160/1993 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. května 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992
Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č.
10/1993 Sb., a některé další zákony
Změna: 189/2006 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. § 5 odst. 1 písm. a) bod 4 zní:
"4. náhrady škody,7)".
7) § 187 až 206 zákoníku práce.
2. V § 5 odst. 1 písm. a) se vypouštějí body 8 až 10.
3. § 5 odst. 1 písm. c) a d) znějí:
"c) osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama
určí, ne však méně než 35% příjmu ze samostatné výdělečné
činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení,
zajištění a udržení;13) za příjem se považuje i podíl na
společných příjmech.14) U společníka veřejné obchodní
společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za
příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj
podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.15)
Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též
spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatné
výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle
písmene d),
d) spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně
výdělečně činná, ne však méně než 35% podílu spolupracující
osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na
jejich dosažení, zajištění a udržení,13)".
13) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
14) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993
15) § 13 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
4. § 5 odst. 2 zní:
"(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné
nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí,
jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po
polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném
období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna nemocenského pojištění
již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo
invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se
sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý
kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní
měsíc netrvalo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně
činné, nebo po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně
výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena
karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí
náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací
základ může činit nejvýše 486 000 Kč. Minimální mzdou se zde
rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru
odměňované měsíční mzdou,26) která platí k 1. lednu kalendářního
roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného (§ 14a odst. 5).
Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ
spolupracující osoby.".
26) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č.53/1992 Sb.,o minimální mzdě.
5. § 5 odst. 3 až 5 se vypouští.
6. V § 6 odst. 1 se za slovo "měsíc" vkládají slova ", za
který se pojistné platí,".
7. V § 6 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje
čárkou a připojují se slova "za který se pojistné platí.", ve větě
druhé se slova "tří kalendářních roků po sobě jdoucích" nahrazují
slovy "posledních tří kalendářních roků, včetně kalendářního roku,
za který se pojistné platí" a ve větě třetí se slova "za
předcházející kalendářní rok" nahrazují slovy "za kalendářní rok,
za který se pojistné platí".
8. § 6 odst. 3 se vypouští.
9. V § 9 odst. 3 se na konci připojují tato slova:
"s uvedením dne platby tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla
platba rozdílu provedena".
10. V § 10 větě čtvrté se na konci připojují tato slova:
"s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla
platba rozdílu provedena".
11. § 14 zní:
"§ 14
(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou
záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví
jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumějí
se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné a doplatek
pojistného.
(2) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní
měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou
uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu.
Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně
výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost
v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního
vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu
určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro
stanovení pojistného za předcházející kalendářní rok připadá na
jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním
měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána
aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit
méně než polovinu minimální mzdy; minimální mzdou se zde rozumí
částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované
měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve
kterém se záloha na pojistné platí.
(3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle §
15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši podle odstavce 2 platí
do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším
kalendářním roce.
(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné
příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) poměrně sníží
na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její
příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující
osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění
a udržení13) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc
v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích
v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je
nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající
v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní
měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná
výdělečná činnost.
(5) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně
výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla
z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou
případů uvedených v § 15 odst. 2.
(6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce,
v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně
činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle
předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu
v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá
pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Ustanovení předchozí věty
platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné za spolupracující
osoby.
(7) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající
minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle
odstavce 2.
(8) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné
období vyšší než pojistné stanovené podle § 4, jedná se
o přeplatek na pojistném (§ 17).
(9) Doplatek pojistného se stanoví ve výši rozdílu mezi výší
pojistného stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné
zaplacených za rozhodné období.".
12. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
"§ 14a
(1) Záloha na pojistné je na kalendářní měsíc, na který se
záloha na pojistné platí, splatná nejpozději do 20. dne
předcházejícího kalendářního měsíce. Pokud skutečnost uvedená
v § 14 odst. 6 trvala nepřetržitě od prvého dne aspoň do 20. dne
kalendářního měsíce, je záloha na pojistné splatná do osmi dnů od
zániku této skutečnosti.
