Osvobození od daně z příjmů pravnických osob

Jsme s. r. o., plátce DPH, a plánujeme prodat přes realitku stavební pozemek, který máme zařazený v obchodním majetku od roku 1995. Mohu se zeptat, zda bude prodej zatížen DPH? Dále mě zajímá následné zdanění příjmu z prodeje. Je možné osvobození? Jak se případný prodej promítne v přiznání k DPPO?

Právnická osoba nakoupila v roce 2025 1) státní dluhopisy (dluhopisy se splatností 5 let vydané Českou republikovou - Ministerstvem financí) a 2) státní pokladniční poukázky (vydané Min. financí se splatností 1 rok). Budou výnosy z těchto cenných papírů osvobozené od daně z příjmů právnických osob (§ 19 odst. 1 písm. i)? A jak by to bylo v případě nepodnikající fyzické osoby?

Obecně prospěšná společnosti vybrala v rámci veřejné sbírky peněžní prostředky na budoucí investice, o bezúplatném plnění účtuje nikoliv výsledkově, ale do fondů. Je možné na tento peněžní investiční dar aplikovat osvobození v souladu s § 19b odst. 2 písm. c) a d) s tím, že o tuto částku nebude zvýšen základ daně dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 14, který stanovuje povinnost poplatníka navýšit základ daně a hodnotu bezúplatného příjmu, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech, pokud se mj. nejedná o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo jeho technické zhodnocení? Vstupní cena majetku bude snížena o bezúplatné plnění. 

Mateřská společnost, a. s., drží podíly v několika dceřiných společnostech. Jedná se o pasivní holding, kdy mateřská společnost pouze drží a spravuje podíly, nemá žádnou svou vlastní činnost a ovládaným společnostem neposkytuje služby. Může mít výnosy jen z podílů na zisku, osvobozeno dlel § 19 ZDP, nebo výjimečně z prodeje podílů, osvobozeno dle § 19 ZDP, nebo úrokové výnosy z běžného účtu. Při sestavení daňového přiznání musíme vyloučit náklady nedaňové podle § 25 odst. 1 písm. i) a podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. U § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP nemusíme řešit úroky, protože dceřiné společnosti nebyly pořízeny z úvěru. Problém máme s rozdělením přímých a nepřímých nákladů souvisejících s držbou podílů. ZDP stanoví, že přímé náklady se připočítávají k základu daně vždy a všechny. U nepřímých nákladů je možnost upravit základ daně buď ve výši 5 % z přijatých podílů na zisku nebo ve výši skutečné (prokázané kalkulací), pokud tyto jsou nižší. Umíme identifikovat náklady související s držbou, ale ani podle výkladu v pokynu D-59 si nejsme jistí, zda daný náklad je přímý nebo nepřímý. Jestliže mateřská společnost jen spravuje podíly, nejsou pak všechny její provozní náklady přímé? Prosíme o posouzení jak se z pohledu § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP dívat u mateřské společnosti (pasivní holding) na náklady typu: odměna členu statutárního orgánu, vedení účetnictví, zpracování konsolidované účetní závěrky, audit individuální a konsolidované účetní závěrky, odměna notáři za změny v obchodním rejstříku.

Máme zapsaný spolek, který vlastní dceřiné s. r. o. (100% vlastník), dcera bude zapsanému spolku vyplácet dividendy, půjde v tomto případě o osvobozený příjem podle § 19 ZDP, nebo se bude muset odvést z takto vyplacených dividend srážková daň? 

