Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Nyní dochází k podstatné změně DPP přechodem na Jednotné inkasní místo. V některém dokumentu OSSZ se hovoří o období od 01. 07. 2025 do 31. 12. 2025 jako o pilotním období. Od 01. 01. 2026 do  30. 03. 2026 jako zkušebním období a od 01. 04. 2026 má nastat ostrý provoz. V druhém pololetí se nám stávalo, že na Hlášení DPP bylo např. 10 pracovníků, 8 × OK, 2× neprošlo z různých důvodů. Druhý pokus opět neprošlo, i když jsme měli doloženo, že pracovník měl první krátkou dohodu = přihlášen, odhlášen .. přesto chybné hlášení, že nová dohoda nelze, protože má jinou dohodu a pod. Požádána datovou schránkou OSSZ o spolupráci k dosažení shody. Jedna OSSZ se ozve, najde se „chyba“, paní na druhé straně opraví, nebo poradí kde se stala chyba a vše ke OK. Druhá OSSZ se neozve, ani na druhou žádost. Jistě není povinnost OSSZ reagovat, ale z naší strany dobrá vůle mít věci OK. Když se jednalo „pilotní období“ plné zákonných změn a ústupků, lze některé nedotažené podání (podání ANO, zpětná vazby chybové hlášení) prostě uzavřít s tím, že se hledaly cesty a vše platí naostro zpětně od 01. 01. 2026? 

Jaký je správný postup vůči OSSZ v následujících konkrétních situacích? Je v níže popsaných případech nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlašovat a následně jej znovu přihlašovat, nebo zda může zůstat veden v evidenci bez zaměstnanců? Zaměstnavatel má jednoho zaměstnance v pracovním poměru Tento zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel po určitou dobu (např. jeden měsíc) nemá žádného zaměstnance. Po této době nastoupí nový zaměstnanec do pracovního poměru. Je v tomto případě nutné zaměstnavatele po skončení posledního pracovního poměru z evidence OSSZ odhlásit a před nástupem nového zaměstnance jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po tuto dobu veden v evidenci OSSZ, přestože nemá žádného zaměstnance a nepodává přehledy o pojistném? Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Zaměstnavatel zaměstnává osoby pouze na základě dohod (DPP), které jsou uzavřeny na dobu neurčitou. V některých měsících zaměstnanci fakticky nepracují (nejde o ukončení dohody) a není jim vyplácena žádná odměna. V dalších měsících práce opět probíhá. Je v měsících, kdy zaměstnanci na dohody nepracují a nevzniká povinnost odvádět pojistné, nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlásit a při opětovném výkonu práce jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po celou dobu veden v evidenci OSSZ a v měsících bez výkonu práce pouze nepodávat přehledy o pojistném?

Co přesně JMHZ znamená pro zaměstnavatele? Jaké údaje budete posílat a kdy? Jak se vyhnout chybám v oblasti daně ze závislé činnosti? Přijďte na webinář a získejte odpovědi i praktické tipy od zkušené lektorky.

Jedná se o zaměstnance v malých firmách, kde má zaměstnanec ve smlouvě několik profesí současně například: Obchodní manažer + Vedoucí managementu kvality ISO 9001 + Fakturant + Pokladní + Vedoucí skladu. Jak určit profesi (ID 10234) dle národní klasifikace zaměstnání CZ-ISCO? Uvést profesi, kterou vykonává nejčastěji v rámci pracovní doby? Více než jeden kód není možné uvést. A jak v souvislosti s určením profese postupovat při vyplnění položky ID 10235 Název pozice? Má se vyplnit skutečně výčet profesí z pracovní smlouvy (v nějakých zkratkách, protože celé se nevejde) nebo jen to co odpovídá profesi, abychom předešli nějakým chybovým hlášením, že profese neodpovídá názvu pozice?

Zaměstnanec vykonal práci na základě DPP uzavřené na období od 1. 12. 2025 do 31. 12. 2025, ale neposlal zaměstnavateli vyúčtování této DPP ani přes několikeré připomenutí a povinnost poslat toto vyúčtování zakotvenou v podepsané DPP. Předpokládáme, že se o svou odměnu přihlásí až dodatečně např. v únoru 2026. Jak v takovém případě postupovat? Uzavřít DPP na rok 2026, aby mu mohla být odměna doplacena? Obáváme se komplikací zejména ve spojitosti s chystaným Jednotným hlášením.

Nově vzniklá dohoda o provedení práce dne 2. 1. 2026. V roce 2025 byla možnost dohodu o provedení práce nahlásit přes výkaz DPP, tzn. do 20 dne následného měsíce od nástupu. Výkazy DPP se již za leden 2026 podávat nebudou. Je potřeba přihlásit takto zaměstnance pracujícího na DPP (zahájení 2. 1. 2026) přes přihlášku ONZ, i když nebude účasten nemocenského pojištění vlivem částky do 12 000 Kč, nebo se zaměstnanec nebude přihlašovat a přihlásí se až registrací pres JHMZ? Jaký postup bude u DPČ, v případě, že částka nepřesáhne rozhodující částku pro nemocenské pojištění?

Jak postupovat v případě, že místo výkonu práce je sjednáno jako Česká republika? V číslelníku našeho mzdového systému, předpokládám že je shodný s ČSSZ, je možné vybírat pouze obec (Název a kód obce). Zaměstnanec provádí montáže po celé ČR. Jak máme postupovat? Konkrétní místo výkonu práce zaměstnanec nemá, ale údaj je pro JMHZ povinný.

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec má v pracovní smlouvě, že pracuje jak z domova tak v sídle zaměstnavatele? Jedná se o dohodáře na konzultační činnost a tu provádí jen dle potřeb zaměstnavatele, nepravidelně. Jednou elektronicky z domova, jednou osobně v sídle společnosti. Sídlo firmy a bydlitě zaměstnance jsou různé obce.

Musím nyní přihlásit i zaměstnance na dohodu o provedení práce do 8 dnů od nástupu, nebo toto učiním až budu zasílat JMHZ za měsíce leden-březen?

Tento tradiční příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2026 oproti roku 2025 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat. Mezi ty nejdůležitější patří: zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), změna postupu při srážkách ze mzdy, zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč měsíčně a 134,40 Kč na hodinu, zvýšení maximální částky pro aplikaci srážkové daně a odměny bez odvodů pojistného u DPP na 11 999 Kč, zvýšení stravného a náhrady za použití vlastního vozidla, pokles průměrných cen PHM, změna parametrů pro podpory v nezaměstnanosti, výrazné zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci na 38 537 Kč.

Rok 2026 přináší významné změny v oblasti daňového a účetního sektoru, které se dotýkají jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Nejzásadnější novinkou je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, jenž harmonizuje a zjednodušuje reporting příjmů ze závislé činnosti. Dále jsou významné změny v oblasti zdravotního pojištění, které zahrnují povinnou elektronickou komunikaci a úpravu podmínek pro platbu pojistného. V rámci daně z příjmů došlo k zásadní změně týkající se zdanění zaměstnaneckých akcií a zavedení nové úpravy pro kvalifikované zaměstnanecké opce. Významné úpravy zasáhly oblast DPH, přičemž byla zrušena některá osvobození finančních činností. Ke změnám došlo i v silniční dani, kde byla upravena sazba, a daň z nemovitých věcí byla ovlivněna změnami koeficientů. Nová povinnost zaměstnavatelů přispívat na penzijní produkty vybraným zaměstnancům představuje další důležitou úpravu, stejně jako diferenciace minimální mzdy. Povinný audit pro malé účetní jednotky je zrušen, což zjednodušuje administrativní zátěž podniků. Celkové změny pro rok 2026 vyžadují detailní pochopení a důkladnou přípravu na nová pravidla a postupy.

Dovoluji si požádat o potvrzení správného postupu u dohod o provedení práce. Platí, že od 1. 1. 2026 nevzniká povinnost podávat hlášení VPDPP u dohod o provedení práce, ze kterých nevzniká účast na sociálním zabezpečení? Prosím o informaci, zda po zavedení jednotného hlášení u DPP bude povinnost podávat hlášení (VPDPP / jednotné hlášení) uplatňována zpětně od 1. 1. 2026, případně zda se bude hlášení podávat pouze od data nabytí účinnosti nové právní úpravy.

Bude nutné pro JMHZ evidovat údaje o manželovi/manželce i v případě, když zaměstnanec neuplatňuje žádné zvýhodnění a nemá děti a do konce roku 2025 taková evidence nebyla potřeba. Jedná se mi hlavně o to, zda to máme doplnit do evidence?

Náš účetní systém uzavírá údaje mezd za každý měsíc, takže co nebude zadáno v lednu se do JMHZ za leden už nedostane. Proto mě zajímá, zda musím například u dohodářů bez podepsaného prohlášení mít v systému zadané jeho děti? V současné době uvidujeme pouze počet dětí. Ale víme, že se má srážková daň zrušit, tak jestli nebude nutné mít vše v evidenci. Abychom to měli správně a nemuseli rušit několik mezd, abychom to doplnili, a už nyní nebo až v příštím roce?

Marně hledám přesné formluace informací, které budeme muset od nového roku od zaměstnanců zjišťovat kvůli nového jednotnému hlášení. Zákon jsem sice viděla i s těmi tabulkovými přílohami, kdo si tam bude šahat a pro jaké informace, ale opravdu neexistuje vzorový osobní dotazník, který by obsahoval vše, co bude třeba hlásit? Popřípadě výčet informací, jaké má dotazník obsahovat? 

Akciová společnost má doposud pouze jednoho jediného zaměstnance na DPČ, který splňuje podmínky zaměstnání malého rozsahu, tudíž nevzniká účast na nemocenském pojištění a nehradí se zdravotní ani sociální pojištění, pouze zaměstnavatel hradí 100 Kč Kooperativě zákonné pojištění zaměstnavatele a každý měsíc odvádí srážkovou daň, jelikož zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka. Zaměstnání malého rozsahu se doposud nemuselo nikam nahlašovat, ale od 1. 1. 2026 začne platit JMHZ, kde pokud se nepletu, se budou muset uvádět i zaměstnanci, kteří pracují na DPČ a splňují podmínky pro zaměstnání malého rozsahu. Znamená to tedy pro naši firmu, že do 20. 5. 2026 bychom měli jako akciová společnost poslat poprvé JMHZ za duben a do 30. 6. 2026 bychom měli zpětně poslat České správě sociálního zabezpečení Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele také za leden až březen, kde uvedeme tohoto jednoho zaměstnance splňujícího podmínky ZMR a žádná další nová povinnost od ledna v souvislosti s JMHZ se nás už netýká?

Má zaměstanavatel povinnost evidovat rodinný stav zaměstnanců? Pokud se dívám na aktuální formuláře pro ČSSZ a ZP tak údaj rodinný stav nikde nefiguruje. Pokud se dobře dívám na požadavky na JMHZ tak tam údaj rodinný stav také nevidím. Ptám se proto, že evidujeme velký odpor zaměstnanců pokytovat jakékoliv údaje o své osobě, teď například doložit nejvyšší doložené vzdělání a kontatní adresu, které jsou povinnými dohlašovanými údaji za zaměstnance v souvislosti s JMHZ. Máme povinnost nebo můžeme se dotazovat na rodinný stav? Mzdový a personální SW tento údaj stále vyžaduje, ale neradi bychom měli spory se zaměstnaci co to odmítají sdělit. 

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firmy, s. r. o., které nemají zaměstnance? Je pouze statutární orgán, který si nevyplácí odměnu, nemá žádné cestovné ani auto. Jakmile bude firma ve větším zisku, bude si až potom vyplácet podíly na zisku, ale to bude třeba za dva roky. Opravdu musí vše registrovat a posílat JMHZ? Takhle jsem to pochopila ze školení. Pokud ano, kdy a jak budu muset firmu a statutára přihlásit?I firma, s. r. o., která má přerušenou živnost, se musí registrovat? Podává pouze nulové přiznání a výkazy. To by měla poté náklady a nemohla mít přerušenou živnost. Přiznání – nulové – si dělají sami. Já, jako externí účetní, nemám zřízenou provozovnu, mzdovou účtárnu. Některým firmám odesílám přehledy ze své datovky, jiným z jejich. Nově bych měla mít přiděleno identifikační číslo mzdové účtárny a to také uvádět. Kde vše budu muset toto vyřizovat? Stačí nahlásit na OSSZ?A co živnostenský zákon? Musím tam nějakou mzdovou učtárnu hlásit? Žádní lidé zvenčí ke mně nechodí. Spolupracuji pouze dlouhodobě s několika klienty. 

Pokud máme zaměstnance, který mění kontaktní adresu třeba každý měsíc, budeme muset u takových zaměstnanců neustále zjišťovat kontaktní adresu a neustále hlásit v JMHZ do registru zaměstnanců každou změnu? 

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.