143/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001
o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů
(zákon o ochraně hospodářské soutěže)
Změna: 340/2004 Sb.
Změna: 484/2004 Sb.
Změna: 127/2005 Sb.
Změna: 361/2005 Sb.
Změna: 361/2005 Sb.
Změna: 71/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 155/2009 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 360/2012 Sb.
Změna: 135/2016 Sb., 293/2016 Sb. (část)
Změna: 293/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 262/2017 Sb.
Změna: 261/2021 Sb., 417/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků
a služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo
ohrožení (dále jen "narušení")
a) dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),
b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů,
c) spojením soutěžitelů, nebo
d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy
při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy
při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).
(2) Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy
o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky
jejich součinnosti s Evropskou komisí1) (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních
členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel
hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy1a) (dále jen „Nařízení“)
a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“).
(3) Na soutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě
rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského
významu,1b) se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování
těchto služeb.
(4) Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž
jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle článků
101 a 102 Smlouvy.
(5) Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v cizině,
které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.
(6) Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky
se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.
(7) Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti
nekalé soutěži2).
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Soutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby,
jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě,
že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské
soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
(2) Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky,
ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to
na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné
od sousedících území.
HLAVA II
DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ
§ 3
(1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů
ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské
soutěže, jsou zakázané a neplatné,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak
nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") nepovolí prováděcím
právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou
soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.
(2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody,
jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání
o
a) přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,
b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,
c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění,
které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem
smlouvy nesouvisí,
e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při
shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži
znevýhodněni,
f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky
spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak
působit újmu (skupinový bojkot).
(3) Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen
tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za
nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a
neplatná celá dohoda.
(4) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které
a) přispějí
ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského
rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
b)
neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene
a),
c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu
zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.
§ 4
Blokové výjimky
(1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít
vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 Smlouvy, avšak splňují
ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 103 odst.
1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo
Rady (dále jen „unijní blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství5).
(2) Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je
prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo
výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.
(3) Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce
1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce
nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.
§ 5
Horizontální a vertikální dohody
(1) Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou
horizontálními dohodami.
(2) Dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou
vertikálními dohodami.
(3) Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelů, kteří
působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální úrovni trhu zboží;
v pochybnostech se má za to, že se jedná o horizontální dohodu.
§ 7
(1) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena
zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody
do budoucna zakáže.
(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení
za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení
účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže
a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zakázaná dohoda neměla za následek
podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit
podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá
navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.
(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu
nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad
sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní
důkazy o nich, obsažené ve správním spise (dále jen „sdělení výhrad“); k pozdějším
návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení
jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím
osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle
jejího původního znění plnit.
(4) Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení
podle odstavce 1, jestliže
a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání
rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné,
b) soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky
podle odstavce 2, nebo
c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných
podkladů, údajů a informací.
HLAVA III
DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ
§ 10
(1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů
(společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře
nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.
(2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření
zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého
soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno
podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční
síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele,
stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů
nejbližších konkurentů.
(3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za
to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí,
kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40% tržní podíl.
§ 11
(1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo
spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména
a) přímé nebo
nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště
vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému
protiplnění,
b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní
strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle
obchodních zvyklostí nesouvisí,
c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo
srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v
hospodářské soutěži znevýhodňováni,
d) zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo
výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů,
e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně
nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,
f) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou
úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním
zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě
jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou
bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé,
kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů
možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí
přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví
nebo přístupu k sítím, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá
na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské
soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na jiném trhu.
(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití
dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové
jednání do budoucna zakáže.
(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rozhodne o zastavení řízení
za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení
účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže
a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití dominantního postavení
nemělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může
Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům
a pokračuje v řízení.
(4) Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu
nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům
přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou
svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám,
a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem,
který je předmětem výhrad Úřadu.
(5) Po zastavení řízení podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení
a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže
a) se podstatně změnily podmínky, které
byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 rozhodné,
b) soutěžitelé jednají v rozporu
se závazky podle odstavce 3, nebo
c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých
nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
HLAVA IV
SPOJOVÁNÍ SOUTĚŽITELŮ
§ 12
Vymezení pojmů
(1) Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně
působících soutěžitelů.
(2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se dále považuje, pokud
jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli,
ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat
jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních
nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového
soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.
