Cizí měna

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

U dohadných položek v cizí měně postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám takový výjimečný případ, že v roce 2024 byla vytvořena dohadná položka na dvě služby (A a B), které měly být sice uskutečněny v roce 2025, ale byly spojeny/navázány na výnosy roku 2024. Dohad byl přeceněn k 31. 12. V roce 2025 se ale změnila z určitých důvodů situace a služba B (vinou odběratele) už uskutečněna nebude a nám tedy došla faktura (v EUR měně) pouze na službu A. Každá z těch dvou služeb byla účtovaná na jinou analytiku: např. 518001 služba A a 518002 služba B. Můj dotaz je, jak teď vyrovnat analytický účet 518002, tj. té neuskutečněné služby B. Mělo by být odúčtováno jednoduše tak, aby služba B byla letošním účtováním vyrovnána na nulu, pro zjednodušení uvedu malou částku: k 31. 12. 2024 na účtu 518002 po přecenění 110 a letos zaúčtovat na účet 518002 minus 110? Anebo je správnější držet se obvyklého postupu a odúčtovat v rámci došlé faktury na službu A i stejným postupem službu B, tj. dohad + odchylku dohadu (tedy v mém případě odchylka dohadu = celý dohad na službu B) aktuálním kurzem pro zaúčtování této faktury? V tomto případě by na účtě 518002 zůstal malý zbytek, což se mi nezdá správné. Částka neuskutečněné služby B není pro nás významná - cca 30 000 Kč. 

Občas účtuji dohadné položky v cizí měně a postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám ale případ, že k dohadné položce na služby, vytvořené loni v EUR (v částce 4900 EUR) a přeceněné k 31. 12., došla faktura neočekávaně rovnou v korunách. Jak mám teď postupovat při účtování? 

Jsme česká s. r. o. patřící do mezinárodní korporátní skupiny. Účetní měnou je CZK. Audit i daně jsou vedeny dle české legislativy. Reporting do skupiny dle IFRS. Jaké máme možnosti použití kurzů pro přepočet cizoměnových pohybů? Můžeme použít kurz Evropské centrální banky a co pro to třeba udělat, abychom mohli kurzy ECB použít – z hlediska zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů a zákona o DPH.

Český dodavatel nám vystavil fakturu v EUR a vyčíslil českou DPH a uvedl svůj kurz. Náš kurz, který používáme, se ale liší, který kurz mám použít pro vyčíslení DPH a proč. 

Naše společnost s.r.o. obdržela zálohovou fakturu za odběr zboží, kterou uhradila v plné výši. Následně obdržela řádný (konečný) daňový doklad. Mezi daňovým dokladem a zálohovou platbou vznikl rozdíl, který jsme zaúčtovali na kurzový rozdíl (daň. účinný). Omylem jsme však tento konečný daňový doklad opět uhradili. Dodavatel nám tuto duplicitní platbu vrátil, ale tímto vznikl opět kurzový rozdíl. Máme tento kurzový rozdíl, který vznikl naší chybou účtovat daňově účinně či neúčinně ? 

Jaký kurz se použije u vystaveného opravného daňového dokladu v cizí měně? Bude to kurz použitý u původního daňového dokladu?

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

Jak správně v daňové evidenci zaeviduji nákup majetku v cizí měně? Například koupím výrobní stroj za 20.000,- eur, faktura přijatá bude po přepočtu na částku 500.000,- Kč, takto ji zaeviduji do seznamu přijatých faktur, z tého částky vyměřím dph, uhradím o týden později, kdy bude kurz pro přepočet jiný a uhradím tedy například už jen 480.000,-Kč, po přepočtu na české koruny. Otázka zní, základem pro zařazení a odpisování majetku bude částka 500.000,- Kč (tedy ta částka dle faktury a jejího datumu vystavení) a nebo částka 480.000,- Kč, tj. okamžik úhrady, částka která mi skutečně odejde z účtu? A pokud se tato událost stane na konci roku, pořídím např. 30. 12. 2024, faktura bude vystavena s datumem 30. 12. 2024 a uhradím až 5. 1. 2025, kdy mohu začít majetek odpisovat? Okamžikem vystavení faktury, tedy již v roce 2024 a nebo až okamžikem úhrady faktury, tj. v roce 2025? 

