208/1997 Sb.
ZÁKON
ze dne 31. července 1997,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb.,
zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb.,
zákona č. 133/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 1 zní:
"(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním
a) dodání zboží a převod nemovitostí, při kterém dochází ke změně
vlastnického práva nebo práva hospodaření,
b) poskytování služeb
uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1) a to i v případě, že se
jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že
je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.".2. § 2 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 1a), 1b), 1c), 1d) a 1e)
se vypouští.
3. V § 2 dosavadním odstavci 4 písm. a) a b) znějí:
"a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda;
za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry, pokud tento
zákon nestanoví jinak,
b) službami všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo
převodem nemovitosti, a převod nebo využití práv,".
4. V § 2 dosavadním odstavci 4 písm. l) se na konci připojují
tato slova: "pokud zákon nestanoví jinak,".
5. V § 2 dosavadním odstavci 4 písm. o) se slova "popřípadě pro
vnitropodnikovou spotřebu plátce podléhající dani" nahrazují slovy
"pokud tento zákon nestanoví jinak".
6. V § 2 dosavadním odstavci 4 se na konci písmene t) tečka
nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u), v), w) a x), která
znějí:
"u) zásilkovým prodejem prodej zboží, při kterém prodávající zašle
zboží kupujícímu na dobírku, s výjimkou prodeje podle kupní
smlouvy podle obchodního zákoníku,
v) dovozem zboží vstup zboží do tuzemska,
w) vývozem zboží výstup zboží z tuzemska,
x) hlavní činností subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za
účelem podnikání, činnosti, k nimž byly založeny nebo
zřízeny.".
7. V § 2 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 2.
8. V § 2a odst. 2 písm. b) se za slovo "podle" vkládá slovo
"směnného" a slovo "střed" se vypouští.
9. V § 2a odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno c), které zní:
"c) materializované cenné papíry v okamžiku jejich dodání výrobcem
emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem.".
10. V § 5 odst. 2 v poslední větě se slova "se v případě podle
odstavce 4 zaregistruje" nahrazují slovy "je zaregistrován".
11. V § 5 odst. 5 v první větě se slova "nakoupeného nebo
vloženého" nahrazují slovem "pořízeného" a slova "nakoupených nebo
vložených" se nahrazují slovem "pořízených".
12. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně
poznámky č. 3e) zní:
"(6) Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je
jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To
neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu3e)
pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně
nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne
úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni
následujícímu po dni úmrtí plátce. Obdobně se postupuje v případě
úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d)
obchodního zákoníku.
3e) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.".
13. § 5 dosavadní odstavec 6 zní:
"(6) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna
uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze zůstatkové ceny
pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního
předpisu3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního
předpisu3c) ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.
Odpočet daně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného
nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti osvědčení o registraci.
Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných
lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu podle § 19 odst. 4.
Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, popřípadě
doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok
se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni
účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se
vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto
odstavce se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní
činností.".
14. § 5 dosavadní odstavec 9 zní:
"(9) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6,
8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se
stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat
nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení
registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.".
15. V § 5 se dosavadní odstavce 6 až 9 označují jako odstavce
7 až 10.
16. § 6 včetně poznámek č. 4) a 5) zní:
"§ 6
Osoby mající zvláštní vztah k plátci
(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely
tohoto zákona považují
a) osoby, které jsou ekonomicky nebo personálně spojené s plátcem,
b) osoby, které jsou v pracovněprávním4) nebo v jiném obdobném
vztahu k plátci,
c) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy
o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy.
(2) Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí,
jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení,
kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické
nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.5) Účastí na
kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na
základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.
4) § 27 a násl. zákoníku práce.
5) § 116 občanského zákoníku.".
17. V § 7 odst. 1 se slovo "naturálního" nahrazuje slovem
"nepeněžitého".
18. V § 7 odst. 2 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se nové písmeno f), které zní:
"f) činnosti prováděné subjekty v rámci jejich hlavní činnosti,
které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.".
19. § 7 odst. 3 zní:
"(3) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje
za zdanitelné plnění pouze při vložení do právnické osoby, která
není plátcem, pokud vkladatel při nabytí takového majetku uplatnil
odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně
nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.".
