258/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Schválený:
258/1994 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. prosince 1994,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 136/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 včetně nadpisu a poznámek č. 1b), 1c) a 1d) zní:
 
"§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním
a) dodání zboží a převod nemovitostí včetně dodání stavebních objektů a stavebních prací, a to i formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak; za zdanitelné plnění se nepovažuje převod pozemků,
b) poskytování služeb,
c) převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen "převod a využití práv")
uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem.
(2) U subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, se za zdanitelné plnění považují plnění, u nichž příjmy z těchto plnění podléhají dani z příjmů.1a) Za zdanitelné plnění se u těchto subjektů nepovažují tržby z hlavní činnosti a příjmy z členských příspěvků. U Státního fondu tržní regulace v zemědělství1b) se za zdanitelné plnění považuje nákup a prodej zemědělských a potravinářských výrobků.
(3) Za zdanitelné plnění se považuje i vložení majetkového vkladu v naturální podobě osobě, která není plátcem, vypořádací podíl1c) v naturální podobě a podíl na likvidačním zůstatku,1d) pokud u nich byl uplatněn odpočet daně s výjimkou majetku v naturální podobě, který byl vydán nebo poskytnut jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(4) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze, lidská krev, lidské orgány a mateřské mléko, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,
c) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daně podle § 25, snížené u plátce daně (dále jen "plátce") popřípadě o daň nebo o daň z obratu,
d) daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,
e) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,
f) odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,
g) vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,
h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,
i) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,
j) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,
k) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,
l) správcem daně příslušný územní finanční orgán2) (dále jen "finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad,
m) osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo MÁ1. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním předpisem,
n) ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,
o) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2, popřípadě pro vnitropodnikovou spotřebu plátce podléhající dani,
p) tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,
q) daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2 a 5, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 4 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11, doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě podle § 46 odst. 4 a § 47 odst. 7 a přepravní doklad podle § 47 odst. 6,
r) finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem.2b)
1b) Zákon ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství.
1c) § 61 a 233 obchodního zákoníku.
1d) § 61 a 259 obchodního zákoníku.
2. § 5 odst. 2 zní:
"(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se v případě podle odstavce 4 zaregistruje jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.
3. V § 5 se vypouští odstavec 3.
4. § 5 odst. 6 včetně poznámek č. 3b) a 3c) zní:
"(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu3b) a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.
3b) § 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
3c) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
5. V § 5 odst. 7 se v první větě slova "ze zůstatkové ceny investičního majetku a z pořizovací ceny zásob" nahrazují slovy ze zůstatkové ceny nakoupeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu3b) a z ceny nakoupených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c)". Na konci odstavce se připojuje tato věta: "Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.
6. V § 5 odst. 8 se na konci připojuje tato věta:
"Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.
7. § 5 odst. 9 včetně poznámky č. 3d) zní:
"(9) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 6 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy
a) fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje, a jejíž je jediným zakladatelem,
b) dojde ke zrušení právnické osoby založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel.
3d) § 69, 255 a 256 obchodního zákoníku.
8. § 5 odst. 10 zní:
"(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 8 a 9 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 6 a dále odvést daň z majetku, který nabyli bez daně, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního zákona3b) a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního zákona3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.
9. V § 5 se dosavadní odstavce 4 až 10 označují jako odstavce 3 až 9.
10. V § 7 odst. 2 písm. c) se na konci za slova "odpočet daně" připojují tato slova: "nebo byla pořízena bez daně
11. V § 7 odst. 2 písm. d) se slova "ze skla" vypouštějí, tečka na konci se nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
"e) použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.
12. § 7 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Předmětem daně není bezúplatné poskytnutí reklamních a propagačních předmětů opatřených obchodním názvem nebo firemní značkou plátce, je- jichž jednotková vstupní cena bez daně nepřesahuje 200 Kč.
13. § 9 včetně nadpisu zní:
 
"§ 9
Uskutečnění zdanitelného plnění
(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné
a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy6) dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,
b) při převodu nemovitostí dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí,
c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve, v případě kompletace služeb cestovního ruchu dnem poskytnutí poslední služby nebo jejím zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,
d) při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve,
e) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,
f) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 14 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,
g) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,
h) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,
i) při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním dnem převzetí zboží nebo poskytnutím služby nebo převodem a využitím práv,
j) při použití osobního automobilu vlastní výroby nebo použití automobilu nakoupeného za účelem dalšího prodeje v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,
k) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,
l) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,
m) v ostatních případech dnem zaplacení.
(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.
(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,7) smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,7a) smlouvy o dílo8) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Pokud není tento den ve smlouvě uveden, a v případě nájemních smluv se považuje dílčí zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.
(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.
14. § 10 včetně nadpisu zní:
 
