Přepočet cizí měny

Dne 1. 9. 2025 do firmy nastoupili dva zaměstnanci. Požádali o roční zúčtování daní. Požádala jsem je, aby mi přinesli potvrzení o příjmech za dobu od 1. 1. 2025 do 30. 9. 2025. Oba dva přinesli potvrzení od švýcarské firmy, kde byli do 15. 8. 2025 oba dva zaměstnáni. Tím pádem jim nemohu zpracovat roční zúčtování daní, ale oba si musí zpracovat daňové přiznání. Požádali mě o pomoc. Příjmy ze Švýcarska přepočítám na české koruny a vyplním přílohu číslo 3. Příjmy ze zaměstnání v Česku a Švýcarsku sečtu a od celkové daně odečtu daň zaplacenou ve Švýcarsku. Pokud by tato úvaha byla správná, tak jsem ráda. Problém ale je, že jeden zaměstnanec není rezidentem Česka ale je rezidentem Slovenska. Jakým způsobem se případně změní postup u tohoto zaměstnance?

Společnost zakoupila aplikaci Fidoo na sledování cestovních náhrad. Pokud si společnost napíše do vnitřní směrnice, že diety přepočítá kurzem dne odjezdu na služební cestu (z tohoto kurzu vychází výpočet v aplikaci Fidoo), je to v pořádku? Fidoo účet bereme jako bankovní účet a nesledujeme v účetnictví po jednotlivých kartách převod firemních prostředků na Fidoo účet zaúčtování: MD 261/D 221* příjem firemních prostředků na Fidoo účet: MD 221 FIDOO/D 261 převod peněz z Fidoo účtu na kartu, kterou má zaměstnanec k dispozici na služební cestě MD 325*/D 221 FIDOO. Je účtování v pořádku? 

Jsme s. r. o. a výnosy realizujeme vesměs v EUR. Pro domácí transakce potřebujeme ale české koruny, takže měníme EUR v bance, což není příliš výhodné. Kamarád jednatele potřebuje větší množství EUR - jednorázově. My bychom poslali na jeho účet EUR, v den převodu přepočteme tento převod kurzem ČNB a tuto částku obdržíme obratem od něj na náš korunový účet. Můžeme takovou transakci realizovat a jak to budeme účtovat? Jako směnu tzn. MD 261/D 221 odeslání EUR a MD 221/D 261 příjem Kč nebo jako prodej EUR MD 311/D 648 a příjem Kč MD 221/D 311? Bude se tato operace uvádět do přiznání k DPH? Na jaký řádek?

Společnost používá pro cizoměnové přepočty (dle vnitřní směrnice) pevný kurz. Lze v této směrnici určit, že pro určitou skupinu transakcí (např. pro přijaté faktury v cizí měně podléhající tuzemské DPH) bude účetní jednotka používat denní kurz? Tzn., je možné pro určitou skupinu operací používat pevný kurz a pro další vymezenou skupinu denní kurz?

Účetní systém je defaultně nastaven tak, že cizoměnové faktury účtuje vždy k danému dni 00:00 hod. To znamená, že faktura vydaná dne 30. 1. 2026 v 10 hod dopoledne bude zaúčtovaná kurzem ke dni 29. 1. 2026. Faktura vydaná v 17:00 bude zaúčtovaná také kurzem ke dni 29. 1. 2026. Když vytvořím interní doklad zpětně k 31. 12. 2025 např. v EUR, tak se aplikuje kurz ke dni 30. 12. 2025. Je tento princip správný? Očekávala bych, když vím, že je ke dni 31. 12. 2025 již vyhlášený kurz, že by se správně měl aplikovat tento kurz. Účetní jednotka používá denní kurz. 

Společnost (s. r. o.) má kromě běžného účtu v měně CZK také devizové účty (např. EUR, USD atd). Pro účtování používáme jako účetní jednotka denní kurz ČNB dle naší interní směrnice. Na jednom z dřívějších školení jsme zaznamenali informaci, že pro interní převody mezi vlastními účty společnosti je přípustné použít skutečný kurz komerční banky, který byl při transakci aplikován. Platí toto pravidlo bez výhrady i pro společnost, která má otevřeny jak korunový, tak devizové účty? Je možné kombinovat oba přístupy: tzn. pro standardní účetní případy (pohledávky, závazky, vyúčtování faktur) nadále používat denní kurz ČNB, ale pro FX převody mezi našimi vlastními účty použít kurz naší banky, kterým transakce reálně proběhla. Je zmíněná kombinace přípustná?

