Oprava majetku

V roce 2012 firma začala odepisovat FVE 240 měsíců. Nyní zbývá ještě doodepsat 84 měsíců. Staré panely však dosluhují a firma se je rozhodla vyměnit za nové. Jak postupovat? Jednotlivé nové panely mají vyšší výkon než staré jednotlivé panely, ale celkový výkon všech nových panelů dohromady bude stejný (nesmí přesáhnout původní povolenou kapacitu FVE). Bude výměna panelů oprava nebo technické zhodnocení? Pokud to bude technické zhodnocení jak odepisovat? Zařadit panely do příslušné odpisové skupiny (zřejmě 2. odpisová skupina) a samostatně odepisovat? A co se zbývající hodnotou neodepsaných starých panelů?

V minulosti jsme technicky zhodnotili vlastní budovu tím, že jsme na betonovou podlahu ve výrobě namontovali podlahu nerezovou (cca 2,5 mil. Kč). Nyní chceme nerezovou podlahu odstranit. Odstraněním ale dojde k poškození betonové podlahy pod ní, tj. budeme muset tuto betonovou plochu opravit. Můžeme tyto práce účtovat do nákladů jako opravu (511), nebo půjde o technické zhodnocení majetku-budovy? V obou případech bychom snížili hodnotu majetku o demontované nerezové plechy.

V říjnu 2025 jsme koupili starší auto. V listopadu 2025 dáme auto do servisu k větší opravě, možná bude cena opravy vyšší než 40 000 Kč. Je tato oprava součástí vstupní ceny auta, nebo si opravu můžeme dát rovnou do nákladů roku 2025?

U bezbariérového přístupu do budovy potřebujeme vyměnit povrch. Dlažba z roku 2007 je již ve špatném technickém stavu a místo obměny dlažby uvažujeme o jejím odstranění a pokrytí bezbariérové rampy souvislým betonovým povrchem. Cena stavební zakázky bude vyšší než 80 tis Kč, velikost rampy se nezmění. Jedná se v tomto případě o technické zhodnocení, nebo opravu?

Občanka A zakoupila spolu s přítelem B před 4 lety za 3.100.000 Kč byt, v katastru nemovitostí mají oba 50% podíl. V bytě A nikdy nebydlela. Spolumajitelé financovali byt následovně: společná hypotéka 2.700.000 Kc, běžný uvěr 280.000 Kč na B a vlastní zdroje od A ve výši 120.000 Kč . Měsíčně se splácí 15.044 Kč na hypotéku a 2.966 Kč na úvěr (obojí splácí pouze B). Nyní, po 4 letech, prodá A svůj podíl na nemovitosti za 195.000 Kč. Zároveň B od ní převezme i celou zbývající hypotéku ve výši 2.340.355 Kč. 1) A by mělo platit daň z příjmů v §10. Podle nás zdaní částku 195 000 Kč (poníženou o uznatelné výdaje související s prodejem či pořizovací cenou bytu). Může si dát do výdajů polovinu z kupní ceny 3.100.000? 2) Pokud nelze uplatnit do výdajů polovinu z KC, je možno do výdajů v § 10 souvisejících s prodejem bytu uvést zaplacených 120.000.- a nějakou část z hypotéky či zaplaceného úvěru (např. poměrnou část dle podílu zapsaném v katastru nemovitosti), i když splátky hradí B? 3) Vzhledem k tomu, že zbytek hypotéky přebírá B a vzhledem k různým způsobům úhrad pořizovací ceny bytu nevíme, zda bude A do příjmu ke zdanění zahrnovat i nějakou část z jiných zdrojů použitých při koupi bytu, a pokud ano, jak tento příjem vypočítat?

Společnost s.r.o., koupila automobil za 75 000,-- Kč. Tento automobil v tom samém roce opraví, oprava bude stát 50 000,--. Budou se ceny sčítat a bude se jednat o hmotný majetek nebo posuzuji každou transakci zvlášť - jednu jako DKP a druhou jako opravu na 511?

Právnická osoba pořídila budovu, ve které začala provádět svou ekonomickou činnost. V rámci své ekonomické činnosti musela v následujícím roce provést výměnu podlahy, reklamní značení budovy, opláštění budovy a nakoupit nábytek. Výměnu podlahy, reklamní značení budovy, opláštění budovy zařadila do DHM jako technické zhodnocení budovy, nábytek též zařadila do DHM a odepisuje. Po třech letech došlo k odštěpení budovy na mateřskou společnost, která pokračuje v odepisování a budovu pronajala dceřiné společnosti. Dceřiná společnost je společnost, která technicky zhodnotila budovu. V současné době dceřiná společnost stále pokračuje ve stejné ekonomické činnosti, ale opět musí změnit reklamní označení a opláštění budovy ve výši 1,5 mil korun. V nájemní smlouvě je zahrnuto, že dceřiná společnost provádí opravy i technické zhodnocení na své náklady. Lze tuto opravu reklamního označení a opláštění zahrnout do nákladů jako opravu pronajaté budovy? 

