MF01/2007
Metodika
finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů,
Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 - 2013
s platností od 15. ledna 2010
ÚVOD
Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních
fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007
- 2013 (dále jen „Metodika“) vytváří základní rámec přístupu k finančnímu řízení a
kontrole strukturálních fondů (dále jen „SF“), Fondu soudržnosti (dále jen „CF“)
a Evropského rybářského fondu (dále jen „EFF“). Metodika byla vypracována v souladu
s právními předpisy Evropského společenství (dále jen „předpisy ES“) a právními předpisy
České republiky (dále jen „předpisy ČR“).
Metodika je rozdělena na 3 části:
Část I: Společná ustanovení;
Část II: Finanční toky prostředků z rozpočtu EU;
Část III: Systém finanční kontroly.
Prostředky SF/CF/EFF jsou součástí rozpočtu Evropské unie (dále jen „prostředky
z rozpočtu EU“), přičemž způsob použití těchto prostředků do velké míry závisí na
efektivní dělbě kompetencí mezi Evropskou komisí (dále jen „EK“) a vládami jednotlivých
členských zemí EU:
1. EK navrhuje znění Strategických zásad Společenství, projednává a schvaluje
strategické referenční rámce navržené jednotlivými členskými státy Evropské unie
(dále jen „EU“) stejně jako předložené návrhy operačních programů a na základě těchto
programů alokuje příslušné částky z rozpočtu EU. V rámci realizace programů se zúčastňuje
monitorování programů, uvolňuje prostředky z rozpočtu EU a ověřuje funkčnost a efektivnost
zavedených kontrolních systémů;
2. členské státy EU a jejich regiony řídí programy, provádějí jejich implementaci
prostřednictvím výběru a spolufinancování projektů, provádění kontrol, monitorování
a hodnocení. V Metodice jsou stanoveny lhůty pro provádění jednotlivých činností
implementace projektu. Okamžikem, kdy tyto lhůty začínají běžet, se obecně rozumí
obdržení podkladů k dané činnosti. V případě, že předložené podklady jsou neúplné
či obsahují jiné nedostatky, dochází k přerušení běhu uvedené lhůty do doby, než
je nedostatek odstraněn či jsou předloženy úplné dokumenty.
Vzhledem k tomu, že v Metodice nelze zohlednit veškerá specifika jednotlivých
programů, je možné, že v některých specifických případech bude nutné postupovat způsobem
odlišným od Metodiky. V takových případech rozhoduje o tomto postupu ministr financí
na základě návrhu ministra, který odpovídá za příslušný řídící orgán (dále jen „ŘO“).
V případě Regionálních operačních programů, Operačního programu Praha - Adaptabilita
a Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost jsou návrhy na úpravu postupů stanovených
Metodikou předkládány ministru financí předsedou dané Regionální rady regionu soudržnosti,
resp. primátorem hlavního města Prahy ve spolupráci s ministrem pro místní rozvoj.
VYMEZENÍ POJMŮ
Pro účely metodiky se rozumí:
1. Auditním orgánem (dále jen „AO“) ústřední orgán státní správy zodpovědný
za zajištění provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídícího a kontrolního
systému programu a za vykonávání činností v souladu s čl. 62 nařízení Rady (ES) č.
1083/2006 a čl. 61 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006. Tuto funkci plní pověřený útvar
- odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka Ministerstva financí;
2. Certifikací vynaložených výdajů potvrzení správnosti údajů předložených
řídícími orgány Platebnímu a certifikačnímu orgánu a potvrzení, že výdaje zahrnuté
ve výkazu výdajů byly vynaloženy v souladu s předpisy ES a předpisy ČR1;
3. Evropským rybářským fondem (dále jen „EFF“) fond, který je určený ke spolufinancování
projektů v oblasti rozvoje rybářství a rybolovu;
4. Financováním z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti, resp. z rozpočtu
hlavního města Prahy, proces, kdy příjemci obdrží požadované prostředky z programu
odpovídající podílu spolufinancovaného z prostředků z rozpočtu EU (SF) a podílu prostředků
odpovídající národnímu financování nejprve z prostředků rozpočtu Regionální rady
regionu soudržnosti, resp. z rozpočtu hlavního města Prahy a následně Platební a
certifikační orgán převede tyto prostředky na příjmový účet správce kapitoly Ministerstva
pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), která zajistila předfinancování do rozpočtu Regionální
rady regionu soudržnosti, resp. hlavního města Prahy;
5. Finančním útvarem útvar(y) v rámci kapitoly státního rozpočtu (dále jen
„SR“), který provádí platby příjemcům z prostředků SR, odpovídající podílu národního
financování a podílu určeného na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky
z rozpočtu EU. V případě Regionálních operačních programů, Operačního programu Praha
- Adaptabilita a Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost je to útvar(y) Regionální
rady regionu soudržnosti, resp. hlavního města Prahy, který provádí platby příjemcům
z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti, resp. hl. města Prahy odpovídající
podílu národního financování a podílu určeného na financování výdajů z rozpočtu EU
(SF). V případě Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská
republika (dále jen „Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - PR“) se jedná o
útvar(y) správce kapitoly MMR, který provádí platby příjemcům z prostředků SR odpovídající
podílu národního financování a platby prostředků z rozpočtu EU (SF) uvolněných Platebním
a certifikačním orgánem v rámci programu na účet s dispozičním oprávněním finančního
útvaru MMR;
6. Fondem soudržnosti fond, který je určený ke spolufinancování projektů v
oblasti dopravy a životního prostředí;
7. Hlavním příjemcem (dále jen „HP“) příjemce zodpovědný za celou operaci,
kterou realizuje společně s ostatními příjemci (projektovými partnery) v rámci cíle
Evropská územní spolupráce (Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - PR), přičemž
minimálně jeden z příjemců musí být z členského státu na druhé straně hranice. HP
je jmenován ostatními příjemci podílejícími se na dané operaci;.
8. Kontrolorem subjekt určený na základě čl. 16, odst. 1 Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Operační
program Přeshraniční spolupráce ČR-PR) na obou stranách hranice, který je zodpovědný
za ověřování legality a řádnosti výdajů vykázaných každým příjemcem účastnícím se
operace;
9. Manažerským a účetním systémem VIOLA (dále jen „IS VIOLA“) informační systém
sloužící k finančnímu řízení a účtování o prostředcích z rozpočtu EU na účtech Platebního
a certifikačního orgánu v rámci účetní jednotky Ministerstva financí;
10. Monitorovacím systémem informační systém sloužící k monitorování implementace
programů spolufinancovaných z prostředků z rozpočtu EU. Nejvyšší úrovní je Monitorovací
systém Central (dále jen „MSC2007“);
11. Monitorovacím výborem Operačního programu (dále jen „MV“) orgán zřízený
členským státem po dohodě s příslušným ŘO, který je zodpovědný za monitorování pokroku
dosaženého při realizaci prioritních os a cílů stanovených v programu;
12. Národním orgánem orgán zajišťující součinnost při provádění činností Řídícího
orgánu v rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR na polské straně hranice;
13. Národním orgánem pro koordinaci (dále jen „NOK“) útvar MMR, který mj. vytváří
jednotné metodické prostředí pro implementaci programů spolufinancovaných z prostředků
z rozpočtu EU, vytváří jednotný rámec pro předcházení nesrovnalostem a navrhuje opatření
na národní úrovni v případě výskytu systémových nesrovnalostí;
14. Národním strategickým plánem pro oblast rybářství dokument, ve kterém jsou
stanoveny strategie rozvoje v oblasti rybářství, na jehož základě je zpracován Operační
program. Je předmětem dialogu mezi členským státem a Evropskou komisí dle čl. 15
nařízení Rady (ES) č. 1198/2006;
15. Národním strategickým referenčním rámcem (dále jen „NSRR“) dokument, který
je v souladu se Strategickými zásadami Společenství a který určuje propojení mezi
prioritami Společenství a národním programem členského státu, na jehož základě jsou
zpracovány jednotlivé programy spolufinancované z rozpočtu EU (SF/CF). Je předmětem
dialogu mezi členským státem a Evropskou komisí, která jej schvaluje v souladu s
čl. 28, odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006;
16. Nesrovnalostí porušení právních předpisů ES nebo ČR v důsledku jednání
nebo opomenutí hospodářského subjektu2, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v
souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného
výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR3;
17. Odborem Kontrola odbor MF, který vytváří koncepci systému finanční kontroly
ve veřejné správě, včetně harmonizace legislativy v návaznosti na právní předpisy
ES, a vystupuje v této oblasti jako koordinátor vztahů vůči orgánům EU. Odbor Kontrola
plní na základě pověření ministra financí funkci Centrální harmonizační jednotky
a jako takový je mimo jiné i orgánem odpovědným za zabezpečení systému dohledu nad
zajištěním kvality interního auditu v orgánech veřejné správy ve shodě s mezinárodně
uznanými standardy. V oblasti ochrany finančních zájmů ES vykonává roli Centrálního
kontaktního bodu sítě AFCOS v České republice;
18. Operací projekt nebo skupina projektů, které byly vybrány ŘO příslušného
programu nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými MV, které provádí
jeden nebo více příjemců a které umožňují dosažení cílů prioritní osy, k níž se vztahují;
19. Operačním programem (dále jen „OP“) dokument předložený členským státem
a přijatý Evropskou komisí, který stanoví strategii rozvoje s uceleným souborem prioritních
os v rámci cílů „Konvergence, Regionální Konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská
územní spolupráce“, jež mají být prováděny s podporou některého fondu (ESF, ERDF,
EFF) nebo v případě cíle „Konvergence“ s podporou CF a ERDF;
20. Platebním a certifikačním orgánem (dále jen „PCO“) ústřední orgán státní
správy zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých České republice
z rozpočtu EU. Tuto funkci plní pověřený útvar - odbor Národní fond Ministerstva
financí;
21. Pověřeným auditním subjektem (dále jen „PAS“) subjekt pověřený Auditním
orgánem zajištěním činností podle čl. 62, odst. 1 písm. a) nebo písm. b) nebo písm.
a) i b) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a čl. 61, odst. 1 písm. a) nebo písm. b)
nebo písm. a) i b) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006;
22. Prioritní osou jedna z priorit strategie rozvoje v operačním programu skládající
se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné
cíle;
23. Programem operační program spolufinancovaný z prostředků z rozpočtu EU;
24. Projektový partner (dále jen „PP“) příjemce zodpovědný za realizaci části
projektu v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Operační program Přeshraniční spolupráce
ČR - PR), přičemž odpovědnost za realizaci celého projektu nese HP;
25. Prostředky z rozpočtu EU prostředky SF/CF/EFF4;
26. Předfinancováním předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky
z rozpočtu EU, prostředky státního rozpočtu. V praxi to znamená, že příjemci obdrží
prostředky SR, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a po vynaložení tohoto
výdaje ze SR jsou prostředky z rozpočtu EU převedeny z účtu PCO do kapitoly SR5;
27. Příjemcem subjekt realizující projekt spolufinancovaný z rozpočtu EU, který
na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace6 žádá ŘO o prostředky a přijímá prostředky
na předfinancování výdajů ze SR, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a
prostředky národního financování. V případě Regionálních operačních programů, OP
Praha - Konkurenceschopnost a OP Praha - Adaptibilita se příjemcem rozumí subjekt
realizující projekt spolufinancovaný z rozpočtu EU (SF), který na základě smlouvy
o poskytnutí dotace žádá ŘO o prostředky a přijímá prostředky z rozpočtu Regionální
rady regionu soudržnosti, resp. z rozpočtu hl. města Prahy. V případě Operačního
programu Přeshraniční spolupráce ČR - PR se příjemcem rozumí subjekt, jak HP, tak
PP, přičemž HP žádá ŘO o prostředky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace/smlouvy
o projektu a přijímá prostředky z rozpočtu EU (SF) uvolněné finančním útvarem MMR,
které dále převádí na účty PP. Příjemci u Operačního programu Přeshraniční spolupráce
ČR - PR také přijímají prostředky národního financování na základě rozhodnutí o poskytnutí
dotace;
28. Regionálními programy Regionální operační programy, OP Praha-Adaptibilita
a OP Praha - Konkurenceschopnost;
29. Regionální radou regionu soudržnosti (dále jen „RR“) orgán, resp. právnická
osoba, zřízený/-á na základě § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního
rozvoje, na úrovni regionu soudržnosti (územní statistické jednotky NUTS II) zodpovědný
za implementaci Regionálních operačních programů;7
30. Řídícím orgánem vládou pověřený ústřední orgán státní správy nebo zákonem
určená právnická osoba na úrovni NUTS II zodpovědný/-á za řízení, koordinaci a implementaci
programů;
31. Skupinou auditorů skupina skládající se z jednoho zástupce každého členského
státu zapojeného do Operačního programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce (OP
Přeshraniční spolupráce ČR - PR) a plnící povinnosti podle čl. 62 nařízení Rady (ES)
č. 1083/2006;
32. Strukturálními fondy Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální
fond;
33. Univerzálním účtem PCO běžný účet MF/PCO zřízený u České národní banky
vedený v CZK a určený pro příjem vymožených prostředků a k vyrovnávání kurzových
rozdílů vzniklých při úhradě souhrnných žádostí;
34. Velkým projektem (dále jen „VP“) dle čl. 39 Obecného nařízení operace financovaná
z ERDF nebo CF složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení
nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli,
jejíž celkové náklady přesahují 25 mil. EUR v případě sektoru životního prostředí
a 50 mil. EUR v jiných oblastech. Velké projekty podléhají schválení ze strany EK
(po předložení speciální žádosti o VP), EK k nim vydá Rozhodnutí, které určí hmotný
předmět, v EUR maximální výši částky způsobilých výdajů projektu, na které se vztahuje
míra spolufinancování dané prioritní osy a roční plán finančního příspěvku ERDF/CF.
Projekty, které nenaplňují definici velkého projektu, jsou považovány za běžné;
35. Veřejným výdajem výdaj, který pochází8 ze SR, státních finančních aktiv,
státních fondů, územních rozpočtů, rozpočtu EU, z rozpočtu mezinárodních organizací
založených mezinárodní veřejnou smlouvou, anebo jakýkoli podobný výdaj. Za podobný
výdaj se považuje výdaj pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení
jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů
jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne
31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce,
dodávky a služby. Veřejnoprávním subjektem9 se rozumí jakýkoliv subjekt, který: a)
je založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu,
který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, b) má právní subjektivitu a c) je financován
převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty10;
nebo je těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu
více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo
jinými veřejnoprávními subjekty11;
36. Zdrojovým účtem PCO běžný účet MF/PCO zřízený u České národní banky vedený
v EUR a určený pro příjem a administraci prostředků z rozpočtu EU;
37. Zprostředkujícím subjektem (dále jen „ZS“) veřejný či soukromý subjekt,
za jehož činnost odpovídá ŘO a který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči
příjemcům provádějícím operace;
38. Způsobilými výdaji výdaje vynaložené na stanovený účel a v rámci období
stanoveného v rozhodnutí o poskytnutí dotace/smlouvě o poskytnutí dotace/smlouvě
o projektu/právním aktu vydaném dle vnitřních předpisů OSS , které jsou v souladu
s příslušnými předpisy ES, Pravidly způsobilých výdajů12 pro programy spolufinancované
ze SF a CF na programové období 2007-201313 vydané MMR, a dalšími pravidly stanovenými
ŘO pro daný operační program.
ČÁST I: SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
1. VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A DOKUMENTY
Uvedené právní předpisy a dokumenty je třeba vždy používat v platném znění.
Jednotlivé novelizace nejsou uváděny. ŘO zodpovídají za zajištění informovanosti
o platném znění předpisů ES v rámci té části implementační struktury, která je v
rámci daného operačního programu podřízena ŘO.
1. 1 PŘEDPISY ES
1. 1. 1 FINANČNÍ NAŘÍZENÍ A OCHRANA FINANČNÍCH ZÁJMŮ
1. Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví
finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství14;
2. Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách
a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských
společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem;
3. Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně
finančních zájmů Evropských společenství;
4. Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém
finančním nařízení pro orgány uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č.
1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství;
5. Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002, kterým
se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002
ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu
Evropských společenství15;
1. 1. 2 STRUKTURÁLNÍ FONDY A FOND SOUDRŽNOSTI
6. Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti
a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen „Obecné nařízení“);
7. Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006 stanovující prováděcí
pravidla pro aplikaci Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském
fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj
(dále jen „Implementační nařízení“);
8. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července
2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999
(dále jen „nařízení o ERDF“);
9. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července
2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 (dále jen
„nařízení o ESF“);
10. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006
o evropském seskupení pro územní spolupráci (dále jen „nařízení o EGTC“);
11. Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 1. července 2006 o Fondu soudržnosti
a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94;
1. 1. 3 EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
12. Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském
fondu (dále jen „nařízení o EFF“);
13. Nařízení Komise (ES) č. 498/2007 ze dne 26. března 2007 stanovující prováděcí
pravidla pro aplikaci nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o
Evropském rybářském fondu (dále jen „Implementační nařízení pro EFF“);
1. 1. 4 ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
14. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004,
o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a
služby;
15. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004,
o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství,
energetiky, dopravy a poštovních služeb;
16. Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví
standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných
zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES;
1. 1. 5 VEŘEJNÁ PODPORA
17. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu
s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se
společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Text s významem pro EHP);
18. Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků
87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis;
1. 2 PŘEDPISY A USNESENÍ VLÁDY ČR
19. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách;
20. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely
zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem
obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených
v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu;
21. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád;
22. Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje;
23. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty;
24. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných
celků a dobrovolných svazků obcí;
25. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých
zákonů;
26. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské
stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství);
27. Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství;
28. Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje;
29. Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně
zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky;
30. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně
některých zákonů (zákon o finanční kontrole);
31. Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole);
32. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů;
33. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě;
34. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje;
35. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze;
36. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích;
37. Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních
organizací s majetkem státu;
38. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o rozpočtových pravidlech);
39. Vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných
pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních
samosprávných celků;
40. Vyhláška č. 131/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro
vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání;
41. Vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných
pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení
návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu;
42. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů
reprodukce majetku;
43. Vyhláška č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního
vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním
fondem;
44. Vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací;
45. Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně
některých dalších zákonů;
46. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství;
47. Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu;
48. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů;
49. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků;
50. Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky;
51. Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury;
52. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví;
53. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy
a organizačními složkami státu;
54. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti
není podnikání;
55. Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními
institucemi;
56. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími
v soustavě podvojného účetnictví;
57. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole;
58. Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech;
59. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky;
60. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád);
61. Usnesení vlády č. 678/2003 ze dne 9. července 2003 k Metodice finančních
toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;
62. Usnesení vlády č. 175/2006 ze dne 22. února 2006 k Návrhu Národního rozvojového
plánu České republiky na léta 2007 až 2013;
63. Usnesení vlády č. 198/2006 ze dne 22. února 2006 ke koordinaci přípravy
České republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu
soudržnosti Evropské unie v letech 2007 až 2013;
64. Usnesení vlády č. 603/2006 ze dne 24. května 2006 k finančním tokům Společné
zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v České republice pro období let
2007 až 2013 a jejich institucionálnímu zabezpečení;
65. Usnesení vlády č. 1008/2006 ze dne 30. srpna 2006 o změně systému finančních
toků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti prostřednictvím státního rozpočtu České
republiky na programové období let 2004 až 2006;
66. Usnesení vlády č. 1181/2006 ze dne 18. října 2006 k Postupu ústředních
orgánů státní správy, krajských úřadů a magistrátů hlavního města Prahy a územně
členěných statutárních měst při realizaci systému dozoru a kontroly územně samosprávných
celků z důvodu výkonu dozoru nad přenesenou působností;
67. Usnesení vlády č. 1352/2006 ze dne 30. listopadu 2006 k návrhu na změnu
usnesení vlády ze dne 9. července 2003 č. 678, k Metodice finančních toků a kontroly
strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;
68. Usnesení vlády č. 760/2007 ze dne 11. července 2007 o zajištění výkonu
funkcí auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu;
69. Usnesení vlády č. 818/2007 ze dne 18. července 2007 k postupu při řešení
administrativní kapacity čerpání zdrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti
na období 2007-2013;
70. Usnesení vlády č. 884/2007 ze dne 13. srpna 2007 k zabezpečení administrativních
kapacit auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu potřebných pro zajištění
auditních činností při čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu
soudržnosti Evropské unie na období let 2007-2013;
71. Usnesení vlády č. 1010/2007 ze dne 5. září 2007 o změně postavení centrálního
kontaktního bodu systému Anti-Fraud Co-ordination Structure (AFCOS) v České republice;
72. Usnesení vlády č. 1382/2007 ze dne 12. prosince 2007 k Manuálu pro audit
řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém
období let 2007 až 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního
fondu, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu;
73. Usnesení vlády č. 1383/2007 ze dne 12. prosince 2007 o způsobu řešení úhrady
nákladů na zabezpečení administrativních kapacit auditního orgánu a pověřených subjektů
auditního orgánu při zajištění auditních činností při herpání finančních prostředků
ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie na období let 2007 až 2013;
74. Usnesení vlády č. 48/2009 ze dne 12. ledna 2009 k návrhu závazných postupů
pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období let 2007 - 2013;
75. Usnesení vlády č. 61/2007 ze dne 24. ledna 2007 k Pravidlům uznatelných
výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti
Evropské unie na programové období let 2007 až 2013.
2. HLAVNÍ ZÁSADY - INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Hlavní zásadou při využívání prostředků z rozpočtu EU je přísné oddělení linie
řídící, platební, certifikační a auditní.
2. 1 ŘÍDÍCÍ ORGÁNY
ŘO operačních programů určuje vláda. Usneseními vlády č. 175 ze dne 22. února
2006 a č. 603 ze dne 24. května 2006 byly určeny následující ŘO:
Cíl Konvergence Integrovaný OPMinisterstvo pro místní rozvojOP Lidské zdroje
a zaměstnanostMinisterstvo práce a sociálních věcíOP Podnikání a inovaceMinisterstvo
průmyslu a obchoduOP DopravaMinisterstvo dopravyOP Životní prostředíMinisterstvo
životního prostředíOP Vzdělávání pro konkurenceschopnostMinisterstvo školství, mládeže
a tělovýchovyOP Výzkum a vývoj pro inovaceMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovyOP
Technická pomocMinisterstvo pro místní rozvojROP pro NUTS II JihovýchodRR JihovýchodROP
pro NUTS II JihozápadRR JihozápadROP pro NUTS II MoravskoslezskoRR MoravskoslezskoROP
pro NUTS II Střední ČechyRR Střední ČechyROP pro NUTS II Střední MoravaRR Střední
MoravaROP pro NUTS II SeverovýchodRR SeverovýchodROP pro NUTS II SeverozápadRR SeverozápadCíl
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost OP Praha - AdaptabilitaHlavní město
PrahaOP Praha - KonkurenceschopnostHlavní město PrahaCíl Evropská územní spolupráceOP
Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republikaMinisterstvo pro místní
rozvojEFFOP RybářstvíMinisterstvo zemědělství
Rozhodnutím příslušných ministrů, případně výborů RR se stanoví útvary, které
budou zabezpečovat činnosti ŘO tak, aby byla zajištěna podmínka nezávislosti a oddělení
funkce řídící, platební a auditní. Oddělení certifikační funkce je zajištěno jmenováním
nezávislého certifikačního orgánu, kterým je PCO.
Každý ŘO odpovídá za zavedení a udržování řídícího a kontrolního systému v
souladu s požadavky EK, příslušných předpisů ES a předpisů ČR, a zejména:
1. zajišťuje, že projekty určené ke spolufinancování z prostředků z rozpočtu
EU jsou vybírány na základě kritérií schválených pro daný program Monitorovacím výborem
a po celou dobu provádění zůstanou v souladu s příslušnými právními předpisy ES a
předpisy ČR;
2. ověřuje dodání spolufinancovaných produktů a služeb, skutečné vynaložení
výdajů na operace vykázaných příjemci a jejich soulad s předpisy ES a předpisy ČR,
a to v souladu s čl. 13 Implementačního nařízení, resp. čl. 39 Implementačního nařízení
pro EFF, vyjma OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR16;
3. zajišťuje existenci a řádnou funkci systému pro záznam a uchovávání účetních
záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci OP a shromažďování údajů
o provádění nezbytných pro finanční řízení, monitorování, ověřování, audit a hodnocení;
4. odpovídá za soulad uskutečňovaných operací s národními pravidly a pravidly
ES týkajícími se způsobilosti výdajů, zadávání veřejných zakázek, veřejné podpory,
ochrany životního prostředí, rovnosti mužů a žen a zákazu diskriminace;
5. zajišťuje, že příjemci a jiné subjekty zapojené do realizace operací vedou
účetnictví či daňovou evidenci dle podmínek uvedených v kap. 3. 3 Metodiky;
6. zajišťuje hodnocení programů v souladu se čl. 47 a 48 Obecného nařízení,
resp. čl. 47 až 50 nařízení o EFF;
7. předává PCO pro účely certifikace všechny podklady uvedené v kap. 3. 2 Metodiky
a v Metodice certifikace výdajů pro programové období 2007-2013. V případě OP Přeshraniční
spolupráce ČR - PR předkládá ŘO podklady souhrnně za obě hranice, pokud není v kap.
3. 2 Metodiky uvedeno jinak;
8. řídí práci MV a poskytuje mu dokumenty umožňující sledovat kvalitu realizace
programu s ohledem na jeho konkrétní cíle;
9. vyhotovuje popis řídících a kontrolních systémů dle čl. 71 Obecného nařízení
ve formátu daném přílohou 12 Implementačního nařízení, resp. čl. 71 nařízení o EFF
ve formátu daném přílohou 12 Implementačního nařízení pro EFF a předkládá jej AO
(v kopii příslušnému PAS) tak, aby bylo možné odeslat jej Evropské komisi do 12 měsíců
od schválení programu. ŘO zároveň bude stejným způsobem poskytovat informace o případných
aktualizacích popisu řídících a kontrolních systémů;
10. vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení MV je
předkládá Evropské komisi do šesti měsíců od konce každého kalendářního roku počínaje
rokem 2008. Závěrečná zpráva o provádění bude předložena EK do 31. března 2017 prostřednictvím
PCO spolu se žádostí o platbu konečného zůstatku. Kopie schválených zpráv předává
ŘO v elektronické i písemné podobě PCO a AO (v kopii příslušnému PAS);
11. vypracovává komunikační plán dle čl. 2 Implementačního nařízení a předává
jej EK do čtyř měsíců od přijetí programu Evropskou komisí. Zajišťuje soulad s požadavky
na poskytování informací a publicitu stanovené Implementačním nařízením17;
12. poskytuje Evropské komisi informace, které jí umožní provést posouzení
velkých projektů;
13. stanovuje postupy k zajištění toho, aby všechny dokumenty týkající se výdajů
a auditů nezbytné pro zajištění odpovídajícího audit trailu byly uchovávány v souladu
s požadavky čl. 90 Obecného nařízení, resp. čl. 87 nařízení o EFF;
14. žádá AO o vydání prohlášení o uzavření, resp. o částečné uzavření;
15. zodpovídá za zajištění financování programu z národních veřejných zdrojů.
Musí zajistit, aby v příslušné kapitole SR a také v rozpočtech krajů, resp. v rozpočtu
hlavního města Prahy v případě regionálních programů, byly na daný rok rozpočtovány
požadované prostředky, a dále monitoruje prostřednictvím MSC2007, zda jsou u konkrétních
projektů prostředky z jednotlivých zdrojů financování poskytovány příjemcům;
16. v rámci příslušného programu odpovídá za evidenci, šetření a hlášení podezření
na nesrovnalost a potvrzených nesrovnalostí, jejich další monitoring a ve stanovených
případech také za vymáhání prostředků dotčených potvrzenou nesrovnalostí spolu s
úrokem z prodlení ve smyslu čl. 70 odst. 1 písm. b) Obecného nařízení, resp. čl.
70 odst. 1 písm. b) nařízení o EFF18;
17. formou individuálních hlášení nesrovnalostí a souhrnně čtvrtletně informuje
PCO, pracovníka sítě AFCOS, odbor Kontrola a AO (v kopii příslušný PAS, není-li informován
cestou pracovníka sítě AFCOS) o nesrovnalostech vzniklých při implementaci programu
(včetně způsobu řešení dříve identifikovaných nesrovnalostí);
18. zajišťuje, aby řídící a kontrolní systém splňoval podmínky pro poskytnutí
požadovaných údajů pro dostatečný audit trail v souladu s čl. 15 Implementačního
nařízení, resp. čl. 41 Implementačního nařízení pro EFF;
19. zajišťuje přijímání projektových žádostí od žadatelů a schvaluje projekty;
20. vystavuje ve stanovených termínech souhrnnou žádost z MSC2007, která obsahuje
jednotlivé žádosti o platbu předložené příjemci, jež byly předfinancovány z prostředků
SR, resp. financovány z rozpočtu RR, kterou následně předkládá PCO19. V případě regionálních
programů je kopie souhrnné žádosti předložena MMR k zaevidování;
21. předává kopii vystavené souhrnné žádosti organizační složce státu (dále
jen „OSS“), která poskytla prostředky na předfinancování výdajů, které mají být kryty
prostředky z rozpočtu EU20;
22. vypracovává odhady objemů žádostí o platby pro běžný a následující rozpočtový
rok a předkládá je PCO nejpozději do 31. března každého roku;
23. odpovídá za správnost údajů předávaných ze svého IS ŘO do MSC2007;
24. informuje PCO a AO (v kopii příslušný PAS) o původu, výši a charakteru
vracených prostředků příjemcem, které odpovídají podílu prostředků z rozpočtu EU,
na univerzální účet PCO (v případě, že se nejedná o vymáhání prostředků z důvodu
porušení rozpočtové kázně);
25. informuje PCO (v kopii AO) vždy do 20. ledna každého roku o částkách, které
mají být získány zpět a o částkách, u kterých bylo ŘO v předchozím roce rozhodnuto,
že jsou nevymožitelné nebo ŘO neočekává, že budou vymoženy (ve formátu přílohy XI
čl. 20 Implementačního nařízení a přílohy X čl. 46 Implementačního nařízení o EFF);
26. předává PCO kopii rozhodnutí o poskytnutí dotace či jinou formu právního
aktu, kterým jsou příjemci přiděleny prostředky (včetně kopie právního aktu, kterým
se mění právní akt původní), týkající se velkých projektů a podává PCO informaci
o předložení žádosti o velký projekt Evropské komisi a o vydání rozhodnutí Evropské
komise o velkém projektu. Řídící orgán informuje PCO rovněž o předložení žádosti
o změnu rozhodnutí EK k velkému projektu a o vydání tohoto rozhodnutí Evropskou komisí.
ŘO má právo delegovat některé své úkoly na ZS při respektování právního postavení
příslušného ZS. Nelze však delegovat celkovou odpovědnost za řízení a provádění programů.
MF doporučuje jednotlivým ŘO, aby zvolily pouze jednu úroveň delegování pravomocí.
V případě, že ŘO deleguje pravomoci, musí pravidelně prověřovat způsob plnění pravomocí
delegovaných na ZS.
Konečnou odpovědnost za implementaci jednotlivých programů nesou ministři,
do jejichž působnosti spadá daný program. V případě regionálních programů nesou odpovědnost
za implementaci programu jednotliví předsedové RR.
Delegace pravomocí musí být upravena písemnou dohodou o delegování pravomocí
či jiným písemným právním aktem a jejich kopie musí být poskytnuty, včetně všech
dodatků, PCO a AO (v kopii příslušnému PAS) pro informaci, a to do 10 pracovních
dnů od nabytí účinnosti daného právního aktu.
Jestliže ŘO deleguje část svých povinností na jiný orgán nebo organizaci, nese
nadále odpovědnost za zajištění správnosti operací a ručí za existenci odpovídajícího
vnitřního kontrolního systému.
2. 2 PLATEBNÍ A CERTIFIKAČNÍ ORGÁN
PCO určuje vláda. Výkonem funkce PCO pro SF/CF byl rozhodnutím ministra financí
vydaném na základě usnesení vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 pověřen odbor Národní
fond Ministerstva financí. V souladu s rozhodnutím ministra financí vydaném na základě
usnesení vlády ČR č. 603 ze dne 24. května 2006 byl odbor Národní fond Ministerstva
financí pověřen také výkonem funkce PCO pro Operační program Rybářství spolufinancovaný
z prostředků rozpočtu EU (EFF).
