Jednatel

Jednatel a společník s.r.o. má s s.r.o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 0 Kč. Je to z toho důvodu, že jednatel je zároveň OSVČ v režimu paušální daně. Může tento jednatel, který je zároveň v režimu paušální daně jako OSVČ mít ve smlouvě o jednatelství uvedené a vyplácené benefity, aniž by to ohrozilo možnost být v režimu paušální daně? Mohou být součástí smlouvy o jednatelství tyto benefity: a) stravenkový paušál 129,50 Kč za den, b)rekreační, sportovní a kulturní akce do maximální částky 24.483,50 za rok c) benefity související s čerpáním zdravotní péče do výše 48.967 za rok d) příspěvek na penzijní a životní spoření do výše max 50.000 za rok? Budou se všechny výše uvedené benefity budou účtovat jako nedaňové položky na účet 528 (s.r.o. nemá žádné fondy, jedná se o menší firmu)? Musí být faktura na benefity jako rekreace, sportovní a kulturní akce musí být vždy vystavena na firmu nebo zda je možné, aby jako odběratel byl uveden jednatel? Musí se tyto benefity vždy hradit z účtu firmy nebo zda si je může zaplatit jednatel sám a předložit firmě, která mu úhradu do limitu přepošle?

Jedna fyzická osoba figuruje v několika rolích: jako společník, statutární orgán (jednatel) a zároveň jako zaměstnanec na pracovní smlouvu. Prosíme o posouzení následujících situací: 1) Výběry finančních prostředků z firemního účtu a zálohy: Pokud si tento společník/jednatel vybere z firemního účtu finanční prostředky, považujeme za správné účtovat o pohledávce na účtu 355-Ostatní pohledávky za společníky (a vykazovat v Rozvaze na řádku Pohledávky za společníky). Prosíme o posouzení, zda tento postup je správný, nebo lze na tyto transakce pohlížet i jako na výběr zálohy zaměstnance s účtováním na účet 335-Pohledávky za zaměstnanci (a vykazováním v rozvaze na řádku Jiné pohledávky)? 2) Účtování mezd: Domníváme se, že pokud je zaměstnanec zároveň statutárním orgánem nebo společníkem, musí se jeho mzda účtovat na jiných účtech než u klasických zaměstnanců, a to konkrétně na účet 522-Příjmy členů orgánů obchodní korporace ze závislé činnosti (nikoli na 521) a závazek na účet 366-Dluhy ke společníkům v obchodní korporaci ze závislé činnosti (nikoli na 331). 3) Služební cesty: Stejný názor zastáváme i u účtování cestovních náhrad, kdy si myslíme, že správným postupem je účtování záloh na účet 355 (nikoli 335 jako u zaměstnanců) a účtování doplatků na účet 365-Ostatní dluhy ke společníkům (nikoli na účet 333). Je naše úvaha správná, nebo můžeme stejnou fyzickou osobu účtovat „střídavě“ jednou jako zaměstnance a jednou jako společníka podle toho, jakým způsobem nám dotyčný danou operaci popíše?

Jednatel s. r. o. si vyplácí odměnu za výkon funkce jednatele a zároveň má aktivní IČ, kde ale nemá téměř žádný příjem. Může se považovat odměna z výkonu funkce za hlavní činnost a podnikání za vedlejší z pohledu OSSZ a zdravotní pojišťovny? 

Jednatel s. r. o. si vyplácí odměnu za výkon funkce jednatele a zároveň má aktivní IČ, kde ale nemá žádný příjem. Může se považovat odměna z výkonu funkce za hlavní činnost a podnikání za vedlejší z pohledu OSSZ a zdravotní pojišťovny? 

Jednatel firmy ke konci roku předložil doklady, které uhradil z vlastních prostředků, k proplacení. Také má výdaje firemní kartou, u kterých nedoložil daňový doklad, který ztratil. Doklady z vlastních prostředků jsou v cizí měně EUR a platby, ke kterým nemáme daňový doklad od jednatele jsou v CZK. Můžeme započíst nedoložené platby proti dokladům uhrazeným z vlastních prostředků a doplatit jednateli jen rozdíl? Při proplácení dokladů v EUR bych použila kurz dle interní směrnice, tj. denní, tedy kurz v den proplacení dokladů. Je to správně? 

