Hypotéky

Občan pronajímá od roku 2022 byt a příjem daní dle § 9 ZDP, uplatňuje skutečné výdaje. Koncem roku 2025 si koupil dům na hypotéku se záměrem dalšího pronájmu. Dům začne pronajímat až v první polovině roku 2026, odpisy na tento dům bude uplatňovat až za rok 2026. Může za rok 2025 uplatnit do výdajů dle § 9 zaplacené úroky z hypotéky na tento dům, i když příjem z pronájmu bude až za rok 2026?

Může druhý z manželů uplatnit úroky z úvěru na nemovitost, která je psaná ve výlučním vlastnictví jednoho z manželů? 

Zaměstnankyně si dříve pořídila byt č. 1, kde bydlí a uplatňuje v ročním zúčtování úroky z hypotéky. V průběhu roku 2025 pořídila byt č. 2 opět na hypotéku, ten se upravuje. Nyní chce do ročního zúčtování 2025 uplatnit hypotéky obě. V bytě č. 1 bydlí a do bytu č. 2 se plánuje v roce 2026 přestěhovat, oba má tedy pro bytovou potřebu. Byt č. 1 pak plánuje pronajmout. Lze v roce 2025 uplatnit úroky z obou bytů. V roce 2024 byly uplatněny úroky byt č. 1 a v roce 2026 zase budou uplatněny úroky z bytu č. 2. Ale nejsem si jista tím přelomovým rokem. 

Zaměstnanec předložil zaměstnavateli potvrzení o výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru za období leden-prosinec 2025 ve výši 81 705,29 Kč. Také doložil smlouvu o hypotečním úvěru ze dne 25. 10. 2024 - druh úvěru: spotřebitelský úvěr na bydlení - Hypoteční úvěr - celková výše úvěru v Kč - účel: náhrada výdajů za uhrazenou část kupní ceny - bytová jednotka č. X/Y v budově č.p. A na pozemku parc. č. B, katastrální území M, obec M. Lhůta pro čerpání úvěru byla do 12 měsíců od účinnosti smlouvy. Úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti uvedené v účelu + pozemek, na kterém se nemovitost (byt) nachází. Zaměstnanec v této nemovitosti bydlí. Dočetla jsem se, že daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnut na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, např. pořízení bytového zařízení, úhradu služného nájemného, za úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů apod. Má tedy zaměstnanec v tomto případě nárok na uplatnění úroků z tohoto úvěru?

Jakou výši % výdajů můžu uplatnit? RES je uvedeno: Řízení a správa finančních trhů. RŽP je uvedeno: Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. OSVČ zprostředkovává hypotéky, životní pojištění apod. Myslím, že má nárok na paušální výdaje 40 %, ale chci se ujistit. 

V roce 2025 jsem uzavřel hypoteční úvěr na koupi stavebního pozemku, který je dle územního plánu určen k výstavbě rodinného domu k vlastnímu bydlení. Výstavbu rodinného domu na tomto pozemku plánuji zahájit v následujících letech. Za jakých konkrétních podmínek lze uplatnit odpočet úroků u hypotečního úvěru na stavební pozemek, od kterého roku je možné odpočet uplatnit (např. od roku zahájení výstavby nebo od vydání stavebního povolení, nákupu pozemku)? Je rozhodující účel úvěru uvedený ve smlouvě nebo faktické zahájení výstavby? Jaká je časová lhůta pro zahájení výstavby ve vztahu k datu uzavření úvěru a jaké doklady je vhodné uchovávat pro případnou kontrolu finančního úřadu?

Majitel nemovitosti pronajal nemovitost v minulém roce pouze na 6 měsíců. Rád by použil jako výdaj úroky z hypotéky. Musí tyto úroky krátit jen na dobu, kdy nemovitost pronajímal?

