45/1966 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví
ze dne 13.června 1966
o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
Změna: 146/1971 Sb.
Změna: 185/1990 Sb.
Změna: 14/1998 Sb.
Změna: 292/1998 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými
ústředními orgány k provedení § 4 odst. 3 a 4, § 7, 9, 16, § 70
odst. 1, § 71 odst. 2 a § 78 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Předmětem péče o vytváření a ochranu zdravých podmínek
a zdravého způsobu života a práce (dále jen "zdravé životní
podmínky") jsou
a) zdravý stav ovzduší, vody, půdy a ostatních složek životního
prostředí, zejména sídlišť, rekreačních a lázeňských oblastí,
obytných a jiných budov, veřejně přístupných míst a okolí
závodů, jakož i zařízení osobní dopravy, tělovýchovných
zařízení a zařízení poskytujících služby obyvatelstvu (péče
o všeobecnou a komunální hygienu),
b) Zdravá výživa obyvatelstva (péče o hygienu výživy)
a uspokojování obyvatelstva zdravotně nezávadnými předměty
běžného užívání (péče o hygienu předmětů běžného užívání),
c) zdravý vývoj dětí a dorostu, především pokud jde o výchovné
prostředí a způsob výchovy (péče o hygienu dětí a dorostu),
d) příznivé působení pracovního prostředí a práce na zdraví
pracujících (péče o hygienu práce).
ČÁST DRUHÁ
HLAVA PRVNÍ
Péče o všeobecnou a komunální hygienu
ODDÍL 1
Vytváření a ochrana zdravého stavu
ovzduší
§ 2
(1) Vzduch v životním prostředí musí vyhovovat hygienickým
požadavkům a musí být chráněn před znečisťováním prachem,
popílkem, kouřem, plyny, parami a pachy, popřípadě i jinými
látkami ohrožujícími zdraví (dále jen "škodliviny").
(2) Zásadní hygienické požadavky a největší přípustné
koncentrace nejzávažnějších škodlivin v ovzduší stanoví hlavní
hygienik Československé socialistické republiky*). Bližší
hygienické požadavky a přípustné hodnoty ostatních škodlivin
stanoví v jednotlivých případech podle místních podmínek krajští
a okresní hygienici.
§ 3
(1) Plánování, projektování, výstavba a přestavba závodů musí
být prováděna tak, aby při jejich provozu bylo lze dodržovat
hygienické požadavky a hodnoty stanovené podle § 2; toto
ustanovení platí také pro plánování, projektování, výroby
a přestavbu zařízení včetně dopravních prostředků.
(2) U závodů a zařízení, která jsou již v provozu, je nutno
činit soustavně všechna opatření, aby množství škodlivin v ovzduší
bylo postupně sníženo alespoň na stanovené hodnoty.
(3) Rovněž při všech ostatních činnostech je každý povinen
v oboru své působnosti dbát, aby nebylo nepříznivě ovlivňováno
ovzduší, a za tím účelem činit všechna potřebná opatření.
§ 4
V lázeňských, klimatických a rekreačních místech a v okolí
zdravotnických, výchovných a tělovýchovných zařízení musí se
vytvářet zdravé ovzduší a jeho ochraně musí se věnovat zvláštní
pozornost; musí se v nich zabránit vzniku jakýchkoliv nových
zdrojů znečistění. Všechny dosavadní zdroje znečisťování vzduchu
musí být z nich urychleně odstraňovány.
§ 5
(1) Kolem závodů a zařízení, u nichž opatření uvedená
v § 3 a 4 nestačí zabránit znečisťování vzduchu, a kolem objektů
a míst, jejichž ovzduší má být chráněno, zřizují se pásma
hygienické ochrany. Tato pásma musí být vytyčena a vybavena podle
intenzity škodlivin nebo povahy chráněného zájmu tak, aby mohla
plnit účely, pro které jsou zřizována.
(2) Území, v nichž je třeba zřídit pásma hygienické ochrany,
druh a rozsah těchto pásem a způsob jejich využití stanoví na návrh orgánu hygienické
služby městský národní výbor.
(3) Pásma hygienické ochrany kolem závodů a zařízení, které
jsou zdrojem znečisťování vzduchu, zřizují jejich provozovatelé;
pásma hygienické ochrany u objektů a míst, která vyžadují
z hlediska čistoty vzduchu zvláštní ochrany, zřizují národní
výbory.
ODDÍL 2
Vytváření a ochrana zdravého
stavu vody
§ 6
Pro potřebu lidí, zvířat a pro některé hospodářské účely musí
být zabezpečeno dostatečné množství vody vyhovující hygienickým
požadavkům; tato voda musí mít stanovenou jakost a musí být
chráněna před znečisťováním. Za tím účelem musí být chráněny před
znečisťováním zdroje vody určené k uvedeným účelům, jakož
i zařízení, jimiž se tato voda jímá, čerpá, upravuje a rozvádí.
§ 7
(1) K pití, k výrobě a přípravě poživatin, léčiv
a kosmetických výrobků, čítajíc v to čistění nádob a zařízení,
kterých se k těmto účelům používá, a ošetřování nemocných smí se
používat jen vody pitné, popřípadě minerální stolní vody. Orgány
hygienické služby mohou výjimečně v odůvodněných případech povolit
k těmto účelům používání vody, které chybí některý znak pitné vody
ze zdravotního hlediska méně významný.
