28/1996 Sb.
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady ze dne
20. listopadu 1992
č. 586 Sb., o daních z příjmů,
jak vyplývá ze změn a doplnění provedených
zákonem České národní rady ze dne 21. prosince 1992 č. 35 Sb.,
zákonem ze dne 25. února 1993 č. 96 Sb.,
zákonem ze dne 19. května 1993 č. 157 Sb.,
zákonem ze dne 10. července 1993 č. 196 Sb.,
zákonem ze dne 3. prosince 1993 č. 323 Sb.,
zákonem ze dne 16. února 1994 č. 42 Sb.,
zákonem ze dne 24. března 1994 č. 85 Sb.,
zákonem ze dne 27. dubna 1994 č. 114 Sb.,
zákonem ze dne 8. prosince 1994 č. 259 Sb.,
zákonem ze dne 8. února 1995 č. 32 Sb.,
zákonem ze dne 20. dubna 1995 č. 87 Sb.,
zákonem ze dne 26. května 1995 č. 118 Sb.,
zákonem ze dne 29. června 1995 č. 149 Sb.
a zákonem ze dne 28. září 1995 č. 248 Sb.
ZÁKON
České národní rady
o daních z příjmů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
§ 2
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické
osoby (dále jen "poplatníci").
(2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště
nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se
vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České
republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(3) Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to
stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se
vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky
(§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují
pouze za účelem studia nebo léčení, a zahraniční odborníci (odst.
5) zdržující se zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci však
mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí
ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území
České republiky obvykle zdržují.
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České
republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném
kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty
183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na
území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde
má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho
úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
(5) Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm
v zahraničí, která byla zahraničním subjektem vyslána jako
odborník (expert) se specifickými znalostmi k poskytnutí odborné
pomoci osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky
nebo stálé provozovně.
§ 3
Předmět daně z příjmů fyzických osob
(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň")
jsou
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),
b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
(§ 7),
c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
d) příjmy z pronájmu (§ 9),
e) ostatní příjmy (§ 10).
(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní
i nepeněžní dosažený i směnou.
(3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě
a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho
stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis
nestanoví jinak.
(4) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle
zvláštního zákona,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním
nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva,
s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých
v souvislosti s výkonem činnosti podle 6 nebo s podnikáním
anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně
u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení
a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů
zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti
s provozováním těchto činností,
b) úvěry a půjčky.
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty,
včetně souvisejících pozemků, pokud je prodávající vlastnil
a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let
bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy
z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty
do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich
vyřazení z obchodního majetku,
b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor
neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím
a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej
nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od
zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem
(manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla
nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo
zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním
v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se
nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo
nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových
prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly
zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo
jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich
vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na
příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje
nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného
v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje
nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného
v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí
nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,
c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na
příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí,
nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku.
Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých
věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených
v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do
obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné
výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich
vyřazení z obchodního majetku,
d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění
z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody,
kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb
z pojištění majetku, který byl nebo je zahrnut do obchodního
majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti,
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení,
zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky
degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem,
zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"),
a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu
a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení
do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla
rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly
již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě
odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav
a udržování,
f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního
slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující
10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků,
u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8 ). Cena
z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však
od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována
příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 5,
g) přijaté náhrady podle zvláštních předpisů,2) příjmy z prodeje
nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle
zvláštních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných
v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,
h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění
(nemocenské péče),42) důchodového pojištění,43) státní sociální
podpory,44) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění
nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného
zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného
pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě
pravidelně vypláceného důchodu (penze), je od daně osvobozena
z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 120 000 Kč ročně,
ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo
náhrada za tento příjem podle zákona o rodině,
i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory
a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy,
j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve
a jiných biologických materiálů z lidského organismu,
k) stipendia2a) ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky
z prostředků nadací a občanských sdružení48) včetně nepeněžního
plnění, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu
a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,
l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro
případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,
m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní
(náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné
službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle
zvláštních předpisů,3)
n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil
a sborů podle zvláštních předpisů,3)
o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech
vojáků3) a dávky související se skončením služebního poměru
příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů,
p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní
služby,4)
r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových
podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na
obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů,
přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv
družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech,
pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do
pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy,
které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv
družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu
nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do
pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv
družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech
pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto
převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské
nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když
smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí
nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti,
s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní
podpory podle zvláštního zákona,4a)
t) úrokové výnosy ze státních dluhopisů,4d)
u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za
uvolnění bytu a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu,
vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu použil nebo
použije na obstarání bydlení nejpozději do jednoho roku
následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal; její
přijetí oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího
období, ve kterém k jejímu přijetí došlo,
v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim
plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem
v České republice,
w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci
kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných
papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu tří
měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných
papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku,
a to do šesti měsíců od ukončení podnikatelské a jiné
samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového
majetku (§ 8),
x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle
zvláštního zákona,19a)
y) hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy
převyšují výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a
z) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d)
za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49)
a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního
zabezpečení,50)
zb) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších
územních celků a státních fondů na pořízení hmotného
investičního majetku20) nebo jeho technického zhodnocení.
(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se
nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením
správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového
přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení
uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani
při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv
k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických
osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných
práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve
vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno.
§ 5
Základ daně a daňová ztráta
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí
poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen "zdaňovací období")
přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období
souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je
základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle
jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené
v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále
jen "daňová ztráta") se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných
podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím
ustanovení odstavce 1. Tuto ztrátu nebo její část, kterou nelze
uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém
vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných
podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10
v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.
(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě
podvojného účetnictví v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15
dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří,
se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období.
Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do
uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího
období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému
je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí
poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za
které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto
zdaňovacím období.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně
a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá
zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně.
(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně)
v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží
příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím
období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro
jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno
v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu
daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj
(náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje
právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky
příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím
období, kdy k vrácení došlo, za předpokladu, že vrácení nebylo
zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně
(dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti
a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do
dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož
vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze
závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř.
v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve
kterém k jeho vrácení došlo.
(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne
i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku,
v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po
zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic
pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po
jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené
výdaje spojené se zahájením činnosti.
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního,
služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž
poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát
příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci
žáků a studentů z praktického výcviku,
b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů
společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních
společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro
družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby,
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických
osob,
d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem
závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako
náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého
poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních
požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako
"zaměstnavatel".
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné
nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či
nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba,
na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů,4b)
a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají
v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance,
kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se
rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo
služby poskytnuté zaměstnavatelem nebo za nájem nižší než jejich
obvyklá cena (§ 3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo
cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo
služby ostatním odběratelům.
(4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo
bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně
vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 písm. a)
samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§
36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle
odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne
v kalendářním měsíci částku 5000 Kč. To platí u příjmů plynoucích
zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje
nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze
základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k).
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů
v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové
vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za
příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29 odst. 1)
vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla.
Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla
u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi
vozidla.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem
daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst.
4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem
závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem;5)
vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které
překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným
příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní
předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích,
čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu
stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování
osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota
poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich
udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je
jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí
zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil
ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů
potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle
zákoníku práce.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle
odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto
výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními
předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve
vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu
byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace
skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při
stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za
nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního
nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce
zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše,
v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného
majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále
osvobozeny
a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců,
které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje
na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo
v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím
jiných subjektů,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní
plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům
z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu
nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, ve formě možnosti
používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení,
předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní
zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní
akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně
zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního
plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za
kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se
posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky
zaměstnance,
e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit
zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní
pojištění,
f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou
dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům
ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné
družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí
v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,
h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního
předpisu22) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů
z nich plynoucích a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje
(vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se
považují za příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 3 písm. a)],
ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České
republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od
zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině, pokud se
poplatníci nezdržují na území České republiky déle než 183 dnů
v kalendářním roce, nebo nejde-li o příjmy z činností
vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),
i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních
a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a)
u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota
nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze
sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, a to
až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,
j) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti
poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle
zvláštních předpisů,6b)
k) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované
příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních
předpisů,6c)
l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při
pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce,
pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má
zaměstnanec bydliště,
m) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši
rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
n) příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do
výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní
hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při
jejich nabytí před 1. lednem 1993,
o) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za
dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
p) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti
s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším,
než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních
a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a)
a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze
sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,
jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové
účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční
situace do výše 20 000 Kč,
r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních
stejnokrojových náležitostí celníka,
s) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům
ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN
mimo území České republiky6e) po dobu působení v zahraničí,
t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních
stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného
sboru,
u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění
a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě
nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům
přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní
riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění
vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí.
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy členů vlády, poslanců České národní rady a platy
vedoucích ústředních orgánů státní správy,
b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech
územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových
sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou
náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na
které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady
ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců
a tlumočníků za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f)
(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro
plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce.
(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze
závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou
v odstavcích 4 a 5, snížené o
a) sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na
sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit
zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné
zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto
zahraniční pojištění,
b) 25 % z příjmů ze závislé činnosti u poplatníků uvedených
v § 2 odst. 5.
§ 7
Příjmy z podnikání a z jiné
samostatné výdělečné činnosti
(1) Příjmy z podnikání jsou
a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7)
b) příjmy ze živnosti,8)
c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů
komanditní společnosti na zisku.
(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud
nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou
a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného
duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných
právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování
a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani
podnikáním podle zvláštních předpisů,
c) odměny znalců a tlumočníků za činnost podle zvláštních
předpisů.6f)
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené
v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy
se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění
a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro
zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení
§ 23 až 33. Příjmy uvedené v 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g)
bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou
samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné
obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní
společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně
se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle
společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na
společníka část této ztráty stejně jako základ daně.
(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře
komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti
stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato
část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je
rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle
společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle 23 až
33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře
část této ztráty stejně jako základ daně.
(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují
o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které
zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář
komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není
hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní
společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez
jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.
(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo
komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo
komplementářů osvobozeno od daně.
(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu
nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou
samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36)
za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a)
a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním
měsíci 3000 Kč.
(9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na
dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje
s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši
a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního
hospodářství,7)
b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou
příjmů podle odstavce 8,
c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních
předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c).
(10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou
v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené
v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné
výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na
všeobecné zdravotní pojištění,21) které může poplatník uplatnit
navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného
sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění
podle zvláštního předpisu.21)
(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém
spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo
jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním
z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou
věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto
nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden
z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou
výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým
z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí
nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité
věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou
výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele
v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci
v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho
z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou
v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5
zákona.
(12) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují
a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované
společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům
komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5)
§ 8
Příjmy z kapitálového majetku
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle
§ 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou
a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných
papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným
a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění
z členství v družstvech,
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud
se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách
do původní výše,
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách,
úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu,
d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených,
e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) snížené
o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní
připojištění,
f) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená
o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 7,
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky
z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu
ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností.
Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky
nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty
apod.), se posuzují podle písmene c),
h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze
směnečné sumy).
(2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto
zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání.
(3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují
a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou
dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň
postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při
jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě
předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty
cena zpětného nákupu,
b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.
(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo
v § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České
republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní
sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí,
jsou, nesnížené o výdaje, základem daně (dílčím základem daně).
(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené
o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně). Příjmy uvedené
v odstavci 3 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního
práva.
(6) Úroky a jiné výnosy plynoucí z úsporných vkladů, které
přijímá zaměstnavatel od svých zaměstnanců anebo které přijímá
banka od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních
fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění
zvláštní sazbou daně (§ 36).
(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) se
považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po
snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní
připojištění. Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou
dobu, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání
dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním
připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou
života14) a věkem účastníka penzijního připojištění v době, kdy
dávky začne poprvé pobírat.
§ 9
Příjmy z pronájmu
(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou
a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich
částí),
b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu
podle § 10 odst. 1 písm. a).
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům
z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené
v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně
(dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem
z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je,
s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným
základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 20
% z příjmů uvedených v odstavci 1.
(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou
v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené
v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9.
(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující
u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích
vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém
sledu, evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze
odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného
majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích
ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu,
a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci
rozhodnou účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného
účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20)
povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto
postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý
majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve
smyslu daně z příjmů fyzických osob.
