Příjmy ostatní

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?

Vlastním les a podařilo se mi letos prodat kulatinu za cca 80 000 Kč. Nemám ŽL ani jiné oprávnění, budu tedy zdaňovat dle § 10 zákona o daních z příjmů? Bude příjem osvobozen? Je možné uplatnit i výdaje – např. výsadba, těžení atd.?

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pobírá nemocenské dávky, činnost nevykonává a už ani vykonávat nebude ani po ukončení pracovní neschopnosti. V majetku má vůz pořízený v r. 2018. Nebyla nárokována DPH, odpisy přerušeny, zůstatková cena 79 000 Kč). Může vůz vyřadit z obchodního majetku a následně hned prodat? Jaký to pro něj bude mít daňový dopad? Bude muset zdanit příjem z prodeje vozu?

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Poplatník-FO pořídí nemovitost, na které je zřízeno úplatné věcné břemeno, pravidelný měsíční příjem – platba ze věcné břemeno ve výši 10 000 Kč/měsíc, časově neomezeno. Je má úvaha správná, že věcné břemeno zdaním jednorázově v roce, kdy vzniklo: ve výši 10 let × 12 měsíců × 10 000 Kč, tj. 1 200 000 Kč dle § 10 ZDP jako příjem a jako výdaj oproti příjmu použiji dle § 10 odst. 5 ZDP výdaj, za kterou byla nemovitost nabyta? Je správná úvaha, že se věcné břemeno, které není časově omezeno, oceňuje na dobu 10 let a daní se jednorázově? Lze využít jako výdaj nabývací cenu nemovitosti? Pokud ano, je § 10 odst. 5 ZDP správně?

Podnikatel v roce 2024 omezil svoji zemědělskou činnost, proto rozhodl o přechodu z daňové evidence na paušální výdaje od 1. 1. 2025. Za rok 2024 podá dodatečné daňové přiznání a upraví základ daně o pohledávky, závazky a zásoby. Pohledávky a závazky budou v dodatečném daňovém přiznání bez DPH? Pokud prodá v roce 2025 zásoby z roku 2024, zdaní dle § 10 ZDP pouze rozdíl? Pokud prodá v roce 2025 zvířata ze zásob roku 2024, která ale v roce 2025 dále choval, a tudíž je jejich hodnota zvýšena o přírůstky, bude postupovat stejně jako u ostatních zásob (§ 10 ZDP), anebo budou zdaněny dle § 7 ZDP a k tomu budou uplatněny paušální výdaje?

Fyzická osoba koupila vozidlo v 1/2025 a prodala v 9/2025. Podnikatel uplatňuje výdaje paušálem 60% pro daň z příjmů. Vozidlo nelze zařadit do obchodního majetku, protože jsou výdaje uplatněny paušálem. Při prodeji vozidla by mělo dojít ke zdanění v §10 ZDP, kde výdajem bude cena za kterou poplatník vozidlo v 1/2025 prokazatelně nabyl. Myslím si, že v dotazu č. 54957 je chybná odpověď, kde se uvádí, že příjem z prodeje vozidla by měl být zdaněn v §7 ZDP (samostatná činnost) a k tomu paušální výdaj 60%. Je má úvaha správná?