Jak nejlépe postupovat při plánovaném prodeji bytu a jako jsou možnostiosvobození od daně z příjmu při využití prostředků na vlastní bydlení? Níže shrnuji situaci a otázky: 1) Prodávaný byt: Pořízen v roce 2025 za 3,4 mil. Kč Rekonstrukce cca 1,5 mil. Kč. Plánovaná prodejní cena cca 6,5 mil. Kč. Byt nebyl držen 10 let ani zde nebylo trvalé bydliště po 2 letech. 2) Současné bydlení: Bydlím v bytě zatíženém hypotékou cca 5 mil. Kč, novostavba z roku 2024. 3) Budoucí vlastní bydlení – novostavba: Kupní cena bytu 6,25 mil. Kč Parkovací místo 350 000 Kč, rezervační poplatek již uhrazen 200 000 Kč. Po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí bude hrazeno dalších 450 000 Kč.Zápis rozestavěných jednotek do KN do 31. 12. 2026. Úhrada cca 2,6 mil. Kč před kolaudací. Doplatek po kolaudaci cca v 1. polovině 2027. Byt bude zkolaudován k bydlení. Způsob užívání novostavby: Plánuji zde bydlet (v jednom pokoji). Část bytu bude využívána jako kancelář / pronájem. Funkčně však půjde o byt určený k bydlení. Za jakých konkrétních podmínek mohu osvobodit příjem z prodeje bytu od daně, pokud: prostředky použiji na splacení stávající hypotéky, a/nebo prostředky použiji na pořízení nového bydlení (novostavba), včetně plateb před kolaudací? Je možné kombinovat obě varianty (část na hypotéku, část na novostavbu)? Jaký je časový test pro použití prostředků (lhůta na reinvestici)? Má vliv na osvobození skutečnost, že část nového bytu bude využívána jako kancelář? 

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

Fyzická osoba koupí v roce 2025, zrekonstruuje ho a prodá. Dosáhne díky tomu určitého zisku (prodejní cena minus kupní cena minus náklady na rekonstrukci). Získané prostředky použije pro splacení svého hypotečního úvěru na byt, ve kterém prokazatelně bydlí. Svůj byt ale má již od roku 2023, stejně tak hypoteční úvěr na něj. V odpovědi na dotaz Splacení hypotéky a osvobození od daně z příjmů z roku 2023 se Ing. Děrgel vyjadřoval k obavám týkající se ustanovení § 4b dnešního odst. 2. Jde o to, zda to musí být „nově obstaraný byt“, nebo lze použít na splacení již svého stávajícího bydlení – opatřeného v roce 2023. 

Nepodnikatel podnajímá nemovitost a příjmy daní v § 9 ZDP. Není vlastníkem nemovitosti. V této nemovitosti je sám nájemcem a platí pronájem jen 1 000 Kč měsíčně. Dále mají s pronajímatelem udělaný splátkový kalendář na budoucí koupi nemovitosti. Již 5 let jsou placeny splátky (cca ročně 1 mil. Kč). Až bude doplacena poslední splátka stane se vlastníkem nemovitosti. Lze uplatňovat splátky nemovitosti během splácení do výdajů v § 9 ZDP? Uplatňujeme skutečné výdaje - nájem, opravy, údržbu nemovitosti atd.

Fyzická osoba si letos vezme hypotéku na pořízení investičního bytu. Letos bude dokončena hrubá stavba, kolaudace se očekává 12/2026. Pronájem by byl tak zahájen až v roce 2027. Může si již letos a příští rok uplatnit úroky z hypotečního úvěru jako výdaj při budoucím pronájmu, pronájem bude fakticky zahájen až v roce 2027,dle § 9 ZDP? 

V listopadu v roce 2024 jsem prodal nemovitost, v které jsem bydlel. Současně s prodejem nemovitosti byl doplacený i hypoteční úvěr. V předchozích letech jsem si uplatňoval úroky z hypotéky v daňovém přiznání jako odčitatelnou položku. Mohu si uplatnit úroky z hypotečního úvěru i za rok 2024? 

