Osvobození od daně z příjmů

Fyzická osoba, občan, nepodnikatel, si pořídí v roce 2021 rodinný dům, ve kterém bydlí s rodinou. V roce 2024 tato fyzická osoba zakoupila bytovou jednotku za 1,5 mil Kč, kterou v roce 2025 prodala za 3,7 mil Kč a současně v průběhu let 2024 a 2025 provedla rekonstrukci a údržbu svého rodinného domu v hodnotě 1,07 mil. Kč. Lze uplatnit podmíněné osvobození a k 1. 4. 2026 podat Oznámení o získání prostředků, které budou nebo byly požity na obstarání bytové potřeby. Za rok 2026 se pak z nevyčerpané částky příjmu 2,63 mil. Kč, k níž se uplatní náklad v odpovídající výši, odvede daň? Jedná se o správný postup?

Jaké podklady je potřeba požadovat od zaměstnanců, jimž bude zaměstnavatel přispívat na DIP/životní nebo penzijní spoření/pojištění/připojištění? My vždy požadujeme smlouvu, ale poslední dobou se setkáváme s tím, že ve smlouvách nejsou výslovně uvedeny podmínky dle § 15b zákona o daních z příjmů, tedy sjednáno min. na 120 měsíců a nejdřív v 60 letech výplata. Je tedy dostačující smlouva bez uvedení těchto údajů k poskytnutí daňově účinného nákladu zaměstnavatele, který bude do limitu 50 000 Kč osvobozen u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP? Nebo stačí, když je ve smlouvě uvedeno, že splňuje podmínky § 15b ZDP?

Fyzická osoba dostala družstevní byt od svého otce (byl na ni bezúplatně převeden družstevní podíl). Pokud měl tento byt v době nabytí hodnotu vyšší jak 5 mil. Kč, je povinna tato osoba podat Oznámení o osvobozeném příjmu dle §38 v? Pokud ano a tato osoba podá dobrovolně dodatečně oznámení např. až za 3 roky bez výzvy a hodnota nabytého podílu v okamžiku nabytí bude těsně nad hranicí povinnosti pro oznámení, bude tedy sankce stále v řádu jednotek tisíců korun (0,1%)? Nebudou účtovány žádné další sankce?

Fyzická osoba vlastní 6 nemovitostí, které dlouhodobě pronajímá a uplatňuje proti příjmu skutečné náklady včetně odpisů. V případě, že vždy po 10 letech jednotlivé nemovitosti prodá a nakoupí zase nové, které dále pronajímá. Spadají prodeje po 10 letech do příjmů podle § 10 ZDP nebo podle § 7 ZDP? Je nějakým způsobem omezen počet pronajímaných nemovitostí, aby se u fyzické osoby a dlouhodobého pronájmu jednalo stále o příjem podle § 9 ZDP a nikoliv už podle § 7 ZDP? 

Jaké jsou daňové povinnosti podnikatele a možnosti uplatnění paušálního režimu v následující situaci?  Rok 2025 Podnikatel byl v roce 2025 v paušálním režimu. Současně pronajímal byt, přičemž příjem z pronájmu nepřesáhl 50 000 Kč za rok. Je v tomto případě povinen podat daňové přiznání? Rok 2026 V lednu 2026 prodal cenné papíry v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, přičemž doba jejich držby činila přibližně 3 měsíce. Zároveň bude v roce 2026 pokračovat v pronájmu bytu. Vzniká mu povinnost podat daňové přiznání (a pokud ano, za který rok – 2026, s podáním v roce 2027)? Má příjem z prodeje cenných papírů a z pronájmu vliv na možnost setrvání v paušálním režimu? Paušální režim Může podnikatel v současné době zůstat v paušálním režimu, nebo je povinen z tohoto režimu vystoupit z důvodu jiných druhů příjmů (pronájem, cenné papíry)? Struktura příjmů v daňovém přiznání Pokud je podnikatel povinen podat daňové přiznání, je správné chápat, že: • musí uvést veškeré své příjmy, tj.: příjmy z podnikání (např. 1 500 000–1 600 000 Kč), příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů; • daň se vypočítá z celkového souhrnu příjmů; • je nutné podat přehledy: na finanční úřad, na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu?

