Hypotéky

Jakou výši % výdajů můžu uplatnit? RES je uvedeno: Řízení a správa finančních trhů. RŽP je uvedeno: Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. OSVČ zprostředkovává hypotéky, životní pojištění apod. Myslím, že má nárok na paušální výdaje 40 %, ale chci se ujistit. 

Jak nejlépe postupovat při plánovaném prodeji bytu a jako jsou možnostiosvobození od daně z příjmu při využití prostředků na vlastní bydlení? Níže shrnuji situaci a otázky: 1) Prodávaný byt: Pořízen v roce 2025 za 3,4 mil. Kč Rekonstrukce cca 1,5 mil. Kč. Plánovaná prodejní cena cca 6,5 mil. Kč. Byt nebyl držen 10 let ani zde nebylo trvalé bydliště po 2 letech. 2) Současné bydlení: Bydlím v bytě zatíženém hypotékou cca 5 mil. Kč, novostavba z roku 2024. 3) Budoucí vlastní bydlení – novostavba: Kupní cena bytu 6,25 mil. Kč Parkovací místo 350 000 Kč, rezervační poplatek již uhrazen 200 000 Kč. Po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí bude hrazeno dalších 450 000 Kč.Zápis rozestavěných jednotek do KN do 31. 12. 2026. Úhrada cca 2,6 mil. Kč před kolaudací. Doplatek po kolaudaci cca v 1. polovině 2027. Byt bude zkolaudován k bydlení. Způsob užívání novostavby: Plánuji zde bydlet (v jednom pokoji). Část bytu bude využívána jako kancelář / pronájem. Funkčně však půjde o byt určený k bydlení. Za jakých konkrétních podmínek mohu osvobodit příjem z prodeje bytu od daně, pokud: prostředky použiji na splacení stávající hypotéky, a/nebo prostředky použiji na pořízení nového bydlení (novostavba), včetně plateb před kolaudací? Je možné kombinovat obě varianty (část na hypotéku, část na novostavbu)? Jaký je časový test pro použití prostředků (lhůta na reinvestici)? Má vliv na osvobození skutečnost, že část nového bytu bude využívána jako kancelář? 

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

Fyzická osoba koupí v roce 2025, zrekonstruuje ho a prodá. Dosáhne díky tomu určitého zisku (prodejní cena minus kupní cena minus náklady na rekonstrukci). Získané prostředky použije pro splacení svého hypotečního úvěru na byt, ve kterém prokazatelně bydlí. Svůj byt ale má již od roku 2023, stejně tak hypoteční úvěr na něj. V odpovědi na dotaz Splacení hypotéky a osvobození od daně z příjmů z roku 2023 se Ing. Děrgel vyjadřoval k obavám týkající se ustanovení § 4b dnešního odst. 2. Jde o to, zda to musí být „nově obstaraný byt“, nebo lze použít na splacení již svého stávajícího bydlení – opatřeného v roce 2023. 

Nepodnikatel podnajímá nemovitost a příjmy daní v § 9 ZDP. Není vlastníkem nemovitosti. V této nemovitosti je sám nájemcem a platí pronájem jen 1 000 Kč měsíčně. Dále mají s pronajímatelem udělaný splátkový kalendář na budoucí koupi nemovitosti. Již 5 let jsou placeny splátky (cca ročně 1 mil. Kč). Až bude doplacena poslední splátka stane se vlastníkem nemovitosti. Lze uplatňovat splátky nemovitosti během splácení do výdajů v § 9 ZDP? Uplatňujeme skutečné výdaje - nájem, opravy, údržbu nemovitosti atd.

Fyzická osoba si letos vezme hypotéku na pořízení investičního bytu. Letos bude dokončena hrubá stavba, kolaudace se očekává 12/2026. Pronájem by byl tak zahájen až v roce 2027. Může si již letos a příští rok uplatnit úroky z hypotečního úvěru jako výdaj při budoucím pronájmu, pronájem bude fakticky zahájen až v roce 2027,dle § 9 ZDP? 

V listopadu v roce 2024 jsem prodal nemovitost, v které jsem bydlel. Současně s prodejem nemovitosti byl doplacený i hypoteční úvěr. V předchozích letech jsem si uplatňoval úroky z hypotéky v daňovém přiznání jako odčitatelnou položku. Mohu si uplatnit úroky z hypotečního úvěru i za rok 2024? 

