly
zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta
k odstranění nedostatků, je organizace nebo malá organizace
povinna platit přirážku k pojistnému až od prvního dne
kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají
dál.
(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob
jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku
k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.
§ 22
Pokuty
(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených
v § 9 odst. 2 větě čtvrté a odst. 3, § 10 větě čtvrté a páté, §
11, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem a § 24 větě druhé
může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení21) uložit
organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 10 000 Kč za
každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v §
15, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem a § 24 větě druhé
může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení22) uložit
osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za
každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti.
(3) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo
porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy
k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.
(4) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje
se stejně jako u pojistného.
§ 22a
(1) Má-li organizace nebo malá organizace splatný závazek
vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě
sociálního zabezpečení, použije se jejich platba nejprve na úhradu
dlužných částek, a to v tomto pořadí:
a) pokuty,
b) přirážka k pojistnému,
c) nejstarší nedoplatky pojistného,
d) běžné platby pojistného,
e) penále.
(2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek
vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě
sociálního zabezpečení, použije se její platba nejprve na úhradu
dlužných částek, a to v tomto pořadí:
a) pokuty,
b) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti,
d) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti,
e) nejstarší nedoplatky pojistného na nemocenské pojištění,
f) běžné platby pojistného na nemocenské pojištění,
g) penále z dlužného pojistného na nemocenské pojištění.
(3) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou
podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.
§ 23
Počítání času
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po
události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let
připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem,
na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den
v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo
svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
(4) Lhůta stanovená tímto zákonem k podání předepsaného
tiskopisu nebo oznámení je zachována, je-li posledního dne lhůty
učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo
je-li podání předáno poštovní přepravě.
§ 23a
Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti
stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání
daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto
přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 31.
července kalendářního roku následujícího po kalendářním roce,
v němž dosáhla příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.
§ 23b
Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona
rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti,
pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této
spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné
činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění
a udržení mezi více osob.
§ 24
Tiskopisy
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zajistit
vydávání tiskopisů potřebných k hlášení údajů stanovených tímto
zákonem. Tyto tiskopisy jsou poplatníci pojistného uvedení v § 3
povinni používat. Tito poplatníci však mohou používat místo těchto
tiskopisů produktů výpočetní techniky, pokud jsou co do údajů,
formy a formátu shodné s těmito tiskopisy.
§ 25
Zvláštní ustanovení
(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro vojáky z povolání
a vojáky v další službě63) s těmito odchylkami:
a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká
správa sociálního zabezpečení, rozumějí se tím příslušné
orgány Ministerstva obrany,
b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé
organizaci, rozumí se tím příslušný útvar Armády České
republiky.
(2) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky
Vězeňské služby České republiky a pro příslušníky Policie České
republiky a bezpečnostních služeb s těmito odchylkami:
a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká
správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo
spravedlnosti a Ministerstvo vnitra,
b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé
organizaci, rozumí se tím útvar Vězeňské služby České republiky
a zaměstnavatel příslušníka Policie České republiky
a bezpečnostní služby.
(3) Pro stanovení vyměřovacího základu je nezapočitatelným
příjmem též zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil
vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České
republiky.
§ 25a
Úhrada odvedeného pojistného
Pokud se podle zvláštního předpisu31) uhrazuje náhrada
mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění,
uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto
plnění platit [§ 17 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro
úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce32) a pro
výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních
prostředků odborové organizace,33) pokud se v kolektivní smlouvě
nestanoví jinak.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 26
(1) Pojistné podle tohoto zákona placené zaměstnanci,
organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden
1993.
(2) Pro odvod pojistného23) za rok 1992 a předchozí léta
a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí
dosavadní předpisy.
(3) Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy
platnými před účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně
činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1.
lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto
zákona.
(4) Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná,
která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem
1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až
červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá 45
% rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné
činnosti, dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji,
vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který
připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců,
v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového
pojištění anebo v nichž sice nemocenského a důchodového pojištění
účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.
Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než
polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru
odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního
měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený
vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle
§ 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením
a dlužné pojistné se doplatí do 31. července 1993.
(5) U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje
zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách,
anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě
zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský
zákon),16) anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek
a sbírkových předmětů, se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím
rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se při stanovení
pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které
takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však
z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích.
(6) Při stanovení pojistného,24) které osoba samostatně
výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje
podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem
1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1.
lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit
za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné
podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, na který bylo pojistné ještě takto
zaplaceno.
(8) Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné
za spolupracující osoby.
(9) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu
takového zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené
tímto zákonem.
§ 27
Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992
plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/ /1989 Sb.,
o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů,
daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani,
ve znění pozdějších předpisů, nebo daně z objemu mezd a odměn
podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění
pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna 1993
zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti ve výši 27 % ze základu pro tento odvod
nebo tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení zálohy na tento
odvod nebo tuto daň za prosinec 1992. Organizace a malé
organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ
pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu
podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než
25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné
procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů
připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992. Ustanoveními
předchozích vět není dotčena povinnost zaplatit pojistné podle
§ 26 odst. 1 za leden 1993.
