Kursové rozdíly

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

Společnost má pohledávky v cizí měně za dlužníkem v insolvenci se sídlem v Německu. Pohledávky byly přihlášeny do insolvence v Německu. Jak se bude postupovat v případě kurzového rozdílu? Platí, že při přihlášení pohledávky v jiné zemi se pohledávka vzniklá v cizí měně nestane pohledávkou korunovou a i nadále se k rozvahovému dni budou počítat kurzové rozdíly. Opravná položka se na konci roku bude také aktuálním kurzem k rozvahovému dni a rozdíly se zaúčtují na účet 558. Nebo bude uplatněn postup jako u pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení u českého soudu, tj. přepočítají se kurzem dnem přihlášení nebo splatnosti a dále se nebudou přepočítávat? 

Naše společnost se sídlem v České republice je 100% dceřinou společností polské akciové společnosti, na jejíž úrovni je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Majoritním vlastníkem této mateřské společnosti je polská společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je fyzická osoba. Nemáme žádné informace, že by nad touto polskou akciovou společností existovala další povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách vyplývá, že konsolidované roční výnosy ve výši 750 mil. EUR byly skupinou překročeny pouze v roce 2022, a to za roky 2020 až 2024. Pro účely přepočtu konsolidovaných výnosů z těchto účetních závěrek jsme použili průměrný kurz EUR/PLN za příslušné roky. Dotazy: 1. Je postup, kdy pro přepočet konsolidovaných výnosů z konsolidovaných účetních závěrek používáme průměrný kurz EUR/PLN za příslušný rok, správný? 2. Za konsolidované roční výnosy z pohledu dorovnávací daně – posuzujeme kompletní výnosy celé skupiny, tedy veškeré výnosy uvedené v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty, nebo se vychází z jiné definice výnosů podle pravidel pro dorovnávací daň? 3. Pro rozhodnutí, zda naše společnost spadá do působnosti pravidel pro dorovnávací daň, postačuje skutečnost, že nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty alespoň ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, nebo je nutné ověřovat i další skutečnosti? 4. Vzhledem k tomu, že kritérium bylo splněno pouze v roce 2022, je nyní klíčové sledovat vývoj konsolidovaných výnosů až do zdaňovacího období roku 2026? 5. Znamenalo by případné překročení rozhodné hranice v letech 2025 nebo 2026 vznik povinnosti provádět další výpočty pro účely dorovnávací daně? 6. Pokud existuje povinnost mateřské společnosti (polské s.r.o.) naší mateřské společnosti (polské a.s.) sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Ověření hraniční hodnoty pro 750 mil. EUR by se pro naší CZ společnost týkala konsolidace polské s.r.o.?

Český dodavatel nám vystavil fakturu v EUR a vyčíslil českou DPH a uvedl svůj kurz. Náš kurz, který používáme, se ale liší, který kurz mám použít pro vyčíslení DPH a proč. 

Společnost A (z ČR) vystavila společnosti B (ze Slovenska) fakturu ve výši 12 000,- Kč. Společnost B omylem zaplatila 12 000 €. Vzhledem k tomu, že společnost A nemá eurový účet, byla částka přepočítána v na české koruny kurzem banky. Společnost A by ráda vrátila celou částku společnosti B, ale při kurzu banky činí při vrácené platbě kurzový rozdíl cca 22 000,- Kč v neprospěch společnosti A, která chybu nezavinila. Jak v tomto případě postupovat tak, aby bylo řešení co nejférovější se strany společnosti A? Nebo má společnost A vrátit jen skutečně přijatou částku?

Naše společnost s.r.o. obdržela zálohovou fakturu za odběr zboží, kterou uhradila v plné výši. Následně obdržela řádný (konečný) daňový doklad. Mezi daňovým dokladem a zálohovou platbou vznikl rozdíl, který jsme zaúčtovali na kurzový rozdíl (daň. účinný). Omylem jsme však tento konečný daňový doklad opět uhradili. Dodavatel nám tuto duplicitní platbu vrátil, ale tímto vznikl opět kurzový rozdíl. Máme tento kurzový rozdíl, který vznikl naší chybou účtovat daňově účinně či neúčinně ? 

