Dědictví

Ustanovení § 239a odst. 1 daňového řádu zakládá právní fikci, která se vztahuje na daňové povinnosti zůstavitele, nikoli na daňové povinnosti jeho dědiců.

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 40 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce dát darem 25% nemovitosti dceři A a prodat 75% nemovitosti dceři A se zeťem do SJM. Je možné, aby v kupní smlouvě na 75% nemovitosti bylo zakotveno, že kupující nevyplatí kupní cenu prodávajícímu (dědici), ale místo toho uhradí za něj závazek z dědictví vůči jeho sestře tj. 50% ceny nemovitoti a zároveň uhradí jeho další závazek ze smlouvy o finančním vyrovnání v rodině, který uzavře dědic s dcerou B, ve výši 25% ceny nemovitosti. Tedy kupní cena by nešla dědici, ale na úhradu jeho závazků vůči jeho sestře a jeho dceři B. Jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

Je ovobozen od daně dar ve formě nemovitosti nabyté v dědickém řízením, kdy otec daruje 25 % nemovitosti jen dceři a 75 % dceři a zeťovi do SJM s podmínkou, že dcera se zeťem vyplatí z SJM 75 % ceny nemovitosti tetě a sestře? Bude to daňově osvobozené pro všechny zúčastněné strany?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uzavřela nájemní smlouvu na prostory k podnikání na období 1. 12. 2022–30. 11. 2032. Ve smlouvě je uvedeno: „bod smlouvy 12.4. V případě nedodržení doby trvání smlouvy ze strany nájemce (tj. období od 1. 12. 2022–30. 11. 2032) se nájemce zavazuje k úhradě smluvní pokuty za provedené stavební a zařizovací práce, které byly pronajímatelem provedeny v předmětu nájmu dle požadavků nájemce před předáním předmětu nájmu nájemci. Výše smluvní pokuty je odvozena od termínu ukončení této smlouvy ze strany nájemce, a to následujícím způsobem : jedna desetina z částky 564 865.- Kč (hodnota stavebních a zařizovacích prací dle požadavků nájemce určená pronajímatelem) bude vynásobena počtem zbývajících nedodržených let nájmu. Úhrada smluvní pokuty nebude nárokována v případě, že případné předčasné ukončení této smlouvy bude vyvoláno/zapříčiněno pronajímatelem. Toto však neplatí v případě, že pronajímatel ukončí nájemní vztah dle bodu smlouvy 12.6. toto smlouvy.“ (Pronajímatel vypoví nájemci smlouvu z důvodu neplacení nájmu.) V roce 2025 OSVČ zemřela. Nejsem si zcela jistá, že se jedná o smluvní pokutu, jak je uvedeno ve smlouvě nebo o úhradu technického zhodnocení. Jak by to bylo v případě, že by se jednalo o technické zhodnocení? Dal by se z požadované částky, kdyby ji museli uhradit, uplatnit odpis ve výši 1/2 a zůstatkovou cenu do výdajů? Bylo by možné tuto úhradu smluvní pokuty zahrnout do výdajů zemřelé OSVČ v případě, že by se osoba spravující pozůstalost nedohodla s pronajímatelem o odpuštění pokuty ?

Nezletilá vnučka zdědila po svém dědečkovi nemovitost, rodiče se rozhodli nemovitost prodat, není splněn časový test pro osvobození. Lze jako výdaj uplatnit ocenění zděděné nemovitosti v notářském zápisu? Současně v notářském zápisu byla povinnost vyplacení podílu v penězích svému strýci, je možno tuto částku uplatnit jako náklad při prodeji nemovitosti?

Osoba spravující pozůstalost podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ a zaplatila daň z příjmů. Současně podala i přehled sociálního pojištění a doplatila vypočtenou daň. Toto podání se však podávat nemuselo. Je možné tuto situaci napravit?

Šest FO zdědilo dům po sestřenici. V rámci dědického řízení se dohodli, že dům bude napsán na jednoho dědice, který dům prodá a ostatní vyplatí. Dědictví proběhlo v 12/2024, dům se prodal 9/2025 jednomu z dědiců, tzn. že tento dědic každému poslal jeho poměrnou část za dům. V rámci dědictví v roce 2024 je osvobozeno od daně, Jak ale zdanit příjem pro ostatní dědice. celkem 5 zbývajících, za rok 2025 v DAP příští rok? Každý si zdaní svoji poměrnou část? Jak to bude s případnými výdaje? Cena domu byla stanovena notářem v rámci dědictví v roce 2024, lze při případném zdanění použít?

Praneteř obdrží dar ve výši větší než 50 tis. Kč od své pratety (teta matky). Bude tento příjem osvobozen od daně z příjmů?

