Insolvence

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Máme klienta, který v roce 2014 přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení (věřitel spadl do úpadku). Pohledávek bylo celkem 6 v celkové hodnotě cca 316 tis. Všechny pohledávky vznikl v roce 2014. Od té doby klient nic neřešil a čekal, jak insolvenční řízení dopadne. Nyní v roce 2025 bylo insolvenční řízení dokončeno a klientovi byly pohledávky částečně dorovnány (z každé pohledávky bylo dorovnáno 33%). Opravné položky klient netvořil, vedl pouze na pohledávkách. Jak nyní naložit se zbytkem pohledávky v hodnotě cca 214 tis? Lze nějakým způsobem odepsat daňově, nebo lze pouze nedaňově, vzhledem k tomu, že klient po dobu 11 let nechal pohledávky pouze v evidenci a neúčtoval pomocí opravných položek?

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Od 5/2025 máme zaměstnankyni, která je v insolvenci. Od 17. 10. 2025 je na nemocenské a nemoc trvá. Jak budeme postupovat při výpočtu srážky? Je to tak, že k čisté mzdě připočteme náhrady za nemocenskou (prvních 14 dní), a z této částky vypočítáme srážku a nemocenské dávky ze sociálky nijak neřešíme? 

Prováděli jsme srážky ze mzdy. Při odeslání srážky došlo k záměně exekutorského úřadu. Srážky se zasílaly exekutorovi, který byl v původně v prvním pořadí, jehož pořadí se následně posunulo na druhé. Jakmile nás exekutor, kterému srážky náležely ozval, zaslali jsme srážky na správný účet. Došlo k doplacení celé exekuce. Následně za deset dnů od zaslaných částek dorazilo sdělení od insolvenční správkyně, že je zaměstnanec v insolvenci a právní účinky insolvence začínají ke dni doručení. Exekutorský úřad nám sdělil, že zaměstnanec je v insolvenci a veškeré platby, které jsme zaslali před účinky isolvence (neboť byly zaslány až po zahájení insolvence) musí zaslat insolvenčnímu správci, čímž vznikla exekutorskému úřadu škoda a máme celou exekuci zaplatit znovu. Insolvenční správce nám sdělil, že tato informace je chybná, že exekutorský úřad zasílá finanční prostředky obdržené až od právních účinků insolvence a není důvod zasílat požadované finanční prostředky znovu. Co je správné? Jak postupovat?

S.r.o. má jediného společníka, který je zároveň jednatelem. Základní kapitál s.r.o. je 20000,-Kč. V prvních třech letech od svého vzniku s.r.o. investovala do výrobních prostor a přípravy provozu 3500000,-Kč. Veškeré zdroje získalo s.r.o. výhradně jako bezúročnou půjčku od společníka. První tržby mělo s.r.o. až ve třetím roce. s.r.o. Tedy již od prvního roku mělo záporný vlastní kapitál. Nyní po třech letech má s.r.o. záporný vlastní kapitál ve výši cca 3000000,-Kč. Uvažujeme správně, že v tomto případě může s.r.o. dál běžně fungovat se záporným kapitálem, aniž by byl jednatel povinen prohlásit konkurz?

Česká s.r.o. má velký dluh před společníkem. Existuje nějaký způsob se zbavit toho dluhu? V pokladně a na účtech společnost peníze nemá, žádné zásoby. 

Zákazník vstoupil do insolvence a navzdory tomu, že z naší strany stále běží soudní vymáhání pohledávek na tohoto zákazníka, insolvenční správce podal na naší společnost odpůrčí žalobu na vydání plnění dlužníka z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty (insolvenční správce po nás požadoval vrátit vše co zákazník zaplatil v posledním roce, dokonce ještě před vstupem do insolvence). Tato žaloba (absolutně nesmyslná) byla na velkou částku, proto se naše společnost rozhodla uzavřít dohodu o narovnání, tj. mimosoudní vyrovnání ve výši 15% žalované částky. Jedná se o daňový náklad? Na jaký daňový účet účtovat?

Poprvé se setkávám s pohledávkou přihlášenou do likvidačního řízení. Jak přesně zaúčtovat? Dne 28. 3. 2025 přihlášena pohledávka 2721,60 Kč, pohledávka je z 30. 9. 2024. Dne 16. 4. 2025 přišlo na účet 478,16 Kč se zprávou likvidátora, že tato částka už je konečná zaúčtuji tedy MD 558/D 391 částku 27 21,60 Kč a poté MD 391/D 558 částku 478,16 Kč a ten zbytek 2 243,44 Kč? 