20. § 7 se doplňuje odstavci 4 a 5, které včetně poznámek č.
5a), 5b), 5c), 5d), 5e) a 5f) znějí:
"(4) Vydání vypořádacího podílu5a) v nepeněžité podobě nebo
podílu na likvidačním zůstatku5b) v nepeněžité podobě se považuje
za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně
nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.
(5) Zdanitelným plněním není
a) převod pozemků,
b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady
podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
c) bezúplatné poskytnutí reklamního a propagačního předmětu, jehož
vstupní cena5c) bez daně nepřesahuje 200 Kč, kromě zboží, které
je předmětem spotřební daně,
d) prodej a pronájem majetku, který není součástí obchodního
majetku plátce,
e) prodej osobního automobilu, při jehož pořízení nebyl uplatněn
nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud prodejní cena
nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
f) prodej osobního automobilu pořízeného formou finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena
nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého
byl osobní automobil pořízen,
g) prodej osobního automobilu pořízeného od osoby, pro níž jeho
prodej nebyl zdanitelným plněním, a prodej osobního automobilu
plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle
§ 5, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu,
h) prodej vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok
na odpočet podle § 19 odst. 4,
i) bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení
nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 3,
j) bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je
uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi
subjektem, kterému banka poskytla úvěr, a touto bankou; stejně
se posuzuje i bezúplatný zpětný převod vlastnického práva
k téže movité věci mezi bankou a subjektem, kterému byl
poskytnut úvěr, po splacení úvěru,
k) výpůjčka5d) movité věci, poskytne-li ji banka vypůjčiteli
v souvislosti s převodem vlastnického práva podle písmene j),
l) převod obchodního podílu,5e) případně převod členství
v družstvu,5f)
m) postoupení pohledávky, pokud zákon nestanoví jinak.
5a) § 61 a 233 obchodního zákoníku.
5b) § 61 a 259 obchodního zákoníku.
5c) § 29 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5d) § 659 občanského zákoníku.
5e) § 114 a násl. obchodního zákoníku.
5f) § 227 a násl. obchodního zákoníku.".
21. V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo "zúčtování" nahrazuje slovem
"vyúčtování".
22. V § 9 odst. 1 písm. c) se slova "při prodeji zboží formou
zásilkového prodeje6a)" nahrazují slovy "při zásilkovém prodeji
zboží".
23. V § 9 odst. 1 písm. e) se za slova "dnem jejich poskytnutí
nebo zaplacení" vkládají tato slova: "nebo vystavení daňového
dokladu".
24. V § 9 odst. 1 písm. f) se za slovo "dílo" vkládají slova
"nebo jeho dílčí části" a slova "pokud se jedná o postupný převod
a využití práv, dnem uvedeným ve smlouvě," se vypouštějí.
25. § 9 odst. 1 písm. i) zní:
"i) při převodu nebo využití práv dnem uvedeným ve smlouvě, ke
kterému dochází k převodu nebo využití práv".
26. V § 9 odst. 3 se ve třetí větě vypouštějí slova "s výjimkou
dílčího plnění uskutečněného podle smlouvy o dílo" a za třetí větu
se vkládá tato věta: "I v případě dílčích plnění uskutečněných
podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za
uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f).".
27. V § 12 odst. 2 písm. a) se za slova "obchodní jméno, sídlo"
vkládají tato slova: "nebo místo podnikání".
28. V § 12 odst. 2 písm. c) se za slova "obchodní jméno, sídlo"
vkládají tato slova: "nebo místo podnikání".
29. § 12 odst. 2 písm. j) zní:
"j) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se
jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit
daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,".
30. § 12 odst. 5 písm. i) zní:
"i) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se
jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit
daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,".
31. V § 12 odst. 9 se v první větě za slovy "za hotové" vkládají
slova " , prostřednictvím platební karty nebo šekem" a poslední
dvě věty se vypouštějí.
32. § 12 odst. 10 zní:
"(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro
kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový
doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat
nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém
uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále
obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje,
cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento
doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění
zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud
však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje
vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění
poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.".
