Daň z příjmů

Za jakých podmínek bude osvobozený prodej s. r. o. ? Prodejcem je fyzická osoba jako dědic. 

Od 1. 1. 2025 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Živnost jsem vykonával do konce února 2025, poté jsem ji od 1. 3. 2025 přerušil a k 30. 9. 2025 definitivně ukončil a vrátil živnostenský list. V květnu 2025 mi byla vyplacena odměna likvidátora 300 000 Kč, ze které byla odvedena zálohová daň z příjmů ze závislé činnosti. Zároveň jsem celý rok 2025 poživatelem starobního důchodu. Jsem, nebo nejsem povinen za rok 2025 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Je moje daň za leden a únor 2025 rovna paušální dani, nebo ne? Musím podat přehledy na OSSZ a ZP za rok 2025?

Fyzická osoba darovala nemovitost na základě darovací smlouvy podepsané v prosinci 2020, právní účinky vkladu v katastru byly zaevidovány k 20.1.2021 a zápis do katastru proběhl také v roce 2021. Bude platit pro osvobození časový test 5 nebo 10 let? Co je pro běh lhůty důležité - datum podepsání darovací smlouvy nebo zaevidování na katastru nemovitostí (právní účinky vkladu).

OSVČ vedoucí účetnictví má v majetku plně elektrický automobil. Nabíjení probíhá výhradně v soukromém domě podnikatele. Automobil se splácí úvěrem, není možné uplatnit paušální výdaj na PHM. Jakým způsobem můžeme tedy uplatnit výdaje na PHM z nabíjení ?

Šest FO zdědilo dům po sestřenici. V rámci dědického řízení se dohodli, že dům bude napsán na jednoho dědice, který dům prodá a ostatní vyplatí. Dědictví proběhlo v 12/2024, dům se prodal 9/2025 jednomu z dědiců, tzn. že tento dědic každému poslal jeho poměrnou část za dům. V rámci dědictví v roce 2024 je osvobozeno od daně, Jak ale zdanit příjem pro ostatní dědice. celkem 5 zbývajících, za rok 2025 v DAP příští rok? Každý si zdaní svoji poměrnou část? Jak to bude s případnými výdaje? Cena domu byla stanovena notářem v rámci dědictví v roce 2024, lze při případném zdanění použít?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Občan (soukromá osoba/nepodnikatel) sjednal, s investiční společností, zhodnocení vlastních finančních prostředků, formou termínovaného vkladu. Své vlastní finanční prostředky, v hodnotě 100.000 Kč, dle Smlouvy o TV řádně odeslal. Po sjednané době se mu nevrátily investované prostředky, ani jejich sjednané zhodnocení. Tuto svou pohledávku se rozhodl úplatně postoupit za 30.000 Kč. Jaké plynou občanovi daňové povinnosti, z titulu postoupení pohledávky?

Fyzická osoba nepodnikatel pořídila automobil za sníženou cenu od příbuzného, dobře ho pojistila a v prvním týdnu došlo k totální havárii. Vrak byl později odprodán za zlomek nákupní ceny, plnění pojišťovny však tento rozdíl dorovnalo. Vše proběhlo v rámci jednoho zdaňovacího období. Jak se bude postupovat při vyplňování daňového přiznání a příslušné přílohy? 

Nepodnikatel, neplátce DPH má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1.000,- Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v §9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu doplatil a stane se vlastníkem nemovitosti. Chtěli bychom začít po převodu vlastnictví nemovitost odepisovat. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude pronajímat. Jak stanovit vstupní cenu a odpis této nemovitosti? Kdy je doba zahájení nájmu? Před x lety, když ji začal podnajímat nebo od datumu, kdy se stal vlastníkem a nemovitost začne pronajímat?

Pronajímatel budovy zdaňuje nájmy bytů podle §9, uplatňuje výdaje paušálem 30%, budovu vlastní již 10 let. Protože potřeboval budovu opravit, na rok přeruší pronajímání budovy. Pokud začne pronajímat po roce znovu byty, může si k zahájení pronájmu stanovit u budovy reprodukční pořizovací cenu a budovu odepisovat?

Fyzická osoba podnikající, plátce DPH podniká v oboru izolací střech. Své příjmy rozděluje na manželku jako spolupracující osobu. Mají chatu, která je v SJM. Tuto chatu chtějí pronajímat krátkodobě (většinou na týden). Neposkytují žádné dodatečné služby jako úklid, povlečení atd.. (jen čistě pronájem s tím, že si musí nájemce vždy po sobě uklidit). Budou tyto příjmy z pronájmu chaty muset být zdaňovány v §7? Může tyto příjmy zdaňovat manželka, když je evidovaná jako spolupracující osoba? Manželka jiné příjmy nemá, než příjmy v §7 plynoucí ze spolupracující osoby manžela. Není ani plátce DPH. Pokud budou muset být příjmy zdaňované v §7, může manželka zřídit tedy živnostenské oprávnění a současně mít příjmy uváděné v příloze č. 1 v řádku 109 přiznání dani z příjmů fyzických osob (a současně k tomu řádek 110 výdaje spolupracující osoby) a při tom mít příjmy z pronájmu chaty (asi tedy ubytovací služby) uváděné v řádku 101 přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob a k tomu uplatnit paušální výdaje ve výši 60%? Nebo nemůže mít současně příjmy z §7 a část příjmů jako spolupracující osoba?