Klient (kupující) uzavřel kupní smlouvu na nákup zboží. Toto zboží bylo u prodávajícího předmětem soudního sporu se subjektem v insolvenčním řízení. Aby soudní řízení bylo skončeno, dohodl se prodávající na smírnému ukončení soudního řízení a vyplacení částky v dohodě o narovnání. Kupující (můj klient, který měl zájem toto zboží odkoupit) souhlasil v kupní smlouvě, že se bude určitou částkou podílet na dohodě o narovnání a uhradí prodávajícímu mimo kupní cenu zboží, tuto částku pro rychlé skončení soudního sporu. Tato částka byla upřednostněna před platbou za samotné zboží. Je tato částka tj. finanční účast za zájem smírného ukončení soudního řízení, součástí kupní ceny zboží u kupujícího, nebo jelikož kupující není přímým účastníkem dohody o narovnání, je pro něj tento náklad daňově neúčinný? 

Syn, společník s. r. o., vystaví fakturu ze své firmy otci za zboží. Faktura není zaplacena, splatnost byla v r. 2022, fakturovaná částka 20 000 Kč. Lze k této vydané faktuře udělat v r. 2024 daňovou opravnou položku k pohledávce a před promlčením OPP rozpustit a pohledávku daňově odepsat? Nejsou tyto subjekty považovány za spojené osoby?

Dotaz Dotaz se týká vytvoření opravné položky k pohledávkám. Společnost s ručením omezeným provozuje mezinárodní kamionovou dopravu. Byla provedena doprava pro německého odběratele ve výši 875 EUR (22,2 tis. Kč). Odběratel nám fakturu neuhradil, z německé strany – od insolvenčního správce nám přišlo do mailu sdělení, že na uvedenou společnost byl prohlášen úpadek a dále nás požádal, abychom uvedenou pohledávku předložili k ověření spolu s veškerými dokumenty. Toto jsme provedli. Dotaz: jelikož se neorientujeme v německém právu, lze na uvedenou pohledávku při splnění podmínek vytvořit opravnou položku dle § 8c) Zákona o rezervách, bez ohledu, že odběratel je v úpadku?

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil a byl prohlášen konkurz. Společnost své pohledávky (poskytnuté zálohy) přihlásila do konkurzu a bude sjednávat příspěvek s novým provozovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní.  Je toto řešení správné? a) Zruší se a přidaní celá daňová rezerva vytvořená dle § 11 ZOR. b) K zálohám se vytvoří účetní opravná položka, protože budou zřejmě nedobytné. c) Zruší se účetní rezerva, která s tímto příspěvkem souvisela. d) Po úhradě nového příspěvku se budou tvořit nové rezervy (účetní i daňová podle § 11 ZOR) dle nových podmínek.

Společnost eviduje pohledávky, které jsou vymáhány v rámci exekuce. V roce 2024 byly exekuce zastaveny, dle § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., kdy po dobu 6 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti. Společnost na základě výzvy exekutora souhlasila se zastavením exekuce. Je možné pohledávky daňově odepsat? Jedná se o tyto případy: 1. Pohledávka za firmou A, výnosová, splatná v roce 2009, přihlášena do exekuce, byla vytvořena 100% zákonná opravná položka. Exekuce zastavena dle § 55 odst. 7. Řešení: zrušení zákonné OP, odpis pohledáveky – daňově uznatelný do výše vytvořené zákonné OP. Je to tak? 2. Pohledávka nabytá postoupením. Společnost evidovala pohledávku z titulu smlouvy o dílo za dlužníkem (spl. 2004). Pohledávka vůči dlužníkovi činila 1 mil. Kč. Společnost (nově Postupitel) postoupil pohledávku vůči dlužníkovi za úplatu v hodnotě 1,1 mil. Kč Postupníkovi. Tuto pohledávku Postupník neuhradil. Společnost k této pohledávce nabyté postoupením vytvořila účetní OP ve výši 1,1mil. Kč. V roce 2011 soud nařídil exekuci na majetek povinného (Postupníka) k uspokojení pohledávky oprávněného (společnost-postupitel). V roce 2011 Postupník vstoupil do likvidace. V roce 2024 byla exekuce zastavena dle § 55 odst. 7, kdy oprávněný (společnost-Postupitel) se zastavením souhlasil. Může společnost (Postupitel) tuto pohledávku v roce 2024 daňově odepsat z titulu vedení soudního řízení a následného zastavení exekuce? K pohledávce je vedena jen účetní OP.