33. V § 14 odst. 9 se v první větě slova "zlata ve slitcích nebo
mincích" nahrazují slovy "světově obchodovatelných slitků zlata,
zlatých mincí".
34. § 14 odst. 14 zní:
"(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od
osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném
stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi
prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo
nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické
zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte
podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je
nula. Tento postup se uplatní také
a) při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za
účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu,
b) v případech, kdy plátce prodá osobní automobil, při jehož koupi
neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, za cenu,
která převýší vstupní cenu,5c)
c) při prodeji osobního automobilu pořízeného formou finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena
převyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl
pořízen, a při prodeji osobního automobilu pořízeného od osoby,
která není plátcem, pokud prodejní cena převyšuje vstupní
cenu.".
35. V § 14 odst. 16 v první větě se za slovo "daň" připojují
tato slova: "na výstupu".
36. § 15 zní:
"§ 15
Oprava základu daně
(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně
a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b) při snížení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích
a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,
c) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci
sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci
kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za
následek snížení daňové povinnosti.
(2) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně
a) při zvýšení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích
a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,
b) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci
sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci
kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za
následek zvýšení daňové povinnosti.
(3) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za
samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím
období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2
provedena.
(4) Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3
provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle
§ 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odstavce
2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle
§ 12 odst. 5 s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod
opravy.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce,
který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního
plnění.".
37. V § 15a odst. 2 písm. c) se za slovo "daně" připojují tato
slova: "zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou
i v haléřích".
38. V § 15a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Opravný
daňový doklad nelze vystavit po uplynutí tří let od konce
zdaňovacího období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.".
39. V § 16 odst. 1 se za slova "tepelné energie" vkládají tato
slova: " , která se zařazuje do podpoložek celního sazebníku podle
nosičů,".
40. V § 16 odst. 6 se slova "převodu a využití práv se uplatňuje
snížená sazba; u" vypouštějí.
41. § 17 odst. 4 se vypouští.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
42. § 19 odst. 1 zní:
"(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud jím přijatá
zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem použije k dosažení
obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo
výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon
nestanoví jinak.".
43. § 19 odst. 2 včetně poznámek č. 16a) a 16d) zní:
"(2) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem
zaúčtovaným podle zvláštního předpisu,16a) případně evidovaným
podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má
všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven
plátcem daně. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti
daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního
předpisu.16d) Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém
přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné
plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let
od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné
plnění, pokud zákon nestanoví jinak.
16a) § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.
16d) § 31 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
44. § 19 odst. 7 a 8 znějí:
"(7) Při použití služebního osobního automobilu pro osobní
potřebu nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot
určených pro osobní potřebu. Pokud již u těchto pohonných hmot
nárok na odpočet uplatnil, je povinen vystavit doklad o použití
a uplatnit daň na výstupu.
(8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných
plnění použitých k dosažení příjmů nebo výnosů z pronájmu
nemovitosti nebo její části včetně bytu, která není součástí
obchodního majetku plátce, jakož i u všech přijatých zdanitelných
plnění, která se nevztahují k podnikání a k obchodnímu majetku.
Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě
provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.".
45. § 20 odst. 1 zní:
"(1) Má-li plátce příjmy nebo výnosy nejen za svá uskutečněná
zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za
zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na
odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně,
pokud zákon nestanoví jinak. Poměrná část odpočtu daně se určí
jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období
a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli
je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž
vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez
daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet
daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona
s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci
2. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa.
Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle
§ 25, s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených
v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za všechna
zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně je nulový nebo
záporný, potom je koeficient nula.".
46. V § 20 odst. 2 se za slova "se nezapočítává" vkládají tato
slova: "cena bez daně při převodu cenných papírů, který je
osvobozen od daně podle § 28 odst. 2 písm. b)," a na konci se
připojuje tato věta: "Do součtu jmenovatele koeficientu se
nezapočítávají příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou
zdanitelná.".
