160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony

Schválený:
160/1993 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. května 1993, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony
Změna: 189/2006 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 5 odst. 1 písm. a) bod 4 zní:
"4. náhrady škody,7)".
7) § 187 až 206 zákoníku práce.
2. V § 5 odst. 1 písm. a) se vypouštějí body 8 až 10.
3. § 5 odst. 1 písm. c) a d) znějí:
"c) osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35% příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení;13) za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.14) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.15) Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle písmene d),
d) spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 35% podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13)".
13) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
14) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993
15) § 13 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
4. § 5 odst. 2 zní:
"(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvalo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, nebo po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného (§ 14a odst. 5). Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ spolupracující osoby.".
26) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č.53/1992 Sb.,o minimální mzdě.
5. § 5 odst. 3 až 5 se vypouští.
6. V § 6 odst. 1 se za slovo "měsíc" vkládají slova ", za který se pojistné platí,".
7. V § 6 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova "za který se pojistné platí.", ve větě druhé se slova "tří kalendářních roků po sobě jdoucích" nahrazují slovy "posledních tří kalendářních roků, včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí" a ve větě třetí se slova "za předcházející kalendářní rok" nahrazují slovy "za kalendářní rok, za který se pojistné platí".
8. § 6 odst. 3 se vypouští.
9. V § 9 odst. 3 se na konci připojují tato slova:
"s uvedením dne platby tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu provedena".
10. V § 10 větě čtvrté se na konci připojují tato slova:
"s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu provedena".
11. § 14 zní:
 
"§ 14
(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.
(2) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro stanovení pojistného za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí.
(3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši podle odstavce 2 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.
(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení13) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(5) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2.
(6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné za spolupracující osoby.
(7) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2.
(8) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném (§ 17).
(9) Doplatek pojistného se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.".
12. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
 
"§ 14a
(1) Záloha na pojistné je na kalendářní měsíc, na který se záloha na pojistné platí, splatná nejpozději do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Pokud skutečnost uvedená v § 14 odst. 6 trvala nepřetržitě od prvého dne aspoň do 20. dne kalendářního měsíce, je záloha na pojistné splatná do osmi dnů od zániku této skutečnosti.
(2) V kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, je záloha na pojistné na tento měsíc splatná nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění. Nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na pojistné na kalendářní měsíc, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, připadá na 21. den tohoto měsíce anebo na následující dny. Nejpozději do osmi dnů od přihlášení k nemocenskému pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, pokud jejich nemocenské pojištění vzniklo podle § 145b odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., jsou splatné i zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění do přihlášení k nemocenskému pojištění; pokud přihlášení k nemocenskému pojištění nastalo po 12. dni kalendářního měsíce, je do osmi dnů od tohoto přihlášení splatná i záloha na následující kalendářní měsíc.
(3) Zaniklo-li nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky výdělku požadovaného zvláštním zákonem pro účast na nemocenském pojištění,27) je osoba samostatně výdělečně činná při opětovném vzniku nemocenského pojištění povinna zaplatit zálohu na pojistné nejpozději do osmi dnů od přihlášení se k nemocenskému pojištění,28) a to za dobu od 1. ledna toho kalendářního roku, v němž opětovně vzniklo nemocenské pojištění.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení19) platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen dopředu a nejdéle do konce kalendářního roku.
(5) Doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,29) je tento doplatek splatný nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. V případech, kdy podle § 14a odst. 2 věty třetí nebyly placeny zálohy na pojistné, je ve lhůtách uvedených v předchozích větách splatné pojistné.".
27) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
28) § 48 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
29) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
13. § 15 odst. 1 zní:
"(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěna aspoň po část kalendářního roku, je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení19) nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za tento kalendářní rok přehled o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13) podílu spolupracujících osob na společných příjmech a výdajích, vyměřovacím základu stanoveném z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné podle § 14 odst. 2 a doklad o dni podání daňového přiznání, a to zvlášť za sebe a zvlášť za každou spolupracující osobu, která byla aspoň po část kalendářního roku nemocensky pojištěna. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,29) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle věty první v přehledu, nemůže být dodatečně měněn, s výjimkou změny údajů o příjmech nebo výdajích, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v tomto přehledu.".
13) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
29) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
14. V § 15 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má i osoba samostatně výdělečně činná, která v předchozím kalendářním roce vykonávala činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e) zákona o sociálním zabezpečení,30) i když v něm nebyla nemocensky pojištěna; jde-li o činnost uvedenou v § 2 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení,30) má tuto povinnost osoba samostatně výdělečně činná.
(4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích se týkají též osob, které samostatnou výdělečnou činnost ukončily v kalendářním roce, v němž podávají daňové přiznání, nebo v předcházejícím kalendářním roce.".
30) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.
15. § 20 odst. 1 zní:
"(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,3% dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 7.".
16. V § 22 se v odstavci 1 slova "§ 9 odst. 2 a 3, § 10" nahrazují slovy "§ 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté" a v odstavci 2 se slova "až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce" nahrazují slovy "až do výše 10 000 Kčs za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti".
17. Za § 25 se vkládá § 25a, který zní:
 