Mám klienta, který má pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení. Tuto pohledávku přihlásil klient včas do insolvenčního řízení, přihláška byla podána v říjnu 2023. Externí účetní to ale klient neoznámil, a proto se v roce 2023 opravná položka dle zákona o rezervách netvořila. Předpokládám, že už je pozdě zákonnou opravnou položku dle § 8 zákona o rezervách tvořit, musíme počkat na výsledek řízení. Můžu tedy tvořit nyní za rok 2024 opravné položky alespoň dle § 8a zákona o rezervách, tedy do výše 50% hodnoty pohledávky, protože k 31. 12. 2024 uplynulo už 18 měsíců od splatnosti pohledávky?

Máme pohledávky za firmou (cca 1 mil Kč), která je od 6/2024 v úpadku, do 8/2024 jsme řádně pohledávky přihlásili a insolvenční správce žádnou nerozporoval, nic nám neposlal. Nový majitel se má vybrat do května 2025. Zajímalo by mě, jelikož jsme z VF odvedli DPH a také v roce 2023 zdanili, kdy si můžeme a jak nárokovat DPH a zaplacenou daň. Nevíme, jestli můžeme tvořit OP, když se jedná o prodeji. 

Jak je to od roku 2025 s možností vystavit opravný daňový doklad a nárokovat si DPH z nezaplacených pohledávek – je správné následující tvrzení, že je možné DPH uplatnit u těchto pohledávek? Jedná se mi o komplexní řešení nedobytných pohledávek. Neřeším odpis ani opravné položky k pohledávkám, jen návrat DPH z nezaplacené částky. Faktury vystavené po 1. 1. 2025, jejichž hodnota včetně DPH nepřesahuje 10 000 Kč a zároveň odběratel nemá u společnosti celkové pohledávky vyšší než 20 000 Kč, pohledávka je po splatnosti delší než 30 dní. DPH je nárokováno u všech pohledávek vždy jednou za rok na konci účetního období, tj. v prosinci, nelze v jiném měsíci? Dodavatel musí prokázat, že dvakrát odeslal odběrateli upomínku. Faktury, u kterých je odběratel v insolvenci a bylo zahájeno insolvenční řízení. DPH lze uplatnit z přihlášené pohledávky. Faktury, u kterých je na odběratele vyhlášena k dané pohledávce exekuce. U nich lze DPH uplatnit v případě, že exekuce trvá alespoň 1 rok a nedošlo dosud k plnění a zároveň uplynuly 3 roky od původního zdaňovacího období pohledávky. Například u pohledávky z ledna 2025, která nebyla uhrazena, a na odběratele byla vyhlášena exekuce v důsledku této pohledávky, lze DPH nejdříve uplatnit v únoru 2028 za předpokladu, že běží již alespoň rok stále trvající exekuce.

Následující text se blíže věnuje situaci, kdy v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů selže kupující, který plnění od dodavatele sice odebere, ale přitom za něj nezaplatí. Z pohledu prodávajícího se jedná o jeho přímé ohrožení finančního zdraví, jelikož tento nezískal slíbenou úplatu a jako „bonus“ ještě musí z poskytnutého plnění zaplatit DPH na výstupu (neboť § 20a ZDPH spojuje povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby se dnem uskutečnění zdanitelného plnění a tento den se při dodání zboží a poskytnutí služby nijak neodvíjí od data, kdy byla poskytnuta úplata 1) ). ZDPH obsahuje mechanismy, které umožňuje směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „Směrnice“), jejichž cílem je zmírnění (daňových) dopadů pro dodavatele (věřitele). Vzhledem k tomu, že tato oblast ZDPH byla aktuálně předmětem posouzení ze strany Ústavního soudu, nabízím stručné seznámení s tím, co (a proč) bylo řešeno. Aby bylo jádro této problematiky lépe pochopitelné, rozhodl jsem se pro stručný exkurz do historie ve vztahu k dotčeným právním předpisům.

Na zaměstnance byl doručen dne 24. 1. 2025 exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy. Zatím nepřišlo nabytí plné moci. Dne 3. 2. 2025 rozhodl soud o zahájení insolvenčního řízení na tohoto zaměstnance. Má zaměstnavatel deponovat srážky až z únorové mzdy a lednové ještě odeslat exekutorovi nebo má deponovat již lednové srážky?

OSVČ, plátce DPH, který vede podvojné účetnictví, vystaví fakturu za služby při insolvenci a z této faktury odvede DPH. Pokud klient fakturu nezaplatí, pohledávka zůstane. Jaký je časový test pro odepsání pohledávky v plné výši (služba + DPH) do nákladů a snížení základu daně?