OSVČ vedoucí účetnictví má dům v osobním vlastnictví. Pro podnikání zde využívá kancelář, jejíž výměra činí cca 30% podlahové plochy domu. Tímto poměrem si uplatňuje el. energii, plyn a vodu do nákladů. Na domě došlo k havárii kanalizace. Je možné poměrnou část těchto nákladů (30%) dát do nákladů ? Jedná se o zednické práce, výkopové práce, opravu kanalizace.

Jedna nezisková organizace (z.s.) poskytne druhé neziskové organizaci (také z.s.) z volných zdrojů bezúročnou zápůjčku. Je možné u příjemce zápůjčky považovat bezúplatný příjem v podobě (obvyklého) úroku, který nemusí hradit, za osvobozený od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. Zápůjčka bude použita na opravy nemovitosti, která slouží výhradně k hlavní činnosti spolku splňující podmínky § 20 odst. 8. Obvyklý úrok by byl odhadem 200 tis. K ročně.

Co se přesně skrývá pod podstatnou změnou pro účely DPH? Klient zrekonstruuje nemovitost (náklady budou vyšší než 30 % budoucí prodejní ceny) a jednotlivé byty prodá před kolaudací. Bude tento prodej zdaňován? Pokud se nebude měnit účel stavby nebo nebude zásadní změna podmínek obývání, nepůjde o podstatnou změnu? V článku advokátní kanceláře jsem našla informaci, že zákon stanoví, že dodání (prodej) nedokončené nemovité věci, tedy stavby před kolaudací, bude vždy podléhat DPH bez ohledu na jakékoli časové testy. Je to pravda? Předpokládám, že se to ale týká pouze novostaveb.

Zaměstnanec způsobil škodu na majetku, kterou zaměstnavatel nechal opravit na své náklady. Oba náklady byli v režimu přenesené daňové povinnosti - může zaměstnavatel do výše náhrady škody vůči zaměstnanci dát i DPH, pokud si mohl uplatnit nárok na odpočet DPH z faktur za opravy?

Pronajímatel provedl po dohodě s nájemcem montáž kotvícího systému do domu kvůli montáži stínící plachty pronajaté terasy nájemcem. Práce za montáž, ukotvení a samotné kotvy chce zaplatit pronajímatel po nájemci a veškeré tyto náklady mu tedy přeúčtovává jako převod práva (tedy + DPH ne v režimu přenesené daňové povinnosti). Toto technické zhodnocení má hodnotu 20 tis. Kč jak je to z pohledu daně z příjmů, může si to nájemce dát do nákladů rovnou nebo musí čekat na informaci od pronajímatele, že za daný rok v rámci domu neprovedl další technická zhodnocení v součtu za 80 tis. a více Kč?

Máme služební auto po nehodě a totální likvidaci. Jak se bude účtovat o škodě? A hlavně jaké bude účtování spoluúčasti, které nebude požadováné po zaměstnanci (viníkovi nehody), rozhodnutí vedení. Pojistitelem uznaná výše škody 80.000,-Kč Spoluúčast z poj.plnění -5.000,-Kč Výše pojistného plnění(doplatku) 75.000,-Kč přiznání plnění 75.000,- 378/648 75.000,- nebo 80.000,-Kč ?? úhrada škody pojišťovnou 75.000,- 221/378 Spoluúčast 5.000,- ??? Z rozhodnutí vedení nebude po zaměstnanci vymáháno. Vrak vozidla byl ohodnocen na částku 42.000,- s DPH. Faktura za prodej vraku 311/641 Úhrada za vrak 221/311.

Do rekonstruované a rozšířené budovy, kde poskytujeme hostinskou činnost, jsme pořídili nerez dřezy na mytí špinavého nádobí. Můžeme je zúčtovat do nákladů, nebo se jedná o technické zhodnocení budovy?

Máme ubytovnu, cca počet bytů 5. Jsme neplátci DPH a často jsou na ubytovně prováděné stavební práce. Jaká by měla být u stavebních prací sazba DPH? V RÚIANu je způsob využití - objekt k bydlení (počet bytů 5). Je zde ubytovna, tak správná sazba je 21%? Kdyby bylo v RÚIANu způsob využití - bytový dům, tak by měla být sazba daně 12% i když se jedná o ubytovnu? Na školeních je vykládáno, že důležitý je zápis v RÚIANu a není důležité, jak je nemovitost využívána. Takže když se jedná o rodinný dům nebo bytový dům dle zápisu v registru, tak u oprav vždy 12%? Když je ale objekt k bydlení, tak řeším způsob využití?

