Přehled o výši daňového základu OSVČ

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

Podnikatel OSVČ je v paušálním režimu 1. pásmo, jedná se o řemeslnou činnost. V listopadu 2025 přesáhne limit příjmu 2 mil a stane se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku. Nepřekročí limit DPH 2 536 500 Kč v roce 2025. Předpokládáme, že zůstává v paušálním režimu do konce roku 2025, ale jeho daň není rovna paušální dani, protože překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, tj. 2 mil. Kč podle § 7a odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP. Bude tedy za rok 2025 podávat daňové přiznání a přehledy. Od roku 2026 přestává být poplatníkem v paušálním režimu. Je naše úvaha správná?

Podnikatel OSVČ je v paušálním režimu 1. pásmo, jedná se o řemeslnou činnosti. V listopadu 2025 přesáhne limit příjmu 2 mil. a stane se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku. K jakému dni ukončí paušální režim? Dle § 2a odst. 8 ZDP je to uplynutím zdaňovacího období, tedy k 31. 12. 2025 zůstává stále v paušálním režimu? Podává po uplynutí roku 2025 daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody. 

Novinářka bez živnostenského listu dostávala v minulých letech za své články částky, které nebyly daněny srážkovou daní. Vyhotovovala DPFO a podávala přehledy na SP a ZP. V r. 2024 neměla tato novinářka jiný příjem než rodičovskou, neboť se stará o malé dítě. Má povinnost za r. 2024 povinnost podat nulové DPFO, nulový přehled na SP a ZP, nebo má povinnost zaslat alespoň čestná prohlášení o nulových příjmech?

OSVČ přerušila v 3/2024 samostatnou podnikatelskou činnost a do dnešního dne ji neobnovila. Nyní už je zaměstnancem. Podáváme Přehledy na OSSZ a ZP za tři měsíce podnikání v roce 2024. Jak má být správně vyplněn oddíl pro stanovení záloh na rok 2025, když už OSVČ nepodniká? Máme zálohu vyplnit jako hlavní, vedlejší, proškrtnout nebo to vůbec neřešit?

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Z tohoto důvodu se zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své úřední a kontrolní činnosti primárně zaměřují na to, aby zaměstnavatelé řádně odváděli pojistné za sebe a za své zaměstnance. Nejdůležitější povinností osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) ve zdravotním pojištění je především pravidelné placení záloh na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Mimoto ještě hradí OSVČ doplatek pojistného za situace, kdy celkové roční pojistné vypočtené na základě dosaženého daňového základu převýší úhrn záloh zaplacených za příslušný rok. V následujícím textu si ukážeme postupy OSVČ i zaměstnavatelů v návaznosti na důležité částky příjmu, resp. pojistného.

Živnostník měl živnost a pracoval v paušálním režimu v prvním stupni. Odpracoval tak tři měsíce. A pak živnost ukončil a šel pracovat do práce. Musí na konci roku podat přiznání k daní z příjmů a podat přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu, nebo nemusí nic dělat? 

OSVČ chce od r. 2024 přejít z paušálních výdajů na skutečné (přechod na daň. evidenci). K 31/12/2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1 mil. Kč. Na začátku roku 2025 podá dodatečné DP za r. 2023 a částku neuhr. pohledávek uvede do ř. 105 a zároveň podá opravný přehled SP. Opravný přehled ZP za r. 2023 nepodává. Dále vyhotoví řádné DP za rok 2024 a částku 1 mil. neuhr. pohledávek tam vyloučí na ř. 106 (vše bylo uhrazeno v r. 2024). Při podání přehledu ZP ale do daňového základu tuto částku 1 mil. uvede, tj. daňový základ uvedený na řádku 3 přehledu pro ZP bude o 1 mil. vyšší než daňový základ uvedený na ř. 20 přehledu SP a na řádku 37 daňového přiznání za rok 2024? Je uvedený postup správný?

Podává se opravný přehled na zdravotní pojišťovnu z důvodu podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2023 (dodanění pohledávek) také za rok 2023? Dříve byl výklad, že zdravotní pojišťovny chtěly opravu až za následující rok, kdy byla pohledávka uhrazena. Jak je to v případě dodanění pohledávky z roku 2023 u OSVČ, která přechází za rok 2024 z daňové evidence na výdaje procentem: Rok 2023: dodatečné daňové přiznání, dodaním pohledávku, podám opravný přehled na OSSZ, kde bude stejný daňový základ jako u DDP, přehled pro ZP nepodávám anebo je stejné jako u sociálního pojištění? Rok 2024: dodaněná pohledávka nebude v příjmech roku 2024, to stejné u přehledu na OSSZ. V přehledu na zdravotní pojišťovnu za rok 2024 pohledávka bude v příjmech, ale mohu si k ní uplatnit výdaje procentem, nebo tato pohledávka v roce 2024 bude pro přehled na ZP bez výdajů a bude jenom v příjmech anebo to stejné, stejný daňový základ jako u přehledu na OSSZ za rok 2024?  