Platební a certifikační orgán zejména:
1. spravuje prostředky z rozpočtu EU na účtech zřízených u ČNB;
2. certifikuje vynaložené výdaje a zasílá Evropské komisi certifikát o vynaložených
výdajích spolu s výkazem výdajů a s žádostí o průběžnou platbu nebo platbu konečného
zůstatku; kopie žádosti, výkazu výdajů a certifikátu předává Auditnímu orgánu (první
průběžnou žádost o platbu zašle PCO Evropské komisi až po zaslání popisu řídících
a kontrolních systémů dle čl. 71 Obecného nařízení, resp. čl. 71 nařízení o EFF);
3. přijímá platby z EK;
4. na základě provedené kontroly správnosti souhrnných žádostí předkládaných
ŘO převádí prostředky z rozpočtu EU na příjmové účty správců jednotlivých kapitol
SR do 5 pracovních dnů od obdržení souhrnné žádosti;
5. v případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR na základě provedené kontroly
souhrnných žádostí předkládaných finančním útvarem MMR uvolňuje do 5 pracovních dnů
prostředky z rozpočtu EU (SF) na účet PCO s dispozičním oprávněním finančního útvaru
MMR, který je následně převádí HP;
6. účtuje o účetních případech za oblast prostředků PCO v rámci účetní jednotky
Ministerstva financí;
7. vede systém finančního výkaznictví pro prostředky PCO;
8. pro účely certifikace provádí kontroly na místě (o výsledcích informuje
AO), zohledňuje výsledky všech auditů provedených AO nebo z jeho pověření včetně
Výroční kontrolní zprávy a stanoviska, zda řídící a kontrolní systém funguje účinně;
9. vytváří a aktualizuje metodické dokumenty pro provádění certifikace výdajů
z rozpočtu EU a pro finanční toky a kontrolu prostředků z rozpočtu EU;
10. pro zajištění realizace plateb v rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR -
PR zajistí finančnímu útvaru MMR dispoziční oprávnění k účtu PCO, ze kterého budou
prováděny úhrady HP;
11. částky získané zpět, případně spolu s úroky z prodlení, vrací do souhrnného
rozpočtu EU před uzavřením operačního programu tak, že je odečte od výkazu výdajů;
12. vede záznamy a vypracovává roční zprávu o částkách, které byly vyjmuty
z předložených výkazů výdajů poté, co byly vyjmuty z financování SF/CF/EFF (vyjmutí
projektů - viz kap. 3. 9. 5 Metodiky), o částkách, které byly vymoženy a byly odečteny
od předložených výkazů výdajů, o částkách, které zatím nebyly vymoženy, ale o jejichž
vrácení bylo pravomocně rozhodnuto nejpozději k 31. 12, a o částkách, u kterých bylo
ŘO v předchozím roce rozhodnuto, že jsou nevymožitelné nebo ŘO neočekává, že budou
vymoženy. Zpráva je předkládána Evropské komisi vždy do 31. 3. následujícího roku
(dle čl. 20 Implementačního nařízení a čl. 46 Implementačního nařízení o EFF);
13. na základě odhadů vypracovaných ŘO předkládá souhrnně za všechny ŘO aktualizované
odhady žádostí o platby Evropské komisi pro běžný a následující rozpočtový rok vždy
do 30. dubna každého roku;
14. zajišťuje koncepci a metodiku rozvoje IS VIOLA pro podporu výkonu funkce
PCO včetně datové komunikace s MSC2007;
15. vyhodnocuje čerpání alokací prostředků z rozpočtu EU, resp. sleduje plnění
pravidla N + 2 (N + 3);
16. předkládá AO manuály svých pracovních postupů;
17. předkládá AO informace o výdajích SF/CF/EFF certifikovaných v předcházejícím
roce za jednotlivé programy spolu s informacemi o částkách, které mají být získány
zpět, částkách získaných zpět a částkách vyjmutých ze spolufinancování z prostředků
EU v předcházejícím roce za jednotlivé programy, a to na základě čl. 42 (a) nařízení
(ES, Euratom) č. 2342/2002, vždy do 5. února následujícího roku.
2. 3 FINANČNÍ ÚTVAR
Finanční útvar pro prostředky z rozpočtu EU (kromě regionálních programů a
Operačního programu Přeshraniční spolupráce PR-ČR) :
1. zajišťuje převody prostředků příjemcům z prostředků SR na předfinancování
výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a prostředků SR určených na
národní financování, a to do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu z ŘO,
resp. ZS21;
2. provádí přesnou a úplnou evidenci převodů prostředků příjemcům z prostředků
SR;
3. sděluje ŘO požadované údaje o provedených převodech prostředků příjemcům
dle své evidence (zejména údaje o příjemci, výši převedených prostředků, den platby
příjemci);
4. při provádění jednotlivých činností spojených s převody prostředků příjemcům
postupuje v souladu s interními písemnými pracovními postupy (manuály);
5. předkládá PCO písemné pracovní postupy a jejich změny.
Finanční útvar pro regionální programy:
1. zajišťuje převody prostředků příjemcům na financování projektů spolufinancovaných
z rozpočtu EU (SF) z prostředků rozpočtu RR, a to do 15 pracovních dnů od obdržení
žádosti o platbu z ŘO;
2. provádí přesnou a úplnou evidenci převodů prostředků příjemcům z prostředků
rozpočtu RR;
3. sděluje ŘO požadované údaje o provedených převodech prostředků příjemcům
dle své evidence (zejména údaje o příjemci, výši převedených prostředků, den platby
příjemci);
4. při provádění jednotlivých činností spojených s převody prostředků příjemcům
postupuje v souladu s interními písemnými pracovními postupy (manuály);
5. předkládá PCO písemné pracovní postupy a jejich změny.
Finanční útvar pro Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - PR:
1. provádí kontrolu formální správnosti a zaúčtování žádostí o platbu HP schválených
ŘO před provedením platby HP;
2. zajišťuje převody prostředků českým HP a PP z prostředků SR odpovídajících
podílu národního financování do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu z
ŘO;
3. provádí přesnou a úplnou evidenci převodů prostředků příjemcům (českým HP
a PP) z prostředků SR odpovídajícím národnímu financování;
4. navrhuje Ministerstvu financí osobou náměstka, v jehož působnosti je příslušný
finanční útvar zřízený, zaměstnance, kteří mají dispoziční oprávnění k účtu PCO22;
5. z IS VIOLA vystavuje a potvrzuje ve stanovených termínech souhrnnou žádost,
která obsahuje žádosti o platbu předložené HP, kterou předkládá PCO;
6. zajišťuje převody prostředků HP do 5 pracovních dnů po obdržení prostředků
z rozpočtu EU (SF) od PCO na účet s dispozičním oprávněním finančního útvaru. Informace
o provedených převodech prostředků jsou předávány ŘO elektronicky prostřednictvím
rozhraní mezi IS VIOLA a MSC2007;
7. zaznamenává všechny účetní případy týkající se správy prostředků z rozpočtu
EU (SF) do IS VIOLA podle pokynů PCO;
8. provádí předepsané kontrolní operace a zpracovává podklady pro účetní závěrku
podle pokynů PCO;
9. v souvislosti se zajištěním finančních toků OP Přeshraniční spolupráce ČR
- PR se řídí pokyny PCO;
10. používá IS VIOLA a provádí činnosti v souladu se zápisem o poskytnutí a
převzetí uživatelské aplikace IS VIOLA podepsaným finančním útvarem a PCO, ve kterém
jsou specifikovány podmínky používání systému;
11. uchovává veškerou účetní a podpůrnou dokumentaci související s činností
finančního útvaru po dobu stanovenou předpisy EU a ČR. Je-li tato doba upravena odlišně,
uchovává dokumentaci podle předpisu, jenž stanovuje dobu delší;
12. při provádění jednotlivých činností spojených s převody prostředků příjemcům
postupuje v souladu s interními písemnými pracovními postupy (manuály);
13. předkládá PCO písemné pracovní postupy a jejich změny.
2. 4 AUDITNÍ ORGÁN
AO se zřizuje ve smyslu čl. 59 Obecného nařízení, resp. čl. 58 nařízení o EFF.
Usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 je výkonem funkce AO pro SF a CF
pověřeno Ministerstvo financí. AO pro EFF byl ustaven na základě usnesení vlády ČR
č. 603/2006 ze dne 24. května 2006. Výkonem funkce AO pro SF/CF/EFF byl rozhodnutím
ministra financí pověřen odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka Ministerstva
financí, který je funkčně nezávislý na ŘO a na PCO.
V souladu s požadavky příslušných právních předpisů ES a právních předpisů
ČR provádí AO zejména následující činnosti:
1. předkládá Evropské komisi před podáním první žádosti o průběžnou platbu
nebo nejpozději do 12 měsíců od schválení příslušného programu zprávu posuzující
nastavení řídících a kontrolních systémů programu včetně stanoviska k jejich souladu
s příslušnými ustanoveními právních předpisů ES;
2. předkládá Evropské komisi do 9 měsíců po schválení příslušného programu
auditní strategii zahrnující subjekty, které budou audity provádět23;
3. zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídících
a kontrolních systémů operačních programů;
4. předkládá každoročně Evropské komisi aktualizovanou auditní strategii zahrnující
metodu výběru vzorků pro audity operací a orientační plánování auditů zajišťující
provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové
období;
5. předkládá každoročně Evropské komisi konsolidovaný plán auditů prostředků
poskytovaných z rozpočtu EU;
6. kontroluje čtvrtletně plnění konsolidovaného plánu auditů a informuje o
tomto plnění PCO;
7. zajišťuje, že PCO obdrží pro účely certifikace výsledky všech auditů provedených
AO nebo jím pověřenými subjekty podle čl. 62 odst. 1 písm. a) a b) Obecného nařízení;
8. zajišťuje, že ŘO obdrží výsledky z auditů vykonaných AO nebo jím pověřenými
subjekty na ŘO, ZS a u příjemce;
9. zajišťuje provádění auditů na vhodném vzorku operací pro ověření výdajů
vykázaných Evropské komisi;
10. zajišťuje metodické vedení pověřených auditních subjektů zapojených do
auditů u všech operačních programů;
11. dohlíží na kvalitu auditů prováděných pověřenými auditními subjekty u projektů
spolufinancovaných z rozpočtu EU;
12. podílí se na tvorbě a aktualizaci metodických pokynů pro provádění auditu
ve veřejné správě zaměřeného na prostředky programů;
13. předkládá každoročně v období od roku 2008 do roku 2015 Evropské komisi
(a v kopii PCO) výroční kontrolní zprávu, která obsahuje zjištění z auditů provedených
během předchozího roku v souladu s auditní strategií programů, jakož i nedostatky
zjištěné v řídících a kontrolních systémech programů. Informace týkající se auditů
provedených po 1. červenci 2015 budou zahrnuty do závěrečné zprávy o kontrole, která
je podkladem pro prohlášení o uzavření;
14. vydává každoročně pro Evropskou komisi stanovisko k tomu, zda fungování
řídícího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že výkazy výdajů předložené
Evropské komisi jsou správné a že související transakce jsou zákonné a řádné;
15. účastní se auditních misí Evropské komise na prověřování aspektů řídícího
a kontrolního systému, které vyplynuly z výroční kontrolní zprávy;
16. předloží Evropské komisi nejpozději do 31. března 2017 prohlášení o uzavření,
ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o platbu konečného zůstatku a zákonnost a řádnost
souvisejících transakcí zahrnutých do závěrečného výkazu výdajů;
17. spolupracuje s EK při koordinaci plánů auditů a auditorských metod a vyměňuje
si s ní výsledky z provedených auditů (zprávy z auditů);
18. zajišťuje, aby byly při auditorské činnosti zohledňovány mezinárodně uznávané
auditorské standardy;
19. provádí analýzu nahlášených nesrovnalostí pro účely zpracovávání prohlášení
o uzavření nebo částečném uzavření;
20. zpracovává každoročně zprávu o výsledcích finančních kontrol za program
pro vládu ČR;
21. předkládá EK na základě čl. 42 (a) nařízení (ES, Euratom) č. 2342/200 informace
o ročním shrnutí výsledků auditů provedených AO (resp. PAS, na něž byly delegovány
činnosti AO) dle čl. 62 (1) písm. d (i) Obecného nařízení a čl. 61 (1) písm. e) nařízení
o EFF, k jednotlivým programům, spolu s informacemi obdrženými od PCO dle bodu 19
kap. 2. 2 Metodiky, a to vždy do 15. února daného roku za období předchozího roku.
AO nese odpovědnost za zajištění výše uvedených hinností s tím, že při zachování
vlastní odpovědnosti může vybranými činnostmi pověřit další auditní subjekty.
Je přípustná pouze jedna úroveň pověření k výkonu výše uvedených činností,
tj. PAS nemůže činnostmi pověřit další subjekt24.
2. 4. 1 POVĚŘENÝ AUDITNÍ SUBJEKT
Základní povinnosti PAS jsou vymezeny v příloze k usnesení vlády č. 760 ČR
(Zásady pro činnost AO a PAS auditního orgánu) ze dne 11. července 2007. Tyto povinnosti
jsou zejména následující:
1. poskytuje součinnost při auditu shody řídícího a kontrolního systému;
2. předává AO zprávy z vykonaných auditů, a to do deseti pracovních dnů po
jejich ukončení;25
3. kontroluje čtvrtletně plnění části konsolidovaného plánu auditů, která je
v jeho působnosti;
4. při plánování auditů zajistí, aby audity byly rozloženy rovnoměrně na celé
programové období, byly vykonávány na základě analýzy rizik a na vhodném vzorku operací;
5. při provádění auditů postupuje v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými
standardy;
6. poskytuje AO poznatky z auditů, které by mohly mít vliv na tvorbu a aktualizaci
metodických pokynů pro výkon auditu;
7. informuje AO o všech závažných skutečnostech (včetně organizačního, materiálního
a personálního zabezpečení), které by mohly ohrozit výkon auditu;
8. umožní pracovníkům AO provádět dohled nad výkonem auditu pověřeným auditním
subjektem;
9. poskytuje AO na jeho vyžádání údaje, pokud si je vyžádá příslušný orgán
EU.
PAS předkládá AO podklady ve formě a termínech uvedených v příloze k Usnesení
vlády ČR č. 760 (Zásady pro činnost AO a PAS auditního orgánu) ze dne 11. července
2007.
2. 5 MONITOROVACÍ VÝBOR
ŘO zřizují MV pro každý program nejpozději do 3 měsíců po vydání rozhodnutí
Evropské komise o schválení daného programu.
Monitorovací výbor:
1. schvaluje Statut a návrh Jednacího řádu vypracované ŘO;
2. do 6 měsíců od schválení programu posuzuje a schvaluje kritéria (navržená
ŘO) pro výběr projektů spolufinancovaných v rámci příslušného programu a schvaluje
veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;
3. pravidelně posuzuje pokrok dosažený při implementaci programu, zejména s
ohledem na dosažení stanovených cílů;
4. přezkoumává výsledky hodnocení podle čl. 48 odst. 3 Obecného nařízení, resp.
čl. 49 odst. 3 nařízení o EFF;
5. posuzuje a schvaluje výroční a závěrečnou zprávu o provádění před jejím
odesláním Evropské komisi;
6. je informován o výroční kontrolní zprávě a o veškerých souvisejících připomínkách
vznesených Evropskou komisí po přezkoumání této zprávy;
7. posuzuje a schvaluje návrhy na změnu rozhodnutí Evropské komise o prostředcích
z rozpočtu EU;
8. navrhuje ŘO úpravy nebo přezkoumání programu, které by mohly přispět k dosažení
jeho cílů nebo zlepšit jeho řízení;
3.
HLAVNÍ ZÁSADY A POSTUPY FINANČNÍHO ŘÍZENÍ
3. 1 OBECNÉ ZÁSADY FINANČNÍHO ŘÍZENÍ
Prostředky z rozpočtu EU jsou alokovány na SF/CF/EFF na základě finančních
plánů stanovených pro každý program. Tyto plány stanoví maximální částky čerpání
finančních prostředků z rozpočtu EU a z národních zdrojů v jednotlivých letech programového
období.
EK automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na program, která nebyla
použita na předběžné nebo průběžné platby nebo u níž:
1. pro SF/CF pro alokaci let 2007 - 2010 nebyla nejpozději do 31. prosince třetího
roku následujícího po roce, kdy byl přijat rozpočtový závazek na daný program, zaslána
akceptovatelná žádost o průběžnou platbu (pravidlo N + 3);
2. pro SF/CF pro alokaci let 2011 - 2012 nebyla nejpozději do 31. prosince druhého
roku následujícího po roce, kdy byl přijat rozpočtový závazek na daný program, zaslána
akceptovatelná žádost o průběžnou platbu (pravidlo N + 2);
3. pro EFF pro alokaci let 2007 - 2012 nebyla nejpozději do 31. prosince druhého
roku následujícího po roce, kdy byl přijat rozpočtový závazek na daný program, zaslána
akceptovatelná žádost o průběžnou platbu (pravidlo N + 2)26;
4. pro SF/CF/EFF pro alokaci roku 2013 nebyla nejpozději do 31. března 2017
zaslána žádost o platbu konečného zůstatku.
Pokud EK rozhodne o schválení velkého projektu nebo režimu podpory, sníží se
částky, kterých se potenciálně týká automatické zrušení závazků, o příslušné roční
částky pro tyto velké projekty nebo režimy podpory.
Finanční plány uvedené v jednotlivých programech stanovují maximální částky
pro financování jednotlivých prioritních os programu z prostředků z rozpočtu EU a
míry národního financování. Za finanční řízení alokace programu, resp. prioritních
os nese odpovědnost ŘO dle části II Metodiky.
Kromě finančních plánů pro každý program se pro finanční řízení prostředků
z rozpočtu EU využívá finanční plán projektů zachycující čerpání prostředků příjemcem.
Finanční plán projektu zpracovává příjemce. Tento plán by měl být přílohou rozhodnutí
o poskytnutí dotace/smlouvy o poskytnutí dotace/smlouvy o projektu/právního aktu
vydaného dle vnitřních předpisů OSS. Plnění finančních plánů se zaznamenává v IS
ŘO, odkud je přenášeno do MSC2007. Dodržování tohoto plánu a jeho aktualizaci podle
aktuálního vývoje projektu kontroluje ŘO (popř. ZS), zejména pro potřeby rozpočtování
prostředků v odpovídající výši.
3. 2 CERTIFIKACE VÝDAJŮ
Certifikace výdajů představuje specifickou činnost stanovenou předpisy ES,
jejímž cílem je, aby PCO získal ujištění o řádném vynakládání výdajů v rámci jednotlivých
programů. Certifikace se povinně provádí před zasláním každé žádosti o průběžnou
platbu nebo platbu konečného zůstatku pro daný program Evropské komisi. PCO zasílá
žádosti o průběžnou platbu zpravidla 3x ročně za každý program. Nedílnou součástí
žádosti o platbu jsou certifikát a výkaz výdajů.
Certifikace výdajů zahrnuje ověření výkazu výdajů, ověření, zda nastavený systém
implementace poskytuje řádné ujištění, že výdaje zahrnuté ve výkazu výdajů byly vynaloženy
v souladu s předpisy ES a předpisy ČR, a vytváří tak dostatečné předpoklady pro řádnou
certifikaci těchto výdajů. Výdaje vynaložené příjemci jsou doloženy fakturami, ostatními
účetními doklady nebo doklady stejné důkazní hodnoty, s výjimkou výdajů stanovených
poskytovatelem v právním aktu o poskytnutí dotace jako paušální dle čl. 11 odst.
3 nařízení o ESF nebo čl. 7 odst. 4 nařízení o ERDF.
V rámci zjednodušení procesu administrace žádostí o platbu je v kompetenci
ŘO umožnit příjemcům využití seznamu účetních dokladů namísto předkládání potvrzených
kopií faktur, ostatních účetních dokladů nebo dokladů stejné důkazní hodnoty jako
příloh k žádosti o platbu, a to takovým způsobem, který by pro zpracovatele seznamů
nepředstavoval dodatečné administrativní břemeno. Při využití seznamu účetních dokladů
předkládaného spolu se žádostí o platbu stanoví ŘO požadované údaje, které musí být
uvedeny na seznamu. Maximální limit pro začlenění do seznamu účetních dokladů je
10 000 CZK za jeden účetní doklad27, přičemž v ostatních případech, kdy hodnota účetního
dokladu přesahuje 10 000 CZK, musí být k žádosti o platbu předloženy potvrzené kopie
jednotlivých účetních dokladů. Potvrzenou kopií dokladu předkladatel deklaruje jeho
soulad s originálem. Forma tohoto potvrzení (např. prohlášení vedoucího pracovníka,
příznak zaúčtování originálu apod. ) je ponechána na stanovení ŘO. ŘO následně zajistí
nastavení takového systému kontrol seznamu účetních dokladů, který zajistí opodstatněnost
a reálnost výdajů požadovaných k proplacení na základě seznamu účetních dokladů.
Minimálním požadavkem je kontrola originálů účetních dokladů na vzorku během kontroly
fyzické realizace projektu. Vybraný vzorek musí pokrývat minimálně 15 % výdajů ze
seznamů účetních dokladů za daný projekt, které byly předloženy zprostředkujícímu
subjektu/řídícímu orgánu nejpozději den před zahájením kontroly fyzické realizace.
Počet kontrolovaných položek a jejich rozložení v rámci jednotlivých seznamů účetních
dokladů určí ŘO tak, aby pokryl rizika vyplývající ze struktury výdajů specifické
pro daný operační program.
Certifikaci uděluje PCO na základě získání ujištění od jednotlivých ŘO a ZS
o tom, že během sledovaného období byly splněny níže uvedené podmínky.
Řádné fungování řídícího a kontrolního systému a dodržování předpisů ČR a předpisů
ES je PCO ověřováno průběžně. Pro účely ověřování vyplývá zejména:
1. povinnost ŘO zaslat PCO manuály pracovních postupů ŘO a ZS a jejich změny,
a to na elektronických nosičích dat (řízené kopie) společně s průvodním dopisem xeditele
ŘO (do 10 pracovních dnů ode dne vstupu manuálu, resp. změn v platnost). V případě
OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR předkládá ŘO pouze manuály subjektů působících
na české straně hranice (ŘO však zodpovídá za to, že systém implementace popsaný
v manuálech postupů pro polskou stranu hranice poskytuje řádné ujištění, že výdaje
zahrnuté ve výkazu výdajů byly vynaloženy v souladu s předpisy ES a národními předpisy,
a vytváří tak dostatečné předpoklady pro řádnou certifikaci těchto výdajů);
2. povinnost finančních útvarů zaslat prostřednictvím ŘO na PCO manuály (směrnice)
svých pracovních postupů a jejich změny, a to na elektronických nosičích dat (řízené
kopie) společně s průvodním dopisem ředitele ŘO (do 10 pracovních dnů ode dne vstupu
manuálu, resp. změn v platnost);
3. povinnost ŘO předkládat PCO informace28 o způsobu ověřování realizace projektů
podle článku 13 Implementačního nařízení, resp. čl. 39 Implementačního nařízení o
EFF, včetně informace o velikosti vzorku a metodě jeho výběru v případě, že ověřování
nejsou prováděna u 100 % operací, a přehled kontrol provedených v daném období (předkládá
ŘO, ZS případně poskytuje ŘO podklady); v případě OP Přeshraniční spolupráce ČR -
PR konsolidovanou informaci za obě hranice; ŘO zasílá informaci o způsobu ověřování
realizace projektů, týkající se daného kalendářního roku, do 31. ledna roku následujícího;
4. povinnost AO předkládat PCO čtvrtletní zprávy o plnění konsolidovaného plánu
auditů (v případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR čtvrtletní zprávy o plnění konsolidovaného
plánu auditů na české a polské straně);
5. povinnost AO předkládat PCO do 20 pracovních dnů od data ukončení auditu
zprávy o výsledcích auditů provedených dle čl. 62 (1) b) Obecného nařízení , které
obsahují výpisy, nebo části zpráv o auditech spolu s informací o plánovaném způsobu
odstranění zjištění s vysokou a střední mírou významnosti, na vyžádání PCO rovněž
informaci o způsobu odstranění zjištění s nízkou mírou významnosti; informace o odstranění
zjištění s vysokou a střední mírou významnosti, na vyžádání PCO rovněž informaci
o způsobu odstranění zjištění s nízkou mírou významnosti, předkládá AO v nejkratším
možném termínu; v případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR tyto informace poskytuje
Auditní orgán Platebnímu a certifikačnímu orgánu za českou stranu v českém jazyce
a za polskou stranu Executive Summary v anglickém jazyce;
6. povinnost AO předkládat PCO výpisy ze zpráv o auditech provedených dle čl.
62 (1) a) Obecného nařízení nebo zprávu o těchto auditech, a to do 20 pracovních
dnů od data ukončení auditu spolu s informací o plánovaném způsobu odstranění zjištění
s vysokou a střední mírou významnosti, na vyžádání PCO rovněž informaci o způsobu
odstranění zjištění s nízkou mírou významnosti; informace o odstranění zjištění s
vysokou a střední mírou významnosti, na vyžádání PCO rovněž informaci o způsobu odstranění
zjištění s nízkou mírou významnosti, předkládá AO v nejkratším možném termínu; v
případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR tyto informace poskytuje AO Platebnímu
a certifikačnímu orgánu za českou stranu v českém jazyce a za polskou stranu Executive
Summary v anglickém jazyce;
7. povinnost interních auditů ŘO a ZS zpřístupnit PCO výsledky interních auditů,
pokud se týkají oblasti řádné správy a řízení OP;
8. povinnost ŘO předkládat při každé certifikaci výdajů PCO informaci o kontrolách
plnění pravomocí delegovaných na jiné subjekty;
9. povinnost ŘO předkládat PCO protokoly/zprávy o výsledcích kontrol/auditů
provedených externími subjekty na ŘO a ZS a o plánovaném způsobu odstranění zjištění
(předkládá ŘO do 10 pracovních dnů od jejich obdržení, ZS případně poskytuje ŘO podklady);
informace o způsobu odstranění zjištění předkládá ŘO v nejkratším možném termínu;
v případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR tyto informace poskytuje ŘO souhrnně
za obě hranice;
10. povinnost ŘO předkládat PCO zprávy z výběrů projektů doporučených ke spolufinancování
z prostředků z rozpočtu EU ve formě stanovené dohodou s PCO (zpravidla do 15 pracovních
dnů od schválení vybraných projektů příslušným orgánem, příp. čtvrtletně do 20. dne
měsíce následujícího po skončení čtvrtletí29). U programů s kontinuální výzvou bude
interval předkládání zpráv z výběru projektů stanoven dohodou mezi ŘO a PCO;
11. povinnost ŘO předkládat PCO zprávy o identifikovaných podezřeních na nesrovnalosti
dle kap. 3. 9. 1 Metodiky (pro OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR platí tato povinnost
ŘO pro podezření na nesrovnalosti identifikované na obou hranicích);
12. povinnost ŘO předkládat PCO rozhodnutí správního orgánu vztahující se k
podmínkám, za kterých byly příjemci poskytnuty prostředky30, tj. např. rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo jiných správních orgánů rozhodujících
o správních deliktech podle zvláštních právních předpisů (do 10 pracovních dnů od
obdržení takového rozhodnutí řídícím orgánem).
Za splnění povinnosti dle bodů 1, 2, 4, 5, 6, 9, 10 a 12 bude považováno i
zaslání příslušných dokumentů pouze v elektronické formě. Nicméně k bodům 1, 2 a
10 vyžaduje PCO písemnou formu průvodního dopisu ŘO.
Pracovníci PCO se účastní MV NSRR a jednotlivých programů, případně pracovních
skupin zřízených těmito výbory nebo ŘO.
Pracovníci PCO jsou oprávněni provádět kontroly na místě, a to na všech úrovních
implementace, včetně příjemců, kontrolorů (v případě OP Přeshraniční spolupráce ČR
- PR) a finančních útvarů realizujících platby ze SR, resp. z účtu PCO s dispozičním
oprávněním finančního útvaru MMR, nebo z rozpočtu RR na základě čl. 61 Obecného nařízení,
resp. čl. 60 nařízení o EFF, a kontrolovaná osoba je povinna pracovníkům PCO poskytnout
při kontrole dostatečnou součinnost a vyžádanou dokumentaci.
Postupy a podmínky pro provádění certifikace výdajů jsou obsaženy v Metodice
certifikace výdajů pro programové období 2007 - 2013.
V rámci certifikace musí PCO ověřit, zda:
1. systém implementace nastavený ŘO a ZS poskytuje řádné ujištění, že výdaje
zahrnuté ve výkazu výdajů byly vynaloženy v souladu s předpisy ES a předpisy ČR,
a vytváří tak dostatečné předpoklady pro řádnou certifikaci těchto výdajů;
2. výkaz výdajů je přesný a údaje v něm obsažené jsou v souladu s údaji v informačních
systémech a s údaji na předložených formulářích B1 a B2 stanovených v Metodice certifikace
výdajů pro programové období 2007-2013;
3. výkaz výdajů předložený ŘO obsahuje pouze výdaje:
a) vynaložené během období stanoveného v příslušném rozhodnutí Evropské komise;
b) způsobilé podle národních pravidel pro způsobilost výdajů a podle předpisů
ES;
c) vynaložené na operace, které byly vybrány podle výběrových kritérií stanovených
ŘO a schválených MV a které splňovaly po celou dobu implementace pravidla ES;
d) pro které byla veškerá veřejná podpora formálně schválena Evropskou komisí,
pokud tato veřejná podpora podléhá jejímu schválení;
4. jsou ve výkazu výdajů zohledněny vymožené prostředky dle čl. 61, písm. f)
Obecného nařízení a příjmy vytvořené projekty dle čl. 55 Obecného nařízení;
5. byl v případě odmítnutí velkého projektu Evropskou komisí výkaz výdajů následující
po rozhodnutí Evropské komise odpovídajícím způsobem opraven.
Pokud jsou splněny výše uvedené požadavky, PCO schválí výkaz výdajů a vystaví
certifikát a žádost o platbu do EK.
3. 2. 1 ZAJIŠTĚNÍ DAT PRO ÚČELY CERTIFIKACE
PCO má zřízen přístup do MSC2007. Údaje uvedené v MSC2007 pro účely provádění
certifikace jsou přenášeny prostřednictvím oboustranné datové komunikace MSC2007
a IS VIOLA. Tím je zajištěno průběžné sledování finančních toků a správnost a úplnost
údajů v obou informačních systémech.
3. 3 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ
3. 3. 1 ÚČETNICTVÍ NA ÚROVNI PCO
PCO je povinen samostatně účtovat v rámci účetní jednotky MF o veškerých účetních
případech, souvisejících s prostředky z rozpočtu EU na jeho bankovních účtech, které
se vyskytnou v průběhu implementace programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.
PCO účtuje zejména o následujících skutečnostech:
1. vznik pohledávky za EK z titulu nároku na předběžnou platbu;
2. vznik pohledávky za EK z titulu předložení žádosti o průběžnou platbu a
platbu konečného zůstatku (včetně certifikátu);
3. úhrada pohledávky za EK - příjem prostředků z EK;
4. vznik závazku vůči kapitole SR z titulu schválení souhrnné žádosti předložené
ŘO31;
5. úhrada závazku vůči kapitole SR - převod prostředků ze zdrojového účtu PCO
na příjmový účet správce kapitoly SR, která poskytla prostředky na předfinancování
prostředků z rozpočtu EU;
6. vznik závazku vůči EK z titulu žádosti o vrácení nevyužitých prostředků
z rozpočtu EU;
7. úhrada závazku vůči EK - vrácení nevyužitých prostředků z rozpočtu EU ze
zdrojového účtu PCO do EK;
8. úroky vzniklé na účtech PCO;
9. vznik pohledávky za kapitolou Všeobecná pokladní správa z titulu žádosti
o převod prostředků na vyrovnání kurzových rozdílů na účtech PCO;
10. úhrada pohledávky - příjem prostředků z kapitoly Všeobecná podkladní správa
na univerzální účet PCO;
11. vypořádání kurzových rozdílů na úrovni PCO,
a to v souladu s platnými právními předpisy, zejména ustanoveními zákona 563/1991
Sb., o účetnictví, a vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými
celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a OSS.
