Příjmy z podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti

Klientka vlastní dům rozdělený na samostatné pokoje, které přenechává k užívání. Situace je specifická ve třech bodech: Délka pobytu se liší: Někteří obyvatelé zde bydlí týden, jiní měsíc, další mají smlouvu na rok. Absence doplňkových služeb: Během pobytu neposkytuje absolutně žádné hotelové služby (žádný průběžný úklid, stravování, recepce ani výměna prádla). Platba je čistě paušální: Platba za pokoj je sjednána jako jedna fixní částka, která v sobě zahrnuje jak samotné užívání prostoru, tak spotřebu energií a služeb. Tyto služby se po skončení pobytu (ani ročně) nijak nevyúčtovávají podle skutečné spotřeby. Lze i ty týdenní a měsíční pobyty obhájit jako klasický nájem podle § 9 ZDP na základě toho, že neposkytuje žádné doplňkové služby? Nebo naopak hraje roli skutečnost, že platba probíhá formou „all-inclusive“ paušálu bez vyúčtování služeb, což spolu s krátkodobostí automaticky překlápí tyto kratší pobyty do ubytovací služby, tj. podnikání podle § 7 ZDP? 

OSVČ podniká jako obchodní zástupce pro dodavatele energií na základě energetického zákona. Právní forma OSVČ je 105 – fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství. Právní forma ROS je 100 – podnikající fyzická osoba tuzemská. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je v G (velkoobchod a maloobchod), číslo: 35120. Jakou sazba paušálních výdajů (60 % nebo 40 %) lze v této situaci uplatnit?

Správné daňové posouzení převodů nemovitých věcí vyžaduje nejen znalost zákonného vymezení § 7 a 10 zákona o daních z příjmů, ale i pochopení materiálních kritérií, která o zařazení rozhodují. Tento článek navazuje na teoretický rámec představený v předchozím článku a ukazuje jeho praktickou aplikaci na konkrétních příkladech, které se v praxi často objevují. Na příkladech je patrné, jak zásadní význam mají soustavnost činnosti a záměr dosažení zisku pro určení daňového režimu, a jak významně se může lišit výsledná daňová a pojistná zátěž. Praktické situace současně ukazují, že nesprávná kvalifikace může vést nejen k doměření daně, ale i k povinnostem v oblasti DPH či dokonce k trestněprávním rizikům.

Vyplatila by se vám letos paušální daň? Podívejte se na nové sazby a limity příjmů pro jednotlivá pásma. Zatímco 2. a 3. pásmo zůstává stejné, 1. pásmo reaguje na růst pojistného. Přečtěte si, jak probíhá vstup do paušálního režimu a na co si dát pozor.

Jsem jednatelem společnosti, mám aktivní živnostenský list (vedlejší činnost), jelikož jsem zároveň zaměstnaný (mimo vlastní s. r. o.). Chtěl bych v roce 2026 využít manželku jako spolupracující osobu. Manželka pracuje na zkrácený úvazek (odvádí zdravotní pojištění z minima). V roce 2026 předpokládám výši příjmů z § 7 ZDP v celkové částce 500 000 Kč. Pokud bych na manželku přerozdělil 50 % příjmů a výdajů, byl by správný výpočet: 500 000 × 0,5 = 250 000 Kč – příjmy – základ daně každý. Výdaje by byly uplatněny paušálním výdajem (60 %), tedy 500 000 × 0,6 × 0,5 = 150 000 Kč výdajů každý. Předpokládám, že budeme oba dva stále bráni jako „OSVČ vedlejší“, oba dva budeme muset podat daňové přiznání a přehledy na SP a ZP. Jelikož bude naše činnost posuzována za vedlejší, tak odvedeme každý 15 000 na dani (100 000 × 0,15) a 6 750 na zdravotním pojištění (100 000 × 0,5 × 0,135), kdy sociální pojištění hradit nebudeme, jelikož rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 zvyšuje na 117 521 Kč? Je má úvaha správná? Pokud manželku nahlásím na FÚ, OSSZ a ZP od 20. 2. 2026 budu moci uplatnit na ní max. 505 000 (11 × 45 000) anebo 450 000 (10 ×45 000)? Jakou výši příjmů mohu na manželku maximálně převést? Například pokud bych měl příjem 2 000 000, mohu na ni převést příjmy maximálně ve výši 540 000, anebo se jedná o rozdíl převyšující příjmy tedy například 1 000 000 (50 % ze 2 000 000 Kč)?

