Místo výkonu práce

Česká firma, sídlo v ČR, má zaměstnance (Slovák s trvalým bydlištěm, rodinou na Slovensku) s místem výkonu práce Brno. Nyní má firma první zakázku na Slovensku, kde bude tento zaměstnanec od příštího měsíce vykonávat stavební dozor. Vyjíždět bude ze svého bydliště na Slovensku, na jaké cestovní náhrady bude mít nárok?

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?

Zaměstnanec v pracovním poměru má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Česká republika. Tzn. pracuje-li kdekoliv po Česku nevzniká mu nárok na stravné podle zákoníku práce při pracovní cestě. Může mu zaměstnavatel poskytovat peněžitý příspěvek na stravování za takto odpracovanou směnu? Bude tento příspěvek u zaměstnance osvobozeným příjmem a u zaměstnavatele daňovým nákladem, pokud je poskytování příspěvku ujednáno vnitřním předpisem?

Máme zaměstnance, Poláka, který má povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Trvalý pobyt ale nemá. Zaměstnáváme ho klasicky na HPP s místem výkonu v Brně. Zaměstnanec zde i žije. Pokud se vrací do Polska, tak si bere dovolenou. Pracovní pozice je obsluha zákaznické linky. Zaměstnanec přišel s tím, že by se rád na nějaký čas přesunul do Finska, odhadem na 2 roky, možná déle. Jelikož je to náš dobrý zaměstnanec, tak bychom o něj neradi přišli. Jeho pozice mu dovoluje pracovat odkudkoliv. Pokud bychom ho nadále zaměstnávali na HPP, tak víme, že bychom museli odvádět daně, sociální a zdravotní ve Finsku. To pro nás nepřipadá aktuálně v úvahu. Zaměstnanec je ochotný si založit živnost a pracovat na živnost, ale jak by to bylo s daněmi? Nespadalo by to také pod Finsko? Jaké máme možnosti, abychom o tohoto zaměstnance nepřišli a jaké tam jsou důsledky?

Polská společnost zřídila v CZ svůj odštěpný závod. Polský zřizovatel prostřednictvím tohoto odštěpného závodu realizuje v CZ stavební zakázky (odštěpný závod je registrován k české dph, zálohové dani, korporátní dani apod). V rámci realizace zakázek v CZ jsou na základě dohody přeloženi polští zaměstnanci do CZ (obdobně jak § 43 zákoníku práce), aby na zakázce participovali - zaměstnanci mají A1 a v CZ se za ně odvádí jen záloha na daň. Aby reálně ale zaměstnanci s výkonem práce v CZ souhlasili (doposud pracovali jen v Polsku), je jim hrazeno nepeněžní formou ubytování - často v bytě či apartmánu, který je odštěpným závodem plně hrazen (tento benefit je uveden v dokumentaci o přeložení) - byt je blízko stavby, kde zaměstnanci pracují. Můžeme u zaměstnavatele náklady na pronájem bytu posoudit jako daňový náklad v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a můžeme nárokovat odpočet pro DPH? U zaměstnanců také nevíme, zda tento benefit můžeme osvobodit jako nějakou cestovní náhradu, nebo aspoň částečně jako přechodné ubytování apod.? 

Společnost s r. o. provozuje zdravotní služby v jedné specializované ordinaci. Sídlo společnosti je v Praze, v místě bydliště jednatele společnosti (lékaře) a ordinace je v 60 km vzdáleném městě. Lékař každý den dojíždí do ordinace ze sídla společnosti, kde má i v pracovní smlouvě „místo výkonu práce“. Je cesta do ordinace daňovým nákladem společnosti, nebo je třeba provádět zdanění ceny vozu ve mzdě?

Máme chráněnou dílnu, kde jsou zaměstnáni řidiči a uklizečky. Řidiči sváží zaměstnance jednotlivých firem a uklizečky v těchto firmách uklízejí. Jak správně vykazovat místo výkonu práce? V pracovní smlouvě máme místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele, protože se místa úklidů a cest často mění. Musíme měnit pracovní smlouvu vždy podle změny výkonu práce? Nebo postačí pouze vedení evidence pracovní doby s pracovištěm, kde zaměstnanec konkrétně pracuje? Nejde nám o cestovní náhrady, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený úvazek (do 4 hodin denně), a tudíž jim nevzniká nárok na cestovní náhrady. Kdybychom dali místo výkonu práce např. celý kraj, tak by to bylo asi pro Úřad práce, od kterého jsou poskytovány dotace, neakceptovatelné. Při případné kontrole od ÚP by mělo být jasné, na kterém pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje. Jak tohoto správně administrativně docílit?

Jak prosím vyřešit 1) na pracovních smlouvách, pokud zaměstnavatel pracuje ve zkušebním provozu na hale ve městě A (zatím bez čísla popisného), ale stále má poštovní schránku a není plně vystěhovaný z města B? 2) Kdy se tato změna hlásí finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, příp. dodavatelům?

Máme zaměstnance, kteří jsou přijati na výkon práce řidiče a mají uzavřeny pracovní smlouvy, kde je místo výkonu práce celá Česká republika. Je povinnost vypisovat cestovní příkazy na jízdy pouze po České republice? Nejedná se zde o žádnou služební cestu, ale běžný výkon práce. 

Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?

Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?

Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?

Pracovník má místo výkonu práce Prahu, místo pravidelného pracoviště konkrétní adresu, trvalé bydliště mimo Prahu. Bude se účastnit komerční akce pořádané zaměstnavatelem (akce k dosažení zisku, ne teambuilding) , která je do pozdních večerních hodin a pokračuje druhý den ráno. Zaměstnavatel by mu rádo proto v Praze proplatilo ubytování na jednu noc (1 500 Kč). Jedná se o benefit, ze kterého by se měla odvést daň i odvody? Nebo se jedná o přechodné ubytování zaměstnance do zákonného limitu 3.500 Kč a není to jeho zdanitelný příjem.