47. V § 20 odst. 3 se za slovo "příspěvky" vkládají slova
"včetně členských příspěvků" a slova "tržby z hlavní činnosti" se
vypouštějí.
48. V § 20 odst. 6 se slova "součtem uplatněných nároků na
odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku a vypočteným nárokem
na odpočet z údajů za celý rok" nahrazují slovy "vypočteným
nárokem na odpočet z údajů za celý rok a součtem uplatněných
nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku"
a v poslední větě se za slova "od 1. ledna" vkládají tato slova:
"roku předcházejícího".
49. V § 20 odst. 6 se na konci připojuje tato věta: "Vypořádání
se neprovádí v případech, kdy plátce nebo právní nástupce není
povinen odvést daň podle § 5 odst. 6 a 9.".
50. § 20 odst. 7 zní:
"(7) Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných
zdanitelných plnění za zdaňovací období tří předcházejících
kalendářních roků. Při propočtu opravy vypořádání použije vždy
nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav
vztahujících se k opravovanému roku a tuto opravu vypořádání
provede k opravovanému zdaňovacímu období. U jiných roků použije
poslední vypočtený koeficient roku, kterého se oprava týká.".
51. V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná
subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,
v rámci hlavní činnosti (§ 35a).".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
52. § 25 nově označený odstavec 3 zní:
"(3) Má-li plátce příjmy a výnosy za zdanitelná plnění
osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění
nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví
jinak.".
53. § 28 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 22a) zní:
"b) převod cenných papírů s výjimkou převodu uskutečněného
obchodníkem s cennými papíry podle zvláštního předpisu,22a)
22a) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,
ve znění pozdějších předpisů.".
54. V § 28 odst. 2 písm. h) bodu 3 se za slovo "papíry"
připojují tato slova: "s výjimkou převodu cenných papírů podle
písmene b)".
55. § 28 odst. 4 písm. d) zní:
"d) obchodníci s cennými papíry,".
56. V § 28 odst. 5 se slova "10 %" nahrazují slovy "20 %"
a slova "anebo částku 10 000 000 Kč" se vypouštějí.
57. V § 32 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: "Od daně je
osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému
využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno
též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi
včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního
předpisu13) do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského
a chirurgického zařízení).".
58. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně poznámek č. 39a)
a 39b) zní:
"§ 35a
Zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti
subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny
za účelem podnikání
Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci
hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za
účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního fondu tržní
regulace v zemědělství39a) prodej zemědělských a potravinářských
výrobků a u Správy státních hmotných rezerv39b) prodej státních
hmotných rezerv.
39a) Zákon ČNR č. 472/1992 Sb.
39b) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných
rezerv.".
59. V § 36 odst. 2 ve druhé větě se za slovo "Plátce" vkládají
tato slova: " , jehož obrat za předcházející kalendářní rok
přesáhl 2 000 000 Kč,".
60. § 37 včetně poznámek č. 40) a 40b) zní:
"§ 37
Daňové přiznání a splatnost daně
Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat
daňové přiznání,40) a to i v případě, že mu nevznikla daňová
povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání
daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43,
u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,40b)
a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve
lhůtě stanovené v § 48.
40) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
40b) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
61. § 38 se vypouští.
62. V § 38a odst. 1 se poslední věta vypouští.
63. § 38a odst. 2 zní:
"(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit
v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.".
64. § 38a odst. 3 včetně poznámky č. 40c) zní:
"(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou
povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě
stanovené zvláštním předpisem.40c)
40c) § 47 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
65. V § 38a odst. 4 se druhá věta nahrazuje těmito větami:
"V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací
období roku již vypořádaného se pro opravu odpočtu použije nově
vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný
rok. Současně s předkládanou opravou je plátce povinen provést
opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7
a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému
zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.".
66. § 39 odst. 2 zní:
"(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud
tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě
následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své
povinnosti vyplývající z tohoto zákona.".
67. § 39 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný
účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní
moci rozhodnutí o zrušení registrace.".
68. V § 40 odst. 2 se slova "podle zvláštního předpisu,40e) a to
za dobu, po kterou nebyla vyrovnána" nahrazují slovy "ve výši 0,1
% z částky odpovídající dříve uplatněnému odpočtu daně nebo
později uplatněné dani na výstupu za každý den, po který nebyla
splněna".
69. § 43 odst. 1 včetně poznámky č. 44a) zní:
"(1) Dani podléhá dovezené zboží a české zboží,44a) které je
plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném
celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým
vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska. Daň
u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se
jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.
44a) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.".
70. § 43 odst. 2 zní:
"(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku
celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný
režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.".
71. § 43 odst. 3 zní:
"(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud
dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění,
případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou
zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet
daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání
za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do
příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při
dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje
plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad.
Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce
zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného
režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů
uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou
dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného
použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do
zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.".
72. § 43 odst. 4 včetně poznámky č. 42) zní:
"(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění
zboží do volného oběhu41) nebo ukončení režimu dočasného
použití42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.42)
Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle
§ 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění
zboží do volného oběhu.
42) § 104 a 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.".
73. § 43 odst. 5 zní:
"(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj
vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev
a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány
a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad
nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží
vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je
osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních
preferencí.45)".
74. § 43 odst. 6 včetně poznámek č. 47a) a 47f) zní:
"(6) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého
zástupce47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat
zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo
příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý
zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která
má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí
obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním
předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.
47a) § 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
47f) Příloha č. 7 k vyhlášce Ministerstva financí č. 92/1993 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.".
75. § 43 odst. 7 zní:
"(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle
odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem
rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu41) nebo rozhodnutí
o ukončení režimu dočasného použití42a) vydané na tiskopisu
písemného celního prohlášení.42)".
76. V § 44 odst. 1 se slova " , písm. a) a b)" vypouštějí.
77. § 44 odst. 2 zní:
"(2) Základem daně u českého zboží, které je po umístění ve
svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, kde zboží
prošlo zpracovatelskými operacemi,47b) vráceno zpět do tuzemska,
je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, jako by se
jednalo o propuštění zušlechtěného zboží do volného oběhu.".
78. § 44 odst. 3 zní:
"(3) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu se daň
vypočítá jako součin základu daně podle odstavce 1 a koeficientu,
který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně
a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé
koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu
pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným
s výpočtem cla.47c)".
79. V § 44 odst. 4 se slova "uvedeného v § 43 odst. 1 písm. d)"
nahrazují slovy "propuštěného do režimu dočasného použití".
80. § 44 odst. 5 zní:
"(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu
volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při
propuštění zboží do režimu volného oběhu.".
81. § 45 odst. 2 zní:
"(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li
zboží propuštěno do režimu vývozu,48a) do režimu pasivního
zušlechťovacího styku,42) vystoupilo do zahraničí a na daňovém
dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup z tuzemska nebo
umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného
celního pásma.".
82. § 45 odst. 3 zní:
"(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí
o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího
styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení42) nebo
rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na
tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením
umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního
skladu.".
83. § 45 odst. 4 zní:
"(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého
zástupce47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na
výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím
ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do
zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový
doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu
uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení
stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou
o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým
zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem
rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise
písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem
samostatně na každou zastoupenou osobu.".
84. V § 45 se odstavce 6 až 9 vypouštějí.
85. Za § 45 se vkládají nové § 45a až 45d, které včetně nadpisu
a poznámek č. 48c), 48d), 48e), 48f) a 48g) znějí:
"Vracení daně
§ 45a
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou požívající výsad
a imunit48) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána, (dále jen "osoba požívající výsad a imunit")
a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou
republiku jako orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
d) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické
mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro
Českou republiku, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
e) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý
pobyt, není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen
k výkonu svých úředních funkcí v České republice,
f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud
dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je
registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(2) Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená
v cenách zboží a služeb (dále jen "zaplacená daň"). Zaplacená daň
se vrací maximálně do výše
a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) 3 000 000 Kč,
b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) 500 000 Kč,
c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d) až f) 100 000 Kč.
(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na
vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového
poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.