(3) Částí soutěžitele se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž soubor jmění
soutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit
obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku
závodu.
(4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na
základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele
nebo jeho část, zejména na základě
a) vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitele
nebo k části kontrolovaného soutěžitele, anebo
b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující
vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.
(5) Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován více
soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky
(dále jen „společně kontrolovaný soutěžitel“).
(6) V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného soutěžitele zakládajícího
spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo výsledek koordinaci soutěžního chování
soutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude
tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii podle § 3.
(7) Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně,
časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.
(8) Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v právnické
osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za touto
právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace
nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení
soutěžitelů se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli
investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitele
za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly
s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele. Na návrh
banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu
1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na
jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.
(9) Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností
statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních
předpisů, např. likvidátora8) a insolvenčního správce.9)
§ 13
Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu
Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:
a) celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední
účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva
ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České
republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo
b) čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky
1. v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,
2. v případě spojení podle § 12 odst. 2 soutěžitelem
nebo jeho části, nad nímž je získávána kontrola, nebo
3. v případě spojení podle
§ 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaného
soutěžitele
je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat
dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než
1 500 000 000 Kč.
§ 14
Výpočet obratu
(1) Čistým obratem spojujících se soutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený
jednotlivými soutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání.
Nejsou-li soutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený
při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.
(2) Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené
a)
všemi spojujícími se soutěžiteli,
b) osobami,
které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a
osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány,
c) osobami, které kontroluje
osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení,
a
d) osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech
a) až c).
(3) Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelů se nezahrnuje
ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžiteli
a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).
(4) Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje
pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele.
(5) Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžiteli ke dvěma a více spojením,
posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.
(6) U bank a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven,11)
se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů
a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven
se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných
smluv.
§ 15
Zahájení řízení
(1) Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.
(2) Společný návrh na povolení spojení jsou povinni podat všichni soutěžitelé,
kteří podle § 12 odst. 1, 2 a 5 se hodlají spojit fúzí, mají získat možnost přímo
či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část nebo zakládají společně
kontrolovaného soutěžitele.
(3) Návrh na povolení spojení
a) lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před
získáním kontroly nad jiným soutěžitelem jiným způsobem,
b) musí obsahovat odůvodnění a doklady osvědčující skutečnosti rozhodné
pro spojení; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis (§ 26 odst. 1).
(4) Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh
na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh
takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů
vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle
tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.
§ 16
Průběh řízení
(1) Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním
věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví
lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.
(2) Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení.
Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí.
V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale nebude mít za následek podstatné
narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí.
Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské
soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících
se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení
a sdělí, že pokračuje v řízení.
(3) Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle
odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2
pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.
(4) Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích13) požádat Komisi,
aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové
spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení
sama posoudí, Úřad řízení zastaví.
(5) Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje
v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od
zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím
této lhůty spojení povolil.
(6) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti
nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech
předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do
dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává.
Je-li rozhodnutí Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo
soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
předsedy Úřadu nebo soudu.
(7) Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu,
kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.
§ 16a
Zjednodušené řízení o povolení spojení
(1) Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti
podle § 15 odst. 3 písm. b) (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě
spojení, kdy
a) žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním
trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň
žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím
na relevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelů, případně je jejich
podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo
b) soutěžitel nabývá výlučnou kontrolu nad jiným soutěžitelem nebo
jeho částí, ve kterém se dosud podílel na společné kontrole.
(2) Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické
podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti
tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.
(3) Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 20 dnů od zahájení
řízení rozhodnutí ve věci. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude
mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí,
kterým spojení povolí; odůvodnění rozhodnutí obsahuje označení spojujících se soutěžitelů,
relevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelé působí, a důvody,
pro které rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení. Zjistí-li Úřad, že by spojení
mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, vyzve do
20 dnů účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání
rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení
spojení Úřadu.
(4) Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o tom, že spojení
nepodléhá jeho povolení nebo rozhodnutí o povolení spojení anebo nevyzve účastníky
řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty
Úřad spojení povolil.
(5) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti
nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech
předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do
dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůty podle odstavce 3 nezapočítává.
(6) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném
řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.
§ 17
Posuzování spojení
(1) Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména
potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením
dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou
a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené
trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj
nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj,
jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.
(2) Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení
hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která
se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.
(3) Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení
hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo
posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud
společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má
se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže,
neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
(4) Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování
účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelé před zahájením
řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne,
kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům
závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního
zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty podle věty prvé tohoto
ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30
dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující
se soutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení
pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů.
Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžiteli, může
rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
§ 18
Odklad uskutečňování spojení
(1) Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní
mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžiteli
uskutečňováno.
(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž
má dojít na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných papírů nebo na
základě sledu operací s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném
trhu19), v jejichž důsledku je kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu,
že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací
práva spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení
odstavců 3 a 4.
(3) Úřad může na návrh soutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu
uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí
závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelé
podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo
kdykoli v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat,
v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat,
aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo
o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy
do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.
(4) O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně,
nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme
v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním
trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad
může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se
návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky
stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.
(5) Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným
rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním
trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelům povinnost prodat soutěžitele
nebo jeho část, nad nímž získali možnost kontroly, anebo povinnost zrušit smlouvu,
na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která
jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí
vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na
zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje
souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst.
1 písm. d), e) nebo f).
§ 19
Zrušení rozhodnutí o povolení spojení
(1) Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že
spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost
a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé
nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v
omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.
(2) Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do
1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let,
kdy k těmto skutečnostem došlo.
HLAVA IVa
DOZOR NAD ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 19a
(1) Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných
důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že
a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů,
b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské
soutěže, nebo
c) vyloučí soutěž na relevantním trhu.
(2) Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce
1, která je
a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního
řádu nebo daňového řádu, nebo
b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu22).
(3) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k narušení
hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede.
(4) Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní samosprávy
při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní správy, zašle Úřad orgánu
příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního právního předpisu19a) pravomocné rozhodnutí
podle odstavce 3 a na jeho žádost mu postoupí i správní spis.
HLAVA V
ÚŘAD
§ 20
(1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem.14) Úřad
kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona
a) vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti
vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto
zákona,
b) vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou
soutěž,
c) zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná
rozhodnutí.
(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská
soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále
jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy,
jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.
(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a při provádění
sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a
21g a může zahájit řízení z moci úřední.
(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11
odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž
účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu
k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle
§ 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d) anebo § 22aa
odst. 1 písm. b).
(5) Úřad může na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního
řádu, poskytnout soutěžnímu úřadu dožadujícího státu na jeho žádost podklady a informace,
včetně informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné
tajemství, za účelem prosazování soutěžního práva v dožadujícím státě, za podmínky,
že úroveň ochrany takových informací je v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou
v České republice.
§ 20a
(1) Úřad má pravomoc aplikovat články 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých
případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy
ve smyslu čl. 101 nebo 102 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn
a) požadovat zastavení protiprávního jednání,
b) nařizovat předběžná opatření,
c) přijímat závazky,
d) ukládat pokuty.
(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu unijní blokové
výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl.
101 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny
charakteristiky odděleného geografického trhu.
(3) Úřad je dále oprávněn
a) požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení
případu,
b) konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Evropské
unie,
c) vzájemně si poskytovat s Komisí a ostatními soutěžními úřady členských
států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných
informací,
d) požádat Komisi o zahrnutí do pořadu jednání Poradního výboru pro restriktivní
praktiky případ, jímž se zabývá,
e) předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku
101 nebo 102 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných
pro posouzení případu,
f) provádět šetření na základě žádosti soutěžního úřadu jiného členského
státu,
g) předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení
o fúzích,
h) vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropské unie, přijatá
v souladu s články 103 až 106 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,
i) přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila
Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle
článku 105 odst. 2 Smlouvy.
(4) Úřad je povinen
a) poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony
svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,
b) poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování
šetření podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích soutěžitelem,
c) písemně informovat Komisi a soutěžní úřady ostatních členských států
o zahájení řízení na základě článku 101 nebo 102 Smlouvy,
d) nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi
shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení
případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním úřadům ostatních
členských států,
e) jmenovat zástupce do Poradního výboru pro restriktivní praktiky, do
Poradního výboru pro spojení,
f) provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné.
(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn
a) vyjádřit
se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením14a),
b) požádat Komisi o postoupení
případu14b),
c) za podmínek stanovených Nařízením o fúzích14c) požádat Komisi o posouzení
případu,
d) rozhodnout o případu postoupeném Komisí14d).
