Mezinárodní zdanění

Mám dva klienty s podobným zdrojem příjmů – obdobou OSVČ registrovanou a provozovanou na Ukrajině. Přitom se jedná o české daňové rezidenty. U jednoho klienta tento příjem uvádím do přílohy 1 daňového přiznání a zdaňuje to stejně jako česká OSVČ, včetně uplatnění výdajů procentem, a to již několik let. U druhého klienta mě jiný finanční úřad vyzývá k předělání daňového přiznání – podle jejich názoru tento příjem patří do přílohy 3 a FÚ může vyměřit daň v maximální výši odpovídající ukrajinské dani. Jedná se o dva případy: Případ A zdaňujeme podle § 7 ZDP již pár let: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost vykonává na dálku z ČR, na Ukrajině má kancelář i se zaměstnancem. Je to poradenská činnost. Případ B po nás chtějí zdanit přes přílohu 3: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost je pronájem nemovitosti - obchodního majetku. Kam mám ty příjmy v DAP uvést?

Tuzemská auditovaná společnost s ručením omezeným přihlásila řádně, asi před pěti lety, pohledávku za bulharským dlužníkem do insolvenčního řízení v Bulharsku. K této pohledávce tuzemská společnost vytvořila ve výši 100 % přihlášené rozvahové hodnoty opravnou položku dle § 8 ZoR v částce 9 mil. Kč. Každoročně naše společnost žádá bulharské právníky o informaci o aktuálním stavu, což stojí nemalé peníze. V roce 2025 bulharští právníci sdělili, že bulharský dlužník ke zpeněžení téměř nic nemá a ukončení insolvenčního řízení zatím v dohledné době nebude. Je nějaká možnost daňově tuto přihlášenou pohledávku odepsat, aniž by se muselo čekat na ukončení insolvenčního řízení v Bulharsku?

Česká s. r. o. rozhodla na valné hromadě v únoru o výplatě záloh na podíl na zisku svým mateřským společnostem v Nizozemí. Obě mají podobu B.V., což by mělo odpovídat s. r. o. Jedna ze společností je však vlastníkem pouze 5 %. Domníváme se, že podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákona o daních z příjmů nebude tato záloha (podíl) osvobozen a bude podléhat srážkové dani v ČR. Česká dceřiná společnost bude povinna ze zálohy na podíl pro tuto společnost srazit daň ve výši 10 % (limit dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Je to tak? Do kdy je povinna česká společnost tuto sraženou daň odvést a má ji případně někam hlásit?

S. r. o., plátce DPH, zaplatila 2000 Kč kredit na využívání služeb FB a IG. Rovněž během února nám Meta poslala asi 15 faktur v celkové hodnotě asi 1700 Kč (300 Kč zůstává do dalšího měsíce). Každá faktura má poznámku, že je hrazena předplatbou a zároveň, že jsme povinni vyměřit z každé faktury DPH. Ráda bych se zeptala, zda DPH mám vyměřit v únoru z částky 2000 Kč (k tomu nemám žádný doklad) nebo, zda DPH vyměřit z každé jednotlivé faktury zvlášť s tím, že část tedy bude až v březnu. 

Dne 1. 9. 2025 do firmy nastoupili dva zaměstnanci. Požádali o roční zúčtování daní. Požádala jsem je, aby mi přinesli potvrzení o příjmech za dobu od 1. 1. 2025 do 30. 9. 2025. Oba dva přinesli potvrzení od švýcarské firmy, kde byli do 15. 8. 2025 oba dva zaměstnáni. Tím pádem jim nemohu zpracovat roční zúčtování daní, ale oba si musí zpracovat daňové přiznání. Požádali mě o pomoc. Příjmy ze Švýcarska přepočítám na české koruny a vyplním přílohu číslo 3. Příjmy ze zaměstnání v Česku a Švýcarsku sečtu a od celkové daně odečtu daň zaplacenou ve Švýcarsku. Pokud by tato úvaha byla správná, tak jsem ráda. Problém ale je, že jeden zaměstnanec není rezidentem Česka ale je rezidentem Slovenska. Jakým způsobem se případně změní postup u tohoto zaměstnance?

Mezinárodní spolupráce správců daně dnes zásadně mění možnosti i rizika pro české daňové subjekty – informace a zjištění ze zahraničí mají čím dál větší vliv na tuzemské daňové řízení a mohou rozhodnout o výsledku kontroly. Přeshraniční výměna informací a společné audity se staly běžnou součástí arzenálu daňových orgánů. Právní rámec EU i mezinárodní smlouvy umožňují převzetí důkazů ze zahraničí, zatímco procesní práva daňových subjektů jsou často omezená. Efektivita správy daní roste, ale současně sílí tlak na transparentnost a posílení ochrany práv daňových subjektů. Pokud chcete vědět, jak se připravit na přeshraniční kontrolu a jaké strategické kroky mohou firmám pomoci chránit jejich zájmy, začtěte se do detailní analýzy v tomto článku – zjistíte, proč se mezinárodní spolupráce stala nejen efektivní, ale i výzvou pro každého, kdo podniká v globalizovaném prostředí.

Občan České republiky je jediným vlastníkem a zároveň jednatelem společnosti se sídlem v Hongkongu. Společnost v Hongkongu dosáhla zisku. Český vlastník si po zdanění na úrovni společnosti vyplácí čistý zisk. V Hongkongu se daň z dividend neplatí. Jaké daňové povinnosti mu vzniknou v České republice při přiznání tohoto příjmu ze zahraničí?

