prof. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

Úrokové swapy představují klíčový derivát pro řízení peněžních toků ve finančních institucích i podnikových strukturách. Jejich nejvýznamnější funkcí je zajištění převodu pevných úrokových sazeb na variabilní, což umožňuje účinné řízení finančního rizika. Zásadní je přecenění těchto derivátů na reálnou hodnotu k rozvahovému dni, což je provedeno na základě bankovních konfirmací. Česká legislativa se v problematice oceňování derivátů jeví stroze, což často vede k inovativnímu přístupu v praxi. Podrobně si rozebereme metodiku účtování úrokových swapů včetně vypořádání, s důrazem na transparentnost finančního obrazu společnosti. Dále článek demonstruje komplexní proces účtování těchto derivátů s praktickými příklady, které pomáhají pochopit základní principy, včetně výpočtu reálné hodnoty derivátů. Úrokové swapy tak nabývají na významu nejen pro velké korporace, ale i pro menší a střední podniky pro efektivní zajištění peněžních toků.

Jak se daní přijaté opční prémium vztahující se k aciím obchodovaným na NYSE?

Tento článek je zaměřen na účtování dluhopisů z pohledu investora i emitenta, a to primárně podle českých účetních pravidel. Nejprve se zaměříme na bezkuponové dluhopisy a následně i na dluhopisy kuponové. U investorského pohledu bude rovněž naznačen oceňovací přístup uplatňovaný mezinárodními standardy IFRS.

Dne 20. 3. 2024 jsme nakoupili u banky směnku se splatností do jednoho roku v hodnotě 300 000 EUR., roční úrok 12 000 EUR. Jak se o směnce účtuje a jakým kurzem? V bankách jsem si založila novu banku – převod EUR na nákup směnky MD 221/D 261, nákup směnky MD 256/D 221. K 31. 8. 2024 mám Výpis z investičního portfolia, kde je uvedena Tržní cena v originální měně 300 000 EUR , dále je zde vyčíslen úrok ve výši 5 391,78 EUR, uvedena Tržní hodnota v originální měně 305 391,78 EUR a Tržní hodnota v měně obchodování 7 643 956,25 CZK. Úrok k 31.8.2024 jsem zaúčtovala 256/666 – naším účetním kurzem (používáme měsíční). Dále máme výpis z investičního portfolia k 31.12.2024, kde je uvedena Tržní cena v originální měně 300 000 EUR , dále je zde vyčíslen úrok ve výši 9 402,74 EUR, Tržní hodnota v originální měně 309 402,74 EUR a Tržní hodnota v měně obchodování 7 792 308,01 CZK. DNe 31. 12. 2024 jsem doúčtovala zbylou výši úroku 4 010,96 EUR opět naším úč. kurzem 256/666. Dále máme Potvrzení – splatnost směnky s datem operace 20.3.2025, což je 1 rok a 1 den. Jedná se ještě o krátkodobou směnku se splatností do jednoho roku? Hodnota operace 312 000 EUR, jiné hodnoty zde uvedeny nejsou. Jakým kurzem se účtuje toto? Přeceňuje se hodnota směnky vč. úroků ke dni účetní uzávěrky – jako zůstatky bank v cizích měnách? Je potřeba také Konfirmace k 31. 12. 2024 z banky pro účely auditu i u této směnky? 

Firma uzavřela s bankovní institucí smlouvu na nákup měnových forwardů. Data vypořádání byla měsíční, v období leden 2023 až listopad 2024. O forwardech firma účtovala jako o zajišťovacím nástroji a k datu roční účetní závěrky přeceňovala na reálnou hodnotu proti kapitálovému účtu. Po ukončení posledního forwardového obchodu (15. 11. 2024) je na MD účtu 373 pohledávka z FX operací ve výši 1 357 193 Kč a na D účtu 414 kapitálový fond k přecenění FX operací částka 437 619 Kč. Jaké bude účtování po ukončení zajištění: 437 619 Kč MD 414/D 373, 919 574 Kč MD 567/D 373 ?

