Dodání zboží a služeb

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme platnou licenci. Dodavatele energie i plynu jsou povinni použít režim přenesení daňové povinnosti při fakturaci dodání plynu a elektřiny na nás, jako odběratele. Jaký režim DPH na nás musí uplatnit dodavatel, s kterým máme uzavřenou smlouvu o pronájmu např. kancelářských prostor. Dodavatel fakturuje nájemné a pak vyúčtuje služby s nájmem spojeny, tedy i přesnou výši spotřebované elektrické energie v pronajímaných prostorech.

Manželé, oba OSVČ soukromí zemědělci, plátci DPH, založili farmu s. r. o., také plátce DPH, do které budou vkládat majetek (budovy, některé pozemky, zvířata, zásoby a provozuschopné stroje) vkladem do základního kapitálu. Vše se teď řeší u notáře. Jak budou postupovat z pohledu DPH a daně z příjmu FO i PO? Budou jako OSVČ nebo s. r. o. něco danit? A ještě mají staré stroje, dávno odepsané a nepoužívané, které se do s. r. o. převádět nebudou. Dle odhadce nemá ani cenu je vkládat do s. r. o. Zůstanou v majetku OSVČ, která ale bude končit živnost. Bude za tyto stroje odvádět nějakou DPH, případně daň z příjmu? Pokud ano, z jaké částky a k jakému datu? 

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Nájemce se dohodl s pronajímatelem (fyzická osoba - OSVČ, daňová evidence, plátce DPH) na předčasném ukončení nájmu. Pronajímatel souhlasil za podmínky, že bude ze strany nájemce uhrazeno odstupné. Odstupné bude ve výši kauce, která byla uhrazena před začátkem nájmu, tudíž dojde k zápočtu kauce s odstupným. Jak bude na toto odstupné nahlíženo z hlediska DPH a DPFO na straně pronajímatele? Bude se jednat o protiplnění za „poskytnutou službu“ za možnost předčasného ukončení nájmu, a tudíž bude podléhat DPH? A jak to bude u DPFO, bude se jednat o zdanitelný příjem podléhající DPFO?

Tuzemský dodavatel, plátce DPH v tuzemsku, dodává zboží z Polska do Německa. Kupující v Německu oznámil české DIČ. O trojstranný obchod se tedy za předpokladu ostatních splněných podmínek nemůže jednat. Znamená to registraci k DPH v Německu? Pro koho ze zúčastněných stran?

Jsme český eshop prodávající do většiny států EU v rámci OSS. Nyní nás oslovil český diplomat, který chce na našem eshopu nakoupit zboží bez DPH. Nákup by měl proběhnout v rámci tuzemska (fakturační i dodací adresa je Česká republika). V dokumentu, který nám doložil (Osvědčení o osvobození od DPH) je adresa zákazníka uvedená v Belgií. Stejně tak orgán příslušný k opatření razítka je z Belgie. Jsme povinni zákazníkovi vyhovět a prodat mu zboží bez DPH? Můžeme ho odmítnout a odkázat, aby si DPH nárokoval u správce daně? Má tento český diplomat z Belgie nárok na osvobození od české DPH? Byl by rozdíl pokud by tento stejný zákazník objednat na našem zahraničním eshopu? (To by bylo dodání z ČR do EU).

Pro naši firmu budou pracovat dodavatelé služeb (kontraktoři, OSVČ) na jednom časově omezeném projektu. je možné ve smlouvě s nimi stanovit, že náklady jako ubytování, dopravu, letenky a podobné bude hradit přímo naše firma? A co mě samozřejmě zajímá je, jestli tyto náklady budou pro naší firmu daňově uznatelné. 

Stavební firma zakoupila pozemek a tento pozemek se rozdělí na 10 parcel, kde se postaví 10 rodinných domů. Aby se prodaly, bude se dělat cesta a inženýrské sítě které budou na jiném pozemku. Cesta a inženýrské sítě se předají městu asi za 1 Kč. Náklady za cestu a sítě ideálně (cca 1. mil) by se měli vykrýt z prodeje domků: cena prodeje domu se o tuto částku navýší-poměrově pro 10 rodinných domů. Cena domku se bude skládat z: cena sítě + cena pozemek + cena stavba + cena domek s pozemkem + 12 % DPH? Nebo musím cestu a sítě zatížit 21% szbou DPH?

Firma s. r. o., měsíční plátce DPH, se dostala do svízelné situace. Klient, občan, už 2 roky odmítá zaplatit stavební práce, problém se dostal k právníkům. V březnu 2025 se vystavila faktura, kvůli promlčecí době, kde 12 % DPH je vyčísleno přes 80 000 Kč. Firma není schopna za měsíc březen 2025 zaplatit přes 60 000 Kč DPH. Jak postupovat, máme se spojit s finančním úřadem a domluvit splátky DPH, nebo máme vydanou fakturu vyčíslit v pozdějším termínu DPH?