"§ 10
Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu
(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající sazbě daně 5 % a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.
(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
15. V § 11 odst. 1 se slova "osvobozená od daňové povinnosti" nahrazují slovy "osvobozená od daně".
16. § 12 včetně nadpisu a poznámky č. 9a) zní:
 
"§ 12
Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah
(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně.
(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo9) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
e) pořadové číslo dokladu,
f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
g) datum vystavení dokladu,
h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
i) výši ceny bez daně celkem,
j) sazbu daně podle § 16,
k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.
(5) Doklad o použití musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) účel použití,
d) pořadové číslo dokladu,
e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
f) datum vystavení dokladu,
g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
h) výši ceny bez daně celkem,
i) sazbu daně podle § 16,
j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.9a)
(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.
(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených ve splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.
(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí být pro účely odpočtu daně dále uvedeno obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Toto obchodní jméno na zjednodušeném daňovém dokladu uvádí plátce uskutečňující zdanitelná plnění, popřípadě plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje.
(10) Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) a b), obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně podle § 16 a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen jej vystavit.
(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.
9a) § 37 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17. V § 13 odst. 1 se na konci odstavce připojuje tato věta:
Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.
18. V § 13 odst. 4 se slova "stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), h)" nahrazují slovy "stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j)".
19. § 14 odst. 3 zní:
"(3) Jestliže není cena za zdanitelné plnění určena a dále v případě osobní spotřeby plátce, je základem daně cena obvyklá bez daně. V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních předpisů,10) je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.
20. V § 14 se vypouští odstavec 7.
21. V § 14 odst. 9 se na konci připojují tyto věty:
"V případě, že v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta zdanitelná plnění s různými sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný postup se při stanovení základu daně uplatní i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, nebo při prodeji stavby včetně pozemku.
22. V § 14 se vypouští odstavec 13.
23. § 14 odst. 14 zní:
"(14) Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně a ve výši sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25, 46 nebo § 47 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.
24. § 14 odst. 16 zní:
"(16) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní i při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.
25. V § 14 se vypouští odstavec 17.
26. § 14 odst. 19 včetně poznámky č. 13) zní:
"(19) Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu13) do podskupiny SKP 63.30.1 -- cestovní kanceláře, průvodcovská činnost a služby s tím spojené je přirážka za zprostředkování stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15, případně § 38a tohoto zákona.
13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 -3010, částka 69/1993 Sb.
27. V § 14 se dosavadní odstavce 8 až 12 označují jako odstavce 7 až 11, dosavadní odstavce 14 až 16 jako odstavce 12 až 14 a dosavadní odstavce 18 a 19 jako odstavce 15 a 16.
28. § 14 se doplňuje odstavci 17, 18 a 19, které znějí:
"(17) V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu3b) po technickém zhodnocení.
(18) Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé.
(19) Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny osobního automobilu bez daně. Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá věc vrací pronajímateli. Tento postup se neuplatní, pokud byl předmět pronájmu prokazatelně odcizen nebo zničen nebo pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V případě dalšího finančního pronájmu vráceného osobního automobilu s následnou koupí najaté věci je základem daně vstupní cena automobilu bez daně, snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.
29. V § 15 odst. 3 se slova "kteří byli plátci" nahrazují slovy "který byl plátcem".
30. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
 
"§ 15a
Oprava sazby daně a výše daně
(1) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil
a) sazbu daně 5 % a měla být uplatněna sazba daně 22 %,
b) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 5 %,
c) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 22 %,
d) sazbu daně 5 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,
e) sazbu daně 22 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,
a zároveň oprava uvedené chyby za jednotlivá uskutečněná zdanitelná plnění zvyšuje daňovou povinnost, je povinen předložit samostatné dodatečné daňové přiznání způsobem stanoveným v § 38a.
(2) Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále:
a) pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, ve kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,
b) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,
c) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně.
(3) Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25 tohoto zákona, uvede i výši daně na výstupu s chybnou sazbou 5 % se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25 tohoto zákona, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou sazbou 22 % nebo 5 %.
(4) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil
a) sazbu daně 22 % a měla být uplatněna sazba daně 5 %,
b) sazbu daně 22 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,
c) sazbu daně 5 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,
d) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 22 %,
e) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 5 %
a zároveň má oprava uvedené chyby za následek snížení daňové povinnosti, nelze uvedenou chybu již žádným způsobem opravit.".
31. § 16 včetně nadpisu a poznámky č. 13a) zní:
 