(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká nejdříve ve
zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a zaniká
uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který
následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení
zaplacené daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se
prokazuje daňovým dokladem podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo
dokladem o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem.
Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující
zdanitelné plnění povinen uvést
a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,
b) své daňové identifikační číslo,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
e) sazbu daně,
f) výši daně.
(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad
a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává příslušnému
finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení
zdaňovacího období a nejpozději uplynutím posledního dne prvního
měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve
kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba
požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok
na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období
nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit
uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob
požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e)
a f) kalendářní čtvrtletí.
(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního
orgánu pro podání daňového přiznání osob požívajících výsad
a imunit stanoví takto:
a) diplomatické a zvláštní mise a konzulární úřady, které mají
sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu
orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,
b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů
uvedených v písmenu a) včetně jejich rodinných příslušníků,
podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému
podle sídla orgánů uvedených v písmenu a),
c) mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podávají
daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle
jejich sídla v České republice,
d) úředníci mezinárodní organizace uvedení v odstavci 1 písm. d)
včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání
finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště
v České republice,
e) diplomatické a konzulární úřady, které nemají sídlo v České
republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu
1,
f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů
uvedených v písmenu e) včetně jejich rodinných příslušníků,
podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.
(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek,
vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do 30 dnů ode
dne následujícího po jejím vyměření.
(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním
úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto
diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím
státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, které podle
odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené
daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho
státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí
a konzulárních úřadů nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí
potvrdí zajištění principu vzájemnosti v předloženém daňovém
přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající
výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e).
§ 45b
(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na
její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně
v prodejnách Duty/tax free fyzické osobě při přestupu státních
hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních
letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení
k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel
zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za
ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.
(2) Žádost o povolení musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště žadatele,
b) daňové identifikační číslo žadatele,
c) osvědčení o registraci k dani z přidané hodnoty,
d) označení místa, kde se prodejna nachází,
e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na
silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru
mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu
zboží do zahraničí,
f) souhlas správy letišť s umístěním prodejny v tranzitním
prostoru mezinárodních letišť,
g) souhlas správy letišť s prodejem zboží na palubách letadel
zahraničních linek.
(3) Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že
a) žadatel je registrován jako plátce daně,
b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny
na silničních celních přechodech,
c) je vydán souhlas správy letišť s umístěním prodejny
v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo prodejem zboží
na palubách letadel zahraničních linek.
(4) Prodej zboží za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám
při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax
free na silničních celních přechodech prodávající prodá zboží za
ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu,
v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru českých
mezinárodních letišť prodávající prodá zboží za ceny bez daně po
předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.
(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží
prodávaného za ceny bez daně.
(6) Ministerstvo financí udělené povolení odejme
a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,
b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky
uvedené v povolení.
(7) Na zboží umístěné v prodejnách Duty/tax free se pohlíží jako
na zboží vyvezené.48a) Zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free,
které je cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při
dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla.48c)
§ 45c
(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční
pomoci, kterou je Česká republika vázána, ustanovení, že
zahraniční pomoc bude osvobozena od daně nebo že z prostředků
zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou
daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen "vrácení
daně").
(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1,
uplatní nárok podáním žádosti, která musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo, popř. jméno, příjmení a bydliště
žadatele,
b) daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele,
c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o nákupu
zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem,
d) doklad o zaplacení daně,
e) potvrzení vydané Ministerstvem financí, případně subjektem,
který má oprávnění Ministerstva financí, o zařazení nakoupeného
zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční
pomoci a o původu finančních prostředků.
V žádosti, kterou podává zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku
sídlo ani bydliště, (dále jen "zahraniční osoba"), nemusí být
uvedeno daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.(3) Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující
zdanitelné plnění povinen uvést
a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,
b) své daňové identifikační číslo,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
e) sazbu daně,
f) výši daně.
(4) Osoba, která má nárok na vrácení daně, podává žádost místně
příslušnému finančnímu úřadu s výjimkou zahraniční osoby,48d)
která předloží žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.