(2) V kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění
osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, je
záloha na pojistné na tento měsíc splatná nejpozději do osmi dnů
od vzniku nemocenského pojištění. Nejpozději do osmi dnů od vzniku
nemocenského pojištění je záloha na pojistné splatná i na
následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti
zálohy na pojistné na kalendářní měsíc, v němž vzniklo nemocenské
pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující
osoby, připadá na 21. den tohoto měsíce anebo na následující dny.
Nejpozději do osmi dnů od přihlášení k nemocenskému pojištění
osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které
jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo jsou
poživateli starobního nebo invalidního důchodu, pokud jejich
nemocenské pojištění vzniklo podle § 145b odst. 2 písm. a) zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
160/1993 Sb., jsou splatné i zálohy na pojistné za dobu od vzniku
nemocenského pojištění do přihlášení k nemocenskému pojištění;
pokud přihlášení k nemocenskému pojištění nastalo po 12. dni
kalendářního měsíce, je do osmi dnů od tohoto přihlášení splatná
i záloha na následující kalendářní měsíc.
(3) Zaniklo-li nemocenské pojištění osoby samostatně
výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění
podmínky výdělku požadovaného zvláštním zákonem pro účast na
nemocenském pojištění,27) je osoba samostatně výdělečně činná při
opětovném vzniku nemocenského pojištění povinna zaplatit zálohu na
pojistné nejpozději do osmi dnů od přihlášení se k nemocenskému
pojištění,28) a to za dobu od 1. ledna toho kalendářního roku,
v němž opětovně vzniklo nemocenské pojištění.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání
s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení19) platit
zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen
dopředu a nejdéle do konce kalendářního roku.
(5) Doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po
podání daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné
platí. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené
zvláštním zákonem,29) je tento doplatek splatný nejpozději do osmi
dnů po uplynutí této lhůty. V případech, kdy podle § 14a odst. 2
věty třetí nebyly placeny zálohy na pojistné, je ve lhůtách
uvedených v předchozích větách splatné pojistné.".
27) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
28) § 48 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č.
160/1993 Sb.
29) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
13. § 15 odst. 1 zní:
"(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky
pojištěna aspoň po část kalendářního roku, je povinna předložit
příslušné okresní správě sociálního zabezpečení19) nejpozději do
osmi dnů po podání daňového přiznání za tento kalendářní rok
přehled o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období,
příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených
na jejich dosažení, zajištění a udržení,13) podílu
spolupracujících osob na společných příjmech a výdajích,
vyměřovacím základu stanoveném z příjmů ze samostatné výdělečné
činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2, pojistném
vypočteném z tohoto vyměřovacího základu, nejnižším měsíčním
vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné podle § 14 odst.
2 a doklad o dni podání daňového přiznání, a to zvlášť za sebe
a zvlášť za každou spolupracující osobu, která byla aspoň po část
kalendářního roku nemocensky pojištěna. Nebylo-li daňové přiznání
podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,29) je osoba
samostatně výdělečně činná povinna předložit údaje uvedené
v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty.
Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně
výdělečně činná uvedla podle věty první v přehledu, nemůže být
dodatečně měněn, s výjimkou změny údajů o příjmech nebo výdajích,
které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v tomto přehledu.".
13) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
29) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
14. V § 15 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má i osoba
samostatně výdělečně činná, která v předchozím kalendářním roce
vykonávala činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e)
zákona o sociálním zabezpečení,30) i když v něm nebyla nemocensky
pojištěna; jde-li o činnost uvedenou v § 2 odst. 4 zákona
o sociálním zabezpečení,30) má tuto povinnost osoba samostatně
výdělečně činná.
(4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích se týkají též
osob, které samostatnou výdělečnou činnost ukončily v kalendářním
roce, v němž podávají daňové přiznání, nebo v předcházejícím
kalendářním roce.".
30) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.
15. § 20 odst. 1 zní:
"(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo
bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno,
je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,3%
dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto
skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně
ustanovení § 14 odst. 7.".
16. V § 22 se v odstavci 1 slova "§ 9 odst. 2 a 3, § 10"
nahrazují slovy "§ 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté" a v odstavci 2 se
slova "až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce"
nahrazují slovy "až do výše 10 000 Kčs za každé jednotlivé
nesplnění či porušení povinnosti".