Jak prosím postupovat a účtovat v případě forwardu na přelomu roku: 1. Byl uzavřený forwardový kontrakt v listopadu 2024. 2. Již 31. 12. 2024 z účtu odešlo 500 000 USD - mám účtovat MD 373/D 221? A co dále zaúčtovat k 31. 12. 2024? 3. Přípis na CZK účet forwardovým kurzem proběhl 2. 1. 2025 MD 221/D 373. Co dále zaúčtovat v roce 2025?   Přečetla jsem si různé varianty účtování, ale nenašla jsem ten, který by pasoval k výše uvedenému případu, kdy peníze odešly už ve starém období. Podrozvahově bych k 31. 12. 2024 měla účtovat jen o pohledávce, protože závazek už mám vypořádaný, že? Peníze už odešly v roce 2024.

Dlouhodobým nehmotným majetkem rozumíme stálé aktivum bez fyzické podstaty, které slouží v účetní jednotce déle než 1 rok. Dlouhodobý nehmotný majetek zachycujeme na účtech účtové skupiny 01. Dlouhodobý nehmotný majetek se v průběhu své životnosti opotřebovává. Jeho opotřebení v peněžních jednotkách vyjadřují odpisy. Dlouhodobý nehmotný majetek je možné technicky zhodnocovat.

Dlouhodobým hmotným majetkem rozumíme stálé aktivum fyzické podstaty, které slouží v účetní jednotce déle než 1 rok a pro daňové účely je jeho vstupní cena obecně vyšší než 80 000 Kč. Odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek zachycujeme na účtech účtové skupiny 02. Tento hmotný majetek se v průběhu své životnosti opotřebovává. Jeho opotřebení v peněžních jednotkách vyjadřují odpisy. Odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek je možné technicky zhodnocovat.

Neodpisovaným dlouhodobým hmotným majetkem rozumíme stálé aktivum fyzické podstaty, které slouží v účetní jednotce déle než 1 rok. Neodpisovaný dlouhodobý hmotný majetek zachycujeme na účtech účtové skupiny 03.

Na účtech účtové skupiny 04 účetní jednotky evidují cenu pořízení a další vedlejší výdaje s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku související, a to do doby jeho zařazení do majetku účetní jednotky.

V rámci této účtové skupiny účetní jednotky evidují veškeré poskytnuté zálohy na nákup dlouhodobého nehmotného, hmotného, a finančního majetku. Účetní jednotky mohou k zálohám rizikové povahy tvořit opravné položky, jejich tvorba ovšem není chápána jako daňově účinný náklad. Pohledávky z titulu poskytnutých záloh na dlouhodobý majetek nelze vzájemně zúčtovávat, a to ani v průběhu roku, ani při účetní závěrce.

Dlouhodobý finanční majetek evidujeme na účtech účtové skupiny 06. Mezi jeho hlavní složky patří: majetkové účasti a podíly rozhodující vliv podstatný vliv ostatní vliv investice do dluhových cenných papírů směnky k inkasu s dobou splatnosti delší než jeden rok poskytnuté zápůjčky

Odpisy jsou odhadem částky (vyjádřené jako náklad), která co nejpřesněji vyjadřuje rozložení výnosů, které toto aktivum účetní jednotce přináší; nejde tedy o kvantifikaci fyzického a morálního opotřebení. Tvorbou odpisů dochází ke korekci ocenění majetku ve vazbě na jeho využívání a rozvaha tak vhodněji (věrněji) vyjadřuje finanční situaci účetní jednotky. Souhrn odpisů za celou dobu používání majetku nazýváme oprávky. Rozdílem mezi vstupní (např. pořizovací) cenou a oprávkami rozumíme zůstatkovou cenu. O oprávkách k dlouhodobému nehmotnému majetku účtujeme na účtech účtové skupiny 07.