Fyzická osoba vlastní 6 nemovitostí, které dlouhodobě pronajímá a uplatňuje proti příjmu skutečné náklady včetně odpisů. V případě, že vždy po 10 letech jednotlivé nemovitosti prodá a nakoupí zase nové, které dále pronajímá. Spadají prodeje po 10 letech do příjmů podle § 10 ZDP nebo podle § 7 ZDP? Je nějakým způsobem omezen počet pronajímaných nemovitostí, aby se u fyzické osoby a dlouhodobého pronájmu jednalo stále o příjem podle § 9 ZDP a nikoliv už podle § 7 ZDP? 

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Jakou výši % výdajů můžu uplatnit? RES je uvedeno: Řízení a správa finančních trhů. RŽP je uvedeno: Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. OSVČ zprostředkovává hypotéky, životní pojištění apod. Myslím, že má nárok na paušální výdaje 40 %, ale chci se ujistit. 

Nově vzniklá hudební skupina, která má pět členů, každý člen má svůj vlastní živnostenský list. Hudební produkce bude pro ně vedlejší zdroj příjmů. Již mají domluveno několik zakázek: budou hrát na plesech a jiných společenských akcích. Nejedná se tedy o nahodilou činnost, domluvených zakázek mají prozatím 8. Organizátoři plesů jim budou vyplácet jednu částku, požadují po nich pouze jednu fakturu za celou hudební produkci za večer. V kapele je zpěvačka, kytarista, bubeník, pianista a zvukař. Budou si dělit odměnu rovným dílem. Mají si tedy určit jednoho, na koho budou fakturovat a pak si odměnu rozdělí a každý si svoji část uvede do svého daňového přiznání? Mohou si pak i vykázat výdaje procentem? Nebo tento postup není možný? 

Jednatel a společník s.r.o. má s s.r.o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 0 Kč. Je to z toho důvodu, že jednatel je zároveň OSVČ v režimu paušální daně. Může tento jednatel, který je zároveň v režimu paušální daně jako OSVČ mít ve smlouvě o jednatelství uvedené a vyplácené benefity, aniž by to ohrozilo možnost být v režimu paušální daně? Mohou být součástí smlouvy o jednatelství tyto benefity: a) stravenkový paušál 129,50 Kč za den, b)rekreační, sportovní a kulturní akce do maximální částky 24 483,50 za rok, c) benefity související s čerpáním zdravotní péče do výše 48 967 za rok, d) příspěvek na penzijní a životní spoření do výše max 50 000 za rok? Budou se všechny výše uvedené benefity budou účtovat jako nedaňové položky na účet 528 (s. r. o. nemá žádné fondy, jedná se o menší firmu)? Musí být faktura na benefity jako rekreace, sportovní a kulturní akce musí být vždy vystavena na firmu nebo zda je možné, aby jako odběratel byl uveden jednatel? Musí se tyto benefity vždy hradit z účtu firmy nebo zda si je může zaplatit jednatel sám a předložit firmě, která mu úhradu do limitu přepošle?

Jsem OSVČ a zároveň pracuji na zkrácený úvazek. Pokud odvádím jako OSVČ minimální zdravotní pojištění, podnikání je považováno za hlavní činnost, může být zaměstnání považováno jako vedlejší činnost s tím, že zaměstnavatel neodvede zdravotní pojištění z minima, ale pouze z částky měsíční odměny, která činí 12 000 Kč měsíčně? 

OSVČ s živnostenským listem, plátce DPH s daňovou evidencí, podniká ve své prodejně, nákup a prodej zboží. Má dceru, která je také OSVČ s živnostenským listem na ubytování a nákup a prodej, neplátce DPH, podniká pouze v ubytování. Prodejna má zaměstnanou svoji prodavačku. Mohla by dcera jako živnostník fakturovat práce jako OSVČ, pokud by chodila do prodejny k rodičům občas vypomáhat při prodeji zboží?