Chtěli bychom od naší dceřiné společnosti nakoupit větší částku v EUR. Je nutné k nákupu mít uzavřenou smlouvu? V naší interní směrnici máme uvedeno, že u bankovních dokladů používáme kurz platný v den provedení bankovní operace. Mohli bychom tedy při účtování nákupu EUR použít tento kurz nebo je nutné kurz stanovit ve smlouvě?

V roce 2024 byl zaveden režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů. Týká se tento režim i směnárenské činnost a valutové pokladny, kdy se na konci roku určuje kurzový rozdíl podle ČNB k 31. 12. daného roku? Odkazuji se na upozornění vydané Generálním finančním ředitelstvím ze dne 8. 3. 2024 „Upozornění k režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů dle právní úpravy § 23i a § 23j zákona o daních z příjmů“ na část „…režim vylučování kurzových rozdílů na veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají k okamžiku ocenění cizoměnového majetku nebo závazků ve smyslu § 24 odst. 6 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), resp. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví, popř. i k jinému okamžiku, pokud účetní jednotka oceňuje cizoměnový majetek nebo závazky častěji.“

Fyzická osoba podnikající vede účetnictví v CZK. V prvním případě má jednu provozovnu, na které si stanovuje kurz na prodávané zboží. Je povinností podnikatele v účetnictví zaevidovat tento kurz na provozovně, nebo je možnost si určit dle ČNB roční, měsíční nebo denní kurz? V druhém případě má podnikatel více provozoven a na každé provozovně má daný jiný kurz na prodej zboží. Jak se v účetnictví určuje kurz v tomto případě? Nejedná se o vystavování faktur, ale o účetní doklady (na dokladu je vidět nastavený kurz na dané provozovně) pro jednotlivé zákazníky provozoven, přičemž jich může být až 500 denně. Kurz na jednotlivých provozovnách se může měnit každý den. 

Firma uzavřela s bankovní institucí smlouvu na nákup měnových forwardů. Data vypořádání byla měsíční, v období leden 2023 až listopad 2024. O forwardech firma účtovala jako o zajišťovacím nástroji a k datu roční účetní závěrky přeceňovala na reálnou hodnotu proti kapitálovému účtu. Po ukončení posledního forwardového obchodu (15. 11. 2024) je na MD účtu 373 pohledávka z FX operací ve výši 1 357 193 Kč a na D účtu 414 kapitálový fond k přecenění FX operací částka 437 619 Kč. Jaké bude účtování po ukončení zajištění: 437 619 Kč MD 414/D 373, 919 574 Kč MD 567/D 373 ?

Jak prosím postupovat a účtovat v případě forwardu na přelomu roku: 1. Byl uzavřený forwardový kontrakt v listopadu 2024. 2. Již 31. 12. 2024 z účtu odešlo 500 000 USD - mám účtovat MD 373/D 221? A co dále zaúčtovat k 31. 12. 2024? 3. Přípis na CZK účet forwardovým kurzem proběhl 2. 1. 2025 MD 221/D 373. Co dále zaúčtovat v roce 2025?   Přečetla jsem si různé varianty účtování, ale nenašla jsem ten, který by pasoval k výše uvedenému případu, kdy peníze odešly už ve starém období. Podrozvahově bych k 31. 12. 2024 měla účtovat jen o pohledávce, protože závazek už mám vypořádaný, že? Peníze už odešly v roce 2024.

Pronajímám hotel, kde cena nájmu je stanovena v eurech anebo v korunách kurzem 1 EUR = 24 CZK. Platby v eurech jsem přepočítal ročním kurzem 25,16 stanoveným ČNB, nebo mám nájem přepočítat kurzem stanoveným ve smlouvě, tj. 1 EUR/24 CZK? 