HLAVA VI
ŘÍZENÍ U ÚŘADU
§ 21
Zahájení řízení
(1) Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování
spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují
z moci úřední.
(2) Úřad může po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a)
řízení z moci úřední nezahájit, není-li na jeho vedení veřejný zájem s ohledem na
nízkou míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž; přihlédne přitom zejména
k povaze jednání a způsobu jeho provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených
spotřebitelů. O nezahájení řízení Úřad učiní písemný záznam, v němž uvede, proč řízení
nezahájil.
§ 21a
Účastníci řízení
(1) V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu
uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh
na povolení spojení (§ 15 odst. 2).
(2) V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a
povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.
(3) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního
účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo
zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel,
který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků
řízení jen na tohoto soutěžitele.
(4) Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody,
zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne,
vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.
§ 21b
Sdělení výhrad
Ve sdělení výhrad Úřad informuje účastníky řízení rovněž o výši pokuty,
kterou hodlá účastníkům řízení uložit. Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení
seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci
řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později
uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo
důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
§ 21c
Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj
(1) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní,
bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí zahrnovat vedle listin
obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno,
případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.
(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo
jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících
takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno,
případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje;
pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné
obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.
(3) V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11
odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo
jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo
obdobným způsobem chráněné tajemství a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to
za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti
o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení
§ 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
(4) Žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle
§ 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi
Úřadu předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. To platí i pro výzvy
a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.
(5) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují
žádost o upuštění od uložení pokuty nebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst.
5 anebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 (dále jen "žádost o neuložení
nebo snížení pokuty"), jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány
pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní Úřadu předloženy; to platí i pro
výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.
Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 1 nahlížet pouze účastník
řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
§ 21ca
Zpřístupnění informací obsažených ve spise
(1) Žádosti o neuložení nebo snížení pokuty jsou důvěrnými informacemi.
Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu
činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty podle
§ 22ba odst. 6, která byla žadatelem vzata zpět.
(2) Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely
probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru
Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto
účely, je možno zpřístupnit orgánům veřejné moci až po ukončení šetření nebo právní
moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti
Úřadu ve správním soudnictví.
(3) Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o neuložení nebo snížení
pokuty pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím
jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba
protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího
nezpřístupnění.
§ 21d
Důkazní břemeno
(1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně
vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání,
že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy
neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.
(2) Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11
odst. 3 anebo § 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že splnění
těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.
Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky
nejsou dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.
(3) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy
k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4,
opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud
účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky
a opatření plněny nebyly.
§ 21e
nadpis vypuštěn
(1) Každý, kdo poskytuje Úřadu podklady a informace, včetně obchodních
knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění
předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“), je povinen poskytovat je úplné, správné
a pravdivé.
(2) Každý je povinen poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené
lhůtě obchodní záznamy. Ve výzvě Úřad uvede ustanovení zákona, o které výzvu opírá,
jaké obchodní záznamy požaduje, lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a účel, pro
který je požaduje, a upozorní na to, že za nesplnění povinnosti podle předchozí věty
může uložit pořádkovou pokutu podle § 22c.
§ 21f
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve
všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti
v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).
(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené
osoby, oprávněni
a) vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,
b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách
nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních
záznamů,
e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní
záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f) požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném
vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch
určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož
i vysvětlení k obchodním záznamům.
(3) Soutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou
součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.
(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni
zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě
si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se
takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách;
nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(5) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou
Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření
musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné
k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení,
podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele,
v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i
jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených
osob, které mají šetření provést.
(6) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách
má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech
a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.
(7) Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu.
(8) Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů
veřejné správy.
§ 21g
Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách
(1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných
než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány
soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném
vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem
soudu probíhat i v takových prostorách.
(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně,
vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e) a odst. 8.
§ 21h
Řízení s unijním prvkem
(1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje
při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při
rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.
(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl.
22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích,
postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.
(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a
ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III
Nařízení, Úřad řízení zastaví.
(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a
stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad jiného členského státu,
může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přerušit.
(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle
odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.
(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá
Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže.
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 22
Přestupky
(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že
a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm.
e),
b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst.
4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo
jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle
§ 21e odst. 1,
h) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních
prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo
i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách
nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), h) nebo i) lze uložit pokutu
do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokutu
do 10 000 000 Kč, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm.
b) se pokuta neuloží.