"§ 25a
Úhrada odvedeného pojistného
Pokud se podle zvláštního předpisu31) uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce32) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,33) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.".
31) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
32) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.
33) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
Čl.II
Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 7 se za slovo "zaměstnanosti" vkládají slova "včetně záloh".
2. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 18 se slova "z podnětu lékařské poradní komise" nahrazují slovy "v případech stanovených tímto zákonem".
3. V § 6 odst. 4 písm. r) se za slovo "zaměstnanosti" vkládají slova "včetně záloh".
4. V § 11 se na konci připojuje tato věta: "Územní finanční orgány35) jsou povinny sdělit orgánům sociálního zabezpečení údaje o finančních poměrech daňového poplatníka rozhodné pro správné určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a to do 30 dnů po obdržení žádosti orgánu sociálního zabezpečení o sdělení těchto údajů, pokud je doložena prohlášením daňového poplatníka o zproštění povinnosti mlčenlivosti.36)".
35) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
36) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
5. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny vést a které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny poskytnout jim potřebnou součinnost.".
6. V § 18 odst. 2 se vypouští písmeno a) a v písmenu b) věta druhá.
7. V § 33 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: "Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.".
8. V § 35 se ve větě první slova "v § 11, 13 a 15" nahrazují slovy "v § 11 části věty první před středníkem, § 13 odst. 1 a § 15 větě první" a ve větě druhé se za slovo "Ustanovení" vkládají slova "§ 11 část věty první za středníkem, § 15 věta druhá a".
9. § 36 písm. b) a c) znějí:
"b) u členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,
c) u společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,".
10. § 48 zní:
 
"§ 48
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění, a to ve lhůtě osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, se může přihlásit k nemocenskému pojištění až do konce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost. Tato osoba je však povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění ve lhůtě osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém vzniklo její nemocenské pojištění, pokud se již nepřihlásila k nemocenskému pojištění podle věty první; nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, u které zaniklo nemocenské pojištění z důvodu nesplnění podmínky stanovené výše příjmu,38) je povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém její nemocenské pojištění znovu vzniklo;39) nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odhlásit se z nemocenského pojištění do osmi dnů od jeho zániku, s výjimkou případů, kdy je zánik nemocenského pojištění vázán na odhlášení se z nemocenského pojištění.40) Odhlašuje-li se z nemocenského pojištění osoba samostatně výdělečně činná proto, že její příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl stanovené částky, je povinna předložit současně údaje o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení za předchozí kalendářní rok.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna se přihlásit k nemocenskému pojištění a odhlásit z něho u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení [§ 7 písm. b)], a to na předepsaných tiskopisech.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby s tím, že předepsaný tiskopis za ně podává a další povinnosti plní osoba samostatně výdělečně činná.
(7) Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné je její spolupracující osoba povinna oznámit úmrtí osoby samostatně výdělečně činné příslušné správě sociálního zabezpečení a odhlásit se z nemocenského pojištění. Spolupracující osoba, která pokračuje v živnostenském podnikání,41) je povinna zároveň se přihlásit k nemocenskému pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná.
(8) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.
(9) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.".
37) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
38) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
39) § 145c odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
40) § 145c odst. 2 a § 145d odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
41) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
11. V § 54 odst. 1 větě první se slova "v § 48 odst. 1 a 2" nahrazují slovy "v § 13 odst. 2 části věty za středníkem a v § 48 odst. 1 a 6" a slova "pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce" se nahrazují slovy "pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti".
12. V § 54 odst. 1 větě druhé se slova "§ 48 odst. 1 větě třetí" nahrazují slovy "§ 48 odst. 7" a slova "pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce" se nahrazují slovy "pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti".
13. V § 54 odst. 2 se za slova "stanovených v" vkládají slova "§ 11 části věty první za středníkem,".
14. V § 94 odst. 1 se za slovo "zahájí" vkládají slova "v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu".
15. V § 104a se za slova "ve sporných případech" vkládají slova "o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,42)".
42) § 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
16. V § 104c odst. 1 se ve větě první za slova "O pojistném," vkládají slova "zálohách na pojistné," a na konci se připojují slova "přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné" a ve větě třetí se za slovo "pojistné" vkládají slova "nebo na zálohy na pojistné".
17. § 104c odst. 2 zní:
"(2) Pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru obecné předpisy o správním řízení.11)".
18. § 104c odst. 3 a § 104f odst. 2 věta druhá se vypouští.
19. V § 104e se slovo "pojistného" nahrazuje slovy "uvedených v § 104a".
20. § 104g se označuje jako § 104h a za § 104f se vkládá nový § 104g, který zní:
 
"§ 104g
(1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat:
a) označení organizace (malé organizace), jíž se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu organizace (malé organizace) k určitému dni, vycházející z údajů vykázaných organizací (malou organizací), popřípadě též z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného ke dni vyhotovení výkazu nedoplatků a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) poučení o vykonatelnosti,
e) označení orgánu, který výkaz nedoplatků vydal, a datum vydání; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.
(3) Na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.".
21. V § 104h se v odstavci 1 větě první za slovo "pojistného" vkládají slova "a vykonatelné výkazy nedoplatků" a v odstavci 2 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují slova "to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.".
22. V § 108 se za slovo "zabezpečení" vkládají slova "a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti".
Čl.III
zrušen
Čl.IV
zrušen
Čl.V
U náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity) náležejících podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku před 1. lednem 1993, které se dosud zvyšovaly podle čl. X odst. 3 zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, o 35 %, se od 1. července 1993 postupuje tak, že náhrady se místo o 35 % zvyšují o 20 %.
Čl.VI
zrušen
Čl.VII
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl.VIII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Zákon č. 389/1990 Sb., o daních z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.
2) § 7 odst. 2 zákona č. 389/1990 Sb.