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě místo výkonu práce obec A (pobočka zaměstnavatele). Dále má sjednanou dohodu o výkonu práce na dálku, kde domácím pracovištěm zaměstnance rozumí jeho trvalé bydliště (obec B). Mohou být cesty firemním vozidlem mezi zaměstnancovým domácím pracovištěm a místem výkonu práce považovány za služební (nikoliv soukromé)? Zaměstnanec má kancelář s administrativou v domácím pracovišti, ale technické věci má na pobočce. Tak vznikají situace, kdy některý den pracuje dopoledne doma, odpoledne ve firmě a naopak. Pro tento účel využívá na cestování firemní vozidlo jako služební cestu. Je pro tento účel nutné, aby i přímo do pracovní smlouvy se uvedlo další místo výkonu práce jako jeho trvalé bydliště? Zaměstnavatel to spíš nepreferuje mít přímo v pracovní smlouvě, protože dohodu o práci na dálku může lépe měnit a zrušit, tak by místo trvalého bydliště preferoval nechat pouze v dohodě o práci na dálku.

Firma má v pracovní smlouvě u zaměstnanců sjednané místo výkonu práce v Olomouci (provozovna zaměstnavatele). Místo pravidelného pracoviště sjednáno není. Zaměstnanci mají dále podepsanou dohodu o práci na dálku z okolních obcí, např. 20 až 50 km. Nejčastěji pracují cca 2–3 dny týdně z home office, u některých tedy práce na dálku reálně i převažuje. Předpokládám, že pokud není výslovně sjednáno v pracovní smlouvě místo pravidelného pracoviště, tak je pravidelným pracovištěm Olomouc na základě ustanovení zákoníku práce: „Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.“ (Zaměstnavatel má obavy, zda by nemohl být posouzen např. Přerov jako pravidelné pracoviště z důvodu dohody o práci na dálku, kde pracovník nejčastěji pracuje v místě bydliště.) Dále, pokud je zaměstnanec na pracovní cestě a jede přímo firemním vozidlem z místa práce na dálku z Přerova (kde má auto zaparkované z předchozího dne) do Ostravy, je považována pracovní cesta ve smyslu cestovních náhrad pouze za úsek Olomouc – Ostrava, nebo může zaměstnavatel benevolentně ustoupit a vyslat zaměstnance na celý úsek Přerov – Ostrava (cesta vede kolem Olomouce)? Pokud by jel pracovník z Přerova do Brna, tak by samozřejmě zaměstnavatel i zaměstnanec chtěli, aby jel rovnou z Přerova do Brna. Může být cestovní náhrada logicky poskytnuta za úsek z Přerova (kde vyjíždí firemním vozidlem z home office, i když není Přerov místem pravidelného pracoviště)? Jsou všechny tyto cesty firemním vozidlem považovány za služební, a nikoliv za soukromé cesty zaměstnance? Zaměstnanec je servisní technik a občas musí jezdit k zákazníkům.

Nově budeme mít dvě provozovny, jednu v katastrálním území obce Olomouc a druhou v katastrálním území obce Hněvotín, obě provozovny jsou v místě výkonu práce zaměstnance. Máme pracovníky, kteří se musí určité dny pohybovat buď v Hněvotíně, nebo v Olomouci. Místo výkonu práce mají stanoveno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji. Nově chceme do smluv dávat pravidelné pracoviště z důvodu jasnosti při vyúčtování cestovních náhrad. Můžou mít tito pracovníci určena 2 pravidelná pracoviště, i když nejsou v jedné obci, a tím pádem jim nebudou náležet cestovní náhrady, pokud budou na těchto dvou provozovnách? Nebo mohou být 2 pravidelná pracoviště, ale protože nejsou v katastrálním území jedné obce (pravidelné pracoviště nesmí být určeno šířeji, než jedna obec), tak stejně budou náležet cestovní náhrady? A musíme tedy určit, které z těchto dvou pracovišť je bráno na zřetel pro účely výpočtu cestovních náhrad? 

Společnost se sídlem v EU má zřízen v ČR svůj odštěpný závod , který je zapsán v obchodním rejstříku, je registrován k DPH, DPPO, dani ze závislé činnosti. Zřizovatel se rozhodl do tohoto odštěpného závodu přidělit zaměstnance na dobu cca 2 let. Zaměstnanec bude mít v dopise o vyslání uvedenu práci v prostorách OZ v ČR a bude úkolován management z OZ; zaměstnanec bude mít nadále bydliště mimo ČR. Tomuto zaměstnanci bude po dobu přidělení plně hrazeno ubytování v bytě. Přestavuje hrazené ubytování nepeněžní příjem zaměstnance, nebo jej lze podřadit pod § 177 zákoníku práce?

Česká firma zaměstnala Slováka z Prešova. Místo výkonu práce má v sídle firmy v ČR. Nyní má služební cestu za klientem z Prešova do Prahy a zpět (což není do sídla firmy). Nejsem si jista, jak správně spočítat cestovné. Dobu na Slovensku v eurech dle sazeb zahraničního stravného a v Čechách dle tuzemského v korunách? Dále bude zaměstnanec jezdit na služební cesty z místa svého bydliště, tj. Slovensko, různě po EU. Pracovní cesta bude začínat v místě jeho bydliště na Slovensku a budu počítat zahraniční stravné, jako u ostatních českých zaměstnanců?