Jsme SŠ PO zřízená JMK. Budovy a pozemky, které jsou vlastnictvím zřizovatele nám byly předány k hospodaření. Vedeme je účetně na svých majetkových účtech, provádíme odpisy. Jednu z budov v areálu kompletně pronajímáme soukromé firmě. K této budově byla elektřina vedena venkovním kabelovým vedením. Nyní byly provedeny výkopové práce a tento přívod položen pod zem. Na vnější zdi pronajímané budovy byl osazen rozvaděč. Práce jsme účtovaly na SU 511. Postupovali jsme správně? Můžeme celý náklad účtovat do doplňkové činnosti školy? (máme povolenu ve zřiz.listině). Jsme plátci DPH, firma také-nájem je fakturován včetně DPH. Můžeme si u výše popsaných prací uplatnit odpočet DPH plně?  Doplnění otázky:  Rozvody sítě jsou na našem pozemku a jsou naším, respektive krajským majetkem.

Společnost s ručením omezeným se zabývá nákupem a prodejem nemovitostí. Nemovitost zakoupí a poté účtuje vše související s pořízením nemovitosti na účet 042 - tj. nákup nemovitosti, právní služby, opravy, rekonstrukce, úklid a další a teprve při prodeji nemovitosti přeúčtuje na 504 ( většinou až v následujícím roce po koupi) a prodej nemovitosti zaúčtuje na 604. Nyní společnost zakoupila nemovitost , avšak došlo v dané oblasti k záplavám a nemovitost byla poničena, od pojišťovny obdržela pojistné plnění a společnost nadále pokračuje v opravách. Jak zaúčtovat pojistné plnění a k němu vzniklé náklady ? Může zaúčtovat přijaté pojistné plnění také na 042 a související opravy také na 042 ? Jelikož přijaté pojistné plnění a opravy jsou v různých zdaňovacích obdobích.

Fyzická osoba (vypůjčitel) zdarma užívá pozemek s oploceným a upravenou venkovní jízdárnou pro koně, který vlastní jiná fyzická osoba (otec). Vlastník tohoto pozemku (FO) nemá z pohledu majetkových karet starou jízdárnu (pokud by to měla být stavba) nijak historicky evidovanou. Vypůjčitel provádí po letech užívání generální opravu povrchu jízdárny na svoje náklady – původní rozměry budou zachovány, dojde k odebrání starých vrstev - sejmutí zeminy, úprava a zhutnění, návoz nových obdobných vrstev, drcené kamenivo, lomový prach. Celé to bude zařizovat externí firma a stát to bude celkově přes 0,5 mil Kč. Financovat to bude vypůjčitel, který vede daňovou evidenci a využívá jízdárnu k dosažení a zajištění příjmu. Může si to dát celé do výdajů, nebo to bude technické zhodnocení stavby (staré jízdárny), nebo nová stavba na cizím pozemku? Pokud by se jednalo opravu, tak je možné u vypůjčitele dát celé do daňových výdajů jako u nájemce? Pokud by se mělo jednat o technické zhodnocení nebo novou stavbu, tak předpokládejme, že by vypůjčitel dostal všechny povolení k odpisování. Mohl by to jako výpůjčitel odpisovat, nebo by se měla udělat nájemní smlouva?

Společnost plátce DPH, opravil vozidlo, které má v majetku a které využívá výhradně pro svou ekonomickou činnost. U vozidla se rozbil motor, při výměně motoru bylo zjištěno a doporučeno vyměnit další součástky z důvodu opotřebení. Oprava vozidla byla v celkové výši 203 000 Kč bez DPH, bude se jednat z pohledu účetnictví a daně z příjmu o opravu nebo o technické zhodnocení? Domnívám se, že se jedná o opravu vozidla, ale nevím když celková částka přesáhla 80 000 Kč?

Vlastník domu, OSVČ vedoucí podvojné účetnictví, pronajímá v bytovém domě bytové i nebytové prostory. Nájemci (firmy i občané) hradí měsíčně nájemné a zálohy (na úklid spol. prostor, na odpady, vodu, elektřinu za společné prostory,...). Tyto zálohy se jednou ročně vyúčtovávají a ze všech zaplacených záloh je odváděno DPH. Roční vyúčtování záloh (nákladů) je ale vystaveno i za prostory, které momentálně nejsou obsazené a zálohy za ně nejsou placeny. Náklady vstupující do vyúčtování jsou v průběhu roku účtovány na 548 a uplatňován odpočet DPH. Je potřeba evidovat v účetnictví ve výnosech i vyúčtování za tyto prázdné byty? Dále bych se chtěla zeptat, zda by měly být náklady spojené výlučně s nepronajatými byty z hlediska daně z příjmů účtovány jako nedaňové náklady a tedy neuplatňováno DPH? Myšleno např. náklady na opravy v neobsazeném bytě.