174/1995 Sb.
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady č. 338/1992 Sb.,
o dani z nemovitostí,
se změnami a doplňky provedenými
zákonem č. 315/1993 Sb.
a zákonem č. 242/1994 Sb.
ZÁKON
o dani z nemovitostí
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tento zákon upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří
a) daň z pozemků,
b) daň ze staveb.
ČÁST PRVNÍ
DAŇ Z POZEMKŮ
§ 2
Předmět daně
(1) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České
republiky vedené v katastru nemovitostí.1)
(2) Předmětem daně z pozemků nejsou
a) v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to
i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle
§ 7 odst. 2 tohoto zákona,
b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy
zvláštního určení,2)
c) vodní plochy1) s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu
a průmyslovému chovu ryb,
d) pozemky určené pro obranu státu.
§ 3
Poplatníci daně
(1) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků
ve vlastnictví České republiky (dále jen "stát") je poplatníkem
daně právnická osoba, která k nim má právo hospodaření4) nebo
které bylo zřízeno právo trvalého užívání.5)
(2) Nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků,
jde-li o pozemky, jejichž původní vlastnické hranice v terénu
neexistují, protože byly sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu
reálně existujícími, nebo o pozemky spravované Pozemkovým fondem
České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv nebo
o pozemky převedené na Fond národního majetku.
(3) Uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník
pozemku není znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně
vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky
sloučené.
(4) Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření
více subjektů nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání
více subjektům, jsou tyto povinny platit daň společně
a nerozdílně.
(5) Nájemce pozemku, není-li sám poplatníkem, za daň ručí.
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny
a) pozemky ve vlastnictví státu,
b) pozemky ve vlastnictví obce,
c) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České
republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle
mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních
výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České
republiky, a že je zaručena vzájemnost,
d) pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky6) nebo
převedené na Fond národního majetku České republiky,7) pokud
nejsou pronajaty,
e) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí
sloužící k vykonávání náboženských obřadů církví a náboženských
společností státem uznaných,8) dále se stavbou nebo její částí
sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských
společností,
f) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví
sdružení občanů,9)
g) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám
a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea
a galerie vymezeny zvláštním předpisem, knihovnám, státním
archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče,10)
nadacím a se stavbou památkových objektů stanovených vyhláškou
Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem
kultury České republiky.
h) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími
výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí, stanovené
vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě
s Ministerstvem životního prostředí České republiky,
i) pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy,1)
j) pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně
přírody a krajiny11) s výjimkou národních parků a chráněných
krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných
oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny,
k) pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, loukách
a pastvinách, pozemky pásma hygienické ochrany vod I.
stupně12) a pozemky ostatních ploch,1) které nelze žádným
způsobem využívat,
l) pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť,1)
m) zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25
let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po
rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním
vráceny zemědělské nebo lesní výrobě,
n) na dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělské
pozemky a do výměry 10 ha pozemky hospodářských lesů vydané
vlastníkům na základě zvláštního předpisu,13) a to
i v případech, kdy za tyto pozemky byly přiděleny pozemky
náhradní, pokud na nich vlastníci nebo osoby blízké14) sami
hospodaří a nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva
na jiné osoby než osoby blízké,14)
o) pozemky určené pro veřejnou dopravu,
p) části pozemků, na kterých jsou zřízeny měřické značky, signály
a jiná zařízení geodetických bodů,15) a pásy pozemků v lesích,
vyčleněné pro rozvody elektrické energie a topných plynů.16)
(2) Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se stavbou se
rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce
stavby.
(3) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od
daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo
pronajímány, s výjimkou pronájmu rozpočtovým organizacím. Pozemky
uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) a l) jsou osvobozeny od daně
z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo
pronajímány.
(4) Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně
z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n) a p)
v daňovém přiznání.
(5) Při uplatnění nároku na osvobození podle odstavce 1 písm. n) doloží poplatník daně samostatné provozování zemědělské výroby
na zemědělské půdě zápisem do evidence podle zvláštních
předpisů.16a)
§ 5
Základ daně
(1) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic,
zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin1) je cena půdy zjištěná
násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy
stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce16b) vydané na základě zmocnění
v § 17 odst. 1 tohoto zákona.
(2) Základem daně u pozemků hospodářských lesů2) a rybníků
s intenzivním a průmyslovým chovem ryb1) je cena pozemku zjištěná
podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období.
Základem daně u pozemků hospodářských lesů může být i součin
skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč za 1 m2.
(3) Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra
pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.
§ 6
Sazba daně
(1) Sazba daně činí u pozemků
a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %,
b) luk a pastvin, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %.
(2) Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u
a) zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč,
b) stavebních pozemků 1,00 Kč,
c) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč.
(3) Stavebními pozemky se rozumějí nezastavěné pozemky
určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním
povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením;
rozhodná je výměra pozemku, na který se rozhodnutí o umístění
stavby nebo uvedené stavební povolení vztahuje.
(4) Základní sazba daně podle odstavce 2 písm. b) se násobí
koeficientem
a) 0,3 v obcích do 300 obyvatel
0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel
1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1000 obyvatel
1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních,
Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 v Praze.
Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet
obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;
b) pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou
koeficient, který je pro ni stanoven v ustanovení písmene a),
zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie
podle členění koeficientů v ustanovení písmene a); koeficient
4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0.
ČÁST DRUHÁ
DAŇ ZE STAVEB
§ 7
Předmět daně
(1) Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České
republiky, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí17) nebo
kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané a nebo podle dříve
vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené.
(2) Předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby,
jimiž se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řadů
a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok
a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož
i stavby, určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním
do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby
k zavlažování a odvodňování pozemku,17a) stavby rozvodů energií
a veřejných dopravních cest.
(3) Veřejnými dopravními cestami se rozumějí stavby
pozemních komunikací (dálnice, silnice, místní komunikace
a veřejné účelové komunikace), stavby leteckých zařízení, stavby
drah a na dráze, stavby vodních cest a přístavů.
§ 8
Poplatníci daně
(1) Poplatníkem daně je vlastník stavby; jde-li o stavbu ve
správě Pozemkového fondu České republiky nebo Správy státních
hmotných rezerv nebo stavbu převedenou na Fond národního majetku
České republiky, která je pronajata, je jím nájemce. Má-li
právnická osoba ke stavbě právo hospodaření4) nebo trvalého
užívání,5) je poplatníkem daně nositel tohoto práva.
(2) Má-li ke stavbě vlastnické právo, právo hospodaření
nebo trvalého užívání více subjektů, jsou tyto povinny platit daň
společně a nerozdílně.
§ 9
Osvobození od daně
(1) Od daně ze staveb jsou osvobozeny
a) stavby ve vlastnictví státu,
b) stavby ve vlastnictví obce,
c) stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými
zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání
a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají
diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za
předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena
vzájemnost,
d) stavby spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo
převedené na Fond národního majetku České republiky, pokud
nejsou pronajaty,
e) stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem
uznaných,8) sloužící k vykonávání náboženských obřadů
a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských
společností,
f) stavby ve vlastnictví sdružení občanů,9)
g) na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání
kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve
vlastnictví fyzických osob, pokud slouží k trvalému bydlení
vlastníka nebo osob blízkých, a novostavby obytných domů,
v nichž jsou byty výhradně ve vlastnictví fyzických osob,
h) na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy
vrácené do vlastnictví fyzickým osobám z titulu restituce podle
zvláštních předpisů,18) pokud nedošlo k převodu nebo přechodu
vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,
i) na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy ve
vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948
a je v nich buď nadpoloviční většina nájemních bytů, nebo byty
v nich byly nejméně 15 let obsazeny též jinými uživateli než
vlastníkem a osobami mu blízkými podle dřívějších zákonů
o hospodaření s byty a s přikázaným nájemným, pokud nedošlo od
roku 1948 k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné
osoby než osoby blízké,
j) na dobu 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy
s byty převedenými do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví
státu, obcí a družstev,18a) pokud nedošlo k dalšímu převodu
nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby
blízké,
k) stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím,
budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem,
státním archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením
sociální péče, nadacím, občanským sdružením zdravotně
postižených občanů a dále stavby památkových veřejně
přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí
České republiky v dohodě s Ministerstvem financí České
republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky,
l) stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy,
m) stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního
prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České
republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České
republiky,
n) obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky
sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti18b)
a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém
slouží k jejich trvalému bydlení,
o) stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob,
které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální
potřebnosti a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro
inidividuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P,
p) stavby kulturních památek18c) na dobu osmi let, počínaje rokem
následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy
prováděné vlastníkem,
r) stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení
změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných
paliv na vytápění plynem, elektřinou nebo na systém využívající
obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy,
anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby
stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení.
(2) Podléhá-li osvobození podle odstavce 1 pouze část
stavby, zjistí se nárok na osvobození z poměru, v jakém je
podlahová plocha nadzemní části stavby podléhající osvobození
k celkové podlahové ploše nadzemních částí stavby.
(3) Osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. g) až i) nepodléhají nebytové prostory staveb sloužící výlučně
k podnikatelské činnosti.
(4) Stavby a jejich části uvedené v odstavci 1 písm. a)
jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány
k podnikatelské činnosti nebo pronájmu, s výjimkou pronájmu
rozpočtovým organizacím. Stavby a jejich části uvedené
v ustanoveních písmen d), e) a f) jsou osvobozeny od daně ze
staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo
pronájmu. Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně
bytová družstva, označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová
bytová družstva.18d)
(5) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb
podle odstavce 1 písm. e) až k), m) až r) v daňovém přiznání.
(6) Osvobození od daně podle odstavce 1 písm. h), i) a p)
je vázáno na poplatníkem prokázané použití finančních prostředků
získaných osvobozením na stavební opravy, rekonstrukci
a modernizaci obytných domů a stavební úpravy kulturních památek
(dále jen "prostředky"). Účinnost osvobození vzniká již ve
zdaňovacím období, v němž byl nárok na osvobození uplatněn. První
doklady osvědčující vynaložení prostředků je poplatník povinen
předložit do dvou let od účinnosti osvobození, jinak poskytnuté
osvobození zaniká. Poslední doklady osvědčující vynaložení
prostředků je možno předložit nejdéle do jednoho roku po zániku
účinnosti osvobození. Pokud nebyly prokázány všechny prostředky
získané z osvobození od daně, rozdíl prokázaných prostředků
a daňové povinnosti se předepíše poplatníkovi k přímému placení
jako daň.
(7) Pokud dojde k zániku osvobození od daně podle
předchozího odstavce, může poplatník požádat o osvobození znovu
kdykoli v době do 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. K této
žádosti je poplatník povinen současně předložit doklady
osvědčující vynaložení prostředků. Osvobození se při splnění
těchto podmínek poskytne již na zdaňovací období, v němž byl nárok
uplatněn, pro zbytek zákonné lhůty dané pro osvobození. Další
postup je shodný s ustanovením uvedeným v odstavci 6.
(8) Po dobu přiznaného osvobození podle odstavce 1 písm. h), i) a p) se staví běh prekluzivní lhůty pro vyměření nebo
doměření daně a promlčecí lhůta pro placení daně.
§ 10
Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části
stavby v m2 (dále jen "zastavěná plocha") podle stavu k 1. lednu
zdaňovacího období. Půdorysem se rozumí průmět obvodového pláště
stavby na pozemek.
§ 11
Sazba daně
(1) Základní sazba daně u jednotlivých staveb činí
a) u obytných domů18e) 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních
staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry
přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné
plochy,
b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e)
využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné
plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto
stavbám, s výjimkou garáží, 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
c) u garáží vystavěných odděleně od obytných domů 4 Kč za 1 m2
zastavěné plochy,
d) u staveb pro podnikatelskou činnost
1. u staveb sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, staveb pro
lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
2. u staveb sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu,
enrgetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2
zastavěné plochy,
3. u staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10
Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
e) u ostatních staveb 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy.
(2) Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné
podle odstavce 1 se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní
podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje
dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost
se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle
odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za
první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží,
které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším
bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci
stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím
včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní
podlaží.
(3) Základní sazba daně
a) podle odstavce 1 písm. a), případně zvýšená podle odstavce 2,
se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle
počtu obyvatel z posledního sčítání lidu
0,3 v obcích do 300 obyvatel
0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel
1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1000 obyvatel
1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel
1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel
2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
3,5 ve městech nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních,
Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 v Praze.
Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou
koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii
nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů;
koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0;
b) u jednotlivých druhů staveb podle odstavce 1 písm. b) až d)
v jednotlivých bodech, případně zvýšená podle odstavce 2, se
v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit
obecně závaznou vyhláškou.
(4) U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e)
využívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní
doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní
sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle
odstavce 2, násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li
stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud
jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I.
chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštních
předpisů.
(5) Daň zjištěná podle § 10 a § 11 odst. 3 se zvyšuje o 2 Kč
za každý 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího
v obytném domě k podnikatelské činnosti s výjimkou zemědělské
prvovýroby nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor
důvody pro osvobození podle § 9 tohoto zákona.
