Příjmy ostatní

Fyzická osoba je povinna za rok 2025 podat daňové přiznání na daň z příjmů FO. Kromě jasně zdanitelných příjmů má i příležitostné příjmy ve výši 4500 Kč. Musí v případě že FO podává daňové přiznání tyto příjmy uvést do DP a osvobodit nebo se tam vůbec neuvedou?

Profesionální předseda SVJ, kterým je městská organizace, zorganizoval hlasování a pronajal vlastníkovi-zaměstnanci MÚ, prostor v domě za cenu, která nepokrývá ani podíl tohoto prostoru v metrech čtverečních na příspěvku do fondu oprav, o dalších položkách typu podíl na topení, elektřině, pojištění domu nemluvě. Dům je v centru města, atraktivní lokalita, kde je nájem takových prostor v desítkách tisíc ročně. Nájem předseda sjednal bez inflační doložky. Jedná se o smlouvu mezi spřízněnými osobami, a protože příjem z pronájmu je příjem vlastníka, dochází tak u vlastníků ke špatnému vyčíslení daně z příjmu, když se vykazuje podíl na příjmu z nájmu, který není v ceně obvyklé a na straně nájemce k bezúplatnému příjmu, který by měl zdanit? Při hlasování profesionální předseda nevysvětlil daňové dopady na jednotlivé vlastníky z nichž je velká část ve věku osmdesát let a pojem inflační doložka nechápe. Hlasování bylo per rollam. Hlasovalo se o výroku: souhlasím s pronájmem, současně souhlasím s vyplacením příspěvku na účet SVJ jako mimořádného příspěvku do FO. Téměř padesát procent vlastníků se vyslovilo proti pronájmu, profesionální předseda částku za pronájem převedl všem vlastníkům jako mimořádný příspěvek do fondu oprav. Nenakládal profesionální předseda neoprávněně s podílem vlastníků, kteří nesouhlasili a neměl ho správně vyplatit na jejich účet v bance nebo poslat složenkou, vyplatit na pokladně, vzhledem k tomu, že prostředky z pronájmu jsou příjmem vlastníka a profesionální předseda neměl jejich souhlas? Neměla by se doúčtovat pohledávka do roku 2025 v ceně obvyklé? Je naplánované shromáždění SVJ, domnívám se, že není možné schválit v tomto případě účetní závěrku.

Fyzická osoba nakoupila v roce 2022 jednu čtvrtinu nemovitosti (rodinný dům) v exekuci (jako investiční příležitost). Nemovitost nebyla v úplně dobrém stavu, a očekávaný prodej se nekonal. Přestože byla FO pouze vlastníkem 1/4 nemovitosti, investovala sama do oprav cca 150 000 Kč, aby se nemovitost stala prodejnou. K prodeji došlo v roce 2025. Zdaňovat tedy bude rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou nemovitosti. Může si FO z prodejní ceny odečíst také to, co investovala do oprav pro zvýšení prodejnosti nemovitosti? A pokud ano, tak v plné výši nebo jen to, co připadá na její podíl? Ostatní spoluvlastníci se finančně na opravách nijak nepodíleli. A poslední otázka, může si FO z prodeje odečíst i náklady na svého právníka? 

Fyzická osoba nabyla 1/8 rodinného domu dědictvím po otci a 5/8 darováním od své matky. Rodina žila v domě destíky let. Dům se prodal. Osvobození od daně z příjmů bude platit na celý vlastněný podíl nebo pouze na 1/8 nabytou děditvím po otci a část darovanou od matky bude muset zdanit?