"§ 16
Sazby daně
(1) Sazba daně u zboží je 22 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie je sazba daně 5 %.
(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu závaznou informaci o sazebním zařazení zboží celních orgánů.
(3) Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek13a) je 5 %. Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) je 22 %.
(4) Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb a prací výrobní povahy13) uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 22 %. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění sazba daně ve výši 22 %.
(5) Sazba daně u staveb včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu13) do oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) je 5 %, pokud zákon nestanoví jinak.
(6) Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajímateli, kde je sazba daně 22 %. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatní sazba daně ve výši 5 %.
(7) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.
(8) Sazba daně u přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobních automobilů s následnou koupí najaté věci je 5 %.
(9) Sazba daně u pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daně podle § 30, je 5 %. Sazba daně 5 % se uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor. Krátkodobým pronájmem se pro účely tohoto zákona rozumí pronájem včetně vnitřního vybavení nejvýše na 48 hodin nepřetržitě. Sazba daně 5 % se uplatní i u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale instalovaných měřicích zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.
13a) § 40a a násl. zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
32. § 17 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.
(3) Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.".
33. § 19 včetně nadpisu a poznámek č. 16a) a 16b) zní:
 
"§ 19
Nárok na odpočet daně
(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud pořízené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen "přijatá zdanitelná plnění") použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Plátce má nárok na odpočet daně na základě daňového dokladu zaúčtovaného podle zvláštního předpisu16a) se všemi tímto zákonem předepsanými náležitostmi, který byl vystaven plátcem daně. V případě, že doklad, na jehož základě uplatňuje plátce nárok na odpočet daně, neobsahuje všechny náležitosti, finanční orgán ho vyzve, aby si v určené lhůtě zajistil u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, doplnění chybějících náležitostí. Doplňovat nelze náležitosti daňového dokladu předepsané v § 12 odst. 2 písm. b), d), h), i), j) a k). Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního předpisu16b) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.
(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci ze vstupní ceny, při technickém zhodnocení osobního automobilu a při nákupu vratných lahví. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.
(5) Plátce má nárok na odpočet daně z přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobního automobilu s následnou koupí najaté věci.
(6) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem. Pokud je osobní automobil nakoupený za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, použit v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle odstavce 4, nárok na odpočet daně zaniká.
(7) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, tento prodej dani nepodléhá, pokud prodejní cena nepřevyšuje pořizovací cenu včetně daně. Pokud prodejní cena převyšuje pořizovací cenu, prodej dani podléhá a základ daně se stanoví podle § 14 odst. 14. Výše uvedený postup se nevztahuje na plátce, kteří nakupují ojeté osobní automobily za účelem dalšího prodeje. Tito plátci jsou povinni uplatňovat daň podle ustanovení § 14 odst. 14.
(8) Poskytne-li plátce bezúplatně zdanitelná plnění, při jejichž pořízení nemohl uplatnit nárok na odpočet daně podle odstavce 3, tato plnění dani nepodléhají.
(9) V případě, že plátce používá pro dosažení obratu za svá zdanitelná plnění majetek, který mu slouží zároveň i pro osobní potřebu, má nárok na odpočet daně v poměrné části, a to pouze do poměru, v jakém uplatňuje odpisy pro účely daně z příjmu.
(10) Při použití soukromého osobního automobilu pro služební účely nelze uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení pohonných hmot.
16a) § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
16b) § 25 odst. 1 písm. t) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.".
34. § 20 včetně nadpisu zní:
 