(2) Vzhled, chuť a ostatní fyzikální, jakož i chemické,
mikrobiologické a biologické vlastnosti pitné vody stanoví státní
technická norma *). Minerální stolní vody a přírodní léčivé vody
určené k pití nebo inhalaci musí vykazovat z hlediska
mikrobiologického tytéž vlastnosti jako voda pitná.
§ 8
(1) K mytí a koupání v umělých zařízeních, k napájení
a ošetřování zvířat v zařízeních pro jejich ustájení a chov smí se
užívat vody užitkové, není-li možno zajistit vodu pitnou.
(2) Vlastnosti užitkové vody a možnost jejího použití
k jednotlivým účelům posoudí orgán hygienické služby, který také
stanoví, kdy je nutno použít užitkové vody k účelům výrobním
a provozním; vlastnosti vody určené k napájení a ošetřování zvířat
stanoví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství.
§ 9
Orgány hygienické služby mohou zakázat používání vody
k rekreaci a k tělovýchovným účelům v přírodním prostředí, je-li
voda do té míry zdravotně závadná, že by mohla způsobit vznik
nemocí, zejména nemocí přenosných.
§ 10
K jiným výrobním a provozním účelům, než jsou uvedeny v § 7 až 9, lze použít
jakékoliv vody (voda provozní), pokud neovlivňuje
životní a pracovní prostředí nebo zdravotní nezávadnost výrobků.
§ 13
Rozvod pitné, užitkové a provozní vody nesmí být propojován
a musí být upraven tak, aby jednotlivé druhy vody nemohly být
zaměněny.
§ 14
Organizace, které dodávají pitnou a užitkovou vodu
k hromadnému zásobování, jsou povinny zabezpečovat její zdravotní
nezávadnost, a za tím účelem soustavně kontrolovat její jakost
fyzikálními, chemickými a mikrobiologickými zkouškami. Obdobnou
povinnost mají organizace, které odebírají pitnou a užitkovou vodu
z vlastních zdrojů, pokud by jejich výrobky mohly v důsledku
použití závadné vody ohrozit zdraví obyvatelstva.
ODDÍL 3
Vytváření a ochrana zdravého stavu půdy
§ 15
(1) Půda v místech, kde může ovlivnit životní podmínky, musí
vyhovovat hygienickým požadavkům a musí být chráněna před látkami
škodícími zdraví, zejména látkami toxickými, před zárodky
přenosných nemocí lidí a zvířat a před cizopasníky.
(2) Hygienická ochrana půdy musí být prováděna zejména
v okolí zdrojů vody, v sídlištích, závodech a zařízeních
a v jejich okolí a v místech pro tělovýchovné, rekreační
a lázeňské účely.
§ 16
V zájmu hygienické ochrany půdy musí se zejména
a) místa a zařízení pro shromažďování tekutých a pevných odpadů
a způsob jejich odstraňování, zneškodňování a zužitkování volit
tak, aby půda nebyla nadměrně zatížena z hlediska biologického,
chemického nebo fyzikálního a aby nebyla snížena její
samočistící schopnost; znehodnocená půda musí být
rekultivována,
b) poměry podzemních a povrchových vod upravovat tak, aby bylo
zaručeno vytváření příznivých vodních poměrů v půdě,
c) stanovit vhodná místa pro zakopávání těl uhynulých zvířat
a jejich částí,
d) stanovit a provádět vhodné stavební a technické úpravy, které
mají bránit znečisťování půdních vrstev,
e) účelně upravit mikrobiologické a biologické půdní poměry,
f) stanovit a dodržovat podmínky k provádění závlah, aby půda
nebyla nadměrně biologicky zatěžována podmáčena.
ODDÍL 4
Vytváření a ochrana zdravého
stavu území a sídlišť
§ 17
Sídliště *)- včetně občanské výstavby - musí být plánována,
umístěna, uspořádána a jejich výstavba provedena tak, aby
prostředí příznivě působilo na rozvoj tělesných a duševních
schopností obyvatel a neohrožovalo jejich zdraví; stejně musí
působit i provoz v nich, a to jak v celku, tak i v jednotlivých
jejich částech.
§ 18
K zabezpečení zdravého stavu území a sídlišť je nutné, aby
a) území byla uspořádána v souladu s hygienickými požadavky na
ochranu vzduchu, vody a půdy před znečisťováním tak, aby byly
vytvářeny a nebyly narušovány jejich příznivé klimatické
a biologické podmínky a aby byly zabezpečovány předpoklady pro
harmonické uspokojování potřeb bydlení, práce, kultury,
tělovýchovy, zotavení a léčení,
b) výrobní a dopravní plochy, závody a zařízení byly umístěny,
uspořádány a vybaveny tak, aby se zajistila ochrana sídlišť,
rekreačních ploch, léčebných území a lázeňských míst a umožnil
jejich žádoucí rozvoj,
c) sídliště, jejich části a doplňky i výrobní objekty mimo
sídliště byly umisťovány v prostředí zdravém, s příznivými
klimatickými a biologickými podmínkami, a na území zdravotně
nezávadném; jejich uspořádání, vybavení a způsob zástavby nesmí
bránit provětrání a proslunění, musí chránit před hlukem,
otřesy a jinými vnějšími škodlivými vlivy a musí umožňovat
vhodná a účelné řešení dopravních otázek,
d) členění územní výstavby bylo prováděno tak, aby vznikly
samostatné výrobní a obytné obvody a centra a ochranné pásy
zeleně.