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. Pojistník je přímo společnost, statutáři nejsou vyjmenovaní. Jedná se o daňový náklad a co z hlediska statutárů, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Naše společnost s r. o. vyslala své zaměstnance na přípravný kurz ke zkouškám revizních techniků. Revizní techniky potřebuje společnost ke své ekonomické činnosti. Tento kurz jim zaměstnavatel uhradil a taktéž i závěrečné zkoušky a zaúčtoval do daňově uznatelných nákladů. Nyní však nastala skutečnost, že tyto zkoušky naši zaměstnanci nesložili. Jelikož tento kurz museli celý opět absolvovat, školitel nám ho vyúčtoval (vyfakturoval) v plné výši. Zaměstnavatel tento druhý kurz opět uhradil v plné výši. Budou náklady na tento další kurz daňově uznatelným nákladem? 

Soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o., má možnost přijmout darem 10 vyřazených notebooků z firmy jednoho rodiče. Půjde o dar od daně z příjmů neosvobozený? Jakým způsobem pak nejlépe určit zůstatkovou cenu notebooku pro zařazení do účetnictví?

Podíl v s. r. o. zdědilo 6 podílníků jedním podílem. Chtěli by tento podíl rozdělit na 6 různých podílů místo vlastnění jednoho. Co z toho plyne z daňového hlediska?

Společnost A měla jediného společníka, fyzickou osobu, který ji prodal společnosti B, kde je také tato fyzická osoba 100% společníkem. Společnost A eviduje zápůjčku od bývalého společníka na účtu 365. Je možné přeúčtovat zápůjčku k bývalému společníkovi na účet 066 k datu prodeje společnosti? Může být zápůjčka od bývalého společníka, který je stále spojenou osobou, nadále bezúročná?

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

Společnost s r. o. (neplátce), zabývající se 30 let pronájmem nemovitostí (osvobozená plnění), má jediného společníka, od roku 2023 jako svěřenského správce svěřenského fondu. Nerozdělený zisk s. r. o. je 10 mil. Kč, závazek vůči společníkovi je 3 mil. Kč. Společník (SF) chce odkoupit jednu z nemovitostí, aktuálně oceněnou znaleckým posudkem na 6 mil. Kč. Jsou splněny podmínky: 100% podíl na ZK, 12 měsíců držení, s. r. o. není v likvidaci, podíl nebyl nabyt koupí závodu, příjemce je skutečný vlastník. 1) Lze započíst kupní cenu s výplatou nerozděleného zisku, případně i s dluhem vůči společníkovi? 2) Platí, že s. r. o. je osvobozena od 15% srážkové daně z vyplaceného podílu na zisku (vztah matka–dcera)? 3) Jak je to s daní z příjmů z prodeje majetku z pohledu s. r. o.?

V s.r.o. zemřel zaměstnanec. Firma by chtěla dobrovolně poskytnout jeho rodině určitou peněžitou částku - např. 100.000,- Kč. Jak by se toto řešilo daňově?

Jsme zapsání v obchodním rejstříku jako „družstvo pro výstavbu a správu garáží“ – nejsme bytové družstvo. Garáže a nebytové prostory (obojí jsou ve vlastnictví družstva) jsou pronajímany pouze členům tohoto družstva dle nájemní smlouvy s družstvem. Lze aplikovat pro zdanění daní z příjmů právnických  osob u družstva osvobození od daně dle § 19 odst. 1 písm. c) ZDP na pronájem nebytových prostor a garáží?