"§ 20
Způsob uplatnění odpočtu
(1) Má-li plátce příjmy a výnosy nejen za svá uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Plátci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou povinni zkracovat nárok na odpočet daně, i když neuskutečňují zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25. Poměrná část odpočtu daně se určí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Do jmenovatele se dále uvádí plnění podle odstavce 3. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa.
(2) Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je osvobozen od daně podle § 35, cena bez daně za převod staveb, části staveb, bytů a nebytových prostor, který je osvobozen od daně podle § 30, a cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolků, který je osvobozen od daně podle § 26 písm. c).
(3) U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky, popřípadě jiné prostředky ze státního nebo místních rozpočtů a tržby z hlavní činnosti.
(4) Plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 nižší než 0,05 včetně.
(5) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 vyšší než 0,95 včetně.
(6) Po skončení kalendářního roku provede plátce vypořádání nároku na odpočet, které uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi součtem uplatněných nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku a vypočteným nárokem na odpočet z údajů za celý rok. Vypočtený nárok na odpočet je součtem daně na vstupu za celý rok vynásobený ročním koeficientem, který je vypočten z údajů uskutečněných zdanitelných plnění za celý rok. Stejným způsobem provede plátce vypořádání i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.
(7) Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného a použije koeficient takto:
a) při propočtu opravy vypořádání minulého roku a dvou let předcházejících použije plátce vždy nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému roku,
b) při propočtu opravy roků jiných, než je uvedeno v písmenu a), se použije poslední vypočtený roční koeficient roku, kterého se oprava týká; roční koeficient se v tomto případě nově nepropočítává, přestože se uskutečňovaná zdanitelná plnění opravují.
(8) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,17) má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž do uskutečnění prodeje ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.".
35. V § 21 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Plátce má nárok na odpočet daně v tom zdaňovacím období, ve kterém obdržel opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2.". Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
36. § 23 se vypouští.
37. Název hlavy VII "Osvobození od daňové povinnosti" se nahrazuje názvem "Osvobození od daně".
38. Nadpis § 25 "Osvobození od daňové povinnosti" se nahrazuje nadpisem "Osvobození od daně".
39. V § 25 odst. 1 se slova "Od daňové povinnosti" nahrazují slovy "Od daně".
40. V § 27 se slova "Od daňové povinnosti" nahrazují slovy "Od daně".
41. § 28 včetně nadpisu a poznámek č. 22), 23), 24), 25) a 26) zní:
 
"§ 28
Finanční činnosti
(1) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:
a) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředky (finanční makléřství),
b) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,
c) směnárenská činnost,
d) operace týkající se peněz,
e) dodání zlata22) České národní bance
bez ohledu na to, kdo je poskytuje.
(2) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:
a) poskytování úvěrů,
b) investování do cenných papírů na vlastní účet,
c) platební styk a zúčtování,
d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,
e) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,23)
f) otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,24)
g) obstarávání inkasa,25)
h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:
1. s devizovými hodnotami,
2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kurzových a úrokových obchodů,
3. s převoditelnými cennými papíry,
i) prodej pohledávek nakoupených od jiných subjektů,
j) zprostředkování spoření
uskutečňované finančními institucemi.
(3) Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované subjekty, které nejsou finančními institucemi, nejsou považovány za zdanitelné plnění.
(4) Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí
a) banky,
b) pojišťovny,
c) investiční společnosti a investiční fondy,
d) makléři,
e) penzijní fondy podle zvláštního předpisu,26)
f) Fond pojištění vkladů.
(5) Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 10 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku a nebo částku 10 000 000 Kč. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20 odst. 6.
22) § 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.
23) § 313 obchodního zákoníku.
24) § 682 obchodního zákoníku.
25) § 692 obchodního zákoníku.
26) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.".
42. § 29 odst. 1 se doplňuje písmenem d), které zní:
"d) zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.
43. V § 29 se vypouští odstavec 2 včetně poznámky č. 25c) a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
44. V § 30 odst. 1 se slova "od daňové povinnosti" nahrazují slovy "od daně".
45. V § 30 odst. 2 se slova "od daňové povinnosti" nahrazují slovy "od daně" a vypouští se poslední věta.
46. § 30 odst. 3 a 4 znějí:
"(3) Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor, pronájem bezpečnostních schránek a pronájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý pronájem podle § 16 odst. 9.
(4) Plátce se může rozhodnout, že pronájem bude dani podléhat, pokud se jedná o pronájem pozemků, staveb, částí staveb, bytů nebo nebytových prostor jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování pronájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy. Změnu na režim osvobození může provést nejdříve po skončení kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém začal pronájem zdaňovat, a oznámit ji příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 31. ledna běžného roku.
47. § 31 odst. 1 písm. a) zní:
"a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního předpisu13) do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,28) vysokých školách29) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,30)
48. V 31 odst. 2 se slova "Od daňové povinnosti" nahrazují slovy "Od daně".
49. § 32 včetně nadpisu a poznámky č. 34a) zní:
 
"§ 32
Zdravotnické služby a zboží
(1) Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče) poskytované oprávněnými subjekty33) a vymezené zvláštními předpisy.34)
(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1.
(3) Od daně je osvobozen výdej léčiv34a) a prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.
(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.35)
34a) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu, ve znění pozdějších předpisů.
50. § 33 včetně nadpisu zní:
 
"§ 33
Sociální pomoc
Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85.3 (sociální péče) poskytované podle zvláštního předpisu37) bez ohledu na to, kdo je poskytuje.
51. V § 34 se slova "Od daňové povinnosti" nahrazují slovy "Od daně".
52. V § 35 se slova "Od daňové povinnosti" nahrazují slovy "Od daně".
53. § 36 včetně nadpisu zní:
 
"§ 36
Zdaňovací období
(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.
(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci.
(3) Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.
(4) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.
(5) Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní a nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.
54. § 37 včetně nadpisu a poznámky č. 40) zní:
 
"§ 37
Splatnost daně
Vlastní daňová povinnost za zdaňovací období je splatná nejpozději do 25 dnů po jeho skončení, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,40) a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.
40) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb.
55. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu a poznámky č. 40a) zní:
 
"§ 37a
Vracení nadměrného odpočtu
Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.40a)
40a) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
56. § 38 včetně nadpisu a poznámky č. 40b) zní:
 
"§ 38
Daňové přiznání
Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání,40b) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.
40b) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu a poznámky č. 40c) zní:
 
"§ 38a
Dodatečné daňové přiznání
(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období. Dodatečné daňové přiznání předkládá plátce samostatně podle odstavce 2 a samostatně podle odstavce 3.
(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit40c) v případě, že jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze zvyšuje daňovou povinnost. Tímto přiznáním lze provést i opravu sazby daně a výše daně podle § 15 odst. 1.
(3) V případě, že plátce jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze snižuje daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání finančnímu orgánu do šesti měsíců od lhůty pro předložení daňového přiznání za zdaňovací období, kterého se oprava týká. Nedodržením lhůty nárok zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Tímto přiznáním nelze provést opravu sazby daně a výše daně podle § 15a odst. 4.
(4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného podle § 20 odst. 6 je plátce povinen opravit vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 současně s předkládanou opravou v dodatečném daňovém přiznání.
40c) § 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58. § 39 včetně nadpisu a poznámky č. 40d) zní:
 
"§ 39
Zrušení registrace
(1) Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.
(2) Pro osobu podléhající dani i po zrušení registrace platí ustanovení zvláštního předpisu.40d)
(3) Správce daně může zrušit registraci plátce, který se zaregistroval na vlastní žádost,
a) neplní-li svoje povinnosti vyplývající ze zákona,
b) neuskutečňuje-li bez udání důvodů zdanitelná plnění během kalendářního roku.
(4) V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců je jeho obrat nulový.
40d) § 47 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59. § 40 včetně nadpisu a poznámky č. 40e) zní:
 
"§ 40
Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska
(1) Pokud plátce zahrnul daň na výstupu nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, nebo zahrnul daň na vstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl nárok na odpočet daně, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.
(2) Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 19, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,40e) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.
40e) § 63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60. § 41 se vypouští.
61. § 43 včetně nadpisu a poznámek č. 44a), 47d) a 47e) zní:
 
"§ 43
Dovoz zboží
(1) Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí
a) zboží propuštěné do režimu volného oběhu,41)
b) zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,41a)
c) zpět dovážené zboží propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku,42)
d) zboží propuštěné do režimu dočasného použití.42a)
(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu.43)
(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovení části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to nejdříve ve zdaňovacím období, kdy bylo zboží propuštěno do příslušného režimu a má daňový doklad. Plátce má nárok na odpočet daně při dovozu osobních automobilů deklarovaných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen a osobní automobily jsou vyvezeny zpět do zahraničí.
(4) Daňovým dokladem při dovozu je písemné celní prohlášení, s výjimkou celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu, potvrzené celním orgánem.
(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla.44) Od daně je osvobozeno české zboží,44a) které po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu neplátcem daně je tomuto neplátci daně propuštěno do režimu volného oběhu v nezměněném stavu.
Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí45) nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu.46)
(6) Při dovozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce47a) je povinen tento zástupce vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí. Nepřímý zástupce neuplatňuje nárok na odpočet daně a je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě. Nárok na odpočet daně má zastoupená osoba, která je plátcem daně. Na daňovém dokladu musí být uvedena zastoupená osoba vedle příjemce zboží, pokud jím není zastoupená osoba. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení.
(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem písemné celní prohlášení vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu s uvedením daně.
(8) Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní sazba,47d) použije se sazba daně ve výši 22 %, pokud alespoň jeden druh zboží této sazbě daně podléhá.
(9) Pokud dojde k vrácení nebo prominutí cla a vrácení daně z důvodu nových skutkových okolností, než které vedly k jejich vyměření nebo vybrání,47e) bude daň vrácena celním úřadem. Vrácení daně bude vyznačeno celním úřadem na původním daňovém dokladu a plátce daně je povinen provést opravu odpočtu daně způsobem stanoveným v § 21.
44a) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
47d) § 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb.
47e) § 285 až 288 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
62. § 44 odst. 1 zní:
"(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) a b) je součet
a) základu pro vyměření cla,
b) cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,
c) příslušné spotřební daně.
63. § 44 odst. 2 včetně poznámky č. 47b) zní:
"(2) Základem daně u českého zboží, které je neplátci daně propuštěno do volného oběhu po jeho umístění ve svobodném celním skladu a svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,47b) je základ pro vyměření cla ve výši nákladů na provedené zpracovatelské operace.
47b) § 164 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
64. § 44 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
"(7) Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto zákona za dovoz nového osobního automobilu.
65. § 45 včetně nadpisu a poznámek č. 47f) a 48a) zní:
 
"§ 45
Vývoz zboží
(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu.
(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu, vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen pohraničním celním úřadem jeho výstup nebo celním úřadem umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma. Při propuštění zboží do režimu vývozu v rámci zjednodušeného postupu47f) se za vyvezené zboží také považuje, je-li, na základě celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu potvrzeného pohraničním celním úřadem na daňovém dokladu, potvrzen vnitrozemským celním úřadem výstup zboží do zahraničí.
(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemné celní prohlášení s výjimkou celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu.
(4) Při vývozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě. Na daňovém dokladu musí být uvedena zastoupená osoba vedle odesilatele zboží, pokud jím není zastoupená osoba. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem písemné celní prohlášení vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.
(5) Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle § 19, 20 a 21. Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.
(6) Daň se neuplatňuje u prodeje vybraných druhů zboží osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.48) Daň se rovněž neuplatňuje v případě půjčování a pronájmu zařízení pro automatizované zpracování dat a rozmnožovacích strojů, včetně servisních a opravárenských služeb těchto strojů výhradně pro úřední účely kanceláře Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Prodej vybraných druhů zboží za ceny bez daně je vázán principem vzájemnosti a uskutečňuje se pouze u specializovaných subjektů, které na základě písemného souhlasu Ministerstva financí jsou k prodeji za ceny bez daní oprávněny. Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob a rozsah těchto prodejů za ceny bez daně uvedeným osobám jiných států.
(7) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení
a) k zásobování zahraničních leteckých společností zbožím za ceny bez daně, určeným k prodeji na palubách jejich letadel,
b) k prodeji zboží za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností,
c) k prodeji zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.
(8) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení k prodeji zboží za ceny bez daně osobám při přestupu státní hranice České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.
(9) Na zboží umístěné v prodejnách typu DUTY/ /TAX FREE se pohlíží jako na zboží vyvezené.48a)
47f) § 124 až 126 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
48a) § 214 až 216 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
66. § 46 včetně nadpisu zní:
 
"§ 46
Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí
(1) Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro spotřebu nebo použití v tuzemsku. Převodem a využitím práv do zahraničí se rozumí převod a využití práv s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku. Poskytování služeb zařazených do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související) a skupiny 74.84 (ostatní obchodní služby jinde neuvedené) osobám, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy považováno za poskytování služeb do zahraničí.
(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.
(3) Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců 1 a 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20 a 21.
(4) Za daňový doklad při poskytování služeb a převodu a využití práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb nebo o převodu a využití práv, potvrzená zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.
67. V § 47 odst. 1 se slova "od daňové povinnosti" nahrazují slovy "od povinnosti uplatňovat daň na výstupu". Na konci odstavce se připojuje tato věta: "Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak.".
68. § 47 odst. 3 zní:
"(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží, peněz a mezinárodní pravidelnou přepravou osob nebo v souvislosti s mezinárodní nepravidelnou přepravou osob jsou osvobozeny od povinnosti uplatňovat daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků, s výjimkou stravovacích služeb poskytovaných v rámci mezinárodní pravidelné i nepravidelné letecké přepravy osob.
69. § 47 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí:
"(6) Za daňový doklad při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona považuje přepravní doklad potvrzený pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava prováděna.
(7) Za daňový doklad při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona považuje běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2, popř. doklad o zaplacení nebo písemná smlouva potvrzená osobou, která mezinárodní přepravu provádí.
70. V § 50 odst. 6 se dosavadní poznámka č. 40), která zní "40) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb." označuje jako poznámka č. 48b).
71. Příloha č. 1 se mění a doplňuje takto:
a) V položce 21 se za slova "Různé potravinové přípravky" doplňují slova: "mimo: 210110 -- Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na podkladě těchto výtažků, esencí (trestí) a koncentrátů nebo na podkladě kávy".
b) Text:
  "4801 až 4803,      Papíry, kartony a lepenky a
   4805, 4807,      výrobky z nich vyráběné v České
   4808, 4810,      České republice, na které bylo
   4814, 4815,      vydáno Odvětvovým certifikačním
   4817 až 4823     střediskem osvědčení, že
      byly vyrobeny z více než 70 %
      z recyklovaného papíru" se nahrazuje tímto textem:
  "4706,      Vlákniny, papíry, kartony, lepenky
   4801 až 4803,      a výrobky z nich, na které bylo
   4805 až 4807,      pověřeným subjektem vydáno
   4808 až 4810,      osvědčení, že byly vyrobeny z více
   4811, 4814,      než 70 % z recyklovaného papíru
   4815,      nebo z jiných recyklovaných
   4817 až 4823      vláknitých surovin".
c) doplňují se tyto položky:
"05111000 - býčí sperma 05119950 - embrya hovězího dobytka 290544 - pouze sorbit pro diabetiky 350790 - biologické přípravky k čištění odpadních vod na bázi bioenzymů 382200 - reagenční papírky pro glukometry 38239098 - metylesterřepkové oleje (bionafta) 611120 - pouze kojenecké pleny z bavlny 620920 - pouze kojenecké pleny z bavlny 640399 - pouze zdravotní obuv ("dia obuv") 9027 - přístroje a nástroje pro fyzikální nebo chemické rozbory (např. polarimetry, refraktometry, spektrometry, analyzátory plynů nebo kouře), nástroje k určování viskozity, pórovitosti, roztažnosti, povrchového napětí a podobné nebo ke kalometrickým, akustickým nebo fotometrickým měřením (včetně expozimetrů), mikrotomy -- pouze pro použití ve zdravotnictví. 90278019 - pouze glukometry elektronické měřící množství glukózy v krvi 90278099 - pouze glukometry měřící množství glukózy v krvi 90301090 - monitor radonu RM 1".
d) v položce 8703 ex se první věta nahrazuje touto větou:
"Vozy rychlé lékařské pomoci vybavené podle vyhlášky č. 49/1993 Sb., a to i v případě, že jejich výbava neobsahuje potřebný zdravotnický materiál a přenosné přístroje".
72. Příloha č. 2 včetně nadpisu zní:
 
"Příloha č. 2
k zákonu ČNR č. 588/1992 Sb.
Seznam služeb podléhajících sazbě daně 22 %
Číselný kód SKP     Název služby

50.10.3      Zprostředkování prodeje         dvoustopých motorových vozidel
50.30.3      Zprostředkování  prodeje  dílů  a  příslušenství  pro
             dvoustopá motorová vozidla
50.40.3      Zprostředkování   prodeje   jednostopých   motorových
             vozidel včetně jejich dílů a příslušenství
51.1      Zprostředkování prodeje
55.1      Služby poskytované v zařízeních hotelového
      typu
      mimo: - služby poskytované v rámci dětské rekreace
         - neveřejné ubytování
         - ubytovací  služby při  rekondičních pobytech  zdravotně
           postižených osob včetně diabetiků
55.2      Ubytovací   služby  poskytované   v  kempech   a  jiných
          zařízeních
      mimo: - ubytovací služby v rámci dětské
           rekreace
         - neveřejné ubytování
         - 55.23.14   Služby   poskytované    v   lůžkových   nebo
           lehátkových vozech a jiných dopravních prostředcích
         - ubytovací  služby při  rekondičních pobytech  zdravotně
           postižených osob včetně diabetiků
55.3      Služby spojené s podáváním jídel včetně nápojů
      mimo: - v rámci dětské rekreace
         - v rámci rekondičních pobytů  zdravotně postižených osob
           včetně diabetiků
55.4      Služby spojené převážně s podáváním nápojů
          (výčepy, pivnice, bary apod.)
60.22      Taxislužba a  služby spojené s  pronájmem osobních vozů
           s obsluhou
60.24      Doprava silniční nákladní
63      Vedlejší  a pomocné  služby v  dopravě; služby  cestovních
        kanceláří
      mimo: 63.1 Manipulace se  zbožím, skladování zboží  a služby
                 s tím spojené
72.5      Služby  související s  údržbou a  opravami kancelářských
          počítacích  strojů,  včetně  elektronických  zařízení na
          zpracování dat
74.13.1      Služby průzkumu trhu a průzkumu veřejného mínění
74.4      Reklamní služby
74.5      Zprostředkovací služby v  oblasti zaměstnanosti a služby
          s tím související
74.84      Ostatní obchodní služby jinde neuvedené
      mimo: - 74.84.13 Služby specializovaných
               návrhářů
         - 74.84.14 - pouze služby znalců
               a odhadců
              - pouze   zprostředkovatelské   služby   související
                s provozováním loterií a jiných podobných her
Práce výrobní povahy zahrnuté v oddílech SKP:
16      - Tabákové výrobky; související práce výrobní povahy
17      - Textilní  výrobky;  práce  výrobní  povahy  v  textilním
          průmyslu
18      - Konfekční výrobky vč. kožešinových; práce výrobní povahy
          v konfekčním průmyslu
19      - Usně,  galanterní  a   sedlářské  výrobky,  obuv;  práce
          výrobní povahy v kožedělném průmyslu
20      - Dřevo upravené a výrobky  ze dřeva; práce výrobní povahy
          v dřevozpracujícím průmyslu
21      - Vláknina, papír a výrobky z papíru; práce výrobní povahy
          v průmyslu papíru a celulózy
26      - Ostatní nekovové minerální výrobky; práce výrobní povahy
          v průmyslu   skla,  keramiky,   porcelánu,  v  osinkovém
          průmyslu a v průmyslu stavebních hmot
30      - Kancelářské  stroje  a  počítače;  práce  výrobní povahy
          v elektrotechnickém průmyslu
32      - Rádiová, televizní, spojová  zařízení a přístroje; práce
          výrobní  povahy  v  elektrotechnickém  průmyslu; opravy
          profesionálních zařízení
34      - Dvoustopá  motorová  vozidla,  přívěsy  a  návěsy; práce
          výrobní povahy v průmyslu dopravních prostředků
35      - Ostatní  dopravní  zařízení;  související  práce výrobní
          povahy; opravy
36      - Nábytek  a  ostatní  výrobky  zpracovatelského  průmyslu
          jinde   neuvedené;  související   práce  výrobní  povahy
          a opravy hudebních nástrojů
Opravy a  údržba zahrnuté v oddílech  17, 18, 19, 20,  25, 28, 29,
31, 32, 33, 35, 36, 50, 52 a 72
mimo: - 35.43.11 opravy invalidních vozíků
   - 33.10.92 opravy a údržba lékařských a chirurgických zařízení
   - 52.71  opravy obuvi
   - 33.20.92 - pouze  opravy  výrobků   klasifikovaných  v  čísle
                33.20.41".
73. Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která zní:
 
