Licence

Společnost s ručením omezeným si koupila program antivirus a po 3 letech vždy obdrží fakturu na prodlužení licence. Jakých způsobem správně účtovat - zaúčtovat na drobný nehmotný majetek účet 518 a po obdržení faktury na prodloužení licence zvýšit cenu drobného nehmotného majetku nebo účtovat jako službu na 518 a časově rozlišovat na 3 roky ?

Jak se účtuje nákup licencí určených pro následný prodej? Jedná se o nákup služby a nebo nákup zboží? A jak to bude s DPH? Dodavatel je z USA. Při prodeji licence to bude poskytnutí služby a nebo prodej zboží?

Mohou si partnerské společnosti mezi sebou poskytnout bezúplatně nějaké plnění? Například bezúplatné právo (licenci) využívat vybraný videoobsah? Jaké jsou případná rizika?

Společnost prodává licence svého softwaru na období 1 roku. Nyní při prodeji licence na období 3 let dává svým klientům 3 bonusové měsíce navíc. Běžně časově rozlišujeme každou fakturu přesně dle období na které se licence poskytuje, jak ale naložit s bonusovými měsíci zdarma? Pokud je licence na 12 měsíců + 3 měsíce zdarma máme i nadále rozlišovat výnosy na 12 měsíců nebo je máme rozpočítat na 15 měsíců?

Společnost s r. o. se v roce 2023 rozhodla pořídit nový informační systém. V roce 2023 zaúčtovala na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku výdaje na poradenství ohledně výběru nového IS a jeho dodavatele. V roce 2024 došlo k uzavření smlouvy s dodavatelem IS - bude se jednat o pořízení SW v režimu SaaS (Software as a Service) v cloudovém provozu. Cena licence na 5 let činí 1,3 mil. Kč, cena za implementaci 1,3 mil. Kč. Domníváme se, že tento IS nebude tedy dle smlouvy naším majetkem, ale jedná se pouze o nájem. Je tedy správné, že cenu za licence zaúčtujeme na účet 381 a budeme rozpouštět do nákladů během 5 let? Jak zaúčtovat náklady na implementaci a poradenské služby? Také na účet 381 a časově rozlišovat také po dobu platnost licence? Dále si nejsme jisti, jak naložit se zůstatkem na účtu 041 z přechozího roku 2023 - náklady spojené s výběrem IS a dodavatele, byla chyba je v roce 2023 zaúčtovat na účet 041?

Slovenská firma, která nám poskytuje software a každoročně nám na základě této služby fakturuje licenční poplatek na české DIC fakturu s 23% slovenskou daní Musíme srážet daň dle § 22 ZDP za tento licenční poplatek? Pokud ano, komu a kam ji odvést. Musí se někam posílat hlášení o této sražené dani? 

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?

Česká s. r. o. zatím neplátce uzavře smlouvu o distribuci software se společností, která software sestavila, se sídlem v Norsku. Česká s. r. o. tímto získá výhradní licenci na distribuci v ČR. Ve smlouvě je uvedeno, že distributor (česká s. r. o.) bude platit licenční poplatky za každou dohodu s koncovým uživatelem, kterou uzavře a poplatky za podporu norské s. r. o. Jaké povinnosti plynou české s. r. o. – musí se jako neplátce zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Pokud bude platit licenční poplatky a poplatky za podporu, musí ponížit platbu o zajišťovací daň? 

Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?

Nezisková organizace pořádající herecká představení uzavřela Smlouvu o poskytnutí licence a umožnění natáčení. Má vyfakturovat fakturu za „umožnění natáčení představení a dále náklady vzniklé v souvislosti se zkouškami a natáčením záznamu představení“ a druhou fakturu „Za svolení a oprávnění vzniklé dílo užívat (licence k užití)“. Jaké výnosové účty je vhodné použít?

Firma s.r.o. plátce DPH s hlavní činností prodej zboží v rámci své obchodní činnosti "prodej zboží" nabízí možnost dodatečně dokoupit prodlouženou záruku. Postup dokoupení prodloužené záruky je na základě poptávky zákazníka, ten jej objedná u této společnosti a následně dojde k nákupu od výrobce z jiného členského státu EU. Tedy mi koupíme prodlouženou záruku u výrobce a následně jí prodáváme s marží zákazníkovi (plátci DPH CZ) a zákazník případnou reklamaci uplatní přímo u výrobce. Celý tento proces probíhá odděleně od nákupu zboží. Jak budeme postupovat z hlediska DPH na vstupu a výstupu? Bude se jednat o prodej podléhající DPH nebo o osvobození podle §55?