Účetnictví na úrovni PCO je vedeno v IS VIOLA. Účetní záznamy jsou dostatečným
a standardním způsobem chráněny, aby se zabránilo jejich možnému zneužití. Toto ustanovení
platí jak pro zabezpečení počítačového programu, tak i pro fyzickou ochranu písemných
záznamů a dokladů.
3. 3. 2 ÚČETNICTVÍ NA ÚROVNI OSS, KTERÉ POSKYTUJÍ PROSTŘEDKY NA PŘEDFINANCOVÁNÍ
ZE SR PŘÍJEMCŮM
OSS, která uskutečňuje výdaje na financování podílu národního financování a
předfinancování prostředků, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, ze SR
příjemcům, se doporučuje účtovat zejména o následujících skutečnostech:
1. vznik nároku příjemců z titulu rozhodnutí o poskytnutí dotace a jeho snižování
na podrozvahových účtech;
2. vznik závazku vůči příjemcům z titulu schválení žádosti o platbu32;
3. úhrada závazku vůči příjemcům - převod prostředků odpovídajících podílu
národního financování ze SR a podílu spolufinancovaného z rozpočtu EU příjemcům;
4. vznik pohledávky za PCO z titulu souhrnné žádosti předložené ŘO o převod
prostředků, které byly vynaloženy na předfinancování prostředků, které mají být kryty
z prostředků z rozpočtu EU, na příjmový účet správce kapitoly SR;
5. úhrada pohledávky za PCO - příjem finančních prostředků z rozpočtu EU ze
zdrojového účtu PCO na příjmový účet správce kapitoly SR,
a to v souladu s platnými právními předpisy, zejména ustanoveními zákona 563/1991
Sb., o účetnictví, a vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými
celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a OSS.
OSS, která uskutečnila výdaje na předfinancování prostředků ze SR, které mají
být kryty prostředky z rozpočtu EU, a výdaje prostředků národního financování příjemcům,
je v případě, že platby procházejí účetnictvím ŘO/ZS, která je současně ŘO/ZS, povinna
zajistit elektronický přenos údajů o uskutečněných platbách ze svého účetního systému33
do IS ŘO prostřednictvím interface nejpozději od 1. 1. 2010. V případech, kdy OSS
není ŘO/ZS, nebo kdy se jedná o projekty technické pomoci, nebo je OSS příjemcem,
je možné trvale zajistit zadávání údajů jiným, dostatečně spolehlivým a kontrolovatelným
způsobem. Z IS ŘO jsou data předávána do MSC2007 a IS VIOLA.
3. 3. 3 ÚČETNICTVÍ V RÁMCI REGIONÁLNÍCH PROGRAMŮ
3. 3. 3. 1 ÚČETNICTVÍ NA ÚROVNI REGIONÁLNÍCH RAD REGIONU SOUDRŽNOSTI
RR je doporučeno účtovat zejména o následujících skutečnostech:
1. vznik nároku za kapitolou MMR z titulu rozhodnutí o poskytnutí dotace z
rozpočtu kapitoly MMR do rozpočtu RR a jeho čerpání na podrozvahových účtech;
2. příjem prostředků z účtu správce kapitoly MMR na účet RR34;
3. vznik závazku vůči příjemcům z titulu smlouvy o poskytnutí dotace a jeho
snižování na podrozvahových účtech;
4. vznik závazku vůči příjemcům z titulu schválené žádosti o platbu prostředků
z rozpočtu RR, které jsou určeny na financování podílu odpovídajícímu prostředkům
z rozpočtu EU (SF) a podílu národního financování;
5. úhrada závazku vůči příjemcům - převod prostředků příjemcům z rozpočtu RR,
a to v souladu s platnými právními předpisy, zejména ustanoveními zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, a vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou
územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a OSS.
RR, které uskutečnily výdaje prostředků obdržených z rozpočtu kapitoly MMR
na spolufinancování podílu prostředků z rozpočtu EU, a výdaje prostředků národního
financování příjemcům, jsou povinny zajistit elektronický přenos údajů o uskutečněných
platbách ze svého účetního systému do IS ŘO prostřednictvím interface nejpozději
od 1. 1. 2010. V případě projektů technické pomoci nebo u projektů, kdy je ŘO příjemcem,
je možné trvale zajistit zadávání údajů jiným, dostatečně spolehlivým a kontrolovatelným
způsobem. Z IS ŘO jsou data předávána do MSC2007 a IS VIOLA.
3. 3. 3. 2 ÚČETNICTVÍ NA ÚROVNI OSS MMR
OSS MMR v případě regionálních programů, účtuje zejména o následujících skutečnostech:
1. vznik nároku RR z titulu rozhodnutí o poskytnutí dotace z rozpočtu kapitoly
MMR do rozpočtu RR a jeho snižování;
2. převod prostředků z účtu správce kapitoly MMR na účet RR;
3. vznik pohledávky za PCO z titulu souhrnné žádosti předložené ŘO o převod
prostředků odpovídajících podílu spolufinancování z rozpočtu EU (SF);
4. úhrada pohledávky za PCO - příjem prostředků z rozpočtu EU ze zdrojového
účtu PCO na příjmový účet správce kapitoly MMR,
a to v souladu s platnými právními předpisy ČR, zejména ustanoveními zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou
územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a OSS.
3. 3. 4 ÚČETNICTVÍ FINANČNÍHO ÚTVARU MMR V RÁMCI OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
ČR - PR
Finanční útvar MMR účtuje zejména o následujících skutečnostech:
1. vznik závazku vůči HP z titulu schválení žádosti o platbu HP (prostředky
z rozpočtu EU) od ŘO;
2. příjem prostředků z rozpočtu EU, z titulu schválené souhrnné žádosti předložené
finančním útvarem MMR35, ze zdrojového účtu PCO na účet PCO s dispozičním oprávněním
finančního útvaru MMR;
3. úhrada závazku vůči HP - převod prostředků z rozpočtu EU v souladu s předloženou
žádostí o platbu HP;
4. převod prostředků zpět na zdrojový účet PCO;
5. úroky vzniklé na účtu PCO s dispozičním oprávněním finančního útvaru MMR.
3. 3. 5 ÚČETNICTVÍ NA ÚROVNI PŘÍJEMCŮ
Příjemci jsou povinni vést účetnictví nebo daňovou evidenci v souladu s předpisy
ČR. Příjemci, kteří vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
jsou povinni vést analytickou evidenci s vazbou ke konkrétnímu projektu.
Příjemci, kteří nevedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
jsou povinni vést, v případě příjmu prostředků z rozpočtu EU, daňovou evidenci podle
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozšířenou o níže uvedené požadavky, které
budou uvedeny v rozhodnutí o poskytnutí dotace/smlouvě o poskytnutí dotace36, a to,
že:
1. příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve
smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (s výjimkou bodu f) pro subjekty,
které nevedou účetnictví, ale daňovou evidenci);
2. předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně
chronologicky vedené způsobem zaručujícím jejich trvalost;
3. při kontrole příjemce poskytne na vyžádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci
v plném rozsahu;
4. uskutečněné příjmy a výdaje jsou analyticky vedeny ve vztahu k příslušnému
projektu, ke kterému se vážou, tzn. že na dokladech musí být jednoznačně uvedeno,
ke kterému projektu se vztahují, s výjimkou výdajů stanovených poskytovatelem v právním
aktu o poskytnutí dotace jako paušální dle čl. 11 odst. 3 nařízení o ESF nebo čl.
7 odst. 4 nařízení o ERDF.
Příjemci musí být schopni průkazně všechny operace dokladovat dle relevantních
nařízení ES při následných kontrolách a auditech.
3. 4 VÝKAZNICTVÍ (REPORTING)
PCO, ŘO a ZS zpracovávají výkazy vyplývající z požadavků předpisů ČR a předpisů
ES, popř. jiné, dle potřeby v CZK, v EUR nebo v obou měnách. Pro účely přepočtu mezi
měnami při přípravě výkazu výdajů se používá kurz stanovený Evropskou komisí pro
měsíc, ve kterém byla souhrnná žádost zaúčtována PCO (v souladu s čl. 81 odst. 3
Obecného nařízení, resp. čl. 95 odst. 3 nařízení o EFF)37.
Základním nástrojem pro výkaznictví je MSC2007. Rozsah a struktura zadávaných
dat je stanovena v Metodice monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti
pro programové období 2007- 2013.
Účetní a jiné sestavy finančního charakteru týkající se uskutečněných plateb
prostředků rozpočtu EU na úrovni PCO jsou generovány z IS VIOLA.
PCO zpracovává další výkazy v následující periodicitě:
1. Výkaz příjmů a výdajů pro Český statistický úřad - čtvrtletně, obsahuje třídění
příjmů a výdajů Národního fondu (dále jen „NF“) ve struktuře druhového a odvětvového
třídění rozpočtové skladby. Je podkladem pro zpracování fiskálních notifikací vládního
deficitu a dluhu, které jsou předkládány Českým statistickým úřadem Evropské komisi.
Zdrojem dat je účetnictví NF.
2. Výkaz pro odbor finanční politiky MF (současný stav a predikce příjmů a
výdajů) - čtvrtletně, obsahuje příjmy a výdaje NF tříděné dle seskupení položek druhového
třídění rozpočtové skladby definovaného ve speciálním formuláři. Je podkladem pro
sestavení krátkodobých projekcí vývoje hospodaření vládního sektoru. Zdrojem dat
je účetnictví NF a podklady poskytnuté ŘO.
3. Výkaz výdajů v členění dle účelových znaků - 5x ročně, obsahuje výdaje z
účtů PCO ve prospěch ÚSC (obce, kraje, dobrovolné svazky obcí). Je zpracován za účelem
porovnání výdajů PCO s příjmy ÚSC vykazovanými jednotlivými kraji. Zdrojem dat je
účetnictví NF.
4. Zpráva pro státní závěrečný účet - 1x ročně38, obsahuje vyčíslení a hodnocení
příjmů a výdajů Národního fondu a zůstatky na bankovních účtech k 1. lednu a 31.
prosinci příslušného roku. Zdrojem dat je účetnictví NF a podklady poskytnuté ŘO.
3. 5 BANKOVNÍ ÚČTY PCO
Prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu EU jsou uloženy na běžném
účtu MF pro příjem a administraci prostředků z rozpočtu EU zřízeném v ČNB (tzv. „zdrojový
účet PCO“). Zdrojový účet PCO je veden v EUR.
Ze zdrojového účtu PCO na základě souhrnných žádostí předložených ŘO provádí
PCO platby na příjmový účet správce kapitoly SR, která předfinancovala výdaje, které
mají být kryty prostředky z rozpočtu EU. V případě regionálních programů provádí
PCO platby ze zdrojového účtu PCO na základě souhrnných žádostí předložených ŘO na
příjmový účet správce kapitoly MMR, která poskytla prostředky na financování podílu
z rozpočtu EU do rozpočtu RR.
PCO dále zřídil u ČNB běžný účet, který je určen pro vyrovnávání kurzových
rozdílů a příjem odvodů (tzv. „univerzální účet PCO“). Univerzální účet PCO je veden
v CZK.
Dispoziční oprávnění k těmto účtům mají zaměstnanci MF/PCO určení náměstkem
ministra financí. Disponovat s účty PCO je možné pouze na základě principu dvojího
podpisu.
Prostředky na bankovních účtech PCO nejsou považovány za prostředky SR. Zůstatky
na těchto účtech jsou po ukončení kalendářního roku automaticky převáděny do dalšího
roku.
3. 5. 1 BANKOVNÍ ÚČTY U OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - PR
PCO zřídil u ČNB běžný účet, k němuž mají dispoziční oprávnění pracovníci finančního
útvaru MMR, a ze kterého jsou prováděny platby ve prospěch HP. Účet PCO s dispozičním
oprávněním finančního útvaru MMR je veden v EUR.
V případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR provádí PCO platby ze zdrojového
účtu PCO na základě souhrnných žádostí předložených finančním útvarem MMR na účet
PCO s dispozičním oprávněním finančního útvaru MMR.
Příkazy k úhradě z běžného účtu PCO s dispozičním oprávněním pracovníků finančního
útvaru MMR podepisují vždy dvě oprávněné osoby, a to jedna na místě prvním - kategorie
A (na levé straně příkazu k úhradě) a jedna na místě druhém - kategorie B (na pravé
straně příkazu k úhradě). Osobou oprávněnou podepsat příkaz k úhradě v rámci kategorie
A je nadřízený pracovník osoby, jež podepsala příkaz k úhradě v rámci kategorie B.
Tyto osoby jsou uvedené na formuláři „Podpisové vzory“, který je součástí smlouvy
o vedení účtu mezi ČNB a Ministerstvem financí. Originály podpisových vzorů ke smlouvám
mezi ČNB a Ministerstvem financí jsou uloženy po jednom vyhotovení u ČNB a PCO. PCO
předá kopii platných podpisových vzorů k tomuto účtu finančnímu útvaru MMR.
Z důvodu zajištění zastupitelnosti jsou k podepisování příkazů k úhradě určeni
minimálně dva zaměstnanci kategorie A a dva zaměstnanci kategorie B. Zaměstnanci
oprávnění k podpisu v rámci kategorie B jsou odpovědni za vyhotovování příkazů k
úhradě a styk s bankou.
3. 6 ADMINISTRACE ÚROKŮ39
Prostředky uložené na zdrojovém účtu PCO, určeném pro příjem prostředků z rozpočtu
EU, jsou úročeny čtvrtletně. Úroky jsou rozpočítávány v souladu s analytickým členěním
na úroveň programů, či v případě, že je program financován z více fondů (ERDF a CF),
tak zároveň na úroveň jednotlivých fondů. PCO eviduje výši úroků vygenerovaných na
jednotlivé programy, resp. fondy, v IS VIOLA. Vygenerované úroky se vykazují Evropské
komisi při uzavření programu.
Úroky vygenerované na účtu PCO se považují za národní zdroj prostředků a kompenzují
tak prostředky již vynaložené na národní financování příslušného programu. Z tohoto
důvodu jsou úroky vygenerované příslušným programem za daný kalendářní rok rozděleny
vždy do konce ledna roku následujícího dle uvedeného postupu:
1. V rámci programů spolufinancovaných z prostředků z rozpočtu EU40 jsou úroky
vygenerované na účtu PCO převedeny na příjmový účet správce kapitoly SR dle příslušného
ŘO. Správce kapitoly je o této skutečnosti písemně informován Platebním a certifikačním
orgánem prostřednictvím příslušného ŘO.
2. V rámci regionálních programů jsou úroky vygenerované na účtu PCO převedeny
na příjmový účet správce kapitoly MMR, která zajistila národní financování. Správce
kapitoly MMR a příslušný ŘO jsou o této skutečnosti písemně informováni ze strany
PCO.
Takto převedené úroky kompenzují již vynaložené výdaje dotčených kapitol státního
rozpočtu na národní spolufinancování a budou tak pouze součástí celkového salda dané
rozpočtové kapitoly. O výši těchto prostředků nelze překročit stanovené ukazatele
příslušné rozpočtové kapitoly.
3. 7 UVOLŇOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ (DOTACÍ) ZE SR PŘÍJEMCŮM DOTACÍ - OBCÍM - U PROGRAMŮ
SPOLUFINANCOVANÝCH Z ROZPOČTU EU (SF/CF/EFF)41
V případě, že se jedná o dotaci z prostředků poskytovaných ze SR na předfinancování
výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a prostředků SR určených na
národní financování, kdy o objemu a účelu prostředků určených obcím nebude moci kraj
rozhodovat (objem a účel jsou stanoveny rozhodnutím o poskytnutí dotace), jedná se
o tzv. průtokovou dotaci a prostředky jsou obcím uvolňovány ze SR v souladu s § 19
odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tj. dotace ze SR se do
rozpočtu obcí poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce.
V případě, že se jedná o dotaci z prostředků poskytovaných ze SR na předfinancování
výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a prostředků SR určených na
národní financování, kdy je krajům dána rozhodovací pravomoc o tom, která obec v
kraji bude příjemcem prostředků (např. forma globálního grantu, kdy kraj působí v
roli ZS), jedná se o tzv. neprůtokovou dotaci. Příjemcem prostředků ze SR je kraj
(rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáno na kraj jako příjemce dotace), který dále
rozhoduje o poskytnutí prostředků příjemcům - obcím - v rámci příslušného kraje na
základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
3. 8 ZÁSADY PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Při zadávání veřejných zakázek s dopadem na vnitřní trh EU42 spolufinancovaných
z prostředků z rozpočtu EU se postupuje podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, kterým byly do českého právního řádu transponovány příslušné směrnice
ES, resp. podle Závazných postupů pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů
Evropské unie, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
v programovém období let 2007 - 2013, které byly přijaty usnesením vlády č. 48/2009
(dále jen „Závazné postupy“).
ŘO musí zajistit, aby všichni příjemci v pozici zadavatele ve smyslu zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, postupovali podle tohoto zákona. ŘO musí
též zajistit, aby příjemci v pozici zadavatele nespadajícího pod aplikaci zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, postupovali podle Závazných postupů, kromě
případů Závaznými postupy výslovně vyloučených.
3. 9 ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ
Řešení nesrovnalostí zahrnuje evidenci, šetření a hlášení podezření na nesrovnalost
a potvrzených nesrovnalostí, jejich další monitoring a ve stanovených případech také
vymáhání prostředků dotčených potvrzenou nesrovnalostí. Za řešení nesrovnalostí v
rámci programu je odpovědný příslušný ŘO. ŘO může písemným aktem obecně delegovat
výkon šetření případů podezření na nesrovnalost na ZS, z jehož rozpočtu byly prostředky
dotčené podezřením na nesrovnalost poskytnuty. Delegací se však ŘO nezbavuje své
celkové odpovědnosti za řešení nesrovnalostí podle této kapitoly.
Podezření na nesrovnalost trvá do okamžiku, kdy o případu pravomocně rozhodne
příslušný orgán (tj. příslušný územní finanční orgán v případech podezření na porušení
rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech43, příslušný
ÚSC či RR v případech podezření na porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, popř. jiný příslušný orgán ve stanovených
případech, které nepředstavují podezření na porušení rozpočtové kázně44). Od okamžiku
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí se pak jedná o potvrzenou nesrovnalost.
3. 9. 1 ŠETŘENÍ NESROVNALOSTÍ
Subjekty zapojené do implementace programu jsou povinny veškerá podezření na
nesrovnalost bezodkladně oznámit příslušnému ŘO.
Nezamítne-li ŘO podezření na nesrovnalost pro zřejmou neopodstatněnost, bez
zbytečného prodlení sám zahájí nebo dá příslušnému kontrolnímu orgánu45 podnět k
zahájení řízení podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole46. V případě oznámení
podezření na nesrovnalost na základě ukončených kontrol od ostatních kontrolních
orgánů, útvarů interního auditu, resp. pověřených auditních subjektů, ŘO neposuzuje
opodstatněnost podezření (vždy se jedná o opodstatněné podezření na nesrovnalost).
V těchto případech ŘO není povinen zahájit řízení ve věci nebo dát podnět k řízení
ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. V případech podezření na nesrovnalost
spočívajícího v podezření na spáchání trestného činu ŘO neposuzuje opodstatněnost
podezření (vždy se jedná o opodstatněné podezření), pokud již v dané věci byly zahájeny
úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu.
V případě, že podezření na nesrovnalost vznikne na straně polského příjemce
v rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR, obrátí se ŘO s žádostí o zahájení kontroly
na Národní orgán, který pak informuje ŘO o výsledku provedené kontroly.
Dojde-li ŘO na základě ukončených kontrol (svých, či jiných příslušných orgánů)
k závěru, že:
1. se nejedná o nesrovnalost, případ uzavře;
2. se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení
rozpočtové kázně47 podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, případ
předá příslušnému ÚFO k dalšímu řízení k prošetření podezření na porušení rozpočtové
kázně. ŘO tyto skutečnosti uvede do MSC2007 a informuje o nich subjekty zapojené
do vnitřní úrovně hlášení postupem podle kap. 3. 9. 2. 1, ostatní poskytovatele dotace
v rámci daného projektu a subjekt, na jehož úrovni se podezření na nesrovnalost zjistilo.
V rámci předání podezření na porušení rozpočtové kázně má ŘO, pokud je zároveň
poskytovatelem dotace podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, právo
požádat příslušný ÚFO, aby jej následně informoval o průběhu řízení ÚFO.
3. se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení
rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů, a zároveň se jedná o:
a) prostředky, které byly poskytnuty z rozpočtu ÚSC, ŘO případ předá ÚSC, z
jehož rozpočtu byly prostředky dotčené podezřením na nesrovnalost poskytnuty, k dalšímu
řízení k prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů;
b) prostředky, které byly poskytnuty z rozpočtu RR, tato RR zahájí řízení k
prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů;
ŘO tyto skutečnosti uvede do MSC2007 a informuje o nich subjekty zapojené do
vnitřní úrovně hlášení postupem podle kap. 3. 9. 2. 1, ostatní poskytovatele dotace
v rámci daného projektu a subjekt, na jehož úrovni se podezření na nesrovnalost zjistilo;
4. se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na spáchání
trestného činu, předá případ ve smyslu § 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu,
státnímu zástupci či policejnímu orgánu. ŘO tuto skutečnost uvede do MSC2007 a informuje
o ní subjekty zapojené do vnitřní úrovně hlášení postupem podle kap. 3. 9. 2. 1,
ostatní poskytovatele dotace v rámci daného projektu a subjekt, na jehož úrovni se
podezření na nesrovnalost zjistilo;
5. se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přičemž toto porušení zákona ovlivnilo
nebo mohlo ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky, předá případ k dalšímu šetření Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), a to formou podnětu k zahájení
řízení podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Obdobným způsobem ŘO postupuje,
pokud podezření spočívá v neoprávněném dělení veřejné zakázky či v chybně stanovené
předpokládané hodnotě veřejné zakázky. ŘO tyto skutečnosti uvede do MSC2007 a informuje
o nich subjekty zapojené do vnitřní úrovně hlášení postupem podle kap. 3. 9. 2. 1,
ostatní poskytovatele dotace v rámci daného projektu a subjekt, na jehož úrovni se
podezření na nesrovnalost zjistilo;
6. se jedná o podezření na nesrovnalost, ale nejedná se o podezření na porušení
rozpočtové kázně48, ani o podezření na spáchání trestného činu, ani o podezření na
porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, odpovídá ŘO za řádné vyčíslení
částky, na niž se vztahuje tato nesrovnalost. ŘO nadále pokračuje v řešení nesrovnalosti,
popř. případ předá příslušnému ZS k dalšímu řešení. ŘO tyto skutečnosti uvede do
MSC2007 a informuje o nich subjekty zapojené do vnitřní úrovně hlášení postupem podle
kap. 3. 9. 2. 1, ostatní poskytovatele dotace v rámci daného projektu a subjekt,
na jehož úrovni se podezření na nesrovnalost zjistilo;
7. se jedná o podezření na nesrovnalost systémové povahy na úrovni PCO, předá
případ k prošetření AO. V tomto případě AO odpovídá za potvrzení nesrovnalosti a
za řádné vyčíslení částky, na níž se vztahuje tato nesrovnalost. O výsledku AO informuje
příslušný ŘO a PCO. Pokud se jedná o podezření na nesrovnalost na úrovni PCO, které
nemá systémovou povahu (PCO v pozici příjemce), odpovídá za potvrzení nesrovnalosti
a za řádné vyčíslení částky, na níž se tato nesrovnalost vztahuje, příslušný ŘO.
ŘO tyto skutečnosti uvede do MSC2007 a informuje o nich subjekty zapojené do vnitřní
úrovně hlášení postupem podle kap. 3. 9. 2. 1.
PCO zodpovídá za přijetí odpovídajících opatření k nápravě stavu a zabránění
dalšího výskytu nesrovnalosti, pokud se nesrovnalost vyskytla na úrovni PCO.
ŘO zodpovídá za přijetí odpovídajících opatření k nápravě stavu a zabránění
dalšího výskytu nesrovnalosti, pokud se nesrovnalost vyskytla na úrovni ŘO, ZS, Kontrolora
nebo příjemce.
V případě zjištění systémové nesrovnalosti na úrovni ŘO, PCO nebo AO, je dotčený
subjekt povinen přijmout dostatečná opatření k nápravě. V případě zjištění systémové
nesrovnalosti na úrovni ZS nebo Kontrolora rozhodne o opatřeních k nápravě a o preventivních
opatřeních příslušný ŘO. O přijetí příslušných opatřeních k nápravě a preventivních
opatření u systémových nesrovnalostí se ŘO, PCO a AO vzájemně informují.
3. 9. 2 EVIDENCE, HLÁŠENÍ A MONITORING NESROVNALOSTÍ
Systém hlášení podezření na nesrovnalost, resp. potvrzených nesrovnalostí (dále
jen „hlášení nesrovnalostí“) zahrnuje hlášení nesrovnalostí mezi subjekty zapojenými
do implementace programů na národní úrovni (tzv. „vnitřní úroveň hlášení nesrovnalostí“)
a hlášení nesrovnalostí vůči EK (tzv. „vnější úroveň hlášení nesrovnalostí“).
ŘO eviduje podezření na nesrovnalost (resp. potvrzené nesrovnalosti) a provádí
jejich další monitoring. Při stanovování podílu z rozpočtu EU se přitom použije míra
spolufinancování schválená pro příslušnou prioritní osu. Pro účely výkaznictví nesrovnalostí
v EUR vůči EK se použije kurz CZK/EUR v souladu s čl. 36 Implementačního nařízení,
resp. čl. 63 Implementačního nařízení pro EFF.
3. 9. 2. 1 VNITŘNÍ ÚROVEŇ HLÁŠENÍ NESROVNALOSTÍ
Za řádné hlášení nesrovnalostí na vnitřní úrovni odpovídá ŘO. Pokud na základě
ukončené kontroly podle kap. 3. 9. 1 Metodiky trvá podezření na nesrovnalost nebo
pokud je na základě této kontroly zjištěno nové podezření na nesrovnalost, vypracuje
ŘO v MSC2007 individuální hlášení nesrovnalosti. Vedoucí zaměstnanec odpovědného
útvaru ŘO poté bez zbytečného prodlení, nejpozději však do 15. dne následujícího
měsíce od ukončení kontroly emailem informuje PCO, AO, odbor Kontrola a pracovníky
sítě AFCOS na příslušném resortu/RR o zadání nového případu podezření na nesrovnalost
do MSC2007. Vedoucí zaměstnanec odpovědného útvaru ŘO specifikuje v emailu jednotlivé
případy hlášení nesrovnalostí číslem projektu, ke kterému se dané podezření na nesrovnalost
vztahuje, a potvrdí správnost údajů v hlášení nesrovnalostí zadaných do MSC2007.
ŘO dále v MSC2007 vypracovává souhrnné čtvrtletní přehledy veškerých nově zjištěných
podezření na nesrovnalost (resp. potvrzených nesrovnalostí) a přehledy o vývoji šetření
případů již nahlášených nesrovnalostí na vnitřní úrovni (dále jen „čtvrtletní hlášení
nesrovnalostí“). ŘO generuje čtvrtletní hlášení nesrovnalostí po uzamčení individuálních
hlášení nesrovnalostí za dané období, tedy nejdříve druhý den následujícího kalendářního
čtvrtletí a nejpozději do 15. dne po ukončení kalendářního čtvrtletí. Vedoucí zaměstnanec
odpovědného útvaru ŘO poté bez zbytečného prodlení, nejpozději však do 15 kalendářních
dnů od vygenerování čtvrtletního hlášení nesrovnalostí informuje emailem pracovníky
sítě AFCOS na příslušném resortu/RR, Ministerstvo financí - AO, odbor Kontrola a
PCO o vypracování čtvrtletního hlášení nesrovnalostí v MSC2007. Vedoucí zaměstnanec
odpovědného útvaru ŘO v emailu specifikuje případy hlášení nesrovnalostí, u kterých
došlo v rámci reportovaného čtvrtletí k aktualizaci, číslem projektu a potvrdí správnost
údajů v čtvrtletním hlášení nesrovnalostí zadaných do MSC2007.
V případě, že není možné vypracovat hlášení nesrovnalostí v MSC2007, ŘO zašle
hlášení nesrovnalostí subjektům zapojeným do vnitřní úrovně hlášení nesrovnalostí
v listinné podobě. Tento výjimečný postup podléhá schválení ze strany subjektů zapojených
do vnitřní úrovně hlášení nesrovnalostí.
Uvedený způsob a lhůty pro zaslání čtvrtletního hlášení nesrovnalostí je nutno
dodržovat i v případě, že nové případy nebyly v daném kalendářním čtvrtletí zjištěny,
ani nedošlo k vývoji v šetření případů již nahlášených nesrovnalostí na vnitřní úrovni.
Hlášení na vnitřní úrovni probíhá bez ohledu na výši částky, na niž se vztahuje
podezření na nesrovnalost (resp. potvrzená nesrovnalost) a bez ohledu na další výjimky
stanovené v Implementačním nařízení, resp. v Implementačním nařízení pro EFF.
Podezření na nesrovnalost zjištěná na úrovni PCO jsou hlášena AO a dotčenému
ŘO.
Skutečnosti, které jsou předmětem hlášení nesrovnalostí na vnitřní úrovni,
uvádí ŘO do MSC2007, a to průběžně, nejpozději však k okamžiku vzniku povinnosti
hlášení těchto skutečností na vnitřní úrovni.
3. 9. 2. 2 VNĚJŠÍ ÚROVEŇ HLÁŠENÍ NESROVNALOSTÍ49
Za řádné hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni odpovídá pracovník sítě AFCOS
na příslušném resortu/RR. Na základě hlášení nesrovnalostí od ŘO zajistí pracovník
sítě AFCOS vypracování souhrnných čtvrtletních přehledů veškerých nově zjištěných
podezření na nesrovnalost (resp. potvrzených nesrovnalostí), které spadají pod oznamovací
povinnost podle Implementačního nařízení, resp. Implementačního nařízení pro EFF,
a o vývoji šetření případů již nahlášených Evropské komisi (dále jen „čtvrtletní
hlášení nesrovnalostí Evropské komisi“)50. Pracovník sítě AFCOS dále prostřednictvím
informačního systému AFIS/IMS zajišťuje odeslání těchto čtvrtletních hlášení nesrovnalostí
přímo příslušnému orgánu Evropské komise - Evropskému úřadu pro boj proti podvodům
(dále jen „OLAF“) Ministerstvu financí ČR - odboru Kontrola a Nejvyššímu státnímu
zastupitelství, a to nejpozději do dvou měsíců po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí.
Kopie těchto hlášení zašle pracovník sítě AFCOS v elektronické podobě bezodkladně
také příslušnému ŘO, Ministerstvu financí ČR - AO a PCO.
Uvedený způsob a lhůty pro zaslání čtvrtletního hlášení nesrovnalostí je nutno
dodržovat i v případě, že nové případy nebyly v daném kalendářním čtvrtletí zjištěny,
ani nedošlo k vývoji v šetření případů již nahlášených nesrovnalostí na vnější úrovni.
Pokud se jedná o takový typ podezření na nesrovnalost (resp. potvrzené nesrovnalosti),
u něhož by mohla vzniknout obava z rychlého šíření mimo území ČR nebo ukazuje na
použití nových nežádoucích praktik, je příslušný pracovník sítě AFCOS povinen nahlásit
tento případ neprodleně (tedy i mimo termín pro pravidelné čtvrtletní hlášení nesrovnalostí
Evropské komisi), a to nejen EK (resp. úřadu OLAF), ale i členským státům, jejichž
zájmů by se daná nesrovnalost mohla dotknout. Pro tento typ hlášení nesrovnalostí
se neuplatní limity stanovené Implementačním nařízením, resp. Implementačním nařízením
pro EFF, tzn. tyto případy jsou hlášeny bez ohledu na výši částky, na niž se vztahuje
podezření na nesrovnalost (resp. potvrzená nesrovnalost) a bez ohledu na další výjimky
stanovené v Implementačním nařízení, resp. v Implementačním nařízení pro EFF.
3. 9. 3 POZASTAVENÍ PLATEB A CERTIFIKACE
V případě podezření na nesrovnalost (resp. potvrzené nesrovnalosti) může PCO
na nezbytně nutnou dobu pozastavit platby a certifikaci na daný projekt, prioritní
osu nebo celý program, považuje-li to za nezbytné k ochraně finančních zájmů ES.