Společnost A koupila 100% podíl ve společnosti B. Obě společnosti jsou české, vedou účetnictví v Kč. Pořizovací cena podílu byla určena a vyplacena v cizí měně, jako 1 mil. EUR. V účetnictví A je tak podíl na B zaúčtovaný po převodu na Kč ve výši 25 mil. Kč. Má se pořizovací cena investice přepočítávat v rozvahový den podle aktuálního kurzu? Bylo by to v souladu s § 60 „Metoda kurzových rozdílů“ vyhlášky 500/2002 Sb. Ale přijde mi, že logicky to moc smysl nedává: společnost B má vlastní kapitál denominovaný v Kč, účetnictví v Kč, a dokonce ani nemá příjmy ze zahraničí, tj. její vnitřní hodnota na pohybu kurzu nezávisí.

Občas účtuji dohadné položky v cizí měně a postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám ale případ, že k dohadné položce na služby, vytvořené loni v EUR (v částce 4900 EUR) a přeceněné k 31. 12., došla faktura neočekávaně rovnou v korunách. Jak mám teď postupovat při účtování? 

Jsme česká s. r. o. patřící do mezinárodní korporátní skupiny. Účetní měnou je CZK. Audit i daně jsou vedeny dle české legislativy. Reporting do skupiny dle IFRS. Jaké máme možnosti použití kurzů pro přepočet cizoměnových pohybů? Můžeme použít kurz Evropské centrální banky a co pro to třeba udělat, abychom mohli kurzy ECB použít – z hlediska zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů a zákona o DPH.

Naše společnost se sídlem v České republice je 100% dceřinou společností polské akciové společnosti, na jejíž úrovni je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Majoritním vlastníkem této mateřské společnosti je polská společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je fyzická osoba. Nemáme žádné informace, že by nad touto polskou akciovou společností existovala další povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách vyplývá, že konsolidované roční výnosy ve výši 750 mil. EUR byly skupinou překročeny pouze v roce 2022, a to za roky 2020 až 2024. Pro účely přepočtu konsolidovaných výnosů z těchto účetních závěrek jsme použili průměrný kurz EUR/PLN za příslušné roky. Dotazy: 1. Je postup, kdy pro přepočet konsolidovaných výnosů z konsolidovaných účetních závěrek používáme průměrný kurz EUR/PLN za příslušný rok, správný? 2. Za konsolidované roční výnosy z pohledu dorovnávací daně – posuzujeme kompletní výnosy celé skupiny, tedy veškeré výnosy uvedené v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty, nebo se vychází z jiné definice výnosů podle pravidel pro dorovnávací daň? 3. Pro rozhodnutí, zda naše společnost spadá do působnosti pravidel pro dorovnávací daň, postačuje skutečnost, že nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty alespoň ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, nebo je nutné ověřovat i další skutečnosti? 4. Vzhledem k tomu, že kritérium bylo splněno pouze v roce 2022, je nyní klíčové sledovat vývoj konsolidovaných výnosů až do zdaňovacího období roku 2026? 5. Znamenalo by případné překročení rozhodné hranice v letech 2025 nebo 2026 vznik povinnosti provádět další výpočty pro účely dorovnávací daně? 6. Pokud existuje povinnost mateřské společnosti (polské s.r.o.) naší mateřské společnosti (polské a.s.) sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Ověření hraniční hodnoty pro 750 mil. EUR by se pro naší CZ společnost týkala konsolidace polské s.r.o.?

Poskytujeme služby, fakturujeme zálohy do zahraničí v EUR kurzem dne vystavení zálohové faktury. Pro účely DPH je použitý kurz ze dne přijetí platby: buď na daňovém dokladu k přijaté platbě, nebo ve finální faktuře, na které se uvádí DUZP podle dne přijetí platby, pokud akce neproběhne dříve. Tedy i výnos je zaúčtovaný kurzem ze dne přijetí platby. Vzniká nám kurzový rozdíl mezi zálohou a dalším dokladem. Je to tak v pořádku? Slyšela jsem názor, že by se měl finální doklad účtovat v kurzu zálohy, aby kurzový rozdíl nevznikal. 

Společnost A (z ČR) vystavila společnosti B (ze Slovenska) fakturu ve výši 12 000,- Kč. Společnost B omylem zaplatila 12 000 €. Vzhledem k tomu, že společnost A nemá eurový účet, byla částka přepočítána v na české koruny kurzem banky. Společnost A by ráda vrátila celou částku společnosti B, ale při kurzu banky činí při vrácené platbě kurzový rozdíl cca 22 000,- Kč v neprospěch společnosti A, která chybu nezavinila. Jak v tomto případě postupovat tak, aby bylo řešení co nejférovější se strany společnosti A? Nebo má společnost A vrátit jen skutečně přijatou částku?