§ 10
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku,
pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného
pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby,
která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím
rolníkem),
b) příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných
papírů s výjimkou uvedenou v § 4,
c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným,
komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva
včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13)
s výjimkou uvedenou v § 4,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního
vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu
autorskému,10)
e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky
s výjimkou uvedenou v § 4,
f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka
veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní
společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku
při likvidaci společnosti nebo družstva,
g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní
společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti
a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku
členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13)
h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry
z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v 4,
ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou
uvedenou v § 4.
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům
z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich.
(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn
u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 6000 Kč,
b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě
povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12)
(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený
o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje
spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeném v odstavci 1 vyšší
než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle
odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně
(dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy
ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy
nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji
nemovitosti se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací
období, ve kterém byly dosaženy.
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena
vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně
nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro
účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek
odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do
obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková
cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou
nebo výhrou, vychází se z její ceny obvyklé v místě a v době
jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně
vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně
dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou
výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce
poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací
zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje
cenných papírů lze kromě výdajů uvedených v § 24 odst. 2 písm. r)
a w) uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby
za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných
papírů. Výdaje, které převyšují příjmy, podle odstavce 1 písm. b)
a c) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo
zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na
budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti
s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním
jmění družstva nebo pohledávky,12a) s výjimkou uvedenou v § 4,
mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto
příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích,
postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze
podle tohoto ustanovení uplatnit.
(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj
považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku
družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního
předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou
podle zvláštních předpisů,2) a s výjimkou dalšího podílu na
majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém
plnění.
(7) Důchod podle zvláštních předpisů11) se považuje za základ
daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení
rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se
zjistí jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem
poplatníka v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Důchody
poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, a to i bývalým
zaměstnancům, jsou příjmy podle § 6.
(8) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů
z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu
u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů
komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky
jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně
(§ 36). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití
díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu
základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne
do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2,
u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou
výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních
soutěží za příjmy podle § 7. Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů
v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(9) Stejně jako ceny z veřejných soutěží se posuzují i ceny
ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže
anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže. Příjmy ze
soutěží vyhlášených zaměstnavatelem pro své zaměstnance se
považují za příjmy uvedené v § 6.
§ 11
Výpočet příjmu spoluvlastníka
Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu
spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje
vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují
mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů.
§ 12
Výpočet příjmu účastníka sdružení,
které není právnickou osobou
Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo
společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě
smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění
a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem,
není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy
a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou
účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze
v prokázané výši.
§ 13
Výpočet příjmů spolupracujících osob
Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti [§ 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2] provozované za
spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl
připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více
než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela
(manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše
540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč
za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech
spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících
v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo
jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující
osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích
činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na
spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit
nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo
15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího
manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom
výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy
a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné
školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou
uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).
§ 14
Výpočet daně z příjmů dosažených
za více zdaňovacích období
(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem
několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv
najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období,
v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve
kterých byla činnost provozována, nejvýše však na tři poměrné
části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze
rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím
se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů
v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná
část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období
dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto
procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících
částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto
zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze
zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.
(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy
a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství7) [§ 7 odst. 1 písm. a)],
b) uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) a z činnosti restaurátorů
kulturních památek a sbírkových předmětů.
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Základ daně se sníží o částky
a) 26 400 Kč ročně na poplatníka,
b) 13 200 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti
s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv
na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu
ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato
částka na dvojnásobek,
c) 12 000 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem
v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za
zdaňovací období 26 400 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou
průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se
částka 12 000 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky
(manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky
státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium
poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí
povolání,
d) 6 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod
nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní
důchod,
e) 12 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo
jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně
invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný
invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů
plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla
zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
f) 36 000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P
(zvlášť těžce postižený s průvodcem),
g) 6 000 Kč ročně u poplatníka, který se v souladu se zvláštními
předpisy15) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem
nebo předepsaným výcvikem.
(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně
poplatník, u kterého starobní důchod z pojistného na sociální
zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného
druhu činí více než 26 400 Kč ročně. Nepřevyšuje-li 26 400 Kč
ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši
snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto
odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího
období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim
nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.
(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně
nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).
(4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě
v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk
(vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli
snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy15) považuje
a) nezletilé dítě,
b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá
invalidní důchod a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání,14d)nebo
2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo
vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je
neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství
a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za
podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy,
z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle
odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve
vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním
žije v domácnosti.
(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků
(např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku
na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže
kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
(7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle
odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za
každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro
uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní
poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž
začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.
(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých
obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na
financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů,
kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu
a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální,
zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské
pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné
a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České
republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení
na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na
financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve
zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň
1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo
komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté
jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo
komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako
základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.
§ 16
Sazba daně
Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu
daně (15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34)
zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí
Ze základu daně Daň Ze základu přesahujícího od Kč do Kč 0 84 000 15 % 84 000 144 000 12 600 Kč + 20 % -- " -- 84 000 Kč 144 000 204 000 24 600 Kč + 25 % -- " -- 144 000 Kč 204 000 564 000 39 600 Kč + 32 % -- " -- 204 000 Kč 564 000 a více 154 800 Kč + 40 % -- " -- 564 000 Kč.
ČÁST DRUHÁ
DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB
§ 17
Poplatníci daně z příjmů právnických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby,
které nejsou fyzickými osobami (dále jen "poplatníci").
(2) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky.
(3) Poplatníci, kteří mají na území České republiky své
sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy
plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy
plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(4) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své
sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy
ze zdrojů na území České republiky.
§ 18
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti
a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li
dále stanoveno jinak.
(2) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1)
zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo
majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,
b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě
zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky,
a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků
na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího
podílu13) v nepeněžní formě.
(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za
účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam,
z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou
v odstavci 4 písm. d).
(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně
příjmy
a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že
náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti
s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou
posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními
předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími
a zakladatelskými listinami,
b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů
obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b)
c) z úroků z vkladů na běžném účtu,
d) z pronájmů státního majetku, které jsou podle zvláštního
předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.
(5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky
uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období
podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost
v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy
dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady
(výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak
za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady
(výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou
předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které
jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.
(6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést
účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny
odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které
předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně
osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů).
Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna
rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními úřady
u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními
předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak
mimoúčetně v daňovém přiznání.
(7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména
zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní
subjektivitu,17c) občanská sdružení včetně odborových organizací,
politické strany a politická hnutí, registrované církve
a náboženské společnosti, nadace, obecně prospěšné společnosti,
obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní
fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva.
(8) U Fondu národního majetku České republiky18) a veřejné
obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je
daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).
(9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně
pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b)
(10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní
společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné
obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato
část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je
rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)
(11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní
společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní
společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu
daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část
zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy,
jinak rovným dílem.9c)
§ 19
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo
zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími
právnických osob, profesními komorami s nepovinným
členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových
organizací, politickými stranami a politickými hnutími,
b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky
členů u registrovaných církví a náboženských společností,
c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného
za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto
bytů a garáží
1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových
družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla
poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních
předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví
lidových bytových družstev,
2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo
zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali
vlastníky domů,
d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení,
zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky
degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem,
zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"),
a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu,
a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení
do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla
rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly
již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě
odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav
a udržování,
e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)
f) příjmy Fondu dětí a mládeže,
g) výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her
povolovaných podle zvláštních předpisů,12) který je určen ve
výši alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely,
h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle
zvláštního zákona,19a)
ch) hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) plynoucí ze zpeněžení
konkursní podstaty,19a)
i) úrokové výnosy ze státních dluhopisů4d) a úrokové příjmy
poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou
z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České
republice,
j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu,
a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,
k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud
jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách
do původní výše,
l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d)
m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných
výnosů z vkladů u bank,
n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49)
a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního
zabezpečení,50)
o) příjmy Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu
družstevních záložen,
p) rozdíl závazků a hodnoty vraceného majetku státnímu podniku
zemědělské prvovýroby, který odpisoval nájemce podle § 28 odst.
2 a který je po ukončení nájmu součástí výnosů podle předpisů
o účetnictví.20)
(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se
nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením
správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového
přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení
uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani
při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv
k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
§ 20
Základ daně a položky snižující základ daně
(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33
a ustanovení odstavců 2 až 6.
(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je
základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský
výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního
jmění19b) poplatníka upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto
hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně
nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému
majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při
ukončení likvidace. Při ukončení likvidace se hospodářský
výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za
zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky
vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích
období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů
příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis
opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena
družstva.
(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se
základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně
za jednotlivé podílové fondy.
(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle
§ 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c)
(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní
společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část
daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část
základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako
je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným
dílem.9b)
(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní
společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část
ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom
tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého
komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část
zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy,
jinak rovným dílem.9c)
(7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem
podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený
podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč,
použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů)
souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem
daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze
odečíst částku ve výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu
daně.
(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu
darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území
České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných
a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární
ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely
sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní,
náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti,
tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území
České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení
a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů
zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí
alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně
sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci,
kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní
společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od
základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých
veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8,
stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo
ztráta podle odstavce 5.
(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na
účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře
a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje
základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je
komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů,
kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů
poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na
jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.
(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se
zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.
§ 21
Sazba daně
(1) Sazba daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 39 %
ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst.
7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.
(2) U investičního fondu, podílového fondu16) a penzijního
fondu9a) sazba daně činí 25 % ze základu daně sníženého o položky
podle § 34 a § 20 odst. 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 22
Zdroj příjmů
( 1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se
u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé
provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na
území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které
jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,
c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních
projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného
poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných
činností poskytovaných na území České republiky,
d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České
republiky a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich
částí) umístěných na území České republiky,
f) příjmy z nezávislé činnosti (svobodné povolání), např.
přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo
spoluučinkujících osob, lékaře, právníka, vykonávané nebo
zhodnocované na území České republiky, bez ohledu na to, zda
příjmy plynou těmto osobám přímo nebo přes zprostředkující
osobu, přičemž se nepřihlíží k povaze smlouvy, na základě které
jsou tyto činnosti provozovány,
g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu
průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software),
výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných
poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva
autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním
zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy
z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění
vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro
účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou
a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které
se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w),
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů
a z držby cenných papírů,
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na
území České republiky,
6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů
právnických osob,
7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním
majetku stálé provozovny, cenných papírů vydávaných
poplatníky se sídlem na území České republiky, majetkových
práv registrovaných na území České republiky a z prodeje
účasti nebo podílu na obchodní společnosti nebo družstvu,
8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry
z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží
a ze sportovních soutěží,
9. výživné, důchody11) a obdobné požitky.
(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí
zařízení k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst.
3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky, a to zejména
dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště
(místo prodeje). Staveniště, provádění stavebně montážních
projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci poplatníka anebo osobami
pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu,
přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12
kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Do doby trvání stálé
provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde
k přerušení na dobu delší než 12 kalendářních měsíců následujících
po sobě.
(3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti
a komplementářů komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky
podle § 2 odst. 3 a 17 odst. 4, plynoucí z účasti na těchto
společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem
se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny.
Pro zajištění daně z uvedených příjmů platí ustanovení § 38e odst.
3 a odst. 4 písm. b).
(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění
přijaté poplatníkem.
§ 23
Základ daně
(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou
příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně,
převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné
a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle
následujících odstavců.
(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují
v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského
výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují
v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy
a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti
a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku
upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům
veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní
společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka k úplatně
nabytému majetku; přitom u poplatníků účtujících v soustavě
jednoduchého účetnictví se opravná položka k úplatně nabytému
majetku zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení
obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné
zdaňovací období nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku.
(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto
zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté
v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek, a o veškeré částky
neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů
(nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními
předpisy,5) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů
(nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.
(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují
a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36),
b) zisk (ztráta) z prodeje vkladních listů, vkladových
certifikátů, kuponů a dluhopisů20a) s výjimkou dluhopisů
s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno
právo na vydání akcií,20b) mezi držiteli před lhůtou
splatnosti; obdobně se posuzuje zisk (ztráta) dosažený při
splatnosti těchto cenných papírů s výjimkou z nich plynoucích
úrokových příjmů,
c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při
následném snížení základního jmění,
d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto
zákona,
e) částky zúčtované do výnosů, které souvisejí s rozpouštěním
rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové
účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů,
f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka
veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní
společnosti.
(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo
jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené
příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od
daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím
s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu
činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od
daně osvobozeny.
(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní
plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo
spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení
předmětného plnění (dále jen "ceny obvyklé na trhu"), s výjimkou
naturální spotřeby vlastní výroby a služeb; přitom se příjmy
získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy
získané prodejem.
(7) Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně
spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými
osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných
podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví
správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Ekonomicky
nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna
osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění
druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby
přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou
osob anebo fyzické osoby blízké.20c) Účastí na kontrole nebo jmění
se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo
podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při
úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením
zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní
činnost.
(8) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji,
z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období
(část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení podnikatelské
nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení
likvidace, se upraví
a) u poplatníků uvedených v § 17 účtujících v soustavě podvojného
účetnictví o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných
položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů
příštích období a nákladů příštích období, které nebudou
prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20)
b) u poplatníků uvedených v § 2
1. pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky
vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích
období, výdajů příštích období, příjmů příštích období
a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně nájemného
u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku a nehmotného majetku se do základu daně zahrne pouze
v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné
zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti a do
ukončení pronájmu,
2. pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši
pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4] a závazků, o částky příjmů a výdajů,
které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období
podle § 5, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky
vytvořených rezerv22a) a opravných položek; přitom nájemné
u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do
základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze
sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení
podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se
zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již
zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje
cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu
nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně
se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu (§
9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení,
zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali
v prokázané výši,
3. v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou (s výjimkou
uvedenou v bodu 2), o cenu nespotřebovaných zásob, o výši
pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4], o částky příjmů, které hospodářsky
patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5.
(9) Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy
o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného a nehmotného
majetku, je pronajímatel, který odpisoval pronajatý hmotný majetek
podle § 30 odst. 4, povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi
uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto
ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem
bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto
majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu
prokazatelně zničen nebo odcizen.
(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví
vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo
tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení
daňové povinnosti jiným způsobem.
(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem
nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 4) nemůže být
základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné
činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České
republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku
k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo
činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných
srovnatelných údajů.
(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky
uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného
účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo
družstva a při postoupení pohledávky, která je nebo byla zahrnuta
do obchodního majetku poplatníka majícího příjmy z podnikání nebo
jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), je příjmem hodnota této
pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou
za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka
postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato
vyšší cena. Stejně postupují poplatníci, kteří mají příjmy
z pronájmu (§ 9), jedná-li se o postoupení pohledávky, kterou má
pronajímatel vůči nájemci.
§ 24
Výdaje (náklady) vynaložené
na dosažení, zajištění a udržení příjmů
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění
a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou
ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem
a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění
a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly
v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení,
zajištění a udržení příjmů uplatněny.
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33),
b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst.2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u
1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy
k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného
majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle
zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho
pořízení,
c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad
s výjimkou uvedenou v písmenu l),
d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá
ze zvláštního zákona,
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je
předmětem daně a není od daně osvobozen,
f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této
společnosti, komanditní společností za komplementáře,
poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné
výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu
(9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze
do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení
z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální
dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné
hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou
nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní
neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše
pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními
předpisy,21)
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně
životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)
h) nájemné, a to
1. nájemné s výjimkou nájemného u finančního pronájmu
s následnou koupí najaté věci, a to podle zvláštního
předpisu,20)
2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného a nehmotného majetku, který lze podle zákona
odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom
u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví
je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného a nehmotného majetku výdajem jen v poměrné výši
připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,
3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného
hmotného a nehmotného investičního majetku,20)
ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li
zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv
k nemovitosti,26h) zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to
i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního
vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se
k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň,
jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů
zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů,
které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu,
v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle
§ 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37).
Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období
následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční
daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,
i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro
daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) s výjimkou rezerv
vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů
plynoucích jim podle § 10,
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví
a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení
pracovišť,
2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní
preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními
předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na
lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními
předpisy,
3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení,
pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy,
nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání
a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty
potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované
prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55
% ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní
směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání
pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b)
Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje
i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení
prostřednictvím jiných subjektů,
5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní
smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon
nestanoví jinak,
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na
pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků
veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních
společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních
předpisů,5) přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky,
na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým
vozidlem23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo
v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje
spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
2. stravné při tuzemských pracovních cestách podle zvláštního
předpisu, a to pouze pro zaměstnance podle § 6 a při
tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin
v kalendářním dnu též pro poplatníky podle § 7; pravidelným
pracovištěm pro poplatníky podle § 7 se také rozumí sídlo
podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném
povolení k podnikání,
3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d)
nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka, s výjimkou
pronájmu, ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za
spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním
motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního
majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka
zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci, a u silničního
motorového vozidla vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za
spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za
spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny
uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími
prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo
financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího
období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za
uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci
o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny
vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu.
U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní
náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na
dvojnásobek,
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do
obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši
a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5)
u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady)
na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských
cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,
l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené
podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené
výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,
m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)
n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro
zabezpečení obranyschopnosti státu,25)
o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena
pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše
příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem
při jejím následném postoupení,
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle
zvláštních zákonů,
r) cena pořízení20 cenného papíru, s výjimkou akcie, při jeho
splatnosti nebo při jeho prodeji; v případě akcie platí
ustanovení písmene w),
s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví
1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů
plynoucích z jejího postoupení a zvýšených o použitou
opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního
zákona,22a)
2. cena pořízení20 u pohledávky nabyté postoupením, a to do
výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo
postupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených
o částku použité opravné položky nebo rezervy podle
zvláštního zákona,22a)
t) vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného
z odpisování (§ 27), pozemků s výjimkou zásob a pořizovací cena
nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka
nebo členem družstva, jehož účetní odpisy nejsou výdajem
(nákladem) podle písmena v), a to jen do výše příjmů z jejich
prodeje, a dále zůstatková cena technického zhodnocení
odpisovaného nájemcem po ukončení nájmu, a to jen do výše
uhrazené pronajímatelem,
u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka
z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se
uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena
v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů,
který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém
průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou
a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který
jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční
daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky
veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za
komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní
vozidlo,
v) účetní odpisy20) u hmotného investičního majetku, nehmotného
investičního majetku a opravné položky k úplatně nabytému
majetku, které nejsou vymezeny pro účely zákona jako hmotný
majetek nebo nehmotný majetek (§ 26 odst. 2 až 4); přitom
u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se
aktivní opravná položka zahrne do výdajů pravidelně během 15
let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši
připadající na příslušné zdaňovací období. Toto ustanovení se
však nevztahuje na účetní odpisy nehmotného investičního
majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, pokud
tento majetek před vložením do obchodní společnosti nebo
družstva nebyl společníkem nebo členem družstva pořízen
úplatně,
w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu
v případě jeho prodeje,
x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,
y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví
hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté
postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,
1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo
zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,
2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě
výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,
3. který je státním podnikem v likvidaci, nestačí-li výtěžek
z likvidace k uspokojení zbylé pohledávky,26j)
4. který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani
vymáháním na dědicích dlužníka,
5. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce
a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo
personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§
23 odst. 7).
Obdobně to platí pro pohledávku, je-li její odpis plně kryt
použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního
zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb.,
o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních
pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými
opatřeními,
z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2
a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4, dále poskytnuté
služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních
nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle
zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku
družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě
likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení
základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek
nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu
za podmínky, že uvolněný byt bude využíván pro jeho
podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo
pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění bytu,
zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební
úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku,
které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1.
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy
z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje
(náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění
a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto
zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že
a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby
odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky, s výjimkou
nemovitostí, u kterých musí doba nájmu trvat nejméně osm let.
Doba nájmu se přitom počítá ode dne, kdy byla věc nájemci
přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a
b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou
by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.
(5) Prodává-li se najatý hmotný majetek a nehmotný majetek,
který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci,
v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se
nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při
rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona, a u pozemků, hmotného
majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování za podmínky,
že kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zvláštního
předpisu nebo soudním znalcem.
(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu
s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku,
považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data
uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy
najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení,
zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného
připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo
skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného
připadající na skutečnou dobu nájmu.
(7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo
družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného
peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva
včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti
v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely
daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo
darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní
společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo
člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena
stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst.
3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut
v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou
cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní
hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena
v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než
pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení
se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním,
cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý
vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do
družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§
17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku
a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě
ostatního majetku účetní hodnotou.
(8) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují
nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad
75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy
a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým
nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin
a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní
stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody
musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že
poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
§ 25
(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění
a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného
majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů
spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich
pořizovací ceny,
b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,
c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r) a w),
d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických
osob a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy,
pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis nebo část
tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním
předpisem,
e) vyplácené podíly na zisku,
f) penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a úroků z prodlení,
přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné
zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové
oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální
zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti
zaplaceným podle zvýšené sazby26d) a pojistným včetně příspěvku
vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e)
g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování
ovzduší,27)
h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28)
i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo
nezahrnované do základu daně,
j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními
předpisy,5), 23)
k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování
potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za
každé zařízení samostatně,
l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní
předpis nestanoví jinak,
m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění
společnosti nebo družstva s výjimkou uvedenou v § 10 odst.
6 a § 24 odst. 2 písm. w),
n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného
majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného
převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního
předpisu,
p) technické zhodnocení (§ 33),
r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),
s) daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň
z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí
s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch),
t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na
pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět
opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele
daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč, a zároveň nepodléhá
spotřební dani,
u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,
v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou
uvedenou v § 24,
w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů,
vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze
směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní
prostředky (dále jen "úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků
z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček
1. poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo
na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky,
v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše
vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo
pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění
u ostatních příjemců úvěru a půjčky,
2. poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na
území České republiky, pokud se neúčastní přímo nebo nepřímo
na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky,
v průběhu zdaňovacího období přesahuje desetinásobek výše
vlastního jmění.
Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část,
z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále
prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na
kontrole či jmění podle bodů 1 a 2 se rozumí vlastnictví více než
25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem;
podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve
zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu
dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období. Toto
ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na
burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na
poplatníky uvedené v § 2,
x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů
přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné
zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí
srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má
zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě
bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva
na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření
smlouvy,
y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní
a exekuční náklady podle zvláštních předpisů28b) a dále úroky
z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení,
které jsou příslušenstvím cla,28c)
z) hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky
s výjimkou uvedenou v § 24.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků,
a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech.
U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení
likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt
zrušený bez provedení likvidace.
(3) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické
znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví
poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je
majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační
rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody
a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky
vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např.
rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním,
zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu,
zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné
v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou
pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky
zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené
poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy
odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem
jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný
rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn
nebo nutná porážka zvířete základního stáda.
Odpisy hmotného majetku
a nehmotného majetku
§ 26
(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 31
nebo § 32 z hmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 27
a nehmotného majetku.
(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
samostatné movité věci s výjimkou zásob, popřípadě soubory
movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením,
jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 20 000 Kč a mají
provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby
s výjimkou provozních důlních děl a drobných staveb vymezených ve
zvláštním předpise kromě svážnic,29) pěstitelské celky trvalých
porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo20)
a jiný majetek. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však
nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní
zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování
služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou
nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní
pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným
technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či
jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak,
aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje
o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního
funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky)
včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách
jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí
a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny
vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se
zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.
(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven
a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu
hmotného majetku,
b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak,29b)
c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20)
tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou
finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku
a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší
u movitého majetku hodnotu 20 000 Kč.
(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové
vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky
využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kč,
počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 40 000 Kč, a mají provozně
technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo
vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi anebo
vkladem společníka (člena družstva), a dále zřizovací výdaje vyšší
než 20 000 Kč.
(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování
odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného
v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného
příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.
(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32
lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného
v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období
s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) a c).
(7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného
podle § 31 a 32 lze uplatnit
a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku
poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li
v průběhu zdaňovacího období
1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již
v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů
2 a 3,
2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby
podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku
poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,
3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo
prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke
dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu
do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti
ohlášení konkursu,
4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického
zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení
výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 7),
b) z hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého v průběhu
zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci
zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování
započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) a h) a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník
nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním
závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento
majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období,
c) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku
poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, který
vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období.
(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit,
přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je
nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo,
a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník
(vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo §
9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální
částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy
v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové
účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník
(vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.
(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti
delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí
a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25
ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,
b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha
v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha,
c) chmelnice a vinice.
§ 27
Hmotný majetek a nehmotný majetek vyloučený z odpisování:
a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady)
související s jeho pořízením nepřevýší 20 000 Kč,
b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než
tři roky, jež nedosáhly plodonosného stáří,
c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,
d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické
meliorace,
e) umělecká díla,30) která jsou hmotným majetkem a jež nejsou
součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty,
popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech,
stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné
soustavy, popřípadě jiné sbírky,
f) movité kulturní památky a jejich soubory,
g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin
a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení
vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních
mapových děl,
h) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních
předpisů,26)
i) nehmotný majetek vložený společníkem obchodní společnosti nebo
členem družstva do vlastního jmění, pokud byl pořízen
bezúplatně (např. ochranná známka, technické nebo jiné
hospodářsky využitelné znalosti),
j) inventarizační přebytky hmotného majetku a nehmotného majetku
zjištěné podle zvláštního předpisu,20)
k) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění
závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto
závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat
původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e)
§ 28
(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje poplatník,
který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření
(dále jen "vlastník"), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 6.
(2) Pronajatý hmotný majetek může na základě písemné smlouvy
s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy,
pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité
i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé
zdaňovací období jako celek. Toto ustanovení lze použít
i v případě, kdy má nájemce najat soubor zahrnující zároveň movité
i nemovité věci ve vlastnictví více vlastníků nebo spoluvlastníků.
(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný
majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li uhrazené
nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud
není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto
výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je
zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle § 31 nebo
§ 32. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce
způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické
zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý
hmotný majetek.
(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví,
který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na
základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny
tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena
odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného
majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.
(5) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní
a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na
pozemku, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná
osoba, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení
rekultivace zavázán.
(6) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat
poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.
(7) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku
v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele, může
tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud uzavře s věřitelem
smlouvu o výpůjčce23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazku
převodem práva.
(8) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku,
který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se
do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část
odpisů.
§ 29
(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se
rozumí
a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení
najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické
zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny
s výjimkou uvedenou v odstavci 4 i zůstatková cena tohoto
technického zhodnocení. U majetku, který poplatník uvedený
v § 2 pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho
vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let
před zahájením pronájmu, cena podle písmene d),
b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní
režii,
c) hodnota nesplacené pohledávky, zajištěné převodem práva,29c)
a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví
věřitele,
d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná
podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, pokud tuto cenu
nelze zjistit podle zvláštních předpisů; přitom u nemovité
kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako
cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez
přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří
kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl,
která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy
z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu
stanovit již při zahájení pronájmu,
e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro
účely daně dědické nebo darovací, pokud neuplynula od nabytí
doba delší než pět let, zvýšená o náklady vynaložené na opravy
a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let,
rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d).
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až d) je i technické
zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku a nehmotného
majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení
provedeného na nemovité kulturní památce, nejpozději však v prvním
roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených
v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní
cenou hmotného majetku a nehmotného majetku vstupní cena, z níž by
původní vlastník odpisy uplatňoval.
(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje
rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku
a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na
zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)].
(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen
"zvýšená vstupní cena") a zároveň u majetku odpisovaného podle §
32 i zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena")
příslušného majetku, avšak s výjimkou technického zhodnocení
a) samostatně odpisovaného nájemcem,
b) provedeného na nemovité kulturní památce,
c) které je součástí vstupní ceny podle odstavce 1.
(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje
vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) související s majetkem odkoupeným
podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,
zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou)
cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy
je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.
§ 30
(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek
a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která
je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí:
+--------------------------+--------------------------+ | Odpisová skupina | Doba odpisování | +--------------------------+--------------------------+ | 1 | 4 roky | +--------------------------+--------------------------+ | 2 | 8 let | +--------------------------+--------------------------+ | 3 | 15 let | +--------------------------+--------------------------+ | 4 | 30 let | +--------------------------+--------------------------+ | 5 | 45 let | +--------------------------+--------------------------+
Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do
odpisových skupin podle přílohy k zákonu, s výjimkou uvedenou
v odstavcích 6 až 8, se pro účely odpisování zařadí do odpisové
skupiny 2.
(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené
odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nově pořízený
hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou
uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho
odpisování.
(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do
vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.
(4) Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu
s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90
% vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu,
že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené
v odstavci 1, nejméně však tři roky. Při prodloužení doby pronájmu
nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento
doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do
100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije
ustanovení § 31 a 32. Odpisy uplatněné původním pronajímatelem
(postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení
smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník
pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem
(postupitelem).
(5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4
považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za
smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý
hmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí
v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním
pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který byl
předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět
finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.
(6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť
a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného
majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných
staveb31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny
a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož
životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným
předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním
zákoně.
(7) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní
památce [§ 29 odst. 3 písm. b)] se roční odpis stanoví ve výši
jedné patnáctiny vstupní ceny. U forem, modelů a šablon (ve
Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50,
29.56.24 a 29.52.40) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní
ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu
vyrobených odlitků nebo výlisků.
(8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo
užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby
sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou,
stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32.
(9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví
s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje
následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro
odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku
v majetku poplatníka a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy
byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou
o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku
nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání.
(10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze
ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na
zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9.
(11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se
zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje
a) právní nástupce poplatníka,
b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku
a nehmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena
družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky,
u něhož byl tento majetek zahrnut v obchodním majetku, nebo
nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví
obce a byl zahrnut v jejím majetku,
c) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého
vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území
České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto
majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu
tento majetek zahrnut v obchodním majetku,
d) tichý společník u hmotného a nehmotného majetku nabytého
vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto
majetku,
e) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku, který nabyl
bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů31c) nebo
bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních
organizací,31d)
f) nájemce u souboru movitých a nemovitých věcí (§ 28 odst. 2),
g) postupník při postoupení smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou
celkovou výši nájemného, kupní cenu a nedojde ke zkrácení
původně stanovené doby pronájmu,
h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého
majetku smlouvou o výpůjčce,23e) a to po dobu zajištění závazku
převodem práva29b) k tomuto majetku.
V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník,
pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním
závazku, který byl zajištěn převodem práva,29b) a to způsobem
uplatňovaným po dobu zajištění závazku podle písmene h).
§ 31
(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného
majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové
sazby:
+--------------------------------------------------------------+ | Roční odpisová sazba | +---------+----------------+------------------+----------------+ | Odpisová| v prvním roce | v dalších letech | pro | | skupina | odpisování | odpisování | zvýšenou | | | | | vstupní | | | | | cenu | +---------+----------------+------------------+----------------+ | 1 | 14,2 | 28,6 | 25,0 | +---------+----------------+------------------+----------------+ | 2 | 6,2 | 13,4 | 12,5 | +---------+----------------+------------------+----------------+ | 3 | 3,4 | 6,9 | 6,7 | +---------+----------------+------------------+----------------+ | 4 | 1,4 | 3,4 | 3,4 | +---------+----------------+------------------+----------------+ | 5 | 1,0 | 2,25 | 2,25 | +---------+----------------+------------------+----------------+
(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného
majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši
jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové
sazby.
(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny
hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto
majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho
zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro
zvýšenou vstupní cenu.
(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na
celé koruny nahoru.
§ 32
(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného
majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro
zrychlené odpisování:
+----------------------------------------------------------------+ | Koeficient pro zrychlené odpisování | +-----------+----------------+---------------------+-------------+ | Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro | | skupina | odpisování | odpisování | zvýšenou | | | | | zůstatkovou | | | | | cenu | +-----------+----------------+---------------------+-------------+ | 1 | 4 | 5 | 4 | +-----------+----------------+---------------------+-------------+ | 2 | 8 | 9 | 8 | +-----------+----------------+---------------------+-------------+ | 3 | 15 | 16 | 15 | +-----------+----------------+---------------------+-------------+ | 4 | 30 | 31 | 30 | +-----------+----------------+---------------------+-------------+ | 5 | 45 | 46 | 45 | +-----------+----------------+---------------------+-------------+
(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného
majetku a nehmotného majetku
a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny
a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného
v prvním roce odpisování,
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho
zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro
zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.
(3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho
technické zhodnocení se odpisy stanoví
a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené
zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného
odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku
zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem
zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu
a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové
ceny.
(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zakrouhlují na
celé koruny nahoru.
§ 33
(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí
vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební
úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily
u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku
10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částkou 20 000 Kč.
Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující
stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí
neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).
(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do
majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických
parametrů.
(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření
vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
§ 34
Položky odčitatelné od základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla
a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to
nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně
po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který
je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta
upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné
obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové
ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk
podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka,
který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta
upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti
připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo
daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném
poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na
komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)
Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za
zdaňovací období roku 1993.
(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní
společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající
komplementářům.
(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst
a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy
k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou
uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,
b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod
označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1
využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní
klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,
c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na
zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní
klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné
suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace
produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich
prvními vlastníky,
d) částky stanovené v písmenech a) až c), jsou-li prvními nájemci
podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku, za podmínky, že pronajímatel byl prvním
vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle
písmen a) až c).
Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze
v poměrné výši podle vlastnických práv. Toto ustanovení nelze
uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu
do likvidace nebo k prohlášení konkursu.
(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom
zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku
poplatníka nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému
užívání (§ 24 odst. 4). Evidováním majetku se rozumí uvedení
majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka,
který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu.
(5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u
a) letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy
a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli
leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud
nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy
a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese
a provozovateli autoškol,
b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce
kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30
(televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam
a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení
a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech
druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek),
36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví,
ovoce a výrobky z nich zhotovené),
c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného
v zahraničí nepřetržitě více jak 183 dnů v příslušném
zdaňovacím období,
d) hmotného majetku nabytého darováním,
e) technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení
provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání,
f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění
zdanitelného příjmu.
(6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až c) zaniká,
pokud došlo do tří let následujících po roce, kdy byly odpočet
nebo jeho část uplatněny, k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení
v důsledku škody způsobené živelní pohromou (§ 24 odst. 2 písm. l)
nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je
poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi
příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho
uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy
tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil
odpočet podle odstavce 3 písm. d), pokud dojde k ukončení
finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku
s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené
živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l).
(7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce, kdy
nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou
ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu)
nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho
zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém
poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o daňovou
ztrátu).
(8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen
jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle
§ 7 a 9.
(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní
společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle
odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom
poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je
rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným
dílem.9b)
(10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní
společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost
ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.19c)
U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze
odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající
komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na
jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je
rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře
podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c)
(11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1
vylučuje povolení osvobození od daně.
(12) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně
prospěšné společnosti.
§ 35
Sleva na dani
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o
a) částku 9 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní
schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem
přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné
číslo,
b) částku 26 500 Kč, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996
o částku 32 000 Kč, za každého zaměstnance se změněnou pracovní
schopností s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část
z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců
podle odstavce 2 desetinné číslo,
c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20
zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní
schopností činí více než 60 % průměrného počtu zaměstnanců, se
snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu. Přitom
u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní
společnosti, u komplementářů komanditní společnosti
a u komanditní společnosti se daň sníží pouze o částku, která
odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně
zjištěný za veřejnou obchodní společnost podle § 7 odst. 4 nebo
za komanditní společnost podle § 7 odst. 5.
(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný
roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností
a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním
postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako
podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci
u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání
dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti,
za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění a celkového
ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance
pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními
předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná
místa.34a)
(3) Poplatníci uvedení v § 17 mohou od daně dále odečíst
částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím
období touto právnickou osobou podle § 36 z dividend nebo z podílů
na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí
komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku
a obdobného plnění z členství v družstvech.
§ 36
Zvláštní sazba daně
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na
území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí
a) 25 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bod 1,
2, 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní
sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d),
2. z příjmů z nájemného (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5)
s výjimkou uvedenou v písmenu b),
b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté
věci.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na
území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud
není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí
a) 25 %, a to
1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních
listů, požitkových listů, podílových listů, dluhopisů,
vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným, kuponů
a investičních kuponů,
2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením
omezeným, z účastí komanditistů na komanditních
společnostech,
3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství
v družstvech,
4. z podílu na zisku tichého společníka,
5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)],
6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve
společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní
společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou
uvedenou v písmenu c),
7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové
společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným,
komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve
družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c).
Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje
o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.
8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních
knížkách a vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným
v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek
(depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu
a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven34b) u bank.
Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona
rozumějí výnosy z držby cenných papírů. Za podíly na zisku podle
bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité
ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského
vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení
základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění
společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35)
b) 20 %, a to
1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách
s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her
provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního
předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)],
2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování
[§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze
sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen
ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem
od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6), kromě úroků a jiných
výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem
od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci,
c) 15 %, a to
1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných
výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních
prostředků na vkladových účtech, z úroků z vkladů na běžných
účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny
k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem,
snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na
penzijní připojištění [§ 8 odst. 1 písm. e)], a z plnění
z pojištění pro případ dožití určitého věku, sníženého
o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. f)],
3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev
podle zvláštního předpisu,13) a to i v případě, kdy je
vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku
členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným
a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly
podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti
jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást
likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové
společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní
společnosti v případě komanditistů,
4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,
d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu
nebo televize (§ 7 odst. 8).