Fyzická osoba (podnikatel) je OSVČ zapsaná v obchodním rejstříku. Je plátcem DPH od roku 1993. Do obchodního majetku vložil v roce 1991 nemovitost, kterou začal odepisovat. V roce 2000 proběhla velká rekonstrukce v řádech milionů Kč. Rekonstrukce se odepisuje na 30 let, tzn. dosud není odepsána a má daňovou zůstatkovou hodnotu. Podnikatel plánuje předání nemovitosti svým dvěma dcerám, aby ji případně mohly dále pronajímat (buď jako fyzické osoby nebo prostřednictvím s.r.o., do které by nemovitost byla vložena). Zvažuje varianty: 1) darování, 2) dědictví (pouze nemovitost nebo pokračování v podnikání po zemřelém), 3) prodej. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých variant z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Dva sourozenci zdědili po svém otci na půl výrobní halu v hodnotě 8 mil. Kč. Jeden ze sourozenců (OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci) chce od druhého tu jeho polovinu odkoupit formou měsíčních splátek a tuto halu vložit do svého obch. majetku a odpisovat ji. Kdy může začít celou halu odpisovat? Až po úhradě poslední splátky? Domnívám se, že splátky pro něj nebudou daňově uznatelným výdajem, ale výdajem pro něj budou jen odpisy haly. A co bude příjem z prodeje poloviny haly znamenat pro prodávajícího sourozence? Otec halu vlastnil více než 10 let před svou smrtí. 

Vlastník nemovitosti - bytu, který platil daň z nemovitých věcí zemřel v 2/2025. V 5/2025 skončilo dědické řízení a byt zdědili 2 synové. Na rok 2025 nebyla zaplacena daň z nemovitých věcí. Mají ji zaplatit dědicové? Platí se poměrem na měsíce?

Dědic, fyzická osoba, dědila nemovitost s nebytovými prostory od zůstavitele, který tyto nebytové prostory pronajímal od roku 2021. Zůstavitel od počátku zahájení pronájmu uplatňoval 30% výdaje. Odpisování nezahájil. Nemovitost zůstavitel nabyl v roce 2005. Dědic bude dál nebytové prostory pronajímat, v roce 2024 uzavřel novou smlouvu. Ve svém daňovém přiznání za rok 2024 chce uplatňovat skutečné výdaje. Jakým způsobem stanoví vstupní cenu nemovitosti a k jakému datu? Od jakého roku bude uplatňovat odpisy? Vzhledem k tomu, že dědic je právním nástupcem, měl by pokračovat dle § 30 ZDP v odpisování započatém zůstavitelem. Zůstavitel nikdy neodpisoval. Vstupní cenu tedy stanoví dědic tak, jak by to měl udělat zůstavitel, tzn. vzhledem k tomu, že nabyl nemovitost dříve než 5 let od zahájení pronájmu, stanoví cenu dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. Použije tedy jako vstupní cenu reprodukční cenu, tzn. cenu obvyklou k datu zahájení pronájmu v 2021 (nikoli cenu zjištěnou dle oceňovacích předpisů). Zahájí odepisování z této ceny v roce 2021 a uplatní si ve svém přiznání příslušný odpis pro rok 2024. Je tento postup správný?

Syn zdědil po matce nemovitost, ve které nebydlel. Nemovitost zdědil v roce 2024, matka nabyla nemovitost v roce 2018. Nyní v roce 2025 bude syn nemovitost prodávat. Bude prodej osvobozen? Odkdy běží časový test nabytí nemovitosti, od doby nabytí nemovitosti matky (v tom případě by zde byla 5letá lhůta) nebo od doby nabytí nemovitosti syna (tady by byla 10letá lhůta)?

Dvě dědičky (dcery zůstavitelky) na základě závěti měly zdědit jedna 40% podíl na s. r. o., druhá 20% podíl na s. r. o. vlastněný zůstavitelkou od roku 2000. V rámci dědického řízení se dědičky dohodly, že ta druhá přenechá svůj 20% podíl první dědičce za finanční náhradu 2 mil. Kč. Takže první zdědí 60% podíl a druhá nezdědí žádný podíl. Znalecký posudek v rámci dědického řízení odhadl cenu 60% podílu na 3 mil. Kč. Je finanční náhrada 2 mil. Kč považována za příjem z dědictví a bude osvobozena od daně z příjmu fyzických osob? Pokud ne, je možné použít nějaké další možné osvobození?

Společnost s.r.o. eviduje pohledávku za odběratelem ve výši 68 tis. Kč. Jedná se celkem o 9 faktur. Faktury byly vystaveny v 09 - 10/2023. V říjnu 2023 zemřel majitel firmy (odběratele). Firma odběratele postupně utlumovala činnost a v současné době nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost. Přihlásili jsme v únoru 2024 naše pohledávky do dědického řízení. Minulý měsíc jsme se snažili získat inforaci u soudu, jestli bylo ukončeno dané dědické řízení. Notářka nám sdělila, že pohledávka je za společností a ne za zůstavitelem, nemůže být předmětem pasiv pozůstalosti. Dědic, který zdědí podíl se s naší společností spojí (možná). Dle informací byla firma odběratele zadlužená a tak je možné, že dědic se zřekne svého podílu. Takže je možné, že nám nikdo nic nezaplatí. Prosím o radu, jak a jestli je možné odepsat dané pohledávky dle zákona o rezervách. 