Jsem OSVČ, v roce 2025 mám příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jsem daňový rezident ČR. V roce 2025 mám také příjmy ze zaměstnání v Německu. Kam do daňového přiznání mám tyto příjmy z Německa uvést? Konkrétně: hrubá mzda 33 133.59 EUR, daň sražená 4 582,77 EUR, stravné 938 EUR, důchodové pojištění (zaměstnavatel) 3 081,41 EUR, zdravotní pojištění 2 866,06 EUR, sociální pojištění 596,41 EUR, příspěvek na nezaměstnanost 430,74 EUR.

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Polská komanditní společnost založila v roce 2025 dceřinou společnost se sídlem v České republice, která má právní formu společnosti s ručeným omezením. Polská matka má strukturu komanditista 1 % a tři komplementáři, kteří mají každý podíl 33 %. Dva z komplementářů jsou daňoví rezidenti Polska, třetí komplementář je daňový rezident České republiky. Matka ma podíl na ZK 100 %, podmínka držby 12 měsíců bude splněna. Jaká bude uplatněna sazba daně při výplatě podílu na zisku, případně zálohách na podíl?

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, má za rok 2025 tyto příjmy: 1. příjem z dohody o provedení práce, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 6 ZDP;2. důchod z Kanady – příjem ze zahraničí, u kterého se použije metoda zápočtu;3. autorský honorář do 10 000 Kč, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 7 odst. 6 ZDP.Z příjmu 1. a 2. vyjde na dani přeplatek 5 000 Kč. Může do přiznání zahrnout příjem 3. a nechat si vrátit srážkovou daň zaplacenou z autorského honoráře? Přeplatek by tedy byl ve finále 6 000 Kč. Anebo se autorský honorář zdaněný srážkovou daní již do přiznání neuvádí a nebude mít vliv na výši vratky daně z příjmů? 

Jak postupovat se zdaněním při prodeji nemovitosti ve Španělsku? Platí limity pro osvobození příjmu z prodeje také dle Českého zákona 586/1992 Sb.? Zahrnuje český rezident tyto příjmy do daňového přiznání v České republice? Pokud Český rezident zahrnuje tento prodej do svého daňového českého přiznání, pak dle jakých podkladů?

Zaměstnanec vysoké školy, nepodnikatel, uzavřel s Evropskou komisí (European Research Executive Agency) expertní smlouvu pro posuzování návrhů projektů v rámci programu Horizon Europe. Ve smlouvě jsou uvedeny druhy činností a časová období, kdy je bude vykonávat. Dále je v ní uvedeno, že smlouva nepředstavuje pracovní dohodu se zadavatelem. Podle kterého ustanovení zákona o daních z příájmů bude příjem v ČR zdaněný?

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Naše s. r. o. platí nájem za movitou věc v ČR. Pronajímatelem je rakouská společnost (nespojená osoba). Odvedeme srážkovou daň 5% dle čl. 12 smlouvy o ZDZ? DUZP na fakturách je 30. 12. Bude součástí vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně do r. 2025 nebo bude patřit do vyúčtování r. 2026? Jedna faktura je za nájem a jedna za přepravu movité věci do ČR. Bude se odvádět srážková daň i z faktury za přepravu movité věci srážková daň? 

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

Česká s. r. o. má 100% společníka německou GmbH. a) Tato česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele – fyzické osoby (nespojená osoba nebo spojená osoba): traktor a návěs. b) Česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele, společníka GmbH (spojená osoba): kompresor. Ač je v SZDZ s Německem v čl. XII odst. 2 uvedena 5% srážková daň, jsem toho názoru, že s ohledem na § 19 odst 1 pís zj) a § 19 odst. 5 a § 19 odst. 7 ZDP je tento nájem od srážkové daně osvobozený. Podmínkou je však mít rozhodnutí o přiznání osvobození dle § 38nb ZDP, je to tak?

Fyzická osoba je nerezidentem České republiky, má rumunské občanství a prodává svůj obchodní podíl ve společnosti se sídlem v ČR. Tento podíl vlastnila méně než 5 let. Jakým způsobem bude tento příjem z prodeje obchodního podílu zdaněn? V jakém státě vzniká daňová povinnost – zda v České republice?  Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a kdy je nutné daň zaplatit? Pro upřesnění: Například základní kapitál společnosti činil 200 000 Kč a obchodní podíl je prodáván rovněž za 200 000 Kč. Jak se tato transakce promítne do daňového přiznání (základ daně, případný nulový zisk apod.)?

Firma s. r. o. zaměstnává od 4/2025 cizince (z Filipín). V období od ledna do března 2025 od některých víme, že na Filipínách oficiálně nikde nepracovali. Tito zaměstnanci se v roce 2025 zdržovali na území ČR déle jak 183 dnů a mají na území ČR bydliště. Můžeme jim provést roční zúčtování daně za rok 2025? V případě, že ano, je nutné mít jako podklad potvrzení o daňovém domicilu z FÚ? Je nutné mít od nich čestné prohlášení, že v období od 1. 1. 2025 do data nástupu v měsíci dubnu 2025 byli osobou bez zdanitelných příjmů na území Filipín? Tito zaměstnanci od 4/2025 uplatňovali pouze slevu na poplatníka. Jedna ze zaměstnankyň nám dodala potvrzení o zaměstnání z Filipín, kde byla zaměstnaná do 27. 3. 2025. Jak postupovat u této zaměstnankyně?