(6) U staveb uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), které slouží
více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající
podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové
plochy nadzemní části stavby, a při stejném poměru podlahových
ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije vyšší
příslušná sazba. Pokud je ve stavbách uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e) provozována podnikatelská činnost na
převažující části podlahové plochy nadzemních částí staveb,
použije se sazba daně jako u staveb v § 11 odst. 1 písm. d).
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 13
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností
rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu
zdaňovacího období, se nepřihlíží.
§ 13a
Daňové přiznání
(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému
správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se
nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích
zdaňovacích období. Dojde-li však ve srovnání s předchozím
zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně
včetně změny v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31.
ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň
přiznat rovnocenně buď podaním daňového přiznání, nebo podáním
dílčího daňového přiznání. Dílčí daňové přiznání se podává na
tiskopise vydaném Ministerstvem financí a poplatník v něm uvede
jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li
pouze ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím
jednotlivým katastrálním územím způsobem uvedeným v § 5 odst. 1
tohoto zákona nebo ke změně koeficientu stanoveného obcí podle
§ 6 odst. 4 písm. b) nebo podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst.
4 tohoto zákona, poplatník není povinen podat správci daně daňové
přiznání, dílčí daňové přiznání, ani mu sdělit tyto změny.
Bylo-li daňové přiznání podáno v předchozích zdaňovacích obdobích
a do 31. ledna běžného zdaňovacího období nebylo podáno daňové
přiznání nebo dílčí daňové přiznání, vyměří se daň k 31. lednu
běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daňové
povinnosti případně upravené změnou průměrné ceny nebo
koeficientu.
(2) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících
vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento
poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci
nezvolí jiného společného zástupce.
(3) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem
daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se
změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním
obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani
z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit
tuto skutečnost správci daně nepozději do 31. ledna následujícího
zdaňovacího období.
(4) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém
přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do
30 dnů ode dne, kdy nastaly.
§ 13b
Vyměření daně
(1) Daň z nemovitosti se vyměřuje na zdaňovací období podle
stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.
(2) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně
vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost
uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem
následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou
případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního
předpisu.18) V územním obvodu jednoho správce daně se daňový
nedoplatek k těmto nemovitostem zjistí z poměru, v jakém se podílí
daň připadající na tyto nemovitosti na celkové daňové povinnosti
původního poplatníka. Za období od změny vlastnických nebo jiných
práv k nemovitostem do 1. ledna následujícího zdaňovacího období
nový nabyvatel za daňový nedoplatek ručí.
§ 14
Zaokrouhlování
(1) Základ daně z nemovitostí podle § 5 odst. 1 a 2 se
zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
(2) Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb
za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb se zaokrouhluje na celé Kč
nahoru.
§ 15
Placení daně
(1) Daň z nemovitostí je splatná
a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb
ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do
30. listopadu běžného zdaňovacího období,
b) u ostatních poplatníků daně ve čtyřech stejných splátkách, a to
nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30.
listopadu běžného zdaňovacího období.
(2) Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 1000 Kč, je
splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného
zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí
zaplatit najednou i při vyšší částce.
(3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost
z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho
správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové
přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává,
ale daň se nevyměří ani neplatí.
§ 16
Správa daně
Správa a řízení ve věcech daně a sankce za nesplnění
daňových povinností se řídí zvláštním předpisem,21) pokud tento
zákon nestanoví jinak.
§ 16a
Obecně závaznou vyhláškou vydanou obcí podle ustanovení
§ 6 a 11 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému
správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její
platnosti, přičemž obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti
nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti
nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li
vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná. Pro vyměření daně na
zdaňovací období roku 1994 se použijí koeficienty stanovené obcí
obecně závaznou vyhláškou i v případě, že vyhláška nabude
účinnosti do 31. ledna 1994.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 18
(1) Osvobození od daně z pozemků podle § 4 zákona č.
172/1988 Sb., o zemědělské dani, a nařízení vlády České republiky
č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů
obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně
hospodařící rolníky, zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty
rozhodné pro osvobození, pokud tento zákon nestanoví nové lhůty.
(2) Úlevy, na které vznikl nárok podle nařízení vlády České
republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani, se poskytnou
poplatníkům formou odpočtu od vypočtené daně z nemovitosti.