Jaký kurz se použije u vystaveného opravného daňového dokladu v cizí měně? Bude to kurz použitý u původního daňového dokladu?

Je možné mít v účetnictví dva kurzy? Provozujeme e-shop, kde si zákazníci mohou nakoupit v české i eurové měně. Odtud se nám vystavují fakturu, které následně propadávají k nám do účetnictví a právě v e-shopu máme nastavený konkrétní kurz podle pečlivého propočtu, aby odrážel všechno pro nás potřebné. Máme ho celý rok, je neměnný (pro představu kurz EUR k CZK je zde nastaven na 26,50). V účetnictví používáme na všechny ostatní doklady měsíční kurz podle ČNB. A jelikož se dnes pohybuje kurz kolem 24,50 vznikají zde velké kurzové rozdíly mezi fakturami vystavenými a jejich úhradami. Můžeme vůbec mít na faktury vystavené nějaký kurz a na všechno ostatní zas kurz jiný?

Společnost poskytuje služby (nemáme tedy materiál, ani zboží), používáme denní kurz dle ČNB. Účetní kurz Jak správně stanovit účetní kurz u zahraniční faktury? Podle přijetí dokladu, vystavení dokladu nebo DUZP? Aktuálně používáme: účetní kurz se rovná DUZP. Je tohle správně? Nebo je lepší používat kurz dle vystavení faktury? Aktuálně to řešíme z toho důvodu, že při vyšších částkách mohou vznikat větší rozdíly v kurzových rozdílech. Předpokládám, že se tohle stanoví jednou / pro celý rok stejně a je uvedeno v interní směrnici. Datum účetního případu Datum účetního případu je důležitý pro to, kdy jde doklad do nákladů / výnosů. Např. faktura přijatá: vystavení v červenci, DUZP v květnu a jsme plátci DPH. Účtujeme jako datum účetního případu v červenci, DUZP květen a nárokované DPH v červenci. Zároveň vytvořen dohad do května. Případně by také mělo jít datum účetního případu květen, DUZP v květnu, nárokovat DPH v červenci bez dohadu. Je tento postup správně?

Jak správně v daňové evidenci zaeviduji nákup majetku v cizí měně? Například koupím výrobní stroj za 20.000,- eur, faktura přijatá bude po přepočtu na částku 500.000,- Kč, takto ji zaeviduji do seznamu přijatých faktur, z tého částky vyměřím dph, uhradím o týden později, kdy bude kurz pro přepočet jiný a uhradím tedy například už jen 480.000,-Kč, po přepočtu na české koruny. Otázka zní, základem pro zařazení a odpisování majetku bude částka 500.000,- Kč (tedy ta částka dle faktury a jejího datumu vystavení) a nebo částka 480.000,- Kč, tj. okamžik úhrady, částka která mi skutečně odejde z účtu? A pokud se tato událost stane na konci roku, pořídím např. 30. 12. 2024, faktura bude vystavena s datumem 30. 12. 2024 a uhradím až 5. 1. 2025, kdy mohu začít majetek odpisovat? Okamžikem vystavení faktury, tedy již v roce 2024 a nebo až okamžikem úhrady faktury, tj. v roce 2025? 

V roce 2024 byl zaveden režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů. Týká se tento režim i směnárenské činnost a valutové pokladny, kdy se na konci roku určuje kurzový rozdíl podle ČNB k 31. 12. daného roku? Odkazuji se na upozornění vydané Generálním finančním ředitelstvím ze dne 8. 3. 2024 „Upozornění k režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů dle právní úpravy § 23i a § 23j zákona o daních z příjmů“ na část „…režim vylučování kurzových rozdílů na veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají k okamžiku ocenění cizoměnového majetku nebo závazků ve smyslu § 24 odst. 6 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), resp. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví, popř. i k jinému okamžiku, pokud účetní jednotka oceňuje cizoměnový majetek nebo závazky častěji.“