Jake budou daňové dopady u zaměstnance a zaměstnavatele, pokud firma uhradí letenku zaměstnanci jako benefit? Jedná se pouze o letenku. 

Jak nejlépe postupovat při plánovaném prodeji bytu a jako jsou možnostiosvobození od daně z příjmu při využití prostředků na vlastní bydlení? Níže shrnuji situaci a otázky: 1) Prodávaný byt: Pořízen v roce 2025 za 3,4 mil. Kč Rekonstrukce cca 1,5 mil. Kč. Plánovaná prodejní cena cca 6,5 mil. Kč. Byt nebyl držen 10 let ani zde nebylo trvalé bydliště po 2 letech. 2) Současné bydlení: Bydlím v bytě zatíženém hypotékou cca 5 mil. Kč, novostavba z roku 2024. 3) Budoucí vlastní bydlení – novostavba: Kupní cena bytu 6,25 mil. Kč Parkovací místo 350 000 Kč, rezervační poplatek již uhrazen 200 000 Kč. Po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí bude hrazeno dalších 450 000 Kč.Zápis rozestavěných jednotek do KN do 31. 12. 2026. Úhrada cca 2,6 mil. Kč před kolaudací. Doplatek po kolaudaci cca v 1. polovině 2027. Byt bude zkolaudován k bydlení. Způsob užívání novostavby: Plánuji zde bydlet (v jednom pokoji). Část bytu bude využívána jako kancelář / pronájem. Funkčně však půjde o byt určený k bydlení. Za jakých konkrétních podmínek mohu osvobodit příjem z prodeje bytu od daně, pokud: prostředky použiji na splacení stávající hypotéky, a/nebo prostředky použiji na pořízení nového bydlení (novostavba), včetně plateb před kolaudací? Je možné kombinovat obě varianty (část na hypotéku, část na novostavbu)? Jaký je časový test pro použití prostředků (lhůta na reinvestici)? Má vliv na osvobození skutečnost, že část nového bytu bude využívána jako kancelář? 

Fyzická osoba pořídila byt v roce 2015, který pronajímala a zdaňovala podle §9 zákona o daních z příjmů. Uplatňovala výdaje paušálem ve výši 30 % k příjmům z pronájmu. V roce 2023 byt prodala. Je prodej osvobozený podle §4 zákona o daních z příjmů? V § 9 ZDP není obchodní majetek, tedy předpokládám, že neposuzuji lhůtu pěti let od vyřazení z obchodního majetku

Poskytujeme zaměstnancům nefinanční benefity v maximálně možné zákonné výši a platba na zájezd/rekreaci byla uhrazena z firemního účtu v listopadu 2025. Zaměstnanec měl na pobyt odjet v prosinci, ale ze zdravotních důvodů se to odložilo až na leden. Spadá tato zaplacená částka za ubytování v listopadu do benefitů 2025, i když zaměstnanec reálně odjel na tento pobyt až v lednu 2026 a donesl i doklad s lednovým datem?

Do nepeněžních příspěvků na benefity zaměstnanců lze zahrnout i zakoupené vstupy do wellness center/spa? 

Soukromá osoba zakoupí nemovitost kde provádí stavební úpravy. S těmito úpravami mu pomáhá jiná soukromá osoba / např. zaměstnanec ve svém volnu, důchodce apod. /. Jakým způsobem pomocníka vyplatit ? Jaký způsob odměňování zvolit, aby nebyl porušen zákon. Není to zaměstnanecký poměr pouze výpomoc při stavebních pracech. Jak danit příjem pomocníka ? Majitel nemovitosti předpokládá, že po opravě nemovitost prodá, tak by chtěl cenu pomocných prací zahrnout do výdajů k opravě nemovitosti.