ODDÍL 5
Vytváření a ochrana zdravých
podmínek při poskytování služeb
obyvatelstvu
§ 19
Služby obyvatelstvu musí se poskytovat ve zdravotně
nezávadném prostředí a za podmínek hygienicky nezávadných.
Příslušná ustanovení předpisů upravujících hygienické podmínky
musí být vyvěšena v provozovnách na viditelném místě.
§ 20
(1) V prostorách, ve kterých se pořádají kulturní podniky,
zejména divadelní, filmová a hudební představení nebo sportovní
vystoupení, musí být zajištěno nejen soustavné větrání, ale
i dostatečná výměna vzduchu před každým představením. Ve stálých
zařízeních určených pro představení, jichž se zúčastňuje větší
počet účinkujících, je třeba zajistit pro účinkující hygienická
zařízení oddělená od hygienických zařízení pro návštěvníky.
(2) Tam, kde při kulturních podnicích spoluúčinkují zvířata,
musí být pro ně zabezpečeny dostatečné prostory, které lze větrat
a uklízet takovým způsobem, aby nemohly být porušovány hygienické
podmínky v ostatních prostorách ani v nejbližším okolí provozovny.
(3) Jinak musí být při pořádání kulturních podniků splněny
též požadavky stanovené v § 19.
§ 21
Organizace provozující osobní dopravu jsou povinny vytvářet
technické a organizační předpoklady i materiální podmínky, včetně
sestavování grafikonu osobní dopravy, pro zvyšování hygieny
a kultury cestování.
§ 22
Při poskytování služeb obyvatelstvu je dovoleno kouřit jen
v prostorách zvláště k tomu vyhrazených. Toto ustanovení se
nevztahuje na provozovny veřejného stravování (s výjimkou těch,
které jsou určeny pro nekuřáky); v těchto provozovnách - pokud to
dovoluje prostorové uspořádání - musí být vyhrazena nejméně jedna
místnost, ve které není dovoleno kouřit, a to aspoň po dobu
obvyklou pro podávání hlavních jídel.
ODDÍL 6
Součinnost zdravotnických orgánů
při usměrňování péče o komunální
a všeobecnou hygienu
§ 23
(1) Orgány a organizace jsou povinny vyžádat si podle
ustanovení § 4 odst. 2 a 3 zákona závazný posudek
1. okresního hygienika
a) k návrhům územních plánů sídlišť, jejichž schválení přísluší
okresním národním výborům,
b) k investičním úkolům a k projektové dokumentace prvého stupně
u staveb všeho druhu a k odevzdání staveb do provozu (užívání),
c) k vymezení pásem hygienické ochrany,
d) k možnosti využití vodních zdrojů k zásobování pitnou
a užitkovou vodou,
e) k použití rybníků k rekreačním účelům;
2. krajského hygienika
a) k návrhům územních plánů rajónů a sídlišť, jejichž schvalování
přísluší krajským národním výborům nebo vládě,
b) k návrhům krajských typových podkladů a vzorových projektů
staveb všeho druhu,
c) k návrhům na výrobu stavebních prvků a materiálů. kterých má
být použito v krajském měřítku,
d) k návrhům jiných opatření, k nimž jinak přísluší dávat závazný
posudek okresnímu hygienikovi, avšak věc je projednávána
krajskými orgány, anebo kdy si to krajský hygienik sám vyhradí;
3.hlavního hygienika Československé socialistické republik
a) k návrhům celostátních typových podkladů a vzorových projektů
staveb všeho druhu,
b) k návrhům státních a oborových technických norem stanovících
pravidla pro územní plánování, pro projektování sídlišť
a jednotlivých staveb a pro jejich zařízení a vybavení
a k návrhům státních a oborových technických norem stanovících
znaky pro stavební materiály a konstrukce,
c) k návrhům na zavedení výroby stavebních prvků a materiálů,
kterých má být používáno v celostátním měřítku a pro které
nejsou vydány technické normy.
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4
zákona s orgány hygienické služby jen projednat, jsou zejména
opatření při změně v použití pozemku, stavby, zařízení nebo
vodního zdroje.
(3) Orgány hygienické služby smějí dát kladný závazný posudek
k uvedení závodů a zařízení do trvalého provozu teprve tehdy, až
byly provedeny úpravy a opatření k zabezpečení zdravých životních
podmínek požadované nebo schválené v předcházejícím řízení a až
byla přezkoušena jejich účinnost.
(4) Územní, popřípadě závodní obvodní lékaři s kolektivem
zdravotnických pracovníků obvodu sledují plnění úkolů v péči
o zdravý stav sídlišť, budov, zařízení a veřejně přístupných míst
a při zajišťování zdravých podmínek v provozovnách poskytujících
služby obyvatelstvu.
HLAVA DRUHÁ
Péče o hygienu výživy
§ 24
(1) Poživatiny (potraviny včetně potravinových surovin,
nápoje včetně pitné vody a vod minerálních a pochutiny), musí být
zdravotně nezávadné a musí mít potřebnou biologickou hodnotu; také
nesmějí být mikrobiologicky nebo jinak narušené, nesmějí vzbuzovat
odpor, nesmějí být neznámého ani podezřelého původu a musí
odpovídat požadavkům stanoveným v dalších ustanoveních této
vyhlášky, popřípadě dalším požadavkům stanoveným hlavním
hygienikem Československé socialistické republiky. Pokud jsou
hygienické, popřípadě jiné zdravotní požadavky na poživatiny
stanoveny v technických normách (např. jodidace soli), musí být
dodržovány především tyto normy.
(2) Výjimky ze stanovených hygienických požadavků smějí být
povoleny jen se souhlasem orgánů hygienické služby a jen, jsou-li
pro to zvláštní mimořádné důvody.
(3) Pro výrobu a další oběh poživatin, které jsou upraveny za
účelem zvláštního způsobu výživy nebo určitého výživného účinku
(dietetické poživatiny), mohou orgány hygienické služby stanovit
podle jejich povahy zvýšené hygienické požadavky.
§ 25
(1) K výrobě a k úpravě poživatin smí se používat cizorodých
látek (např. barviv, konzervačních, aromatických a jiných přísad)
jen toho druhu, v takovém množství a za takových podmínek, které
stanoví nebo schválí hlavní hygienik Československé socialistické
republiky.
(2) Dovážené poživatiny musí vyhovovat hygienickým podmínkám
stanoveným v Československé socialistické republice.
(3) Při přepravě poživatin musí být používáno zpravidla jen
zvláštních k tomu určených dopravních a paletizačních prostředků.
§ 26
(1) Pracovníci přicházející do přímého styku s poživatinami
určenými pro širší okruh spotřebitelů nebo s předměty
bezprostředně sloužícími k přímému styku s těmito poživatinami
musí aktivně přispívat k vytváření a ochraně zdravých podmínek při
zajišťování výživy obyvatelstva, a za tím účelem osvojovat si
potřebné znalosti *).
(2) Pracovníci organizací zabývajících se nákupem, úchovou
(konzervováním), zpracováním nebo balením hub nebo jiných
přírodních plodin, pokud s těmito plodinami přímo zacházejí,
a osoby prodávající spotřebitelům takové plodiny na místech k tomu
určených jsou povinni prokázat základní znalosti takových plodin
před zkušební komisí, kterou jmenuje a odvolává krajský hygienik.
Organizace, zabývající se úchovou, zpracováním nebo balením
takových plodin jsou povinny podle povahy činnosti zaměstnávat
potřebný počet znalců těchto plodin. Ministerstvo zdravotnictví
určí, na které přírodní plodiny - kromě hub - se vztahují tato
ustanovení.
§ 27
K zajištění správné výživy obyvatelstva je třeba, nejen aby
byly dodržovány požadavky stanovené v § 24 a 26, ale též, aby se
poživatiny dostávaly obyvatelstvu ve vhodném množství a ve
správném poměru. Za tím účelem zdravotnické orgány vytyčují podle
výsledků vědeckého bádání a výzkumu zásady správné výživy pro
jednotlivé skupiny obyvatelstva, zejména podle věku, činnosti a
zdravotního stavu. Orgány a organizace, které mohou ovlivnit
skladbu výživy obyvatelstva, jsou povinny dbát těchto zásad při
výrobě a dovozu poživatin, při jejich uvádění na spotřebitelský
trh a při provozu společného stravování; jsou proto také povinny
projednávat návrhy spotřebitelských plánů s okresním,, popřípadě
krajským hygienikem.
§ 28
(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých
potravinářských objektů (závodů, skladů, prodejen a zařízení,
včetně zařízení společenského stravování) a při schvalování
celostátních typových podkladů a vzorových projektů takových
objektů je nutno vyžádat si závazný posudek orgánů hygienické
služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek
1.okresního nebo podle povahy věci krajského hygienika
a) k uvedení potravinářských závodů a zařízení do provozu,
b) ke změnám v provozu, pokud si to okresní (krajský) hygienik
vyhradí,
2.hlavního hygienika Československé socialistické republiky
a) k návrhům státních a oborových technických norem poživatin
a metodik zkoušení a posuzování jejich zdravotní nezávadnosti,
které se odchylují od základních směrnic stanovených hlavním
hygienikem Československé socialistické republiky,
b) k novým druhům strojů, přístrojů, nástrojů a jiných
zařízeních k výrobě poživatin a zavádění nových technologických
postupů ve výrobě poživatin, pokud to hlavní hygienik
Československé socialistické republiky stanovení.
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4
zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou všechna opatření
při zacházení s poživatinami, která by mohla mít vliv na jejich
zdravotní nezávadnost, popř. biologickou hodnotu, pokud nejde
o opatření podle odstavce 1.
(3) Územní, popřípadě závodní, obvodní lékaři a další lékaři
poskytující služby ve zdravotnických obvodech sledují, jak jsou
plněny hygienické požadavky v potravinářských obchodech
a v zařízeních společenského stravování.
HLAVA TŘETÍ
Péče o hygienu předmětu běžného užívání
§ 29
(1) Předměty, které při běžném užívání přicházejí do přímého
nebo nepřímého styku s lidským organismem nebo s poživatinami
(dále jen "předměty běžného užívání"), musí být zdravotně
nezávadné a musí mít takové vlastnosti a složení, aby při obvyklém
způsobu používání nemohly poškodit zdraví spotřebitelů nebo být
zdrojem jejich obtěžování, popřípadě znehodnotit poživatiny.
(2) zrušen
HLAVA ČTVRTÁ
Péče o hygienu dětí a dorostu
§ 31
Zdravé životní podmínky pro veškerou činnost a výchovu dětí
a dorostu musí být vytvářeny a chráněny tak, aby zabezpečovaly
jejich zdravý vývoj.
§ 32
(1) Aby bylo dosaženo víle vytyčeného v § 31, je nutno v péči
o děti a dorost důsledně dodržovat především ostatní ustanovení
této vyhlášky, a to s ohledem na zvláštnosti a potřeby různých
věkových skupin dětí a dorostu i zvláštnosti jejich výchovného
a vzdělávacího procesu. Na to musí dbát orgány a organizace nejen
při provozu a užívání zařízení pro kolektivy dětí a dorostu, ale
již při plánování, projektování, výstavbě, přestavbě a zřizování
takových zařízení. Jsou-li hygienické požadavky na věci a činnosti
zabezpečující zdravý vývoj dětí a dorostu promítnuty do
technických norem, je nutno především dodržovat ustanovení těchto
norem.
(2) Provoz zařízení pro děti a dorost a výchovně vzdělávací
proces musí odpovídat tělesnému a duševnímu vývoji, schopnostem,
zdravotnímu stavu a potřebám dětí a dorostu. Režim dne,za jehož
stanovení je odpovědný vedoucí zařízení, musí být upraven tak, aby
bylo zajištěno racionální střídání práce i odpočinku a střídání
různých druhů činností a aby byla zachována dostatečná doba pobytu
na čerstvém vzduchu i doba spánku. Součástí denního režimu se musí
stát tělesná výchova.
(3) Ustanovení § 29 se vztahuje v plném rozsahu na výchovné,
výukové, pracovní a tělovýchovné pomůcky a hračky.
§ 33
Osoby činné v zařízeních pro děti a dorost, zejména výchovní
pracovníci, musí být po zdravotní stránce schopni řádně vychovávat
děti a dorost a musí mít takové zdravotní znalosti, aby mohli
provádět zdravotní výchovu svěřeného kolektivu. *)
§ 34
(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých
objektů určených pro činnost a výchovu dětí a dorostu je nutno
vyžádat si závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23.
Mimo to je třeba si vyžádat závazný posudek
1. zrušen
2.hlavního hygienika Československé socialistické republiky
k návrhům
a) typových projektů a projektových norem a k návrhům státních
a oborových technických norem vybavení zařízení pro děti
a dorost,
b) státních a oborových technických norem výchovných, výukových,
pracovních a tělovýchovných pomůcek a hraček všeho druhu.
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4
zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou všechna
opatření, která by mohla mít vliv na zdravé životní podmínky pro
činnost a výchovu dětí a dorostu, pokud nejde o opatření podle
odstavce 1.
(3) Územní, popřípadě i závodní obvodní lékaři a další
lékaři, zejména lékaři pověření péčí o děti a dorost, pokud
poskytují služby ve zdravotnickém obvodu, sledují, zda jsou
dodržovány požadavky k zabezpečení zdravých životních podmínek pro
činnost a výchovu dětí a dorostu, zejména sledují hygienu
prostředí ve všech zařízeních pro děti a dorost, režim dne u dětí
a dorostu a jejich osobní hygienu.
HLAVA PÁTÁ
Péče o hygienu práce
§ 35
(1) Pracovní a pomocné místnosti, stroje a zařízení,
technologie a organizace práce, pracovní prostředí i ostatní
pracovní podmínky musí plně odpovídat přirozeným vlastnostem
pracovníků a musí je nejen chránit před škodlivými vlivy a před
nadměrným a nepřirozeným zatížením lidského organismu, ale pokud
možno i aktivně působit na zlepšení jejich zdravotního stavu
a podporovat rozvoj jejich tvůrčích schopností.
(2) Podle povahy práce a pracovního zatížení musí být
vytvářeny příznivé podmínky pro osobní hygienu pracujících, pro
jejich stravování a zásobování nápoji ve vhodných hygienických
podmínkách a pro tělesnou výchovu, zejména musí být budována
potřebná hygienická a sociální zařízení.
§ 36
(1) Tam, kde nelze zcela vyloučit škodlivé vlivy, je nutno
jejich působení snížit na nejmenší možnou míru. V žádném případě
však nesmějí být překračovány nejvyšší přípustné hodnoty
škodlivých činitelů stanovené orgány hygienické služby.
(2) Na pracovištích, na nichž dosud dočasně nelze plnit
požadavky vytyčené v odstavci 1, smí se pokračovat v práci, jen
je-li ochrana zdraví a života pracovníků dostatečně zabezpečena
jinak, například
a) ochrannými zařízeními, ochrannými oděvy a jinými osobními
ochrannými pracovními prostředky; poskytují je a udržují
v provozu a bezvadném stavu příslušné organizace na svůj náklad
podle zvláštních předpisů;
b) organizací práce a vymezením doby, po kterou pracovník smí být
vystaven působení škodlivých činitelů nebo nadměrné zátěže,
určením podmínek pro jeho práci mimo tuto dobu a stanovením
způsobů, jakými lze odstranit následky působení škodlivých
vlivů;
c) zvláštními podmínkami pro zotavení v pracovní době i po ní,
cvičením, ozařováním, inhalací, vhodnou úpravou a složením
stravy a poskytováním ochranných nápojů.
