Kursové rozdíly

Firma vykazuje minusovou CZK pokladnu a naopak v EUR pokladně vykazuje vysoký zůstatek. Je možný převod mezi pokladnami? Firma používá pevný roční kurs. Domníváme se, že kursový rozdíl nevzniká. 

Zaplatili jsme zálohu v USD za zboží, které dovážíme ze zahraničí. Po dvou měsících jsme zboží přijali na sklad a obdrželi fakturu v USD na stejnou částku, jako je zaplacená záloha. Protože jsme pořizovací cenu zboží kalkulovali s kurzem zaplacené zálohy, při vyúčtování úhrady zálohy proti dodavatelské faktuře znovu kurzový rozdíl v pořizovací ceně zásob nezohledňujeme. Účtujeme již na účty kurzových rozdílů 563 a 663. Při zaúčtování faktury (MD 131/D 321) účtujeme i o oceňovacím rozdílu ke zboží, který vznikl mezi příjemkou (ta je na vyšší částku – kurz úhrady zálohy) a fakturovanou částkou (účtovanou kurzem vystavení faktury dodavatelem). Tento oceňovací rozdíl rozpouštíme postupně (účet – prodané zboží) dle prodaných zásob tohoto zboží. Je správné, že v případě ocenění zásob kurzem zaplacené zálohy již podruhé nepromítáme kurzový rozdíl (mezi zaplacenou zálohou a fakturou) do pořizovací ceny, ale účtujeme výsledkově na účty kurzových rozdílů 563 a 663?

Vystavili jsme fakturu v cizí měně v eurech, uvedli eurový účet společnosti a dále pro evidenci ekvivalent v české měně. Částka celkem k úhradě je uvedena tučně pouze v eurech. Je naprosto zřejmé, v jaké měně se má faktura hradit. Většina lidí uhradí správně, jen zaokrouhlení často neřeší. Někdo uhradí na účet v měně české nebo třeba v polské – třeba z důvodu toho, že někdy v minulosti na tento účet již platil. Ale bohužel se to začalo stávat častěji. Odběratel viděl částku v české měně a tu zadal své bance poslat na eurový účet. Banka částku poslala s vlastním kurzem a nám dorazilo eur méně, než je pohledávka. Reálně poslední úhrada: FAV 2394,95 EUR (58 077,73 Kč), úhrada 2326,47 EUR (poslal 58 077,73 Kč na eurový účet), nedoplatek 68,48 EUR. Jak takové situace řešit? V minulosti jsme vysvětlili odběrateli, že udělal chybu, ten to uznal a poslal doplatek – ten chyboval vícekrát. Dokonce nás ten jeho převod na účtu stál i poplatek. Jindy šlo ale o velmi malé hodnoty a mimořádně, firma nedoplatek nedaňově odepsala, protože to nechtěla zdlouhavě řešit. Někdo tento rozdíl považuje za kurzový rozdíl, někdo odepisuje nedaňově, někdo daňově na 548. Co je správně?

S. r. o. má doklady za občerstvení a ubytování zákazníků v EUR. Vše účtováno nedaňově na MD 513/D 325. Z banky bylo placeno v Kč a vznikly kurzové rozdíly, resp. kurzová ztráta. Je tato kurzová ztráta daňovým nebo nedaňovým nákladem. 

Česká legislativa klade důraz na preciznost při sestavování účetní závěrky, která hraje zásadní roli nejen v souladu se zákonem o účetnictví, ale i jako klíčový nástroj pro finanční řízení firmy. Účetní jednotky jsou povinny provést inventarizaci majetku a závazků, uzávěrkové účetní operace, jako jsou správné časové rozlišení, odpisy dlouhodobého majetku a tvorba rezerv a opravných položek, které zajišťují věrné zobrazení finanční situace. Vyžaduje se také přecenění cenných papírů a derivátů, správná reklasifikace krátkodobých a dlouhodobých aktiv i závazků a následné sestavení povinných výkazů, jejich schválení statutárním orgánem a zveřejnění ve sbírce listin. Český právní rámec, zahrnující zákon, vyhlášky i České účetní standardy, poskytuje komplexní metodickou podporu, ale zároveň ukládá firmám odpovědnost za dodržení všech požadavků. Správná skladba účetní závěrky nejen minimalizuje riziko sankcí, ale také slouží jako opora pro finanční rozhodování vlastníků, investorů či auditorů. Podniky mohou využít detailní checklist pro usnadnění těchto procesů a zajištění bezproblémového průběhu prací.