§ 22a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí
přestupku tím, že
a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm.
e),
b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst.
4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f) nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo
jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle
§ 21e odst. 1,
h) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních
prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo
i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách
nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), h) nebo i) se uloží pokuta
do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené
účetní období a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokuta
do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené
účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b)
se pokuta neuloží.
(3) Je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být
uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní
období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do
výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním
veřejných zakázek může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 2 uložit zákaz plnění
veřejných zakázek na dobu nejdéle 3 let, není-li dále stanoveno jinak.
(5) Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím
řízení, zákaz podání žádosti o účast v dynamickém nákupním systému a zákaz uzavřít
smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Běh doby, na kterou se zákaz
plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz
plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.
(6) Úřad vede veřejný rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek,
do kterého se zapisují identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby,
které byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, den, od kterého výkon tohoto zákazu
začíná, a den, kdy končí, identifikace rozhodnutí ukládajícího zákaz plnění veřejných
zakázek. Rejstřík se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22aa
Přestupky orgánů veřejné správy
(1) Orgán veřejné správy se dopustí přestupku tím, že
a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm.
e),
b) v rozporu s § 19a odst. 1 naruší hospodářskou soutěž,
c) nesplní opatření k nápravě uložené rozhodnutím Úřadu podle § 20
odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
d) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle
§ 21e odst. 1,
e) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě podle
§ 21f odst. 3, nebo
f) poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 4.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), e) nebo f) se uloží pokuta
do 300 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokuta do 10
000 000 Kč.
§ 22b
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy
a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázek se přihlédne k závažnosti
přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž
byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy
v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku.
(2) Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně
ustanovení § 20 a 21 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, s výjimkou
§ 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 4 písm. a) a b) a § 20 odst. 5.
(3) Při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též
k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody
ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti,
při které byl přestupek spáchán.
(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(5) Společné řízení, ve kterém mají být projednány přestupky více podezřelých,
je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich.
(6) Úřad může přestupky, které mají být podle zákona projednány ve společném
řízení, projednat samostatně, jestliže při ukládání správních trestů přihlédne k
správním trestům uloženým za tyto přestupky v samostatných řízeních.
(7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku
vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském
studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona
upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných
úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad
podle tohoto zákona, nepoužijí.
(8) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 2 a 3,
§ 16, 17, § 20 odst. 5, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 35 písm. a) a d), § 36, 37,
§ 39 písm. b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c),
§ 70, 71, § 76 odst. 1 písm. i) a l), § 76 odst. 5, § 78 odst. 2 věty třetí, § 80
odst. 2 a 3, § 81, § 82 odst. 1, § 85 odst. 3, § 87, § 89 až 92, § 93 odst. 1 písm.
g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a
3, § 98 odst. 2, § 99 odst. 2 a § 101 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich nepoužijí.
(9) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení
o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské
soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad
za jeden skutek.
§ 22ba
Upuštění od uložení pokuty a snížení pokuty
(1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst.
1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),
a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel
1. jako první ze všech
soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě,
které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě
podle § 21f nebo § 21g anebo prokazují existenci takové dohody podle tohoto zákona,
2.
přizná účast na této dohodě,
3. nečiní nátlak na ostatní soutěžitele, aby se této
dohody účastnili, a
4. ve správním řízení aktivně napomáhá objasnění případu, zejména
poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě, nebo
b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení
výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované
horizontální dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní
hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní předpoklady podle písmene
a) bodů 2 až 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy Úřadu informace
a podklady o utajované horizontální dohodě předloží, a k míře, v jaké informace a
podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou
horizontální dohodu.
(2) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst.
1 písm. b), c) nebo d) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d), tak sníží pokutu,
o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se soutěžitel
ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost
přestupku je takový postih dostatečný.
(3) Upustí-li Úřad od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo sníží-li
pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, nelze témuž soutěžiteli uložit
zákaz plnění veřejných zakázek.
(4) Upustit od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo snížit pokutu
podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze jen na základě žádosti podané soutěžitelem.
(5) Žádost o upuštění od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) musí
být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle
§ 21b. Žádost o snížení pokuty podle odstavce 1 písm. b) musí být podána nejpozději
do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Uvedené
žádosti lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro jejich podání. K žádosti,
která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení nepřihlíží.