Jak je to s uplatněním úroku z hypotéky, když se změní zástava? Zaměstnanec si koupil byt č. 1 a na něj má hypotéku. Ve smlouvě je tedy účel úvěru nákup bytu č. 1. Tento byt č. 1 v roce 2022 prodal a hypotéku (zástavu) převedl na nový byt č. 2, který už předtím vlastnil a ve kterém bydlí a má tam trvalé bydliště. Bohužel banka nechce vytvořit žádný dodatek ke smlouvě. Když se podívám do ZDP, tak úroky lze uplatnit, pokud by zaměstnanec byt č. 1 vlastnil ke konci roku. Hraje v tom roli změna zástavy? Hypotéku nadále zaměstnanec platí, v bytě č. 2 bydlí, má tam trvalé bydliště, smlouvy o hypotéce jsou dohledatelné v katastru, ale neexistuje smlouva, ve které by byl účel úvěru na byt č. 2. Je nějaká varianta jak uplatnit úroky z úvěru? Banka si veškeré dokumenty nechala a zaměstnanci nic neposkytla, prý je nepotřebuje. Zaměstnanec několikrát navštívil pobočku s tím, že potřebuje nějaké potvrzení nebo dodatek pro daňové účely a banka se vyjádřila tak, že nemá nic, co by mohla zaměstnanci předat. Dodatek není a vytvořit odmítá. Nabízí jen refinancování hypotéky, ale tam se účel smlouvy nezmění, stále bude účel „nákup bytu č. 1“.

Fyzická osoba si v roce 2015 pořídila starší rodinný dům. Nákup byl z části financován hypotečním úvěrem (úvěr č. 1), který celý vyčerpala právě v roce 2015. Úroky z úvěru si každý rok uplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně. V domě od roku 2015 také bydlí. Vzhledem ke stavu nemovitosti si FO vzala v roce 2023 další hypoteční úvěr (úvěr č. 2), a to na rekonstrukci domu. Za rok 2024 FO získala potvrzení od banky, že za úvěr č. 1 uhradila úroky ve výši 70 000 Kč a z úvěru č. 2 úroky ve výši 120 000 Kč. Jakou celkovou výši úroků, jako odčitatelnou položku si fyzická osoba může za rok 2024 uplatnit?

Klient má na sebe napsaný úvěr na rekonstrukci nemovitosti, tuto nemovitost zatím vlastní jeho matka, po rekonstrukci tam chce bydlet. Je nutné vlastnictví nemovitosti, když si chce uplatnit úroky z úvěru? Doposud tam bydlela maminka. 

Fyzická osoba občan v roce 2023 koupil na hypotéku bytovou jednotku, v které nebydlel, tuto prodal v roce 2024, část peněz obdržel v roce 2024 a část až ve 2025. Tyto obdržené finanční prostředky by chtěl použít na úhradu hypotéky z roku 2023 a část na dobudování rozestavěné bytové jednotky, kterou v současnosti vlastní a chtěl by v ní následně bydlet. Lze využít podmíněné osvobození ?

Jak postupovat při vyplnění daňové přiznání, když jsem v roce 2024 byla v režimu paušální daně, ale od dubna do října jsem byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr (nestihla jsem termín pro vystoupení z paušální daně). Samozřejmě jsem měla po celou dobu i příjmy z té živnosti. Měla bych tedy vyplnit přiznání tak, jako bych v paušálním režimu nebyla (tedy uplatit paušální výdaje ve výši 60 %), uvést všechny zdroje příjmů a pak na řádku 86 daňového přiznání odečíst zálohy zaplacené v rámci paušální daně a v řádku 84 zálohy z příjmu ze závislé činnosti? Mohu si pak v tomto případě uplatnit i slevu na poplatníka a odpočet úroků z hypotéky?

Zaměstnanec má hypotéku na rodinný dům už 10. rok a po celou dobu uplatňuje hypoteční úroky. V roce 2024 refinancoval a zároveň přikoupil investiční byt. Takže hypotéka řádně narostla. Vzhledem k tomu, že bytovou potřebu naplňuje pouze původní rodinný dům tak mám dotaz jak postupovat. Napadá mě rozdělit částku hypotéky připadající na původní rodinný dům a na nový investiční byt. A ve stejných procentech pak rozdělovat i úroky z hypotéky. A uplatnit pouze ty připadající na rodinný dům splňující bytovou potřebu. Je toto navrhované řešení správné nebo jak postupovat? Při takovéto změně hypotéky stále platí limit 300 000 Kč, protože je bytová potřeba obstarána před 1. lednem 2021?

Občan podepsal smlouvu na hypotéku v 4/2024, první platba odešla v 6/2024, kdy podepsal kupní smlouvu na byt. V bytě měl od začátku trvalé bydliště. V potvrzení od banky má částku úroků za r. 2024 ve výši 107 000 Kč. Může si v DPFO uplatnit 7/12 z limitu 150 000 Kč, nebo 7/12 ze skutečně uhrazených úroků?