Zaměstnavatel, s. r. o., vyslal jednatele na třídenní školení. Jednatel má smlouvu o výkonu funkce. S. r. o. zaplatilo na základě vystavené faktury školení, ubytování a stravování v hotelu (snídaně, oběd, večeře). Je celá faktura pro s. r. o. daňově uznatelná, je stravování na pracovní cestě pro jednatele osvobozeno nebo je zde nějaký limit? Školení souviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele, s. r. o.). Lze uplatnit z celé faktury plný nárok na odpočet?

Od 1. 1. 2026 začíná platit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Jednatelé, jejichž příjem je nižší než 4 500 Kč, kteří neúčastní na nemocenském pojištění, musí být zaregistrováni do 31. 12. 2025, nebo se budou registrovat již v novém systému? 

Fyzická osoba, občan, pronajímá s. r. o., kde je společník a jednatel, kancelářské prostory v ceně obvyklé. Pokud bude nájem za prosinec 2025 zaplacený až v lednu 2026, je potřeba tento náklady vyloučit z daňových nákladů roku 2025 u s. r. o.? Platí zde něco podobného jako u úroků?

Česká s. r. o. vlastní osobní auto. Jednatel je zaměstnán a používá auto jak pro práci, tak i pro soukromé účely. Musí si každý měsíc dodanit ke mzdě 1 % z pořizovací ceny auta? Nebo jen v měsíci, kdy to auto použil pro soukromou jízdu. Každý rok dodaňuji z pořizovací ceny? 

Společnost s r. o. by ráda příspívala na penzijní připojištění svým jednatelům. Jednatelé mají se společností sepsanou smlouvu o výkonu funkce, která je bezplatná, ale jsou v ní popsány benefity, které je možné využít a i výše zmíněné penzijní připojištění. Může s. r. o. těmto jednatelům přispívat na penzijní připojištění z titulu smlouvy o výkonu funkce? Jednatelé pobírají v této s. r. o. pouze příjem z DPP, ze kterého není odváděno sociální ani zdravotní pojištění, pouze srážková daň. Je možné navázat příspěvek na tento pracovně právní vztah s tím, že by se jednal pouze určitých lidí pracujících na DPP a ne všech?

V jednatelské smlouvě je ujednán počet dní dovolené a zdravotní dovolené, odměna z jednatelské smlouvy se nekrátí. V případě nemoci zde je tento odstavec: „Pokud jednatelka nebude schopna vykonávat svoji funkci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže, je povinna oznámit tuto skutečnost bezodkladně ostatním jednatelům společnosti a dále postupovat podle platných právních předpisů upravujících pracovní neschopnost. Jednatelka má nárok na nekrácenou Odměnu bez ohledu na to, zda se v případě pracovní neschopnosti osobně podílela na činnosti společnosti či nikoli, nejvýše za 10 dnů pracovní neschopnosti za kalendářní rok. V případě déletrvající pracovní neschopnosti se postupuje přiměřeně dle pravidel, jako v případě neschopnosti vykonávat práci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže u zaměstnastnanců společnosti.“ Má nárok na náhradu mzdy v případě neschopnosti v délce 1–14 dní od zaměstnavatele a poté od 15. dne od OSSZ? Jak byste postupovali? můžete mi to případně ukázat na příkladu?

Česká s. r. o. má slovenského jednatele, který trvale žije na Slovensku. Většinu práce pro české s. r. o. vykonává jednatel z části svého domu na Slovensku, který vlastní jako fyzická osoba. Je možné uplatnit do daňových nákladů české s. r. o. náklady na pronájem využívané části domu na Slovensku na základě uzavřené nájemní smlouvy mezi slovenským jednatelem a českou s. r. o.? Cena by byla nastavena na úrovni ceny obvyklé.