(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem,
pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů
uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5 se stanoví samostatně
za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů
stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje
o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé
koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu z akcie a podílového
listu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů.
Pokud plynou v cizí měně úroky (úrokový příjem) z vkladového účtu,
běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání,
a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez
zaokrouhlení. U dividendového příjmu z akcie nebo podílového listu
se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír,
nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem
z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi
z držby akcií jednoho emitenta nebo z držby podílových listů
jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
(4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů,
z požitkových listů a z podílových listů je základem pro zvláštní
sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) příjem z těchto cenných
papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů
a investičních fondů16) podléhající zvláštní sazbě daně podle
odstavce 2 a o poměrnou část příjmů z úroků ze státních dluhopisů,
připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch
výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období,
s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo
podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ
se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený
k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.
Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividendového
příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je
poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4.
(5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní
společnosti s výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které
mají nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné
obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní
sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) snižuje o poměrnou část
dividendy, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství
v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě daně, připadající na tento
základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné
obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve
prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento
příjem souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti
nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo
členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva
o vyplacení dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou
se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je
rozdělován zisk určený k výplatě dividend, podílů na zisku nebo
jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře,
společníky nebo členy družstva. Toto ustanovení se nepoužije,
jestliže příjemcem dividend nebo podílů na zisku je poplatník
uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4.
(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch
penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za
zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást
zálohy na daň podle § 38a.
§ 37
Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 38
(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní
bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví20) poplatníků.
Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou
uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako
roční průměr kursu "střed" (devizy, valuty) stanoveného Českou
národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.
Jednotný kurs se použije vždy i pro zápočet daně zaplacené
v zahraničí.
(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích
v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle
podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je
daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije kurs
"střed" vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni
připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se
nezaokrouhluje.
(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36)
vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků
plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není
podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu,
použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České
republiky, kurs "devizy-prodej" uplatněný v účetnictví.20) Pokud
plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije
při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurs "devizy
střed" uplatněný v účetnictví.20)
(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze
závislé činnosti a funkčních požitků se použije kurs "střed"
(devizy, valuty) stanovený Českou národní bankou pro poslední den
kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se
záloha sráží.
§ 38a
(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového
období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po
uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za
minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání
daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu
výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové
povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro
výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje
rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém
(dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející
zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu
pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové
(dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího
dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední
známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení, nebo zvláštního
předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň
zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše
daně.
(2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá
daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč.
(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost
přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní
zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 %
poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do
30. června a do 15. prosince.
(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost
přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí
čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši
1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrletní zálohy jsou
splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za
poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince.
(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost
přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné
zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové
povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého
kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15.
prosince.
(6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích
základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je
jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti
a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí
více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ ze
závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se
zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně.
Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků
15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši.
(7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části
zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob
povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost
tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se
provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části
zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník
pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti.
(8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se
zálohy do té doby splatné nemění.
(9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže
ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl
zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni,
v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti
poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41)
(10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje
na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36,
a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde
o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí,
nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
§ 38b
Minimální výše daně
Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí,
nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní
u fyzické osoby více než 6 000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň
nebo zálohy na daň srážkou.
§ 38c
Zahraniční plátce daně
Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též
poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území
České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává
zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů
poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c)
a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku.
§ 38d
Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se
vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést
plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě,
poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak
u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), e), f) a g) bodech 1,
2, 5, 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček,
plynoucích poplatníkům uvedeným v 2 odst. 3 a § 17 odst. 4,
nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými
účetními předpisy.
(2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního
listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body
2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového
příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího
měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze
o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového
listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového
příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí
investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při
výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke
dni výplaty zálohy.
(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně
příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního
měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1
a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je
současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném
Ministerstvem financí, pokud správce daně na žádost plátce daně
nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně
stanoveného podle § 36.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo
zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou
řádným a včasným provedením srážky daně.
(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě
provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede,
bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
(6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro
úhradu daně vybírané srážkou.
(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3
a § 17 odst. 4 vydá správce daně "Potvrzení o zaplacení daně
vybírané srážkou". O potvrzení může poplatník požádat
i prostřednictvím plátce.
(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé
činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno,
vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce
zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek
daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci
daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé
činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může
ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň
nesprávně sražena, 12 měsíců.
§ 38e
Zajištění daně
(1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním
předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve
prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 %
peněžitého plnění jako zajištění daně.
(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním
předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při
peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh
příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně.
V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně,
zejména okruh důvodů a druh příjmů.
(3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2,
z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě,
poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději
v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními
předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši 10 % poplatníkům
uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, kdy je záloha srážena
podle § 38h. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní
společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na
zisku společnosti, stanoví se zajištění daně ve výši vypočtené
podle § 16.
(4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17,
z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou
plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve
prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují
v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění
daně ve výši
a) 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou
v písmenu b), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České
republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje na banky,
jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank,
b) sazby daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní
společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti se sídlem
v zahraničí na zisku.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná
o úhrady za zboží prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je
poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se
postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové
prostory užívané k bydlení.
(6) Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníkům podle
předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí
kalendářní měsíc příslušnému správci daně poplatníka.
(7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce
daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou.
(8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že
zajištění podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude
prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto
rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec,
popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas
neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
§ 38f
Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí
(1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a 17
příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si od této daně odečíst
obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně
z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí.
(2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká
republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje
se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená
ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše
částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána
v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
(3) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí
plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele se
sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo od zaměstnavatele se sídlem
nebo bydlištěm v České republice, pokud příjmy ze závislé činnosti
jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění.
Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového
zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou
část. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se
i u těchto příjmů ustanovení odstavce 2.
(4) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky
zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání
daňového přiznání doklad od zahraničního správce daně, uvede
v daňovém přiznání předpokládanou výši zahraničního daňového
základu nebo daně připadající na zdaňovací období, za něž je
daňové přiznání podáváno.
(5) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně
nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost
jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštních daňových
předpisů.39a)
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně
z příjmů fyzických osob
§ 38g
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční
příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,
přesáhly 6 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené
a o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby
daně.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má
příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od
jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od
těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník
podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období
prohlášení k dani podle 38k odst. 4 a vyjma příjmů od daně
osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou
daně, nemá jiné příjmy vyšší než 2 000 Kč. Rovněž není povinen
podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze
závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí a jsou podle §
38f vyjmuty ze zdanění.
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které
jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů,
z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí
zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních
požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.
§ 38h
Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze
zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze
závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný
nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací
období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby
daně, snížený o
a) částky, které jsou od daně osvobozeny,
b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na
sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
(dále jen"pojistné"), které je podle zvláštních předpisů21)
povinen platit zaměstnanec, a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též snížený podle § 6 odst. 13 písm. b),
c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro
výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné
částky ze základu daně.
(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za
kalendářní měsíc činí:
Zdanitelná mzda Záloha Ze zdanitelné mzdy od Kč do Kč přesahující 0 7 000 15 % 7 000 12 000 1 050 Kč + 20 % -- " -- 7 000 Kč 12 000 17 000 2 050 Kč + 25 % -- " -- 12 000 Kč 17 000 47 000 3 300 Kč + 32 % -- " -- 17 000 Kč 47 000 a více 12 900 Kč + 40 % -- " -- 47 000 Kč.
(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého
poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle
§ 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné
mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na
příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4,
se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné
mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy
zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).
(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na
manželku [15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu
daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu
(§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne
plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.
(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy
poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda
vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu
při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce
ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro
výpočet zálohy v tomto období.
(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období
zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož
zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena
v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro
poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít
zdanění podle § 6 odst. 4.
(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze
zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé
koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více
plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci
daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky
ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které
jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je
sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud
není povinen podat přiznání podle § 38g.
(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo
pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených
záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve
prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy
o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní
plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí
kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy
jinak.
§ 38ch
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou
mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně
mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci
dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou
činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního
zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to
nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční
zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je
povinen podat daňové přiznání k dani.
(2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na
nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede
na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve
zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí,
u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4.
Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím
období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení
ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního
nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně
místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po
uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě
dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém
nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách
ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen
uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně
nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li
poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh plátce
daně neprovede.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně
nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených
poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných
nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy
poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci.
Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch
poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek
nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než
50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody
záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud
nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40) místně
příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování
záloh se poplatníkovi nesráží.
§ 38i
Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je
stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky
od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce
daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší,
než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách
v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku.
O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší
odvod záloh správci daně.
(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené
výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla
daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil
u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za
uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března
následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního
zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou
poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně
sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné
srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit
z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo
proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů
srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle
bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši
k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek
nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne
100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani
rozhodnutím.
(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede
správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh.
(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen
odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.
§ 38j
Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž
mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách
a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc
i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,
b) rodné číslo,
c) bydliště,
d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení
základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek
s uvedením důvodu jejich uznání,
e) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny
v penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného
v bodě 1,
3. pojistné,
4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní
sazby,
5. nezdanitelné částky základu daně,
6. zdanitelnou mzdu,
7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.
Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na
daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé
činnosti.
f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech
1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné
mzdy.
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za
které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od
podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém
listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně
a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
§ 38k
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně
při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti
rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při
výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto
okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně
počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou
tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník
současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již
podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům
potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je
studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí
povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně
přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto
skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je
lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů
ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této
skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se
narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů
po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu
současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne
k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně,
u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše
prohlášení podle odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne
k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do
30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15.
února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných
částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,
b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc
zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné
částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň
u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního
roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani, a že nárok
na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro
výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc
ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník,
c) zda je poživatelem starobního důchodu.
(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení
podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh
a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na
manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu
(§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období,
podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné
prohlášení o tom,
a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od
jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd
dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době,
kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů
zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů,
které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné
příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2000
Kč,
b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších
plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných
těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou
činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle
zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně
nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje
nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém
zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 26
400 Kč,
d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém
zdaňovacím období nepřesáhla 26 400 Kč.
(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na
stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání
nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li
prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce
daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh,
prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání
nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení
podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po
uplynutí zdaňovacího období.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro
výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je
písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději
poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce
daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
§ 38l
Způsob prokazování nezdanitelných částek
ze základu daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně
prokazuje poplatník plátci daně
a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů,
popřípadě občanskými průkazy dětí starších patnácti let,
jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých
dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči
rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené
skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je
jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání
nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od
zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné
částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel),
b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že
1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně
připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem,
2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání
studiem nebo předepsaným výcvikem,
c) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního
důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník
nárok na snížení daně z titulu nezdanitelené částky ze základu
daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní
důchod,
d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka
(manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,
e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě
důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod
nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,
f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště
poplatníka o tom, že
1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení
26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže
se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,
2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně
invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla
zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně
invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní
důchod a částečný invalidní důchod,
g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8).
(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f)
platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost
dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že
poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad
o výplatě důchodu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí
vždy pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za
předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily
skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu
daně.
(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od
správních poplatků.
§ 38m
Daňové přiznání k dani z příjmů
právnických osob
Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho
části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to
i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu.
Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud
nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy
od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 1 až 6). Dále se
tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti.
§ 38n
Daňová ztráta
(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují
příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou.
(2) Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření a dodatečné
vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zvláštního
předpisu28b) o vyměření a dodatečném vyměření daně.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky
uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
ČÁST PÁTÁ
§ 39
Ministerstvo financí může
a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti
nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,
b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí
a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde
o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo
o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací36)
vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky
uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště
v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,
c) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2,
zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků
se změněnou pracovní schopností činí více než 60 % průměrného
počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit
správce daně,
d) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti
k jednotlivým ustanovením tohoto zákona,
e) stanovit pro účely tohoto zákona obecně závazným právním
předpisem důsledky přechodu účtování ze soustavy jednoduchého
účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 40
(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí
léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se
použijí dosavadní předpisy.
(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od
základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné
výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb.,
o dani z příjmů obyvatelstva.
(3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren,
větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie
a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva,
přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti
tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po
kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu
malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny,36a)
k překročení hranice 200 000 kWh vyrobené energie ročně, jsou
předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit.
Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu
obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů
obyvatelstva, osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou
již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).
(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se
nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na
vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim na roveň
postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na
tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou
část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy
před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992
k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se
pojistné plnění začne poskytovat poprvé.
(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se
použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení
daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro
odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti
tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č.
389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto
odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je
nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů).
Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetku)
k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly
odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu
roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku
(hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy
v poloviční výši.
(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3
zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších
předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů
z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů,
a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva,
pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na
odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto
zákona postupuje takto:
a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy
k tomuto zákonu,
b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena,
ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle
zvláštních předpisů,37)
c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro
rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce
"v dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 31 odst. 1,
d) úplatně pořízený nehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná
aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to
rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisování.
(8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté
věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování
použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních
prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv.
Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených
nájemcem v najatém stavebním objektu.
(9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou
dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování
sdělení Federálního ministerstva financí38) i po nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím
účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kčs
a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů)
v roce 1993 nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako
u hmotného majetku (odstavec 7).
(11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté
věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení
zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení §
24 odst. 4.
(12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze
odepisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze
vstupní ceny souboru.
(13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací
období roku 1993.
(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi
neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po
skončení roku 1992, které hospodářsky souvisí s předchozím
zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období
1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.
(15) Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny
podle tohoto zákona [§ 23 odst. 4 písm. d)], se pro zdaňovací
období roku 1993 považují i částky zdaňované podle předpisů
platných do konce roku 1992.
(16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim
na roveň postavených, uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto
zákona, se použijí dosavadní předpisy.
(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č.
389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č.
578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad v roce 1992 a vyplacená
v roce 1993 je příjmem podle § 10.
(18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku
práce za období před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto
datu, je osvobozena od této daně.
(19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové
bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.
(20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou
ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy
z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako
hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3,
pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost38a) a jsou
prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním
vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obce.
(21) Zrušen.
(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací
období roku 1994.
(23) Částky zúčtované do výnosů,20) které souvisejí
s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím
účinnosti tohoto zákona a které nejsou podle § 24 odst. 1 písm. i)
výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se
zahrnují do základu daně.
(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.
§ 41
Zrušují se:
1. zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního
nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb.,
zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb., zákona č.
90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
2. § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení
příslušníků ozbrojených sil,
3. zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké
činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č.
578/1991 Sb.,
4. § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti,
5. zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č.
157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
6. zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve
znění zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č.
108/1990 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění
zákona č. 578/1991 Sb.,
9. nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb.,
o provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu,
10. nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození
některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových
úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky,
11. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva
financí České socialistické republiky a Ministerstva financí
Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se
provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982
Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb.,
vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a vyhlášky č.
49/1992 Sb.,
12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení
zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve
znění vyhlášky č. 151/ /1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb.,
vyhlášky č. 86/ /1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb.,
13. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 215/ /1988 Sb.,
kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky
č. 559/1990 Sb.,
14. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 192/ /1989 Sb.,
kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,
15. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 193/ /1989 Sb.,
kterou se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č.
214/1990 Sb.,
16. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 211/ /1989 Sb.,
o financování některých zařízení společenské spotřeby
a některých činností,
17. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/ /1990 Sb.,
o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č.
345/1991 Sb.,
18. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j.
153/39 337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované
osoby u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti
a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,
19. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j.
153/20 148/1972, kterým se vydává předpis "3 % daň z příjmů
z literární a umělecké činnosti - postup při předkládání
potvrzení", registrovaný v částce 26/1972 Sb.,
20. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j.
153/15 101/1974 o dani z příjmů z literární a umělecké
činnosti u ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný
v částce 14/1974 Sb.,
21. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j.
153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň
z příjmů z literární a umělecké činnosti, registrovaný
v částce 3/1975 Sb.,
22. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-7 718/1976
o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů
podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za
vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce
10/1976 Sb.,
23. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-2 017/77
o zdaňování mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za
práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují pouze
dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb.,
24. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-27 067/77
o posuzování hospodářského zabezpečení poskytovaného
studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro
pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,
25. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-8 762/78
"Odměny poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou,
uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň ze mzdy",
registrovaný v částce 15/1978 Sb.,
26. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-26 711/1978
o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům
v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních
opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb.,
27. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-4 537/79
"Daňové posuzování hodnoty stravování a ubytování
poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů", registrovaný
v částce 11/1979 Sb.,
28. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-421/1981
o zdaňování odstupného vypláceného horníkům, registrovaný
v částce 10/1981 Sb.,
29. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-584/82
o zvýšení hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za
vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u nichž
došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb.,
o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy,
registrovaný v částce 8/1982 Sb.,
30. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-12 836/82
o poskytování slev daně ze mzdy na zletilé děti, které se
staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného pro
skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce
3/1983 Sb.,
31. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-13 318/82
o zdaňování odměn za fotografické práce prováděné na základě
dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný
v částce 3/1983 Sb.,
32. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-3 776/83
o zdaňování odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný
v částce 14/1983 Sb.,
33. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 317/1984
o výjimečném uznávání vdov po účastnících odboje a rodičů
účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle
zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů
a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, za vyživované
osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 3/1985
Sb.,
34. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 171/84
o daňovém posuzování zahraničních občanů zaměstnaných
v československých organizacích na základě mezivládních dohod,
registrovaný v částce 4/1985 Sb.,
35. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-1 895/85
o daňovém posuzování příspěvků na úhradu za užívání
družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských
organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,
36. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-13 669/85
o zdaňování odměn za odběr a sběr biologického materiálu
z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv
a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce
26/1985 Sb.,
37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí
č. j. III/3-10 780/86 a výnosu Ministerstva financí ČSR č. j.
122/11 735/86 o poskytování příspěvků na úhradu za užívání
družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici
Československé socialistické republiky, registrovaného
v částce 16/1986 Sb.,
38. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-7 393/87 ze
dne 15. 5. 1987 o prominutí důsledků opožděného předložení
průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy,
registrovaný v částce 16/1987 Sb.,
39. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-5 614/88 ze
dne 29. dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů
v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988 Sb.,
40. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/4-19 752/88 ze
dne 8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné
odměny poskytované pracovníkům v oblasti civilní obrany
a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,
41. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/4-22 067/89 ze
dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců
za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů
a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků,
registrovaný v částce 40/1989 Sb.,
42. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/1-18
039/1989, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR č. j. 152/16
309/1989 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č. j.
71/1644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních
výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále,
registrovaný v částce 36/1989 Sb.,
43. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/1-18 795/89,
Ministerstva financí, cen a mezd ČSR č. j. 152/23 286/89
a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č. j. 72/2 220/89
o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů
k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále,
registrovaný v částce 40/1989 Sb.
* * *
Zákon České národní rady ze dne 21. prosince 1992 č. 35/1993
Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady
č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nabyl účinnosti
dne 1. ledna 1993.
Zákon ze dne 25. února 1993 č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření
a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona
České národní rady č. 35/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. dubna
1993.
Zákon ze dne 19. května 1993 č. 157/1993 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
a zákona č. 96/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. června 1993.
Zákon ze dne 10. července 1993 č. 196/1993 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani
z přidané hodnoty, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993
Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., nabyl
účinnosti dne 1. srpna 1993.
Zákon ze dne 3. prosince 1993 č. 323/1993 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.,
zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č.
196/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992
Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění
zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. ledna 1994.
Zákon ze dne 16. února 1994 č. 42/1994 Sb., o penzijním
připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dne 21. března
1994.
Zákon ze dne 24. března 1994 č. 85/1994 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních
poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění
zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994
Sb., zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních
finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č.
337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č.
325/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/ /1993
Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č.
315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon České národní rady č.
357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb.,
zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994
Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na
rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona
České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona
č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb.
a zákona č. 42/1994 Sb., nabyl účinnosti dne 1. června 1994.
Zákon ze dne 27. dubna 1994 č. 114/1994 Sb., kterým se doplňuje
zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993
Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb., nabyl
účinnosti dne 8. června 1994.
Zákon ze dne 8. prosince 1994 č. 259/1994 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady
č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů,
nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995.
Zákon ze dne 8. února 1995 č. 32/1995 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 586/ /1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 3.
března 1995.
Zákon ze dne 20. dubna 1995 č. 87/1995 Sb., o spořitelních
a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.
ledna 1996.
Zákon ze dne 26. května 1995 č. 118/1995 Sb., kterým se mění
a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní
sociální podpoře, nabyl účinnosti dne 1. října 1995.
Zákon ze dne 29. června 1995 č. 149/1995 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní
rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb.,
o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti
dne 1. srpna 1995 s výjimkami uvedenými v čl. VI.
Zákon ze dne 28. září 1995 č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl
účinnosti dne 1. ledna 1996.
Čl. IV zákona č. 157/1993 Sb. zní:
Čl. IV
1. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací
období 1993 s výjimkou ustanovení, podle nichž se daň stanoví
zvláštní sazbou a vybírá se srážkou podle zvláštního předpisu,*)
která se použijí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení
čl. I bodů 5 a 8, která se použijí počínaje kalendářním měsícem,
v němž tento zákon nabyl účinnosti. Poplatníci uvedení v čl. II
bodu 13 tohoto zákona platí za 1. pololetí 1993 zálohu na daň
sníženou o zálohu na daň zaplacenou za 1. čtvrtletí roku 1993.
2. Ustanovení o zdanění příjmů z reklam a pronájmů organizací
uvedených v § 18 odst. 3 podle čl. I bodu 18 tohoto zákona platí
pro příjmy dosažené po nabytí účinnosti tohoto zákona.
*) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
Čl. III bod 8 zákona č. 196/1993 Sb. zní:
8. Od daně z příjmů jsou podle § 4 a 19 zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, osvobozeny úrokové výnosy ze státních dluhopisů
emitovaných po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 323/1993 Sb. zní:
Čl. IV
Pro stanovení daňové povinnosti za rok 1993 a při zdanění příjmů
ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaných do zdaňovacího
období roku 1993 se použijí dosavadní předpisy ve znění čl. I bodů
5, 9, 67, 75, 76, 102, 103, 104, 108 a 111 tohoto zákona.
Čl. III zákona č. 259/1994 Sb., ve znění zákona č. 32/1995 Sb.
a zákona č. 149/1995 Sb., zní:
Čl. III
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
1. U poplatníka, který neúčtuje v soustavě podvojného
účetnictví, se příjmy, jež mu plynou v době 15 dnů před začátkem
zdaňovacího období roku 1995 nebo v době 15 dnů po skončení
zdaňovacího období roku 1994, považují za příjmy toho z uvedených
zdaňovacích období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při
posuzování výdajů se postupuje obdobně.
2. Ve zdaňovacím období roku 1995 může poplatník uplatnit výdaje
(náklady) na spotřebu pohonných hmot silničních motorových
vozidel23b) zahrnutých v majetku poplatníka podle § 24 odst. 2
písm. k) a § 24 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném
do 31. prosince 1994, pokud tak učiní u všech silničních
motorových vozidel za celé zdaňovací období.
3. Zrušen.
4. U příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) bodech 1 až 4
zákona č. 586/1992 Sb., o jejichž rozdělení bylo rozhodnuto valnou
hromadou, členskou schůzí nebo rozhodnutím investiční společnosti
do 31. prosince 1994, je plátce daně, pokud nebyla daň již
sražena, povinen srazit daň nejpozději do 30. června 1995, bez
ohledu na den skutečné výplaty.
5. Roční zúčtování za rok 1994 podle § 38ch zákona č. 586/1992
Sb. provede plátce na žádost poplatníka, který kromě příjmů od
daně osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní
sazby daně neměl za rok 1994 jiné příjmy přesahující 2000 Kč
a v roce 1994 pobíral mzdu, kromě příjmů zdanitelných srážkou
podle zvláštní sazby daně, současně od více plátců. Při použití
§ 38ch se mzdy pobírané současně od více plátců posuzují stejně
jako mzdy od předchozích plátců a nepoužije se § 38ch odst. 4
poslední věta. Vznikne-li z ročního zúčtování u takového
poplatníka nedoplatek vyšší než 50 Kč, srazí jej plátce daně
poplatníkovi ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího období,
v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh. Nemůže-li plátce daně
nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu
nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle právních
předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný
podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady
o jeho výši k dalšímu řízení, pokud výše nedoplatku přesáhne 100
Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani
rozhodnutím. Pokud poplatník pobírající v roce 1994 mzdu, kromě
příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle
zvláštní sazby daně, současně od více plátců nepožádá o roční
zúčtování za rok 1994, je povinen podat daňové přiznání.
6. Nájemné podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb.
sjednané ve zdaňovacím období roku 1993 poplatníky, kteří účtují
v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem na dosažení,
zajištění a udržení příjmů v poměrné výši připadající ze sjednané
doby na příslušné zdaňovací období.