§ 19
U staveb, kde vznikla daňová povinnost platit domovní daň
podle nájemného a ceny užívání podle zákona č. 143/1961 Sb.,
o domovní dani, v roce 1992, vyměří příslušný obecní úřad daň na
rok 1992 po jeho uplynutí z nájemného a ceny užívání připadající
na dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku 1992, po
srážce odčitatelných položek připadajících na tuto dobu.
§ 19a
Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří
nemají povinnost podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání,
platit zálohy na daň ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím
období k termínům uvedeným v odstavcích 1 a 2 až do doby doručení
hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Rozdíl mezi
splatnou daňovou povinností a zaplacenými zálohami poplatníci
zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení hromadného předpisného
seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který je rozdílem mezi
zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se vrátí za
podmínek stanovených zvláštním předpisem.21)
§ 20
Daň z nemovitostí se vyměří podle tohoto zákona poprvé na
rok 1993 podle stavu k 1. lednu 1993.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. S působností pro Českou republiku zákon č. 143/1961 Sb.,
o domovní dani, ve znění zákona č. 129/1974 Sb.
2. § 1 písm. g) a § 8 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích.
3. Nařízení vlády České socialistické republiky č. 82/1978 Sb.,
o osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od
domovní daně.
4. Nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na
domovní dani.
5. S působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí
č. 144/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb.,
o domovní dani.
6. S působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí
č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.
7. Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č.
101/1976 Sb., kterou se doplňuje vyhláška Ministerstva financí
č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.
8. Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické
republiky č. 217/1988 Sb., o odvádění nájemného na zvláštní
účty nájemného, ve znění vyhlášky č. 29/1991 Sb.
9. Opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 25. 1.
1991 k odstranění nesrovnalostí při vyměřování domovní daně
(vyhlášeno v částce 55/1991 Sb.).
* * *
Zákon č. 315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, a mění
zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a popatků,
ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona
č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, zákon
č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 338/1992 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Články II a III zákona č. 315/1993 Sb. znějí:
Čl. II
1. Úlevy poskytnuté v roce 1993 zůstávají v platnosti po
dobu stanovenou v rozhodnutí o úlevě, pokud poplatník neuplatnil
nárok na osvobození podle ustanovení § 4 nebo § 9.
2. Pro zdaňovací období roku 1993 přísluší poplatníkům
nárok na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n), pokud byli zapsáni
do evidence podle zvláštních předpisů22) nejpozději do podání
daňového přiznání.
3. Pro zdaňovací období roku 1993 se připouští podání
daňového přiznání poplatníka, jemuž byly nemovitosti předány
v roce 1993 podle zvláštních předpisů18) do termínu pro podání
daňového přiznání. V těchto případech se daň vyměří podle stavu ke
dni předložení daňového přiznání s přihlédnutím k nároku na
osvobození podle § 4.
4. Pro zdaňovací období roku 1993 lze uplatnit nárok na
osvobození podle § 9 odst. 1 písm. h) a i) i na část stavby.
5. K nároku na osvobození podle bodů 2, 3 a 4, pokud nebyl
uplatněn v daňovém přiznání, se přihlédne při vyměření daně na
základě žádosti podané poplatníkem do 31. ledna 1994. Tato žádost
nepodléhá správnímu poplatku.
Čl. III
V zákoně České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
a zákona č. 157/1993 Sb., se v části sedmé vypouští hlava čtvrtá.
Článek II zákona č. 242/1994 Sb. zní:
Čl. II
Dodatečné daňové přiznání na rok 1994 lze podat nejpozději
do 31. ledna 1995 i na nižší daňovou povinnost, než je poslední
známá daňová povinnost.
Uhde v.r.
1) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon).
2) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991
Sb.
4) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb.,
o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších
předpisů.
5) § 876 občanského zákoníku.
6) Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.
7) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu
národního majetku České republiky, ve znění zákona ČNR č.
285/1991 Sb., zákona ČNR č. 438/1991 Sb. a zákona ČNR č.
569/1991 Sb.
8) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení
církví a náboženských společností.
9) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.
10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů
České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR
č. 482/1991 Sb. a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.
12) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
13) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny.
Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných
plynů (plynárenský zákon).
16a)Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění
zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.
16b) Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb., kterou
se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými
průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad,
ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně
ekologických jednotek.
17) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 103/1990 Sb.
a zákona č. 262/1992 Sb.
17a) § 38 zákona č. 138/1973 Sb.
18) Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých
majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18d) Např. zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech
a družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření
Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.
18e) Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu,
ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.
21) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
22) Zákon č. 105/1990 Sb., ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
a zákona č. 455/1991 Sb.
Obchodní zákoník.