OSVČ chce přerušit živnost k 31. 12. 2025. V daňovém přiznání používá celou dobu výdajový paušál 60 %. Pohledávky žádné nemá, nemá tedy povinnost nic dodaňovat. Zůstaly mu však zásoby a drobné vybavení prodejny. Pokud v následujícím roce 2026 by zásoby a drobné vybavení prodal, musí dodanit tento příjem v § 10 ZDP, i když jako paušalista nemá obchodní majetek? Pokud musí dodanit příjem z prodeje zásob, může uplatnit nějaké výdaje?

Jsem fyzická osoba podnikatel, nejsem plátce DPH, uplatňuji skutečné výdaje, v obchodním majetku mám dům, ze kterého mi plynou příjmy dle § 7 ZDP a zrychleně odpisuji. Dům bych chtěl vyřadit z obchodního majetku, zrekonstruovat, bydlet v něm a pak částečně pronajímat (už jen v § 9 ZDP). Na co si mám dát daňově pozor při vyřazení? A když pak začnu částečně pronajímat, musím pokračovat v odpisech, ve kterých jsem začal jako podnikatel, nebo mohu začít odpisovat z ceny znaleckého posudku ke dni počátku pronájmu?

Pokud poplatník je celý rok v paušální dani v I. pásmu při živnosti s výdaji 60 % - do 1,5 milionu a přesáhne v listopadu tuto částku? Jak má dále postupovat? Bude doplácet zvýšenou platbu za celý rok správně? A v příštím roce bude muset být automaticky již v II. pásmu. A pokud poplatník uzavře živnost/přeruší živnost v průběhu roku - řeší poměrnou část příjmů vzhledem k paušální dani?

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

OSVČ v režimu paušální daně měla zároveň během roku příjmy, se kterými si nevíme rady, tzn. zda nejsou v kolizi s paušální daní a zda se nejedná o závislou činnost, kde by měla být sražena srážková daň. Jde o tyto příjmy: 1) Příkazní smlouva s JAMU o „výkonu funkce člena orgánu Umělecká rada divadelní fakulty“- ve smlouvě se píše: „... bude se účastnit zasedání rady a příspívat k rozhodovací činnnosti, spolupracovat se studenty...“. Odměna je stanovena částkou za hodinu (měsíční odměny nepřesáhly 10tis), je domluvena náhrada cestovních výdajů. 2) Smlouva o spolupráci dle § 1746 odst. 2 NOZ na členku Rady Centra experimentálního divadla (CED)- dle smlouvy vyplývá povinnost účasti na zasedeání CED, poskytování konzultací, je povinnost se řídit jednacím řádem Rady. Odměna je fixní za rok. 3) Smlouva s VŠ s názvem „nepojmenovaná smlouva“, podle níž poskytovatel zajišťuje metodické vedení studentů a konzultace při zpracování projektů. Ve smlouvě je uvedeno, že se nejedná o závislou činnost. Odměna je fixní za rok.

Fyzická osoba nakupuje podílové listy ze svého podnikatelského účtu. Jaký je postup účtování, evidence, účtování při případném prodeji (v případě zisku nebo ztráty) v daňové evidenci? 

Veřejná obchodní společnost má 4 společníky, fyzické osoby (48 %, 48 %, 1 %, 1 %). Dva ze společníků (každý FO s podílem 1 %) zvažují vystoupení z v. o .s., aniž by současně přistoupil společník nový. K vystoupení má dojít formou změny společenské smlouvy, a to k 31. 12. 2025, tedy k poslednímu dni hospodářského roku v. o. s. Mají společníci při vystoupení z v. o. s. nárok na vypořádací podíl? Jak se případně stanoví? Jak je to se zdaněním vypořádacího podílu? Za poslední rok jejich účasti zdaní svůj příslušný podíl na zisku ve svém přiznání k dani z příjmů FO jako obvykle? Nebo se tento podíl stane součástí vypořádacího podílu a zdaní se např. srážkovou daní při jeho výplatě?

OSVČ chce od 2026 přejít na paušální daň. Má však ještě mzdu jako jednatel, z této mzdy je odváděna srážková daň. Myslíme si správně, že se může od 2026 k paušální dani zaregistrovat?