Minimální základ daně

  • Článek
Určitou specifickou zvláštnost zdravotního pojištění představuje minimální vyměřovací základ platný pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) a pro osoby samostatně výdělečně činné (dále také „OSVČ“). U obou těchto skupin plátců se k datu 1. 1. 2025 zvýšily příslušné minimální hodnoty, jak je dále popsáno. Na zbývající dvě skupiny plátců, tedy osoby bez zdanitelných příjmů a stát (platící pojistné za tzv. státní pojištěnce – osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů) nemá minimum faktický vliv, neboť: – u osob bez zdanitelných příjmů je platba pojistného (nikoli minimální pojistné) trvale stanovena sazbou 13,5 % z minimální mzdy, a – u osob, za které hradí pojistné stát, je vyměřovací základ určen pro rok 2025 částkou 15 749 Kč. A jelikož se průběžně zvyšují jak minimální mzda a tzv. průměrná mzda, tak vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, mají tyto skutečnosti přímý a ve svém důsledku veskrze pozitivní dopad do finanční stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění. Smyslem stanoveného minima je tedy zabezpečit odvod pojistného příslušnými plátci v minimální povinné výši, jinak by byla příjmová stránka systému (s ohledem na tu výdajovou) o nezanedbatelné pojistné ochuzena, což by se návazně projevilo i na straně výdajů, kde by musely být tyto scházející prostředky nahrazeny z jiných zdrojů, z celospolečenského hlediska případně na úkor jiných oblastí.