Český plátce DPH realizuje nákup zboží z Číny s následným dodáním na Slovensko. Zboží je dopraveno z Číny do Německa, odtud v režimu transit na Slovensku. Na Slovensku dojde k uvedení do volného oběhu s tím, že zboží bude clít slovenský zákazník. Tzn. na celních dokumentech bude uvedena společnost z Číny a společnost ze Slovenska. Z pohledu českého plátce DPH - podle našeho názoru mu nevzniká žádná povinnost k DPH v Německu, v ČR ani na Slovensku (dovozcem je slovenský zákazník - slovenský plátce DPH). Je tento názor správný? Pokud ano, bude se v českém daňovém přiznání k DPH tento obchod nějakým způsobem uvádět? Doplňujeme, že uvedený postup je na doporučení celní správy. Původně jsme navrhovali celní režim - kód 42 a využití § 71g ZDPH, kdy zboží mělo být propuštěno do režimu volného oběhu v ČR. Celní správa ale v takovým případech vyžaduje zajištění celního duhu, a vždy provádí následnou kontrolu u celního deklaranta z důvodu častých podvodů na DPH. 

Dobrý den, naše firma A bude dodávat zboží firmě C ve Švýcarsku (tudíž vývoz) . Ale fakturačně to půjde přes naši dceřinou společnost firmu B v Rakousku. Jaký bude správný postup z pohledu DPH u fakturace: Fakturace naše firma A - do rakouské firmy B a následně fakturace z firmy B do firmy C ve Švýcarsku. Dopravu bude zajišťovat prostřední firma B - rakouská firma. Bude naše firma A fakturovat firmě B v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 64 zákona o DPH a následně firma B - firmě C do Švýcarska jako vývoz. Nebo už pro naši firmu to bude vývoz, protože zboží se bude pravděpodobně zaclívat v ČR?

OSVČ, plátce DPH, má tento podnikatelský záměr. Od firmy z Německa (registrovaná osoba k DPH v Německu) si přiveze vlastním autem materiál - role látek. Na OSVČ nepřechází vlastnictví, role látek neplatí, zůstávají ve vlastnictví německé firmy. V Čechách z těchto látek ušije pytlíky, potiskne je a zpátky odveze opět svým autem této firmě do Německa. Jak by toto mělo být správně z hlediska DPH? Asi se nejedná o pořízení zboží z JČS? Ukáže se někde v daňovém přiznání nebo v kontrolním hlášení role látek (přemístění zboží do Čech)? Když budeme poté vystavovat fakturu na německou firmu, bude se jednat o dodání zboží do JČS (pytlíky s potiskem), nebo o poskytnutí služby do JČS (šití, potisk)? Jak správně vykážeme toto v souhrnném hlášení, na jakém řádku toto bude v daňovém přiznání a jaký text by měl být napsán na faktuře?

Dodací list je účetní dokument, který slouží k potvrzení dodání zboží nebo služeb zákazníkovi. Obsahuje informace o dodavateli, odběrateli, množství a popisu dodaného zboží nebo služby. Dodací list použije společnost, jestliže dodává zboží zákazníkovi a potřebuje mít potvrzení o dodání pro účely fakturace a evidence skladu. Po registraci si můžete v rámci demo licence stáhnout vzor dokumentu zdarma!

Generální finanční ředitelství zveřejňuje informaci o pravidlech uplatňování DPH při nákupu pohonných hmot prostřednictvím tzv. tankovacích karet.

Kupující reklamoval zboží po 4 letech (5 let záruční doba). Dodavatel reklamaci uznal. Reklamované zboží převzal a dodal nové. Dodavatel vystavil účetní doklad – dobropis bez DPH a zároveň účetní doklad – fakturu bez DPH na stejnou částku. Částky započetl. Je to správně? Jak se máme zachovat k našemu zákazníkovi? Stejně? Domnívali jsme se , že se jedná o dva účetní případy. Dobropis po 3 letech bez DPH a nový daňový doklad na nové zboží s DPH. 

Koordinační výbory jsou nepochybně velmi užitečným zdrojem informací a výkladových stanovisek, v příspěvku jsme se zaměřili na ty nejnovější, které reflektují aktuální daňový vývoj a mohou být užitečné i pro praxi neziskových poplatníků.

Český plátce DPH je v rámci třístranného obchodu v postavení prostřední osoby. Obchod vykazuje na ř. 30 a 31. Otázka, je zda je možné, aby bylo pořízení zboží vykázáno např. v měsíci září (ř. 30) a dodání zboží (ř. 31) měsíci říjnu, tzn. pořízení a dodání nebude v jednom zdaňovacím období.