Fyzická osoba, občan, nepodnikatel, si pořídí v roce 2021 rodinný dům, ve kterém bydlí s rodinou. V roce 2024 tato fyzická osoba zakoupila bytovou jednotku za 1,5 mil Kč, kterou v roce 2025 prodala za 3,7 mil Kč a současně v průběhu let 2024 a 2025 provedla rekonstrukci a údržbu svého rodinného domu v hodnotě 1,07 mil. Kč. Lze uplatnit podmíněné osvobození a k 1. 4. 2026 podat Oznámení o získání prostředků, které budou nebo byly požity na obstarání bytové potřeby. Za rok 2026 se pak z nevyčerpané částky příjmu 2,63 mil. Kč, k níž se uplatní náklad v odpovídající výši, odvede daň? Jedná se o správný postup?

Správné daňové posouzení převodů nemovitých věcí vyžaduje nejen znalost zákonného vymezení § 7 a 10 zákona o daních z příjmů, ale i pochopení materiálních kritérií, která o zařazení rozhodují. Tento článek navazuje na teoretický rámec představený v předchozím článku a ukazuje jeho praktickou aplikaci na konkrétních příkladech, které se v praxi často objevují. Na příkladech je patrné, jak zásadní význam mají soustavnost činnosti a záměr dosažení zisku pro určení daňového režimu, a jak významně se může lišit výsledná daňová a pojistná zátěž. Praktické situace současně ukazují, že nesprávná kvalifikace může vést nejen k doměření daně, ale i k povinnostem v oblasti DPH či dokonce k trestněprávním rizikům.

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Zaměstnankyně v roce 2025 předčasně zrušila životní pojištění, u kterého si uplatňovala daňové odpočty. Uplatněné daňové odpočty v posledních 10 letech byly 13 328 Kč a zaměstnankyně za rok 2025 měla pouze příjmy ze závislé činnosti. Firma nepřispívá na životní pojištění. Musí podávat daňové přiznání z důvodu zrušeného životního pojištění? Jak by se postupovalo v případě zrušení penzijní připojištění, na které se také uplatňovaly odpočty na dani. Mělo by to stejný postup jako u životního pojištění?

Syn dostal od matky darem dům v roce 2022. Dům byl dle znaleckého posudku ke dni nabytí oceněn na 4 mil. Kč. V roce 2025 dům prodal za 5 mil. Kč. V době nebydlel a peníze získané prodejem nepoužil pro bytové účely. V průběhu období 2022–2025 měl s domem tyto náklady: instalace fotovoltaiky za 300 000 Kč, oprava střechy 200 000 Kč, ostatní drobné náklady + provize za prodej za 100 000 Kč. Kolik bude základ daně, který bude muset zdanit v § 10 ZDP?

Neteř pravidelně měsíčně finačně podporuje svého strýce (manžela sestry své matky), pravděpodobně, že očekává v budoucnu nějaké dědictví. Je tato finanční podpora v širší rodině v režimu osobození od daně nebo vznikají dárci nebo obdarovanému nějaké daňové povinnosti?

Podnikatel v lednu 2025 přerušil živnostenské oprávnění a v podstatě ukončil svoji podnikatelskou činnost, v prosinci 2025 prodal nákladní auto, které měl v majetku. Z tohoto důvodu je stále plátce DPH - DPH odvede za poslední zdaňovací období r. 2025, ale kam přijde cena bez DPH za prodané auto? Do par. 7 nebo par. 10 daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

Zaměstnanec vysoké školy, nepodnikatel, uzavřel s Evropskou komisí (European Research Executive Agency) expertní smlouvu pro posuzování návrhů projektů v rámci programu Horizon Europe. Ve smlouvě jsou uvedeny druhy činností a časová období, kdy je bude vykonávat. Dále je v ní uvedeno, že smlouva nepředstavuje pracovní dohodu se zadavatelem. Podle kterého ustanovení zákona o daních z příájmů bude příjem v ČR zdaněný?

