Časové rozlišení

Společnost s r. o. je chráněná dílna. Dostává čtvrtletně dotace od Úřadu práce na základě uzavřené dohody s ÚP o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Při splnění dohodnutých podmínek (I-14) musí být účtováno o pohledávce do období vzniku nákladů, které jsou dotovány. Časově tedy rozlišujeme do těch měsíců, kdy docházelo k zaměstnávání osob se zdrav. postižením, jejichž mzdy jsou dotací kryty. Tak např. za IV. Q 2025 budou mzdy i výnosy vztahující se ke IV. Q 2025 zaúčtovány (zdaněny) v roce 2025. Externí firma (daňový poradce) zpracovává podklady k těmto dotacím. Např. za IV.Q 2025 dochází ke zpracování podkladů celý leden 2026, poté schvaluje ÚP a např. 18. 2. 2026 vydá ÚP rozhodnutí. Tímto datumem externí firma (daňový poradce) vystavuje daňový doklad. Předpokládáme, že nákladem je pro chráněnou dílnu toto až v roce 2026, kdy bylo skutečně odpracováno (kdy byla služba skutečně provedena). Zde časové rozlišení neděláme. Je to takto akceptovatelné?

Společnost s r. o., neplátce DPH, vystavuje faktury za služby s přesahem do dalšího roku. Vstupuje do obratu pro DPH celá částka faktury, nebo jen její časové rozlišení? Např. faktura vystavená v roce 2025 na služby, které se uskuteční částečně v roce 2025 a částečně v roce 2026. Do obratu pro DPH za rok 2025 tedy vstupuje jen ta část služeb uskutečněná v roce 2025, nebo celková částka faktury?

Česká společnost poskytla půjčku jiné české společnosti. Jaakým způsobem se má postupovat při účtování úroků – mají se časově rozlišovat a účtovat každoročně, nebo je možné je účtovat jednorázově po několika letech? Považují se úroky považují za zdanitelný příjem již v období jejich časového rozlišení, nebo až při skutečném inkasu?

Predikce daní je dnes nezbytnou součástí práce účetních i daňových poradců. Díky ní získává podnikatel nebo firma dostatek času nejen na přípravu finančních prostředků, ale i na případné úpravy podnikatelských záměrů, optimalizaci nákladů či využití zákonných daňových nástrojů. Poradcům naopak přináší příležitost připravit se na budoucí požadavky klienta, vyřešit s ním nejasnosti a naplánovat si harmonogram účetní závěrky.

Ve vaší poradně jsem narazila na odpověď týkající se odměny za digitalizaci listinných receptů. Měla bych doplňující otázky. Lékárna obdrží v roce 2025 od zdravotní pojišťovny finanční vypořádání listinného receptu do elektronické podoby za rok 2024 odměnu ve výši Kč 2272,--. Tato odměna je jí uhrazena na účet. Z této odměny má lékárna odvést DPH ve výši 21%. Bude základ pro odvod DPH částka Kč 1877,69 (2272 děleno 1,21) nebo Kč 2272,-- ? Jak toto finanční vypořádání správně zaúčtovat?

Společnost pořizuje ochrannou známku. Hranice pro dlouhodobý nehmotný majetek je 120 000 Kč. Drobný nehmotný majetek v hodnotě od 10 000 – 120 000 se časově rozlišuje na 36 měsíců a je veden v evidenci drobného nehmotného majetku. Drobný nehmotný majetek do 10 000 jde rovnou do nákladů daného roku a už se neeviduje. Je toto nastavení v souladu s předpisy? Vstupní cena ochranné známky je nižší, než 120 000, společnost bude vést tuto ochrannou známku na kartě drobného majetku a její hodnota bude časově rozlišena na 36 měsíců.

Společnost s ručením omezeným se zabývá nákupem a prodejem nemovitostí. Nemovitost zakoupí a poté účtuje vše související s pořízením nemovitosti na účet 042 - tj. nákup nemovitosti, právní služby, opravy, rekonstrukce, úklid a další a teprve při prodeji nemovitosti přeúčtuje na 504 ( většinou až v následujícím roce po koupi) a prodej nemovitosti zaúčtuje na 604. Nyní společnost zakoupila nemovitost , avšak došlo v dané oblasti k záplavám a nemovitost byla poničena, od pojišťovny obdržela pojistné plnění a společnost nadále pokračuje v opravách. Jak zaúčtovat pojistné plnění a k němu vzniklé náklady ? Může zaúčtovat přijaté pojistné plnění také na 042 a související opravy také na 042 ? Jelikož přijaté pojistné plnění a opravy jsou v různých zdaňovacích obdobích.

Společnost s ručením omezeným si koupila program antivirus a po 3 letech vždy obdrží fakturu na prodlužení licence. Jakých způsobem správně účtovat - zaúčtovat na drobný nehmotný majetek účet 518 a po obdržení faktury na prodloužení licence zvýšit cenu drobného nehmotného majetku nebo účtovat jako službu na 518 a časově rozlišovat na 3 roky ?

Jaký účet použít 383 nebo 389, pokud mám smluvně daný nájem na 12/2024? Vím přesnou částku, ale faktrua k němu teprve přijde, tzn. bude vystavena a zaplacena v 1/2025.