Zálohová faktura na dlouhodobý majetek je na částku 52 590 EUR bez DPH, 11 043,90 EUR DPH, částka celkem 63 663,90 Kč v kurzu 24,725 Kč/EUR, dodavatel má jiný kurz a na DPH je zaúčtováno 1 573 348,18 Kč a DPH 280 073,30 Kč, takže na účtu 052 je částka 1 293 274,88 Kč. K 31. 12. 2024 přepočítám kurzový rozdíl 52 590 EUR × 25,185 Kč = 1 324 479,15 Kč, tedy doúčtuji 31 204,27 Kč MD 052/D 663 nebo k 31. 12. 2024 přepočítám kurzový rozdíl na celou zálohovou fakturu včetně DPH 63 663,90 EUR × 25,185 Kč/EUR = 1 603 375,32 Kč a odečtu uplatněnou DPH 280 073,30 Kč =1 323 302,02 Kč a doúčtuji 30 027,14 Kč na účet MD 052/D 663? Je to zdánlivě malý rozdíl, ale účtujeme i v desetinásobných částkách, kde už jsou rozdíly vyšší. Jaké zaúčtování je správně?

Dne 31. 10. 2024 byla vystavena a zaplacena zálohová faktura na dlouhodobý majetek ve výši 100 000 EUR. Při ročním kurzu 24,725 Kč/EUR to tedy bylo 2 472 500 Kč na účtu MD 052/D 321. K 31. 12. 2024 je nutno zálohovou fakturu přepočítat podle kurzu 25,185 Kč/EUR, tedy 46 000 Kč na účty MD 052/D 663. V roce 2025 přijde celková faktura 200 000 EUR, tedy 5 037 000 Kč na účty MD 042/D 321, vyúčtujeme zálohu na MD 321/D 052 ve výši 2 518 500 Kč a doplatek 2 518 500 Kč na účty MD 321/D 221. Je tento postup správný?

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “) povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “) ukládá poplatníkům daně z příjmů právnických osob v § 38m odst. 1 povinnost podat daňové přiznání. Pokud se na poplatníka nevztahuje dále uvedená zákonná výjimka z tohoto pravidla, pak se povinnost podání daňového přiznání vztahuje i na případy, kdy poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Proto ani v případě, kdy nevznikne poplatníkovi daňová povinnost, nelze využít postupu podle § 136 odst. 6 DŘ a nahradit podání daňového přiznání sdělením správci daně.

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem jak výdajů a nákladů, tak i příjmů a výnosů. Vzhledem k akruálnímu principu je nutné za příslušné účetní období zjistit správný výsledek hospodaření, což znamená, že se musí do příslušného účetního období zaúčtovat veškeré náklady a výnosy, které s tímto účetním obdobím časově i věcně souvisí. Časový i věcný nesoulad výdajů a nákladů, příjmů a výnosů je v účetnictví řešen specifickými nástroji, kterými jsou časové rozlišení, dohadné položky a rezervy. Časovou a věcnou souvislost s účetním obdobím je třeba dodržet i při ostatních skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, například při prodeji a vyřazení majetku, při prodeji služeb, při aktivaci dlouhodobého majetku, zásob i služeb, při účtování o změně stavu zásob, ale i v případě odpisů, které svým způsobem v podstatě vyjadřují časové rozlišení výdajů na pořízení dlouhodobého majetku.

Jakýá je správný postup při účtování kurzového rozdílu, pokud je faktura v cizí měně uhrazena z korunového účtu, přičemž devizový účet není založen. Je prosím správný tento postup? 1) Evidence faktury v účetnictví v částce 890 EUR – účetní program provede přepočet denním kurzem ČNB v souladu s interní směrnicí. 2) Úhrada faktury proběhne z korunového účtu – zaúčtování se provede kurzem banky dle výpisu. 3) Porovnání částek z bodu 1) a 2) – zjištěný rozdíl se zaúčtuje jako kurzový rozdíl. 4) Do přiznání DPH se faktura přepočítá denním kurzem ČNB ke dni DUZP (samovyměření) – DPH je zaúčtováno již při zadání FAP v prvním kroku interním dokladem. Mohou zde vznikat rozdíly. Jak je v praxi nejlépe řešit? Zároveň se ve svém okolí setkávám s tím, že někteří účetní účtují rovnou pouze dle částky uvedené na bankovním výpise a cizí měnu vůbec neevidují. Mohlo by být takové řešení v pořádku? 