17. Za § 25 se vkládá § 25a, který zní:
"§ 25a
Úhrada odvedeného pojistného
Pokud se podle zvláštního předpisu31) uhrazuje náhrada mzdy,
mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění,
uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto
plnění platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro
úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce32) a pro
výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních
prostředků odborové organizace,33) pokud se v kolektivní smlouvě
nestanoví jinak.".
31) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb.,
o mzdě, odměně za pracovní pohotovost
a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č.
223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění
nařízení vlády č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky
federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991
Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků
v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
32) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních
věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření
veřejně prospěšné práce.
33) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního
ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků
ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
Čl.II
Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní
rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.,
se mění a doplňuje takto:
1. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 7 se za slovo "zaměstnanosti"
vkládají slova "včetně záloh".
2. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 18 se slova "z podnětu
lékařské poradní komise" nahrazují slovy "v případech stanovených
tímto zákonem".
3. V § 6 odst. 4 písm. r) se za slovo "zaměstnanosti"
vkládají slova "včetně záloh".
4. V § 11 se na konci připojuje tato věta: "Územní finanční
orgány35) jsou povinny sdělit orgánům sociálního zabezpečení údaje
o finančních poměrech daňového poplatníka rozhodné pro správné
určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a to do 30
dnů po obdržení žádosti orgánu sociálního zabezpečení o sdělení
těchto údajů, pokud je doložena prohlášením daňového poplatníka
o zproštění povinnosti mlčenlivosti.36)".
35) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
36) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků.
5. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1
a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat
účetní a další podklady, které jsou osoby samostatně výdělečně
činné povinny vést a které jsou rozhodné pro určení výše
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, popřípadě výše záloh; osoby samostatně výdělečně
činné jsou povinny poskytnout jim potřebnou součinnost.".
6. V § 18 odst. 2 se vypouští písmeno a) a v písmenu b) věta
druhá.
7. V § 33 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: "Je-li
malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní
správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické
osoby.".
8. V § 35 se ve větě první slova "v § 11, 13 a 15" nahrazují
slovy "v § 11 části věty první před středníkem, § 13 odst. 1 a §
15 větě první" a ve větě druhé se za slovo "Ustanovení" vkládají
slova "§ 11 část věty první za středníkem, § 15 věta druhá a".
9. § 36 písm. b) a c) znějí:
"b) u členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu
k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou
jím odměňováni, toto družstvo,
c) u společníků společností s ručením omezeným a komanditistů
komanditních společností, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu
k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou
touto společností odměňováni, tato společnost,".
10. § 48 zní:
"§ 48
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna přihlásit se
k nemocenskému pojištění, a to ve lhůtě osmi dnů od vzniku
nemocenského pojištění, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna
nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem
starobního nebo invalidního důchodu, se může přihlásit
k nemocenskému pojištění až do konce kalendářního roku, v němž
zahájila samostatnou výdělečnou činnost. Tato osoba je však
povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění ve lhůtě osmi dnů po
podání daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém vzniklo její
nemocenské pojištění, pokud se již nepřihlásila k nemocenskému
pojištění podle věty první; nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě
stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se
k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro
podání daňového přiznání.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, u které zaniklo
nemocenské pojištění z důvodu nesplnění podmínky stanovené výše
příjmu,38) je povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění do
osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok
bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém její
nemocenské pojištění znovu vzniklo;39) nepodala-li daňové přiznání
ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení
se k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro
podání daňového přiznání.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odhlásit se
z nemocenského pojištění do osmi dnů od jeho zániku, s výjimkou
případů, kdy je zánik nemocenského pojištění vázán na odhlášení se
z nemocenského pojištění.40) Odhlašuje-li se z nemocenského
pojištění osoba samostatně výdělečně činná proto, že její příjem
v předchozím kalendářním roce nedosáhl stanovené částky, je
povinna předložit současně údaje o příjmu ze samostatné výdělečné
činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení,
zajištění a udržení za předchozí kalendářní rok.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna se přihlásit
k nemocenskému pojištění a odhlásit z něho u příslušné okresní
správy sociálního zabezpečení [§ 7 písm. b)], a to na předepsaných
tiskopisech.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro
spolupracující osoby s tím, že předepsaný tiskopis za ně podává
a další povinnosti plní osoba samostatně výdělečně činná.