§ 37
Technické normy a návody k používání strojů, přístrojů,
nástrojů, jiných zařízení a chemických látek musí obsahovat takové
pokyny, aby při použití výrobku k určenému účelu nemohlo být
poškozeno zdraví. Stroje, přístroje, nástroje, jiná zařízení
a chemické látky, při jejichž používání by mohlo být poškozeno
zdraví pracovníků, musí být opatřeny návodem, v němž musí být
uvedena opatření k ochraně zdraví.
§ 38
(1) Zdravotní stav pracovníků musí být soustavně sledován ve
vztahu k podmínkám práce a ze zjištěných poznatků musí být
vyvozovány závěry pro úpravu těchto podmínek a pro posílení
zdravotního stavu pracovníků; za tím účelem musí být vytvářeny
potřebné materiální a organizační podmínky.
(2) Na pracovištích, na kterých je zvýšené nebezpečí
pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení
duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví, smějí být činní
pouze pracovníci, kteří se podrobili povinným preventivním
vstupním a periodickým lékařským prohlídkám; ve kterých případech
jde o taková pracoviště, stanoví zvláštní předpisy nebo orgány
hygienické služby.
(3) K provádění povinných preventivních lékařských prohlídek
musí organizace poskytnout příslušnému zdravotnickému zařízení
všechny informace o povaze práce a o pracovních podmínkách,
a zejména o výskytu škodlivin v pracovním procesu.
§ 39
Tam, kde to povaha ohrožení zdraví pracovníků vyžaduje, je
nutno vytvářet též podmínky pro zvláštní léčebně preventivní
opatření směřující ke zvýšení obranných schopností organismu, jako
je například pobyt pracovníků v nočních sanatoriích nebo ve
vhodných klimatických podmínkách, a to na náklad organizace. Tato
opatření se řídí zvláštními předpisy.
§ 40
Orgány a organizace soustavně plní požadavky stanovené
k zabezpečení zdravých podmínek a zdravého způsobu práce, a za tím
účelem také
a) soustavně kontrolují stav podmínek a způsob práce a provádějí
nebo dávají provádět všechna potřebná měření a šetření vhodnými
metodami, zejména jednotnými metodami schválenými orgány
hygienické služby,
b) hodnotí výsledky práce organizací a jednotlivců též podle
výsledků péče o zdravé pracovní podmínky a vytvářejí soustavně
podmínky pro hmotný zájem kolektivů i jednotlivců na provádění
této péče,
c) zajišťují, aby pracovníci byli poučováni o povaze a rozsahu
působení své práce a pracovního prostředí na zdraví, zajišťují
jejich výchovu a vzdělávání tak, aby ovládali potřebný způsob
ochrany před působením škodlivých činitelů,
d) zřizují a soustavně udržují zařízení první pomoci pro případ
nehody na pracovištích, a to v rozsahu odpovídajícím povaze
a stupni ohrožení, a školí pracovníky k obsluze těchto
zařízení.
§ 41
(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých
závodů, výrobních objektů a pracovišť a při typových projektech
a projektových normách staveb závodů a jiných výrobních objektů
a pracovišť je nutno si vyžádat závazný posudek orgánů hygienické
služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek
hlavního hygienika Československé socialistické republiky
a) k návrhům typů ochranných pracovních prostředků, pokud neslouží
výhradně úrazové zábraně,
b) k návrhům státních a oborových technických norem, ve kterých
jsou stanoveny požadavky na ochranu zdraví při práci, a těch
dalších technických norem, které hlavní hygienik Československé
socialistické republiky vyhradí zejména podle plánů
normalizačních prací,
c) k návrhům typů strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení
a k návrhům na zavedení nových technologických a pracovních
postupů, které mají být závazně celostátně zavedeny, pokud si
to hlavní hygienik Československé socialistické republiky
vyhradí zejména podle plánu technického rozvoje,
d) k dovozu strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení, pokud
si to hlavní hygienik Československé socialistické republiky
vyhradí zejména podle seznamů dováženého zboží.
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4
zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou zejména opatření
při zavedení nebo změně výroby, technologie, pracovního postupu,
materiálů nebo netypových ochranných prostředků, pokud nejde
o opatření podle odstavce 1.
§ 42
(1) V určených závodech, pro které nejsou zřízeny závodní
zdravotnické obvody, sledují hygienický stav jednotlivých
pracovišť a hygienických zařízení územní obvodní lékaři
s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu.
(2) V závodech, pro které jsou zřízeny závodní obvody,
závodní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků
obvodu
a) sledují soustavně hygienický stav jednotlivých pracovišť
a hygienických zařízení, zejména kontrolují, jak jsou plněna
opatření uložená k odstranění nedostatků v péči o hygienu práce
orgány hygienické služby,
b) spolupracují s vedením pracovišť a odborovou organizací na
závodě při sestavování seznamu pracovišť uvedených v § 38 odst.
2 a pracovníků na nich pracujících,
c) spolupracují s vedením závodu, odborovou organizací na závodě
a odbornými pracovníky hygienické služby při zjišťování příčin
nemocí z povolání a nemocí spoluzaviněných nepříznivými
pracovními podmínkami,
d) provádějí rozbory nemocnosti a sledují zdravotní stav
pracujících z hlediska vlivu pracovních podmínek na jejich
zdraví,
e) sledují vhodnost pracovního zařazení a pracovních podmínek
osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvláštní péči,
f) zúčastní se přípravy plánů na ozdravění pracovišť a jejich
kontroly.
