Pojištění odpovědnosti

Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.

Provozem vozidla jsme v rámci své podnikatelské činnosti způsobili škodu na majetku jiné osoby. Naše pojišťovna (uzavřena Smlouva o pojištění odpovědnosti podnikatele) vyplatila poškozenému pojistné plnění. Při následném prošetřování se zjistilo, že vozidlo bylo provozováno ve špatném technickém stavu. Nyní jsme od pojišťovny obdrželi Výzvu k zaplacení postihu dle § 32 odst. 2 písm. a) zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu, pojišťovna od nás požaduje úhradu ve výši vyplaceného plnění vůči poškozenému. Lze tuto částku považovat za výdaj dle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP?

Je možné použít režim přenesené daňové povinnosti u faktury za opravu firemního automobilu? Jsme v pozici odběratele plátce DPH. Došlo k poškození firemního automobilu. Vzhledem k vysoké ceně automobilu bude předpokládaná cena za opravu cca 800.000,-Kč v základu daně. Pojišťovna bude hradit veškerou škodu (pojistná událost uznána jako oprávněná, pojistná smlouva sjednána bez spoluúčasti). Naše otázka zní. Může autorizovaná opravna (dodavatel) vystavit fakturu bez DPH v režimu přenesené daňové povinnosti, abychom nemuseli hradit dodavateli DPH a následně si ho nárokovat po Finančním úřadu.

Zaměstnanec společnosti s.r.o. zaplatil zálohu na služby na jiný účet než byl uvedený na zálohové faktuře ve výši 26.000,-. Příjemcem platby byla tak úplně jiná osoba, která bohužel má na sobě exekuce, takže příchozí platbu ihned zabavil exekutor. Společnost s.r.o. dala trestní oznámení na úmyslné obohacení této osoby, ale zjistila tedy, že k částce zpět se bohužel nedostane (vše sebral exekutor). Jak naložit s tou platbou? Po zaměstnanci nárokovat částku společnost nebude - zaměstnanec to nezpůsobil úmyslně. Má společnost s.r.o. možnost tuto částku odepsat jako daňově účinnou přes odpis pohledávky?

Jsme základní škola a dotaz se týká použití osobního vozu na vícedenním školním výletě. Jaké jsou podmínky pro to, aby osobní vůz (samozřejmě i se souhlasem pana ředitele) byl použit na tento účel? Je nutné, aby použitý vůz měl havarijní pojištění? Musí být provedeno předem proškolení řidiče? A v případě, že jsou na výletě dva osobní vozy (jeden vůz odjíždí z pobytu dříve a druhý zůstává) je možné cestovné proplatit oběma vozům? 

Ve firmě budeme uzavírat pojištění odpovědnosti pro zaměstnance. Jaký dopad do nákladů firmy by mělo rozhodnutí uzavřít pojištění přímo na jednotlivé zaměstnance, tedy na rodné číslo. Firma by pojistku platila. Jsou nějaké možnosti, jak dostat tyto finance do nákladů společnosti? Napadlo mě pouze do mzdy, ale tam si zvyšujeme také odvody ... Pokud bychom chtěli platit zaměstnancům toto pojištění na firmu, jakou zvolit možnost? 

Společnost má uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění profesní odpovědnosti. Smluvními stranami jsou: Pojistitel: Pojišťovna - XXXX Pojistník: Firma – ABC s.r.o. Pojištěný: Firma – ABC s.r.o. Pojištěnou činnosti je: činnost autorizované osoby ve výstavbě (v rozsahu zákona č. 360/1992 Sb.) Placené pojistné je daňově uznatelným nákladem společnosti ABC s.r.o. V případě, že by pojistníkem byla firma a pojištěnými byli zaměstnanci, zaměstnancům by vnikl nepeněžní příjem z povinnosti odvodů na SP a ZP. Dotaz: Spojením ve smlouvě pojistníka a pojištěného v jedné osobě (právnické osobě) v tomto případě nevzniká žádný nepeněžní příjem? Zaplacené pojistné je daňově uznatelným nákladem? Nebo máme vycházet z toho, co je předmětem pojištění uvedeném ve smlouvě, a že autorizovanými osobami dle zmíněného zákona jsou: a) autorizovaný architekt, b) autorizovaný inženýr, c) autorizovaný technik., což jsou fyzické osoby? Tím pádem by vznikl nepeněžní příjem pojištěným autorizovaným osobám ve výstavbě se všemi s tím spojenými následky? Jak v tomto případě rozpočítat hrazené pojistné do zdanitelných příjmů? 