Společnost (s. r. o.) má kromě běžného účtu v měně CZK také devizové účty (např. EUR, USD atd). Pro účtování používáme jako účetní jednotka denní kurz ČNB dle naší interní směrnice. Na jednom z dřívějších školení jsme zaznamenali informaci, že pro interní převody mezi vlastními účty společnosti je přípustné použít skutečný kurz komerční banky, který byl při transakci aplikován. Platí toto pravidlo bez výhrady i pro společnost, která má otevřeny jak korunový, tak devizové účty? Je možné kombinovat oba přístupy: tzn. pro standardní účetní případy (pohledávky, závazky, vyúčtování faktur) nadále používat denní kurz ČNB, ale pro FX převody mezi našimi vlastními účty použít kurz naší banky, kterým transakce reálně proběhla. Je zmíněná kombinace přípustná?

Společnost A koupila 100% podíl ve společnosti B. Obě společnosti jsou české, vedou účetnictví v Kč. Pořizovací cena podílu byla určena a vyplacena v cizí měně, jako 1 mil. EUR. V účetnictví A je tak podíl na B zaúčtovaný po převodu na Kč ve výši 25 mil. Kč. Má se pořizovací cena investice přepočítávat v rozvahový den podle aktuálního kurzu? Bylo by to v souladu s § 60 „Metoda kurzových rozdílů“ vyhlášky 500/2002 Sb. Ale přijde mi, že logicky to moc smysl nedává: společnost B má vlastní kapitál denominovaný v Kč, účetnictví v Kč, a dokonce ani nemá příjmy ze zahraničí, tj. její vnitřní hodnota na pohybu kurzu nezávisí.

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

Společnost má pohledávky v cizí měně za dlužníkem v insolvenci se sídlem v Německu. Pohledávky byly přihlášeny do insolvence v Německu. Jak se bude postupovat v případě kurzového rozdílu? Platí, že při přihlášení pohledávky v jiné zemi se pohledávka vzniklá v cizí měně nestane pohledávkou korunovou a i nadále se k rozvahovému dni budou počítat kurzové rozdíly. Opravná položka se na konci roku bude také aktuálním kurzem k rozvahovému dni a rozdíly se zaúčtují na účet 558. Nebo bude uplatněn postup jako u pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení u českého soudu, tj. přepočítají se kurzem dnem přihlášení nebo splatnosti a dále se nebudou přepočítávat? 

Naše společnost se sídlem v České republice je 100% dceřinou společností polské akciové společnosti, na jejíž úrovni je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Majoritním vlastníkem této mateřské společnosti je polská společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je fyzická osoba. Nemáme žádné informace, že by nad touto polskou akciovou společností existovala další povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách vyplývá, že konsolidované roční výnosy ve výši 750 mil. EUR byly skupinou překročeny pouze v roce 2022, a to za roky 2020 až 2024. Pro účely přepočtu konsolidovaných výnosů z těchto účetních závěrek jsme použili průměrný kurz EUR/PLN za příslušné roky. Dotazy: 1. Je postup, kdy pro přepočet konsolidovaných výnosů z konsolidovaných účetních závěrek používáme průměrný kurz EUR/PLN za příslušný rok, správný? 2. Za konsolidované roční výnosy z pohledu dorovnávací daně – posuzujeme kompletní výnosy celé skupiny, tedy veškeré výnosy uvedené v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty, nebo se vychází z jiné definice výnosů podle pravidel pro dorovnávací daň? 3. Pro rozhodnutí, zda naše společnost spadá do působnosti pravidel pro dorovnávací daň, postačuje skutečnost, že nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty alespoň ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, nebo je nutné ověřovat i další skutečnosti? 4. Vzhledem k tomu, že kritérium bylo splněno pouze v roce 2022, je nyní klíčové sledovat vývoj konsolidovaných výnosů až do zdaňovacího období roku 2026? 5. Znamenalo by případné překročení rozhodné hranice v letech 2025 nebo 2026 vznik povinnosti provádět další výpočty pro účely dorovnávací daně? 6. Pokud existuje povinnost mateřské společnosti (polské s.r.o.) naší mateřské společnosti (polské a.s.) sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Ověření hraniční hodnoty pro 750 mil. EUR by se pro naší CZ společnost týkala konsolidace polské s.r.o.?

