Osvobození od daně z příjmů

Jak nejlépe postupovat při plánovaném prodeji bytu a jako jsou možnostiosvobození od daně z příjmu při využití prostředků na vlastní bydlení? Níže shrnuji situaci a otázky: 1) Prodávaný byt: Pořízen v roce 2025 za 3,4 mil. Kč Rekonstrukce cca 1,5 mil. Kč. Plánovaná prodejní cena cca 6,5 mil. Kč. Byt nebyl držen 10 let ani zde nebylo trvalé bydliště po 2 letech. 2) Současné bydlení: Bydlím v bytě zatíženém hypotékou cca 5 mil. Kč, novostavba z roku 2024. 3) Budoucí vlastní bydlení – novostavba: Kupní cena bytu 6,25 mil. Kč Parkovací místo 350 000 Kč, rezervační poplatek již uhrazen 200 000 Kč. Po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí bude hrazeno dalších 450 000 Kč.Zápis rozestavěných jednotek do KN do 31. 12. 2026. Úhrada cca 2,6 mil. Kč před kolaudací. Doplatek po kolaudaci cca v 1. polovině 2027. Byt bude zkolaudován k bydlení. Způsob užívání novostavby: Plánuji zde bydlet (v jednom pokoji). Část bytu bude využívána jako kancelář / pronájem. Funkčně však půjde o byt určený k bydlení. Za jakých konkrétních podmínek mohu osvobodit příjem z prodeje bytu od daně, pokud: prostředky použiji na splacení stávající hypotéky, a/nebo prostředky použiji na pořízení nového bydlení (novostavba), včetně plateb před kolaudací? Je možné kombinovat obě varianty (část na hypotéku, část na novostavbu)? Jaký je časový test pro použití prostředků (lhůta na reinvestici)? Má vliv na osvobození skutečnost, že část nového bytu bude využívána jako kancelář? 

Fyzická osoba pořídila byt v roce 2015, který pronajímala a zdaňovala podle §9 zákona o daních z příjmů. Uplatňovala výdaje paušálem ve výši 30 % k příjmům z pronájmu. V roce 2023 byt prodala. Je prodej osvobozený podle §4 zákona o daních z příjmů? V § 9 ZDP není obchodní majetek, tedy předpokládám, že neposuzuji lhůtu pěti let od vyřazení z obchodního majetku

Poskytujeme zaměstnancům nefinanční benefity v maximálně možné zákonné výši a platba na zájezd/rekreaci byla uhrazena z firemního účtu v listopadu 2025. Zaměstnanec měl na pobyt odjet v prosinci, ale ze zdravotních důvodů se to odložilo až na leden. Spadá tato zaplacená částka za ubytování v listopadu do benefitů 2025, i když zaměstnanec reálně odjel na tento pobyt až v lednu 2026 a donesl i doklad s lednovým datem?

Do nepeněžních příspěvků na benefity zaměstnanců lze zahrnout i zakoupené vstupy do wellness center/spa? 

Soukromá osoba zakoupí nemovitost kde provádí stavební úpravy. S těmito úpravami mu pomáhá jiná soukromá osoba / např. zaměstnanec ve svém volnu, důchodce apod. /. Jakým způsobem pomocníka vyplatit ? Jaký způsob odměňování zvolit, aby nebyl porušen zákon. Není to zaměstnanecký poměr pouze výpomoc při stavebních pracech. Jak danit příjem pomocníka ? Majitel nemovitosti předpokládá, že po opravě nemovitost prodá, tak by chtěl cenu pomocných prací zahrnout do výdajů k opravě nemovitosti.

Firma zajišťující stravování plánuje nově fakturovat i servisní náklady na výdej jídel a jejich dopravu formou fixní částky. Toto bude fakturováno navíc nad cenu jednotlivých odebraných jídel. Cena pro zaměstnance se tedy nemění a nemění se tak ani výše příspěvku zaměstnavatele. S cenou příspěvku se nyní vejdeme do limitu pro osvobození u zaměstnance. Jak se postavit k těmto fixním servisním nákladům? Může to mít nějaký dopad na limit pro osvobození u zaměstnance? Můžete prosím poskytnout podpůrnou legislativu? Ještě doplňuji, že výdej se provádí v našich prostorách. 

Fyzická osoba nakoupila 2 akcie jednu v 9/2022 a druhou v 5/2023. V 11/2025 uzavřela smlouvu o prodeji na obě akcie s tím, že prodejní cena akcie pořízené v 9/2022 je splatná do konce roku 2025 a prodejní cena akcie pořízené v 5/2023 je splatná v 6/2026. Bude možné při prodeji akcii využít osvobození dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 20 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce postoupit nemovitost dceři A. Lze proto využít status odmítnutí dědictví ve prospěch jen dcery A (dědic má dceru A a dceru B)? Dcera A by provedla finanční vypořádání jak s tetou 50 % ceny, tak se sestrou B 25 % ceny. Jaká jsou rizika u odmítnutí dědictví dědicem ze závěti? Jaké jsou daňové důsledky pro všechny zúčastněné?