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Ve vnitřním předpise má toto uvedeno, zaměstnaci jsou s pojištěním seznámeni. Z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad a co z hlediska zaměstnance, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. Pojistník je přímo společnost, statutáři nejsou vyjmenovaní. Jedná se o daňový náklad a co z hlediska statutárů, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Zákonné pojištěni zaměstnavatele 1 čtvrtletí. r. 2025, které se vypočítá se mzdou za prosinec v roce 2024, firma zaúčtuje na náklady v roce 2024, nebo na náklady příštích období (pojištěni bude zahrnuté do nákladů v roce 2025)? 

Když vyplňuji přihlášku zaměstnavatele k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání, tak mi to v políčku odpovědný zástupce napíše, že se jedná o povinný údaj. Když jsem si přečetla informace o tom, že „jestliže akciová společnost bude provozovat některou ze živností, je s ohledem na zákonné podmínky, které musí splnit, nezbytné, aby ji provozovala prostřednictvím osoby takzvaného odpovědného zástupce. Výjimku tvoří pouze živnost volná, pro kterou zákon povinnost ustanovit odpovědného zástupce nestanoví“ Toto mě znejišťuje, proč se tedy v přihlášce Kooperativy musí odpovědný zástupce uvést, když třeba daná společnost provozuje pouze volnou živnost a žádného zástupce pro tuto živnost nemá. Musí se tedy vždy uvést ten zaměstnavatel jako odpovědný zástupce?

Firma si sjednala za zaměstnance pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Firma vystupuje jako pojistník, pokud by došlo k pojistné události, tak bude příjemcem náhrady právě firma. Jedinému jednateli, který zároveň pracuje jako ostatní zaměstnanci pro firmu (montážní činnost), sjednala toto pojištění také a jmenuje se „Pojištění odpovědnosti zaměstnance - individuální“. Musí všem zaměstnancům pojištění dodanit do mzdy, i když případná náhrada půjde firmě, a nikoliv zaměstnancům? Může být i pojištění jednatele jako daňový náklad, protože je to pojištění zaměstnance, a nikoliv pojištění na výkon činnosti jednatele?

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Z konkrétní pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti plyne: Smlouva je uzavřena mezi pojišťovnou a společností jako pojistníkem, člen statutárního orgánů není přímým účastníkem smlouvy ve smyslu, že by byl povinen hradit závazky z této smlouvy vyplývající (pojistné). Povinnost hradit pojistné vzniká společnosti. Pojištěnými osobami z této smlouvy jsou členové statutárního orgánu (jejich dědici, zákonní zástupci…). Společnost pojištěnou osobou není. Oprávněnou osobou (osoba, které vznikne v případě pojistné události právo na pojistné plnění) je pojištěná osoba – tedy člen statutárního orgánu.   Daňová uznatelnost výdaje na pojistné u společnosti: Máme názor: Je-li subjektem pojistného vztahu společnost a nikoli člen statutárního orgánu, nelze aplikovat ustanovení § 25 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů o daňové neuznatelnosti pojistného, protože nejde o úhradu za někoho jiného (pojistníkem není člen statutárního orgánu, ale společnost). Pro posouzení daňové uznatelnosti je tedy nutné vyjít z podmínek obecně stanovených v § 24 odst. 1 ZDP. Protože v konkrétním případě na základě všeobecných pojistných podmínek vzniká pojištěnému členu statutárního orgánu nárok na pojistné plnění i v případě, že způsobí škodu pojistníkovi, tj. společnosti, tak si tedy společnost sjednáním pojistné smlouvy zajišťuje jistotu náhrady škody v případě, že by jí byla členem statutárního orgánu způsobena. Dalším důvodem je také zajištění přijatelných podmínek spolupráce s osobami, které společnost ze zákona potřebuje k obsazení svých statutárních orgánů. Podle našeho názoru je tedy zaplacené pojistné pro společnost daňově účinný náklad, příp. časově rozlišený. Je náš názor správný?   Zdanění na straně člena statutárního orgánu: Jak je to v současné době se vznikem nepeněžního příjmu u členů statutárního orgánu za předpokladu, že dle smlouvy nejsou přímými účastníky smlouvy, jsou osobami pojištěnými, resp. oprávněnými? Pojištění bylo sice de facto uzavřeno v jejich prospěch, ale nedali k tomu jednoznačný písemný souhlas, resp. jen dali souhlas s předáním osobních údajů. Pozn.: v odborné literatuře je uváděno, že nepeněžní příjem vzniká již nabytím práva na krytí pojistného rizika. Na druhé straně absence jednoznačného souhlasu např. dle rozsudku NSS č. 7 Afs 67/2007-166 předpokládá, že nepeněžní příjem nevzniká.