Naše společnost s r. o. vyfakturovala na přání zákazníka práci na konci roku 2024. Veškeré náklady však máme v roce 2025 a celá realizace byla v roce 2025. Jak má být zaúčtována vydaná faktura v roce 2024, popř. jak máme toto účetně ošetřit?

Pracovní agentura provádí nábor pracovníků na Filipínách, zde si vyřídí vízum. např. datum dokladu za vyřízení víz je z 11/2024. Pracovní agentura tento náklad proplatí až v roce 2025. Do kterého roku patří správně náklad zaúčtovat?

Vlastník nemovitosti pro nás upravil kanceláře dle našich požadavků. Dle smlouvy bude část nákladů vyfakturována ve zvýšeném nájemném během prvního roku. Je možné tyto náklady uplatnit již v prvním roce nebo je musíme časově rozlišovat po dobu trvání nájemní smlouvy? 

Máme zařazený chmelový porost v majetku. Sazenice chmele každoročně po sklizni kontrolujeme a vyhynulé ( vlivem počasí - vymrzlé, vyschlé...) nahrazujeme novými - stejná odrůda . Tato nová sadba se zaúčtuje do nákladu běžného roku, nebo do nákladu roku příštího? Nebo účtovat jinak?

Společnost prodává licence svého softwaru na období 1 roku. Nyní při prodeji licence na období 3 let dává svým klientům 3 bonusové měsíce navíc. Běžně časově rozlišujeme každou fakturu přesně dle období na které se licence poskytuje, jak ale naložit s bonusovými měsíci zdarma? Pokud je licence na 12 měsíců + 3 měsíce zdarma máme i nadále rozlišovat výnosy na 12 měsíců nebo je máme rozpočítat na 15 měsíců?

Firma realizuje tzv. zelenou střešní zahradu. Bude se jednat o samostatný majetek, nebo o technické zhodnocení stávající budovy?

Společnost vlastnící bytový dům, který využívá pro podnikání (pronajímá byty) provedla v jednom roce zásadní opravy - nová okna, oprava fasády, opravy podlah... Charakterem jsou to opravy stávajícího stavu, avšak svým rozsahem v řádu milionů Kč se z běžné údržby vymykají. Firma v důsledku oprav vykazuje v tomto období ztrátu. Předpokládám, že se nejedná o technické zhodnocení, avšak je možné výdaj na opravy časově rozlišit a rozpustit do více období? Předpokládá se, že nová okna a ostatní vydrží nějakou dobu.

Česká společnost si pronajala sklad (částečně vybavený), do kterého chce přesunout své zásoby z jiného skladu. V souvislosti s touto akcí ji vznikají značné náklady typu - náklady na přepravu, cestovní náhrady, mzdy pracovníků apod. S vazbou na fakt, že se očekává realizace výnosů až s časovým odstupem (horizont 1 až 2 roky), zvažujeme zda lze využít účtování naběhlých nákladů přes komplexní náklady příštích období. 

První plynový, zatím nepřipojený kotel do 80 000 Kč napojený na radiátory, s ohřevem vody. Druhý elektrický (doplňkový) do 40 000 Kč napojený na podlahové vytápění. Musíme 1. plynový kotel odpisovat spolu s budovou a 2. kotel můžeme dát jako drobný majetek rovnou do nákladů (dle směrnice do 80 000 Kč)?

Pronajímatel kancelářských prostor se domluví s novým nájemcem, že před započetím užívání najatých prostor pronajímatel provede stavební úpravy na žádost nájemce (např. nové podlahové krytiny, nové osvětlení, nové sádrokartonové příčky, apod.). Tyto stavební úpravy uhradí na půl (polovinu uhradí pronajímatel, polovinu uhradí nájemce na základě faktury od pronajímatele). Nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou 10 let. V případě, že dojde k předčasnému ukončení nájemní smlouvy, náklady hrazené pronajímatelem (tj. polovina celkových nákladů na stavební úpravy) mu bude nájemce muset uhradit (tj. v případě předčasně ukončené smlouvy by nakonec celou výši nákladů na stavební úpravy uhradil nájemce). Jak u nájemce zaúčtovat náklady na stavební úpravy (tj. polovinu celkových nákladů na stavební úpravy, kterou uhradí na počátku nájmu pronajímateli) - bude se jednat o technické zhodnocení najatých prostor (i když v případě, že smlouva nebude předčasně ukončena, nájemce uhradil pouze polovinu nákladů) nebo by měly být např. zaúčtovány na účet 381 a do nákladů rozpouštěny po dobu, na kterou je nájemní smlouva uzavřena?

Jak správně postupovat v případě, kdy jsem na konci roku přijal fakturu za výrobu dílů (zboží), jež prodávám po očištění a balení konečným zákazníkům, v případě, že zakázka byla zrealizována a vyfakturována až v lednu tohoto roku. Jaké je správné účetní a daňové řešení? Náklad za zboží v prosinci minulého roku účtuji na účet 381? Má to i nějaký dopad na DPH, když jsme z dané faktury uplatňovali odpočet?