(3) Obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve
zdravotnickém obvodu upozorňují vedení závodů a podle okolností
též orgány hygienické služby na zjištěné závady a nedostatky.
HLAVA ŠESTÁ
Hygienický dozor
a vydávání závazných pokynů
§ 43
(1) Orgány hygienické služby dozírají na plnění požadavků
stanovených k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
a dávají závazné pokyny podle § 71 a75 zákona.
(2) Územní i závodní obvodní lékaři a další lékaři
poskytující služby ve zdravotnickém obvodu mohou učinit opatření
podle § 16 odst. 2 zákona při výkonu své činnosti stanovené
v § 23 odst. 4, § 28 odst. 3, § 34 odst. 3 a § 42 odst. 3.
ČÁST TŘETÍ
HLAVA PRVNÍ
Zabezpečení hygienických úkolu
organizacemi
§ 44
(1) Za vytváření a ochranu zdravých životních podmínek
v organizacích odpovídají jejich vedoucí, kteří také pro ně
soustavně zajišťují technické a hospodářské podmínky, jakož
i vedoucí jednotlivých závodů, provozoven a pracovišť.
(2) Péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je
nedílnou součástí pracovního procesu a hospodářského plánování.
Proto vedoucí organizací musí pečovat o sestavování ročních plánů
ozdravných opatření, včetně zajištění prostředků na zvyšování
hygienické úrovně provozu, a nejméně dvakrát za rok kontrolovat
jejich plnění, tak aby výsledků kontroly mohlo být využito při
ročních komplexních rozborech hospodaření.
§ 45
(1) V ústředních orgánech, v jejichž oboru působnosti jsou
organizace, které mohou svojí činností podstatně ovlivnit
vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, jsou ustanovováni
odborní pracovníci pro zabezpečování hygienických úkolů v těchto
organizacích.
(2) Vedoucí pracovníci na všech stupních řízení jsou
odpovědni za hygienický stav závodu (provozovny, pracoviště)
a provozu v něm. Vedoucí organizací mohou v těch závodech,
provozovnách a pracovištích, které svou činností podstatně
ovlivňují vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, zejména
v závodech, provozovnách a pracovištích, kde se vyrábějí,
zpracovávají, prodávají (podávají) poživatiny, popřípadě ve vedení
organizace ustanovit odborné pracovníky, aby jim pomáhali při
zabezpečení hygienických úkolů. Vedoucí organizací jsou povinni
kontrolovat, jak podřízení vedoucí pracovníci, popřípadě
ustanovení odborní pracovníci plní tyto své úkoly.
(3) Odborní pracovníci uvedení v předcházejících odstavcích,
a pokud nejsou ustanoveni, vedoucí pracovníci sami jsou povinni
podrobit se školení. Školení pořádá organizace v dohodě s orgány
hygienické služby; tyto orgány odpovídají za odbornou náplň
a úroveň školení.
HLAVA DRUHÁ
Účast pracujících při usměrňování péče
o vytváření a ochranu zdravých
životních podmínek
§ 47
Péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek se
opírá významnou měrou o dobrovolnou součinnost a pomoc všech
občanů a dobrovolných společenských organizací, zejména
Revolučního odborového hnutí, Československého červeného kříže
a Československého svazu mládeže.
§ 48
(1) Aktivní účast občanů na plnění základních úkolů při
vytváření a ochraně zdravých životních podmínek zajišťuje se
prostřednictvím zdravotnických útvarů Československého červeného
kříže, především zdravotnických hlídek jako dobrovolných pomocníků
národních výborů, Revolučního odborového hnutí, orgánů hygienické
služby a obvodních lékařů.
(2) Zdravotnické hlídky Československého červeného kříže
a) seznamují se s hygienickými poměry ve svém působišti,
b) soustavně sledují, jak se v jejich působišti plní hygienické
požadavky a úkoly vyplývající z předpisů nebo z opatření orgánů
a pracovníků hygienické služby a ostatních zdravotnických
pracovníků,
c) působí příkladem, poučováním a přesvědčováním k dobrovolnému
odstraňování hygienických závad,
d) získávají obyvatelstvo k provádění hygienických opatření.
(3) Vedoucí zdravotnických útvarů Československého červeného
kříže upozorňují místní (městský) národní výbor, orgány
Revolučního odborového hnutí nebo obvodní lékaře na závady, které
nebyly odstraněny, a přijímají od obvodních lékařů pokyny pro
další postup, projednávají v širším kolektivu pracujících nebo na
hovorech s občany pořádaných národními výbory a Revolučním
odborovým hnutím závady, jejichž odstranění závisí především na
součinnosti Československého červeného kříže, a podávají
pravidelně zprávy o činnosti svých útvarů obvodním lékařům.
(4) Dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže
jsou oprávněni vykonávat hygienickou kontrolu v zařízeních služeb
obyvatelstvu ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem,
vykáží-li se zvláštním průkazem potvrzeným místním (městským)
národním výborem.
ČÁST ČTVRTÁ
Opatření národních výborů na ochranu zdravých
životních podmínek
§ 49
(1) Za účelem ozdravění dosavadních sídlišť a závodů
a odstranění jednotlivých zdrojů znečištění, u kterých tak nelze
učinit jednorázově a v krátké době, dbají národní výbory o to, aby
organizace vypracovaly plány ozdravných opatření, zajišťují podle
potřeby jejich koordinaci a dozírají na jejich důsledné
dodržování.