(6) Žádost o snížení pokuty podle odstavce 2 musí být podána nejpozději
do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b.
(7) Žádost, která byla podána později, než je stanoveno v odstavci 5 nebo
6, Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(8) Jestliže Úřad uzná orgán veřejné správy vinným z přestupku podle §
22aa odst. 1 písm. b), sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve
sdělení výhrad, o 20 %, pokud se orgán veřejné správy ke spáchání přestupku přiznal
a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih
dostatečný. Odstavce 4, 6 a 7 se na postup orgánu veřejné správy při podávání žádosti
o snížení pokuty užijí obdobně.
§ 22c
Pořádková pokuta
(1) Za nesplnění povinnosti podle § 21e odst. 2 lze uložit pořádkovou pokutu
až do výše 100 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední
ukončené účetní období.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných
pokut nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem
za poslední ukončené účetní období.
§ 23
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1) Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.
(2) Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm.
e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e
odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách
nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti
strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách
podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti
s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.
(4) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním sdělení výhrad,
c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d) okamžikem předání věci Komisí nebo orgánem pro hospodářskou soutěž
členského státu Úřadu.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne
nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce
2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje
o dobu podle odstavce 3.
HLAVA X
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 25a
Užití správního řádu
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle
správního řádu, s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který
vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení
otázky, která je předmětem rozhodování18), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí
v neprospěch odvolatele18b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí18c), dále
z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu, ustanovení o složení rozkladové komise
a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu18d) a dále ustanovení o účastnících
řízení18e) a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení18f);
ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona18g) se však
použijí.
§ 26
nadpis vypuštěn
(1) Úřad stanoví vyhláškou podrobnosti odůvodnění a dokladů osvědčujících
skutečnosti rozhodné pro spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) a § 16a odst. 1.
(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu
dohod podle § 3 odst. 1.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.III zákona č. 340/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních předpisů.
(2) V řízeních podle hlavy IV zákona č. 143/2001 Sb. zahájených před nabytím
účinnosti tohoto zákona posoudí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zda spojení
podléhá povolení podle tohoto zákona. V případě, že spojení nebude podléhat povolení,
vydá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutí, že spojení povolení nepodléhá.
(3) Do údajů obsažených v kartelovém rejstříku ke dni účinnosti tohoto zákona
lze nahlížet a pořizovat si z nich opisy a výpisy po dobu 10 let od účinnosti tohoto
zákona.
(4) Výjimky ze zákazu dohod narušujících hospodářskou soutěž, o nichž bylo
Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnuto před účinností tohoto zákona, zůstávají
v platnosti po dobu, po kterou byly rozhodnutím povoleny.
(5) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může na návrh alespoň jednoho z
účastníků řízení o povolení spojení změnit rozhodnutí o povolení spojení, která nabyla
právní moci před účinností tohoto zákona, a to tak, že změní podmínky, omezení nebo
závazky, kterými podmínil povolení, nebo je nahradí jinými, pokud se v důsledku vstupu
České republiky do Evropské unie podstatně změnily skutečnosti, které byly rozhodné
pro stanovení těchto podmínek, omezení nebo závazků. Takový návrh je možné podat
ve lhůtě do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Účastníky řízení jsou ti, kteří
byli účastníky řízení o povolení spojení.
Čl.II zákona č. 361/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud byl Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na
zahájení řízení podle § 15 zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, ve věci návrhu na spojení s komunitární dimenzí1), a to
již bylo do tohoto dne oznámeno Komisi2), Úřad řízení v této věci zastaví, popřípadě
je nezahájí.
Čl. II zákona č. 155/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 360/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 293/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl.VI zákona č. 417/2021 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
1) Čl. 17 a násl. Smlouvy o Evropské unii.
1a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel
hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.
1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování
podniků.
1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.
2) § 2976 občanského zákoníku.
4) § 580 občanského zákoníku.
5) Čl. 42 Smlouvy.
Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých
pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované
znění).
8) § 189 občanského zákoníku.
9) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
11) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
13) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
ve znění zákona č. 187/1999 Sb.
14a) Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14e) Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské
soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.
18) § 136 odst. 6 správního řádu.
18b) § 90 odst. 3 správního řádu.
18c) § 71 správního řádu.
18d) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
18e) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
18f) § 28 správního řádu.
18g) § 27 odst. 3 správního řádu.
1) Čl. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
2) Čl. 4 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
19) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
19a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
22) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.