7. Pro samostatné movité věci vymezené v § 26 odst. 2 zákona č.
586/1992 Sb., které byly do 31. prosince 1994 odpisovány jako
součást budov a staveb, se použije způsob odpisování platný do
31. prosince 1994, a to do doby vyřazení těchto věcí z užívání.
8. Pro příjmy z prodeje z cenných papírů nabytých před 1. lednem
1995 se použijí ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
platném do 31. prosince 1994.
9. V případech, kdy nebyly splněny podmínky pro osvobození
odložené daně podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb., o dani
z příjmů obyvatelstva, je poplatník povinen odloženou daň doplatit
nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání k dani za zdaňovací
období, ve kterém došlo k nesplnění podmínek pro uplatnění
odkladu, nebylo-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak.
10. Při stanovení záloh v roce 1995 na období předcházející
poslednímu termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací
období roku 1994 se postupuje podle právních předpisů, které
upravovaly placení záloh do 31. prosince 1994.
11. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/ /1992 Sb.,
ve znění tohoto zákona, umožňující odpis nevypořádané části
pohledávky vzniklé podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu
devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek
a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními do
nákladů, se použije za zdaňovací období roku 1994 a roku 1995.
12. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) bod 2 zákona č. 586/1992
Sb., ve znění tohoto zákona, se nepoužije v případech, kdy celková
částka úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo
nebo bydliště na území České republiky a neúčastní se přímo nebo
nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky,
nepřesáhne
a) v roce 1995 dvacetipětinásobek výše vlastního jmění,
b) v roce 1996 dvacetinásobek výše vlastního jmění,
c) v roce 1997 patnáctinásobek výše vlastního jmění.
13. U hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého obchodní
společností nebo družstvem vkladem společníka nebo členem družstva
do 31. prosince 1994 za podmínky převedení vlastnických práv
k tomuto majetku do 31. prosince 1994 se při uplatňování odpisů
z tohoto majetku postupuje podle zákona č. 586/ /1992 Sb., ve
znění platném do 31. prosince 1994. Obdobně postupuje i poplatník,
který nabyl majetek vkladem tichého společníka, nebo tichý
společník, který nabyl majetek vrácením svého vkladu do 31.
prosince 1994.
14. Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní
předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro
zdaňovací období roku 1995, pokud tento zákon nestanoví jinak.
15. Středisko cenných papírů je povinno uvést údaje na účtech
majitelů cenných papírů do souladu s ustanovením § 59 písm. b)
zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nejpozději do jednoho
roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
16. Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 534/ /1992 Sb.,
o výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a funkčních požitků.
Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995
Sb., zní:
Čl. V
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ČL. I
1. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může
počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 %
z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení
u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal
do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst.
2 písm. y) bodech 1, 2 a 3. Celkově lze uplatnit jako výdaj
(náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu
pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat
i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze
uplatnit u pohledávek vzniklých
a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní
jmění,
b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr
podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů
hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího
období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl
součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve
zdaňovacím období nebo jeho části,
c) mezi osobami blízkými,20c)
d) z titulu úvěrů, půjček a záloh, nebo
e) podle zvláštního zákona.15b)
Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě
jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného
účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě
podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 %
neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky
nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995
včetně, do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo
k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně
postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné
výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu.
2. Částku srážené daně podle § 38d nebo zajištění daně podle §
38e v případech, kdy o závazku bylo účtováno před 1. lednem 1995,
je plátce daně povinen odvést svému místně příslušnému správci
daně do 31. ledna 1996.
3. Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být
nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová
povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo že mu vznikla
daňová ztráta, může podat nejpozději do 31. prosince 1996
dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může
postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti
jeho známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období
nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu.
V tomto dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky
odčitatelných položek podle § 34 odst. 3 a položek snižujících
základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly
uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem
stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek
vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému
daňovým subjektem. Tohoto ustanovení se použije již v průběhu
zdaňovacího období roku 1995.
4. Úroky z vkladů pojišťoven34b) u bank, připsané počínaje 1.
lednem 1995, jsou u pojišťoven součástí základu daně (§ 20 odst.
1).
5. U majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince
1995, pro jehož zařazení do hmotného majetku byla stanovena
vstupní cena převyšující 10 000 Kč, se pro odpisování postupuje
podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném
do konce roku 1995.
6. U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku a nehmotného majetku uzavřených do 31. prosince
1994 se doba pronájmu podle § 24 odst. 4 a § 30 odst. 4 posuzuje
podle doby odpisování stanovené zákonem České národní rady č.
586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994.
7. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) bodů 4 a 5 se uplatní pouze
u pohledávek s termínem splatnosti počínaje dnem 1. ledna 1995
a dále u pohledávek, jejichž odpis je plně kryt použitím bankovní
rezervy nebo opravné položky podle § 5 zákona České národní rady
č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8. Pokud poplatník v souladu s platnými účetními předpisy
odpisoval před 1. 1. 1993 opravnou položku k majetku, zúčtovanou
v důsledku vkladu společníka obchodní společnosti nebo člena
družstva, pokračuje v souladu s účetními předpisy v započatém
odpisování této opravné položky a odpisy jsou výdajem na dosažení,
zajištění a udržení příjmu.
9. Při změně odpisové skupiny hmotného majetku a nehmotného
majetku v příloze k zákonu je poplatník povinen změnit odpisovou
skupinu již odpisovaného majetku od zdaňovacího období, ve kterém
změna nabyla účinnosti. Obdobnou povinnost má poplatník i při
změně sazby (§ 31) nebo koeficientu (§ 32).
10. Investiční fond a podílový fond16) může ustanovení § 34
odst. 1 poprvé použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období
roku 1996.
11. U technického zhodnocení nemovité kulturní památky
evidovaného v majetku poplatníka a odpisovaného do 31. prosince
1994 se při odpisování postupuje podle zákona České národní rady
č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1994.
Uhde v.r.
Příl.
Třídění hmotného majetku
a nehmotného majetku do odpisových skupin
ODPISOVÁ SKUPINA 1
Položka+) SKP++) Název+++) (1-1) 01.21.13 Hovězí dobytek (skot) plemenný (1-2) 01.21.14 Hovězí dobytek (skot) chovný (1-3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné (1-4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné (1-5) 01.22.14 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní (1-6) 01.23.12 Vepřový dobytek plemenný (1-7) 01.23.13 Vepřový dobytek chovný (1-8) 01.24.16 Jen: hejna husí (1-9) 01.24.17 Jen: hejna husí (1-10) 25.24.25 Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z plastů (1-11) 25.24.27 Kancelářské a školní potřeby z plastů (1-12) 26.15.23 Laboratorní sklo a sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely (1-13) 26.24.1 Laboratorní chemická a technická keramika (1-14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky (1-15) 28.62 Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 (1-16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1-17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a rozprašování pro zemědělství a zahradnictví (1-18) 29.32.50 Samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-19) 29.32.65 Jen: stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin (1-20) 29.40.5 Ruční mechanizované nářadí a nástroje (1-21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače (1-22) 32.20.11 Jen: studiová záznamová a reprodukční technika přístroje pro radiotelefonii (1-23) 32.20.12 Televizní kamery (1-24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů) (1-25) 32.30.11 Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-26) 32.30.44 Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-27) 33.2 Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33.20.3 (1-28) 33.3 Zařízení pro řízení průmyslových procesů (1-29) 34.10.2 Dvoustopá motorová vozidla osobní (1-30) 34.10.3 Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů (1-31) 34.10.4 Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávková) (1-32) 34.10.53 Vozidla speciální (pro jízdu na sněhu, golfových hřištích apod.) (1-33) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1-34) 35.42 Jízdní kola (1-35) 36.63.2 Psací potřeby (1-36) 36.63.74 Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům (1-37) 36.63.76 Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené (1-38) 36.63.77 Zejména: pomůcky pro ochranu trupu, dýchadel, končetin - pomůcky učební kromě plastových v SKP 25.24.27 (1-39) 72.20 Nehmotný majetek: počítačové programy (software) - jen magnetická média s instrukcemi pro počítače a znalosti, popř. zkušenosti podobné povahy
ODPISOVÁ SKUPINA 2
Položka+) SKP++) Název+++) (2-1) 01.22.13 Koně (užitkoví, plemenní, chovní) (2-2) 17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky (2-3) 17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem) (2-4) 17.52 Jen: lana a síťované výrobky (2-5) 17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely (2-6) 19.2 Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní (2-7) 20.30.20 Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-8) 22.11 Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně (2-9) 25.23.20 Konstrukce a stavební části (celky) z plastů zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-10) 25.24 Ostatní výrobky z plastů kromě: ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 - školních a kancelářských potřeb v SKP 25.24.27 (2-11) 28.61 Nožířské zboží (2-12) 28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za tepla (2-13) 28.63.1 Závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky (2-14) 28.71 Ocelové nádoby o objemu menším než 300 litrů zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě (2-15) 28.72 Drobné kovové obaly zejména: hliníkové sudy, barely apod., zásobníky pro jakékoliv materiály o objemu menším než 300 litrů (2-16) 28.73.1 Výrobky z drátu zejména: lana a pásy (2-17) 29.11.11 Lodní motory (2-18) 29.12.2 Čerpadla a zdviže na kapaliny (2-19) 29.22.14 Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví) (2-20) 29.22.17 Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-21) 29.22.18 Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-22) 29.23.13 Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla kromě: těchto zařízení pro domácnost (2-23) 29.24.1 Jen: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (2-24) 29.24.2 Stroje a zařízení k čištění lahví, balení, vážení, stříkací a rozstřikovací stroje zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí zařízení, tryskací zařízení, obalovací zařízení (2-25) 29.24.31 Odstředivky jinde neuvedené (2-26) 29.24.32 Kalandry nebo jiné válcovací stroje (s výjimkou strojů pro válcování kovů nebo skla) (2-27) 29.24.33 Prodejní automaty (2-28) 29.24.40 Stroje, přístroje a laboratorní zařízení jinde neuvedené ke zpracování materiálů, postupy spočívajícími ve změně teploty (2-29) 29.24.6 Myčky nádobí průmyslové (2-30) 29.31 Traktory pro zemědělství a lesnictví (2-31) 29.32 Ostatní stroje pro zemědělství a lesnictví kromě: rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP 29.32.14 - mechanických přístrojů ke stříkání, rozstřikování a rozprašování tekutin a prášků v SKP 39.32.40 - samonakládacích a samovýklopných přívěsů, návěsů a nástaveb pro hnojení a přípravu hnojiv v SKP 29.32.50 - zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pro pěstování léčivých rostlin, zařízení servisní a kontrolní pro stroje ke hnojení v SKP 29.32.65 (2-32) 29.40 Obráběcí stroje, lisy a strojírenská zařízení kromě: ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů v SKP 29.40.5 (2-33) 29.52.1 Stroje pro hlubinné dolování (2-34) 29.52.2 Stroje pro přemísťování zeminy a povrchové dobývání kromě: kolesových rypadel a zakladačů (2-35) 29.52.3 Ostatní stroje pro povrchové dobývání (2-36) 29.52.4 Stroje pro práci s nerostnými hmotami a na tvarování odlévacích forem (2-37) 29.52.50 Pásové traktory (2-38) 29.53.1 Stroje pro potravinářský průmysl a pro zpracování tabáku (2-39) 29.54 Stroje pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl (včetně šicích strojů pro domácnost) (2-40) 29.56 Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro domácnost) zejména: - stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP 29.56.1 - ždímačky prádla v SKP 29.56.21 - sušicí stroje průmyslové v SKP 29.56.22 - stroje pro zpracování kaučuku a plastů v SKP 29.56.23 - stroje pro zpracování skla v SKP 29.56.25 - účelové stroje pro výrobu jinde neuvedené v SKP 29.56.25 (2-41) 29.60.13 Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně včetně loveckých (2-42) 29.71 Elektrické přístroje pro domácnost (2-43) 29.72 Neelektrické přístroje pro domácnost (2-44) 31.10.31 Jen: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (2-45) 31.10.31 Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (2-46) 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie (2-47) 31.50 Svítidla zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety (2-48) 31.61.22 Spouštěče (též pracující jako samostatné generátory), ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení (2-49) 31.62 Ostatní elektrické vybavení zejména: - akustické, vizuální a signalizační zařízení - ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení (2-50) 32.20 Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii kromě: - televizních kamer v SKP 32.20.12 - studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32.20.11 - přístrojů pro radiotelefonii v SKP 32.20.11 - elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP 32.20.20 (2-51) 32.30 Televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu apod. zařízení a příslušenství (včetně antén a parabolických antén všech druhů) kromě: přijímacích přístrojů pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii v SKP 32.30.11 a 32.30.44 (2-52) 33.10 Zdravotnické a chirurgické přístroje a zařízení a přístroje pro ortopedické účely (2-53) 33.20.3 Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací přístroje a nástroje pro měření délky (2-54) 33.4 Optické přístroje zejména: dalekohledy, optické mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje s tekutými krystaly, fotopřístroje, kinokamery, promítací přístroje, zvětšovací a zmenšovací přístroje, fotoblesky, promítací plátna, vybavení fotolaboratoří, čtecí přístroje (2-55) 33.50.1 Hodiny a hodinky (2-56) 34.10.3 Jen: trolejbusy a elektrobusy (2-57) 34.10.4 Motorová vozidla pro nákladní dopravu kromě: motorových vozidel pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávkových) (2-58) 34.10.51 Terenní vyklápěcí vozy (dampry) (2-59) 34.10.52 Jeřábové automobily (2-60) 34.10.54 Motorová vozidla pro speciální použití, jinde neuvedená (2-61) 34.20.2 Přívěsy, návěsy, kontejnery (2-62) 34.30.20 Ostatní samostatné předměty pro motorová vozidla (2-63) 35.12 Rekreační a sportovní čluny (2-64) 35.30 Letadla a kosmické lodě, včetně družic (2-65) 35.41 Motocykly včetně kol s pomocným motorkem (2-66) 35.43 Invalidní vozíky (2-67) 35.50.1 Ostatní vozidla bez mechanického pohonu jinde neuvedená (2-68) 36.1 Nábytek (2-69) 36.3 Hudební nástroje (2-70) 36.4 Sportovní potřeby (2-71) 36.50.4 Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo společenské hry (2-72) 36.63.1 Kolotoče, houpačky, pouťové atrakce, střelnice apod. (2-73) - Nehmotný majetek: licence, předměty práv průmyslového vlastnictví apod., technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti (2-74) 29.22.15 Stohovací vozíky a malé tahače (2-75) 28.11.23 Jen: lešení a bednění
