Příjmy z podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

OSVČ už má příjmy pouze z pronájmu tahače na základě živnostenského oprávnění k pronájmu a půjčování movitých věcí. Za rok 2025 zvažujeme uplatnění výdajů paušálem. Bude to 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP nebo 30 % dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP? V prosinci 2025 chce tahač prodat. V případě že bude výdaje roku 2025 uplatňovat paušálem, bude tento prodej zdaněn dle § 10 ZDP? A pokud dostane zaplaceno až v lednu 2026, bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP až v roce 2026?

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Podnikatel OSVČ je v paušálním režimu 1. pásmo, jedná se o řemeslnou činnost. V listopadu 2025 přesáhne limit příjmu 2 mil a stane se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku. Nepřekročí limit DPH 2 536 500 Kč v roce 2025. Předpokládáme, že zůstává v paušálním režimu do konce roku 2025, ale jeho daň není rovna paušální dani, protože překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, tj. 2 mil. Kč podle § 7a odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP. Bude tedy za rok 2025 podávat daňové přiznání a přehledy. Od roku 2026 přestává být poplatníkem v paušálním režimu. Je naše úvaha správná?

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb prostřednictvím mobilní aplikace (účinnost od 1. 1. 2025). Jedná se o aktualizovanou informaci k daňovým povinnostem osob poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilních aplikací jiných společností (např. Uber, Bolt).

Fyzická osoba koupila vozidlo v 1/2025 a prodala v 9/2025. Podnikatel uplatňuje výdaje paušálem 60% pro daň z příjmů. Vozidlo nelze zařadit do obchodního majetku, protože jsou výdaje uplatněny paušálem. Při prodeji vozidla by mělo dojít ke zdanění v §10 ZDP, kde výdajem bude cena za kterou poplatník vozidlo v 1/2025 prokazatelně nabyl. Myslím si, že v dotazu č. 54957 je chybná odpověď, kde se uvádí, že příjem z prodeje vozidla by měl být zdaněn v §7 ZDP (samostatná činnost) a k tomu paušální výdaj 60%. Je má úvaha správná?

Firma spolupracuje s fotografem, který vystavuje faktury na své IČO a je plátcem DPH. Na faktuře vždy uvádí základ daně a k tomu DPH ve výši 21 %. Jedná se o činnost typu fotografování pro média, například pro sportovní deník. Fakturovaná částka za jednu akci nepřesahuje 10 000 Kč. Naše společnost je rovněž plátcem DPH. V této situaci, kdy nám OSVČ plátce DPH vystavuje fakturu na IČO za fotografické služby, se ptám, zda máme povinnost uplatnit 15% srážkovou daň podle § 36 ZDP nebo uhradíme celou fakturovanou částku včetně DPH a příjemce si příjem zdaní sám v rámci svého daňového přiznání. 

Prosím za upřesnění a doporučení postupu v této situaci: Fyzická osoba (OSVČ) koupil dům od neplátce DPH. V kupní smlouvě je uvedeno pouze rodné číslo kupujícího nikoli IČ. Koupě budovy byla zajištěna úvěrem, taktéž na rodné číslo. OSVČ má v plánu cený dům zrekonstruovat (momentálně není provozuschopný, nemá ani střechu a podobně) výslednou budovu má v plánu užívat k ekonomické činnosti - přízemí bude k určeno k pronájmu pro obchody atd. Patro budovy bude 8 bytů určených k pronájmu k bydlení pro fyzické osoby. Bude změněn účel užívání z rodinného domu na bytový dům. Úvěr byl schválen a posuzován na základě daňového přiznání OSVČ. Je možné z úvěru uplatňovat uhrazené úroky jako náklad? Je možné při nákupech materiálu a služeb spojené s rekonstrukcí domu uplatňovat DPH? Nebo je potřeba udělat vklad do podnikání když IČ nefigurovalo u nákupu ani úvěrování? OSVČ celou budovu samozřejmě chce mít v podnikání a uplatňovat úroky, odpisy a náklady s ní spojené.

Fyzická osoba podnikající, plátce DPH podniká v oboru izolací střech. Své příjmy rozděluje na manželku jako spolupracující osobu. Mají chatu, která je v SJM. Tuto chatu chtějí pronajímat krátkodobě (většinou na týden). Neposkytují žádné dodatečné služby jako úklid, povlečení atd.. (jen čistě pronájem s tím, že si musí nájemce vždy po sobě uklidit). Budou tyto příjmy z pronájmu chaty muset být zdaňovány v §7? Může tyto příjmy zdaňovat manželka, když je evidovaná jako spolupracující osoba? Manželka jiné příjmy nemá, než příjmy v §7 plynoucí ze spolupracující osoby manžela. Není ani plátce DPH. Pokud budou muset být příjmy zdaňované v §7, může manželka zřídit tedy živnostenské oprávnění a současně mít příjmy uváděné v příloze č. 1 v řádku 109 přiznání dani z příjmů fyzických osob (a současně k tomu řádek 110 výdaje spolupracující osoby) a při tom mít příjmy z pronájmu chaty (asi tedy ubytovací služby) uváděné v řádku 101 přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob a k tomu uplatnit paušální výdaje ve výši 60%? Nebo nemůže mít současně příjmy z §7 a část příjmů jako spolupracující osoba?