Pozastavení plateb musí být projednáno s příslušným ŘO. Hrozí-li nebezpečí z prodlení,
může ředitel PCO nařídit dočasné pozastavení plateb do doby projednání případu s
příslušným ŘO.
V případě podezření na nesrovnalost (resp. potvrzené nesrovnalosti) mohou být
platby na daný projekt pozastaveny rovněž řídícím orgánem.
V případě, že bude EK indikováno že nedojde ke schválení velkého projektu (případně,
že výše částky způsobilých výdajů VP, na které se vztahuje míra spolufinancování,
v Rozhodnutí EK bude nižší než částka uvedená v žádosti o VP), může PCO rozhodnout
o pozastavení plateb na daný velký projekt.
3. 9. 4 VYMÁHÁNÍ PROSTŘEDKŮ DOTČENÝCH NESROVNALOSTÍ
1. Jedná-li se o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení
rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ŘO případ
předá k dalšímu řízení příslušnému ÚFO. ÚFO případně vyměří odvod za porušení rozpočtové
kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a přísluší mu další
kroky k vymáhání neoprávněně použitých prostředků podle zákona č. 337/1992 Sb., o
správě daní a poplatků. Dle § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech, pak může Ministerstvo financí z důvodů zvláštního zřetele hodných na
základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, zcela nebo zčásti prominout
vyměřený odvod a s ním spojené penále51. Příjemce může též částku „dobrovolně“ uhradit
na účet ÚFO z titulu porušení rozpočtové kázně52.
Částky uhrazené územním finančním orgánům odpovídající podílu prostředků z
rozpočtu EU z neoprávněně použitých prostředků jsou ÚFO převáděny ve smyslu § 44a
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, na univerzální účet PCO.
O přijetí těchto prostředků PCO bezodkladně informuje příslušný ŘO tak, aby
ŘO mohl tuto informaci uvést v nejbližším pravidelném hlášení nesrovnalostí podle
kap. 3. 9. 2. 1. Částky uhrazené ÚFO odpovídající podílu ostatních prostředků poskytnutých
ze SR z neoprávněně použitých prostředků jsou ÚFO převáděny ve smyslu § 44a zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, do SR.
ŘO má povinnost sledovat vývoj řízení vedených ÚFO, která se týkají projektů
příslušného OP. Informace o částkách vymáhaných a vracených prostřednictvím ÚFO má
možnost poskytovatel dotace podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
získat prostřednictvím elektronické dotazovací služby do IS CEDR. Po schválení žádosti
odborem 43 MF má stejnou možnost přístupu k těmto informacím skrze elektronickou
dotazovací službu i ŘO, v jehož operačním programu jsou poskytovány prostředky na
základě zákona č. 218/2000 Sb., přestože sám není poskytovatelem. 53
Sami poskytovatelé se pak podílí na kvalitě výstupů z IS CEDR tím, že mají
podle § 75 zákona č. 218/2000 Sb. povinnost zaznamenávat do IS CEDR údaje o poskytnutých
prostředcích a jejich příjemcích ve lhůtách stanovených vyhláškou č. 286/2007 Sb.,
o centrální evidenci dotací.
O vývoji řízení vedeného ÚFO informuje ŘO všechny relevantní subjekty v rámci
čtvrtletního hlášení nesrovnalostí na vnitřní úrovni podle kap. 3. 9. 2. 1.
2. Jedná-li se o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení
rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů, ŘO případ předá k dalšímu řízení příslušnému ÚSC, pokud je ŘO Regionální
rada, pokračuje v dalším řízení. Tento subjekt případně uloží odvod za porušení rozpočtové
kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
a přísluší mu další kroky k vymáhání neoprávněně použitých prostředků podle zákona
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Dle § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pak může orgán, který o poskytnutí peněžních
prostředků rozhodl, z důvodů zvláštního zřetele hodných, na základě písemné žádosti
toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, zcela nebo zčásti prominout vyměřený odvod a
s ním spojené penále54. Příjemce může též částku „dobrovolně“ uhradit na účet územního
samosprávného celku, resp. RR z titulu porušení rozpočtové kázně55.
Část odpovídající podílu prostředků z rozpočtu EU z vymožených prostředků spolu
s případným úrokem z prodlení ve smyslu čl. 70 odst. 1 písm. b) Obecného nařízení,
resp. čl. 70 odst. 1 písm. b) nařízení o EFF převede územní samosprávný celek, resp.
RR v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace56 na univerzální účet PCO57.
Před převedením vymožených prostředků na univerzální účet PCO je ÚSC, resp.
RR povinen písemně informovat PCO o původu, výši a charakteru vymožených prostředků.
V případě, že ÚSC, resp. RR, zcela nebo z části promine vyměřený odvod a s
ním spojené penále a zároveň budou vymožené prostředky převedeny na univerzální účet
PCO, pak ÚSC, resp. RR vyzve PCO k vrácení prostředků na účet ÚSC, resp. RR, odkud
budou vráceny příjemci.
Obdobný postup se použije v případě, že Ministerstvo financí vyhoví příjemci
v řízení o odvolání proti rozhodnutí o odvodu v souladu s § 22 odst. 10 zákona č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
O přijetí těchto prostředků PCO bezodkladně informuje příslušný ŘO tak, aby
ŘO mohl tuto informaci uvést v nejbližším pravidelném hlášení nesrovnalostí podle
kap. 3. 9. 2. 1.
3. Pokud byly prostředky použity v rozporu se závaznými podmínkami, ale nejedná
se o porušení rozpočtové kázně, ŘO vyčíslí částku, jež byla dotčena nesrovnalostí,
vyzve příjemce k navrácení prostředků, odpovídajících podílu prostředků z rozpočtu
EU z neoprávněně použitých prostředků, přímo na univerzální účet PCO a stanoví lhůtu
k tomuto vrácení. PCO bude o obdržení prostředků ze strany povinného subjektu informovat
příslušný ŘO.
Neprodleně po vyzvání příjemce k navrácení neoprávněně použitých prostředků,
odpovídajících podílu prostředků z rozpočtu EU, na univerzální účet PCO je ŘO povinen
písemně informovat PCO o původu, výši a charakteru prostředků vracených příjemcem.
O přijetí těchto prostředků PCO bezodkladně informuje příslušný ŘO tak, aby
ŘO mohl tuto informaci uvést v nejbližším pravidelném hlášení nesrovnalostí podle
kap. 3. 9. 2. 1.
V případě, že příjemce nevrátí neoprávněně použité prostředky ve lhůtě stanovené
ŘO, provede ŘO (popř. ZS) další kroky k vymožení prostředků (např. podáním k soudu).
Postup řešení bude ŘO konzultovat s PCO a bude jej pravidelně informovat o pokroku
v řešení.
V rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR, jedná-li se o prostředky neoprávněně
použité českým HP nebo českým PP, které byly poskytnuty na základě rozhodnutí o poskytnutí
dotace, postupuje se dle odstavce 1 této kap. (podezření na porušení rozpočtové kázně
podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech). Jde-li o prostředky z rozpočtu
EU (SF) neoprávněně použité polským HP nebo českým a polským PP postupuje se dle
odstavce 3 této kapitoly a dle ustanovení smlouvy o projektu uzavřené mezi ŘO a polským
HP.
Pokud ŘO dojde k závěru, že částka dotčená nesrovnalostí nebo její část představuje
nevymožitelnou částku58 ve smyslu čl. 30 odst. 2 Implementačního nařízení, resp.
čl. 57 odst. 2 Implementačního nařízení o EFF, informuje ŘO o této skutečnosti v
rámci pravidelného hlášení nesrovnalostí podle kap. 3. 9. 2.
3. 9. 5 VYJMUTÍ PROJEKTU ZE SPOLUFINANCOVÁNÍ Z PROSTŘEDKŮ Z ROZPOČTU EU
V případě, že v rámci projektu dojde ke vzniku podezření na nesrovnalost, resp.
k potvrzené nesrovnalosti a PCO rozhodne o tom, že výdaje projektu nemohou být certifikovány,
může být uplatněn jeden z následujících postupů:
1. PCO na základě posouzení učiněného ve spolupráci s ŘO rozhodne, že projekt
(případně jeho část) nebude certifikován do doby, než dojde k vymožení prostředků
od příjemce (poté budou certifikovány zbývající vynaložené výdaje po odečtení vymožené
částky). Způsob vymáhání je analogický ke způsobu poskytnutí prostředků a charakteru
příjemce. V tomto případě musí ŘO při procesu řízení alokace vzít v úvahu, že tyto
prostředky nejsou čerpány ze zdrojů rozpočtu EU, i když na ně byl vydán právní akt
o poskytnutí dotace; nebo
2. ŘO se souhlasem správce kapitoly může rozhodnout, že projekt bude vyjmut
ze spolufinancování z prostředků z rozpočtu EU a může být rozhodnuto, že financování
projektu bude zajištěno pouze z národních zdrojů, tj. ze zdrojů příslušné kapitoly
SR59, která zajišťuje prostředky SR na předfinancování výdajů, které mají být kryty
z prostředků z rozpočtu EU. ŘO zajistí, že národní prostředky, ze kterých budou vyjmuté
projekty hrazeny, nesmí pocházet z prostředků, které jsou určeny na předfinancování
výdajů uskutečněných v programovém období 2007-2013. U této varianty se postupuje
následovně:
Pokud PCO obdrží informaci o podezření na nesrovnalost, resp. o potvrzené nesrovnalosti:
- před tím, než došlo k vyplacení prostředků, které mají být kryty prostředky
z rozpočtu EU, ze zdrojů SR formou ex-post platby na účet příjemce (následné proplacení
výdajů již vynaložených příjemcem),
- nebo po vyplacení prostředků na předfinancování prostředků, které mají být
kryty prostředky z rozpočtu EU, ze zdrojů SR formou ex-ante platby na účet příjemce
(formou poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt),
a pokud v těchto případech doposud nedošlo k vyplacení prostředků z rozpočtu
EU na příjmový účet správce kapitoly SR, je projekt vyjmut na základě rozhodnutí
ŘO a jeho další financování pouze z prostředků SR podléhá souhlasu správce kapitoly60.
V případech, kdy PCO obdrží informaci o podezření na nesrovnalost, resp. o
potvrzené nesrovnalosti poté, co byly vyplaceny prostředky, které mají být kryty
prostředky z rozpočtu EU, ze zdrojů SR formou ex-post platby na účet příjemce (následné
proplacení výdajů již vynaložených příjemcem), ale doposud nedošlo k proplacení dotčených
výdajů z prostředků z rozpočtu EU příslušné kapitole SR a prostředky nebyly certifikovány
a vyžádány z Evropské komise, nezahrne ŘO tyto výdaje do souhrnné žádosti. Pokud
již byla předložena souhrnná žádost na PCO, PCO požádá ŘO o předložení opravené souhrnné
žádosti, která dotčený výdaj nezahrnuje.
V případech, kdy PCO obdrží informaci o podezření na nesrovnalost, resp. o
potvrzené nesrovnalosti poté, co byly vyplaceny prostředky, které mají být kryty
prostředky z rozpočtu EU, ze zdrojů SR formou ex-post, či ex-ante platby na účet
příjemce, a pokud již došlo k proplacení dotčených výdajů z prostředků z rozpočtu
EU příslušné kapitole SR, ale prostředky nebyly doposud certifikovány a vyžádány
z Evropské komise, bude dotčená částka odpovídajícím způsobem s příslušnou kapitolou
vypořádána.
V případě, že dotčené výdaje již byly certifikovány, sníží PCO následující
výkaz výdajů o tuto částku. Tímto je projekt vyjmut ze spolufinancování z prostředků
z rozpočtu EU a jeho případné další financování (např. u etapových projektů) probíhá
pouze z prostředků SR a podléhá souhlasu správce kapitoly. Již proplacené prostředky
z rozpočtu EU následně budou odpovídajícím způsobem s příslušnou kapitolou vypořádány.
V případech, kdy byly certifikovány výdaje velkého projektu, na které nebylo
následně vydáno rozhodnutí EK o schválení velkého projektu, sníží PCO následující
výkaz výdajů o předmětnou částku. Tímto je velký projekt (nebo jeho část) vyjmut
ze spolufinancování z prostředků z rozpočtu EU a jeho případné další financování
probíhá z prostředků SR (toto financování podléhá souhlasu správce kapitoly) nebo
z dalších veřejných či soukromých zdrojů. Již proplacené prostředky z rozpočtu EU
budou následně odpovídajícím způsobem s příslušnou kapitolou vypořádány.
3. 10 ZASÍLÁNÍ DAT DO DATABÁZE SFC2007 EVROPSKÉ KOMISE
Pro monitoring a agregaci finančních dat z členských států provozuje EK vlastní
informační systém „System for Fund management in the European Community 2007 - 2013“
(dále jen „SFC2007“). Tento systém využívají příslušná generální ředitelství Evropské
komise pro finanční řízení a monitoring prostředků poskytovaných z rozpočtu EU. Rozsah
přenášených dat pro programové období 2007 - 2013 je specifikován v čl. 40 - 42 Implementačního
nařízení. V rámci systému SFC2007 je realizováno rozhraní, jež umožňuje odesílání
definovaných tematických okruhů z členských států do Evropské komise formou elektronického
přenosu dat. Data za nové programové období se přenášejí do SFC2007 technologií XML.
Data se do SFC2007 přenášejí jednotně (jednou vazbou společnou pro všechny programy
za celou ČR) z MSC2007. SFC2007 je rovněž připraven k aktivnímu vkládání dat přes
webové rozhraní.
Data pro přenosy poskytují ŘO jednotlivých programů prostřednictvím MSC2007.
Přenosy do SFC2007 technicky a metodicky garantuje odbor Správy monitorovacího systému
(dále jen „OSMS“) MMR. Data jsou před odesláním z MSC2007 do SFC2007 autorizována
(v případech, kdy je nezbytná tištěná verze příslušných tabulek, budou data autorizována
analogicky s postupy schvalování tištěné verze příslušných dokumentů). V případě,
že je daný dokument schvalován také PCO, resp. AO, umožní MSC2007 kontrolu, autorizaci
a případnou úpravu příslušných dat zodpovědným pracovníkem PCO, resp. AO.
Údaje za Českou republiku v systému SFC2007 nesmí být žádným subjektem přímo
zadávány či aktualizovány bez schválení ŘO NSRR, OSMS MMR, PCO, resp. AO.
Pro přenosy dat do databáze SFC2007 byl vytvořen OSMS MMR ve spolupráci s PCO
Metodický pokyn předávání údajů do databáze Evropské Komise SFC2007.
3. 11 OMEZENÍ PRO VYUŽÍVÁNÍ PROSTŘEDKŮ
Příspěvek z rozpočtu EU (SF/CF) se na úrovni programů vypočítá ve vztahu k
celkovým způsobilým veřejným výdajům a činí max. 85 %61. Příspěvek z rozpočtu EU
(SF/CF) na úrovni prioritní osy není tímto limitem omezen. V rozhodnutí Evropské
komise o přijetí programu se však stanoví maximální míra pro každou prioritní osu.
Příspěvek z rozpočtu EU (EFF) se na úrovni OP Rybářství vypočítá ve vztahu
k celkovým způsobilým veřejným výdajům a činí 75 % a minimálně 20 % na prioritní
osu.
V rámci jednotlivých programů musí být splněny následující podmínky:
1. ERDF a ESF mohou spolufinancovat doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10
% na každou prioritní osu programu výdaje spadající do oblasti pomoci z druhého fondu,
pokud jsou takové výdaje nezbytné pro uspokojivé provádění operace a přímo s ní souvisí
(tzv. křížové spolufinancování)62;
2. programy spolufinancované společně z ERDF a z CF v oblasti dopravy a životního
prostředí obsahují prioritní osu specifickou pro každý fond a specifický závazek
každého fondu;
3. příspěvek z fondů na každou prioritní osu nesmí být nižší než 20 % ze způsobilých
veřejných výdajů;
4. jedna prioritní osa smí v určitém časovém úseku čerpat podporu pouze z jednoho
fondu a v rámci jednoho cíle;
5. jeden projekt smí v určitém časovém úseku čerpat podporu z fondu pouze v
rámci jednoho programu;
6. jeden projekt nesmí z fondu čerpat podporu vyšší, než jsou celkové přidělené
veřejné výdaje;
7. projekt spolufinancovaný z fondů nesmí být spolufinancován z jiného finančního
nástroje Společenství ani z jiných národních veřejných zdrojů, s výjimkou stanoveného
podílu financování;
8. ŘO zajistí, že příspěvek z fondů bude pro daný projekt zachován pouze v
případě, že do pěti let od ukončení operace nebo tří let od ukončení operace v členských
státech, které zvolily možnost zkrácení této lhůty pro zachování investice nebo pracovních
míst vytvořených malými a středními podniky, neprojde tato operace podstatnou změnou
definovanou v čl. 57 odst. 1 Obecného nařízení, resp. čl. 56 odst. 1 nařízení o EFF.
3. 12 PROHLÁŠENÍ O BEZDLUŽNOSTI
Základní podmínkou pro poskytnutí prostředků z rozpočtu EU je bezdlužnost příjemce
(žadatele), který není organizační složkou státu či státním fondem, vůči orgánům
veřejné správy, tzn. skutečnost, že příjemce nemá žádné závazky vůči orgánům veřejné
správy po lhůtě splatnosti (zejména daňové nedoplatky a penále, nedoplatky na pojistném
a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a penále na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, odvody za porušení rozpočtové kázně
atd., či další nevypořádané finanční závazky z jiných projektů spolufinancovaných
z rozpočtu EU vůči orgánům, které prostředky z těchto fondů poskytují). Toto se dokládá
čestným prohlášením ze strany příjemce (žadatele). Posečkání s úhradou závazků nebo
dohoda o úhradě závazků a její řádné plnění se považují za vypořádané závazky, tzn.
subjekt je považován pro účely poskytnutí prostředků z rozpočtu EU za bezdlužný.
Toto čestné prohlášení předloží příjemce (žadatel) poskytovateli prostředků spolu
se žádostí o spolufinancování projektu z rozpočtu EU.
3. 13 ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE
Dotace poskytované ze SR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky
z rozpočtu EU, dotace poskytované ze SR na národní financování a v případě OP Přeshraniční
spolupráce ČR - PR dotace z Národního fondu, se v souladu s úpravou zákona č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech, poskytují na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace
(dále „rozhodnutí“)63, které obsahuje povinné náležitosti stanovené v § 14 zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tzn. označení příjemce dotace64 a poskytovatele
dotace, výši dotace, účel, na který je dotace poskytnuta, lhůta, v níž má být účelu
dosaženo, podmínky užití dotace, resp. podmínky, které je nutné dodržet po poskytnutí
dotace, aby byla zachována způsobilost určitého výdaje ke spolufinancování z prostředků
z rozpočtu EU, rozčlenění poskytovaných prostředků dle § 44 odst. 2 zákona č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech, a den vydání rozhodnutí. Rozhodnutí bude vydáno poskytovatelem
dotace do 3 měsíců od vybrání projektu65, resp. od data, kdy příjemce vybraného projektu
předloží všechny podklady požadované poskytovatelem k vydání rozhodnutí66. V případě,
že projekt je schvalován Ministerstvem financí, zastavuje se běh této lhůty po dobu
jeho schvalování.67
Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu. Rozhodnutí vydává
příslušné ministerstvo nebo subjekt uvedený v § 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech, do jehož působnosti spadá daný projekt68, a který rozhoduje
o poskytnutí dotace (dále jen „poskytovatel dotace“). Příslušné ministerstvo nebo
subjekt uvedený v § 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,
konzultuje znění vzorových rozhodnutí (rozhodnutí o poskytnutí dotace) s PCO.
Pro projekty financované v rámci programů reprodukce majetku dle vyhlášky č.
560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku,
se také vydává rozhodnutí o poskytnutí dotace dle ustanovení § 14 zákona č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech, které však musí obsahovat i rozčlenění poskytovaných
prostředků dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje povinné náležitosti stanovené § 14
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, popř. vyhláškou č. 560/2006 Sb.,
o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, a dále následující
náležitosti:
1. vymezení účelu ve struktuře prioritní osa, projekt (podrobný popis uvádí
technická a finanční příloha);
2. harmonogram plnění (datum zahájení a ukončení projektu a způsob změn harmonogramu
plnění);
3. definici způsobilých výdajů (zásady, vyčíslení předpokládaných příjmů apod.
); v případě projektů vytvářejících příjmy stanovení povinností vyplývajících z čl.
55 Obecného nařízení;
4. výši dotace (výši prostředků poskytovaných ze SR na předfinancování výdajů,
které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU; výši prostředků poskytovaných ze SR
na národní financování a v případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR výši dotace
z Národního fondu - maximální procentní určení dotace a stanovení maximální částky,
která může být vyplacena);
5. platební podmínky (způsob a harmonogram proplácení prostředků odpovídajících
podílu na předfinancování výdajů, které mají být kryty z rozpočtu EU a podílu národního
financování);
6. podmínku pro příjemce, že se podrobí kontrolám ze strany Evropského účetního
dvora, Evropské komise, NKÚ, AO, PAS, ÚFO, PCO, ŘO, ZS, Kontrolorů, a dalších kontrolních
orgánů dle předpisů ČR a předpisů ES, a že jim poskytne veškerou dokumentaci vztahující
se k projektu;
7. stanovení povinnosti příjemci vést účetnictví podle kap. 3. 3 Metodiky,
aby bylo možno vykázat zaúčtování účetních případů souvisejících s jednotlivými projekty,
resp. stanovení povinností příjemci vést daňovou evidenci rozšířenou o dodatečné
požadavky podle kap. 3. 3 Metodiky. Příjemce musí být schopen průkazně vše dokladovat
dle relevantních předpisů ES při následných kontrolách a auditech;
8. způsob monitorování (vzájemné informování, způsob provádění kontrol apod.
);
9. podmínky pro pozastavení plateb;
10. ustanovení týkající se požadavků na publicitu a pravidla hospodářské soutěže;
zejména je nutné stanovit povinnost dodržování pravidel a zásad pro zadávání veřejných
zakázek dle kap. 3. 8 Metodiky, dále dodržování předpisů pro regulérnost veřejné
podpory, ochranu životního prostředí, rovnost žen a mužů apod. ;
11. finanční a technickou přílohu (podrobný popis projektu, odhady výdajů,
odhad plánovaných příjmů z výsledků projektu, stanovení monitorovacích ukazatelů
apod. );
12. povinnost uchovávat doklady po dobu stanovenou předpisy ES a ČR;
13. povinnost příjemce informovat poskytovatele dotace o skutečnostech majících
vliv na realizaci projektu;
14. povinnost příjemce akceptovat využívání údajů v informačních systémech
pro účely administrace prostředků z rozpočtu EU;
15. podmínky, které je nutné dodržet po stanovenou dobu od poskytnutí dotace
(např. zachování výsledků projektu);
16. poskytovatel dotace zváží, zda v rozhodnutí uvede i omezení převoditelnosti
výsledku projektu a povinné pojištění projektu, popř. stanoví podmínky péče o majetek
pořízený z dotace a jeho využití; zřídit zástavní právo na majetek pořízený z dotace
je možné pouze se souhlasem poskytovatele, maximálně však do výše vlastního spolufinancování
příjemce;
17. poskytovatel dotace zváží, zda v rozhodnutí stanoví podmínky, jejichž nesplnění
bude postiženo nižším odvodem za porušení rozpočtové kázně;
18. poskytovatel dotace zváží, zda-li v rozhodnutí uvede další povinnosti,
jež má příjemce plnit, ale jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle §
3 písm. e) zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tyto povinnosti tudíž
nelze při jejich nesplnění sankcionovat (musí se tedy jednat pouze o okrajové povinnosti
s nulovým dopadem na úspěšnost a správnost implementace daného projektu a nulovým
finančním dopadem);
19. jsou-li prostředky poskytovány zprostředkujícím subjektem příjemci, který
prostředky dále přerozděluje, je nezbytné, aby v rozhodnutí byl tento subjekt zavázán,
aby stanovené podmínky promítl i do právních aktů, jimiž dále prostředky poskytuje
a rovněž je nutné zprostředkující subjekt zavázat, aby část odpovídající podílu prostředků
z rozpočtu EU z vymožených prostředků od příjemců byla ZS převedena na univerzální
účet PCO;
20. povinnost příjemce po skončení projektu dotaci finančně vypořádat v souladu
s vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání
se SR, státními finančními aktivy nebo Národním fondem69;
21. číslo projektu, pod kterým je tento projekt evidován v MSC2007.
Povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem nejsou součástí podmínek rozhodnutí
o poskytnutí dotace, dle § 3 písm. e) zákona 218/2000 Sb. však výdej, jímž byla porušena
povinnost stanovená právním předpisem (např. zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách),
znamená neoprávněné použití peněžních prostředků. Tzn. mezi samotné podmínky rozhodnutí
se neuvádí zvláštní právní předpisy, tyto má příjemce povinnost dodržovat ze zákona,
při jejich porušení dochází následně k plnému 100 % odvodu neoprávněně použitých
prostředků. Poskytovatel nemůže v žádném případě měnit povinnosti stanovené právním
předpisem, a to ani do okamžiku, než byly vyplaceny finanční prostředky příjemci.
Vzhledem k informovanosti příjemce a následným kontrolám ze strany ÚFO je však
vhodné relevantní právní předpisy (případně i konkrétní ustanovení) do rozhodnutí
o poskytnutí dotace deklaratorně uvést, tzn. nikoliv jako součást podmínek.
V případě, že tak stanoví zvláštní zákon, je možné poskytovat prostředky ze
státního rozpočtu i jiným, v tomto zákoně upraveným způsobem. Ustanovení o rozhodnutí
o poskytnutí dotace se v tomto případě použijí přiměřeně.
3. 13. 1 ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE REGIONÁLNÍM RADÁM
V případě rozhodnutí o poskytnutí dotace, na základě kterého jsou do rozpočtu
RR z rozpočtové kapitoly MMR na jednotlivý kalendářní rok poskytovány prostředky
Regionální radě (jako příjemci dotace dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech) na financování programů spolufinancovaných z prostředků z rozpočtu EU
(SF), obsahuje takové rozhodnutí rovněž povinnost RR dodržovat veškeré metodické
dokumenty vydávané poskytovatelem dotace, AO a PCO (zejm. Metodiku), které nejsou
označeny pouze jako doporučující. Dále toto rozhodnutí obsahuje povinnost předkládat
souhrnné žádosti o platbu prostředků ze zdrojového účtu PCO na příjmový účet správce
kapitoly MMR v kopii poskytovateli dotace, který poskytl ze svého rozpočtu prostředky
na předfinancování prostředků z rozpočtu EU (SF), ve lhůtách stanovených v rozhodnutí
o poskytnutí dotace; a povinnost převést část odpovídající podílu prostředků z rozpočtu
EU z vymožených prostředků od svých příjemců na univerzální účet PCO. Poskytnutá
dotace RR je vždy po skončení příslušného rozpočtového roku vypořádávána ve vztahu
k rozpočtové kapitole MMR, a to v souladu s vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví
zásady a termíny finančního vypořádání se SR, státními finančními aktivy nebo Národním
fondem.
3. 13. 2 ZMĚNA ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE
Poskytovatel dotace může změnit rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to v souladu
se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v souladu s daným programem
a s manuály ŘO. Změnu rozhodnutí lze provádět pouze na základě žádosti příjemce dotace
a takovým způsobem, aby změna nebyla k tíži příjemce dotace. Změnou rozhodnutí nelze
měnit osobu příjemce, osobu poskytovatele dotace a účel, na který je poskytovaná
částka určena (náležitosti uvedené v § 14 odst. 3 písm. a), b) a d) zákona č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech, s výjimkou adresy a ostatních údajů týkajících se
příjemce dotace, u kterých je aplikován níže popsaný postup změny rozhodnutí o poskytnutí
dotace). Při změně rozhodnutí o poskytnutí dotace zůstává původní rozhodnutí nadále
v platnosti a poskytovatel dotace vydá tzv. rozhodnutí o změně rozhodnutí o poskytnutí
dotace (nutné uvést přesnou specifikaci původního rozhodnutí), ve kterém stanoví,
jaké náležitosti původního rozhodnutí se mění, popř. nahrazují. Podmínky rozhodnutí
(§ 14 odst. 3 písm. g) ) mohou být měněny pouze do okamžiku, kdy jejich porušením
dojde k porušení rozpočtové kázně. Veškerá rozhodnutí o změně je nutné číslovat.
Změna v osobě příjemce dotace
Změna v osobě příjemce dotace je možná výlučně v těchto případech:
- změna právní formy příjemce dotace, kdy ostatní údaje zůstanou nezměněny;
- sloučení/splynutí příjemce dotace s jinou právnickou osobou (v tomto případě
dochází k právnímu nástupnictví původního příjemce dotace - právnické osoby, která
zanikla bez likvidace);
- změna příjemce ze zákona, kdy od určitého data dojde k jeho přejmenování
či změně právní formy.
Naopak nelze akceptovat přechod práv a povinností z titulu rozhodnutí o poskytnutí
dotace z fyzické osoby na právnickou osobu, neboť v tomto případě se nejedná o právní
nástupnictví.
Při změně v osobě příjemce dotace je vždy zapotřebí, aby poskytovatel dotace
ověřil, že příjemce dotace stále splňuje veškeré podmínky poskytnutí dotace, včetně
podmínek stanovených Operačním programem a navazujícími dokumenty. V případě souladu
vezme poskytovatel změnu na základě písemného oznámení příjemce dotace na vědomí,
avšak nemění samotné rozhodnutí (tzn. není vydáváno rozhodnutí o změně). Současně
je nutné, aby se poskytovatel dotace přesvědčil a ověřil, že nástupnický subjekt
vstoupil do všech práv a závazků původního subjektu, které se týkaly poskytnuté dotace.
Pokud by k takovému přechodu práv nedošlo, bylo by nutné činit kroky k vrácení dotace
do příslušné kapitoly státního rozpočtu z důvodu porušení rozpočtové kázně dle zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Rovněž je možné, aby poskytovatel omezil
možnost změny právních forem, případně slučování subjektů přímo v textu rozhodnutí.
3. 13. 3 OBLASTI SOUVISEJÍCÍ S VYDÁVÁNÍM ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE
Při čerpání technické pomoci se postupuje analogicky dle relevantních ustanovení
Metodiky, vnitřních předpisů ŘO a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
V případě, že příjemcem je OSS, vydá ŘO písemný právní akt o převodu prostředků
dle svých vnitřních předpisů, v němž stanoví podmínky pro čerpání prostředků.
V případě, že se na daném projektu účastní více financujících subjektů, je
možné, aby příslušné subjekty mezi sebou uzavřely smlouvu, ve které si blíže specifikují
podmínky spolufinancování projektu. Taková smlouva však musí být v souladu s rozhodnutím
o poskytnutí dotace a nesmí ho nahrazovat. Tato smlouva však není uzavírána na základě
Metodiky a jejím právním základem není zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Při porušení takové smlouvy se nejedná o porušení rozpočtové kázně dle zákona č.
218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Rozhodne-li se u ex-ante financovaných projektů příjemce dobrovolně vrátit
jemu poskytnuté prostředky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, aniž by porušil
jakoukoliv podmínku rozhodnutí o poskytnutí dotace, čímž by došlo k porušení rozpočtové
kázně, lze toto učinit na příjmový účet poskytovatele nejpozději v roce, v němž měl
být daný projekt ukončen70. Při finančním vypořádání poskytnutých dotací s poskytovatelem
se tato skutečnost uvede do poznámky či komentáře k příjemcem předkládaným přílohám
dle vyhlášky č. 52/2008 Sb. Byly-li prostředky již částečně či plně kryty prostředky
z rozpočtu EU, vrací příjemce poměrnou část prostředků na univerzální účet PCO.
3. 14 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU RR
Dotace z rozpočtu RR se v souladu s úpravou zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů, poskytuje na základě rozhodnutí, resp. usnesení Výboru
RR71, které stanoví seznam projektů vybraných pro poskytnutí dotace, včetně uvedení
příjemce dotace, označení projektu a maximální výše dotace. Na základě usnesení Výboru
RR uzavře RR s příjemcem dotace právní akt označovaný pro účely této Metodiky jako
smlouva o poskytnutí dotace (dále jen „smlouva“), která obsahuje zejména označení
příjemce dotace, poskytovatele dotace, výši dotace, účel, na který je dotace poskytnuta,
lhůtu, v níž má být účelu dosaženo, podmínky užití dotace, resp. podmínky, které
je nutné dodržet po poskytnutí dotace, aby byla zachována způsobilost určitého výdaje
ke spolufinancování z prostředků z rozpočtu EU (SF) a den uzavření smlouvy. Smlouva
bude uzavřena do 3 měsíců od vybrání projektu72 ke spolufinancování v rámci programu.