Český dodavatel nám vystavil fakturu v EUR a vyčíslil českou DPH a uvedl svůj kurz. Náš kurz, který používáme, se ale liší, který kurz mám použít pro vyčíslení DPH a proč. 

Společnost A (z ČR) vystavila společnosti B (ze Slovenska) fakturu ve výši 12 000,- Kč. Společnost B omylem zaplatila 12 000 €. Vzhledem k tomu, že společnost A nemá eurový účet, byla částka přepočítána v na české koruny kurzem banky. Společnost A by ráda vrátila celou částku společnosti B, ale při kurzu banky činí při vrácené platbě kurzový rozdíl cca 22 000,- Kč v neprospěch společnosti A, která chybu nezavinila. Jak v tomto případě postupovat tak, aby bylo řešení co nejférovější se strany společnosti A? Nebo má společnost A vrátit jen skutečně přijatou částku?

Naše společnost s.r.o. obdržela zálohovou fakturu za odběr zboží, kterou uhradila v plné výši. Následně obdržela řádný (konečný) daňový doklad. Mezi daňovým dokladem a zálohovou platbou vznikl rozdíl, který jsme zaúčtovali na kurzový rozdíl (daň. účinný). Omylem jsme však tento konečný daňový doklad opět uhradili. Dodavatel nám tuto duplicitní platbu vrátil, ale tímto vznikl opět kurzový rozdíl. Máme tento kurzový rozdíl, který vznikl naší chybou účtovat daňově účinně či neúčinně ? 

Jaký kurz se použije u vystaveného opravného daňového dokladu v cizí měně? Bude to kurz použitý u původního daňového dokladu?

Je možné mít v účetnictví dva kurzy? Provozujeme e-shop, kde si zákazníci mohou nakoupit v české i eurové měně. Odtud se nám vystavují fakturu, které následně propadávají k nám do účetnictví a právě v e-shopu máme nastavený konkrétní kurz podle pečlivého propočtu, aby odrážel všechno pro nás potřebné. Máme ho celý rok, je neměnný (pro představu kurz EUR k CZK je zde nastaven na 26,50). V účetnictví používáme na všechny ostatní doklady měsíční kurz podle ČNB. A jelikož se dnes pohybuje kurz kolem 24,50 vznikají zde velké kurzové rozdíly mezi fakturami vystavenými a jejich úhradami. Můžeme vůbec mít na faktury vystavené nějaký kurz a na všechno ostatní zas kurz jiný?

Společnost poskytuje služby (nemáme tedy materiál, ani zboží), používáme denní kurz dle ČNB. Účetní kurz Jak správně stanovit účetní kurz u zahraniční faktury? Podle přijetí dokladu, vystavení dokladu nebo DUZP? Aktuálně používáme: účetní kurz se rovná DUZP. Je tohle správně? Nebo je lepší používat kurz dle vystavení faktury? Aktuálně to řešíme z toho důvodu, že při vyšších částkách mohou vznikat větší rozdíly v kurzových rozdílech. Předpokládám, že se tohle stanoví jednou / pro celý rok stejně a je uvedeno v interní směrnici. Datum účetního případu Datum účetního případu je důležitý pro to, kdy jde doklad do nákladů / výnosů. Např. faktura přijatá: vystavení v červenci, DUZP v květnu a jsme plátci DPH. Účtujeme jako datum účetního případu v červenci, DUZP květen a nárokované DPH v červenci. Zároveň vytvořen dohad do května. Případně by také mělo jít datum účetního případu květen, DUZP v květnu, nárokovat DPH v červenci bez dohadu. Je tento postup správně?