Firma s.r.o. vstoupí do dědického řízení jako třetí osoba, dědic se vzdá dědictví (díky dluhům a exekucím zemřelého) a z firmy se stane nabyvatel na základě notářského zápisu a smlouvy o zcizení dědického práva nabyvatel. Čistá hodnota dědictví je dle stanovení soudu + 500 tis. Kč (v aktivech je významný podíl na nemovitosti za 600 tis. Kč a 100 tis. Kč drobné pohledávky a peníze; v pasivech jsou závazky a dluh exekutorovi za celkem 200 tis. Kč). Celé toto zcizení dědictví má čistou hodnotu pozůstalosti 500 tis. Kč, nabyvatel pořídil od dědice za 25 tis. Kč. Pokud si rozúčtujeme ceny pořízené složky z dědictví, tak nám vznikne rozdílová položka 475 tis. Kč, je možné ji evidovat na účtě 413 kapitálové fondy (bez zdanění dani u daně z právnických osob). Dále nás napadlo, že by se mohlo jednat o oceňovací rozdíl, nebo goodwill - ale není to nákup obchodního závodu, tak nevidíme oporu. Jak správně tento rozdíl u firmy evidovat? Hodnota exekuce je 100 tis. Kč závazek dle usnesení. Jenže jsou tam historické ceny a exekutor chce zaplatit 150 tis. Kč dnešnímu dni, je možné zaúčtovat rozdíl 50 tis. Kč jako daňový náklad?

1) Podnikatel, plátce DPH, v říjnu 2024 zemřel a v majetku měl vložen osobní automobil, ze kterého uplatnil odpočet DPH. Automobil zakoupen v roce 2023, 100% využíván k podnikání. Manželka je rovněž OSVČ a plátce DPH, ale v jiném oboru a v manželově podnikání pokračovat nemůže ( nemá potřebnou kvalifikaci) Automobil, i když je v TP psán na manžela, je ve společném jmění manželů, byl zakoupen za trvání manželství. Po skončení dědického řízení automobil připadne manželce, která jej zařadí do majetku a bude jej ve svém podnikání využívat rovněž na 100%. Je třeba za uvedený automobil odvést poměrnou část DPH (vypořádání ) v posledním přiznání k DPH za manžela i když bude manželka automobil dále využívat jako OSVČ a bude jej mít v majetku? 2) Lze uplatnit v přiznání k dani z příjmů FO typu I (od 1.1.2024 do dne předcházejícího úmrtí) polovinu odpisů a druhou polovinu v přiznání za období dne dne úmrtí do konce roku? 3) V DPFO typu I (od 1.1.2024 do dne předcházejícího úmrtí) vyjde zisk a povinnost odvodu daně. V následujících přiznáních až do skončení dědického řízení bude vycházet ztráta. Lze tuto ztrátu uplatnit i v případě úmrtí zpětně prostřednictvím dodatečného přiznání typu I? Případně jak jinak lze takovou ztrátu uplatnit?

Osvč vedoucí účetnictví,plátce DPH, za trvání manželství nabyl majetek, který zdaňuje dle §7. Na katastru nemovitosti, ale je zapsán jako majitel jen manžel.Po úmrtí osvč bude předmětem dědictví majetek rozdělem každému 25 % podílem mezi žijící manželku a 3 dospělé děti nebo to bude s podíly jinak ? A jaké jsou možnosti v pokračování podnikání všech 4 dědiců? To si každý zřídí živnostenský list a bude se výsledek hospodaření dělit 4 a každý bude podávat za sebe daňové přiznání ? Předmět podnikání je pronájem,výroba el.energie a ostatní služby.A nebo je možnost,celý majetek převést na stávající s.r.o.žijící manželky a pokračovat v podnikání.Pokud ano, tak jaké daňové dopady by to mělo ? Jedná se hlavně o odpisy dost velké nemovitosti,která je předmětem podnikání.

Fyzická osoba (nepodnikatel) koupila v 2021 pozemek za účelem výstavby rodinného domu. Výstavbu nakonec realizovat nebude a v roce 2024 pozemek prodá. K prodeji dojde v říjnu 2024 (právní účinky vkladu do KN) s tím, že kupní cena 3 mil. Kč bude rozdělena na dvě splátky. První proběhne do 7 dnů po zápisu do KN (tj. říjen či listopad 2024), druhá splátka proběhne v lednu 2025. Fyzická osoba hodlá použít získané prostředky na rekonstrukci domu získaného v dědictví a využít osvobození od daně. Lhůta pro použití prostředků podle § 4b odst. 3 písm. a) se počítá pro každou splátku samostatně? Tzn. peníze získané v roce 2024 se musí použít do konce roku 2025 a peníze získané v roce 2025 do konce roku 2026?