Materiál

Výrobní firma pořizuje ze třetích zemí přímý materiál pro výrobu, který účtuje metodou A pomocí objednávek v softwaru Sap. Přímý materiál pořizuje ve standardní pevné ceně. Některé nákupní objednávky obsahují cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady dopravu, clo, balení a účtují se MD 111/D 321, pokud se fakturační cena balení liší od ceny balení na objednávce, rozdíl se účtuje na 112 jako cenové odchylky. Některé nákupní objednávky nemají zadané cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady clo, doprava, balení. Je zaúčtování vedlejších pořizovacích nákladů clo, doprava, balení správné ?MD 112/D 321 jako odchylky?

Společnost účtuje drobný hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jehož PC nedosahuje 80 000 Kč, rovnou do nákladů. Drobný majetek do 3 000 Kč neeviduje a nad 3000 Kč eviduje v seznamu drobného majetku. Může si společnost určit sama hranici, od které bude drobný majetek evidovat, je to v souladu s předpisy nebo je třeba evidovat i drobné pracovní nářadí apod.? Jak to je s vyřazováním drobného majetku, který byl účtován rovnou do spotřeby? Pokud jde o rok starou vrtačku, která se pádem na zem rozbila, stačí na základě protokolu jen vyřadit ze seznamu drobného majetku? Je nějaká doba, do kdy by se musel vracet nárok na odpočet DPH nebo jiné daňové dopady, když jde o poměrně nový drobný majetek, ale už nefunkční?

Společnost v rámci výstavby nově nakoupila a nechala namontovat zátěžové čistící rohože k výtahům do podzemních garáží za 30 tis. Kč - jde o technické zhodnocení budovy x náklady účet 518? Pokud byly nalepeny na zem - účet 042 (technické zhodnocení), pokud jsou volně položeny (účet 518)?

Společnost donesla doklad k přijaté platbě a fakturu-daňový doklad, obojí byly vystaveny na cizí osobu (známého jednatele společnosti), který převzal zboží. Doklad k přijaté platbě je na částku menší než 10 000 Kč, faktura je vyšší 10 000 Kč. Chápu, že firma nemůže nárokovat částku DPH, ale, možná, si může celou částku dát do nákladů? Předmětem faktury je stavební materiál. Na faktuře je uvedené jméno známého jednatele společnosti. Ten známý je nepodnikající fyzická osoba.

Firma účtuje o zásobách způsobem A, občas nakoupí polotovary nebo výrobky na sklad. Jak se tyto pohyby budou účtovat?

Společnost účtuje o zásobách způsobem B. Výroba je zakázková a některé položky z výkresů jsou zadávány do výroby k subdodavatelům, např. kvůli využití laseru. Vždy jde o položky, které jsou vyráběny přímo ke konkrétní zakázce a neopakují se. Položky vyrobené v kooperaci přebírá rovnou výroba, neprojdou skladem, stávají se přímo součástí rozpracované výroby, kdy jsou ve výrobě zamontovány. Je možné tyto položky při zadávání přijaté faktury přiřadit ke konkrétní zakázce a vést v účetním programu hned jako jeden z přímých nákladů rozpracované výroby. Bez nutnosti vystavit příjemku a výdejku v evidenci skladu materiálu, když položky přes sklad vůbec neprojdou? Účtovat na účet 518, když ve fakturované ceně je z větší podíl hodnota služby, než materiálu?

Společnost s r. o., plátce DPH, zakoupila v prosinci 2024 materiál na opravu střechy budovy, kterou má spol. s r. o. v obchodním majetku. Cena materiálu bez DPH byla 5 000 Kč. Původní záměr společnosti byl, že oprava bude provedena ještě v prosinci 2024. Dodavatel prací ale z důvodu velké vytíženosti již nestihne opravu provést, takže oprava střechy bude realizována v roce 2025. Jak zaúčtovat nákup materiálu? Domnívám se, že materiál nelze zaúčtovat do nákladů roku 2024, číslo účtu 511 000 (oprava nebude realizována), ale materiál se zaúčtuje na účet 112 000 materiál na skladě?

Příjemka materiálu/zboží je účetní dokument, který slouží k řádné evidenci příjmu materiálu nebo zboží do skladu společnosti. Obsahuje informace o množství, popisu a stavu přijatého materiálu nebo zboží. Po registraci si můžete v rámci demo licence stáhnout vzor dokumentu zdarma!