Tento dotaz navazuje na otázku Roční zúčtování daňových záloha a úroky z hypotečního úvěru, OaO ID 50629. Zaměstnanec uzavřel smlouvu o výstavbě bytu s developerem. Na základě této smlouvy banka poskytla hypoteční úvěr. Lze za rok 2024 uplatnit slevu na dani ze zaplacených úroků, když byt fyzicky není postaven, není zapsán v katastru nemovitostí (musíme ověřit, zda není zapsána rozestavěná stavba), byt fyzicky nelze pro vlastní potřebu užívat ani k 31. 12. 2024?

V roce 2022 byl čerpán hypoteční úvěr od stavební spořitelny na koupi pozemku a výstavbu RD. V roce 2024 došlo k prodeji rozestavěné stavby RD s převedením původního hypotéčního úvěru na nové kupující - došlo tedy k převedení hypotéčního úvěru, změnu vlastnictví v KN, od 9/2024 nový vlastník v domě bydlí (RD ještě nebyl zkolaudován). Podle § 15 odst. 4 ZDP může úroky uplatnit pouze účastník úvěrové smlouvy, který zároveň splňuje podmínku vlastnictví předmětu bytové potřeby, pokud jde o nemovitosti uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) až c) ZDP (např. byt, rodinný dům). V 1/2025 obdržel nový vlastník Potvrzení o zaplacených úrocích za rok 2024 v plné výši, tedy od 1-12/2024. Lze uplatnit úroky z úvěru v daňovém přiznání poplatníka (nový vlastník), příp. v jaké výši? předpokládám, že úroky v plné výši za celé období roku 2024 uplatnit nelze, protože od 1-8/2024 nebyly splněny podmínky vlastnictví ani účasti ve smlouvě, je třeba vypočíst část úroků pouze za období, kdy byl nový vlastník účastníkem smlouvy i vlastníkem nemovitosti dle KN (např.8-12/2024), nebo úroky nelze uplatnit vůbec, když nebyla podmínka splněna po celý rok? 

Klientka má za rok 2024 potvrzení o úrocích ve výši cca 210 000 Kč. Podle nového limitu je možné odečítat od 1. 1. 2023 pouze ve výši 150 000 Kč. Ovšem limit 300 000 Kč bylo možné odečítat před tímto datem a rozhodné datum změny limitu se neurčuje podle data úvěrové smlouvy a podle data uspokojení bytové potřeby, tzn. nákup nemovitosti, rekonstrukce, stavba apod.. Klientka měla původní úvěrovou smlouvu na 4 mil. u jedné banky na pořízení bytu, který pořídila v roce 2016. V roce 2023 byl zůstatek na úvěrovém účtu cca 1,1 mil. a klientka ho refinancovala u jiné banky s tím, že výše úvěru byla 5,5 mil. a z toho 1,1 mil. bylo použito na vyplacení předchozího úvěru a 4,4 mil. na nákup rodinného domu určeného k rekonstrukci (takto je i vymezeno jako účel v úvěrové smlouvě). V původním bytě stále bydlí a po postavení rodinného domu plánuje být půl týdne v bytě a druhou půlku týdne v rodinném domě, který je na horách. Otázka je, zda z tohoto „nového“ úvěru je možné odečítat úroky do limitu 300 000 Kč (tedy celých 210 000 Kč), který se vztahuje datumově do doby, kdy pořídila byt a uspokojila tak bytovou potřebu nebo ne, protože součástí smlouvy je i pořízení jiné nemovitosti v roce 2023, kdy již platí snížený limit 150 000 Kč? 

Zaměstnanec uzavřel smlouvu o hypotečním úvěru 25. 2. 2024 (smlouva doložena), od 11. 6. 2024 hypotéku splácí, vklad na katastr proběhl na základě kupní smlouvy ze dne 8. 8. 2024, právní účinky zápisu jsou k 29. 8. 2024. V hypoteční smlouvě je uvedena rozestavěná jednotka, ve výpistu z katastru již byt. Zároveň doložil potvrzení o zaplacených úrocích na částku cca 180 000 Kč. Jakou část úroků může v ročním zúčtování uplatnit?

Nepodnikatel mající pouze příjmy ze závislé činnosti si vzal před čtyřmi roky hypoteční úvěr na výstavbu rodinného domu. Stavba byla zahájena, ale ještě není dokončena a pořád v nemovitosti nebydlí. Úroky z hypotéky uplatňoval v daňových přiznáních v roce 2022, 2023. Uvěrová smlouva byla uzavřena v 9/2018, účel úvěru byl výstavba nemovité věci, stavba povolena stavebním úřadem od 6/2019. Úvěrová smlouva nebyla na pořízení pozemku. Může i letos v roce 2024 uplatnit úroky, i když pořád ještě nemá dostavěno? Není zde nějaká časová podmínka?

Fyzická osoba má hypotéku. Muže uplatnit úroky z hypotéky v DPFO, pokud nemá trvalé bydliště na adrese nemovitosti?