ODPISOVÁ SKUPINA 3
Položka+) SKP++) Název+++) (3-1) 26.61.20 Konstrukce a stavební části (celky) z betonu a železobetonu zejména: - prefabrikované prostorové buňky - dílce, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-2) 28.11.10 Konstrukce a stavební části (celky) z kovů zejména: prefabrikované buňky (plechové), pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-3) 28.11.21 Konstrukce kovové nosné pro mosty zejména: samostatné mostní konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-4) 28.11.22 Konstrukce stožárů, sloupů a pilířů z oceli a železa zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-5) 28.11.23 Ostatní konstrukce kovové zejména: konstrukce chmelnic kromě: lešení a bednění (3-6) 28.21 Nádrže, zásobníky a kontejnery z kovů s objemem nad 300 litrů (3-7) 28.30 Parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory (3-8) 28.75.21 Trezory a pancéřové skříně (3-9) 28.75.22 Kartotékové kovové skříně a podobné výrobky kovové (3-10) 28.75.24 Dekorativní sochy, sošky a podobné předměty kovové (3-11) 28.75.27 Ostatní výrobky z obecných kovů jinde neuvedené (3-12) 28.75.3 Meče, tesáky, bodáky apod. (3-13) 29.11.12 Jen: zážehové spalovací pístové motory, vratné, rotační motory (3-14) 29.11.13 Pístové vznětové motory s vnitřním spalováním (3-15) 29.11.2 Turbíny (3-16) 29.12.1 Hydraulické a pneumatické pohony a motory (3-17) 29.12.3 Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a ventilátory (3-18) 29.21.1 Pece a hořáky průmyslové a laboratorní a související zařízení (3-19) 29.22.11 Kladkostroje a těžní zařízení (3-20) 29.22.12 Navíjecí zařízení a rumpály včetně pro práce pod zemí (3-21) 29.22.13 Zvedáky a zdvihací zařízení ke zvedání vozidel (3-22) 29.22.14 Jeřáby kromě: stavebních (3-24) 29.22.16 Výtahy, skipové výtahy, eskalátory, pohyblivé chodníky (3-25) 29.22.17 Pneumatické dopravníky a ostatní dopravníky kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů (3-26) 29.22.18 Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (3-27) 29.23.11 Výměníky a zkapalňovače plynů (3-28) 29.23.12 Klimatizační zařízení (3-29) 29.23.14 Stroje a přístroje pro filtrování a čištění plynů jinde neuvedené (3-30) 29.23.2 Ventilátory s výjimkou stolních (3-31) 29.24.1 Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační zařízení kromě: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (3-32) 29.51 Stroje pro metalurgii (3-33) 29.52.2 Jen: rypadla kolesová a zakladače (3-34) 29.55 Stroje pro výrobu a konečnou úpravu papíru, kartónu a lepenky (3-35) 31.10 Elektromotory, generátory a transformátory kromě: generátorových soustrojí v SKP 31.10.31 a 31.10.32 pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (3-36) 31.2 Elektrická rozvodná a spínací zařízení (3-37) 32.10.1 Elektrické kondenzátory (3-38) 35.11 Lodě pro osobní a nákladní dopravu včetně cisternových, rybářských, požárních a tlačných, remorkérů, plovoucích bagrů a jeřábů, plovoucí plošiny a ostatní plavidla (3-39) 35.20 Železniční lokomotivy, tramvaje, vozy metra a vozový park kolejové dopravy kromě: vozíků kolejových důlních a malodrážních (3-40) - Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky29) (3-41) 46.21.15 Jen: skleníky pro pěstování rostlin (3-42) - Nehmotný majetek: patenty
ODPISOVÁ SKUPINA 4++++)
Položka SKP Název (4-1) 46.21.1 Jen: domy a budovy - ze dřeva a plastů - na povrchových dolech, vázané na životnost dolu (4-2) 46.21.3 Vedení dálková: - trubní (plynovody, ropovody, vodovody, parovody, horkovody a ostatní produktovody) - elektrická trakční, nadzemní, podzemní, komunikační (4-3) 46.21.4 Vedení místní: - trubní (vodovody, kanalizace, energetická vedení apod.) - elektrická (nadzemní, podzemní, komunikační) (4-4) 46.21.51 Díla energetická výrobní, včetně domů, budov a staveb na povrchových dolech (4-5) 46.21.52 Jen: věže a stožáry, věžové zásobníky (sila) (4-6) 46.21.61 Jen: tribuny stadionů ze dřeva a plastů (4-7) 46.21.62 Jen: bazény plavecké a koupaliště ze dřeva a plastů (4-8) 46.21.63 Jen: budovy pro sport a rekreaci ze dřeva a plastů (4-9) 46.21.64 Jen: - díla inženýrská a budovy jinde neuvedené ze dřeva a plastů (např. oplocení, valy samostatné) - konstrukce vinic (4-10) 46.23.13 Jen: svršek železničních a dalších kolejových drah a dráhy visuté, skrývkové a uhelné koleje pevné na povrchových dolech (4-11) 46.25.6 Průmyslové komíny
ODPISOVÁ SKUPINA 5++++)
Položka SKP Název (5-1) 46.21.1 Domy a budovy kromě: - ze dřeva a plastů - na povrchových dolech, vázané na životnost dolu - skleníků pro pěstování rostlin (5-2) 46.21.21 Mosty a visuté dálnice (5-3) 46.21.22 Tunely a podzemní objekty s výjimkou důlních (5-4) 46.21.52 Jen: stavby výrobní s výjimkou budov (např. základy strojů, konstrukce výrobní a podpěrné, dráhy lanové) kromě: věží, stožárů, věžových zásobníků (5-5) 46.21.61 Tribuny stadionů kromě: ze dřeva a plastů (5-6) 46.21.62 Bazény plavecké a koupaliště kromě: ze dřeva a plastů (5-7) 46.21.63 Budovy pro sport a rekreaci kromě: ze dřeva a plastů (5-8) 46.21.64 Díla inženýrská a budovy jinde neuvedené kromě: - ze dřeva a plastů - konstrukcí vinic (5-9) 46.23.11 Dálnice, ulice, silnice, stezky (5-10) 46.23.13 Jen: spodek drah železničních kromě: spodku skrývkových a uhelných kolejí pevných na povrchových dolech (5-11) 46.23.14 Dráhy letištní (5-12) 46.23.2 Plochy pro sportovní a rekreační účely (5-13) 46.24 Díla vodní (5-14) 46.25.2 Jímání vody (studny) (5-15) 46.3 Ostatní stavební díla
+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 5) a pořadové číslo.
++) SKP = kód "Standardní klasifikace produkce" včetně
"Klasifikace stavebních děl" zavedena Českým statistickým
úřadem (opatření z 1. 11. 1993 č.j. 1174/93-3010) pro
konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny.
Je-li dále uvedený "Název" s ohledem na stručnost textace
definován jinak, je rozhodující stanovená položka SKP
(oddíl, pododdíl, skupina, podskupina a třída SKP), pokud
v textu není výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci
položky SKP.
+++) Název = významové zpřesnění názvů položek SKP pro účely
definice hmotného a nehmotného majetku (např. vypuštění slov
"díly", "instalace", |"opravy a údržba"), jakož i upravené
texty více zpřesňující obsah oddílů, skupin a podskupin SKP
- lépe vyjadřující konkrétní obsah vyšších stupňů třídění
SKP apod. - s převážným použitím textace SKP.
++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou
zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla
umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto
zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně
spojené a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení
funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí
celkové dodávky stavebního díla.
1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na
jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých
majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě
majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků
v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č.
365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách
v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném
a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách
v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií
studentům postgraduálního studia.
3) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků
a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu,
zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1970 Sb.,
o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním
poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru
a Sboru hradní policie, zákon ČNR č. 186/1992 Sb.,
o služebním poměru příslušníků Policie České republiky,
a zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě
České republiky.
4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře
stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992Sb.,
o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.
4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č.
591/1992 Sb.
5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění
zákona č. 44/1994 Sb.
5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.
6a) Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva
financí, cen a mezd ČSR a Ministerstva financí, cen a mezd SSR
č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
6b) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků
a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu,
zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků,
ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb.,
o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 527/1992 Sb.,
o Bezpečnostní informační službě České republiky.
6c) § 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.
6c) § 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb.
6d) § 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce
a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění
a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě
nezpůsobilých k dosavadní práci.
6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších
organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
6f) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
7) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve
znění zákona č. 219/1991 Sb.
8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon).
9) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech
a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech
literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením.
9b) § 82 obchodního zákoníku.
9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.
10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.
11) Např. § 842 občanského zákoníku.
12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách.
12a) § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č.
183/1993 Sb.
13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Podle údajů vyhlašovaných orgány statistiky.
15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
15a)Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
15b)§ 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech.
17) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
17a)Např. zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR
č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon ČNR č. 367/1990 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách.
17b)Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České
republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších
předpisů.
17c) § 20f občanského zákoníku.
18) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu
národního majetku České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České
republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č.
121/1993 Sb.
18b)§ 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu
České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.
18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech
a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona
ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva
financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky
československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné
pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci
rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších
předpisů.
19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního
prostředí České republiky.
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů.
19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
20) Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví,
vyhlašované ve Sbírce zákonů.
20a) § 1 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,
ve znění zákona č. 89/1993 Sb.
20b) § 160 obchodního zákoníku.
20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.
21) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991
Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon
o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.
22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve
znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.
23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává
Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České
národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.). Vyhláška ministerstva
zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované
za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb.
23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.
23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č.
41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č.
102/1995 Sb.)
23e) § 659 občanského zákoníku.
24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů.
25) Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské
mobilizace.
26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o Státní
energetické inspekci.
26) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
26c) Např. nařízení vlády ČR č. 186/1993 Sb., o regulačním
a sankčním opatření ve mzdové oblasti.
26d) § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti.
26e) § 7 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb.
27) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb.
27)Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší
a poplatcích za jeho znečišťování.
28) Nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním
hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.
28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.
28c) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.
26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.
26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.
26h) § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající
zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.
26j) § 27e hospodářského zákoníku.
29) § 3 odst. 2 písm. a) a b) vyhlášky Federálního ministerstva
pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve
znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.
29a) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu
k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve
znění pozdějších předpisů.
29a) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29c) § 553 občanského zákoníku.
30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.
31a) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a předpisy
jej provádějící.
31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.
172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České
republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.
31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.
Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších
předpisů.
32) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický
a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě
územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších
předpisů.
33) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.
34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
34) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb.,
o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro
zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním
pracovním týdnem.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.
34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona
č. 320/1993 Sb.
35) § 144 a 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
36) § 2 zákona č. 143/1992 Sb.
36a)Opatření Ministerstva financí ČSR č. j. 153/7 409/1982 ze dne
27. 5. 1982.
37) Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb.,
o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č.
345/1991 Sb.
38) Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí,
které získají právnické a fyzické osoby při jejich převodu
z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č.
9/1991.
38a)Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb.,
o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu
České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových
a příspěvkových organizací.
39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve
znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách,
ve znění pozdějších předpisů.
Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění pozdějších předpisů.
48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.