Jakýá je správný postup při účtování kurzového rozdílu, pokud je faktura v cizí měně uhrazena z korunového účtu, přičemž devizový účet není založen. Je prosím správný tento postup? 1) Evidence faktury v účetnictví v částce 890 EUR – účetní program provede přepočet denním kurzem ČNB v souladu s interní směrnicí. 2) Úhrada faktury proběhne z korunového účtu – zaúčtování se provede kurzem banky dle výpisu. 3) Porovnání částek z bodu 1) a 2) – zjištěný rozdíl se zaúčtuje jako kurzový rozdíl. 4) Do přiznání DPH se faktura přepočítá denním kurzem ČNB ke dni DUZP (samovyměření) – DPH je zaúčtováno již při zadání FAP v prvním kroku interním dokladem. Mohou zde vznikat rozdíly. Jak je v praxi nejlépe řešit? Zároveň se ve svém okolí setkávám s tím, že někteří účetní účtují rovnou pouze dle částky uvedené na bankovním výpise a cizí měnu vůbec neevidují. Mohlo by být takové řešení v pořádku? 

Firma pořídila zboží z EU - datum vystavení 6. 2. 2025, zboží ještě nedorazilo. Slovenská společnost (DIČ SK) vystavila fakturu na měnu EUR a zároveň přepočetla závazek (z její strany pohledávku) na CZK, kterou jsem zaplatili v této částce z účtu v CZK. Je nutné přepočítávat závazek kurzem pro účely účetnictví, který používá účetní jednotka nebo tím, že je to přepočteno na CZK to není cizoměnový závazek? Z pohledu DPH přiznáním/nárokuji k datu 6. 2. 2025 v částce dle dodavatele?

Jak v podvojném účetnictví správně, a zda-li vůbec, účtovat o kurzových rozdílech – kurz používáme pevný měsíční, v těchto případech: 1) Při převodu EUR z našeho účtu v zahraničí na náš účet v ČR např. 30.4. převod 100 tis. EUR - kurz pro duben 25,305 CZK/EUR, na účtě v ČR jsou připsány 2.5. - kurz pro květen 25,145 CZK/EUR. Rozdíl na účtu 261 účtovat jako kurzový rozdíl nebo si dopočítám kurz při účtování těchto položek na bankovním výpisu, tak aby kurzový rozdíl nevznikl? 2) Realizujeme opakované termínované vklady v EUR – každý den se vložená EURa vrací a zároveň odchází na vklad. Dotaz viz případ 1) zda-li účtovat kurzový rozdíl při přechodu z měsíce na měsíc. 3) V případě nákupu cizí měny např. prodej EUR z našeho účtu x nákup USD na náš účet – dealing. 

Společnost Matka (mikro účetní jednotka) pořídila 100% obchodní podíl v polské společnosti Dcera v roce 2022 v hodnotě 100 PLN. Společnost oceňuje obchodní podíl ekvivalencí. Na konci rozvahového období účtuje dle kurzu k 31. 12. přepočet obchodního podílu MD 061/D 414, MD 414/D 061. Společnost Dcera mě v předchozích letech díky zisku rostoucí vlastní kapitál. společnost Matka ze zásady opatrnosti neúčtovala metodou ekvivalence o skutečném vlastním jmění společnosti Dcera (nedostáváme včas finální účetní závěrky), vykazovala na účtu 061 pouze pořizovací cenu přepočtenou k 31. 12. Společnost Dcera má dle předběžné účetní závěrky za rok 2024 záporný vlastní kapitál. Jaký je postup zaúčtování? K 31. 12. 2024 provedeme přepočet 061, a výslednou hodnotu účtu 061 zaúčtujeme MD 414/D 061? Na účtu 414 pak zůstanou kurzové rozdíly z předchozích let a zrušené hodnota 061?

Škola obdrží peněžní prostředky na program Erasmus v EUR na bankovní účet vedený v EUR. Používá denní kurz. Z poskytnutých prostředků se hradí jednotlivé náklady, které postupně vznikají: letenky, ubytování, cestovní náhrady. V jakém okamžiku se účtuje kurzový rozdíl? Přepočítávat ho k 31. 12. každého roku nebo až při ukončení Erasmu (spotřebování prostředků v EUR na daný Erasmus)?