(5) Osoba, která žádá o vrácení daně podle odstavce 1, má pro
tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se
registrovat jako daňový subjekt.
(6) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 12 měsíců od
konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění
uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 12 měsíců od
konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění
uskutečnilo, nárok zaniká.
(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek,
vrátí se osobě podle odstavce 1 bez žádosti do 30 dnů ode dne
následujícího po jejím vyměření.
(8) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců
1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na
vstupu v daňovém přiznání.
(9) Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého
uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, je povinna
odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně,
a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží
prodala.
§ 45d
(1) Právnická osoba se sídlem v zahraničí, která není oprávněna
podnikat na území České republiky,48e) (dále jen "zahraniční
právnická osoba") může uplatnit nárok na vrácení daně za vybrané
druhy zboží a služeb nakoupené v České republice, jestliže tak
stanoví dvoustranná mezistátní smlouva, kterou je Česká republika
vázána, v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou.
(2) Vybranými druhy zboží a služeb podle odstavce 1 se rozumí:
a) maziva a další náplně pro provoz motorových vozidel s výjimkou
pohonných hmot,
b) motorová nafta a bionafta,48f)
c) opravy dopravních prostředků, jejich náhradní díly
a příslušenství,
d) odtažení dopravních prostředků,
e) služby související s pořádáním výstav, veletrhů a kongresů,
včetně pronájmu vystavovací plochy,
f) záruční opravy.
(3) Zahraniční právnická osoba, které vznikl nárok na vrácení
daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez
povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.
(4) Nárok na vrácení daně může zahraniční právnická osoba
uplatnit podáním žádosti o vrácení daně, která se podává
Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu. Žádost
zahraniční právnické osoby o vrácení daně předkládá Finančnímu
úřadu pro Prahu 1 pouze právnická osoba, která má sídlo na území
České republiky, nebo fyzická osoba, která má bydliště na území
České republiky, které jsou zahraniční právnickou osobou zmocněny
k jejímu zastupování. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené
písemně zahraniční právnickou osobou. Žádost o vrácení daně musí
být doložena originálními daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm.
q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí služby, které byly
vystaveny plátcem, a plnou mocí k zastupování zahraniční právnické
osoby. Na doklad o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující
zdanitelné plnění povinen uvést:
a) své obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo,
b) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
c) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
d) sazbu daně,
e) výši daně.
(5) Žádat o vrácení daně lze za období kalendářního čtvrtletí
nebo kalendářního roku. Nárok na vrácení daně vzniká podáním
žádosti o její vrácení. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí
kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže
částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má
být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč,
lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního
roku. Žádost o vrácení daně lze podat nejpozději do 30. června
následujícího roku, jinak nárok zaniká. Tuto lhůtu nelze
prodloužit ani navrátit v předešlý stav.
(6) Částka daně k vrácení je pro účely tohoto paragrafu
považována za vratitelný přeplatek,48g) který se vrátí zahraniční
právnické osobě bez žádosti do šesti měsíců ode dne následujícího
po podání žádosti o vrácení daně.
(7) Žádost o vrácení daně se podává na tiskopisu vydaném
Ministerstvem financí.
48c) § 50 až 52 vyhlášky Ministerstva financí č. 93/1993 Sb.,
o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění pozdějších
předpisů.
48d) § 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
48e) § 21 obchodního zákoníku.
48f) § 19 odst. 3 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
48g) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
86. V názvu § 46 se slova "a převod a využití práv" vypouštějí.
87. V § 46 odst. 1 se slova "a převod a využití práv"
vypouštějí, za slova "určeny pro" se vkládá slovo "využití,"
a čtvrtá věta se vypouští.
88. V § 46 odst. 4 se v první větě slova "a převodu a využití
práv" a slova "nebo převodu a využití práv," vypouštějí.
89. V § 47 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem
a připojují se tato slova: "tato přeprava se považuje za přepravní
službu s místem zdanitelného plnění v tuzemsku.".
90. § 47 odst. 3 zní:
"(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz
poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz
uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz
zprostředkovávají, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na
výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou zboží
a peněz nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací
služby a opravy dopravních prostředků.".