Jednatel jezdí na pracovní cesty tuzemské i zahraniční. Sídlíme v Praze, a když jede například do Brna za klientem a jede hned ten den zpět, musí se jednateli počítat stravné? Nemá o to ani zájem, protože byl s klientem na obědě, který zaplatil firemní kartou a přinesl účtenku do účetnictví. Může tento oběd s klientem nahradit stravné, že už by se nepočítalo? Je tu vůbec povinnost počítat stravné?

Dva jednatelé a majitelé s. r. o. jezdí podepisovat obchodní smlouvy po celé ČR, někdy i za hranice. V rámci těchto cest se často ubytovávají v hotelu z různých důvodů, někdy proto, že druhý den mají ve stejné lokalitě další pracovní schůzky nebo klienta pozvou při podpisu smlouvy na večeři a v noci se již nechtějí vracet. Mohou být platby za ubytování hotelů zahrnuty do daňových nákladů společnosti včetně odpočtu DPH z ubytování? Cestovní příklazy si jednatelé nevystavují, ačkoli mají uzavřenou smlouvu o jednatelství a případné stravné, pokud je někdy součástí ceny za ubytování, se účtuje jako nedaňová položka. Je tento postup správný? Nyní je čeká i pobyt v zahraničí, kam jedou podepsat významný kontrakt s klientem letecky, je i zde možné zahrnout nákup letenek a ubytování do daňových nákladů společnosti? Ve všech případech se jedná o obchodní cesty nikoli soukromé.

Jednateli společnosti s r. o., který vykonává svou funkci na základě smlouvy o výkonu funkce s výší odměny 4 500 Kč měsíčně, bude poskytnuto na jeden měsíc vozidlo společnosti i pro soukromé účely. Normálně toto vozidlo používá jen pro účely související s činností společnosti. Jak nejlépe a správně daňově vyřešit toto použití? Je správné využít ustanovení § 6 odst. 6 ZDP a dodanit 1 % vstupní ceny? Nebo je v případě využití jen na jeden měsíc možnost jiného řešení? Jak to potom bude s pohonnými hmotami? Jaký je rozdíl pokud jednatel soukromě spotřebované pohonné hmoty zaplatí nebo pokud je po něm společnost nebude chtít zaplatit z pohledu daně z příjmů s. r. o., z pohledu jednatele a DPH?

Máme zájem financovat jednateli společnosti individuální členství v systému zdravotní péče Canadian Medical,. Jedná se o benefit poskytovaný v souvislosti s péčí o zdraví Jednatele, který je vzhledem ke své zdravotní diagnóze oprávněn využívat specializované lékařské služby v rámci tohoto systému. Můžeme toto považovat za osvobození plnění do limitu 46.557 Kč?

Společnost chce přispívat jednateli (je zároveň společníkem), který vykonává funkci bezplatně, na životní pojištění. Pokud srovnám výklady ( předpokládám, že pravidla pro životní a penzijní jsou stejná) OaO ID :48899 a 48999 a 52117, nevím, zda tedy musí být zaměstnancem s tím, že musí pobírat odměnu za výkon funkce. 

Může jednatel, který není společníkem , poskytnout své společnosti bezúročnou zápůjčku ?

Pokud jednatel nemá ve smlouvě o výkonu funkce uvedený nárok na čerpání dovolené, dovolená se mu neeviduje, nedává?

Jsem společník a jednatel v jednočlené s. r. o. Na funkci jednatele jsem uzavřela smlouvu o výkonu funkce s úředně ověřeným podpisem. Na základě jaké smlouvy mohu vykonávat činnost lékaře? Stačí mi smlouva o výkonu funkce i když v ní není žádné ujednání o činnosti lékaře? Bude smlouva o výkonu funkce dostačující i pro uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami? Aby se mnou pojišťovna uzavřela smlouvu, požaduje zajištění provozu ordinace na plný úvazek. Přijde mi, že smlouva o výkonu funkce řeší jen takové obchodní, manažerské, personální záležitosti. Ale léčení lidí mezi ně nepatří. Nebo činnost lékaře vykonávám jen jako společník, budu si vybírat podíl na zisku a k tomu žádnou smlouvu nepotřebuji?