Fyzická osoba (podnikatel - plátce DPH) chce v tomto roce převést do osobního užívání auto, které je již plně odepsané. Při jeho pořízení byl plně uplatněn odpočet DPH na vstupu. Co se týče daně z příjmů, tento převod nemá žádné daňové dopady, pouze v případě jeho prodeje do pěti let od vyřazení, musí prodej zdanit § 10 zákona o daních z příjmů v přiznání k daním z příjmů a po pěti letech je prodej osvobozen? Je to prosím tak, nedošlo k nějakým změnám? A musí odvést DPH z ceny obvyklé ke dni převodu do osobního užívání dle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o daních z příjmů? 

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Společnost s r. o. s jedním společníkem (fyzická osoba) koupila v r. 2025 za cenu dle znaleckého posudku od tohoto společníka nemovitost. Tuto nemovitost bude s. r. o. kompletně rekonstruovat. Dosud za tuto nemovitost nezaplatilo a společník na okamžité (ani částečné) úhradě netrvá. Navíc termín úhrady není v kupní smlouvě stanoven. Nemovitost by měla začít generovat finanční prostředky až v roce 2028. Vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci však s. r. o. nyní nemá žádné finanční zdroje nemovitost (ani částečně) uhradit. Existuje na straně prodávajícího (společníka s. r. o. – fyzické osoby) nějaký problém z hlediska daně z příjmů fyzických osob? 

Fyzická osoba mnoho let pravidelně měsíčně investuje po podílového fondu spravovaném bankou. Nyní by ráda část podílových listů prodala. Aby se vyhnula zdanění tak by ráda prodala „ty nejstarší“ podílové listy, které drží 15–20 let. Bohužel v evidenci banky je jen počet kusů a nikoliv doba držení jednotlivých kusů podílových listů. Může si fyzická osoba sama určit, že prodala nejstarší podílové listy a být v režimu osvobození? 

Vlastník pozemku (občan) pronajal svůj pozemek s. r. o. za roční sazbu nájmu pozemku obvyklou v daném regionu, nájemce podle nájemní smlouvy bude využívat jako skladový prostor – ukládání palet apod. a parkování vlastních vozidel. Toto je pro pronajímatele příjem podle § 9 ZDP. Nyní nájemce přišel s tím, že by chtěl na najatém pozemku dočasně uložit vybagrovanou zeminu, a že za toto zaplatí odměnu ve výši 1 mil. Kč, což významně převyšuje částku ročního sjednaného nájmu. Co je to pro pronajímatele pozemku za příjem, je to stále ještě příjem z nájmu, nebo je to už poskytování služeb, tedy příjem podle § 7 ZDP, nebo je to nahodilý příjem podle § 10 ZDP? Ovšem pozemek je pronajatý – lze vůbec poskytovat službu uložení zeminy na pronajatém pozemku? 

Poplatník A, fyzická osoba úplatně pořídil byt 1+1 v roce 2024 s tím, že se rozhodl tento byt směnit v roce 2025 za byt větší a to konkrétně byt 4+1 s poplatníkem B. Poplatník A doplatí rozdíl mezi hodnotou bytu 1+1 a 4+1 peněžní formou. Můj dotaz je na správné stanovení příjmu a výdaje v roce 2025 u Poplatníka A. Případně podle čeho stanovit doplatek většího bytu, aby vyšel základ daně 0 korun (pokud to vůbec jde)? Ptám se pro to, zda by poplatník A měl doplatit cenu tržní většího bytu nebo cenu zjištěnou? Na tuto odpověď pak navazuje doplňující dotaz ohledně stanovení příjmu a výdaje Poplatníka A, kdyby se následně rozhodl úplatně prodat byt 4+1 v roce 2026. Tedy co by byl pro poplatníka A příjem a výdaj v roce 2026 při následném prodeji bytu 4+1.

Poplatník má příjem získaný prodejem rodinného domu, který není osvobozen od daně z příjmů, neměl zde nikdy bydliště a lhůta 10 let ještě neuběhla. Pokud použije pouze část těchto prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, bude tato část osvobozena a zbytek zdaní, nebo bude muset zdanit celý příjem?