Jak správně v daňové evidenci zaeviduji nákup majetku v cizí měně? Například koupím výrobní stroj za 20.000,- eur, faktura přijatá bude po přepočtu na částku 500.000,- Kč, takto ji zaeviduji do seznamu přijatých faktur, z tého částky vyměřím dph, uhradím o týden později, kdy bude kurz pro přepočet jiný a uhradím tedy například už jen 480.000,-Kč, po přepočtu na české koruny. Otázka zní, základem pro zařazení a odpisování majetku bude částka 500.000,- Kč (tedy ta částka dle faktury a jejího datumu vystavení) a nebo částka 480.000,- Kč, tj. okamžik úhrady, částka která mi skutečně odejde z účtu? A pokud se tato událost stane na konci roku, pořídím např. 30. 12. 2024, faktura bude vystavena s datumem 30. 12. 2024 a uhradím až 5. 1. 2025, kdy mohu začít majetek odpisovat? Okamžikem vystavení faktury, tedy již v roce 2024 a nebo až okamžikem úhrady faktury, tj. v roce 2025? 

V roce 2024 byl zaveden režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů. Týká se tento režim i směnárenské činnost a valutové pokladny, kdy se na konci roku určuje kurzový rozdíl podle ČNB k 31. 12. daného roku? Odkazuji se na upozornění vydané Generálním finančním ředitelstvím ze dne 8. 3. 2024 „Upozornění k režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů dle právní úpravy § 23i a § 23j zákona o daních z příjmů“ na část „…režim vylučování kurzových rozdílů na veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají k okamžiku ocenění cizoměnového majetku nebo závazků ve smyslu § 24 odst. 6 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), resp. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví, popř. i k jinému okamžiku, pokud účetní jednotka oceňuje cizoměnový majetek nebo závazky častěji.“

Zálohová faktura na dlouhodobý majetek je na částku 52 590 EUR bez DPH, 11 043,90 EUR DPH, částka celkem 63 663,90 Kč v kurzu 24,725 Kč/EUR, dodavatel má jiný kurz a na DPH je zaúčtováno 1 573 348,18 Kč a DPH 280 073,30 Kč, takže na účtu 052 je částka 1 293 274,88 Kč. K 31. 12. 2024 přepočítám kurzový rozdíl 52 590 EUR × 25,185 Kč = 1 324 479,15 Kč, tedy doúčtuji 31 204,27 Kč MD 052/D 663 nebo k 31. 12. 2024 přepočítám kurzový rozdíl na celou zálohovou fakturu včetně DPH 63 663,90 EUR × 25,185 Kč/EUR = 1 603 375,32 Kč a odečtu uplatněnou DPH 280 073,30 Kč =1 323 302,02 Kč a doúčtuji 30 027,14 Kč na účet MD 052/D 663? Je to zdánlivě malý rozdíl, ale účtujeme i v desetinásobných částkách, kde už jsou rozdíly vyšší. Jaké zaúčtování je správně?

Dne 31. 10. 2024 byla vystavena a zaplacena zálohová faktura na dlouhodobý majetek ve výši 100 000 EUR. Při ročním kurzu 24,725 Kč/EUR to tedy bylo 2 472 500 Kč na účtu MD 052/D 321. K 31. 12. 2024 je nutno zálohovou fakturu přepočítat podle kurzu 25,185 Kč/EUR, tedy 46 000 Kč na účty MD 052/D 663. V roce 2025 přijde celková faktura 200 000 EUR, tedy 5 037 000 Kč na účty MD 042/D 321, vyúčtujeme zálohu na MD 321/D 052 ve výši 2 518 500 Kč a doplatek 2 518 500 Kč na účty MD 321/D 221. Je tento postup správný?