Co všechno je součástí pořizovací ceny notebooku : NB + Windows + Office + office 365 + antivirový systém? Nebo lze, aby některá z vyjmenovaných položek nebyla součástí vstupní cena?

Firma nakoupí 3 ks PC v hodnotě 60 000 Kč/1 ks a jeden PC v hodnotě 78 0000 Kč/1 ks. Zároveň nakoupí do každého PC elektronickou licenci Microsoft Office, která je samostatnou položkou faktury. Cena za Office je 4 000 Kč/1 ks. Je cena za Office součástí pořizovací ceny počítače, a tedy PC za 78 000 Kč překročí hodnotu pro dlouhodobý hmotný majetek a daňové odpisování?

Společnost s r. o. užívá software od IT společnosti, se kterou uzavřela smlouvu. Smlouva obsahuje, že SW je ve vlastnictví IT společnosti s tím, že je k dispozici k užívání i společnosti s. r. o. Tento SW bude IT společnost v průběhu času vyvíjet – hodnotu vývoje bude fakturovat společnosti s. r. o. na měsíční bázi jako poplatek za užívání. Smlouva také obsahuje, že pokud se společnost s. r. o. rozhodne, může kdykoliv SW přejít do jejího vlastnictví bez dalších plateb (hodnotou SW by byly ty vystavené průběžné faktury za vývoj). Pokud se však společnost rozhodne, k převodu vlastnictví nemusí nikdy dojít a bude nadále SW užívat za měsíční poplatky. Tato smlouva je na dobu neurčitou. Jak budu účtovat průběžné faktury, když hned od začátku nevím, jestli si budu chtít převzít SW do vlastního majetku? Jak budu účtovat následné zařazení SW do užívání?

Jsme základní škola (zřizovatel město). Obdrželi jsme fakturu za Licenci MS Office + Widows 24 úvazků (09/2023 - 08/2024) v celkové výši 60 984 Kč. Jak máme zaúčtovat?

Česká obchodní společnost nakoupila autorská práva k literárnímu dílu. Od společnosti sídlící v USA. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění spadají kulturní licenční poplatky pod písmeno a) článku 12 odst. 3. Vztahuje se na tento případ nulová sazba srážkové daně?

Společnost prodává licence na software, které jsou zpravidla na rok. Je nutné tento výnos časově rozlišovat nebo je možné účtovat o výnosech z prodeje těchto licencí bez časového rozlišení?

Koupili jsme virtuální brýle, jejichž pořizovací cena nedosahuje hodnoty pro zařazení do dlouhodobého majetku. Spolu s brýlemi bylo pořízeno i roční předplatné licence, bez níž brýle nejsou funkční, následné prodloužení licence již ale není podmínkou pro jejich funkčnost. S licencí částka pořízení dosahuje hodnoty pro zařazení do dlouhodobého majetku. Lze takto postupovat a licenci považovat za součást brýlí? 

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme licenci na prodej elektrické energie. Dle pokynu GFŘ při fakturaci na nás musí dodavatel uplatnit režim přenesené daňové povinnosti (RPDP) při fakturaci energie. Pokud nám různí dodavatelé umožní připojit se k jejich síti a odebírat od nich elektrickou energii v rámci zajištění potřeb staveniště a následně nám elektrickou energii fakturují , tak požadujeme od něj fakturaci v režimu RPDP. Je to v pořádku? Máme s takovými dodavateli často problém, protože chtějí fakturovat s DPH. Jsme stavební společnost a podnikáme také hodně v rámci Společnosti (sdružení) s jinými společnostmi. Pokud jsme vedoucí účastník Společnosti a fakturace za odebranou energii pro Společnost jde za námi, jako vedoucím účastníkem , musí dodavatel uplatnit na nás také RPDP? Pokud my dál budeme elektrickou energii přefakturovávat jiným účastníkům Společnosti , tak uplatníme režim zdanění s DPH na tyto účastníky sdružení, pokud ovšem nejsou obchodníky s elektrickou energii .

Na základě licenční smlouvy jsme koupili licenci specifického programu, který bude zpracovávat podklady pro naše účetnictví. Zároveň jsou nám fakturovány náklady na implementaci. Bude se jednat o jeden nehmotný majetek zahrnující obě položky, nebo by měla být každá účtována zvlášť? Jsou zde nějaké otázky, které bychom si měli před správným zařazením položit?