OSVČ neplátce DPH (identifikovaná osoba) jezdí pro UBER. Uplatňuje si 60% výdajový paušál. Přesně kterou částku má použít jako příjem do daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob §7? UBER totiž vystavuje dva roční přehledy. Jeden "Daňový přehled" s rozpisem hrubého jízdného, jiným rozpisem příjmů, rozpisem DPH a dalšími možnými odpočty. Druhý je Daňový přehled DAC7, s celkovými příjmy, daní, poplatky a provizemi a počtem transakcí, který jako hlášení posílá na finanční úřad. Příjmy na obou hlášeních se totiž liší o desítky tisíc korun. Nebo to mám brát, že v prvním přehledu jsou výnosy a ve druhém zaplacené příjmy? Pak by bylo asi správně použít příjem z druhého formuláře (který je hlášením pro finanční úřad). Na stránkách společnosti UBER tohle vysvětlení není.

3 fyzické osoby mají kapelu. Jeden je živnostník v paušálním režimu, druhý je zaměstnanec mající pouze příjmy ze závislé činnosti a třetí je důchodce. Jak správně by měli danit příjmy z kapely? Příjmy z umělecké činnosti jsou podle autorského zákona, takže nemusí mít živnostenský list? Příjmy z prodeje např. triček s nápisem kapely - zde musí být živnost na maloobchod? Zpívají na plesech, svatbách, občas nějaký festival. Předpokládáme, že se nedostaneme do příležitostné činnosti a do osvobození v §10 odst. 3 písm. a) ZDP, kde je osvobození těchto příjmů do 50.000,- Kč. Jak by měli vystavovat faktury, když dostanou např. jeden příjem za celou kapelu? Měl by každý vždy vystavovat fakturu pouze za svůj podíl na odměně z vystoupení?

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Jsme akciová společnost 100% vlastněná městem. Nemáme zřízen sociální fond. Zaměstnancům dle vnitřní směrnice poskytujeme stravenky, příspěvek na sport, příspěvek na penzijní a životní pojištění a jednou ročně poukázky do lékárny. Nyní chceme přispívat také členům dozorčí rady a představenstva, ve formě nabití karty na sport. Členové dozorčí rady a představenstva mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce a mají stanovenou měsíční odměnu. Musíme zřídit sociální fond? Nebo jakým způsobem jim můžeme poskytnout příspěvek na sport? A podléhá tento benefit pro členy dani z příjmu. Naše společnost je ale dlouhodobě ve ztrátě. 

Do prodejny, větratelné okny, jsme pořídili klimatizaci v celkové ceně 142 tis. Kč. Cena zahrnuje 3 vnitřní jednotky, jednu vnější jednotku, vedení, práci a dopravu. Vedení - rozvody zařadím jako technického zhodnocení budovy. Lze všechny 4 jednotky dohromady zařadit na jednu kartu jako jeden majetek a daňově tak odepisovat společně v 3 OS? Lze náklady na práci a dopravu rozdělit poměrově mezi rozvody a jednotky, nebo je nutné je celé přiřadit pouze k rozvodům?

Právnická osoba vlastní nákladní automobil, havarijní i povinné ručení tohoto automobilu je z důvodu nižší ceny za bonusovost uzavřeno na soukromou osobu - jediného jednatele této právnické osoby. Jsou pro s.r.o., která je tedy vlastníkem a provozovatelem vozidla, částky vyplacené jednateli za úhrady povinného a havarijního pojištění daňově uznatelným nákladem?

Obchodní zástupce kontaktuje nové zákazníky s cílem prodeje a umístění sortimentu na prodejní místo zákazníka. Jako podporu prodeje v případě větší objednávky zákazníka obdrží zákazník také od obchodního zástupce společnosti poukaz v max. hodnotě 500 Kč. Vše je na základě letáku s promoční akcí, kde je uvedeno, při nákupu zboží v takové a takové hodnotě bude poskytnut poukaz ve výši 500 Kč. Jedná se o daňově účinný náklad pro společnost, která poskytne takto přes letákovou akci poukaz jako podporu prodeje? Poukazy budou v hodnotě 500 Kč budou poukázkami na nákup v Lidlu nebo v Tescu, tzn. budou uplatněny mimo společnost, která takto přes letákovou akci tyto poukazy rozdá.

Manžel má živnostenský list na ubytovací služby v domě, který je v jeho výlučném vlastnictví (mimo SJM). Manželka je "spolupracující osoba". Manželka si zřídí živnostenský list na stejnou činnost a chce dále spolupracovat v rámci činnosti manžela jako další OSVČ. Jaké možnosti mají manželé z hlediska daně z příjmů? Musí vykonávat a danit činnost jen jako "společnost"? Pokud by manželka získala podíl na domě, nemuseli by zakládat společnost a na jakém základě by mohli rozdělovat příjmy? Manžel má i jiné příjmy, chce nadále uplatňovat paušální výdaje, manželka by se chtěla vstoupit do paušálního režimu - lze to?

Může jednatel, který není společníkem , poskytnout své společnosti bezúročnou zápůjčku ?