§ 27a
(1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální
zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen
"pojistné podle § 27"), mají nárok na vrácení částky ve výši 55
% zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen "část pojistného"),
pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince
1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1.
ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na
jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě,
jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již
neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu
sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila
pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31.
března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.
(2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na
bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27,
pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce
nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle
§ 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba,
přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je
osobou samostatně výdělečně činnou;50) v tomto případě se žádost
o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení,
na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud
je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok
na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na
rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to
platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.
(3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno
označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno,
identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu
a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro
placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle
§ 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik
činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se
směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného
bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda
má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu
místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho
trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá- -li o vrácení
organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti
též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace,
o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu
místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení
právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost
obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního
nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující
právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice,
byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost
o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo.
(4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části
pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní
správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního
zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena
podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před
vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen.
(5) Část pojistného je příslušná správa sociálního
zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část
pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně.
Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky
uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě
o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne
jejich odstranění.
(6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny,
zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení
žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části
pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.
(7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých
nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce
části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.
(8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně
ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými
v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části
pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném
(§ 17 odst. 2 věta druhá).
(9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců
nepodléhá dani z příjmu.
§ 28
Družstvo, které podle dosavadních předpisů25) přispívalo za
své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního
zabezpečení, provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na
úhrn příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení,
odvedených za rok 1992, nejpozději při výběru peněžních prostředků
na výplatu odměn za práci v únoru 1993.
§ 28a
Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní
vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.
§ 29
Česká správa sociálního zabezpečení může určit, že
organizace nebo věznice odvádějí rozdíl mezi pojistným
a vyplacenými dávkami nemocenského pojištění na účet příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení, která potom plní i ostatní
úkoly, které jinak pro Českou správu sociálního zabezpečení
vyplývají z ustanovení § 9 a 10.
§ 30
Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po
31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách,
postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti
rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona.
§ 31
Pokud je v dosavadních zákonech uveden pojem "pojistné
sociálního pojištění" a "pojistné zaměstnanosti", rozumí se tím
pojistné podle tohoto zákona.
§ 32
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1. § 56 a 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č.
180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
2. § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. 150/1979 Sb.
3. § 11 písm. b) věta za středníkem a § 145b odst. 2 zákona č.
100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
110/1990 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb.
4. Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední
rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění
zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č.
6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb.,
vyhlášky č. 262/1990 Sb. a zákona České národní rady č.
582/1991 Sb.
5. § 145a vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č.
149/1988 Sb. a vyhlášky č. 260/1990 Sb.
* * *
Zákon ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na
rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady
a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona
České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, nabyl
účinnosti dnem 1. července 1993.
Zákon č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem
1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 38, které nabylo
účinnosti dnem 23. prosince 1993.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením, nabyl účinnosti dnem 21. března 1994.
Zákon č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb.,
o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství
a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění
pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb.,
o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Zákon č. 59/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č.
592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve
znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992
Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění pozädějších předpisů, a zákon
České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 1995.
Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl
účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou čl. I, čl. II bodů 2, 8
až 12, čl. III bodu 3, čl. IV bodů 1 a 2, čl. VI bodů 5, 7, 9,
10, 12 až 15, čl. VII bodů 1, 2, 4, 6 až 9, 13 a 14, čl. IX bodů
1 a 4, čl. XI, čl. XIII bodů 2, 5, 6, 11, 17, 18, 21, 23, 26, 27,
30 až 32, čl. XVIII bodu 2, čl. XXV a čl. XXVI, které nabyly
účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Zákon č. 149/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992
Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
České národní rady č. 185/1995 Sb., o pojišťovnicví, ve znění
pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995 s tím, že
změna sazeb pojistného (v § 7 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.) se
použije poprvé pro rok 1996.
Zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Uhde v.r.
1) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve
znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č.
65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb.,
zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.
8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb.,
zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č.
110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb.
a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském
pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek
nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve
znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb.,
vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č.
148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 263/1990
Sb.
§ 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění
zákona č. 118/1992 Sb. (úplné znění č. 452/1992 Sb.).
Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního
zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č.
155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona ČNR č.
582/1991 Sb.
2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
10b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.
17) § 7 písm. c) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.
590/1992 Sb.
19) § 7 písm. b) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR
č. 590/1992 Sb.
20) § 104b odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona ČNR č. 590/1992 Sb.
23) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb.,
zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
24) § 145b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 110/1991 Sb. a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.
25) § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 150/1979 Sb.
31) Např. § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za
pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1
nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník
práce, ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4
vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení
pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní
práci.
32) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních
věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření
veřejně prospěšné práce.
33) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního
ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků
ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona č. 241/1994 Sb.
47) § 104c a § 104f odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona č. 590/1992 Sb.
48) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona
č. 241/1994 Sb.
50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
51) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č.
241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.
54) § 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
55) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
57) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
259/1994 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.
117/1994 Sb.
58) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 259/1994 Sb.
59) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
60) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb.
61) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
62) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
63) § 37 odst. 2 písm. b) branného zákona.