OSVČ, kadeřnice, v roce 2024 vykonávala hlavní činnost od 1. 1. 2024 do 10. 1. 2024. Následoval úraz, pracovní neschopnost, která doposud trvá. Zdanitelné příjmy za rok 20224 má celkem 17 000 Kč.  Vzhledem k tomu, že nedosáhne příjem 50 000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání. Měla by uvědomit dopisem správce daně, že z důvodu nemoci nemá příjmy, které jí určují povinné daňové přiznání, nebo má daňové přiznání podat na skutečné příjmy? Přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu podat musí, kde vykáže skutečné příjmy a výdaje (procentem z příjmů 60 %) a dobu pracovní neschopnosti.

Občan má zapsánu ochrannou známku. Občan uzavřel s firmou licenční smlouvu na užití jeho ochranné známky za 100 000 Kč ročně. Firma bude občanovi vyplácet 100 000 Kč vždy až po skončení kalendářního roku, tedy za rok 2024 až v průběhu roku 2025. Občan se tímto příjmem tedy bude zabývat v roce 2025. Jak ho má zdanit? Odvádí se z tohoto příjmu zdravotního a sociálního pojištění (občan je zaměstnaný a dlouhodobě má přerušenou živnost a nepodává žádné přehledy jako OSVČ)?

OSVČ je v roce 2024 v paušálním režimu a od září pracuje na HPP. Musí podat daňové přiznání a přehledy na OSSZ a VZP? Může uplatnit v daňovém přiznání paušální výdaje ve výši 60 % a uplatnit odpočty úroků z hypotéky?

Jsem v paušálním režimu, nemusím daňové přiznání podávat vůbec. Ovšem kromě příjmu z podnikání mám ještě nějaké investice. Z těchto investic jsem žádný příjem neměl, ale proběhlo tam přerozdělení portfolia (prodej stávajícího, nákup nového), a to přesáhlo částku 100 000 Kč, kde je již povinnost to do daňového přiznání přiznat. Jak je to prosím v tomto případě u paušálního režimu? Finanční poradce si myslí, že se to považuje za další příjem z jiné činnosti a v tu chvíli bych neměl mít nárok na paušální režim, respektive mohli by mi ho zrušit? A jak je to prosím s daňovým přiznáním a přehledy?

Při vyplňování přehledu o příjmech a výdajích OSVČ pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ za rok 2024 se použije do kolonky ,,Daňový základ“, částka z formuláře Přiznání k dani z příjmů fyzických osob z řádku 45 nebo 56? 

Zaměstnavatelé jsou rozhodujícími plátci pojistného pro příjmovou stránku systému veřejného zdravotního pojištění. Kromě plnění oznamovací povinnosti odvádějí pojistné na zdravotní pojištění za sebe a své zaměstnance v souladu s právní úpravou. U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce, nebo dokonce jen jeden den. Zákonné minimum musí být dodrženo také u dohod, ovšem za podmínky, že je výší příjmu dosaženo částky zakládající povinnost placení pojistného zaměstnavatelem. Z příjmu nižšího než je stanovené minimum odvádí zaměstnavatel pojistné jen v případě osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “).

Pokud žena vykonává OSVČ, ale současně pečuje o 2 děti do 15 let, určitě vždy o prázdninách v měsíci červenci a srpnu, může v tomto období vykázat svoji činnost jako vedlejší, i když jinak je to její činnost hlavní činnost? Podle zákona č. 592/1992 Sb. by to snad mělo jít. Kdy musí nahlásit tuto péči o děti? Musí to být dopředu, nebo stačí až při ročním zúčtování? Případně, co se k tomu musí doložit? Dá se toto uplatnit i zpětně? 

Poplatník v roce 2023 přešel z uplatňování výdajů paušálem ve výši 60% na režim paušální daně. V souvislostí tímto přechodem bude podáno dodatečné daňové přiznání na daň z příjmů FO. V evidenci poplatníka je k 31.12.2022 vykázána pohledávka z obchodních vztahů. Předpokládám, že tuto pohledávku bude potřeba v rámci dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů FO za rok 2022 dodanit (bez ohledu na to, zda byla v roce 2023 uhrazena či nikoliv), přičemž není možné uplatnit k této pohledávce žádné související výdaje. Současně předpokládám, že bude potřeba podat i opravný přehled k pojistnému na sociální zabezpečení. Bude současně nutné podat i opravný přehled k pojistnému na zdravotní pojištění, případně v jakých termínech? 

Úvod Cílem tohoto příspěvku je informovat podnikatelskou sféru a osoby zpracovávající daně o postupech ve zdravotním pojištění v souvislosti s důležitou povinností OSVČ, kterou je provedení ročního zúčtování formou podaného přehledu o...