Jak je to s uplatněním úroku z hypotéky, když se změní zástava? Zaměstnanec si koupil byt č. 1 a na něj má hypotéku. Ve smlouvě je tedy účel úvěru nákup bytu č. 1. Tento byt č. 1 v roce 2022 prodal a hypotéku (zástavu) převedl na nový byt č. 2, který už předtím vlastnil a ve kterém bydlí a má tam trvalé bydliště. Bohužel banka nechce vytvořit žádný dodatek ke smlouvě. Když se podívám do ZDP, tak úroky lze uplatnit, pokud by zaměstnanec byt č. 1 vlastnil ke konci roku. Hraje v tom roli změna zástavy? Hypotéku nadále zaměstnanec platí, v bytě č. 2 bydlí, má tam trvalé bydliště, smlouvy o hypotéce jsou dohledatelné v katastru, ale neexistuje smlouva, ve které by byl účel úvěru na byt č. 2. Je nějaká varianta jak uplatnit úroky z úvěru? Banka si veškeré dokumenty nechala a zaměstnanci nic neposkytla, prý je nepotřebuje. Zaměstnanec několikrát navštívil pobočku s tím, že potřebuje nějaké potvrzení nebo dodatek pro daňové účely a banka se vyjádřila tak, že nemá nic, co by mohla zaměstnanci předat. Dodatek není a vytvořit odmítá. Nabízí jen refinancování hypotéky, ale tam se účel smlouvy nezmění, stále bude účel „nákup bytu č. 1“.

Fyzická osoba si v roce 2015 pořídila starší rodinný dům. Nákup byl z části financován hypotečním úvěrem (úvěr č. 1), který celý vyčerpala právě v roce 2015. Úroky z úvěru si každý rok uplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně. V domě od roku 2015 také bydlí. Vzhledem ke stavu nemovitosti si FO vzala v roce 2023 další hypoteční úvěr (úvěr č. 2), a to na rekonstrukci domu. Za rok 2024 FO získala potvrzení od banky, že za úvěr č. 1 uhradila úroky ve výši 70 000 Kč a z úvěru č. 2 úroky ve výši 120 000 Kč. Jakou celkovou výši úroků, jako odčitatelnou položku si fyzická osoba může za rok 2024 uplatnit?

Klient má na sebe napsaný úvěr na rekonstrukci nemovitosti, tuto nemovitost zatím vlastní jeho matka, po rekonstrukci tam chce bydlet. Je nutné vlastnictví nemovitosti, když si chce uplatnit úroky z úvěru? Doposud tam bydlela maminka. 

Fyzická osoba občan v roce 2023 koupil na hypotéku bytovou jednotku, v které nebydlel, tuto prodal v roce 2024, část peněz obdržel v roce 2024 a část až ve 2025. Tyto obdržené finanční prostředky by chtěl použít na úhradu hypotéky z roku 2023 a část na dobudování rozestavěné bytové jednotky, kterou v současnosti vlastní a chtěl by v ní následně bydlet. Lze využít podmíněné osvobození ?

Jak postupovat při vyplnění daňové přiznání, když jsem v roce 2024 byla v režimu paušální daně, ale od dubna do října jsem byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr (nestihla jsem termín pro vystoupení z paušální daně). Samozřejmě jsem měla po celou dobu i příjmy z té živnosti. Měla bych tedy vyplnit přiznání tak, jako bych v paušálním režimu nebyla (tedy uplatit paušální výdaje ve výši 60 %), uvést všechny zdroje příjmů a pak na řádku 86 daňového přiznání odečíst zálohy zaplacené v rámci paušální daně a v řádku 84 zálohy z příjmu ze závislé činnosti? Mohu si pak v tomto případě uplatnit i slevu na poplatníka a odpočet úroků z hypotéky?

Zaměstnanec má hypotéku na rodinný dům už 10. rok a po celou dobu uplatňuje hypoteční úroky. V roce 2024 refinancoval a zároveň přikoupil investiční byt. Takže hypotéka řádně narostla. Vzhledem k tomu, že bytovou potřebu naplňuje pouze původní rodinný dům tak mám dotaz jak postupovat. Napadá mě rozdělit částku hypotéky připadající na původní rodinný dům a na nový investiční byt. A ve stejných procentech pak rozdělovat i úroky z hypotéky. A uplatnit pouze ty připadající na rodinný dům splňující bytovou potřebu. Je toto navrhované řešení správné nebo jak postupovat? Při takovéto změně hypotéky stále platí limit 300 000 Kč, protože je bytová potřeba obstarána před 1. lednem 2021?

Občan podepsal smlouvu na hypotéku v 4/2024, první platba odešla v 6/2024, kdy podepsal kupní smlouvu na byt. V bytě měl od začátku trvalé bydliště. V potvrzení od banky má částku úroků za r. 2024 ve výši 107 000 Kč. Může si v DPFO uplatnit 7/12 z limitu 150 000 Kč, nebo 7/12 ze skutečně uhrazených úroků?