Licence

Od dodavatele ze Slovenska jsme obdrželi daňový doklad za dodávku a implementaci PoC projektu AI chatbot. Předmětem dodávky a fakturováno v jedné ceně dohromady je: Nasazení platformy chatbota na libovolnou webovou stránku s využitím stromové struktury a jádra umělé inteligence (OpenAI) Natrénování znalostní báze podle dodaných interních směrnic Příprava infrastruktury v prostředí MS Azure dodavatele Závěrečné zpracování statistik a návrhů na vylepšení ve formátu PDF s prezentací. A zvlášť je na dokladu uvedeno plnění za Provoz a aplikační podporu provozu na 3 měsíce. Na základě dotazu u dodavatele bylo sděleno, že předmětem fakturace je sice krabicový software, ale zároveň je vždy upravován pro konkrétního zákazníka. Považuje se toto plnění vč. částky za provoz a podporu za licenční poplatky, které podléhají srážkové dani ve výši 10 % podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovenskou republikou č. 100/2003 Sb.? Nebo se jedná o nákup dlouhodobého nehmotného majetku nebo o pořízení služby bez uplatnění srážkové daně?

Fitness si zakoupilo licenci k nutričnímu profesionálnímu softwaru v hodnotě 150 000 Kč na tvorbu jídelníčků. Dá se to daňově odepsat? A pokud ano, tak jak? Je možnost evidovat software na účtu 013 a dát do daňových nákladů až při prodeji softwaru? 

Společnost nakoupila v roce 2004 konstrukční software v hodnotě 2 mil.CZK. Na fungování tohoto software byla potřeba zakupovat časově omezené licence. Tento první SW je zcela účetně odepsán. V roce 2017 se společnost rozhodla pořídit jiný konstrukční SW. Původní první SW z roku 2004 evidujeme stále v majetku přestože je účetně odepsán, ale není používán, neboť nejsou pořizovány roční licence pro jeho plné fungování. Můžeme první software vyřadit z evidence např. z důvodu deaktivace a nevyužitelnosti? Co je nutné k vyřazení tohoto majetku doložit?

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

Společnost, plátce DPH, vyvinula vlastní aplikaci, na kterou prodává online licence časově omezené 1 až 3 roky v tuzemsku, do EU i do trřetích zemí. Většinou se jedná o prodej plátcům DPH, ale občas si licenci zakoupí i neplátce DPH. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv službu. Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají společnosti při prodeji do EU a do třetích zemí?

Společnost s ručením omezeným si koupila program antivirus a po 3 letech vždy obdrží fakturu na prodlužení licence. Jakých způsobem správně účtovat - zaúčtovat na drobný nehmotný majetek účet 518 a po obdržení faktury na prodloužení licence zvýšit cenu drobného nehmotného majetku nebo účtovat jako službu na 518 a časově rozlišovat na 3 roky ?

Jak se účtuje nákup licencí určených pro následný prodej? Jedná se o nákup služby a nebo nákup zboží? A jak to bude s DPH? Dodavatel je z USA. Při prodeji licence to bude poskytnutí služby a nebo prodej zboží?

Mohou si partnerské společnosti mezi sebou poskytnout bezúplatně nějaké plnění? Například bezúplatné právo (licenci) využívat vybraný videoobsah? Jaké jsou případná rizika?

Společnost prodává licence svého softwaru na období 1 roku. Nyní při prodeji licence na období 3 let dává svým klientům 3 bonusové měsíce navíc. Běžně časově rozlišujeme každou fakturu přesně dle období na které se licence poskytuje, jak ale naložit s bonusovými měsíci zdarma? Pokud je licence na 12 měsíců + 3 měsíce zdarma máme i nadále rozlišovat výnosy na 12 měsíců nebo je máme rozpočítat na 15 měsíců?

Společnost s r. o. se v roce 2023 rozhodla pořídit nový informační systém. V roce 2023 zaúčtovala na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku výdaje na poradenství ohledně výběru nového IS a jeho dodavatele. V roce 2024 došlo k uzavření smlouvy s dodavatelem IS - bude se jednat o pořízení SW v režimu SaaS (Software as a Service) v cloudovém provozu. Cena licence na 5 let činí 1,3 mil. Kč, cena za implementaci 1,3 mil. Kč. Domníváme se, že tento IS nebude tedy dle smlouvy naším majetkem, ale jedná se pouze o nájem. Je tedy správné, že cenu za licence zaúčtujeme na účet 381 a budeme rozpouštět do nákladů během 5 let? Jak zaúčtovat náklady na implementaci a poradenské služby? Také na účet 381 a časově rozlišovat také po dobu platnost licence? Dále si nejsme jisti, jak naložit se zůstatkem na účtu 041 z přechozího roku 2023 - náklady spojené s výběrem IS a dodavatele, byla chyba je v roce 2023 zaúčtovat na účet 041?