91. V § 47 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob poskytované
plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci,
kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají, u stravovacích
a ubytovacích služeb v mezinárodní přepravě osob i plátci, kteří
tyto služby poskytují, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň
na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou osob
nelze považovat zejména opravy dopravních prostředků a ubytovací
a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb
mezinárodní železniční a vodní přepravy osob a stravovacích služeb
mezinárodní letecké přepravy osob.".
92. V § 47 dosavadním odstavci 4 se slova "odstavce 3" nahrazují
slovy "odstavců 3 a 4".
93. § 47 dosavadní odstavec 6 zní:
"(6) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy
podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový
doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň
na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje,
povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným
pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad,
který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní
přeprava uskutečňována.".
94. § 47 dosavadní odstavec 7 zní:
"(7) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících
s mezinárodní přepravou podle odstavců 1, 3 a 4 je doklad
o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.
Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce podle
odstavců 3 a 4 povinen doložit správci daně písemnou smlouvou
s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována.
Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od
povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem
podle odstavce 7.".
95. V § 47 se dosavadní odstavce 4 až 7 označují jako odstavce
5 až 8.
96. § 53a zní:
97. Z přílohy č. 1 se vypouští tato položka:
"27 Nerostná paliva, minerální oleje a výrobky jejich destilace; živičné látky; minerální vosky mimo: 27060000 - Černouhelný, hnědouhelný nebo rašelinový dehet a ostatní minerální dehty, též dehydratované, částečně destilované, včetně rekonstituovaných dehtů 2707 - Oleje a ostatní produkty destilace vysokotepelných černouhelných dehtů; podobné produkty, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek 2708 - Smola a smolný koks z černouhelného dehtu nebo z jiných minerálních dehtů 270900 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové 271000 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70 % hmotnosti nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto podstatnou složkou těchto přípravků 2712 - Vazelina, parafin, mikrokrystalický (ropný) vosk, parafinový gáč, ozokerit, montanní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem též barvené 2713 - Petrolejový koks, petrolejová živice a jiné zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů 2714 - Přírodní živice (bitumen) a přírodní asfalt; živičné břidlice a živičné písky; faltity a asfaltové horniny 27150000 - Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu nebo přírodní živice, petrolejové (naftové) živice, zemního dehtu nebo smoly ze zemního dehtu (např. asfaltový tmel, ředěné a podobné výrobky)".
98. V příloze č. 1 u číselného kódu 48194000 se text " - pouze
papírové sáčky pro parní a plynovou sterilizaci tzv. "Lukasterik"
" nahrazuje tímto textem " - pouze sáčky pro sterilizaci"
a doplňuje se tato položka:
"48195000 - pouze obaly pro sterilizaci v rolích".
99. V příloze č. 2 se položka "51.1 Zprostředkování prodeje"
nahrazuje těmito položkami:
"51.1 Zprostředkování velkoobchodu 52 Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel) - pouze zprostředkování maloobchodu.".
Čl.II
1. Pro uplatnění daně za období před účinností tohoto zákona
platí dosavadní předpisy.
2. Nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 2 nelze po 1. lednu
1998 v běžném ani dodatečném daňovém přiznání uplatnit
u zdanitelných plnění, která se uskutečnila do 31. prosince 1995.
3. Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím, kteří byli
zaregistrováni před účinností tohoto zákona, se stávají od 1.
ledna 1998 plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, pokud jejich
obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 2 000 000 Kč. Při této
změně zdaňovacího období postupuje plátce podle § 36 odst. 5.
4. Plátci, kteří dodávají plyn a elektrickou energii, provedou
mimořádný odečet z měřicích zařízení k 31. prosinci 1997, případně
provedou propočet spotřeby plynu a elektrické energie v roce
1997, pokud bude odečet proveden po 1. lednu 1998. V obou
případech použijí pro stanovení spotřeby plynu a elektrické
energie v roce 1997 sníženou sazbu bez ohledu na ustanovení § 9
odst. 1 písm. g).
Čl.III
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné
znění zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané
hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto
zákonem.
Čl.IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.