Smlouva je uzavírána na dobu uskutečňování daného projektu. Smlouvu uzavírá
příslušná RR, do jejíž působnosti spadá daný projekt. Příslušná RR konzultuje znění
vzorových Smluv o poskytnutí dotace s PCO.
Smlouva o poskytnutí dotace obsahuje mimo jiné následující:
1. vymezení účelu ve struktuře prioritní osa, projekt (podrobný popis uvádí
technická a finanční příloha);
2. harmonogram plnění (datum zahájení a ukončení projektu a způsob změn harmonogramu
plnění);
3. popis způsobilých výdajů (zásady, vyčíslení předpokládaných příjmů apod.
), v případě projektů vytvářející příjmy stanovení povinností vyplývajících z čl.
55 Obecného nařízení;
4. rozdělení výše dotace na podíl odpovídající prostředkům z rozpočtu EU (SF)
a podíl národního financování z rozpočtu RR [maximální procentní určení výše prostředků
odpovídající podílu prostředků z rozpočtu EU (SF) a podílu národního financování
a stanovení maximální částky, která může být na daný projekt vyplacena];
5. platební podmínky (způsob a harmonogram proplácení prostředků);
6. podmínku pro příjemce, že se podrobí kontrolám ze strany Evropského účetního
dvora, Evropské komise, NKÚ, AO, PAS, PCO, ŘO a ZS, popř. jimi určených zmocněnců
a dalších kontrolních orgánů dle předpisů ČR a předpisů ES, a že jim poskytne veškerou
dokumentaci vztahující se k projektu;
7. stanovení povinnosti vést účetnictví podle kap. 3. 3 Metodiky, aby bylo
možno vykázat zaúčtování účetních případů souvisejících s jednotlivými projekty,
resp. stanovení povinností vést daňovou evidenci rozšířenou o dodatečné požadavky
podle kap. 3. 3 Metodiky. Příjemce musí být schopen průkazně vše dokladovat dle relevantních
předpisů ES při následných kontrolách a auditech;
8. způsob monitorování (vzájemné informování, způsob provádění kontrol apod.
);
9. podmínky pro pozastavení plateb;
10. ustanovení týkající se požadavků na publicitu a pravidla hospodářské soutěže
a pravidla zadávání veřejných zakázek (dodržování předpisů pro regulérnost veřejné
podpory, ochranu životního prostředí, rovnost žen a mužů apod. );
11. finanční a technickou přílohu (podrobný popis projektu, odhady výdajů,
odhad plánovaných příjmů z výsledků projektu, stanovení monitorovacích ukazatelů
apod. );
12. povinnost uchovávat doklady po dobu stanovenou předpisy ES a ČR;
13. povinnost informovat poskytovatele dotace o skutečnostech majících vliv
na realizaci projektu;
14. povinnost akceptovat využívání údajů v informačních systémech pro účely
administrace prostředků z rozpočtu EU (SF);
15. podmínky, které je nutné dodržet po stanovenou dobu od poskytnutí dotace
(např. zachování výsledků projektu);
16. poskytovatel dotace zváží, zda-li ve smlouvě uvede i omezení převoditelnosti
výsledku projektu a povinné pojištění projektu; zřídit zástavní právo na majetek
pořízený z dotace je možné pouze se souhlasem poskytovatele, maximálně však do výše
vlastního spolufinancování příjemce;
17. jsou-li prostředky poskytovány příjemci, který prostředky dále přerozděluje,
je nezbytné, aby ve smlouvě byl tento subjekt zavázán, aby stanovené podmínky promítl
i do právních aktů, jimiž prostředky poskytuje příjemci;
18. číslo projektu, pod kterým je tento projekt evidován v MSC2007.
Poskytovatel dotace může změnit smlouvu písemně formou Dodatku, a to v souladu
se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v souladu
s daným programem a manuály ŘO. Veškeré Dodatky je nutné číslovat. Smlouvy o poskytnutí
dotace nesmí být v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace, na základě kterého
jsou z rozpočtové kapitoly MMR poskytovány prostředky RR (jako příjemci dotace dle
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech) na financování programů spolufinancovaných
z prostředků z rozpočtu EU (SF).
Při porušení podmínek stanovených smlouvou se postupuje dle zákona č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Při čerpání technické pomoci se postupuje analogicky dle relevantních ustanovení
Metodiky, vnitřních předpisů RR a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů.
3. 15 SMLOUVA O PROJEKTU V RÁMCI OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - PR 2007-2013
V souladu s čl. 20 nařízení o ERDF jsou prostředky z rozpočtu EU (SF) v rámci
Cíle Evropská územní spolupráce poskytovány HP, jehož sídlo může být na území České
republiky (postupuje se podle kap. 3. 13 Metodiky) nebo na území Polské republiky.
Prostředky z rozpočtu EU (SF) jsou polskému HP poskytovány na základě dvoustranného
právního aktu (smlouvy s mezinárodním prvkem) uzavřeného mezi ŘO, resp. MMR, a polským
HP73, který by měl obsahovat zejména následující náležitosti:
1. označení smluvních stran, tj. ŘO a polského HP;
2. vymezení základních předpisů ES, na základě kterých je mezinárodní smlouva
uzavírána (zejména Obecné nařízení a nařízení o ERDF);
3. vymezení účelu ve struktuře prioritní osa, projekt (podrobný popis uvádí
technická a finanční příloha);
4. výši příspěvku z rozpočtu EU (SF) a výši prostředků určených na národní
financování [maximální procentní určení výše prostředků ze SF a výše prostředků určených
na národní financování a stanovení maximální částky, která může být z rozpočtu EU
(SF) a z prostředků určených na národní financování vyplacena];
5. povinnost HP zajistit si národní spolufinancování v určené výši;
6. harmonogram plnění (datum zahájení a ukončení projektu a způsob změn harmonogramu
plnění), v němž má být dosaženo splnění účelu poskytnutých prostředků;
7. popis způsobilých výdajů (zásady vyčíslení předpokládaných příjmů apod.
);
8. platební podmínky [způsob a harmonogram proplácení prostředků z rozpočtu
EU (SF) ];
9. podmínka pro HP, že se podrobí kontrolám vyplývajícím z nařízení o ERDF
(zejm. ze strany NO, AO, skupiny auditorů a kontrolorů na území Polska, Evropské
komise a Evropského účetního dvora, popř. jimi určených zmocněnců a dalších kontrolních
orgánů dle předpisů ES). HP by měl zajistit plnění této povinnosti i na straně svých
projektových partnerů;
10. stanovení povinnosti HP a projektových partnerů vést účetnictví, popř.
jinou evidenci, na základě které bude schopen průkazně dokladovat veškeré účetní
případy související s projektem dle příslušných předpisů ES;
11. způsob monitorování (vzájemné informování, archivace dokumentů, způsob
provádění kontrol apod. );
12. podmínky pro pozastavení plateb, popř. zpětný odvod prostředků, jsou-li
porušeny podmínky smlouvy;
13. ustanovení týkající se požadavků na publicitu, veřejné zakázky a pravidla
hospodářské soutěže dle předpisů ES;
14. finanční a technickou přílohu (popis projektu, odhady výdajů, odhad plánovaných
příjmů z výsledků projektu, stanovení monitorovacích ukazatelů apod. );
15. povinnost HP a PP uchovávat doklady po dobu stanovenou předpisy ES;
16. povinnost HP informovat příslušný subjekt zapojený do implementace tohoto
programu o skutečnostech majících vliv na realizaci projektu;
17. povinnost akceptovat využívání údajů v informačních systémech pro účely
administrace prostředků z rozpočtu EU (SF);
18. podmínky, které je nutné dodržet po stanovenou dobu od poskytnutí prostředků
(např. zachování výsledků projektu);
19. číslo projektu, pod kterým je tento projekt evidován v MSC2007;
20. dodržování povinností HP a PP vyplývajících z čl. 20 nařízení o ERDF;
21. realizovat projekt v souladu s předpisy ES a polskými národními předpisy;
22. vymezení skutečností, kdy je ŘO oprávněn odstoupit od smlouvy (např. HP
nesplní podmínky a povinnosti vyplývající ze smlouvy, při implementaci projektu je
zjištěna nesrovnalost ), a povinností HP v případě odstoupení ŘO od smlouvy (např.
navrácení poskytnutých prostředků PCO);
23. povinnost HP převést prostředky ve výši odpovídající podílu prostředků
z rozpočtu EU (SF) vymožené od svých PP na univerzální účet PCO;
24. právo ŘO postoupit či převést práva vyplývající z této smlouvy na jiný
subjekt a oznámení takové skutečnosti HP;
25. ustanovení o volbě českého práva a o místu soudní pravomoci v případě vzniku
sporů, kterým je Praha.
Smlouva je uzavírána v českém a polském jazyce na dobu uskutečňování daného
projektu. Rovněž korespondence související s implementací projektu je vedena v českém
a polském jazyce. Smlouvu uzavírá MMR, které rozhoduje o poskytnutí prostředků z
rozpočtu EU (SF). V tomto případě je to MMR, které konzultuje znění vzorových Smluv
o projektu s PCO.
Prostředky národního financování u polského HP a polských PP jsou poskytovány
v souladu s polskými právními předpisy.
Prostředky národního financování u českých HP a PP jsou poskytovány v souladu
s právními předpisy ČR dle kap. 3. 13 Metodiky. Rozhodnutí o poskytnutí dotace na
národní financování vydané pro české PP musí být v souladu a provázané se smlouvou
o projektu uzavíranou s polským HP, a to i v případě jejich změn.
3. 16 POUŽITÍ SMĚNNÉHO KURZU PRO APLIKACI ČL. 39 OBECNÉHO NAŘÍZENÍ A PRO SLEDOVÁNÍ
ČERPÁNÍ ALOKACÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ S VELKÝMI PROJEKTY
Obecné nařízení nestanovuje pro členské státy, které nejsou členem Evropské
měnové unie (eurozóny), žádný kurz pro přepočet národní měny na EUR při určování
charakteru projektu (velký x běžný), ani při podání žádosti o VP. Je proto nezbytné
sjednotit použití těchto kurzů u všech operačních programů na národní úrovni.
Směnný kurz CZK/EUR (dále jen „kurz“) použitý pro určení charakteru projektu
a pro stanovení částky celkových způsobilých výdajů v žádosti o VP je potřeba odlišit
od kurzu stanoveného v čl. 81 (3) Obecného nařízení. Kurz dle čl. 81 (3) je použit
pro určení EUR hodnoty uskutečněných výdajů bez ohledu na charakter projektu při
zaúčtování souhrnné žádosti v IS Viola. Takto získaná částka v EUR (po provedení
certifikace) vstupuje do výkazu výdajů a do žádosti o platbu do EK74 a tato částka
je potom označována jako „čerpání“ alokace daného programu.
3. 16. 1 POUŽITÍ KURZU PRO URČENÍ CHARAKTERU PROJEKTU (VELKÝ X BĚŽNÝ)
Posouzení, zda se jedná o velký či běžný projekt, je na řídícím orgánu (dále
jen „ŘO“) /zprostředkujícím subjektu (dále jen „ZS“), nikoli na samotném příjemci.
Příjemce předkládá projektovou žádost znějící na CZK. Přepočet celkových nákladů75
projektu na EUR provádí ŘO/ZS, přičemž bude použit kurz EK76 platný ke dni schválení
žádosti řídícím orgánem/ZS. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu
neměnný, je k danému projektu zafixován.
Kurz, který ŘO použil pro výpočet částky v EUR k určení charakteru projektu
je řídícím orgánem z důvodu zajištění auditní stopy zaznamenán do formuláře Určení
charakteru projektu, který tvoří přílohu Metodiky. Formulář je ŘO povinen archivovat
ve složce daného projektu.
Provedené posouzení, zda se jedná o velký či běžný projekt, se vztahuje na
všechny i již schválené projektové žádosti. Výjimku tvoří projektové žádosti na VP,
které byly před datem vydání tohoto pokynu77 odeslány EK, příp. EIB, a projekty,
u kterých je zjevné, že hranici velkého projektu nemohou překročit. Je zodpovědností
řídícího orgánu určit, které projekty jsou tak malé, že není nutné provést přepočet
na EUR uvedeným kurzem. Způsob určení musí být upraven vnitřními předpisy řídícího
orgánu.
Po provedeném přepočtu vzniknou, po použití příslušných stropů z čl. 39 Obecného
nařízení, dvě kategorie projektů:
* běžné projekty;
* velké projekty.
V případech, kdy je od prvopočátku přípravy projektu zřejmé, že se bude jednat
o velký projekt, je plně v kompetenci řídících orgánů požadovat zpracování žádosti
ve formátu velkého projektu. Tento postup musí být upraven vnitřními předpisy řídícího
orgánu.
Běžný projekt
Běžný projekt se v průběhu jeho realizace nemůže změnit na velký z důvodu posilování
CZK. Pokud však v průběhu implementace běžného projektu dojde k navýšení celkových
výdajů78 v CZK (např. zvýšení cen vstupů, nakontrahování za vyšší částku) a ŘO toto
navýšení odsouhlasí, dojde ke změně vydaného právního aktu na národní úrovni a zároveň
ŘO ověří charakter projektu (tj. provede přepočet navýšeného rozpočtu v CZK na EUR
dle postupu uvedeném v prvním odstavci kapitoly 3. 16. 1). Pro tento přepočet použije
původní kurz EK zafixovaný k danému projektu. Tímto způsobem je očištěn jakýkoliv
vliv kurzu na charakter projektu. Pokud ovšem po novém přepočtení původním kurzem
EK dojde k překročení stropů dle čl. 39 Obecného nařízení, je ŘO povinen dodatečně
do EK podat žádost o velký projekt.
Pokud v průběhu realizace velkého projektu dojde ke snížení celkových nákladů
v CZK (např. nakontrahování za nižší částku) a Rozhodnutí EK k velkému projektu ještě
nebylo vydáno, je na zvážení ŘO, zda rozhodne o stažení žádosti o VP, kterou předložil
EK. To platí pouze za podmínky, že celkové předpokládané náklady projektu přepočtené
na EUR dle postupu uvedeném v prvním odstavci kapitoly 3. 16. 1 jsou nižší než hranice
stanovená pro velký projekt dle čl. 39 Obecného nařízení. Pro tento přepočet použije
ŘO původní kurz EK zafixovaný k danému projektu a výpočet opět zaznamená do formuláře
Určení charakteru projektu.
Pokud v průběhu realizace velkého projektu dojde ke snížení celkových nákladů
v CZK a Rozhodnutí EK k velkému projektu již bylo vydáno, nelze již charakter projektu
změnit.
Velký projekt
Pokud se jedná o velký projekt, je ŘO povinen předložit žádost o VP v souladu
s přílohou XXI nebo XXII nařízení Komise (ES) 1828/2006 (Implementační nařízení).
EK vydá Rozhodnutí k velkému projektu (dále Rozhodnutí EK) podle čl. 41 Obecného
nařízení. Rozhodnutí EK bude obsahovat částku celkových způsobilých výdajů (ERDF/CF
+ národní)79 v EUR. Tato částka bude (pokud EK nerozhodne jinak) odpovídat řádku
3 bodu H. 2. 1. žádosti o VP.
ŘO předává PCO kopii rozhodnutí o poskytnutí dotace či jinou formu právního
aktu, kterým jsou příjemci přiděleny prostředky (včetně kopie právního aktu, kterým
se mění právní akt původní), týkající se velkých projektů a podává PCO informaci
o předložení žádosti o velký projekt Evropské komisi a o vydání rozhodnutí Evropské
komise o velkém projektu. Řídící orgán informuje PCO rovněž o předložení žádosti
o změnu rozhodnutí EK k velkému projektu a o vydání tohoto rozhodnutí Evropskou komisí.
3. 16. 2 POUŽITÍ KURZU PRO PŘEDLOŽENÍ ŽÁDOSTI O VP DO EK
Vzhledem k tomu, že hodnota v EUR uvedená v žádosti o VP v řádku 3 bodu H.
2. 1. bude s největší pravděpodobností následně uvedena Evropskou komisí na Rozhodnutí
EK, je nezbytné použít takový kurz, který bude zohledňovat možný budoucí posilující
trend CZK vůči EUR tak, aby nedocházelo k překračování EUR hodnoty Rozhodnutí EK
a nebylo nutné žádat často o jeho změnu80.
EK doporučuje81 použít kurz, který je „reasonable, verifiable and reference“
a který zohledňuje minulý vývoj měny (např. za posledních 12 měsíců). Kurz by tedy
v sobě měl zahrnovat předpokládaný vývoj (tj. v případě posilování CZK bude použit
silnější kurz než v době předložení žádosti o VP). Tím bude vytvořena rezerva a bude
omezeno množství projektů, u kterých se hodnota v EUR ukáže jako nedostatečná (a
kde by bylo jinak nutné žádat o změnu Rozhodnutí EK).
MF doporučuje použít kurz EK82 platný v měsíci, ve kterém je žádost o VP předkládaná
do EK, posílený o 5 %83. Tato úprava kurzu byla stanovena jako konzervativní odhad
vývoje kurzu na základě historického trendu. Vzhledem k obtížné předvídatelnosti
vývoje kurzu CZK v dlouhém období bude tento postup stanovení kurzu v polovině programového
období revidován.
Kurz, který ŘO použil pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí
EK, je Řídícím orgánem z důvodu zajištění auditní stopy zaznamenán do formuláře Určení
charakteru projektu, který tvoří přílohu Metodiky. Formulář je ŘO povinen archivovat
ve složce daného projektu.
Pokud ovšem reálně uskutečněné způsobilé výdaje velkého projektu v EUR překročí
částku uvedenou v Rozhodnutí EK, je ŘO povinen požádat o změnu Rozhodnutí EK84. Tato
povinnost platí i pro případ, kdy k překročení částky v EUR dojde z důvodu posilování
CZK, ačkoli rozpočet velkého projektu v CZK a hmotný předmět velkého projektu zůstane
nezměněn.
ŘO je zodpovědný za průběžné sledování finančního čerpání, aby mohl včas zadministrovat
předložení žádosti o změnu Rozhodnutí na EK. Sledování bude prováděno prostřednictvím
monitorovacího systému, do kterého bude přenášena informace z IS Viola o přiřazeném
kurzu k zaúčtovaným žádostem o platbu dle čl. 81 (3) Obecného nařízení.
Při předložení žádosti o změnu Rozhodnutí EK z důvodu překročení částky uvedené
v Rozhodnutí EK doporučuje MF použít obdobný postup, jako v případě podání žádosti
o VP do EK, tj. doporučuje použít kurz EK platný v měsíci, ve kterém je žádost o
změnu Rozhodnutí EK předkládána do EK, posílený o 5 %.
Pokud by došlo ke změně trendu dlouhodobého posilování CZK a tím k nedočerpání
částky v Rozhodnutí EK o velkém projektu, není nutné žádat o změnu (snížení) Rozhodnutí
EK. ŘO musí zajistit, že nevyčerpané prostředky budou použity na jiné projekty v
rámci dané prioritní osy a musí zajistit příslušné národní veřejné spolufinancování.
3. 16. 3 POSTUPY PRO PŘEDKLÁDÁNÍ SOUHRNNÝCH ŽÁDOSTÍ U VELKÝCH PROJEKTŮ
ŘO zahrnuje žádosti o platbu na velké projekty do zvláštní souhrnné žádosti.
Pokud budou velké projekty zahrnuty do souhrnné žádosti společně s běžnými projekty,
budou ze souhrnné žádosti vyloučeny. Při předložení souhrnné žádosti Řídící orgán
v průvodním dopise uvede, zda se jedná o projekty schválené EK či o projekty, ke
kterým byla podána nebo je připravována žádost o VP do EK.
PCO provede kontrolu souhrnné žádosti a její proplacení dle postupů uvedených
v kapitole 4. 5. 6, resp. 4. 6. 6. V případech, kdy byly certifikovány výdaje velkého
projektu, na které nebylo následně vydáno rozhodnutí EK o schválení velkého projektu,
se postupuje dle kap. 3. 9. 5.
ČÁST II: FINANČNÍ TOKY PROSTŘEDKŮ Z ROZPOČTU EU
ŘO jsou zodpovědné za řízení a monitorování čerpání alokace programu v EUR.
Aktualizace výše alokace sledované v CZK se provádí zejména při procesu výběru projektů,
a to následovně:
1. nejprve je od celkové výše alokace na program a fond v EUR odečtena výše
obdržených prostředků z rozpočtu EU pro příslušný program na základě žádostí o průběžné
platby z EK;
2. následně dochází k přepočtu zůstatku alokace v EUR (získaného dle bodu 1),
který ještě zbývá vyčerpat, na CZK. Přepočet se provádí dle predikcí kurzu CZK/EUR
zveřejňovaných na internetových stránkách MF85;
3. od zůstatku výše alokace v CZK je odečtena výše prostředků z rozpočtu EU
pro příslušný program, na něž již bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace /smlouva
o poskytnutí dotace/smlouva o projektu/právní akt vydávaný dle vnitřních předpisů
OSS, ale doposud nebyly proplaceny ze strany EK.
V případě, že jsou ŘO vybrány v daném roce (dále „rok n“) projekty, jejichž
celková hodnota přesahuje rámec alokace pro rok n, je rozdíl mezi hodnotou vybraných
projektů a výší alokace pro rok n odečten od výše alokace roku následujícího (dále
„rok n+1“), tj. rozdíl je kryt alokací roku n+1. Přezávazkování programu je možné
pouze ke konci programového období, tj. v roce 2013, přičemž by mělo dosáhnout maximálně
výše 5% alokace roku 2013. Prostředky na přezávazkování budou hrazeny z příslušné
kapitoly státního rozpočtu.
4.
FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROGRAMŮ SPOLUFINANCOVANÝCH Z ROZPOČTU EU (SF/CF)
Finanční toky prostředků z rozpočtu EU (SF/CF) probíhají ve 4 základních liniích:
1. Evropská komise stanoví celkový objem svého závazku na program a fond za
programové období. Po schválení programu zašle České republice na zdrojový účet PCO
předběžnou platbu;
2. EK zasílá průběžné platby a platbu konečného zůstatku České republice na
zdrojový účet PCO na základě žádostí doložených provedenou certifikací;
3. PCO provádí převody prostředků z rozpočtu EU (SF/CF) do kapitol SR;
4. kapitoly SR uvolňují prostředky SR, které mají být kryty z prostředků z
rozpočtu EU (SF/CF).
PCO spravuje pouze prostředky z rozpočtu EU (SF/CF). Veškeré platby z a do
EK probíhají v EUR.
4. 1 FINANČNÍ TOKY MEZI EK A ČR
Za finanční toky mezi Evropskou komisí a ČR jsou považovány finanční toky probíhající
mezi Evropskou komisí a MF, resp. PCO.
4. 1. 1 PŘEDBĚŽNÁ PLATBA
Předběžnou platbu poskytne EK České republice po vydání Rozhodnutí EK k danému
operačnímu programu.
PCO sdělí v dostatečném předstihu příslušnému orgánu Evropské komise údaje
o bankovním účtu, na který bude převod prostředků proveden, a Evropská komise převede
předběžnou platbu na zdrojový účet PCO.
Výše předběžné platby pro SF činí:
1. 2 % z celkového příspěvku SF na program (tato platba je provedena v roce
2007);
2. 3 % z celkového příspěvku SF na program (tato platba je provedena v roce
2008);
3. 4 % z celkového příspěvku SF na program (tato platba je provedena v roce
2009).
Výše předběžné platby pro CF činí:
1. 2,5 % z celkového příspěvku CF na program (tato platba je provedena v roce
2007);
2. 4 % z celkového příspěvku CF na program (tato platba je provedena v roce
2008);
3. 4 % z celkového příspěvku CF na program (tato platba bude převedena v roce
2009).
Po obdržení předběžné platby musí být veškeré následující požadavky na spolufinancování
z rozpočtu EU (SF/CF), tj. žádosti o průběžné platby a žádost o platbu konečného
zůstatku zasílané Evropské komisi, založeny na certifikovaných výdajích vynaložených
příjemci.
Není-li Evropské komisi zaslána žádná žádost o průběžnou platbu do 24 měsíců
ode dne, kdy EK vyplatí první splátku předběžné platby, vrátí PCO prostředky předběžné
platby Evropské komisi (pravidlo N + 24) 86.
PCO použije prostředky z předběžné platby na úhradu souhrnných žádostí dle
postupů uvedených v kap. 4. 5. 6, 4. 6. 6, resp. 4. 7. 1 a 4. 7. 2.
4. 1. 2 PRŮBĚŽNÉ PLATBY
PCO žádá Evropskou komisi o doplnění zůstatku na zdrojovém účtu PCO zpravidla
třikrát ročně. První průběžná platba se provádí v souladu s čl. 71 odst. 2 Obecného
nařízení. Aby EK mohla provést platbu do konce příslušného kalendářního roku, musí
být žádost o platbu předložena nejpozději do 31. října běžného roku. Průběžné platby
vyplácí EK v závislosti na dostupných finančních prostředcích, pokud nedošlo k pozastavení
plateb v souladu s čl. 92 Obecného nařízení do 2 měsíců ode dne registrace žádostí
o platbu Evropskou komisí.
Celkový součet předběžných plateb a průběžných plateb z rozpočtu EU nesmí překročit
95 % celkové alokace EU na daný program.
4. 1. 3 PLATBA KONEČNÉHO ZŮSTATKU
Částečné uzavření programu
ŘO rozhoduje o částečném uzavření programu, přičemž uzavření se týká projektů
dokončených v období do 31. prosince předchozího roku. Částečné uzavření bude provedeno
v případě, že PCO předloží EK do 31. prosince daného roku:
1. výkaz výdajů týkající se dokončených projektů do 31. prosince předchozího
roku;
2. prohlášení o částečném uzavření, ve kterém AO vyhodnotí zákonnost a řádnost
dotčených výdajů.
Uzavření programu a platba konečného zůstatku
Platba konečného zůstatku bude vyplacena, předloží- li členský stát Evropské
komisi do 31. března 2017 tyto dokumenty:
1. žádost o platbu konečného zůstatku, výkaz výdajů a certifikát;
2. závěrečnou zprávu o provádění programu, kterou vypracuje příslušný ŘO, schválí
MV a Evropská komise považuje tuto zprávu za přijatelnou;
3. prohlášení o uzavření.
4. 1. 4 FINANČNÍ OPRAVY ČLENSKÝCH STÁTŮ
Členský stát provádí finanční opravy v souvislosti s individuálními nebo systémovými
nesrovnalostmi. Finanční oprava spočívá ve zrušení celého příspěvku na operační program
z veřejných zdrojů nebo jeho části87. Prakticky finanční oprava probíhá ve formě
vratek nebo vyjmutí projektů dle kapitol 3. 9. 4 a 3. 9. 5.
Nesprávně využité prostředky, které byly vráceny na univerzální účet PCO nebo
u nichž bylo rozhodnuto o vyjmutí podle kapitoly 3. 9. 5 mohou být znovu použity
v rámci příslušného programu, u něhož k nesrovnalosti došlo. Dochází k tomu odpočtem
daných částek od výkazu výdajů a uvolněním příslušné částky alokace pro daný operační
program. Takto lze prostředky znovu využít do 31. prosince 2015, kdy je EK zaslán
závěrečný výkaz výdajů. Po tomto datu jsou prostředky fyzicky převáděny na účet EK.
ŘO zajistí, že se příspěvek z rozpočtu EU znovu nepoužije pro operace, které
byly předmětem finanční opravy. V případě, že byla provedena finanční oprava z důvodu
systémové nesrovnalosti, nesmí se příspěvek z rozpočtu EU použít ani na stávající
operace v rámci celé prioritní osy nebo její části, u níž došlo k této systémové
nesrovnalosti.
4. 2 POUŽÍVÁNÍ MĚN
Prostředky z rozpočtu EU zaslané České republice jsou vedeny v EUR. Platby
příjemcům v rámci programů, kromě plateb hlavním příjemcům u OP Přeshraniční spolupráce
ČR - PR, se provádějí v CZK. Prostředky z rozpočtu EU (SF) v rámci OP Přeshraniční
spolupráce ČR - PR jsou hrazeny HP v EUR.
Pro účely výkaznictví vůči EK použije PCO pro přepočet každé žádosti o platbu
v CZK kurz CZK/EUR stanovený Evropskou komisí pro měsíc, ve kterém byla souhrnná
žádost zaúčtována PCO v IS VIOLA. Na základě data zaúčtování souhrnné žádosti PCO
v IS VIOLA je přiřazen kurz EK pro přepočet z CZK na EUR každé žádosti o platbu,
jež byla zahrnuta v příslušné souhrnné žádosti. Kurzové rozdíly vzniklé při přepočtu
žádostí o platbu předložených v CZK na EUR vyčísluje, administruje a hradí PCO dle
pravidel stanovených předpisy ES (viz. kap. 3. 3. 1).
4. 3 FINANČNÍ INŽENÝRSTVÍ
Z programů spolufinancovaných ze SF mohou být v souladu s čl. 44 Obecného nařízení
financovány výdaje na projekty zahrnující příspěvky na podporu nástrojů finančního
inženýrství.
Nástroje finančního inženýrství mohou být následující:
1. fondy rizikového kapitálu;
2. záruční fondy;
3. úvěrové fondy;
4. fondy rozvoje měst.
Prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty
z prostředků rozpočtu EU (SF), a prostředky národního financování poskytnuté ŘO,
jsou převedeny na účet vybraného subjektu či finanční instituci (např. EIF, EIB).
Tento subjekt je dále poskytuje na základě uzavřených smluv88 jednotlivým příjemcům.
Na základě předpokládaných výdajů příjemcům (poskytnutí úvěrů apod. ) předkládá
subjekt/finanční instituce řídícímu orgánu žádost o doplnění prostředků fondu, ze
kterého je podpora příjemcům poskytována. ŘO žádost ověří a v případě jejího schválení
ji předá finančnímu útvaru k provedení platby ze SR, resp. rozpočtu RR, na účet fondu.
Při uzavření operačního programu představují způsobilé výdaje89 celkový součet:
1. veškerých plateb z fondů rozvoje měst na investice do partnerství mezi veřejným
a soukromým sektorem nebo do dalších projektů zahrnutých do integrovaného plánu rozvoje
měst;
2. veškerých plateb na investice podniků z každého z výše uvedených fondů;
3. veškerých poskytnutých záruk včetně částek vázaných jako záruky prostřednictvím
záručních fondů;
4. způsobilých nákladů řízení.
Proplacení prostředků PCO na příjmový účet správce kapitoly SR probíhá v souladu
s kap. 4. 5. 6, resp. 4. 6. 6.
4. 4 PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PLATBU EVROPSKÉ KOMISI
PCO vypracovává žádosti o platbu EK pro daný program zpravidla třikrát ročně
na základě výkazu výdajů vypracovaného příslušným ŘO. V případě nedostatku prostředků
na příslušném účtu PCO, v případě ohrožení aplikací pravidla N+24 a v případě ohrožení
aplikací pravidla N+3 (resp. N+2) je možné výjimečně vypracovat mimořádnou žádost
o platbu. ŘO předá podklady pro vyhotovení žádosti PCO v termínech stanovených Metodikou
certifikace na programové období 2007 - 2013. Výkaz výdajů ŘO autorizuje také v elektronické
podobě v MSC2007, čímž umožní následnou autorizaci Platebnímu a certifikačnímu orgánu
před odesláním těchto dat do EK prostřednictvím systému SFC2007 (viz kap. 3. 10 Metodiky).
Součástí žádosti o průběžnou platbu a platbu konečného zůstatku EK je certifikát,
kterým PCO osvědčuje vynaložené výdaje Evropské komisi.
4. 5 FINANCOVÁNÍ PROGRAMŮ SPOLUFINANCOVANÝCH Z ROZPOČTU EU (SF/CF)90
Systém finančních toků prostředků z rozpočtu EU (SF/CF) je založen na principu
předfinancování prostředků z rozpočtu EU (SF/CF) (na základě žádostí o platbu, které
jsou předloženy příjemci) z prostředků kapitol SR91 a následného převedení prostředků
z rozpočtu EU (SF/CF) na příjmové účty správců příslušných kapitol SR ze zdrojového
účtu PCO.
Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (následné proplacení výdajů
již vynaložených příjemcem) či formou ex-ante plateb (formou poskytnutí prostředků
příjemci před realizací jeho výdajů na projekt). Rozhodnutí o formě plateb příjemci
v rámci jednotlivých programů je plně v kompetenci ŘO po dohodě se správcem kapitoly
SR.
Žádosti o platbu jsou příjemci předkládány a následně také propláceny v CZK.
Prostředky podílu národního financování ze zdrojů SR jsou příjemcům uvolňovány
stejným způsobem jako prostředky SR na předfinancování výdajů, které mají být kryty
prostředky z rozpočtu EU (SF/CF).
4. 5. 1 PROVÁDĚNÍ EX-POST PLATEB PŘÍJEMCŮM
Příjemce zasílá Žádost o platbu z prostředků SR na předfinancování výdajů,
které mají být kryty z rozpočtu EU (SF/CF) řídícímu orgánu, resp. ZS, je-li zapojen
do systému implementace programů SF/CF, ve lhůtách, které jsou stanoveny v rozhodnutí
o poskytnutí dotace (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení
celého projektu).
Žádost o platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými
fakturami, což je prokázáno výpisy z účtu). ZS provede kontrolu její věcné správnosti
a kontrolu oprávněnosti fakturace. Na základě provedených kontrol vystavuje prohlášení
o schválení a příkaz k proplacení způsobilých výdajů projektu (dále jen „prohlášení
o schválení a příkaz k proplacení“). Zprostředkující subjekt provede tyto činnosti
ve lhůtě 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu od příjemce. Žádost o platbu
a prohlášení o schválení a příkaz k proplacení jsou poté postoupeny ŘO. V případě,
že zprostředkující subjekt není zapojen do systému implementace programu, provádí
ŘO veškeré tyto činnosti zprostředkujícího subjektu ve stejných lhůtách.
ŘO provádí celkovou kontrolu předložené žádosti o platbu a prohlášení o schválení
a příkazu k proplacení (popř. ŘO vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení
v případě, že tuto činnost nedelegoval na ZS). ŘO provede tyto činnosti do 20 pracovních
dnů od obdržení žádosti. ŘO předá prohlášení o schválení a příkaz k proplacení finančnímu
útvaru92.
Správce rozpočtové kapitoly následně prostřednictvím finančního útvaru plní
do 15 pracovních dnů od obdržení prohlášení o schválení a příkazu k proplacení finanční
závazky vyplývající z rozhodnutí o poskytnutí dotace, tj. zajišťuje převod prostředků
ze SR určených na předfinancování výdajů, které mají být kryty z prostředků z rozpočtu
EU (SF/CF), na zhet příjemce, a to včetně podílu národního financování ze zdrojů
SR. Postupuje se v plném rozsahu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Jakmile je uvedený převod ze SR na účet příjemce proveden a doložen výpisem
z účtu, ŘO autorizuje danou žádost o platbu a vystavuje ve stanovených termínech
v MSC2007 souhrnnou žádost, kterou předává PCO.
4. 5. 2 PROVÁDĚNÍ EX-ANTE PLATEB PŘÍJEMCŮM
Na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. na základě žádosti předložené
příjemcem plní správce rozpočtové kapitoly prostřednictvím finančního útvaru resortu
finanční závazky vyplývající z uvedeného rozhodnutí, tj. zajišťuje převod prostředků
ze SR určených na předfinancování projektů příjemcům. Postupuje se v plném rozsahu
podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Následně příjemce zasílá Vyúčtování žádostí o ex- ante platbu na projekt a
žádost o ex-ante platbu (dále jen „žádost o ex-ante platbu“), která se skládá ze
dvou částí: 1) obsahuje vyúčtování prostředků poskytnutých ze SR určených na předfinancování,
2) žádost o platbu dalších prostředků ze SR určených na předfinancování, příslušnému
ZS, je-li zapojen do systému implementace programu, v intervalech, které stanoví
ŘO v rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy
projektu, po ukončení celého projektu). Žádost o ex-ante platbu musí být doložena
požadovanými doklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy). ZS provede kontrolu
její věcné správnosti a kontrolu oprávněnosti fakturace. Na základě provedených kontrol
vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení.93 Zprostředkující subjekt
provede tyto činnosti ve lhůtě 20 pracovních dnů od obdržení žádosti. Žádost o ex-ante
platbu a prohlášení o schválení a příkaz k proplacení jsou poté postoupeny ŘO. V
případě, že ZS není zapojen do systému implementace programu, provádí tyto činnosti
ŘO ve stejných lhůtách.
ŘO ověří věcnou správnost žádosti o ex-ante platbu a oprávněnost fakturace
(popř. ŘO vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení v případě, že tuto
činnost nedelegoval na ZS) a v případě jejího schválení ji předá finančnímu útvaru
k realizaci dalšího převodu prostředků ze SR určených na předfinancování výdajů,
které mají být kryty z rozpočtu EU (SF/CF), na účet příjemce. Převod prostředků ze
SR na účet příjemce je proveden do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti od ŘO. ŘO
provádí kontrolní činnosti ve lhůtě 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o ex-ante
platbu94.
V případě, že již byly ze SR převedeny příjemci veškeré prostředky určené na
předfinancování projektu, příjemce zasílá žádost o ex-ante platbu, která obsahuje
pouze vyúčtování prostředků ze SR určených na předfinancování, ale neobsahuje požadavek
o další prostředky. Tuto žádost již ŘO nepředává finančnímu útvaru, ale na jejím
základě provede autorizaci a vystavuje pouze souhrnnou žádost o převod prostředků
na příjmový účet správce kapitoly SR.
4. 5. 3 PROVÁDĚNÍ EX-ANTE PLATEB PŘÍJEMCŮM V PŘÍPADĚ OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA
Administrace a proplácení ex-post žádostí o platbu v rámci Operačního programu
Doprava (dále jen OPD) je prováděna dle kap. 4. 5. 1, případně dle kap. 4. 5. 5 v
případě příjemců, kterými jsou OSS či PO OSS.
Pro předfinancování prostředků OPD je možno v rámci každého realizovaného projektu,
po souhlasu ŘO, kombinovat předkládání žádostí o ex-post a ex-ante platbu.
V rámci OPD jsou některé prioritní osy, nebo jejich části, realizovány se zapojením
ZS.
V případě zapojení ZS do implementační struktury OPD
Na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace plní správce rozpočtové kapitoly
Ministerstva dopravy finanční závazky vyplývající z uvedeného rozhodnutí, tj. zajišťuje
převod prostředků ze SR určených na předfinancování projektů ZS. Postupuje se v plném
rozsahu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Následně jsou prostředky poskytovány příjemci v souladu se smlouvou uzavřenou
mezi ZS a příjemcem. Příjemce předkládá zjednodušenou žádost o ex-ante platbu, jejíž
součástí jsou neuhrazené faktury zhotovitele včetně všech podkladů (soupis zjišťovacích
protokolů, zjišťovací protokoly o provedených pracích se soupisem provedených prací).
ZS provádí kontrolu věcné správnosti a oprávněnosti fakturace. Na základě provedených
kontrol vystavuje „Vyúčtování žádostí o ex-ante platbu na projekt a žádost o ex-ante
platbu“ a „Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení“. ZS provádí tyto činnosti
ve lhůtě 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o ex-ante platbu.
ZS posléze prostřednictvím finančního útvaru ZS plní do 15 pracovních dnů od
obdržení prohlášení o schválení a příkazu k proplacení finanční závazky vyplývající
ze Smlouvy mezi ZS a příjemcem, tj. zajišťuje převod prostředků na předfinancování
výdajů, které mají být kryty z prostředků z rozpočtu EU (SF/CF), na účet příjemce,
a to včetně podílu národního financování ze zdrojů SR nebo státních fondů.
Následně ZS vyčkává na potvrzení příjemce o proplacení faktur z prostředků,
které mu byly poskytnuty na základě prohlášení o schválení a příkazu k proplacení.
Jakmile ZS disponuje výpisem z účtu potvrzujícím úhradu faktur ze strany příjemce,
jsou žádosti o ex-ante platbu spolu s prohlášením o schválení a příkazem k proplacení
postoupeny ŘO.
V případě, že již byly převedeny příjemci veškeré prostředky určené na předfinancování
projektu, příjemce zasílá žádost o ex-ante platbu, která obsahuje pouze vyúčtování
prostředků ze SR určených na předfinancování, ale neobsahuje požadavek o další prostředky.
Na základě doloženého výpisu z účtu provede autorizaci a zahrnuje částku požadovanou
v žádosti o ex-ante platbu do souhrnné žádosti.
V případě administrace žádosti o platbu prováděné pouze ŘO
Způsob administrace žádostí o platbu je analogický se způsobem administrace
žádostí o platbu se zapojením ZS, pouze činnosti prováděné ZS jsou prováděny ŘO.
ŘO poskytuje prostředky na předfinancování OPD příjemci na základě Rozhodnutí o poskytnutí
dotace.
Příjemce předkládá zjednodušenou žádost o ex-ante platbu včetně příloh na ŘO.
ŘO provádí ve lhůtě do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o ex-ante platbu kontrolu
věcné správnosti a oprávněnosti fakturace a vystavuje „Vyúčtování žádostí o ex-ante
platbu na projekt a žádost o ex- ante platbu“ a „Prohlášení o schválení a příkaz
k proplacení“. Posléze ŘO prostřednictvím finančního útvaru ŘO do 15 pracovních dnů
od obdržení prohlášení o schválení a příkazu k proplacení provádí příjemci úhradu
prostředků, které mají být kryty EU (SF/CF), na účet příjemce, a to včetně případného
podílu dotace ze SR.
Po doložení úhrady faktury příjemcem zhotoviteli ŘO ověřuje věcnou správnost
žádosti o ex-ante platbu a oprávněnost fakturace, provede autorizaci a zahrnuje částku
požadovanou v žádosti o ex-ante platbu do souhrnné žádosti.
4. 5. 4 PROVÁDĚNÍ PLATEB PŘÍJEMCŮM V PŘÍPADĚ OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Platby příjemcům jsou prováděny ZS formou
a) ex-post plateb na základě postupů upravených v kapitole 4. 5. 1 a dle kap.
4. 5. 5 v případě příjemců, kterými jsou OSS či PO OSS.
b) modifikovaných plateb
Prostředky jsou poskytovány příjemci v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace
a smlouvou uzavřenou mezi ZS a příjemcem. Příjemce předkládá žádost o platbu, jejíž
součástí jsou neuhrazené nebo částečně uhrazené faktury zhotovitele včetně všech
podkladů (výpisy z účtu, zjišťovací protokoly, soupisy provedených prací). ZS provádí
kontrolu věcné správnosti a oprávněnosti fakturace. Na základě provedených kontrol
vystavuje „Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení“. ZS provádí tyto činnosti
ve lhůtě 25 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu.
ZS poté prostřednictvím finančního útvaru plní do 5 pracovních dnů od obdržení
prohlášení o schválení a příkazu k proplacení finanční závazky vyplývající z rozhodnutí
o poskytnutí dotace a smlouvy mezi ZS a příjemcem, tj. zajišťuje převod prostředků
na předfinancování výdajů, které mají být kryty z prostředků z rozpočtu EU (SF/CF),
na účet příjemce, a to včetně podílu národního financování ze zdrojů SR nebo Státního
fondu životního prostředí ČR.
Příjemce podpory dokládá kompletní úhradu faktur nejpozději do 10 pracovních
dnů od data poskytnutí podpory formou výpisů z účtu. Na základě kontroly doložených
výpisů z účtu provede ZS autorizaci plateb a zahrnuje částku požadovanou v žádosti
o platbu do souhrnné žádosti o převod prostředků na příjmový účet správce kapitoly
SR, která zajistila předfinancování prostředků EU.
c) kombinace ex-post plateb a modifikovaných plateb kromě OSS či PO OSS, u
kterých jsou vždy prováděny ex-post platby podle kap. 4. 5. 5.
d) jednorázové zálohové platby s následným postupem podle bodu a), b) nebo
c)
Realizace této formy závisí na rozhodnutí ŘO.
ZS přijímá Žádost o ex-ante platbu ve výši zálohy stanovené ŘO/ZS a po nezbytných
kontrolách uvolňuje příjemci finanční prostředky v souladu s vydaným rozhodnutím
o poskytnutí dotace. Postupuje se v plném rozsahu podle zákona č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech.
Následně příjemce zasílá Vyúčtování žádosti o ex- ante platbu na projekt a
žádost o ex-ante platbu, která obsahuje již pouze vyúčtování použití prostředků ze
SR určených na předfinancování a neobsahuje žádost o další zálohovou platbu. Příjemce
předkládá Vyúčtování žádosti o ex- ante platbu na projekt a žádost o ex-ante platbu
příslušnému ZS ve lhůtě, kterou stanoví ŘO v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Vyúčtování
žádosti o ex-ante platbu na projekt a žádost o ex-ante platbu musí být doloženo požadovanými
doklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy z účtu). ZS provede kontrolu věcné
správnosti a kontrolu oprávněnosti fakturace. Schválené Vyúčtování žádosti o ex-ante
platbu na projekt a žádost o ex-ante platbu ze strany ZS po provedení autorizace
plateb vstupuje do souhrnné žádosti o převod prostředků na příjmový účet správce
kapitoly SR, která zajistila předfinancování prostředků EU.
Další tranše prostředků příjemci v rámci daného projektu probíhají vždy již
na základě Žádostí o platbu formou a), b) nebo c).
4. 5. 5 PROVÁDĚNÍ EX-POST PLATEB PŘÍJEMCŮM (OSS, PO OSS A STÁTNÍM FONDŮM)95
Příjemce zasílá žádost o platbu příslušnému ŘO, resp. ZS, je-li zapojen do
systému implementace programů SF/CF, ve lhůtách, které jsou stanoveny v rozhodnutí
o poskytnutí dotace96 (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po
ukončení celého projektu). Žádost o platbu musí být doložena požadovanými doklady
(zejména zaplacenými fakturami, což je prokázáno výpisy z účtu).
ZS provede kontrolu žádosti o platbu a kontrolu oprávněnosti fakturace. Na
základě těchto kontrol ZS vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení.
ZS provede tyto činnosti ve lhůtě 20 pracovních dnů od obdržení žádosti od příjemce.
Žádost o platbu a prohlášení o schválení a příkaz k proplacení jsou poté postoupeny
ŘO.
ŘO provádí celkovou kontrolu předložené žádosti a prohlášení o schválení a
příkazu k proplacení (popř. ŘO vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení
v případě, že tuto činnost nedelegoval na ZS). ŘO provádí kontrolní činnosti ve lhůtě
20 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu97.
Další postup je alternativní v závislosti na charakteru příjemce:
1. v případě, že se jedná o projekt, kde příjemcem je OSS či PO OSS98, tj.
již úhrada samotných faktur zhotoviteli probíhá z prostředků SR99, ŘO po obdržení
a schválení žádosti o platbu projektu a prohlášení o schválení a příkazu k proplacení100
vystavuje ve stanovených termínech z MSC2007 souhrnnou žádost o platbu, kterou předává
PCO.
2. v případě, že se jedná o projekt, kde příjemcem je státní fond, či jiná
instituce, než OSS a PO OSS postupuje se v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace,
tj. finanční ztvar převádí prostředky ze SR určené na předfinancování výdajů, které
mají být kryty z prostředků z rozpočtu EU (SF), na účet příjemce, a to ve lhůtě 15
pracovních dnů od obdržení prohlášení o schválení a příkazu k proplacení.
Jakmile je uvedený převod ze SR na účet příjemce proveden a doložen výpisem
z účtu, ŘO autorizuje danou žádost o platbu a vystavuje ve stanovených termínech
v MSC2007 souhrnnou žádost, kterou předává PCO.
4. 5. 6 PROVÁDĚNÍ PLATEB PROSTŘEDKŮ Z ROZPOČTU EU (SF/CF) DO SR
V případě, že jsou uskutečněny kroky dle kap. 4. 5. 1, 4. 5. 2, 4. 5. 3, 4.
5. 4 a 4. 5. 5 Metodiky a bylo zajištěno předfinancování výdajů požadovaných příjemci
v žádosti o platbu Řídícím orgánem, resp. ZS101, ze SR, postupuje se následujícím
způsobem.
ŘO na základě potvrzení finančního útvaru, že bylo uskutečněno předfinancování
ze SR v případě ex-post plateb, resp. na základě schváleného vyúčtování v případě
ex-ante plateb či po provedené kontrole výpisů z účtu dokladujících úhradu faktur
ze strany příjemce v případě modifikovaných plateb, vystavuje v MSC2007 souhrnnou
žádost o provedení platby prostředků z rozpočtu EU (SF/CF) ze zdrojového účtu PCO
na příjmový účet správce příslušné kapitoly SR. Souhrnná žádost je předkládána ve
stanovených termínech na PCO.
PCO provede po obdržení souhrnné žádosti kontrolu její formální správnosti,
ověří soulad s údaji v IS VIOLA a po schválení ji zaúčtuje v IS VIOLA. V rámci procesu
zaúčtování je jednotlivým žádostem příjemců přiřazen kurz EK pro přepočet hodnoty
žádostí o platby předložených v CZK do EUR, platný v měsíci zaúčtování souhrnné žádosti.
PCO následně do 5 pracovních dnů od obdržení Souhrnné žádosti provádí platbu prostředků
z rozpočtu EU (SF/CF) na příjmový účet správce příslušné kapitoly SR102. V případě
nedostatků v souhrnné žádosti nebo nesouladu údajů v souhrnné žádosti s údaji v MSC2007
PCO danou souhrnnou žádost (resp. dílčí žádosti o platbu) zamítne nebo ze souhrnné
žádosti vyloučí a vrátí tak zpět ŘO.103
4. 6 FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH PROGRAMŮ
Systém finančních toků prostředků z rozpočtu EU (SF) u regionálních programů
je založen na principu financování žádostí o platbu z prostředků rozpočtu R104, které
obdržely prostředky na financování podílu financovaného z rozpočtu EU (SF) z rozpočtu
kapitoly MMR a podílu prostředků odpovídajících národnímu spolufinancování z rozpočtu
kapitoly MMR105, z rozpočtů krajů, resp. hlavního města Prahy. Prostředky z rozpočtu
EU (SF) jsou následně zpětně proplaceny PCO na účet správce kapitoly MMR.
Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (zpětné proplacení příjemcem
již vynaložených výdajů), formou ex-ante plateb (formou poskytnutí prostředků příjemci
před realizací jeho výdajů na projekt) či formou modifikovaných plateb (formou poskytnutí
prostředků příjemci na základě zkontrolovaných a dosud příjemcem neproplacených dodavatelských
faktur). Rozhodnutí o formě plateb příjemci v rámci jednotlivých programů je učiněno
ŘO ve spolupráci s MMR, které poskytuje prostředky na financování projektů příjemcům
ze SR do rozpočtu RR.
Žádosti příjemců jsou předkládány v národní měně a následně i jejich proplacení
probíhá v národní měně.
Stejným způsobem jako jsou příjemcům uvolňovány prostředky odpovídající podílu
spolufinancování z rozpočtu EU (SF) jsou uvolňovány také prostředky národního financování
z rozpočtu RR.
4. 6. 1 PŘEVODY PROSTŘEDKŮ SR Z KAPITOLY MMR DO ROZPOČTU RR
V souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, jsou
na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ministra pro místní rozvoj vydaného dle
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, z rozpočtové kapitoly MMR poskytnuty
prostředky Regionálním radám regionu soudržnosti na financování regionálních programů
spolufinancovaných z prostředků z rozpočtu EU (SF). Termíny pro poskytnutí prostředků
SR jsou stanoveny v rozhodnutích o poskytnutí dotace ministra pro místní rozvoj.
4. 6. 2 PROVÁDĚNÍ EX - POST PLATEB PŘÍJEMCŮM Z ROZPOČTU RR
Příjemce zasílá Žádost o platbu z rozpočtu RR na financování výdajů příslušnému
ŘO, ve lhůtách, které jsou stanoveny ve smlouvě o poskytnutí dotace uzavřené v souladu
se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (např. měsíčně,
čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení celého projektu).
Žádost o platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými
fakturami, což je prokázáno výpisy z účtu). ŘO provádí kontrolu věcné správnosti,
oprávněnosti fakturace a na základě provedených kontrol vystavuje prohlášení o schválení
a příkaz k proplacení způsobilých výdajů projektu. ŘO provede tyto činnosti ve lhůtě
40 pracovních dnů od přijetí žádosti o platbu. ŘO žádost o platbu spolu s prohlášením
o schválení a příkazem k proplacení předá finančnímu útvaru RR.
Finanční útvar RR plní ve lhůtě do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o
platbu z ŘO finanční závazky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí dotace, tj. zajišťuje
převod prostředků z rozpočtu RR určených na financování projektů spolufinancovaných
z rozpočtu EU (SF) na účet příjemce. Postupuje se dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů.
Jakmile je uvedený převod z RR na účet příjemce proveden a doložen výpisem
z účtu, ŘO autorizuje danou žádost o platbu a vystavuje ve stanovených termínech
v MSC2007 souhrnnou žádost, kterou předává PCO.
4. 6. 3 PROVÁDĚNÍ EX - ANTE PLATEB PŘÍJEMCŮM Z ROZPOČTU RR
Na základě smlouvy o poskytnutí dotace plní finanční útvar RR finanční závazky
vyplývající z uvedené smlouvy, tj. zajišťuje převod prostředků z rozpočtu RR určených
na financování výdajů příjemcům. Postupuje se dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů.
Následně příjemce zasílá příslušnému ŘO Vyúčtování žádostí o ex-ante platbu
na projekt ROP a žádost o ex-ante platbu (dále jen „žádost o ex-ante platbu), které
obsahuje přehled využití prostředků z rozpočtu RR a žádost o další prostředky z rozpočtu
RR. Žádost o ex-ante platbu zasílá příjemce příslušnému ŘO v intervalech, které stanoví
ŘO ve smlouvě o poskytnutí dotace (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy projektu,
po ukončení celého projektu).
Žádost o ex-ante platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými
fakturami, což je potvrzeno výpisy z účtu). ŘO ověří věcnou správnost žádosti o ex-ante
platbu, oprávněnost fakturace a vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení.
ŘO provede tyto činnosti ve lhůtě 40 pracovních dnů od přijetí žádosti o platbu.
V případě schválení žádosti o ex-ante platbu ji předá finančnímu útvaru RR k zajištění
dalšího převodu prostředků z rozpočtu RR určených na financování výdajů ex - ante
na účet příjemce.
V případě, že již byly z rozpočtu RR převedeny příjemci veškeré prostředky
určené na financování projektu, příjemce zasílá žádost o ex-ante platbu, která obsahuje
pouze vyúčtování použití prostředků z rozpočtu RR určených na financování, ale neobsahuje
žádost o další prostředky z rozpočtu RR. Tuto žádost o platbu již ŘO nepředává finančnímu
útvaru RR, ale pouze provede její autorizaci a na jejím základě vystavuje souhrnnou
žádost o převod prostředků na příjmový účet správce kapitoly MMR, kterou předkládá
PCO.
4. 6. 4 PROVÁDĚNÍ MODIFIKOVANÝCH PLATEB PŘÍJEMCŮM Z ROZPOČTU RR
Příjemce zasílá příslušnému ŘO Žádost o platbu z rozpočtu RR na financování
výdajů, jejíž součástí jsou neuhrazené nebo částečně uhrazené faktury zhotovitele
včetně všech podkladů (v případě uhrazených faktur výpisy z účtu, zjišťovací protokoly,
soupisy provedených prací atd. ). Žádost o platbu je předkládána ve lhůtách stanovených
ve smlouvě o poskytnutí dotace (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy projektu,
po ukončení celého projektu).
ŘO provádí kontrolu věcné správnosti a oprávněnosti fakturace a na základě
provedených kontrol vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení způsobilých
výdajů projektu. ŘO provede tyto činnosti ve lhůtě 40 pracovních dnů od přijetí žádosti
o platbu. ŘO žádost o platbu spolu s prohlášením o schválení a příkazem k proplacení
předá ke schválení finančnímu útvaru RR.
Finanční útvar RR plní ve lhůtě do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o
platbu z ŘO finanční závazky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí dotace, tj. zajišťuje
převod prostředků z rozpočtu RR určených na financování projektů spolufinancovaných
z rozpočtu EU (SF) na účet příjemce.
Nejpozději do 10 pracovních dnů od data převedení prostředků příjemci provede
finanční útvar RR kontrolu výpisů z účtu příjemce dokladujících úhradu nezaplacených
faktur. Na základě kontroly doložených výpisů z účtu provede ŘO autorizaci plateb
a zahrne částku požadovanou v žádosti o platbu do souhrnné žádosti o převod prostředků
na příjmový účet správce kapitoly MMR, která zajistila předfinancování prostředků
EU.
4. 6. 5 PROVÁDĚNÍ PLATEB V RÁMCI TECHNICKÉ POMOCI
Na základě usnesení Výboru RR, kterým se uvolňují prostředky pro projekty technické
pomoci, převádí finanční útvar RR prostředky na zvláštní účet technické pomoci.
Příjemce v termínech stanovených v usnesení Výboru RR, popř. v souladu s vnitřními
postupy, (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení celého
projektu) vystavuje Vyúčtování žádostí o ex-ante platbu na projekt ROP a žádost o
ex-ante platbu (dále jen „žádost o ex- ante platbu“), kterou předkládá ke kontrole
ŘO. Žádost o ex- ante platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými
fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, což je prokázáno výpisy z účtu). ŘO
provádí kontrolu věcné správnosti, oprávněnosti fakturace a na základě provedených
kontrol vystavuje prohlášení o schválení a příkaz k proplacení způsobilých výdajů
projektu. ŘO provede tyto činnosti ve lhůtě 40 pracovních dnů od přijetí žádosti
o ex-ante platbu. ŘO žádost o ex-ante platbu spolu s prohlášením o schválení a příkazem
k proplacení předá finančnímu útvaru RR.
Finanční útvar RR plní ve lhůtě do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o
ex-ante platbu z ŘO finanční závazky vyplývající z usnesení Výboru RR, tj. zajišťuje
převod prostředků na zvláštní účet technické pomoci.
V případě, že již byly na zvláštní účet technické pomoci převedeny veškeré
prostředky určené na financování projektu, příjemce zasílá žádost o ex-ante platbu,
která obsahuje pouze vyúčtování použitých prostředků určených na financování, ale
neobsahuje žádost o další prostředky. Tuto žádost o platbu již ŘO nepředává finančnímu
útvaru RR, ale pouze provede její autorizaci a na jejím základě vystavuje souhrnnou
žádost o převod prostředků na příjmový účet správce kapitoly MMR, která je předložena
na PCO.
4. 6. 6 PROVÁDĚNÍ PLATEB PROSTŘEDKŮ Z ROZPOČTU EU (SF) DO SR U PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH
Z ROZPOČTU RR
V případě, že jsou uskutečněny kroky dle kap. 4. 6. 2, 4. 6. 3, 4. 6. 5 a 4.
6. 5 Metodiky a bylo zajištěno financování žádosti příjemce z prostředků rozpočtu
RR, postupuje se následujícím způsobem.
ŘO na základě potvrzení od finančního útvaru RR, že byla uskutečněna úhrada
příjemci v případě ex-post plateb, resp. na základě schváleného vyúčtování v případě
ex-ante plateb či po provedené kontrole výpisů z účtu dokladujících úhradu faktur
ze strany příjemce v případě modifikovaných plateb, vystavuje v MSC2007 souhrnnou
žádost o platbu prostředků z rozpočtu EU (SF) ze zdrojového účtu PCO na příjmový
účet správce kapitoly MMR, která poskytla ze svého rozpočtu prostředky na předfinancování
prostředků z rozpočtu EU (SF) 106.
Souhrnná žádost je předložena PCO, přičemž kopie Souhrnné žádosti je předložena
MMR k zaevidování. PCO provede po obdržení souhrnné žádosti kontrolu formální správnosti,
ověří soulad s údaji v IS VIOLA a po schválení ji zaúčtuje v IS VIOLA. V rámci procesu
zaúčtování je jednotlivým žádostem příjemců přiřazen kurz EK pro přepočet hodnoty
žádosti o platbu předložených v CZK do EUR, platný v měsíci zaúčtování souhrnné žádosti.
PCO následně, do 5 pracovních dnů od obdržení souhrnné žádosti, provádí platbu na
příjmový účet správce kapitoly MMR107. V případě nedostatků v souhrnné žádosti nebo
nesouladu údajů v souhrnné žádosti s údaji v MSC2007 PCO danou souhrnnou žádost (resp.
dílčí žádosti o platbu) zamítne nebo ze souhrnné žádosti vyloučí a vrátí tak zpět
ŘO. 108
4. 7 FINANČNÍ ŘÍZENÍ OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - PR
Projekty v rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR jsou realizovány na principu
tzv. hlavního příjemce (dále jen „HP“). Tento princip předpokládá, že existuje HP
zodpovědný za celý projekt, který realizuje projekt společně s ostatními příjemci
- projektovými partnery (dále jen „PP“), přičemž minimálně jeden z nich musí být z
členského státu na druhé straně hranice a každý projekt musí splňovat nejméně dvě
ze čtyř kritérií spolupráce - společná příprava, společná realizace, společné využívání
pracovníků a společné financování.
Platby příjemcům109 probíhají formou ex-post plateb, kdy dochází k následnému
proplacení výdajů již vynaložených příjemci (HP a PP).
Žádosti o platbu jsou příjemci předkládány v EUR110 a následně i jejich proplacení
probíhá v EUR.
4. 7. 1 PROVÁDĚNÍ EX-POST PLATEB PROSTŘEDKŮ Z ROZPOČTU EU (SF) Z PCO PŘÍJEMCŮM
V PŘÍPADĚ ČESKÉHO HP
Český HP společně se všemi českými PP zasílají Prohlášení o uskutečněných výdajích
za dílčí část projektu Kontrolorovi v ČR. Polští PP zasílají Prohlášení o uskutečněných
výdajích za dílčí část projektu Kontrolorovi v PR. Prohlášení o uskutečněných výdajích
za dílčí část projektu musí být doloženo požadovanými doklady (zejména zaplacenými
fakturami, což je prokázáno výpisy z účtu).
Příslušný Kontrolor provede kontrolu jejich věcné a formální správnosti a ověří
legalitu a řádnost výdajů vykázaných příjemcem. Na základě provedených kontrol vystaví
Osvědčení o způsobilosti výdajů (dále jen „Osvědčení“). Uvedené činnosti provádí
Kontrolor ve lhůtě 60 kalendářních dnů od obdržení podkladů.
Kontrolor v ČR zašle Prohlášení o uskutečněných výdajích za dílčí část projektu
spolu s Osvědčením zpět HP a PP dle jejich odpovědnosti za jednotlivé části projektu.
Kontrolor v PR předá Prohlášení o uskutečněných výdajích za dílčí část projektu
spolu s Osvědčením a zkontrolovanými dokumenty PP.
PP v ČR i PR předají Prohlášení o uskutečněných výdajích za dílčí část projektu
a Osvědčení HP. HP zpracuje Žádost o platbu za projekt a předloží ji spolu s Osvědčeními
(svým a PP) Kontrolorovi v ČR ve lhůtách, které jsou stanoveny v příloze Rozhodnutí
o poskytnutí dotace (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení
celého projektu).
Kontrolor v ČR ověří a schválí žádost o platbu jako celek a předá ji ŘO. Kontrolor
v ČR zároveň předává informaci HP o postoupení žádosti o platbu ŘO. Kontrolor provede
uvedené činnosti ve lhůtě 30 kalendářních dnů ode dne přijetí žádosti HP o platbu
za celý projekt.
ŘO provádí formální kontrolu předložené žádosti o platbu a na základě dat uvedených
v monitorovacím systému provádí kontrolu osvědčení. Následně vystavuje potvrzení
o schválení a příkaz k proplacení. ŘO předá žádost o platbu, obsahující potvrzení
o schválení a příkaz k proplacení, finančnímu útvaru MMR. ŘO provede tyto činnosti
ve lhůtě 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu.