Je možné mít v účetnictví dva kurzy? Provozujeme e-shop, kde si zákazníci mohou nakoupit v české i eurové měně. Odtud se nám vystavují fakturu, které následně propadávají k nám do účetnictví a právě v e-shopu máme nastavený konkrétní kurz podle pečlivého propočtu, aby odrážel všechno pro nás potřebné. Máme ho celý rok, je neměnný (pro představu kurz EUR k CZK je zde nastaven na 26,50). V účetnictví používáme na všechny ostatní doklady měsíční kurz podle ČNB. A jelikož se dnes pohybuje kurz kolem 24,50 vznikají zde velké kurzové rozdíly mezi fakturami vystavenými a jejich úhradami. Můžeme vůbec mít na faktury vystavené nějaký kurz a na všechno ostatní zas kurz jiný?

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

Jsme plátci DPH a dostali jsme fakturu od neplátce DPH z Velké Británie za vývoj webové aplikace pro naše klienty. Faktura je vystavená v CZK, ve které chce dodavatel fakturu uhradit. Ale pod touto částkou je na faktuře také uvedena částka v EUR a kurz, kterým byl přepočten. Je prosím správný postup, že fakturu zavedu do účetnictví v CZK, DPH ale dopočítám a odvedu z částky EUR a příslušného kurzu (den vystavení faktury=DUZP)? A velmi důležitý dotaz, protože se jedná o neplátce DPH, pak předpokládám, že nemám nárok na odpočet DPH a částka DPH se tímto stává také nákladem na pořízení softwaru?

Česká firma, plátce DPH, má pro NO z DPH (úhradu vlastní daně) účet registrovaný u české banky. V Polsku si založila další účty - CZK/ PLN/ EUR. U českých faktur, z nichž vyplývá nárok na odpočet DPH, případně úhradu vlastní daně, funguje přes účet v České republice. Ale úhrada těchto faktur je hrazena většinou přes polskou banku v CZK. Má tato firma povinnost zveřejnit všechny účty na FÚ? Společnost se zabývá dovozem a vývozem zboží, faktury jsou vystaveny v EUR a placeny v EUR, ale přes polskou banku. V účetnictví používám měsíční kurs EUR /CZK. Jak mám postupovat při účtování plateb hrazené přes polskou banku? Jaký mám používat kurs – stejný, jak je vyhlášen 1. den v měsíci v ČNB?

Jak je to prakticky s fakturací za ubytování přes Booking? Poskytovatel ubytování FO, neplátce DPH, pouze identifikovaná osoba. Správný postup při vystavení faktury, pokud to host vyžaduje např. pro služební pobyt. Z Přehledu plateb na účtu Booking vidí poskytovatel částku v EUR k jednotlivým hostům (částka - provize - transakční poplatek = čistá tržba). Na částku před odčtením provize a poplatku (tj. cenu, kterou host hradí při rezervaci) vystaví poskytovatel ubytování fakturu, a to v Kč. Částku vypočítá přepočtem kurzu ČNB ke dni vystavení faktury. Napíše pouze do poznámky částku v EUR a směnný kurz - aby souhlasilo a byla provázanost na údaje od Booking. Případný kurzový rozdíl si řeší příjemce. Odvod DPH - v rámci daňového přiznání je třeba odvést daň z provize a poplatku. Faktura od Booking na tyto položky je vystavena v obou měnách. Na prvním řádku je částka v EUR a řádku pod tučně částka v Kč a směnný kurz. Chápu to tak, že přepočet na Kč ke dni DUZP kurzem ČNB se pro účely částky do daňového přiznání k DPH se v tomto případě nedělá, nejedná se o doklad v cizí měně? Ale budeme počítat 21 % z uvedené částky v Kč na faktuře?

Jakým kurzem můžu přepočítat rubly na koruny, když v pokynech GFŘ se kurz již od roku 2021 nevydává? Pro rok 2024 mám použít kurz z roku 2021? Je to pro přepočet tržeb z Ruska pro daňové přiznání FO. 

Chtěli bychom od naší dceřiné společnosti nakoupit větší částku v EUR. Je nutné k nákupu mít uzavřenou smlouvu? V naší interní směrnici máme uvedeno, že u bankovních dokladů používáme kurz platný v den provedení bankovní operace. Mohli bychom tedy při účtování nákupu EUR použít tento kurz nebo je nutné kurz stanovit ve smlouvě?

V roce 2024 byl zaveden režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů. Týká se tento režim i směnárenské činnost a valutové pokladny, kdy se na konci roku určuje kurzový rozdíl podle ČNB k 31. 12. daného roku? Odkazuji se na upozornění vydané Generálním finančním ředitelstvím ze dne 8. 3. 2024 „Upozornění k režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů dle právní úpravy § 23i a § 23j zákona o daních z příjmů“ na část „…režim vylučování kurzových rozdílů na veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají k okamžiku ocenění cizoměnového majetku nebo závazků ve smyslu § 24 odst. 6 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), resp. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví, popř. i k jinému okamžiku, pokud účetní jednotka oceňuje cizoměnový majetek nebo závazky častěji.“