Občanka A zakoupila spolu s přítelem B před 4 lety za 3.100.000 Kč byt, v katastru nemovitostí mají oba 50% podíl. V bytě A nikdy nebydlela. Spolumajitelé financovali byt následovně: společná hypotéka 2.700.000 Kc, běžný uvěr 280.000 Kč na B a vlastní zdroje od A ve výši 120.000 Kč . Měsíčně se splácí 15.044 Kč na hypotéku a 2.966 Kč na úvěr (obojí splácí pouze B). Nyní, po 4 letech, prodá A svůj podíl na nemovitosti za 195.000 Kč. Zároveň B od ní převezme i celou zbývající hypotéku ve výši 2.340.355 Kč. 1) A by mělo platit daň z příjmů v §10. Podle nás zdaní částku 195 000 Kč (poníženou o uznatelné výdaje související s prodejem či pořizovací cenou bytu). Může si dát do výdajů polovinu z kupní ceny 3.100.000? 2) Pokud nelze uplatnit do výdajů polovinu z KC, je možno do výdajů v § 10 souvisejících s prodejem bytu uvést zaplacených 120.000.- a nějakou část z hypotéky či zaplaceného úvěru (např. poměrnou část dle podílu zapsaném v katastru nemovitosti), i když splátky hradí B? 3) Vzhledem k tomu, že zbytek hypotéky přebírá B a vzhledem k různým způsobům úhrad pořizovací ceny bytu nevíme, zda bude A do příjmu ke zdanění zahrnovat i nějakou část z jiných zdrojů použitých při koupi bytu, a pokud ano, jak tento příjem vypočítat?

V roce 2021 byla založena a.s. se základním jměním 2 mil. (splaceno).A.s. má 3 akcionáře, matka vlastní 8 akcií . dcera 6 akcií a zeť 6 akcií. Celkem vydáno 20 akcií /100 000 Kč. A.s. schválila valnou hromadou příplatek do vlastního kapitálu ve výši 25,7 mil. Kč. Matka vložila na účet 10,28 mil. Kč, dcera a zeť každý 7,71 mil. Kč. Tato a.s. vlastní s.r.o., kterému tuto částku 25,7 mil. půjčila na zakoupení dvou bytových domů. Dále akcionáři vložili mimo vlastní kapitál částku 100 mi§. Kč. Matka 40 mil., dcera a zeť každý 30 mil. Těchto 100 mil. bylo poskytnuto jako půjčka další a.s., kde jsou matka s dcerou osoby spojené. V roce 2023 darovala matka dceři svých 8 akcií. V roce 2025 náhle zeť (manžel dcery) zemřel. Dcera by si chtěla vrátit přibližně 5 mil. z příplatku do vlastního kapitálu nebo z příplatku mimo vlastní kapitál. A.s., která poskytla druhému a.s. půjčku 100 mil. má příjmy pouze z úroků, které jí jsou vypláceny z této půjčky. Příplatky do vlastního kapitálu i příplatky mimo vlastní kapitál byly účtovány na účet 413. V roce 2023 a 2024 u této a.s. proběhl audit. Můj dotaz prosím zní : * má přednost vrácení příplatku nebo si napřed musí vyplatit podíl na zisku ? * kdyby se vyplácel příplatek do vlastního kapitálu nebo příplatek mimo vlastní kapitál, jak by to bylo se srážkovou daní ?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Občan (soukromá osoba/nepodnikatel) sjednal, s investiční společností, zhodnocení vlastních finančních prostředků, formou termínovaného vkladu. Své vlastní finanční prostředky, v hodnotě 100.000 Kč, dle Smlouvy o TV řádně odeslal. Po sjednané době se mu nevrátily investované prostředky, ani jejich sjednané zhodnocení. Tuto svou pohledávku se rozhodl úplatně postoupit za 30.000 Kč. Jaké plynou občanovi daňové povinnosti, z titulu postoupení pohledávky?

Fyzická osoba nepodnikatel pořídila automobil za sníženou cenu od příbuzného, dobře ho pojistila a v prvním týdnu došlo k totální havárii. Vrak byl později odprodán za zlomek nákupní ceny, plnění pojišťovny však tento rozdíl dorovnalo. Vše proběhlo v rámci jednoho zdaňovacího období. Jak se bude postupovat při vyplňování daňového přiznání a příslušné přílohy? 