Finanční útvar MMR provede po obdržení žádosti o platbu, obsahující potvrzení
o schválení a příkaz k proplacení, kontrolu formální správnosti (např. soulad s rozhodnutím
o poskytnutí dotace) a ověří soulad s údaji v IS VIOLA.
Finanční útvar MMR zaúčtuje schválené žádosti HP o prostředky z rozpočtu EU
(SF) do IS VIOLA. Ve stanovených termínech pak z IS VIOLA vystavuje souhrnnou žádost
o převod prostředků SF na účet s dispozičním oprávněním finančního útvaru MMR.
PCO provádí kontrolu formální správnosti předložené souhrnné žádosti a následně
převod prostředků z rozpočtu EU (SF) ze zdrojového účtu PCO na účet, k němuž má finanční
útvar MMR dispoziční oprávnění. Tyto činnosti provádí PCO do 5 pracovních dnů ode
dne obdržení souhrnné žádosti od finančního útvaru MMR.
Finanční útvar MMR následně zajišťuje do 5 pracovních dnů ode dne obdržení
prostředků z rozpočtu EU (SF) na účet, k němuž má dispoziční oprávnění, převod prostředků
z rozpočtu EU (SF) na účet HP.
Platby hlavnímu partnerovi jsou prováděny pouze na jeho bankovní účet. V případě,
že HP je příspěvková organizace zřízená OSS, jsou prostředky převáděny (v souladu
s § 53, odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. ) finančním útvarem MMR přímo na stanovený
účet HP (příspěvkové organizaci), a to za podmínky, že je zřizovatel této příspěvkové
organizace o schváleném projektu a realizaci plateb předem informován. V případě,
že je HP veřejná výzkumná organizace, jsou prostředky převáděny (v souladu s § 10,
odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. ) finančním útvarem MMR přímo na stanovený účet HP
(veřejné výzkumné organizaci).
HP následně zajistí do 5 pracovních dnů převod prostředků z rozpočtu EU (SF)
na bankovní účty jednotlivých PP. Hotovostní platby ani šeky nejsou přípustné jako
platby z úrovně hlavního partnera na jednotlivé projektové partnery.
4. 7. 2 PROVÁDĚNÍ EX-POST PLATEB PROSTŘEDKŮ Z ROZPOČTU EU (SF) Z PCO PŘÍJEMCŮM
V PŘÍPADĚ POLSKÉHO HP
Hlavní partner v PR společně se všemi polskými PP zasílají Prohlášení o uskutečněných
výdajích za dílčí část projektu Kontrolorovi v PR. Čeští PP zasílají Prohlášení o
uskutečněných výdajích za dílčí část projektu Kontrolorovi v ČR. Prohlášení o uskutečněných
výdajích za dílčí část projektu musí být doloženo požadovanými doklady (zejména zaplacenými
fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, což je prokázáno výpisy z účtu).
Příslušný Kontrolor provede kontrolu jejich věcné a formální správnosti a ověří
legalitu a řádnost výdajů vykázaných příjemcem. Na základě provedených kontrol vystaví
Osvědčení které spolu s Prohlášením o uskutečněných výdajích za dílčí část projektu
zašle zpět hlavnímu partnerovi a jednotlivým PP dle jejich odpovědnosti za jednotlivé
části projektu. Uvedené činnosti provádí Kontrolor ve lhůtě do 60 kalendářních dnů
od obdržení Prohlášení o uskutečněných výdajích za dílčí část projektu.
PP předají Prohlášení o uskutečněných výdajích za dílčí část projektu a Osvědčení
hlavnímu partnerovi v PR. HP zpracuje žádost o platbu za projekt a předloží ji Kontrolorovi
v PR ve lhůtách, které jsou stanoveny v příloze Smlouvy o projektu (např. měsíčně,
čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení celého projektu). Žádost o platbu
musí být doložena Osvědčeními od jednotlivých příjemců.
Kontrolor v PR ověří žádost o platbu jako celek a předá ji ŘO. Kontrolor v
PR zároveň informuje hlavního partnera o předložení žádosti o platbu ŘO. Uvedené
činnosti provádí Kontrolor ve lhůtě 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti o platbu
od HP.
ŘO provádí formální kontrolu předložené žádosti o platbu a na základě dat uvedených
v monitorovacím systému provádí kontrolu osvědčení. Následně vystavuje potvrzení
o schválení a příkaz k proplacení. ŘO předá žádost o platbu obsahující potvrzení
o schválení a příkaz k proplacení finančnímu útvaru MMR. ŘO provede tyto činnosti
ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti HP o platbu za celý projekt.
Finanční útvar MMR provede po obdržení žádosti o platbu, obsahující potvrzení
o schválení a příkaz k proplacení, kontrolu formální správnosti (např. soulad se
Smlouvou o projektu) a ověří soulad s údaji v IS VIOLA.
Finanční útvar MMR zaúčtuje schválené žádosti HP o prostředky z rozpočtu EU
(SF) v IS VIOLA. Ve stanovených termínech pak z IS VIOLA vystavuje souhrnnou žádost
o převod prostředků SF na účet s dispozičním oprávněním finančního útvaru MMR. PCO
provádí kontrolu formální správnosti předložené souhrnné žádosti a následně převod
prostředků ze zdrojového účtu PCO na účet, k němuž má finanční útvar MMR dispoziční
oprávnění. Tyto činnosti provádí PCO do 5 pracovních dnů ode dne obdržení souhrnné
žádosti od finančního útvaru MMR.
Finanční útvar MMR následně zajišťuje do 5 pracovních dnů ode dne obdržení
prostředků z rozpočtu EU (SF) na účet, k němuž má dispoziční oprávnění, převod prostředků
z rozpočtu EU (SF) na účet HP.
Platby HP jsou prováděny pouze na bankovní účet HP.
HP následně zajistí do 5 pracovních dnů převod prostředků z rozpočtu EU (SF)
na bankovní účty jednotlivých PP. Hotovostní platby ani šeky nejsou přípustné jako
platby z úrovně hlavního partnera na jednotlivé PP.
4. 7. 3 PROVÁDĚNÍ PLATEB NÁRODNÍHO FINANCOVÁNÍ ČESKÝM PŘÍJEMCŮM (HP A PP) ZE
SR111
Část národního financování ze SR se u Operačního programu Přeshraniční spolupráce
ČR - PR hradí příjemci (českým HP a českým PP) zpravidla ve výši 5 % celkových způsobilých
veřejných výdajů projektu a poskytuje se z kapitoly MMR. Prostředky národního financování
budou uvolňovány průběžně na základě příkazu správce programu, tzn. ex-post platby.
5.
FINANČNÍ TOKY OPERAČNÍHO PROGRAMU RYBÁŘSTVÍ
Finanční toky z rozpočtu EU (EFF) probíhají na 4 základních liniích:
1. Evropská komise stanoví celkový objem svého závazku na program a fond za
programové období. Po schválení programu zašle České republice na zdrojový účet PCO
předběžnou platbu;
2. EK zasílá průběžné platby a platbu konečného zůstatku České republice na
zdrojový účet PCO na základě žádostí doložených provedenou certifikací;
3. PCO provádí převody prostředků z rozpočtu EU (EFF) předfinancovaných ze
SR na příjmové účty správců kapitol SR;
4. kapitoly SR uvolňují prostředky SR, které mají být kryty z prostředků z
rozpočtu EU (EFF).
PCO spravuje pouze prostředky z rozpočtu EU (EFF). Veškeré platby z/do EK probíhají
v EUR.
5. 1 FINANČNÍ TOKY MEZI EVROPSKOU KOMISÍ A ČR
Za finanční toky mezi EK a ČR jsou považovány veškeré finanční toky probíhající
mezi EK a MF, resp. PCO.
5. 1. 1 PŘEDBĚŽNÁ PLATBA
Předběžnou platbu poskytne EK České republice po vydání rozhodnutí k OP Rybářství.
PCO sdělí v dostatečném předstihu příslušnému orgánu Evropské komise údaje o bankovním
účtu, na který bude převod prostředků proveden, a EK převede předběžnou platbu na
zdrojový účet PCO.
Výše předběžné platby pro EFF činí 7 % z celkové alokace, přičemž tato předběžná
platba může být Evropskou komisí poskytnuta ve dvou splátkách ve dvou letech.112
Veškeré úroky z předběžných plateb vygenerované na zdrojovém účtu PCO jsou
přiděleny pro OP Rybářství, na který byly předběžné platby poskytnuty, přičemž se
pokládají za prostředky členského státu (národní veřejné zdroje) a vykazují se EK
při uzavření programu.
Po obdržení předběžné platby musí být veškeré následující požadavky na spolufinancování
prostředků z rozpočtu EU (EFF), tj. žádosti o průběžné platby a žádost o platbu konečného
zůstatku zasílané Evropské komisi založeny na certifikovaných výdajích vynaložených
příjemci.
PCO použije prostředky z předběžné platby na úhradu souhrnných žádostí dle
postupů uvedených v kap. 5. 3. 4.
5. 1. 2 PRŮBĚŽNÉ PLATBY
PCO žádá Evropskou komisi o doplnění zůstatku na zdrojovém účtu PCO zpravidla
třikrát ročně. Aby EK mohla provést platbu v běžném roce, musí být žádost o platbu
předložena nejpozději dne 31. října. Žádost do EK o průběžnou platbu zasílá PCO po
provedení certifikace. Průběžné platby vyplácí EK v závislosti na dostupných finančních
prostředcích a pokud nedošlo k pozastavení plateb v souladu s čl. 88 a 89 nařízení
o EFF do 2 měsíců po dni registrace žádostí o platbu Evropskou komisí.
Celkový součet částek předběžných a průběžných plateb z rozpočtu EU nesmí překročit
95 % celkové alokace EU na daný program.
5. 1. 3 PLATBA KONEČNÉHO ZŮSTATKU
Částečné uzavření programu
ŘO rozhoduje o částečném uzavření programu, přičemž uzavření se týká projektů
dokončených v období do 31. prosince předchozího roku. Částečné uzavření bude provedeno
v případě, že PCO předloží EK:
1. výkaz výdajů týkající se dokončených projektů do 31. prosince předchozího
roku;
2. prohlášení o částečném uzavření, ve kterém AO vyhodnotí zákonnost a řádnost
dotčených výdajů.
Uzavření programu a platba konečného zůstatku
Tato platba může být vyplacena, předloží-li členský stát Evropské komisi do
31. března 2017 žádost o platbu obsahující tyto dokumenty:
1. žádost o platbu konečného zůstatku a výkaz výdajů;
2. závěrečnou zprávu o provádění OP Rybářství, kterou vypracuje ŘO a schválí
MV, a EK považuje tuto zprávu za přijatelnou;
3. prohlášení o uzavření, ve kterém je hodnocena platnost žádosti o platbu
konečného zůstatku a zákonnost a řádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závěrečného
výkazu výdajů, což je potvrzeno závěrečnou zprávou.
5. 1. 4 FINANČNÍ OPRAVY ČLENSKÝCH STÁTŮ
Členský stát provádí finanční opravy v souvislosti s individuálními nebo systémovými
nesrovnalostmi. Finanční oprava spočívá ve zrušení celého příspěvku na operační program
z veřejných zdrojů nebo jeho části113. Prakticky finanční oprava probíhá ve formě
vratek nebo vyjmutí projektů dle kapitol 3. 9. 4 a 3. 9. 5.
Nesprávně využité prostředky, které byly vráceny na univerzální účet PCO nebo
u nichž bylo rozhodnuto o vyjmutí podle kapitoly 3. 9. 5 mohou být znovu použity
v rámci příslušného programu, u něhož k nesrovnalosti došlo. Dochází k tomu odpočtem
daných částek od výkazu výdajů a uvolněním příslušné částky alokace pro daný operační
program. Takto lze prostředky znovu využít do 31. prosince 2015, kdy je EK zaslán
závěrečný výkaz výdajů. Po tomto datu jsou prostředky fyzicky převáděny na účet EK.
ŘO zajistí, že se příspěvek z rozpočtu EU znovu nepoužije pro operace, které
byly předmětem finanční opravy. V případě, že byla provedena finanční oprava z důvodu
systémové nesrovnalosti, nesmí se příspěvek z rozpočtu EU použít ani na stávající
operace v rámci celé prioritní osy nebo její části, u níž došlo k této systémové
nesrovnalosti.
5. 2 POUŽÍVÁNÍ MĚN
Prostředky z rozpočtu EU zaslané České republice jsou vedeny v EUR. Platby
příjemcům v rámci programu se provádějí v CZK.
Pro účely výkaznictví vůči EK použije PCO pro přepočet každé žádosti o platbu
v CZK kurz CZK/EUR stanovený Evropskou komisí pro měsíc, ve kterém byla souhrnná
žádost zaúčtována PCO v IS VIOLA. Na základě data zaúčtování souhrnné žádosti PCO
v IS VIOLA je přiřazen kurz EK pro přepočet z CZK na EUR každé žádosti o platbu předložené
příjemcem, jež byla zahrnuta v příslušné souhrnné žádosti. Kurzové rozdíly vzniklé
při přepočtu žádostí o platbu předložených v CZK na EUR vyčísluje, administruje a
hradí PCO dle pravidel stanovených předpisy ES (viz. kap. 3. 3. 1).
5. 3 FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ
Systém finančních toků Evropského rybářského fondu je založen na principu předfinancování
žádostí o platbu z prostředků SR114 a následného zpětného proplacení prostředků z
rozpočtu EU (EFF) na příjmový účet správce příslušné kapitoly SR ze zdrojového účtu
PCO.
Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (zpětné proplacení příjemcem
již vynaložených výdajů) či formou ex-ante plateb (formou poskytnutí prostředků příjemci
před realizací jeho výdajů na projekt). Rozhodnutí o formě plateb příjemci v rámci
programu je plně v kompetenci ŘO.
Žádosti o platbu jsou předkládány v národní měně a následně i jejich proplacení
probíhá v národní měně.
5. 3. 1 PROVÁDĚNÍ EX-POST PLATEB PŘÍJEMCŮM
Příjemce zasílá Žádost o platbu z prostředků SR na předfinancování výdajů,
které mají být kryty z prostředků z rozpočtu EU (EFF), zprostředkujícímu subjektu
ve lhůtách, které jsou stanoveny v rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. měsíčně,
čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení celého projektu).
Žádost o platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými
fakturami, což je prokázáno výpisy z účtu). ZS provede kontrolu její věcné správnosti
a kontrolu oprávněnosti fakturace. Na základě provedených kontrol vystavuje Prohlášení
o schválení a příkaz k proplacení. ZS provede tyto činnosti ve lhůtě 25 pracovních
dnů od obdržení žádosti o platbu. Žádost o platbu a Prohlášení o schválení a příkaz
k proplacení jsou poté postoupeny ŘO.
ŘO provádí celkovou kontrolu předložené žádosti o platbu a schvaluje Prohlášení
o schválení a příkaz k proplacení. ŘO provede tyto činnosti ve lhůtě 15 pracovních
dnů od obdržení žádosti o platbu. ŘO žádost o platbu spolu s Prohlášením o schválení
a příkazem k proplacení předá finančnímu útvaru.
Finanční útvar plní ve lhůtě do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu
z ŘO finanční závazky vyplývající z rozhodnutí o poskytnutí dotace, tj. zajišťuje
převod prostředků ze SR určených na předfinancování výdajů, které mají být kryty
prostředky z rozpočtu EU (EFF), na účet příjemce. Postupuje se v plném rozsahu dle
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
5. 3. 2 PROVÁDĚNÍ EX-ANTE PLATEB PŘÍJEMCŮM
Na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace plní správce rozpočtové kapitoly
prostřednictvím finančního útvaru finanční závazky vyplývající z uvedeného rozhodnutí,
tj. zajišťuje převod prostředků ze SR určených na předfinancování projektů příjemcům.
Postupuje se v plném rozsahu dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Následně příjemce zasílá Vyúčtování žádostí o ex- ante platbu na projekt a
žádost o ex-ante platbu (dále jen „žádost o ex-ante platbu“), která se skládá ze
dvou částí: 1) obsahuje vyúčtování prostředků poskytnutých ze SR určených na předfinancování,
2) žádost o platbu dalších prostředků ze SR určených na předfinancování, příslušnému
ZS v intervalech, které stanoví ŘO v rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. měsíčně,
čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení celého projektu). Žádost o ex-ante
platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy
z účtu).
ZS provede kontrolu věcné správnosti žádosti o ex- ante platbu a kontrolu oprávněnosti
fakturace. Na základě provedených kontrol vystavuje Prohlášení o schválení a příkaz
k proplacení. Žádost o ex-ante platbu a Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení
jsou poté postoupeny ŘO. ZS provede tyto činnosti ve lhůtě 25 pracovních dnů od obdržení
žádosti o ex-ante platbu.
ŘO ověří věcnou správnost žádosti o ex-ante platbu a oprávněnost fakturace
a v případě jejího schválení ji předá finančnímu útvaru k realizaci dalšího převodu
prostředků ze SR určených na předfinancování výdajů, které mají být kryty z rozpočtu
EU (EFF), na účet příjemce. Převod prostředků ze SR na účet příjemce je proveden
do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o ex-ante platbu od ŘO.
V případě, že již byly ze SR převedeny příjemci veškeré prostředky určené na
předfinancování projektu, příjemce zasílá žádost o ex-ante platbu z rozpočtu EU (EFF),
která obsahuje již pouze vyúčtování použití prostředků ze SR určených na předfinancování,
ale neobsahuje žádost o další prostředky ze SR určené na předfinancování. Tuto žádost
již ŘO nepředává finančnímu útvaru k proplacení z prostředků SR, ale pouze provede
její autorizaci a na jejím základě vystavuje v MSC2007 souhrnnou žádost o převod
prostředků na příjmový účet správce kapitoly SR. ŘO provede tyto činnosti ve lhůtě
15 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu.
5. 3. 3 PROVÁDĚNÍ EX-POST PLATEB PŘÍJEMCŮM (OSS, PO OSS A STÁTNÍ FONDY)
Příjemce zasílá Zprostředkujícímu subjektu žádost o platbu z prostředků SR
na předfinancování výdajů, které mají být kryty z prostředků z rozpočtu EU (EFF),
ve lhůtách, které jsou stanoveny v rozhodnutí o poskytnutí dotace115 (např. měsíčně,
čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení celého projektu). Žádost o platbu
musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými fakturami, což je prokázáno
výpisy z účtu).
ZS provede kontrolu žádosti o platbu a kontrolu oprávněnosti fakturace. Na
základě těchto kontrol ZS vystavuje Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení.
Žádost o platbu a Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení jsou poté postoupeny
ŘO. ZS provede tyto činnosti ve lhůtě 25 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu
od příjemce.
ŘO provádí celkovou kontrolu předložené žádosti o platbu a schvaluje Prohlášení
o schválení a příkaz k proplacení. ŘO žádost o platbu spolu s Prohlášením o schválení
a příkazem k proplacení předá finančnímu útvaru. ŘO provádí kontrolní činnosti ve
lhůtě 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu.
Další postup je alternativní v závislosti na charakteru příjemce:
1. v případě, že se jedná o projekt, kde příjemcem je OSS či PO OSS116, tj.
již úhrada samotných faktur zhotoviteli probíhá z prostředků SR117, ŘO po obdržení
a schválení žádosti o platbu projektu a Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení
vystavuje ve stanovených termínech z MSC2007 souhrnnou žádost o platbu, kterou předává
PCO;
2. v případě, že se jedná o projekt, kde příjemcem je státní fond, či jiná
instituce, než OSS, postupuje se v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace a převádí
se prostředky ze SR určené na předfinancování výdajů, které mají být kryty z rozpočtu
EU (SF), na účet příjemce, a to ve lhůtě 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o
platbu.
Jakmile je uvedený převod ze SR na účet příjemce proveden a doložen výpisem
z účtu, vystavuje ŘO ve stanovených termínech v MSC2007 souhrnnou žádost, kterou
předává PCO.
5. 3. 4 PROVÁDĚNÍ PLATEB PROSTŘEDKŮ Z ROZPOČTU EU (EFF) DO SR
Na základě kroků popsaných v kap. 5. 3. 1, 5. 3. 2 a 5. 3. 3 Metodiky došlo
k úhradě žádosti příjemce z prostředků SR.
ŘO na základě potvrzení od finančního útvaru, že byla uskutečněna úhrada ze
SR v případě ex-post plateb, resp. na základě schváleného vyúčtování v případě ex-ante
plateb, vystavuje v MSC2007 souhrnnou žádost o provedení platby prostředků z rozpočtu
EU (EFF) ze zdrojového účtu PCO do příslušné kapitoly SR118, která je předána ve
stanovených termínech PCO.
PCO provede po obdržení souhrnné žádosti kontrolu formální správnosti, ověří
soulad s údaji v IS VIOLA a po schválení ji zaúčtuje v IS VIOLA. V rámci procesu
zaúčtování je jednotlivým žádostem příjemců přiřazen kurz EK pro přepočet hodnoty
žádostí předložených v CZK do EUR, platný v měsíci zaúčtování souhrnné žádosti. PCO
následně do 5 pracovních dnů od obdržení souhrnné žádosti provádí platbu na příjmový
účet správce příslušné kapitoly SR119. V případě nedostatků v souhrnné žádosti nebo
nesouladu údajů v souhrnné žádosti s údaji v MSC2007 PCO danou souhrnnou žádost (resp.
dílčí žádosti o platbu) zamítne nebo ze souhrnné žádosti vyloučí a vrátí tak zpět
ŘO. 120
ČÁST III: SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY
MF jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu v souladu s příslušnými ustanoveními
zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky, metodicky řídí, koordinuje a zodpovídá za výkon finanční kontroly
v rámci operačních programů vymezených touto Metodikou. Základním východiskem pro
vydávání dílčích metodických pokynů MF, konzultovaných s příslušnými orgány Evropské
komise, jsou platné právní předpisy ČR a ES.
Mezi hlavní cíle finanční kontroly patří zejména prověřování, zda jsou dodržovány
právní předpisy a opatření, zda je zajištěna ochrana veřejných prostředků proti rizikům,
nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům, zda nedochází k nehospodárnému, neúčelnému
a neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky a zda jsou prováděné operace průkazně
účetně zpracovány.
V kontrolním systému musí být zřetelně odděleny systémy kontrol v odpovědnosti
managementu (kontrolní mechanismy ŘO a kontrolní mechanismy PCO) a interního auditu
a auditu v odpovědnosti AO.
6.
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
Všechny orgány podílející se na implementaci programu mají zaveden potřebný řídící
a kontrolní systém, který je v souladu s předpisy ES a ČR a je způsobilý včas identifikovat
administrativní, systémové nebo záměrné chyby a vytvářet podmínky pro prevenci vzniku
chyb.
6. 1 ŘÍDÍCÍ KONTROLA
Řídící kontrola je zajišťována odpovědnými vedoucími zaměstnanci a tvoří součást
vnitřního řízení všech subjektů zapojených do implementace operačního programu, při
přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečněných operací
až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následného prověření vybraných operací
v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření.
Řídící a kontrolní systém musí v průběhu implementace programu (s ohledem na
principy účinnosti, účelnosti a hospodárnosti) zajistit, že:
1. všechny subjekty zapojené do řízení a kontroly příslušného programu mají jednoznačně
stanoveny konkrétní funkce, a to jak v rámci celého systému implementace, tak i v
rámci každého subjektu zvlášť;
2. je dodržována zásada oddělení certifikačních, platebních, řídících a auditních
funkcí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do implementace jednotlivých programů
i v rámci subjektů samotných;
3. jsou stanoveny jednoznačné postupy pro zajištění správnosti a způsobilosti
výdajů vykazovaných v rámci programů;
4. jsou zavedeny spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního
výkaznictví;
5. je zaveden systém podávání zpráv o provádění jednotlivých programů a projektů
a systém monitorování programů;
6. jsou přijata opatření pro provádění auditu nastavení a realizace řídícího
a kontrolního systému;
7. jsou zavedeny takové systémy a stanoveny takové postupy, které zajistí podklady
pro audit (audit trail);
8. jsou stanoveny postupy pro hlášení a monitorování nesrovnalostí a vymáhání
neoprávněně vyplacených částek;
9. je dodržován systém dvojí nezávislé kontroly a dvojího podpisu při schvalování
jednotlivých dokumentů a provádění plateb;
10. lze bezpečně využívat informační systémy;
11. se předchází možnému konfliktu zájmů;
12. je stanovena zastupitelnost zaměstnanců u všech funkcí.
Každý subjekt zapojený do implementace programu musí mít vypracován manuál pracovních
postupů včetně postupů pro provádění řídící kontroly, který musí zajišťovat splnění
požadavků uvedených v předcházejícím odstavci.
Zjistí-li osoby zajišťující průběžnou a následnou kontrolu při jejich výkonu
nehospodárné, neefektivní nebo neúčelné vynakládání prostředků z rozpočtu EU v rozporu
s předpisy ES a ČR, oznámí své zjištění písemně vedoucímu příslušné instituce, ŘO,
AO a příslušnému PAS. Vedoucí příslušné instituce je povinen přijmout opatření k
nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zajištění řádného výkonu této kontroly.
6. 2 INTERNÍ AUDIT
Útvar interního auditu je funkčně nezávislý a organizačně oddělený od řídících
a výkonných struktur a je podřízen příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy.
Interní audit je zaveden na jednotlivých úrovních implementace v souladu se zákonem
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, resp. vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se
provádí zákon č. 320/2001 Sb.
6. 2. 1 ČINNOSTI INTERNÍHO AUDITU
Interní audit hodnotí dle Mezinárodního rámce profesní praxe interního auditu
řízení rizik, vnitřní kontrolní systém, řízení a správu příslušného orgánu veřejné
správy a přispívá k jeho zdokonalování.
Útvary interního auditu v pravidelných intervalech prověřují vnitřní kontrolní
systém.
Činnost útvarů interního auditu kromě jiného zahrnuje prověřování:
1. existence manuálů na všech úrovních řízení, které zahrnují podrobné písemné
pracovní postupy používané při provádění jednotlivých činností. Manuály jsou zpracovávány
a aktualizovány formou tzv. řízené dokumentace;
2. dodržování systému dvojí nezávislé kontroly a dvojího podpisu při schvalování
jednotlivých dokumentů a provádění plateb;
3. vedení správného, úplného, průkazného, srozumitelného a přehledného účetnictví
vztahujícího se k projektům spolufinancovaným z prostředků z rozpočtu EU v souladu
se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví;
4. jasnosti definic funkcí, důsledné oddělení funkcí schvalovací, platební a
účetní (nesmí nastat situace, kdy tatáž osoba platbu schválí, provede a zaúčtuje);
5. zastupitelnosti zaměstnanců u všech funkcí;
6. bezpečného využívání informačních systémů;
7. předcházení možnému konfliktu zájmů.
Zjistí-li útvar interního auditu, že nebyla přijata příslušná opatření k nápravě,
je povinen neprodleně na tuto skutečnost písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné
správy.
Funkcí interního auditu není jen přezkum a vyhodnocování operací a vnitřního
kontrolního systému, ale významnou součástí je též předkládání doporučení ke zdokonalování
kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo zmírnění rizik, k přijetí
opatření k nápravě zjištěných nedostatků a konzultační činnost.
Výsledky z interních auditů, pokud se dotýkají oblasti řádné správy a řízení
OP, pravidelně prováděných na jednotlivých úrovních ZS, jsou předkládány příslušnému
vedoucímu orgánu veřejné správy a zpřístupněny AO, PCO a útvaru interního auditu
na úrovni řídícího orgánu, tj. útvaru zabezpečujícímu zároveň i funkci PAS. Výsledky
těchto auditů mohou být zohledněny při výkonu auditů dle čl. 62 nařízení (ES) 1083/2006
vykonávané PAS nebo AO.
7. KONTROLA V ODPOVĚDNOSTI ŘO
ŘO odpovídá za řízení a provádění příslušného operačního programu v souladu se
zásadou řádného finančního řízení, a proto zajišťuje, aby operace byly pro financování
vybírány podle kritérií pro operační program a aby po celou dobu provádění byly v
souladu s příslušnými předpisy ES a ČR. ŘO zajišťuje kontrolu fyzické realizace v
souladu s Obecným nařízením, resp. s nařízením o EFF tak, že ověřuje dodávání spolufinancovaných
produktů a služeb a skutečné vynaložení výdajů na realizaci operace vykázané příjemci
a jejich soulad s právními předpisy ES a ČR. Řídící orgán vykonává u kontrolovaných
osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu EU veřejnosprávní
kontrolu ve smyslu § 8a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Za tímto účelem
ŘO vykonává vůči příjemcům, vyjma OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR121:
1. předběžnou veřejnosprávní kontrolu schvalovacími postupy ve dvou fázích:
a) před vznikem závazku o financování programu nebo projektu,
b) před samotným uskutečněním platby ve prospěch účtu příjemce,
2. průběžnou veřejnosprávní kontrolu v průběhu realizace programu nebo projektu
na místě, kombinací operačních a revizních postupů na vybraném vzorku operací až
do doby jejich ukončení a zaúčtování,
3. následnou veřejnosprávní kontrolu na místě na vzorku vybraných operací, revizními
postupy.
Při těchto kontrolách se ověřuje, zda:
1. realizované operace a vynakládané veřejné výdaje k jejich realizaci byly po
celou dobu v souladu s příslušným programem (resp. jejich cílem), správními předpisy
ES a ČR, schválenými rozpočty, vydanými rozhodnutími, resp. uzavřenými smlouvami
a splňují stanovená kritéria hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti;
2. opatření přijatá k vyloučení nebo zmírnění provozních, finančních, právních
a jiných rizik byla při uskutečňování operací dostatečně účinná a zda bylo pamatováno
na přizpůsobení se případnému vzniku nových rizik zejména při změnách ekonomických,
právních, provozních a jiných podmínek;
3. záznamy o uskutečněných operacích a uchovávání záznamů s každou operací spojených
jsou úplné, věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředků a jsou v souladu
s kap. 3. 3 Metodiky.
ŘO zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické
podobě pro každou operaci a shromažďování údajů nezbytných pro audit. Úkolem ŘO je
také zajistit, aby postupy a všechny dokumenty týkající se výdajů a provedených auditů
operačního programu byly EK a Evropskému účetnímu dvoru k dispozici po dobu tří let
od uzavření programu Evropskou komisí.
ŘO může delegovat část svých kontrolních pravomocí veřejnoprávní smlouvou či
jiným právním aktem v souladu s předpisy ČR na ZS.
8. AUDIT V ODPOVĚDNOSTI AUDITNÍHO ORGÁNU
Za výkon auditu v souladu s čl. 62 Obecného nařízení, resp. čl. 61 nařízení o
EFF, a na základě usnesení vlády č. 760/2007 z 11. července 2007 je odpovědný AO.
AO pověřuje PAS výkonem:
1. auditů systému za účelem nezávislého a objektivního ověření účinného fungování
řídícího a kontrolního systému (audity systémů);
2. auditů operací na vhodném vzorku pro ověření vykázaných výdajů (audity operací).
Současně musí AO zajistit, aby:
1. tento subjekt měl patřičnou funkční nezávislost;
2. byly při auditní činnosti zohledňovány auditorské standardy;
3. obdržel zprávy z auditů systémů a auditů operací provedených PAS a zajistí
jednotný přístup k těmto zprávám na relevantních úrovních implementace; auditní zjištění
AO a PAS jsou podkladem pro řízení rizik na úrovni ŘO a PCO.
Výkon auditu systému na úrovni PCO je oprávněn provádět pouze Auditní orgán.
8. 1 AUDIT VYKONÁVANÝ POVĚŘENÝM AUDITNÍM SUBJEKTEM
PAS při výkonu auditů systému a operací postupuje v souladu s:
1. předpisy ES a ČR (viz kap. 1. 1 a 1. 2 Metodiky);
2. Manuálem pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných
v programovém období 2007 až 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského
sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu;
3. doporučenými metodickými pokyny/dokumenty AO;
4. Statutem pověřeného auditního subjektu;
5. Usnesením vlády č. 760/2007 a v případě Regionální rady v souladu se Smlouvou
o výkonu auditu.
