Přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně

Plné znění otázky

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?