Fyzická osoba (nepodnikající) bude prodávat pozemek, jehož součástí je stavba (rodinný dům) a pozemek-zahrada. Polovinu majetku vlastní od 4/2015 a druhá polovina je v SJM manželů od 9/2020. prodej proběhne v říjnu nebo v listopadu 2025, tedy příjem z výše uvedeného majetku bude osvobozen od daně z příjmů. Součástí prodeje bude dokumentace na demolici stávajícího domu a stavební povolení s rozhodnutím o povolení nové stavby. Budou výše uvedené dokumentace budou také osvobozeny od daně z příjmů? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, pořídila v roce 2014 os. automobil, který vložila do obchodního majetku. V technickém průkazu bylo zapsáno IČO. Automobil je už plně odepsán. V 4/2025 automobil vyřadila z obchodního majetku na soukromé využití. Nebyl ale proveden převod z IČ na RČ. V 6/2025 byl na základě kupní smlouvy osobní automobil prodán. Příjem zdaníme v § 10 ZDP. Myslíme si, že nebyl nutný převod na RČ v technickém průkazu, abychom mohli auto soukromě prodat a zdanit v § 10 ZDP a nedanit v § 7 ZDP. Je naše úvaha správná? Dělají se ještě vůbec zápisy, když už není velký technický průkaz?

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

Jak fyzická osoba zdaňuje kurzový zisk z domluveného forwardového obchodu na směnu měn, např. USD /CZK. Forward je domluven 6 měsíců předem a v okamžiku jeho provedení je kurz vyšší než kurz ČNB a vznikne příjem více než 100 000 Kč. Jak tento příjem fyzická osoba zdaní?

FO plátce DPH vlastní nemovitost. Nemovitost cca 20 let stará, v katastru byla zapsána jako ubytovací zařízení. Ve 12/2022 proběhla nová kolaudace/rekolaudace na rodinný dům (ale stále zde probíhá ekonomická činnost – pronájem apartmánů, byť již v menší míře, ale z pronájmu odvádí DPH z ubytovací činnosti – poskytuje povlečení a podobně). FO zvažuje prodej nemovitosti buď jako celku (podle § 56 je tedy splněno dnes osvobození – rekolaudace proběhla ve 12/2022) a to by mělo být již bez DPH. Ale bude muset upravit/vrátit část odpočtu daně za posledních 10 let při technickém zhodnocení a významných opravách. FO zvažuje další možnost a to, že udělá další rekolaudaci na bytový dům a prodá jednotky samostatně. To by ale znamenalo, že již zde bude platit DPH při prodeji kratším než dva roky od poslední kolaudace – u 4 bytů pro sociální bydlení 12% a 2 ateliérů 21%. Nebude se ho týkat osvobození při dodání nemovitosti, ale ani nebude muset dodaňovat/upravit část odpočtů za posledních 10 let. Myslím si to správně? U daně z příjmu – nemovitost byla vyřazena z obchodního majetku ve 2023, neprobíhají odpisy. Předmětem daně z příjmu bude nemovitost v obou případech, v §10 a proti příjmu může dát do výdajů neodepsanou část a případné náklady spojené s prodejem. Taky budete stejného názoru? 

Zdravotní sestřička se v rámci svého zaměstnání dobrovolně účastní práce na klinických studiích pro externí firmu. Z těchto studií ji bude náležet odměna, která za rok přesáhne 50.000 Kč. Jak to bude s daňovým přiznáním? bude se jednat o § 10 - ostatní příjmy?

V případě, že klient, fyzická osoba provádí nákup a prodej nemovitostí, které v některých případech před prodejem např. zrekontruuje či jinak opraví (tzv. flipování), jedná se u něj stále o příjem podle § 10 ZDP nebo v případě, že se již jedná o soustavnou ekonomickou činnost, tak se musí přiznávat tyto příjmy podle § 7 ZDP? Hraje roli, zda má živnostenské oprávnění nebo ne a zda nemovitost před prodejem opraví/zrekonstruuje? A kde je případně ona hranice, kdy se ještě nejedná o ostatní příjem podle § 10 ZDP, ale už samostatnou činnost podle § 7 ZDP?