Výdejka materiálu/zboží je účetní dokument, který slouží k evidenci výdeje materiálu nebo zboží ze skladu společnosti. Obsahuje informace o množství vydaného materiálu nebo zboží. Výdejku materiálu/zboží využije společnost, jestliže například vydává materiál do výroby nebo prodané zboží ze skladu. Po registraci si můžete v rámci demo licence stáhnout vzor dokumentu zdarma!

Česká firma A (DIČ CZ) provádí pro jinou českou firmu B (DIČ CZ) montáž části elektrárny v Itálii. Tato firma B dále fakturuje celou službu firmě se sídlem v Itálii. Na tuto montáž firma A nakoupila v Itálii materiál. Na tento materiál obdržela zálohu od české firmy, materiál zůstal v Italii. Dále firma A bude vyúčtovávat firmě B montáž v Italii. Součástí montáže bude i dodaný materiál, který firma A dodá z ČR. Nyní bude vyúčtovávat materiál a montáž české firmě B. Z přijatých záloh na materiál nakoupený v Italii neodvedla firma A v česku DPH, protože materiál zůstal V Itálii. Ani při vyúčtování tohoto materiálu v Italii nebude toto dodání předmětem české daně. Vyúčtování samotné montáže pak podle mého názoru podléhalo italské DPH a jako služba na nemovité věci podle § 10 odst. 1 ZDPH. Jakým způsobem bude z hlediska DPH vykázáno dodání materiálu z ČR, které je účtováno s montáží v Italii firmě B? Má firma A nějaké další povinnosti z hlediska českého DPH? Jakým způsobem se tento obchod vykáže v přiznání k DPH v ČR? Je tento postup správný, nebo existuje jednodušší postup? Pokud se týká DPH v Italii bude mít povinnosti firma A, firma B, nebo může DPH vypořádat konečný příjemce v Itálii s italským DIČ?

Máme skladovou evidenci zásob metodou A, nyní měníme program na sklad a potřebujeme poradit když máme na skladě dráty , které dáme externí firmy k pozinkování, jak správně zaúčtovat tuto externí službu? Nákup materiálu MD 111/321 za 100,-Kč, příjemka 112/111 za 100,- Kč. Pak výdej materiálu ze skladu k pozinkování a pak tento pozinkovaný materiál je již polotovar nebo znovu jen materiál. Nevíme si rady co udělat a jak zaúčtovat vedlejší náklady k materiálu. Nakonec se materiál vezme jde do výroby. Doposud firma externí služby účtovala 518/321, ale nyní když od 1.1.2025 přecházíme na jiný skladový program nevím zda by nebylo lépe tyto služby k úpravě materiálu už vést jako polotovar nebo čtu různé příklady jako analyticky rozlišit na materiál? jenže vydám materiál za 3,-Kč 112200 / 112100 a příjemka pozinkovaného materiálu by byla za 4,-Kč MD 112xx/112200 , ale to se mi nevyrovná ten účet je tam rozdíl 1,-Kč . Prosím o doporučení jak nejlépe provést účtování vedlejších nákladů k materiálu?

Montážní firma s r. o. montuje potrubí pro jiné společnosti, v době prací si na té stavbě, kde pracují, oplotí kus toho stavebního pozemku, kde mají svoje stroje. Nakupí si betonové plotové desky a pak nakoupí službu - postavení plotu. Jak naúčtovat nákup desek na plot a tu službu, protože po dokončení prací toto betonové oplocení firma zlikviduje jako podkladový materiál pro stavbu cest. Nechá je tedy objednavateli, pro kterou zakázku dělá. Jak zaúčtovat?

Firma s.r.o. koupila dodávku za 700 tis. Kč. Dne 05.11.2023 koupila, dne 08.11.2023 zařadila do používání, a začala odepisovat. Dne 25.11.2023 koupila desku cca za 15 tis. Kč a připevnila k podlaze automobilu, aby se materiál v korbě vozu nepřesouval. Je dobře, když jsem materiál zaúčtovala do spotřeby? Nejedná se o zvýšení vstupní ceny automobilu?

Jediný společník (zároveň i jednatel s. r. o.) postupně převádí výrobu jako OSVČ na novou s. r. o. Jako OSVČ uplatňuje skutečné náklady. Vzhledem k délce svého podnikání má asi ve dvou případech u dodavatelů materiálu velmi výhodné ceny, na které jeho s. r. o. nemá šanci dosáhnout (jsou to historické slevy, v nynější době už je dodavatel nikomu nedává). Jako řádný hospodář s. r. o. tedy tento materiál nakupuje jako OSVČ (také pořád i pro své podnikání, v živnosti dojíždí ještě staré zakázky apod.) a za stejnou, nákupní cenu přeprodává své s. r. o. Nechce si dávat žádnou marži, ze strachu, aby nebyl obviněn z vyvádění peněz ze s. r. o. V rámci s. r. o. asi žádný problém nevzniká, ale co u OSVČ? Pokud je to bez marže, měl by to vést spíše v nedaňových nákladech a příjmech? Případně kvůli průkaznosti před FÚ bylo by lepší, pokud by tam nějakou menší marži (3–5 %) měl? Jedná se pouze o materiál, nefakturuje žádné služby apod.

Podnikatel nakupuje starší vozíky, které opravuje a následně prodává. Jak se prosím pohlíží na tyto vozíky? Jako materiál, zboží či jinak?

Účtujeme zásoby metodou A. Jsme výrobní firma a zakoupený materiál jde většinou po vytvoření skladové příjemky skladníkem hned do výroby. Následně je nám doručena faktura. Prosím o sdělení, zda lze zaúčtovat fakturu- pořízení materiálu přímo na sklad , tzn. 112/321 (bez zaúčtování na účet pořízení 111). Pokud ano, je možné takto začít účtovat v průběhu roku? Tj. např polovina roku 111/321 a polovina roku na 112/321?

Prodáváme sportovní potřeby a občas se stane, že klient vrátí poškozené zboží, které je jako takové neprodejné (je vyskladněno jako zlikvidované poškozené zboží), ale některé díly se dají použít - buď na opravu jiného reklamovaného zboží, nebo k dalšímu prodeji (jako samostatný díl). Jak správně tyto "náhradní" díly ocenit? Můžeme navézt na sklad s nulovou pořizovací cenou?

Společnost účtuje materiál způsobem B. Na konci roku provede inventuru materiálu a zjistí, že některé skladové položky materiálu si převzala společnost pro své potřeby a opravy. Materiál je účtován při příjmu faktury 501120/321 . Je třeba vytvořit účetní zápisy např. že materiál byl použit ke spotřebě ve společnost, tzn pořád bude účet 501 ale s analytickým rozčleněním, např. -501120;+501500 ? Nebo jen poznámka ve skladové evidenci postačí ?

Dne 1. 6. 2022 jsme dostali zálohovou fakturu se dvěma položkami: a) svitek 1, váha 573 kg, cena za celý 5 139,81 PLN a b) svitek 2, váha 410 kg, cena za celý 3677,70 PLN. Tedy zálohová faktura je na částku 8 817,51 PLN, zaplatili jsme 1. 6. 2022, mám kurz dle komerční banky přepočtem 5,5713 Kč, celkem 49 124,99 Kč. Dne 2. 6. ráno poslal dodavatel opravenou zálohou fakturu, jelikož nemá svitek o váze 410 kg, ale o váze 489 kg. Za tento je cena 4 386,33 PLN, celkem za 2 svitky 9526,14PLN, rozdíl 708,63 PLN, doplatíme 2. 6. 2022. Taková je praxe, jelikož svitek je jako jeden kus (jedinec), který takto je dál evidován. Vzhledem nedostatku surovin já potřebuji a dodavatel se ptá, jestli chci, nebo nechci. U jedince se zaznamenává dodavatel a přesná váha svitku, kvůli reklamacím, pro inventuru a také takto dál vstupuje do výroby a potom i výrobek nese na sobě, z kterého svitku byl vyroben. Skladově nemohu přijmou jednoho jedince dvakrát. Jak máme udělat příjemku, za jakou cenu u svitku (změněný svitek by měl mít 2 kurzy), u kterého nám dodavatel změnil váhu? Musím ho naskladnit jako jeden.

Jak postupovat při prokazování nákupu do EU a z EU? Běžně nakupujeme hotové palety od dodavatelů z ČR nebo Polska. Teď je problém koupit hotové palety, výrobci nemají dřevo. Sami jsme si zajistili dřevo v ČR a výrobce palet v Polsku, ale dodavatel dřeva ho chce přímo zavést do Polska, má zkušenosti s dopravou. Všichni jsou plátci DPH. Pokud by nám dodavatel dřeva fakturoval na jedné faktuře dřevo a dopravu, můžeme dál přeprodat do Polska výrobci palet a fakturovat osvobozené plnění? Může být dodavatel dřeva třetí osobou, která na náš účet sjedná dopravu a doprava bude pouze přefakturovaná mezi českými firmami, pokud bychom v objednávce pověřili dodavatele dřeva, aby zajistil dopravu do Polska? Polská firma by nám pak hotové palety fakturovala a přivezla také jako osvobozené plnění. Můžeme takto fakturovat a mít osvobozené plnění při prodeji a pak si u nákupu palet zase nárokovat DPH jako pořízení z EU?