Pokud právní norma konkrétní pravidlo neobsahuje, nelze tento nedostatek dohánět či dotvářet namísto zákonodárce. Jinak řečeno (ve spojitosti s nynějším případem), pokud daňová norma určité pravidlo či podmínku vůbec neobsahuje, nelze takovou podmínku (zde navíc v neprospěch daňového subjektu) dotvářet nad rámec jejího skutečného znění. Neobstojí ani odkaz stěžovatele na vývoj právní úpravy. Pro nynější věc je podstatné účinné znění zákona o daních z příjmů, které finanční orgány aplikovaly, nikoli jeho předešlé historické úpravy. Vyloučit určitý druh příjmu z osvobození od daně (a tím rozšiřovat okruh zdanitelných příjmů) v rozporu s jasnou dikcí zákona ostatně rozhodovací praxe ani nemůže, neboť takový přístup by byl v rozporu se zásadou nullum tributum sine lege (čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod).

Firma zajišťující stravování plánuje nově fakturovat i servisní náklady na výdej jídel a jejich dopravu formou fixní částky. Toto bude fakturováno navíc nad cenu jednotlivých odebraných jídel. Cena pro zaměstnance se tedy nemění a nemění se tak ani výše příspěvku zaměstnavatele. S cenou příspěvku se nyní vejdeme do limitu pro osvobození u zaměstnance. Jak se postavit k těmto fixním servisním nákladům? Může to mít nějaký dopad na limit pro osvobození u zaměstnance? Můžete prosím poskytnout podpůrnou legislativu? Ještě doplňuji, že výdej se provádí v našich prostorách. 

Fyzická osoba nakoupila 2 akcie jednu v 9/2022 a druhou v 5/2023. V 11/2025 uzavřela smlouvu o prodeji na obě akcie s tím, že prodejní cena akcie pořízené v 9/2022 je splatná do konce roku 2025 a prodejní cena akcie pořízené v 5/2023 je splatná v 6/2026. Bude možné při prodeji akcii využít osvobození dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 20 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce postoupit nemovitost dceři A. Lze proto využít status odmítnutí dědictví ve prospěch jen dcery A (dědic má dceru A a dceru B)? Dcera A by provedla finanční vypořádání jak s tetou 50 % ceny, tak se sestrou B 25 % ceny. Jaká jsou rizika u odmítnutí dědictví dědicem ze závěti? Jaké jsou daňové důsledky pro všechny zúčastněné?

Fyzická osoba koupila byt k vlastnímu bydlení na hypotéku, cena bytu 5 mil. Kč, hypotéka 4,5 mil Kč. FO v bytě bydlela 1 měsíc a následně byt prodala. Prodejní cena 6 mil Kč. Prostředky z prodeje bytu byly použity na splacení hypotéky 4,5 mil Kč. Bude splacení hypotéky považováno za uspokojení vlastní bytové potřeby? Bude možné příjem z prodeje osvobodit zcela nebo jen částečně? Zbytek příjmu 1,5mil Kč nebyl zatím nijak použit. 

Platí limit hotovostních plateb i pro nepodnikající fyzické osoby? Matka hodlá darovat synovi 1 mil Kč, může je darovat hotově jednorázově? Bude mít dar u příjemce nějaké daňové dopady a je nutné ho hlásit u FÚ?

Zaměstnavatel, s. r. o., vyslal jednatele na třídenní školení. Jednatel má smlouvu o výkonu funkce. S. r. o. zaplatilo na základě vystavené faktury školení, ubytování a stravování v hotelu (snídaně, oběd, večeře). Je celá faktura pro s. r. o. daňově uznatelná, je stravování na pracovní cestě pro jednatele osvobozeno nebo je zde nějaký limit? Školení souviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele, s. r. o.). Lze uplatnit z celé faktury plný nárok na odpočet?

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Správce daně zahájil daňovou kontrolu u společnosti po 1. 1. 2021 a výsledkem byl dodatečný platební výměr. Společnost však letos uspěla u NSS a ten zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství týkající se dodatečného platebního výměru. Společnost s ručením omezeným obdržela od správce daně v roce 2025 na základě závěrů NSS Vyrozumění o úroku z nesprávně stanovené daně (DPH) dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu. Tento úrok v roce 2025 i obdržela. K uvedené problematice přijatých úroků od správce daně je KOOV 498/22.03.17. Ten je z roku 2017 a daňový řád byl od 2021 novelizován v částech, které se týkají úroků od správce daně. Je možné v roce 2025 úrok od správce daně dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu považovat za osvobozený příjem dle § 19ost. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů?