Mezinárodní zdanění

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je klíčový moment pro správné a včasné odvedení DPH. Víte, kdy přesně tento den nastává a jaké jsou nejčastější chyby? Přečtěte si, jak správně určit DUZP u dodání zboží, poskytnutí služeb, při přijetí úplaty předem (zálohy) nebo u specifických případů, jako je dlouhodobá nájemní smlouva. Porozumění pravidlům pro stanovení DUZP je naprosto nezbytné pro každého plátce DPH.

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu.

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Společnost (s. r. o.) založená a podnikající v České republice plánuje založit organizační složku v Kanadě, oblast Manitoba. Jaké ohlašovací povinnosti plynou v České republice? Pokud by došlo k investici do nemovitosti, která by byla předmětem nájmu, bude tento příjem zdaňovat v Kanadě a následně daň započítávat v DPPO? 

Fyzická osoba, která je zaměstnaná v ČR a nemá žádný jiný příjem, v ČR dostane vyplacené dividendy z pozemkového spolku na Slovensku ve výši 465 EUR. Jak se zdaní tento příjem v ČR? Před výplatou bylo zdaněno na Slovensku srážkovou daní 7 %, jak sdělil ústně spolek. Je zde povinnost podat daňové přiznání pro FO, když byl zdaněn příjem na Slovensku? Má spolek povinnost vystavit potvrzení o výši zaplacené daně, musí se toto dokládat k daňovému přiznání v ČR? Do jakého řádku přílohy 3 se případně příjem z dividend uvede a jakým kurzem se přepočítává: kurzem ČNB ke dni přijetí peněz nebo kurzem banky a jak je to pak, když je výplata v hotovosti? Přiznává se tento příjem od koruny nebo je stejně jako pro příležitostnou činnost nějaký limit?

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Sportovní klub (kolektivní sport) uzavřel smlouvu o výkonu služeb (sportovní činnosti) s hráčem - rezidentem USA. Na základě této smlouvy mu budou vypláceny odměny za výkon této činnosti. Sportovní klub je česká společnost, sportovní činnost bude vykonávaná na území ČR. Dle našeho názoru by se mělo postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřenou s USA - článek 18, kdy by tyto příjmy měly být zdaněny srážkovou dani v ČR, pokud přesáhnou částku 20 000 USD za rok. Bude nutné zatížit srážkovou daní příjmy vyplácené sportovci, i když je z uzavřené smlouvy zřejmé, že nedosáhnou uváděné částky? (Smlouva je uzavřena jen na část roku)

Co znamená „nový dopravní prostředek“ pro DPH? Jak se daň řeší při dodání do jiného členského státu plátcem i neplátcem? Jaká jsou pravidla pro pořízení vozidla z EU a jaké platí lhůty? Všechny klíčové informace podle § 19 až § 19d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, najdete v tomto přehledném příspěvku.

Česká s. r. o. organizuje svatby v Dánsku. Zajistí veškeré potřebné doklady a povolení pro svatebčany z celého světa, pronajme místo pro konání svatby, některým svatebčanům pronajme hotel na dobu svatby, zaplatí za catering na svatbě, koupí a nechá na svatbu dopravit kytice, dort a víno. Pronajímá si menší skladový prostor. Samotný vlastník a ředitel společnosti je osobně přítomen během konání svatby a dohlíží na svatbu, jinak žije v ČR. Svatby se konají nepravidelně během celého roku, např. 1× měsíčně v průměru. Nevznikla tím v Dánsku provozovna, popřípadě za jakých okolností by vznikla?

Hledáte srozumitelný přehled, jak funguje DPH EU při intrakomunitárních plněních? Tento článek vám objasní klíčové aspekty pořízení zboží podle § 16 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Orientovat se v DPH EU může být náročné, ale s naším průvodcem získáte jasný obrázek o nejdůležitějších pravidlech.

Jsme česká a.s., která má na Slovensku odštěpný závod. Na Slovenku prostřednictvím odštěpného závodu podnikáme a za tímto účelem máme zde zřízené bankovní účty a máme tady i terminované vklady, které patří odštěpnému závodu. Z úroků na terminovaném vkladu nám slovenská banka začala srážet srážkovou daň. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nemůžeme jít podle čl. 11 ale vrací nás to do čl. 7 Zisky podniků. Je správné, že nám banka sráží srážkovou daň z terminovaných vkladů? Jak o ni účtovat na SK a jak v ČR? Bude možné si tuto sraženou daň z úroků na terminovaném vkladu na Slovensku započítat na daňovou povinnost v ČR? Nebo jsme měli doložit bance např. domicil a ona by srážkovou daň přestala uplatňovat ? Děkuji .

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 11/2025 ze dne 25. srpna 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Německem o zamezení dvojího zdanění.

Česká společnost s.r.o., plátce CZ DPH, objedná prostřednictvím webového portálu Alibaba, zboží v hodnotě 1.000 USD. Uzavře objednávku s čínským dodavatelem YIWU Shenzen Ltd, v objednávce zvolí dodací podmínku Incoterms - DDP. Veškeré vývozní a dovozní formality včetně vzniklých poplatků zařizuje a hradí čínský dodavatel. Dodavatel vystaví proforma fakturu a zašle odběrateli. Odběratel proforma fakturu uhradí a čeká na dodání zboží. Cca za 2 měsíce dopravce předá zboží odběrateli. Z průběhu dodání, kde portál Alibaba zobrazuje cestu zboží, je patrné, že zboží cestovalo lodí z Číny do Holandska, v Holandsku bylo zřejmě procleno a následně prostřednictvím silničního dopravce předáno odběrateli. Odběratel si vyžádá od dodavatele vyúčtovací fakturu, z faktury nijak nevyplývá, že by čínský dodavatel byl registrován k DPH v EU. Odběratel neobdržel dovozní JSD. 1. Vznikly z pohledu celních a daňových předpisů dodáním zboží odběrateli nějaké povinnosti? 2. Musí mít odběratel k dispozici dovozní JSD, aby mohl případně prokázat původ zboží? 3. Stal se odběratel dovozcem zboží ve smyslu zákona o DPH? 4. Vznikla odběrateli povinnost přiznat DPH a uvést tento případ v rámci přiznání DPH do příslušných řádků č. 7/8 a č. 43/44? Odběratel však v tomto případě nemá dovozní JSD - rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volného oběhu, který je daňovým dokladem a na základě kterého by provedl samovyměření DPH. 5. Může být tento případ posouzen jako dodání zboží z jiného členského státu EU? Má odběratel povinnost tuto možnost prověřovat, když toto z faktury či jiného dodacího dokladu nevyplývá? Na dokladu není uvedeno žádné DIČ a není zřejmé, že dodavatel by byl v EU registrován jako plátce DPH. 6. Je režim DDP vhodný pro plátce DPH. Nebylo by pro odběratele -plátce DPH vhodnější používat režim DAP, kdy si zajišťuje propuštění do celního režimu volného oběhu sám zpravidla prostřednictvím pověřeného dopravce (FedEx, UPS, atd) a který mu následně předává dovozní JSD. Odběratel následně provádí samovyměření DPH, daň přiznává prostřednictvím ř. 7/8 a nárok uplatňuje prostřednictvím č. 43/44 přiznání DPH.

Je možno si odečíst v daňovém přiznání k DPPO zaplacenou srážkovou daň v Německu (strana 6, Tabulka I.). (Jelikož jsme neměli vyřízený tzv. Freistellung /izolatérské práce v Německu) - odběratel odvedl Německému Finančnímu úřadu 15% srážkovou daň. Můžeme si tuto zaplacenou daň započíst jako částku daně zaplacené ve státě zdroje, o níž lze snížit daňovou povinnost metodou prostého zápočtu?

Česká s.r.o. pronajímá automobily slovenské firmě, měsíčně vystavuje faktury, ale slovenská firma je platí nepravidelně. Faktura za 12/23 + faktury za 1-6/24 byly zaplaceny v 10/24 a za 7-12/24 zaplaceny v 5/25. Srážková daň na Slovensku odvedena v měsících zaplacení faktur, potvrzení o sražené dani máme. 1.otázka - může Česká s.r.o. v DPPO 2024 započítat sraženou daň i za fakturu 12/23 uhrazenou až v 10/24 ? 2.otázka - bude tato faktura vstupovat do ř.4 "příjmy dosažené ve státě zdroje" v příloze DPPO (tabulka I přílohy č.1 II.oddílu), budou se uvádět výdaje do ř.5 "související výdaje" resp.náklady související s touto fakturou (daňové odpisy, pojištění, silniční daň atd) za 23/12 ? 3.otázka - je správný předpoklad, že sraženou daň v 5/25 lze započítat v DPPO 2024, protože do data podání DP byla daň zaplacena

Společnost má odštěpný závod na Slovensku, kde je dle tamních zákonů podáváno DP a placena minimální daň z příjmu z obratu, nikoliv dle výsledku hospodaření (je v SK ve ztrátě). Společnost v ČR daní celkové výnosy (i ty z SK) ve svém daňovém přiznání a celkově generuje zisk. Je možné tuto minimální daň zaplacenou v SK započíst v českém daňovém přiznání?