Osvobození od daně z příjmů

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Správce daně zahájil daňovou kontrolu u společnosti po 1. 1. 2021 a výsledkem byl dodatečný platební výměr. Společnost však letos uspěla u NSS a ten zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství týkající se dodatečného platebního výměru. Společnost s ručením omezeným obdržela od správce daně v roce 2025 na základě závěrů NSS Vyrozumění o úroku z nesprávně stanovené daně (DPH) dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu. Tento úrok v roce 2025 i obdržela. K uvedené problematice přijatých úroků od správce daně je KOOV 498/22.03.17. Ten je z roku 2017 a daňový řád byl od 2021 novelizován v částech, které se týkají úroků od správce daně. Je možné v roce 2025 úrok od správce daně dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu považovat za osvobozený příjem dle § 19ost. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů?

Klient chce prodat podíly v investičním fondu. Poslední nákup podílu v investiční fondu provedl v 6/2022. Bude prodej podílů v investičním fondu osobozen od daně z příjmů?

Zaměstnanec uzavřel v dubnu 2025 smlouvu o životním pojištění, na které bude přispívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel poukázal na tuto smlouvu v dubnu jednorázově 50 000 Kč. Bude tato částka u zaměstnavatele daňově uznatelná v plné výši, anebo jen ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla v roce 2025 smlouva účinná?

Za jakých podmínek bude osvobozený prodej s. r. o. ? Prodejcem je fyzická osoba jako dědic. 

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní rodinný dům více než 10 let. Tento rodinný dům byl postaven tak, že se naskytla příležitost dům mírně zrekonstruovat a vytvořit zde 3 bytové jednotky. Při rekontrukci se nezasahuje do nosných konstrukcí, ale bylo nutné umístit v podkroví 6 střešních oken, na což stavební úřad vyžadoval stavební povolení a kvůli tomu celá rekonstrukce podléhá stavebnímu povolení. Po kolaudaci stavebník rozdělí dům prohlášením na bytové jednotky a nechá zapsat do katastru a následně je prodá, nedochází, k žádné přístavbě, nebo nástavbě, ale úpravy typu nová koupelna tady jsou. Zůstává v tomto případě fyzické osobě režim osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo běží znovu od okamžiku rozdělení jednotek a jejich zápisu do katastru, resp. platí i v tomto případě § 4 odst. 2 písm. b) ZDP, tedy že osvobození se nepřerušuje. 

V článku se zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů u zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2025 a 2026, vyplývající z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP pro rok 2025 na základě zákona č. 470/2024 a pro rok 2026 na základě zákona č. 360/2025 Sb. a z ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. V závěru článku se ještě zmíníme o dvou benefitech poskytovaných zaměstnancům, spočívajících v konání společenských akcí s kulturním nebo sportovním prvkem pořádaných zaměstnavatelem pro zaměstnance a dále v poskytnutí sportovního vybavení, které je k dispozici zaměstnancům na pracovišti. Podotýkáme, že k daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024. K upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zákonem č. 360/2025 Sb. vydalo GFŘ dne 22. 9. 2025 informaci s objasněním odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům.

Jak to bude s DPH a daní z příjmů fyzických osob, když fyzická osoba, neplátce DPH, nakoupila soukromě pozemky (stavební i nestavební) a chce je nyní prodat? Jak by to bylo v případě plátce DPH, který pozemky nemá v obchodním majetku? 

Společnost s r. o. chce platit zaměstnancům benefit formou Multisport karty . Částka by byla 1 000 Kč/měsíc, tj. 12 000 Kč/za rok. Jiné benefity nemají. Vzhledem k výši benefitu budou benefity u zaměstnanců osvobozeny a firma je bude mít v nedaňových nákladech. Jak se v praxi vede evidence těchto multikaret? Sleduji u zaměstnanců poskytnutí benefitu, tedy nákup příspěvku (dávám na mzdový list při poskytnutí příspěvku) nebo musím sledovat, zda tento příspěvek vyčerpal a za co to utratil? Jak je to na přelomu roku: poskytnu v prosinci, on nevyčerpá do konce roku, a vyčerpá až lednu následný rok. Nevadí to?

Nezletilá vnučka zdědila po svém dědečkovi nemovitost, rodiče se rozhodli nemovitost prodat, není splněn časový test pro osvobození. Lze jako výdaj uplatnit ocenění zděděné nemovitosti v notářském zápisu? Současně v notářském zápisu byla povinnost vyplacení podílu v penězích svému strýci, je možno tuto částku uplatnit jako náklad při prodeji nemovitosti?