Účetní jednotka – mateřská společnost (akciová společnost), která je dle zákona o účetnictví klasifikována jako mikro účetní jednotka, má na účtu 061 zaúčtován podíl na zahraniční právnické osobě (s.r.o.), představující 100 % základního kapitálu dceřiné společnosti. Tento podíl byl historicky pořízen za částku 500 000 EUR. K datu 31. 12. 2024 má zahraniční dceřiná společnost záporný vlastní kapitál. V této souvislosti řešíme následující otázky ohledně účetní a daňové úpravy podílu v souladu s českou legislativou, konkrétně zákonem o účetnictví a navazujícími předpisy: 1. Kurzové přecenění Je mateřská společnost povinna podíl na dceřiné společnosti přepočítávat aktuálním kurzem k rozvahovému dni (31. 12. 2024), nebo je možné ponechat historickou pořizovací cenu v eurech bez přecenění? 2. Přecenění podílu Má mikro účetní jednotka povinnost podíl na dceřiné společnosti přecenit ekvivalencí nebo případně tvořit opravnou položku, pokud má dceřiná společnost záporný vlastní kapitál? S ohledem na skutečnost, že mikro účetní jednotky nesmí používat reálnou hodnotu dle zákona o účetnictví, není jasné, zda je v tomto případě tvorba opravné položky povinná či nikoliv. 3. Povinnost auditu Mateřská společnost nemá jiný majetek, než podíl v dceřiné společnosti. Z hlediska auditních kritérií překračuje pouze hodnotu aktiv. Má v takovém případě povinnost podrobit se auditu účetní závěrky, nebo je auditní povinnost vyloučena?

Společnost s ručením omezeným (dcera) vyplatila mateřské společnosti v únoru, přesně 21. 2. 2024, zálohu na podíl na zisku v EUR (kurz platby 25,38 CZK/EUR). V červnu, konkrétně 17. 6. 2024 (kurz 24,70 CZK/EUR), valná hromada rozhodla o vyplacení podílu na zisku v CZK a o vrácení příplatku mimo základní kapitál, který byl v minulosti přijat v eurech. Uvažuji správně, pokud budu v dceři účtovat takto: a) 21. 2. 2024 120.000 EUR × 25,38 = 3 065 600 CZK = MD 432/D 221 b) 17. 6. 2024 rozhodnutí VH 2 000 000 CZK = MD 431/D 364 c) 17. 6. 2024 proúčtování zálohy 2 000 000/24,70 = 80 971,66 EUR = MD 364/D 432 (nebo zde má být použit únorový kurz, protože se jedná o nevratnou zálohu?) d) 17. 6. 2024 kurzový rozdíl 80 971,66 × (25,38 - 24,7) = 55 060,73 CZK = MD 563/D 432 e) 17. 6. 2024 částečná vratka příplatku mimo základní kapitál 39 028,34 EUR = MD 413/D 432 Dobrovolný příplatek 50.000 EUR byl v roce 2020 přijatý v měně EUR a zaúčtovaný na účtu 413, k 31. 12. se nepřepočítává. Jaký použít kurz? K datu 17. 6. 2024, nebo ten původní ke dni přijetí příplatku? 

Firma bude vystavovat faktury do EU i ČR v EUR. Někdy tedy bude plnění osvobozeno podle § 64 zákona o DPH, někdy bude vyčíslena DPH. Jak postupovat pro účely DPH a účetnictví, pokud společnost používá pevný roční kurz? Je výhodnější použití denního kurzu, který bude platný pro účely DPH i účetnictví pro danou fakturu? Pokud naopak společnost přijímá fakturu z EU v EUR, jaký kurz správně zvolit? Musí být na každé přijaté faktuře uvedeno, kdy byla přijata a použit pro účely účetnictví pevný kurz, ale pro účely samovyměření denní? Jaký způsob ideálně zvolit, abychom se vyhnuli náročné administrativě a měli vše správně? Jaké jsou případné pokuty za nesprávné použití kurzu?

Uzávěrkové operace, tedy především zachycení účetních odpisů, posouzení opravných položek, přepočet cizích měn k rozvahovému dni, vyčíslení rezerv či přechodných a dohadných položek, jsou jedním z prvních kroků při přípravě účetní uzávěrky. Tento chytrý checklist je navržen tak, aby vám poskytl nejen znalosti, ale i jistotu u všech těchto operací. S naším chytrým průvodcem bude každá uzávěrka hračkou!