8. 2 OPRÁVNĚNÍ AO A PAS
AO a PAS je v souladu s výše uvedenými dokumenty oprávněn:
1. poskytovat poradenství a konzultace s cílem napomoci zavedení efektivního
a účinného řídícího a kontrolního systému;
2. vyžadovat od ŘO, ZS (případně příjemců) jakékoliv informace, výpisy/záznamy,
vč. kontrolních protokolů a auditních zpráv od externích subjektů provádějících audit
u ZS/ŘO (případně příjemců), které může PAS využít při provádění auditních šetření;
3. zohledňovat zprávy z interních auditů útvarů interních auditů ZS/ŘO (případně
příjemců);
4. účastnit se (pověření auditoři PAS a/nebo auditoři AO) auditů prováděných
EK, které ověřují, zda řídící a kontrolní systémy fungují účinně;
5. provádět audity u příjemců z veřejného nebo soukromého sektoru, včetně přístupu
k účetnictví, všem záznamům a dokladům těchto příjemců, které souvisejí s výdaji
spolufinancovanými z fondů EU.
Podrobně je úprava auditního systému v odpovědnosti AO popsána v materiálu „Manuál
pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v
programovém období let 2007 až 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského
sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu“ (viz usnesení
vlády ČR č. 1382/2007).
9.
KONTROLA PROVÁDĚNÁ NKÚ A AUDITORSKÉ ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ ORGÁNY EVROPSKÉ KOMISE
A EVROPSKÝM ÚČETNÍM DVOREM
9. 1 KONTROLA VYKONÁVANÁ NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADEM
Nejvyšší kontrolní úřad je oprávněn vykonávat nezávislou kontrolní činnost ve
smyslu příslušných ustanovení zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.
9. 2 AUDITNÍ ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ ORGÁNY EVROPSKÉ KOMISE A EVROPSKÝM ÚČETNÍM DVOREM
EK se přesvědčí, že v rámci operačních programů byly zavedeny a účinně fungují
řídící a kontrolní systémy v souladu s článkem 72 odst. 1 Obecného nařízení. Toto
ujištění získává Evropská komise na základě výročních kontrolních zpráv a stanoviska
AO k těmto zprávám a na základě poznatků z vlastních auditů.
Evropský účetní dvůr v rámci své působnosti vykonává samostatné a nezávislé audity
vyplývající z jeho působnosti.
9. 3 EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BOJ PROTI PODVODŮM
Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti
poškozující finanční zájmy ES může OLAF ze své pravomoci (v souladu s Nařízením Evropského
Parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 a s dalšími obecnými nařízeními
na ochranu finančních zájmů ES) provádět v implementační struktuře operačních programů
správní vyšetřování. Tímto správním vyšetřováním se rozumí inspekce, kontroly a jiná
opatření prováděná zaměstnanci úřadu OLAF.
SEZNAM ZKRATEK
AFCOS Anti-Fraud Co-ordinating Structure
AFIS Anti-Fraud Information System
AO Auditní orgán (Audit Authority)
CEDR Centrální evidence dotací z rozpočtu
CF Fond soudržnosti (Cohesion Fund)
ČNB Česká národní banka
ČR Česká republika
EFF Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund)
EIB Evropská investiční banka (European Investment Bank)
EIF Evropský investiční fond (European Investment Fund)
EK Evropská komise
ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development
Fund)
ES Evropské Společenství (European Community)
ESF Evropský sociální fond (European Social Fund)
EU Evropská unie (European Union)
HP Hlavní příjemce (Lead Beneficiary)
IA Interní audit
IMS Irregularity Management System
ISPROFIN Informační systém programového financování
MF Ministerstvo financí
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj
MSC2007 Monitorovací systém Central 2007 (centrální monitorovací systém
pro programové období 2007 - 2013
MSSF-Central Monitorovací systém strukturálních fondů Central (centrální
monitorovací systém pro programové období 2004 - 2006)
MV Monitorovací výbor (Monitoring Committee)
NF Odbor Národní fond Ministerstva financí
NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad
NO Národní orgán (National Authority)
NOK Národní orgán pro koordinaci
NRPS Národní rámec politiky soudržnosti (MMR)
NSRR Národní strategický referenční rámec (National StrategicReference
Framework)
NSZ Nejvyšší státní zastupitelství
OLAF Evropský úřad pro boj proti podvodům (European Antifraud Office)
OP Operační program (Operational Programme)
OPD Operační program Doprava
OSMS Odbor správy monitorovacího systému (MMR)
OSS Organizační složka státu
PAS Pověřený auditní subjekt
PCO Platební a certifikační orgán (Paying and Certifying Authority)
PP Projektový partner (Project Partner)
PR Polská republika
ROP Regionální operační program
RR Regionální rada regionu soudržnosti
ŘO Řídící orgán (Managing Authority)
SF Strukturální fondy (Structural funds)
SFC2007 System for Fund management in the European Community 2007 - 2013
SFDI Státní fond dopravní infrastruktury
SR Státní rozpočet
ÚFO Územní finanční orgán
ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
ÚSC Územní samosprávný celek
VP Velký projekt ve smyslu čl. 39 nařízení Rady č. 1083/2006
ZS Zprostředkující subjekt (Intermediate Body)
PŘEHLED AKTUALIZACÍ
Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro
sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty s platností od 24.
října 2008 (příloha č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných
ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové
období 2007-2013 s platností od 1. června 2008)
Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních
fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013
s platností od 1. června 2008
Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních
fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013
s platností od 1. ledna 2007
1 Metodika certifikace výdajů pro programové období 2007-2013 je zpracována Platebním
a certifikačním orgánem v samostatném dokumentu.
2 Hospodářským subjektem se rozumí subjekt zapojený do realizace programů nebo
projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU.
3 V případě vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech, a dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, platí, že v důsledku porušení rozpočtové kázně došlo nebo mohlo
dojít ke ztrátě ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje. Trestný
čin spáchaný v souvislosti s realizací programů nebo projektů spolufinancovaných
z rozpočtu EU se vždy považuje za nesrovnalost.
4 Ve vhodných případech je dále specifikován příslušný fond pro spolufinancování
z rozpočtu EU.
5 V případě Regionálních operačních programů, OP Praha Konkurenceschopnost a
OP Praha Adaptabilita jsou prostředky na předfinancování poskytnuty z kapitoly MMR
do rozpočtu Regionální rady, resp. hl. města Prahy, přičemž prostředky z rozpočtu
EU jsou převedeny z účtu PCO do kapitoly MMR:
6 V případě, kdy příjemcem je organizační složka státu, se jedná o písemný právní
akt vydaný dle vnitřních předpisů organizační složky státu viz kap. 3.12.
7 Pro účely Metodiky se pod pojmem RR rozumí také hlavní město Praha, které je
na základě § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v regionu
soudržnosti Praha (územní statistická jednotka NUTS II) odpovědné za implementaci
OP Praha - Konkurenceschopnost a OP Praha - Adaptabilita. Analogicky „Výborem RR“
se rozumí Rada hlavního města Prahy, resp. Zastupitelstvo hlavního města Prahy a
„předsedou RR“ primátor hlavního města Prahy;
8 Pokud jsou soukromoprávním subjektem poskytovány prostředky, které obdržel
od veřejnoprávního subjektu společně s povinností poskytnout tyto prostředky dalšímu
subjektu, lze takovéto prostředky označit jako veřejný výdaj.
9 Status subjektu se může v průběhu času měnit. Subjekt si udržuje svůj status
po dobu 12 měsíců od začátku rozpočtového roku. V rámci projektu se status subjektu
po dobu jeho realizace nemění. Rozhodující je status subjektu v době vydání rozhodnutí
o poskytnutí dotace nebo uzavření smlouvy.
10 Do tohoto financování se nezapočítávají prostředky, které jsou poskytovány
společně s povinností poskytnout tyto prostředky dalšímu subjektu. (např. globální
granty, partnerství) Dále se do tohoto financování nezapočítávají prostředky, které
jsou poskytovány vůči konkrétnímu protiplnění (např. dodávka zboží).
11 Podmínky uvedené pod písmeny a) až c) musí být splněny současně (kumulativně).
12 V případě OP Rybářství je způsobilost výdajů upravena pravidly vydanými ŘO
OP Rybářství.
13 Doporučujícím a výkladovým materiálem k těmto Pravidlům je Metodická příručka
způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze SF a CF na programové období
2007-2013 vydaná MMR.
14 Toto nařízení bylo změněno rozsáhlou novelou nařízení Rady (ES, Euratom) č.
1995/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (ES, Euratom) č.
1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.
15 Toto nařízení bylo změněno rozsáhlou novelou nařízení Komise (ES, Euratom)
č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002
o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví
finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.
16 V souladu s čl. 15 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006
povinnosti týkající se řádnosti operací a výdajů v souvislosti s vnitrostátními pravidly
a pravidly Společenství ověřuje kontrolor. ŘO se následně ujistí, že výdaje každého
příjemce účastnícího se operace byly potvrzeny kontrolorem podle odst. 1 čl. 16 téhož
nařízení.
17 Netýká se ŘO OP Rybářství.
18 Pokud byly prostředky dotčené nesrovnalostí poskytnuty formou dotace v režimu
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, úrok z prodlení představuje příslušnou
část z penále za porušení rozpočtové kázně, které vyměřuje a vymáhá ÚFO. Pokud byly
prostředky dotčené nesrovnalostí poskytnuty formou dotace v režimu zákona č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, úrok z prodlení představuje příslušnou
část z penále za porušení rozpočtové kázně, které vyměřuje, vymáhá a na účet PCO
převádí poskytovatel dotace.
19 Vyjma OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR, kde jsou souhrnné žádosti vystavovány
finančním útvarem MMR z IS VIOLA.
20 Vyjma OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR, kde jsou souhrnné žádosti vystavovány
finančním útvarem MMR z IS VIOLA.
21 V případě programů řízených resortem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
kdy příjemci jsou školy, či vzdělávací organizace zřízené formou příspěvkové organizace,
které jsou povinny dodržovat limity regulace zaměstnanosti, je lhůta stanovená na
30 pracovních dnů.
22 PCO předá kopie platných podpisových vzorů k tomuto účtu finančnímu útvaru
MMR.
23 S ohledem na čl. 2 Implementačního nařízení o EFF pro OP Rybářství AO auditní
strategii do EK předkládat nemusí, nicméně tato byla předložena a schválena EK dne
16.3.2009.
24 Usnesením vlády č. 760 ze dne 11. července 2007 bylo uloženo ministrům příslušných
resortů, aby zajistili od 1.1.2008 výkon funkce pověřeného auditního subjektu. Jelikož
má usnesení vlády pouze doporučující charakter pro RR bylo u regionálních programů
přistoupeno k podepsání písemné smlouvy o výkonu auditu. Dále je smlouva o výkonu
auditu uzavřena mezi AO a PAS MZe.
25 Datum ukončení auditu upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,
který v § 13a odst. 5 stanoví, že „Audit podle přímo použitelných předpisů Evropských
společenství je ukončen dnem doručení zprávy o auditu příslušnému vedoucímu orgánu
veřejné správy, který tento audit vykonal.“
26 Podrobněji viz kapitola 5.1.4.
27 U OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR zahrnuje seznam účetních dokladů jednotlivé
účetní doklady v maximální hodnotě 400 EUR. V případě, že jsou tyto hodnoty uvedeny
v národních měnách, dojde k jejich přepočtu na EUR dle nastavených postupů pro přípravu
žádosti o platbu příjemcem. Seznam účetních dokladů u OP Přeshraniční spolupráce
ČR - PR obsahuje hodnotu jednotlivých účetních dokladů jak v měně, na kterou je doklad
vystaven, tak v EUR.
28 Přesné požadavky na informaci jsou Platebním a certifikačním orgánem specifikovány
v dostatečném předstihu před první certifikací a dále pak mohou být upřesňovány v
rámci zpracovávání jednotlivých žádostí o platbu do EK.
29 Rozsah a struktura poskytovaných informací včetně termínů byly stanoveny po
vzájemné dohodě PCO a ŘO s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých programů.
30 Vyjma rozhodnutí ÚFO.
31 V případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR se obdržené souhrnné žádosti
od finančního útvaru MMR neúčtují, ale pouze evidují v IS Viola. V případě regionálních
programů je souhrnná žádost předkládána PCO a v kopii MMR.
32 Postup se nevztahuje na projekty, kdy OSS je v pozici příjemce (např. Integrovaný
operační program, OP Technická pomoc a OP Lidské zdroje a zaměstnanost).
33 Tento požadavek se nevztahuje na financování prostřednictvím „limitek“ z účtu
u vybrané banky.
34 Prostředky jsou správcem kapitoly MMR uvolňovány na účet RR průběžně na základě
rozhodnutí o poskytnutí dotace.
35 V případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR se o souhrnných žádostech předkládaných
finančním útvarem MMR na PCO neúčtuje, ale pouze se evidují v IS VIOLA (jedná se
o vnitřní pohledávky a závazky v rámci účetního okruhu PCO/MF)
36 Popř. v úvěrové smlouvě při poskytování návratné pomoci z prostředků z rozpočtu
EU či jiném písemném právním aktu, na jehož základě jsou poskytovány prostředky na
projekty spolufinancované z rozpočtu EU.
37 Použitý směnný kurz i částky v obou měnách jsou předávány s údaji o platbách
z IS VIOLA do MSC2007.
38 ŘO jsou povinny na vyzvání předkládat PCO údaje v požadovaném termínu a struktuře.
39 Administrace úroků v rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR je upravena
v Dohodě o realizaci Operačního programu. OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR 2007-2013,
která byla uzavřena s polskou stranou
40 Vyjma regionálních programů.
41 Tato kapitola se nevztahuje na regionální programy, na OP Přeshraniční spolupráce
ČR - PR (v rámci tohoto programu jsou prostředky SF považovány za mimorozpočtové),
a také na projekty/programy registrované v ISPROFIN, u kterých probíhá uvolňování
prostředků SF/CF v souladu s vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu
na financování programů pořízení a reprodukce majetku.
42 Veřejné zakázky s dopadem na vnitřní trh jsou ty, u kterých existuje potenciální
zájem na realizaci zakázky ze strany subjektu z jiného členského státu.
43 V případech podezření na porušení rozpočtové kázně podle zák. č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech, ÚFO věcně rozhodují o tom, zda došlo k porušení rozpočtové
kázně či nikoliv. Rozhodnutí ÚFO ve věci je v těchto případech závazné pro konečné
potvrzení nesrovnalosti Řídícím orgánem.
44 Např. zamítnutí zřejmě neopodstatněného podezření na nesrovnalost Řídícím
orgánem (kap. 3.9.1).
45 Zda řízení podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, provádí tentýž
útvar, který provádí činnosti řídícího orgánu, či jiný útvar v rámci tohoto orgánu
veřejné správy (např. zvláštní kontrolní útvar), závisí na vnitřním nastavení kontrolní
působnosti v rámci tohoto orgánu veřejné správy.
46 S přihlédnutím ke konkrétnímu případu se může jednat o veřejnosprávní kontrolu
na místě, veřejnosprávní kontrolu administrativní povahy či některou z forem kontroly
v rámci vnitřního kontrolního systému dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
47 Porušení rozpočtové kázně podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech, se přitom může dopustit příjemce, ŘO či ZS.
48 Jde zejména o případy zneužití prostředků poskytnutých subjektem, který tyto
prostředky poskytuje mimo rámec zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 250/2000 Sb. (např.
nadace).
49 Metodika hlášení nesrovnalostí zjištěných při implementaci SF/CF/EFF Evropskému
úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je podrobněji upravena pokynem vydaným odborem
Kontrola MF.
50 Od okamžiku případného vstupu v platnost novely Implementačního nařízení,
resp. Implementačního nařízení pro EFF, bude povinnost pravidelného čtvrtletního
hlášení o vývoji nesrovnalostí Evropské komisi zrušena, resp. omezena na úvodní hlášení
a hlášení o ukončení šetření nesrovnalosti.
51 Toto prominutí je nutné zohlednit v následujícím pravidelném hlášení nesrovnalostí
podle kapitoly 3.9.2.1.
52 O této platbě příjemce informuje ÚFO ve smyslu § 59 zákona č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků. Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové
kázně, kterým je neoprávněné použití dotace, se započítávají i částky z důvodu neoprávněného
použití dotace dosud poskytovatelem nevyplacené (§ 44a odst. 5 zákona č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech). K tomuto započtení je nutné snížit o tuto částku
celkovou výši uznatelných výdajů projektu. Z hlediska celého objemu prostředků dotace,
se na neproplacený výdaj pohlíží jakoby došlo k jeho uhrazení a následnému odvodu
za porušení rozpočtové kázně. Poskytovatel dotace informuje příjemce dotace o výši
nevyplacené částky dotace a o důvodech jejího nevyplacení zvláštním písemným aktem.
53 Podává-li Řídící orgán, který není poskytovatelem dle zákona č. 218/2000 Sb.,
žádost o přístup do IS CEDR - modul VYKONT je nutné, aby tato žádost byla zdůvodněná
odkazem na Obecné nařízení, ze kterého orgánům ČR plyne povinnost hlášení nesrovnalostí
do EK.
54 Toto prominutí je nutné zohlednit v následujícím pravidelném hlášení nesrovnalostí
podle kapitoly 3.9.2.1.
55 O této platbě příjemce ÚSC, resp. RR informuje ve smyslu § 59 zákona č. 337/1992
Sb., o správě daní a poplatků.
56 § 14 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech umožňuje poskytovateli
dotace tuto povinnost uvést v rozhodnutí o poskytnutí dotace.
57 Povinnost převést tuto část vymožených prostředků na zvláštní účet PCO vyplývá
z čl. 70 Obecného nařízení.
58 Za nevymožitelnou částku se považuje např. závazek příjemce - právnické osoby,
která zanikla bez právního nástupce.
59 V případě regionálních programů je povinnost zajistit financování z národních
zdrojů v gesci RR.
60 ŘO musí Ministerstvu financí deklarovat, že na dofinancování projektů z národních
zdrojů má zajištěny potřebné finanční prostředky v příslušné kapitole státního rozpočtu,
případně že má zajištěny jiné národní prostředky.
61 V případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR se toto ustanovení vztahuje na
obě hranice. V případě programů financovaných z ESF může být, v případě, že je tak
zakotveno v programovém dokumentu, využito navýšení příspěvku ESF na úrovni prioritní
osy o 10 %, v souladu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006.
62 Dle podmínek v čl. 3, odst. 7 nařízení Rady č. 1081/2006 může dojít v rámci
priority sociálního začlenění k navýšení procentního podílu křížového financování
dotyčné prioritní osy na 15 %.
63 V případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR se Rozhodnutí o poskytnutí dotace
vydává v souladu s ustanovením § 37 zákona č. 218/2000 Sb., a pouze v případě, že
příjemce, resp. hlavní příjemce, má sídlo na území ČR.
64 V případě OP Přeshraniční spolupráce ČR - PR se uvede označení hlavního příjemce.
65 Dnem vybrání projektu se rozumí okamžik, kdy je projekt schválen ke spolufinancování
z rozpočtu EU příslušným subjektem v rámci operačního programu (např. schválení hodnotitelskou
komisí).Konkrétní časový okamžik by měl být uveden v operačním manuálu příslušného
OP.
66 Vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace v případě projektů financovaných v rámci
programového financování předchází registrace projektu ve smyslu § 12 odst. 5 a 6
zákona č. 218/2000 Sb.
67 Např. u projektů, které jsou financovány formou individuálně posuzovaných
výdajů. 68 Při poskytování prostředků v rámci financování regionálních programů se
postupuje dle kap. 3.13.1 Metodiky.
68 Při poskytování prostředků v rámci financování regionálních programů se postupuje
dle kap. 3.13.1 Metodiky
69 Toto je relevantní pouze pro případy, kdy se na ně nevztahuje § 18 vyhlášky:
„Příjemce dotace na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z prostředků
finančních mechanismů a účastník programu, kterým byla poskytnuta dotace ve výši
již uskutečněných výdajů, případně nákladů a uhrazených z vlastních prostředků příjemce
nebo účastníka programu, nepostupují podle ustanovení této vyhlášky a dotace, která
je poskytnuta uvedeným způsobem, je považována za finančně vypořádanou.“
70 Vyhláška č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání
vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.
71 Výborem RR se rozumí orgán RR definovaný v § 16d zákona č. 248/2000 Sb., o
podpoře regionálního rozvoje ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
72 Dnem vybrání projektu se rozumí okamžik, kdy je projekt schválen ke spolufinancování
z rozpočtu EU příslušným subjektem v rámci operačního programu (schválení Výborem
RR). Konkrétní časový okamžik by měl být uveden v operačním manuálu příslušného OP.
73 Povaha příjemce, nebo-li stanovení, zda se jedná o českého či polského HP,
se určuje u právnické osoby na základě sídla a práva, podle kterého byla založena,
v případě fyzické osoby dle trvalého bydliště.
74 Výkaz výdajů obsahuje údaje na úrovni prioritních os, žádost o platbu je vystavována
za celý program a fond (nejsou zde tedy rozlišeny údaje za jednotlivé velké projekty).
75 Celkové náklady projektů zahrnují též nezpůsobilé DPH.
76 Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/
77 Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro
sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty byl vydán jako příloha
Metodiky s platností od 24. října 2008.
78 Tj. navýšení způsobilých i nezpůsobilých výdajů.
79 Výklad EK k čl. 41 Obecného nařízení viz „Information note to the COCOF - Major
projects in the programming period 2007 - 2013: Thresholds and contents of Commission
Decisions“.
80 Půjde o rozdílné přepočítání na EUR, nebude použita částka EUR získaná podle
bodu 2.
81 viz „Programming Period 2007 -2013: Aide Memoire for Desk Officers“ - str.
65
82 Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/
83 tj. pokud je kurz EK v daném měsíci 24,00 CZK/EUR, bude v žádosti o VP uvedena
částka v EUR přepočtená kurzem 22,80 CZK/EUR
84 Kromě toho je nutné požádat o změnu Rozhodnutí EK i v případech, kdy dojde
ke změně hmotného předmětu projektu (a to i pokud zároveň nedošlo k převýšení rozpočtu
projektu).
85 V současné době naleznete na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html
86 Výše vrácených prostředků neovlivňuje celkovou výši alokace na program. Zároveň
však dochází k prodloužení lhůty zpětného proplacení prostředků ze zdrojového účtu
PCO na příjmový účet správce rozpočtové kapitoly z důvodu nedostatku prostředků na
program na zdrojovém účtu PCO. Dále bude sníženo čerpání alokace z hlediska pravidla
N+3/N+2 daného OP/fondu, neboť do čerpání nebudou v tomto započítány předběžné platby.
87 Viz čl. 98 Obecného nařízení
88 Smlouvou je chápán právní akt, kterým jsou poskytnuty prostředky z fondů rizikového
kapitálu, ze záručních fondů, úvěrových fondů a z fondů na rozvoj měst.
89 Způsobilými výdaji jsou výdaje dle čl. 78, odst. 6 Obecného nařízení.
90 Vyjma regionálních programů, které jsou popsány v kap. 4.6 Metodiky a OP Přeshraniční
spolupráce ČR - PR, jehož finanční toky jsou popsány v kap. 4.7 Metodiky.
91 Příjemcům jsou vyplaceny z prostředků SR/státního fondu prostředky minimálně
ve výši, v jaké jsou v rámci daného projektu vyžádány od PCO. Zádržné v jakékoli
výši není přípustné.
92 V některých případech není do systému administrace žádostí o platby zapojen
ŘO. Veškeré jeho činnosti spojené s administrací žádostí o platby provádí ZS. O těchto
případech je PCO informován z operačních manuálů a manuálů pracovních postupů ŘO,
ZS a finančních útvarů.
93 V případě globálních grantů ZS vystavuje souhrnnou žádost o proplacení výdajů
v rámci globálního grantu a vyúčtování poskytnutého předfinancování.
94 V některých případech není do systému administrace žádostí o platby zapojen
ŘO. Veškeré jeho činnosti spojené s administrací žádostí o platby provádí ZS. O těchto
případech je PCO informován z operačních manuálů a manuálů pracovních postupů ŘO,
ZS a finančních útvarů.
95 V případě OP Přeshraniční spolupráce ČR- PR, kdy je českým hlavním příjemcem
PO OSS, je provádění ex-post platby hlavnímu příjemci upraveno v kapitole 4.7.1.
96 V případě, že příjemcem je OSS, vydá Řídící orgán písemný právní akt o převodu
prostředků dle svých vnitřních předpisů, v němž stanoví podmínky pro čerpání prostředků.
V případě, že příjemcem je PO OSS, Řídící orgán vydá písemný právní akt o schválení
projektu ke spolufinancování ze SF na zřizovatele dané příspěvkové organizace, v
němž stanoví podmínky pro realizaci projektu. Následně OSS (zřizovatel dané PO) vydá
Rozhodnutí o poskytnutí dotace na příjemce - příspěvkovou organizaci.
97 V některých případech není do systému administrace žádostí o platby zapojen
ŘO. Veškeré jeho činnosti spojené s administrací žádostí o platby provádí ZS. O těchto
případech je PCO informován z operačních manuálů a manuálů pracovních postupů ŘO,
ZS a finančních útvarů.
98 U PO OSS se postupuje v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace.
99 V případě, že příjemcem či ZS je OSS, musí při přípravě SR narozpočtovat příjmy
a výdaje v příslušné kapitole SR, a to bez ohledu na to, který správce kapitoly je
ŘO. Pokud příjmy a výdaje nemohly být takto narozpočtovány již ve schváleném rozpočtu,
ale jsou narozpočtovány i pro tyto příjemce v rozpočtu ŘO, je nutné provést následně
rozpočtové opatření, při kterém budou zvýšeny příjmy a výdaje kapitoly SR, do jejíž
působnosti patří příjemce či je Zprostředkujícím subjektem, a současně budou o tuto
částku sníženy příjmy a výdaje ŘO. V případě, že příjemcem je PO, jejímž zřizovatelem
je OSS, zřizovatel zajistí narozpočtování prostředků v rámci své rozpočtové kapitoly.
Pokud příjmy a výdaje nemohly být narozpočtovány již ve schváleném rozpočtu, ale
jsou narozpočtovány i pro tyto příjemce v rozpočtu ŘO, je nutné provést rozpočtové
opatření, při kterém budou zvýšeny příjmy a výdaje kapitoly, která je zřizovatelem
dané příspěvkové organizace, a současně budou o tuto částku sníženy příjmy a výdaje
ŘO.
100 V případě, že příjemcem je OSS, vystavuje se prohlášení o schválení a příkaz
k proplacení pouze v elektronické podobě v IS ŘO.
101 V případě, že příjemcem je OSS, tak na účet OSS - příjemce, která zajistila
předfinancování.
102 Prostředky, které kapitola SR obdrží jako zpětné proplacení poskytnutého
předfinancování výdajů z rozpočtu EU, nemohou být kapitolou vynaloženy na financování
výdajů kapitoly.
103 Statut vyloučeno, resp. zamítnuto je jednotlivým žádostem o platbu přiřazen
v závislosti na charakteru nedostatku. Poté, co ŘO/ZS nedostatek opraví, je možno
danou žádosti o platbu zahrnout do následující souhrnné žádosti.
104 Příjemcům jsou vyplaceny z rozpočtu RR prostředky minimálně ve výši, v jaké
jsou v rámci daného projektu vyžádány od PCO. Zádržné v jakékoli výši není přípustné.
105 Dle stanoviska MMR jako poskytovatele dotace se veškeré vzniklé úroky z poskytnuté
dotace ze státního rozpočtu pokládají za prostředky určené na národní spolufinancování
daného regionálního programu.
106 Vystavení souhrnné žádosti z MSC2007 může ŘO delegovat na finanční útvar,
v tomto případě však musí být souhrnná žádost odsouhlasena ředitelem ŘO, popř. jeho
zástupcem, a to z důvodu nutnosti zachování oddělenosti rolí platební a řídící.
107 Prostředky, které kapitola MMR obdrží jako zpětné proplacení poskytnutého
předfinancování výdajů z rozpočtu EU, nemohou být kapitolou vynaloženy na financování
výdajů kapitoly.
108 Statut vyloučeno, resp. zamítnuto je jednotlivým žádostem o platbu přiřazen
v závislosti na charakteru nedostatku. Poté, co ŘO/ZS nedostatek opraví, je možno
danou žádosti o platbu zahrnout do následující souhrnné žádosti.
109 Tato pravidla se použijí na všechny příjemce, bez ohledu na právní formu.
110 Příjemci přepočítají výdaje deklarované v CZK nebo PLN do EUR, dle kurzu
EK, který je závazný v měsíci, ve kterém je Prohlášení o uskutečněných výdajích za
dílčí část projektu zhotoveno, tj. k datu finálního uložení Prohlášení o uskutečněných
výdajích za dílčí část projektu v Benefit 7. V případě projektů technické pomoci
a Fondu mikroprojektů příjemci přepočítají výdaje deklarované v CZK nebo PLN do EUR
dle kurzu EK, který je závazný v měsíci, ve kterém je zhotovena soupiska výdajů.
111 Uvolňování polského národního financování probíhá samostatně v souladu s
postupy stanovenými pro uvolňování prostředků národního financování v Polské republice.
112 V případě veřejné podpory poskytnuté na základě správního rozhodnutí příslušných
vnitrostátních orgánů do 1. prosince 2010 se na předběžné platby použije odchylná
úprava. Dle čl. 20 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 744/2008 uhradí EK na žádost členského
státu částku druhé předběžné platby představující dalších 7% příspěvku z EFF na operační
program. I tato předběžná platba může být rozložena na dva rozpočtové roky.
113 Viz čl. 96 nařízení o EFF
114 Příjemcům jsou vyplaceny ze zdrojů SR prostředky odpovídající 100% hodnoty
dotace. Zádržné v jakékoli výši není přípustné.
115 V případě, že příjemcem je OSS, vydá ŘO písemný právní akt o převodu prostředků
dle svých vnitřních předpisů, v němž stanoví podmínky pro čerpání prostředků. V případě,
že příjemcem je PO OSS, Řídící orgán vydá písemný právní akt o schválení projektu
ke spolufinancování z EFF na zřizovatele dané příspěvkové organizace, v němž stanoví
podmínky pro realizaci projektu. Následně OSS (zřizovatel dané PO) vydá Rozhodnutí
o poskytnutí dotace na příjemce - příspěvkovou organizaci.
116 U PO OSS se postupuje v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace.
117 V případě, že příjemce či ZS je OSS nebo jí zřízená příspěvková organizace,
musí při přípravě SR narozpočtovat příjmy a výdaje v příslušné kapitole SR, a to
bez ohledu na to, který správce kapitoly je ŘO. Pokud příjmy a výdaje nemohly být
takto narozpočtovány již ve schváleném rozpočtu, ale jsou narozpočtovány i pro tyto
příjemce v rozpočtu ŘO, je nutné provést následně rozpočtové opatření, při kterém
budou zvýšeny příjmy a výdaje kapitoly SR, do jejíž působnosti patří příjemce či
je ZS, a současně budou o tuto částku sníženy příjmy a výdaje ŘO. V případě, že příjemcem
je PO, jejímž zřizovatelem je OSS, zřizovatel zajistí narozpočtování prostředků v
rámci své rozpočtové kapitoly. Pokud příjmy a výdaje nemohly být narozpočtovány již
ve schváleném rozpočtu, ale jsou narozpočtovány i pro tyto příjemce v rozpočtu ŘO,
je nutné provést rozpočtové opatření, při kterém budou zvýšeny příjmy a výdaje kapitoly,
která je zřizovatelem dané příspěvkové organizace, a současně budou o tuto částku
sníženy příjmy a výdaje ŘO.
118 V případě, že příjemcem je OSS, tak na účet OSS - příjemce.
119 Prostředky, které kapitola SR obdrží jako zpětné proplacení poskytnutého
předfinancování výdajů z rozpočtu EU, nemohou být kapitolou vynaloženy na financování
výdajů kapitoly.
120 Statut vyloučeno, resp. zamítnuto je jednotlivým žádostem o platbu přiřazen
v závislosti na charakteru nedostatku. Poté, co ŘO/ZS nedostatek opraví, je možno
danou žádosti o platbu zahrnout do následující souhrnné žádosti.
121 V souladu s čl. 15 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006
povinnosti týkající se řádnosti operací a výdajů v souvislosti s vnitrostátními pravidly
a pravidly Společenství ověřuje kontrolor. ŘO se následně ujistí, že výdaje každého
příjemce účastnícího se operace byly potvrzeny kontrolorem podle odst. 1 čl. 16 téhož
nařízení.