Skladnice, která nemá přímo ve smlouvě napsáno, že obsluhuje VZV, ale samozřejmě VZV obsluhuje, je školená na VZV. Musí podstupovat prohlídky do 50tky po 4 letech, po 50tce každé 2roky?? Musí mít ve smlouvě přímo uvedeno, že obsluhuje VZV?? Zaměstnanci kteří nejsou řidiči z povolání, ale občas když je potřeba, sednou do dodávky a vezou výrobky/materiál, musí mít v pracovní smlouvě uvedeno, že jsou řidiči?? Jak správně nastavit pracovní smlouvu, zdravotní prohlídky co se týče těchto zaměstnanců, kteří jsou řidiči "občas"?? Co dále by tito řidiči měli mít sjednáno (pojistky apod.)??

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?

Praktický lékař podnikal do konce roku 2020 jako OSVČ. V roce 2020 pořídil osobní automobil a zařadil jej do obchodního majetku. V roce 2021 začal provozovat lékařskou praxi formou s.r.o. Jako OSVČ ukončil činnost v roce 2021, automobil vyřadil z obchodního majetku a dále jej pronajímal svému s.r.o. Příjmy z pronájmu přiznává v par.9 ZDP a pokračoval v odpisování automobilu zahájeném v roce 2020. V roce 2024 měl s vozem autonehodu. Pojišťovna vyhodnotila škodu jako „totální škodu“. Poškozené vozidlo odkoupila za 700.000 Kč a dalších 600.000 Kč vyplatila jako náhradu škody, celkem tedy 1.300.000 Kč. Domnívám se, že částka 700 tisíc za odkup vozidla bude předmětem daně z příjmů v par.10 ZDP, neboť k němu došlo do 5 let od vyřazení z OM. Částka 600 tisíc by také měla být předmětem daně z příjmů (par.10 ZDP), neboť se jedná o pojistné plnění na majetku, který slouží k nájmu. Je tento postup správný? A pokud by nájem vozu byl ukončen k 31.12.2023 a v roce 2024 již nebyl pronajímán, bylo by pojistné plnění 600 tisíc předmětem daně z příjmů?

Společnsot s r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví. S. r. o. jako zaměstnavatel a pojistník uzavřela pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání. Pojištěný-oprávněná osoba je zaměstnanec. Lze cenu pojistného zahnrnout do daňově uznatelných nákladů s. r. o.? Nebude nutné zahrnout cenu pojistného v měsíci úhrady pojištění do základu daně z příjmů dle § 6 ZDP a do vyměřovacího základu na odvod zdravotního a socíálního pojištění jako příjem zaměstnance? V případě zahrnutí do příjmů zaměstnance lze se tomu vyhnout způsobem, že nám cenu pojistného zaměstnanec uhradí hotově nebo běžný účet?