(2) Plány ozdravných opatření i jednotlivé případy
odstraňování nedostatků v ochraně zdravých životních podmínek,
pokud mají širší hospodářský význam, projedná národní výbor ve
spolupráci se zúčastněnými organizacemi. Nedojde-li k dohodě
o odstranění nedostatků, je národní výbor oprávněn ukládat
organizacím i jednotlivcům opatření k nápravě.
§ 50
Nestačí-li ostatní opatření k odstranění závad při vytváření
a ochraně zdravých životních podmínek, jsou národní výbory
oprávněny učinit opatření podle § 7 odst. 1 zákona, a to zpravidla
na návrh orgán hygienické služby, místní národní výbor na návrh
obvodního lékaře. O příslušnosti orgánů hygienické služby k podání
návrhů na tato opatření platí obdobně ustanovení o příslušnosti
těchto orgánů k vydávání závazných posudků.
ČÁST PÁTÁ
§ 51
Náklady, náhrada škody a příspěvky
(1) Náklady na vyšetřování a zkoumání v souvislosti
s usměrňováním péče o vytváření a ochranu zdravých životních
podmínek nese stát. Byly-li však tímto vyšetřováním nebo zkoumáním
zjištěny hygienické závady, může orgán hygienické služby tomu,
jehož osoby nebo věci se vyšetřování nebo zkoumání týká, uložit
plnou nebo částečnou náhradu nákladů; náhrada nákladů se uloží
zejména tehdy, byly-li závady zaviněny nebo bylo-li nutno opakovat
vyšetřování nebo zkoumání proto, že závady nebyly ve stanovené
lhůtě odstraněny. Za vzorky odebrané pro účely tohoto vyšetřování
nebo zkoumání se náhrada neposkytuje.
(2) Náklady na opatření k vytváření a ochraně zdravých
životních podmínek nese ten, jehož osoby nebo věci se opatření
týká.
(3 Okresní národní výbor nebo jím pověřený městský národní
výbor může rozhodnout, že
a) stát ponese určité náklady na ozdravění vzduchu, vody nebo
půdy, pokud závady, o jejichž odstranění jde, nejsou přímo
zaviněny určitými organizacemi nebo osobami,
b) ze státních prostředků se poskytne příspěvek na úhradu nákladů
k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, které má
nést jednotlivec, nebo příspěvek, došlo-li provedením opatření
k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek nařízených
podle zákona nebo předpisů vydaných podle něho k poškození
věci. Příspěvek se neposkytne, neznamená-li úhrada nákladů pro
toho, kdo má náklady nést, vzhledem k jeho osobním a majetkovým
poměrům zvláště citelnou újmu.
ČÁST ŠESTÁ
Společná a závěrečná ustanovení *)
§ 52
(1) Ustanovení této vyhlášky vztahující se na předměty
běžného užívání se vztahují obdobně na tabák a tabákové výrobky.
(2) Léčiva se nepovažují za poživatiny, zdravotnické potřeby
se nepovažují za předměty běžného užívání (§ 20 a 61 zákona).
§ 53
Orgány hygienické služby postupují při provádění této
vyhlášky podle ustanovení § 79 odst. 3 zákona; to se týká zejména
jejich spolupráce
s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností
a ochranou zdraví při práci,
s orgány vodohospodářskými,
s odborně způsobilými pracovníky veterinární služby,
se zemědělskými a lesnickými orgány,
s orgány státní báňské správy,
s orgány územního plánování a se stavebními úřady,
s orgány státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekce,
s orgány ochrany přírody.
§ 54
Zrušují se
1. vyhláška č. 586/1950 Ú.l. (578/1950 Ú. v.), o zdravotních
opatřeních při oběhu jedlých hub a výrobků z hub,
2. vyhláška č. 146/1953 Ú. l. (182/1953 Ú. v.), o nákladech,
náhradě škody a podporách v oboru hygienické a protiepidemické
péče,
3. vyhláška č. 175/1954 Ú. l. (200/1954 Ú. v.), o udržování
čistoty výčepního zařízení v závodech společného stravování,
4. vyhláška č. 23/1958 Ú. l. (23/1958 Ú. v.), o účasti pracujících
na úkolech hygienické a protiepidemické péče,
5. směrnice ministerstva zdravotnictví o sanitační službě
v potravinářských závodech, poř. č. 27/1962 Sb. Hygienické
předpisy.
Ministr:
Plojhar v. r.
*) Směrnice ministerstev zdravotnictví a zemědělství, lesního
a vodního hospodářství poř. č. 24/1960 Sb. Hygienické předpisy,
o nejvyšších přípustných koncentracích škodlivin v ovzduší.
*) ČSN 83 0611
*) § 6 odst. 6 zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování
*) Na tyto pracovníky se vztahují předpisy o lékařských
prohlídkách pracovníků vykonávajících činnosti epidemiologicky
závažné - vyhláška č. 46/1946 Sb., o opatřeních proti přenosným
nemocem.
*) Na osoby činné v zařízeních pro děti předškolního věku
a v mimoškolních výchovných zařízeních, včetně pionýrských
táborů, se vztahují předpisy o lékařských prohlídkách
pracovníků vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné
(vyhláška č. 46/1966 Sb.).
*) Působnost orgánů Slovenské národní rady při plnění úkolů
vyplývajících z této vyhlášky určí zákon Slovenské národní rady
vydaný podle § 73 zákona č. 20/1966 Sb.