Odpisy jsou odhadem částky (vyjádřené jako náklad), která co nejpřesněji vyjadřuje rozložení výnosů, které toto aktivum účetní jednotce přináší; nejde tedy o kvantifikaci fyzického a morálního opotřebení. Tvorbou odpisů dochází ke korekci ocenění majetku ve vazbě na jeho využívání a rozvaha tak vhodněji (věrněji) vyjadřuje finanční situaci účetní jednotky. Souhrn odpisů za celou dobu používání majetku nazýváme oprávky. Rozdílem mezi vstupní (např. pořizovací) cenou a oprávkami rozumíme zůstatkovou cenu. O oprávkách k dlouhodobému hmotnému majetku účtujeme na účtech účtové skupiny 08.

Opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku (korekci aktiv) v případě, kdy tržní (reálná) hodnota majetku je nižší než jeho hodnota v účetnictví. V případě, že pominou důvody tohoto dočasného snížení, opravné položky zúčtujeme. Tyto lze tvořit k těmto druhům majetku: ke stálým aktivům je tvoříme v případě, kdy je jeho užitná hodnota přechodně nižší než zůstatková cena, k zásobám v případě, kdy je jejich užitná hodnota (např. prodejní cena) nižší než pořizovací cena v účetnictví, k cenným papírům, pokud je jejich tržní cena přechodně nižší než pořizovací cena, k pohledávkám v souladu se Zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů nebo dle uvážení účetní jednotky v případě nesplácení pohledávky či rizika její úhrady.

Zásoby materiálu evidujeme na účtech účtové skupiny 11. Nakupovaný materiál oceňujeme pořizovací cenou. Součástí vedlejších pořizovacích výdajů mohou být: přeprava, provize, clo, pojistné, a vlastní náklady na zpracování materiálu. Součástí pořizovací ceny naopak nejsou úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na pořízení materiálu. Zásoby materiálu můžeme vést pomocí průběžného či periodického způsobu evidence zásob.

Zásoby vlastní činnosti evidujeme na účtech účtové skupiny 12. Mezi tyto řadíme: nedokončenou výrobu, polotovary vlastní činnosti, dokončené výrobky, a mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. Zásoby vlastní činnosti oceňujeme na úrovni vlastních nákladů. Stejně jako nakupované zásoby, tak i zásoby vlastní činnosti může účetní jednotka vést způsobem A nebo způsobem B evidence zásob. Používá-li podnik periodickou evidenci, potom v průběhu účetního období o přijetí či vyskladnění zásob vlastní činnosti neúčtuje vůbec a pouze k rozvahovému dni zanese na příslušný rozvahový účet skupiny 12 konečný stav zásoby protizápisem na příslušný účet skupiny 58 Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace.

Zbožím rozumíme majetek nakoupený za účelem dalšího prodeje. Nakupované zboží oceňujeme pořizovací cenou. Součástí vedlejších pořizovacích výdajů mohou být: přeprava, provize, clo, pojistné, a vlastní náklady na zpracování zboží. Součástí pořizovací ceny naopak nejsou úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na pořízení zboží. Zboží můžeme evidovat pomocí průběžného nebo periodického způsobu.

V rámci této účtové skupiny účetní jednotky evidují veškeré poskytnuté zálohy na nákup zásob materiálu, mladých zvířat, a zásob zboží. Účetní jednotky mohou k zálohám rizikové povahy tvořit opravné položky, jejich tvorba ovšem není chápána jako daňově účinný náklad. Pohledávky z titulu poskytnutých záloh na zásoby nelze vzájemně zúčtovávat, a to ani v průběhu roku, ani při účetní závěrce.

Opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku v případě, kdy tržní (reálná) hodnota majetku je nižší než jeho hodnota v účetnictví. V případě, že pominou důvody tohoto dočasného snížení, opravné položky zúčtujeme. Tyto lze tvořit k těmto druhům majetku: ke stálým aktivům je tvoříme v případě, kdy je jeho užitná hodnota přechodně nižší než zůstatková cena, k zásobám v případě, kdy je jejich užitná hodnota (např. prodejní cena) nižší než pořizovací cena v účetnictví, k cenným papírům, pokud je jejich tržní cena přechodně nižší než pořizovací cena, k pohledávkám v souladu se Zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů nebo dle uvážení účetní jednotky v případě nesplácení pohledávky či rizika její úhrady.