OSVČ neplátce DPH (identifikovaná osoba) jezdí pro UBER. Uplatňuje si 60% výdajový paušál. Přesně kterou částku má použít jako příjem do daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob §7? UBER totiž vystavuje dva roční přehledy. Jeden "Daňový přehled" s rozpisem hrubého jízdného, jiným rozpisem příjmů, rozpisem DPH a dalšími možnými odpočty. Druhý je Daňový přehled DAC7, s celkovými příjmy, daní, poplatky a provizemi a počtem transakcí, který jako hlášení posílá na finanční úřad. Příjmy na obou hlášeních se totiž liší o desítky tisíc korun. Nebo to mám brát, že v prvním přehledu jsou výnosy a ve druhém zaplacené příjmy? Pak by bylo asi správně použít příjem z druhého formuláře (který je hlášením pro finanční úřad). Na stránkách společnosti UBER tohle vysvětlení není.

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

V roce 2023-2024 měla FO příjmy z pronájmu apartmánu nevloženého do obchodního majetku. Společnost, které byl apartmán pronajat v něm poskytovala ubytovací služby a poté měsíčně hradila FO za pronájem. Nyní by chtěla FO apartmán zčásti pronajímat a zčásti provozovat ubytovací služby sama. Například v jednom týdnu by ubytovací služby poskytoval nájemce(pronájem jako dosud) a další týden by ubytovací služby poskytovala FO sama(na živnostenský list). Jaký zvolit postup při zdanění u obou těchto příjmů. Lze zkombinovat příjem dle §7 ubytovací služby a příjem z pronájmu dle §9 v období kratším než jeden měsíc a tuto kombinaci střídat v průběhu roku. 

Koupil jsem nemovitost a zařadil do obchodního majetku vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. Dle stavebního povolení jsem ji zrekonstruoval na 4 byty. Výdaje na rekonstrukci byly s přenesenou DPH /bez DPH/. Po kolaudaci jsem byty do 120m2 prodal s 12% DPH. Příjem z prodeje bytů zatížím výdaji a uvedu v § 7 nebo § 10? Kupní smlouva na prodej bytu 2.12.2024 zápis do katastru 16.12.2024, peníze z úschovy připsány na účet 4.1.2025 v kterém roce zdanit vedu daňovou evidenci?

Podnikatel, fyzická osoba, vede paušální výdaje, k 31.12.2024 ukončil podnikání. K 31.12.2024 eviduje neuhrazenou vydanou fakturu ve výši Kč 100 000,--. Ta mu byla uhrazena v roce 2025. Dle výkladu by měl v daňovém přiznání za rok 2024 dodanit pohledávku podle § 23 ZDP. 1. Znamená to tedy, že k danému příjmu nebude moct uplatnit paušální výdaje a zdaní celých 100 000 Kč? 2. Jak to bude s přehledem na okresní správu a zdravotní pojišťovnu? Patří tato dodaněná pohledávka do vyměřovacího základu daně pro zdravotní a sociální pojištění? Příklad: Příjmy z podnikání 1 000 0000, 40 % paušální výdaje , základ daně je tedy 600 tis. Kč. Má neuhrazenou pohledávku ve výši 100 tis. Kč. Pro účely daňového přiznání provedu dodanění pohledávek ve výši 100 tis. Kč, dílčí základ dane dle § 7 je Kč 700 000,--. Pro účely vyměřovacího základu pro pojistné vycházím ze základu daně 600 nebo 700 tis. Kč?

V případě, že klient, fyzická osoba provádí nákup a prodej nemovitostí, které v některých případech před prodejem např. zrekontruuje či jinak opraví (tzv. flipování), jedná se u něj stále o příjem podle § 10 ZDP nebo v případě, že se již jedná o soustavnou ekonomickou činnost, tak se musí přiznávat tyto příjmy podle § 7 ZDP? Hraje roli, zda má živnostenské oprávnění nebo ne a zda nemovitost před prodejem opraví/zrekonstruuje? A kde je případně ona hranice, kdy se ještě nejedná o ostatní příjem podle § 10 ZDP, ale už samostatnou činnost podle § 7 ZDP? 

Je možné, aby OSVČ, která nám fakturuje za svou činnost, byl zároveň i zaměstnán na jinou činnost v naší s. r. o.? Nevím, zda je to technicky možné a jak se tyto činnosti transparentně prokazují.

Může manželka, OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci zahrnout do svého obchodního majetku osobní automobil patřící do SJM, kdy v technickém průkazu je zapsán manžel jako vlastník a provozovatel? Manžel je OSVČ, uplatňující výdaje paušálem, auto nemá zahrnuté v OM. Manželka by chtěla uplatňovat odpisy, paušální výdaje na PHM, uplaňovat DPH z oprav, atd. 

OSVČ má příjmy z podnikání (§ 7 ZDP), kde uplatňuje skutečné výdaje. Dále pak má příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu soukromého majetku (zde uplatňuje paušální výdaj 30 %). Základ daně dle § 7 ZDP činí 600 000, základ daně dle § 9 ZDP je 350 000 Kč. Oba základy daně uvede do daňového přiznání, odečte dar ve výši 5 000 Kč, základní slevu na poplatníka 30 840 Kč a slevu na dítě 15 204 Kč. Výsledná celková daň vyjde 95 706 Kč. Podnikatel vede podvojné účetnictví. Jak má nyní postupovat z účetního hlediska? V jaké výši má zaúčtovat daň na účet MD 591/D 341 – má do účetnictví promítnout pouze část daně připadající na § 7 ZDP? Pokud ano, podle jakého klíče má v účetnictví „přidělit“ slevy na dani k jednotlivým základům daně? Bude nutné výslednou daň finančnímu úřadu zaplatit 2 částkami ze 2 bankovních účtů tak, aby bylo odděleno podnikání od pronájmu? Jak to bude s následnou platbou záloh (celková výše, zaúčtovaní v účetnictví – na jaký účet a v jaké výši, způsob jejich úhrady (firemní nebo soukromý účet)? 

Jaký je rozdíl mezi výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů a výdaji na dosažení příjmů? V §10 ZDP mohu použít jen výdaje na dosažení příjmů?