(7) Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné je její
spolupracující osoba povinna oznámit úmrtí osoby samostatně
výdělečně činné příslušné správě sociálního zabezpečení a odhlásit
se z nemocenského pojištění. Spolupracující osoba, která pokračuje
v živnostenském podnikání,41) je povinna zároveň se přihlásit
k nemocenskému pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná.
(8) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby
samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.
(9) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná
zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.".
37) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona
ČNR č. 35/1993 Sb.
38) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č.
160/1993 Sb.
39) § 145c odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č.
160/1993 Sb.
40) § 145c odst. 2 a § 145d odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988
Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
41) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon).
11. V § 54 odst. 1 větě první se slova "v § 48 odst. 1 a 2"
nahrazují slovy "v § 13 odst. 2 části věty za středníkem a v § 48
odst. 1 a 6" a slova "pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs
v jednom kalendářním roce" se nahrazují slovy "pokutu až do výše
10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti".
12. V § 54 odst. 1 větě druhé se slova "§ 48 odst. 1 větě
třetí" nahrazují slovy "§ 48 odst. 7" a slova "pokuty až do
souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce" se nahrazují
slovy "pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění
nebo porušení povinnosti".
13. V § 54 odst. 2 se za slova "stanovených v" vkládají slova
"§ 11 části věty první za středníkem,".
14. V § 94 odst. 1 se za slovo "zahájí" vkládají slova
"v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu".
15. V § 104a se za slova "ve sporných případech" vkládají
slova "o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech
stanovených zvláštním zákonem,42)".
42) § 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č.
160/1993 Sb.
16. V § 104c odst. 1 se ve větě první za slova "O pojistném,"
vkládají slova "zálohách na pojistné," a na konci se připojují
slova "přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na
pojistné" a ve větě třetí se za slovo "pojistné" vkládají slova
"nebo na zálohy na pojistné".
17. § 104c odst. 2 zní:
"(2) Pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, platí pro
náležitosti platebního výměru obecné předpisy o správním
řízení.11)".
18. § 104c odst. 3 a § 104f odst. 2 věta druhá se vypouští.
19. V § 104e se slovo "pojistného" nahrazuje slovy "uvedených
v § 104a".
20. § 104g se označuje jako § 104h a za § 104f se vkládá nový
§ 104g, který zní:
"§ 104g
(1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa
sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků.
Výkaz nedoplatků musí obsahovat:
a) označení organizace (malé organizace), jíž se nedoplatky
vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu organizace (malé organizace)
k určitému dni, vycházející z údajů vykázaných organizací
(malou organizací), popřípadě též z částek, které jí byly
platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného ke dni
vyhotovení výkazu nedoplatků a z příslušenství, jímž jsou
náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) poučení o vykonatelnosti,
e) označení orgánu, který výkaz nedoplatků vydal, a datum vydání;
výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán
s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.
(3) Na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.".
21. V § 104h se v odstavci 1 větě první za slovo "pojistného"
vkládají slova "a vykonatelné výkazy nedoplatků" a v odstavci 2 se
na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují slova "to platí
obdobně pro výkazy nedoplatků.".
22. V § 108 se za slovo "zabezpečení" vkládají slova "a pro
řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti".
Čl.III
zrušen
Čl.IV
zrušen
Čl.V
U náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní
neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity)
náležejících podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku
před 1. lednem 1993, které se dosud zvyšovaly podle čl. X odst. 3
zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském
a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, o
35 %, se od 1. července 1993 postupuje tak, že náhrady se místo o
35 % zvyšují o 20 %.
Čl.VI
zrušen
Čl.VII
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č.
100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákona České národní rady
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Čl.VIII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Zákon č. 389/1990 Sb., o daních z příjmů obyvatelstva, ve znění
zákona č. 578/1991 Sb.
Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké
činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.
2) § 7 odst. 2 zákona č. 389/1990 Sb.