"Příloha č. 3
k zákonu ČNR č. 588/1992 Sb.
Seznam zboží, u něhož musí být základ daně rozdělen při zabudování do stavby
Číselný kód       Název zboží

6303      - Záclony,  závěsy  (včetně  draperií),  rolety;  krátké
            záclonové nebo postelové draperie
7321      -  Kamna,   kotle   s   ohništěm,   sporáky,  krby  (též
            s pomocnými  kotlíky  k   ústřednímu  topení),  rožně,
            koksové   koše,   plynové   vařiče,   ohřívače  talířů
            a podobné      neelektrické      výrobky     používané
            v domácnostech  a jejich  části a  součásti ze  železa
            nebo oceli
84191900    - Neelektrické  průtokové  nebo  zásobníkové  ohřívače
              vody ostatní
8516      - Elektrické  průtokové nebo  zásobníkové ohřívače  vody
            a ponorné ohřívače; elektrické  přístroje pro vytápění
            místností,   půdy  a   podobné  účely;  elektrotepelné
            přístroje  pro péči  o vlasy  (např. vysoušeče  vlasů,
            vlasové   kulmy,   přístroje   na   trvalou  ondulaci)
            a vysoušeče  rukou;  žehličky;  ostatní elektrotepelné
            přístroje  používané v  domácnostech; elektrické topné
            odpory jiné než čísla 8545
852910      - Antény  a  parabolické  antény  všech  druhů;  části
              a součásti vhodné k použití s nimi
940510      - Lustry  a  ostatní  stropní  nebo  nástěnná svítidla
              vyjma venkovní svítidla pro veřejné osvětlení".
Čl.II
1. Pro smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci uzavřené před datem účinnosti tohoto zákona se použijí ustanovení § 14 odst. 7 a 17 a § 28 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 31. prosince 1994. Do součtu jmenovatele koeficientu, kterým se podle § 20 zkracuje nárok na odpočet daně, se u těchto smluv nezapočítává částka za finanční pronájem osvobozený podle § 28 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994.
2. Pokud budou zjištěny případy podle § 40 po účinnosti tohoto zákona i za zdaňovací období roku 1993 a 1994, postupuje se podle tohoto ustanovení a daň se nedoměří.
3. Penále vyměřované po účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období roku 1993 a 1994 nesmí přesáhnout částky zvýšení daně, které by bylo možno uložit podle předpisů platných do 31. prosince 1994.
4. U daňových dobropisů a vrubopisů, kterými se opravuje základ daně za zdanitelná plnění uskutečněná do 31. prosince 1994, se uplatní sazby daně platné do 31. prosince 1994.
Čl.III
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl.IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Související dokumenty