Slovenská firma, která nám poskytuje software a každoročně nám na základě této služby fakturuje licenční poplatek na české DIC fakturu s 23% slovenskou daní Musíme srážet daň dle § 22 ZDP za tento licenční poplatek? Pokud ano, komu a kam ji odvést. Musí se někam posílat hlášení o této sražené dani? 

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?

Česká s. r. o. zatím neplátce uzavře smlouvu o distribuci software se společností, která software sestavila, se sídlem v Norsku. Česká s. r. o. tímto získá výhradní licenci na distribuci v ČR. Ve smlouvě je uvedeno, že distributor (česká s. r. o.) bude platit licenční poplatky za každou dohodu s koncovým uživatelem, kterou uzavře a poplatky za podporu norské s. r. o. Jaké povinnosti plynou české s. r. o. – musí se jako neplátce zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Pokud bude platit licenční poplatky a poplatky za podporu, musí ponížit platbu o zajišťovací daň? 

Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?

Nezisková organizace pořádající herecká představení uzavřela Smlouvu o poskytnutí licence a umožnění natáčení. Má vyfakturovat fakturu za „umožnění natáčení představení a dále náklady vzniklé v souvislosti se zkouškami a natáčením záznamu představení“ a druhou fakturu „Za svolení a oprávnění vzniklé dílo užívat (licence k užití)“. Jaké výnosové účty je vhodné použít?

Firma s.r.o. plátce DPH s hlavní činností prodej zboží v rámci své obchodní činnosti "prodej zboží" nabízí možnost dodatečně dokoupit prodlouženou záruku. Postup dokoupení prodloužené záruky je na základě poptávky zákazníka, ten jej objedná u této společnosti a následně dojde k nákupu od výrobce z jiného členského státu EU. Tedy mi koupíme prodlouženou záruku u výrobce a následně jí prodáváme s marží zákazníkovi (plátci DPH CZ) a zákazník případnou reklamaci uplatní přímo u výrobce. Celý tento proces probíhá odděleně od nákupu zboží. Jak budeme postupovat z hlediska DPH na vstupu a výstupu? Bude se jednat o prodej podléhající DPH nebo o osvobození podle §55?

Co všechno je součástí pořizovací ceny notebooku : NB + Windows + Office + office 365 + antivirový systém? Nebo lze, aby některá z vyjmenovaných položek nebyla součástí vstupní cena?

Firma nakoupí 3 ks PC v hodnotě 60 000 Kč/1 ks a jeden PC v hodnotě 78 0000 Kč/1 ks. Zároveň nakoupí do každého PC elektronickou licenci Microsoft Office, která je samostatnou položkou faktury. Cena za Office je 4 000 Kč/1 ks. Je cena za Office součástí pořizovací ceny počítače, a tedy PC za 78 000 Kč překročí hodnotu pro dlouhodobý hmotný majetek a daňové odpisování?

Společnost s r. o. užívá software od IT společnosti, se kterou uzavřela smlouvu. Smlouva obsahuje, že SW je ve vlastnictví IT společnosti s tím, že je k dispozici k užívání i společnosti s. r. o. Tento SW bude IT společnost v průběhu času vyvíjet – hodnotu vývoje bude fakturovat společnosti s. r. o. na měsíční bázi jako poplatek za užívání. Smlouva také obsahuje, že pokud se společnost s. r. o. rozhodne, může kdykoliv SW přejít do jejího vlastnictví bez dalších plateb (hodnotou SW by byly ty vystavené průběžné faktury za vývoj). Pokud se však společnost rozhodne, k převodu vlastnictví nemusí nikdy dojít a bude nadále SW užívat za měsíční poplatky. Tato smlouva je na dobu neurčitou. Jak budu účtovat průběžné faktury, když hned od začátku nevím, jestli si budu chtít převzít SW do vlastního majetku? Jak budu účtovat následné zařazení SW do užívání?

Jsme základní škola (zřizovatel město). Obdrželi jsme fakturu za Licenci MS Office + Widows 24 úvazků (09/2023 - 08/2024) v celkové výši 60 984 Kč. Jak máme zaúčtovat?