Majitel koupil nemovitost v roce 2021 za 2,5 milionu a 1 milion investoval. V letošním roce 2025 jí prodal za 7 milionů, ale na koupi další nové nemovitost tentokrát pro vlastní bydlení použil pouze 4 miliony. Jak je to v tomto případě se zdaněním? Podmínku bydlení v původní nemovitosti nesplňuje pro osvobození.

Jsme česká firma, společnost s ručením omezeným. V roce 2025 jsme poskytli peněžní dar nadaci Dobrý anděl. Dar byl ale poskytnut na andělské číslo jiné osoby. Můžeme si poskytnutý dar uplatnit jako položku snižující základ daně dle § 20 odst.8 zákona o daních z příjmů za rok 2025, nebo je problém v tom, že andělským číslem disponuje jiná osoba?

Jak správně zaúčtovat tento případ? Firma zajistila pro děti zaměstnanců týdenní příměstský tábor - program zajištěný agenturou, dozor zajištěný brigádníky, vstupy na atrakce (projížďka lodí), stravování, reklamní trička (logo firmy), odměny - diplomy. Jak z pohledu daňové uznatelnosti těchto nákladů - DPPO. A případně i pohled DPFO - zaměstnanci (rodiče dětí). Vše hradila firma. 

Fyzická osoba vlastní více než 20 let velký rodinný dům. V průběhu let jej částečně pronajímala, dům nikdy nebyl v obchodním majetku. V posledních letech došlo k rekonstrukci, fyzická osoba v domě vybudovala 10 bytových jednotek a v roce 2025 došlo k rekolaudaci domu na bytový dům. Nyní chce bytový dům prodat. Platí pro prodej stále časový test dle § 4 ZDP, tj. prodej by byl osvobozen od daně z příjmů nebo po rekolaudaci domu začíná běžet nový časový test ? Je rozdíl když fyzická osoba prodá bytový dům jako celek nebo po jednotlivých bytech ? Předpokládám, že jednorázovým prodejem domu by se fyzická osoba nestala ani plátcem DPH (doposud plátcem DPH není) , protože dle § 4a ZDPH by se nejednalo o ekonomickou činnost, ale pokud by prodávala jednotlivé byty stane se , zřejmě po prodeji prvního bytu , i plátcem DPH.

Společnost, dříve sdružení bez právní subjektivity, tvoří rodiče a jejich dvě děti. Provozují maloobchodní prodej, čerpací stanici pohonných hmot. Společnost svoji činnost končí. Rodiče vložili do společnosti nemovitý majetek - pozemek, budovu, technologické vybavení. Při vypořádání ukončení společnosti si rodiče tento majetek, kterého jsou stále vlastníky, berou zpět. Následně Jsou rozhodnuti tento nemovitý majetek prodat. Majetek sloužil k podnikatelské činnosti. Jak bude řešena otázka daně z příjmů při prodeji tohoto nemovitého majetku?

Společník a zároveň jednatel s.r.o. (jednočlenné s.r.o.) si půjčil od své vlastní společnosti 1,3 mil. Kč (jistina). Tato osoba má také ve společnosti pracovní poměr. Úroky ve smlouvě nejsou stanoveny, takže je bezúročná. Jaké bude mít tato skutečnost daňové dopady pro s.r.o. a pro osobu společníka?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Jedna nezisková organizace (z.s.) poskytne druhé neziskové organizaci (také z.s.) z volných zdrojů bezúročnou zápůjčku. Je možné u příjemce zápůjčky považovat bezúplatný příjem v podobě (obvyklého) úroku, který nemusí hradit, za osvobozený od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. Zápůjčka bude použita na opravy nemovitosti, která slouží výhradně k hlavní činnosti spolku splňující podmínky § 20 odst. 8. Obvyklý úrok by byl odhadem 200 tis. K ročně.

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

Fyzická osoba nepodnikatel pořídila automobil za sníženou cenu od příbuzného, dobře ho pojistila a v prvním týdnu došlo k totální havárii. Vrak byl později odprodán za zlomek nákupní ceny, plnění pojišťovny však tento rozdíl dorovnalo. Vše proběhlo v rámci jednoho zdaňovacího období. Jak se bude postupovat při vyplňování daňového přiznání a příslušné přílohy?