Fyzická osoba koupila byt k vlastnímu bydlení na hypotéku, cena bytu 5 mil. Kč, hypotéka 4,5 mil Kč. FO v bytě bydlela 1 měsíc a následně byt prodala. Prodejní cena 6 mil Kč. Prostředky z prodeje bytu byly použity na splacení hypotéky 4,5 mil Kč. Bude splacení hypotéky považováno za uspokojení vlastní bytové potřeby? Bude možné příjem z prodeje osvobodit zcela nebo jen částečně? Zbytek příjmu 1,5mil Kč nebyl zatím nijak použit. 

Platí limit hotovostních plateb i pro nepodnikající fyzické osoby? Matka hodlá darovat synovi 1 mil Kč, může je darovat hotově jednorázově? Bude mít dar u příjemce nějaké daňové dopady a je nutné ho hlásit u FÚ?

Zaměstnavatel, s. r. o., vyslal jednatele na třídenní školení. Jednatel má smlouvu o výkonu funkce. S. r. o. zaplatilo na základě vystavené faktury školení, ubytování a stravování v hotelu (snídaně, oběd, večeře). Je celá faktura pro s. r. o. daňově uznatelná, je stravování na pracovní cestě pro jednatele osvobozeno nebo je zde nějaký limit? Školení souviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele, s. r. o.). Lze uplatnit z celé faktury plný nárok na odpočet?

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Správce daně zahájil daňovou kontrolu u společnosti po 1. 1. 2021 a výsledkem byl dodatečný platební výměr. Společnost však letos uspěla u NSS a ten zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství týkající se dodatečného platebního výměru. Společnost s ručením omezeným obdržela od správce daně v roce 2025 na základě závěrů NSS Vyrozumění o úroku z nesprávně stanovené daně (DPH) dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu. Tento úrok v roce 2025 i obdržela. K uvedené problematice přijatých úroků od správce daně je KOOV 498/22.03.17. Ten je z roku 2017 a daňový řád byl od 2021 novelizován v částech, které se týkají úroků od správce daně. Je možné v roce 2025 úrok od správce daně dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu považovat za osvobozený příjem dle § 19ost. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů?

Klient chce prodat podíly v investičním fondu. Poslední nákup podílu v investiční fondu provedl v 6/2022. Bude prodej podílů v investičním fondu osobozen od daně z příjmů?

Zaměstnanec uzavřel v dubnu 2025 smlouvu o životním pojištění, na které bude přispívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel poukázal na tuto smlouvu v dubnu jednorázově 50 000 Kč. Bude tato částka u zaměstnavatele daňově uznatelná v plné výši, anebo jen ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla v roce 2025 smlouva účinná?

Za jakých podmínek bude osvobozený prodej s. r. o. ? Prodejcem je fyzická osoba jako dědic. 

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní rodinný dům více než 10 let. Tento rodinný dům byl postaven tak, že se naskytla příležitost dům mírně zrekonstruovat a vytvořit zde 3 bytové jednotky. Při rekontrukci se nezasahuje do nosných konstrukcí, ale bylo nutné umístit v podkroví 6 střešních oken, na což stavební úřad vyžadoval stavební povolení a kvůli tomu celá rekonstrukce podléhá stavebnímu povolení. Po kolaudaci stavebník rozdělí dům prohlášením na bytové jednotky a nechá zapsat do katastru a následně je prodá, nedochází, k žádné přístavbě, nebo nástavbě, ale úpravy typu nová koupelna tady jsou. Zůstává v tomto případě fyzické osobě režim osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo běží znovu od okamžiku rozdělení jednotek a jejich zápisu do katastru, resp. platí i v tomto případě § 4 odst. 2 písm. b) ZDP, tedy že osvobození se nepřerušuje. 

V článku se zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů u zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2025 a 2026, vyplývající z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP pro rok 2025 na základě zákona č. 470/2024 a pro rok 2026 na základě zákona č. 360/2025 Sb. a z ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. V závěru článku se ještě zmíníme o dvou benefitech poskytovaných zaměstnancům, spočívajících v konání společenských akcí s kulturním nebo sportovním prvkem pořádaných zaměstnavatelem pro zaměstnance a dále v poskytnutí sportovního vybavení, které je k dispozici zaměstnancům na pracovišti. Podotýkáme, že k daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024. K upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zákonem č. 360/2025 Sb. vydalo GFŘ dne 22. 9. 2025 informaci s objasněním odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům.

Společnost s r. o. chce platit zaměstnancům benefit formou Multisport karty . Částka by byla 1 000 Kč/měsíc, tj. 12 000 Kč/za rok. Jiné benefity nemají. Vzhledem k výši benefitu budou benefity u zaměstnanců osvobozeny a firma je bude mít v nedaňových nákladech. Jak se v praxi vede evidence těchto multikaret? Sleduji u zaměstnanců poskytnutí benefitu, tedy nákup příspěvku (dávám na mzdový list při poskytnutí příspěvku) nebo musím sledovat, zda tento příspěvek vyčerpal a za co to utratil? Jak je to na přelomu roku: poskytnu v prosinci, on nevyčerpá do konce roku, a vyčerpá až lednu následný rok. Nevadí to?

Jak to bude s DPH a daní z příjmů fyzických osob, když fyzická osoba, neplátce DPH, nakoupila soukromě pozemky (stavební i nestavební) a chce je nyní prodat? Jak by to bylo v případě plátce DPH, který pozemky nemá v obchodním majetku?