Zapsaný spolek (jehož účelem je „všestranná podpora a rozvoj basketbalu a to zejména sportovní činností členů spolku“ a dlouhodobě vykonává sportovní činnost a má širokou členskou základnu od dětských až po dospělé kategorie) obdrží finanční příspěvek z nadačního fondu. Nadační fond má mimo jiné ve statutu zapsán tento účel: „podpora a rozvoj aktivit fyzických a právnických osob sledujících obecně prospěšné cíle v oblasti rozvoje vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, zejména v oblasti rozvoje letectví, modelářství, turistiky, míčových a vodních sportů“. Spolek příspěvek použije na nákup starší sportovní haly (uzavře KS se současným vlastníkem a následným zápisem do katastru nemovitostí spolek nabyde pozemek jehož součástí je stavba = sportovní hala = vnitřní sportoviště s tribunami vč. zázemí tj. šatny, sociální vybavení a sprchy, kanceláře, odpočinkové místnosti atd.). Co se týká následného využití nemovitosti spolkem nabízejí se tyto možnosti: A) využití haly jen pro spolkové účely = hlavní činnost spolku; B) využití haly částečně pro hlavní činnost spolku a částečně pro vedlejší (ekonomickou) činnost tzn. různé formy pronájmu nebo poskytnutí prostor za úplatu jiným subjektům a to v termínech, kdy nebude využití ze strany spolku; C) využití celé haly jen pro vedlejší (ekonomickou) činnost. Předpokládáme, že spolek přijatý příspěvek z nadačního fondu nezdaní při následném využití podle bodu A), jelikož nemovitost využije v plném rozsahu pro svoji spolkovou činnost. Jak je tomu ale v případech využití podle B) a C), kdy spolek bude nemovitost využívat pro svoji hlavní činnost pouze částečně a nebo dokonce vůbec, a celou nemovitost využije k vedlejší (ekonomické) činnosti? Podle našeho názoru spolek nezdaní přijatý příspěvek ani pokud by pořízenou nemovitost využíval v souladu s body B) a C). Tento závěr opíráme o ustanovení § 19b odst. 2 písm. b) ZDP, které říká „Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,…“. Tedy je buď splněn účel využití příspěvku vymezený v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP (u varianty A, možná i B), ale i kdyby nebyl (jako by to mohlo být pravděpodobně dovozeno u varianty C, i když výsledný zisk z vedlejší činnosti spolku logicky podpoří hlavní činnost spolku), tak je stejně naplněna podmínka pro osvobození přijatého příspěvku od zdanění, protože pořízení nemovitosti do majetku zapsaného spolku = kapitálové dovybavení. Je tento náš závěr správný? Děkuji.

Nezisková organizace (NO1) získala darem nemovitost (budova a pozemek). V témže roce tuto nemovitost poskytla jiné neziskové organizaci (NO2) k bezplatnému užívání (výpůjčka), a to pro účely související s její hlavní činností, ale i pro ekonomickou činnost (tj. v budově bude provozovat hlavní i vedlejší činnost NO2). Otázka je, zda musí NO1 hodnotu daru zdanit daní z příjmů právnických osob, nebo zda je možné tento dar od daně osvobodit (případně poměrnou část). 

Společnost nabyla v r. 2016 podíl v jiné společnosti ve výši 30%, čemuž odpovídal splacený vklad do kapitálu 30 000 Kč. Podíl pořídila úplatně za částku 1 155 000,- Kč. V roce 2023 podíl prodala (Smlouva o převodu podílu) za cenu 2 000 000 Kč. Příjem z prodeje podílu je tedy osvobozen od daně z příjmu. Výnos je na účtu 661 (výsledkový daňový). Jak se osvobození zahrne v daňovém přiznání, aby nebylo zahrnuto v základu pro daň? 

Společnost obdržela náhradu za vyvlastnění pozemku. Jak účetně zohlednit vyvlastnění pozemku včetně náhrady? Je potřeba tuto náhradu řešit z pohledu DPH?

Zaměstnavatel chce darovat zaměstnanci k příležitosti uzavření sňatku věcný dar v hodnotě do 2 000 Kč. Bude tento dar předmětem daně z příjmů zaměstnance včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo se bude jednat o dar osvobozený? Předpokládám, že se u zaměstnavatele bude jednat o nedaňový náklad.

Prodáváme nemovitosti (pozemky + budova). Tyto jsme nakoupili v roce 1997 již zkolaudované. Daňový režim: DPPO: kupní cena zůstatková cena majetku, DPH: 0 Kč, pozemky jsou osvobozené a nemovitost také vzhledem k tomu, že ji máme v majetku více než 5 let Je tato úvaha správná?